Zpracování KMD v k.ú. Loučeň. Processing of KMD in cadastral district Loučeň

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie Zpracování KMD v k.ú. Loučeň Processing of KMD in cadastral district Loučeň Diplomová práce Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Geodézie a kartografie Geodézie a kartografie Ing. Karel Benda, CSc. Bc. Veronika Stýblová Praha 2012

Zde vložit list zadání

Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací. V Sokolči dne 9.12.2012... Bc. Stýblová Veronika

Tímto bych ráda poděkovala panu Ing. Karlu Bendovi, CSc., který mně jako vedoucí diplomové práce poskytl řadu informací a odborných rad. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům Katastrálního pracoviště Nymburk za cenné rady, odbornou pomoc a své rodině a partnerovi za podporu, kterou mi poskytovali po celou dobu studia.

Anotace Cílem diplomové práce bylo vyhotovení katastrální mapy digitalizované pro katastrální území Loučeň, které spadá pod působnost Katastrálního pracoviště v Nymburce. Jedná se o obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací na katastrální mapu digitalizovanou. Podkladem pro její vyhotovení byly rastrové soubory map bývalého pozemkového katastru v měřítku 1:2 880 a rastrové soubory map katastru nemovitostí. Dále byly využity dostupné archivované výsledky zeměměřických činností. Obnova katastrálního operátu byla realizována v souladu s platnými právními předpisy. Jsou zde popsány jednotlivé fáze obnovy, činnosti, které byly prováděny a problémy, které se během těchto činností vyskytly. Annotation The aim of the submitted diploma theses is to describe the making of the digitized version of the cadastral map of Loučeň cadastral region, which is under operation of Cadastral office in Nymburk. It means the renovation of cadastre documentation by creating a digitized cadastral map using of the file of geodetic information. The former land register raster files of maps on a scale 1:2 880, and raster files of map of the real estate cadastre were the sources for the map creation. Accessible results of geodetic works were also used. The restoration of the cadastral documentation was realised in compliance with valid rules and regulations. There are described different stages of the renewal, activities carried out as well as problems occurring during these activities.

Klíčová slova katastr nemovitostí, katastrální operát, soubor geodetických informací, katastrální mapa digitalizovaná, digitální katastrální mapa, zjednodušená evidence, obnova katastrálního operátu přepracováním, vektorizace Key words cadastre of real estates, cadastral documentation, file of geodetic information, cadastral map digitized from an analogue map, digital cadastral map, simplified land inventory, renewal of cadastre documentation by revesion, vectorization

Seznam použitých zkratek BPEJ - bonitovaná půdně ekologická jednotka CZEPOS - síť permanentních stanic pro určování polohy ČÚZK - Český úřad zeměměřický a katastrální DB - databáze bodů DKM - digitální katastrální mapa EN - evidence nemovitostí geonames - databáze geografických jmen GNSS - Global navigation satellite system (globální navigační družicový systém) GPU - geometrické a polohové určení ISKN - Informační systém katastru nemovitostí JEP - jednotná evidence půdy k.ú. - katastrální území katv - vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádějí zákony č. 265/1992 Sb. a 344/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů [7] katz - zákon č. 344/1992 Sb. - o katastru nemovitostí České republiky ve znění pozdějších předpisů [6] KGS - konečný grafický soubor KMD - katastrální mapa digitalizovaná v S-JTSK KM-D - katastrální mapa digitalizovaná v souřadnicových systémech stabilního katastru KN - katastr nemovitostí České republiky KO - katastrální operát KON - koncept KMD KP - katastrální pracoviště LV - list vlastnictví Návod - Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod: ve znění dodatku č. 1 a 2 [17] OO - řízení obnovy katastrálního operátu OOKO - odbor obnovy katastrálního operátu OR - řízení ostatní rozhodnutí

PK - pozemkový katastr PPBP - podrobné polohové bodové pole RES - registr evidence souřadnic SGI - soubor geodetických informací SGS - srovnávací grafický soubor S-JTSK - souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální SK - stabilní katastr SPI - soubor popisných informací S-SK - souřadnicový systém stabilního katastru (gusterbergský, svatoštěpánský) ÚZSVM - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vfk - výměnný formát VÚGTK - Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický WGS84 - World geodetic system 1984 (Světový geodetický systém 1984) Z - řízení záznam ZDŘ - řízení záznam pro další řízení ZE - zjednodušená evidence ZKI - zeměměřický a katastrální inspektorát ZPMZ - záznam podrobného měření změn

