Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 2. stupeň ZŠ základní Občanská výchova Člověk a právo II. Andrea Carbolová
Obsah: V TÉTO KAPITOLE SE DOZVÍTE:... 3 1 PRÁVO A MORÁLKA... 3 1.1 PRÁVO JE MINIMUM MORÁLKY... 3 2 PRÁVNÍ VZTAHY... 6 3 DRUHY PRÁVA... 7 3.1 OBČANSKÉ PRÁVO... 7 3.2 OBCHODNÍ PRÁVO... 8 3.3 RODINNÉ PRÁVO... 8 3.4 PRACOVNÍ PRÁVO... 9 3.5 ŽIVNOSTENSKÉ PRÁVO... 9 3.6 FINANČNÍ PRÁVO... 10 2
V této kapitole se dozvíte: rozdíl mezi právem a morálkou Budete schopni: vysvětlit pojem právo, morálka Klíčová slova této kapitoly: právo, morálka, právní vztahy Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 hodina + 1 hodina (teorie + řešení úloh) 1 Právo a morálka Právo je souhrn obecně závazných pravidel chování vydaných a vynucovaným státem Morálka- znamená celkovou představu správného jednání ve společnosti. Od pravidel zdvořilosti se liší tím, že se týká věcí závažných a podstatných, na druhé straně od práva se liší tím, že se nedá soudně vymáhat a na její porušení nejsou sankce (tresty). 1.1 Právo je minimum morálky Denně se setkáváme s velkým množstvím lidí chodíme do školy, nakupujeme, využíváme hromadnou dopravu, setkáváme se s přáteli atd. Naše vzájemné chování je určeno určitými pravidly. Řada lidí se chová podle toho, co pokládá za slušné a správné. Respektují druhé, nijak jim neubližují a v rámci svých možností se jim snaží pomáhat. Řídí se morálními (etickými) normami. Otázky. 1. Jakými pravidly se ve vztazích s ostatními lidmi řídíme? 2. Kterými se řídíš ty? 3. Kdo tato pravidla stanovuje? 4. Co se stane, když se jimi někdo neřídí nebo je poruší? 3
Kdyby lidé nebyli ve svých činech ničím omezováni, řídili by se pravděpodobně pouze tím, co je pro ně dobré a prospěšné nebo co považují za správné. Otázky. 1. Pokuse se vysvětlit, co je správné a co není. 2. Jakým způsobem se k tobě chovají přátelé, známí a ostatní lidé? 3. Chovají se k tobě jinak lidé, kteří tě neznají? 4. Jak e chováš ty k nim? 5. Co se stane, když ty nebo tvůj kamarád/tvoje kamarádka uděláte něco, co vůči tomu druhému není tak úplně fér? Jak tuto situaci řešíte? Kdyby lidé nebyli ve svých činech ničím omezováni, řídili by se pravděpodobně pouze tím, co je pro ně dobré a prospěšné nebo co považují za správné. Vymysli příklad, kdy z hlediska jednoho člověka je určitý čin dobrý a prospěšný, zatímco druhého tentýž čin poškozuje. Dovedeš si představit následky této situace? Aby k takovýmto situacím nedocházelo, případně aby poškozený mohl hledat ochranu, vymezuje stát nejdůležitější pravidla, jimiž se musí řídit všichni jeho občané. Takto stanovená pravidla nazýváme právní normy. Otázky. 1. Které chování lze posoudit z hlediska morálních a které z hlediska? 2. Jaké následky může mít toto chování? 1. Pokus se svými slovy vyjádřit rozdíl mezi morálkou a právem. 2. Pokus se vysvětlit význam názvu kapitoly Právo je minimum 4
morálky. Pokud někdo nedodržuje etické normy, možná si o něm pomyslíme, že je nezdvořilý a bezohledný. Avšak člověk, který nedodržuje ani právní normy je nebezpečný a ohrožuje společnost. Proto k jejich dodržování může být donucen a za jejich nedodržování potrestán. Stanovte si se spolužáky zásady, které by podpořily vaši vzájemnou spolupráci a příjemnou atmosféru ve třídě. Všechny nápady zapisujte na tabuli. Během psaní se k nim nevyjadřujte, nekritizujte je, ani je nevysvětlujte. Nápady zapište a pak o nich diskutujte. Sestavte LISTINU ZÁSAD VAŠÍ TŘÍDY, vyvěste ji na nástěnku a dodržujte je. Po týdnu či měsíci se společně zamyslete, zda všichni pravidla dodržují. Zlepšilo se klima vaší třídy? Pokud ne, zkuste najít příčinu, proč tomu tak je. Pozor! Cílem není trestat toho, kdo pravidla nedodržuje, ale dohodnout se na pravidlech, která se dodržovat budou, a vzájemně spolupracovat. 5
Otázky. Co si představuješ pod pojmem spravedlnost? Jak souvisí s právem? Zahrajte tuto situaci: Domluvil jste se se spolužáky, že se všichni sejdete po vyučování znovu ve třídě, abyste společně vyřešili důležitý problém. Téměř všichni jste už na místě, ale dva kamarádi/ dvě kamarádky ještě nikde. Přijdou až po 15 minutách. První vysvětluje, proč nepřišel/nepřišla včas. Druhý přiznává svou chybu a omlouvá se. 2 Právní vztahy Každý z nás vstupuje během svého života do velkého množství Právních vztahů. Tak nazýváme vztahy mezi lidmi, které se řídí pravidly stanovenými právními normami. Účastníkem právního vztahu může být osoba fyzická (vystupuje sama za sebe) nebo osoba právnická (vystupuje jménem skupiny lidí, např. organizace, firma, ) Najdi spolužáka, který, byl svědkem dopravního přestupku řídil motocykl, ačkoli nemá řidičský průkaz byl někdy okraden někdy nesplnil slib někdy ublížil slabšímu má v rodině někoho, kdo pobírá sociální dávky má rodiče, jenž podniká na živnostenský list koupil někdy vadné zboží a musel ho reklamovat 6
jel načerno městskou hromadnou dopravou 1. Které body se týkají toho, kdo byl porušením právních norem poškozen. 2. Kdo byl naopak původcem nedodržování právní normy? 3. Rozliš činnosti, které se týkají právní a které morální normy. Každý právní vztah má i svůj obsah a předmět. Obsahem jsou práva a povinnosti účastníků vyplývající z právního vztahu. Předmětem je cíl právního vztahu, to, k čemu účastníci směřují. Urči účastníky, obsah a předmět těchto právních vztahů: 1. Čtrnáctiletý Pavel si kupuje v obchodě sportovní obuv. 2. Svobodná matka žádá o sociální příspěvek na bydlení. 3. Devatenáctiletá slečna Ječmínková nastupuje do zahraniční firmy jako asistentka obchodního oddělení. 4. Mladí manželé si pronajímají byt u pana Nováka. 3 Druhy práva 3.1 Občanské právo Je nejstarším, nejvýznamnějším a nejobsáhlejším odvětvím soukromoprávním. Pokud by bylo do občanova majetku nebo cti zasahováno, může se sám chránit a ochranu mu poskytne i soud. Někteří z vašich rodičů nemají majetek uložen v hmotných věcech (budovách, pozemcích), přesto jsou bohatí ve své hlavě nosí takové nápady, které mají nemenší cenu. Tyto majetkové hodnoty, přestože nemají hmotnou povahu, jsou tzv. produkty myšlení (vynálezy, vědecké práce, umělecká díla..). I tuto oblast upravuje občanské právo. Občanské právo zajišťuje také ochranu osobnosti, jejího života a zdraví, cti, jména a projevů. Např. televizní zpravodajství může využít videozáznamu každého z nás jen tehdy, pokud to není v rozporu s našimi zájmy. Jinak musíme být vždy požádáni o souhlas. Pokud se tak nestane a cítíme se být poškozeni na cti nebo vážnosti, máme právo např. na peněžitou náhradu. 7
Setkali jste se v poslední době s nějakým případem porušení práv na ochranu osobnosti? 3.2 Obchodní právo vzniklo vyčleněním z občanského práva. Je součástí soukromého práva. Podnikateli v České republice mohou být osoby fyzické i právnické, zahraniční i tuzemské. Mohou jimi být jednotlivci, ale také obchodní společnosti. Podnikání je soustavná činnost provozovaná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem zisku. V běžném životě se nejčastěji setkáváme s posledními dvěma typy obchodních společností a s družstvy. Družstvo je právnickou osobou s přesnými pravidly a danými orgány, ale jeho cílem nemusí být jen podnikání. Může pro své členy vyvíjet i jinou činnost. Známe tedy družstva bytová, zemědělská, stavební aj. 3.3 Rodinné právo Toto právní odvětví, jak už název napovídá, upravuje vztahy mezi blízkými lidmi, manželi, rodiči, dětmi, blízkými příbuznými. Je součástí soukromého práva. Výchova dětí je především úkolem rodičů, stát si ovšem vyhrazuje právo zasahovat tam, kde to zájmy dětí vyžadují. Stejná práva mají i děti narozené mimo manželství. 8
Otázky. Který mezinárodní dokument dále upravuje práva dětí? 3.4 Pracovní právo Je souborem právních norem upravujících pracovní vztahy zejména mezi zaměstnavatelem a pracovníkem. Do tohoto odvětví veřejně soukromého práva patří vztahy zaměstnanců a zaměstnavatelů, odborových organizací, otázka platů apod. Východiskem je Listina základních práv a svobod. Nejdůležitější součástí je otázka zaměstnání, tedy pracovního poměru. Pracovní poměr vzniká nejčastěji pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a pracovníkem. Ta musí obsahovat den nástupu do práce, místo práce a její druh. Pracovní poměr vzniká také jmenováním (např. ředitelem) nebo volbou. 3.5 Živnostenské právo je odvětvím veřejného práva a upravuje živnostenské podnikání i oprávnění k němu. Je velmi častým zdrojem obživy mnohých domácností, a proto je řadíme za pracovní právo. Živnost je soustavná činnost fyzické nebo právnické osoby, podnikání za 9
podmínek živnostenského zákona za účelem dosažení zisku. Živnost z hlediska předmětu můžeme rozlišit na obchodní, výrobní a služby. 3.6 Finanční právo Když je člověk podnikatelem, živnostníkem, zaměstnancem, vždy jej kromě pocitu z dobře vykonané práce hřeje odměna za ni tedy zisk, plat, mzda. Ta je obvykle v podobě peněz. Jejich množství se řídí úspěšností v podnikání a odpovídajícím pracovním výkonem v zaměstnání i dalšími předpisy. Právními normami, upravujícími finanční činnost státu, e zabývá tento druh veřejného práva. I stát musí dodržovat přesná pravidla např. v oblasti státního rozpočtu, výběru daní, poplatků. Použité zdroje Hrachovcová: Občanská výchova pro 8. ročník ZŠ, Nakladatelství Olomouc 1999 Maradová: Rodinná výchova, Nakladatelství Fortuna 1999 Janošková: Občanská výchova 8 pro ZŠ, Nakladatelství Fraus 2005 www.wikipedie.cz 10