Úvod... 10 1 Vývoj katastru nemovitostí... 12 1.1 Historický vývoj evidence nemovitostí... 12 1.2 Současný stav katastru nemovitostí... 14 1.3 Obsah katastrálního operátu... 15 1.3.1 SGI... 16 1.3.2 SPI... 16 1.3.3 Souhrnné přehledy o půdním fondu... 17 1.3.4 Dokumentace výsledků šetření a měření... 17 1.3.5 Sbírka listin... 18 1.4 Obnova katastrálního operátu... 18 1.4.1 Způsoby obnovy... 19 1.4.2 Cíle a současný stav obnovy... 21 2 Obnova katastrálního operátu přepracováním na KMD v k.ú. Loučeň... 26 2.1 Specifikace zpracovávaného území... 26 2.2 Postup při zpracování KMD... 27 2.3 Zahájení obnovy a přípravné práce... 28 2.4 Revize a doplnění PPBP... 29 2.5 Částečná revize katastru... 30 2.6 Výběr a příprava využitelných podkladů... 31 2.7 Vyhledání a zaměření identických bodů... 34 2.8 Obnovení SGI, včetně doplnění pozemků zjednodušené evidence... 35 2.8.1 Tvorba souvislého rastru v S-JTSK... 35 2.8.2 Tvorba zpřesněného rastru... 35 2.8.3 Tvorba rastrového obrazu katastrální mapy... 37 2.8.4 Určení souřadnic podrobných bodů... 37 2.8.5 Postup tvorby KMD... 38 2.8.6 Doplnění výkresu o další prvky... 39 2.8.7 Kontroly kresby... 40 2.8.8 Koncept, konečný grafický soubor... 42 2.8.9 Databáze bodů... 43 2.9 Obnovení SPI... 44 2.10 Námitkové řízení... 45 2.11 Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu... 46 2.12 Nový výpočet výměr dílů BPEJ... 47 2.13 Výsledný elaborát obnovy... 47 8

3 Nalezené nesoulady při obnově k.ú. Loučeň a jejich řešení... 49 3.1 Chybně vedená výměra u parcely ZE č. 429/9... 49 3.2 Poškozený rastrový podklad PK mapy... 51 3.3 Chybné přisloučení rušené parcely... 55 3.4 Oprava zobrazení... 57 3.5 Obnovení stavební parcely č. 64 bývalého pozemkového katastru... 60 4 Další nalezené nesoulady... 62 4.1 Pochybné výsledky ZPMZ... 62 4.2 Výměry... 63 Závěr... 65 Seznam použité literatury a zdrojů... 66 Seznam grafů, obrázků a tabulek... 69 Seznam příloh... 70 9

Úvod Katastr nemovitostí má v českých zemích velmi dlouhou tradici a hraje důležitou roli v životě celé naší společnosti. V závislosti na jejích potřebách a vývoji techniky se vyvíjelo i toto velmi nákladné a rozsáhlé dílo. Katastr nemovitostí obsahuje obrovské množství údajů, které musí být spravovány zodpovědně, rychle a efektivně, z čehož vyplývá předpoklad pro řešení tohoto požadavku, to jsou data v digitální podobě. V současné době je operát katastru nemovitostí k dispozici v digitální podobě z části. Soubor popisných informací je veden digitálně již čtrnáct let. Na digitální podobě souboru geodetických informací se stejně dlouhou dobu, více či méně, pracuje. Z počátku byly práce na digitalizaci map pomalejší, neboť se hledaly způsoby řešení a nejvhodnější postupy, v současnosti jsou práce intenzivní. Je otázkou, jak dlouho tomu tak bude, zda financování digitalizace ze státního rozpočtu bude dostatečné a dovolí udržet nynější tempo, a jaké změny v podobě přesunu pracovních sil přinese přijetí nového občanského zákoníku a nového katastrálního zákona v roce 2014. Tato diplomová práce se zabývá obnovou katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací v katastrálním území Loučeň, které spadá pod působnost Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště v Nymburce. Na počátku práce je uveden stručný vývoj a současný stav katastru nemovitostí v České republice. Dále jsou podrobně popsány práce, které byly, respektive budou vykonány při obnově operátu ve zpracovávaném území. Poslední část práce je z mého hlediska nejzajímavější, zabývá se definováním problémů, které proces obnovy provázely. Jedná se o různorodé komplikace, u některých je řešení upraveno závaznými předpisy, na řešení některých případů se však zcela podepisuje úsudek jejich řešitele. Cílem diplomové práce je zpracovat digitální katastrální mapu pro katastrální území Loučeň a poukázat na rozsáhlost postupů při obnově operátu přepracováním souboru geodetických informací. Dalším cílem je dát čtenáři v podvědomí, že ačkoli podle mého není způsob obnovy operátu přepracováním souboru geodetických informací tím nejšťastnějším řešením, jsou při zpracování odhaleny a odstraněny chyby, které se v operátu 10

vyskytují. Při následném vedení dat v digitální podobě je pak kontrolními mechanismy zamezeno vzniku nových chyb některých typů, například přiřazení duplicitního parcelního čísla. 11

1 Vývoj katastru nemovitostí Pro samotný proces obnovy katastrálního operátu je nutné se, alespoň stručně, seznámit s historickým vývojem evidence nemovitostí na našem území a porozumět mu. 1.1 Historický vývoj evidence nemovitostí Základem nynější evidence je stabilní katastr (dále jen SK ), který vznikl vydáním císařského patentu o dani pozemkové ze dne 23. prosince 1817 rakouským císařem Františkem I. Obsahoval přesný soupis a geodetické zaměření veškeré půdy, zaměřené pozemky byly zobrazeny a očíslovány jako parcely. Tyto katastrální mapy, zpravidla v měřítku 1 : 2 880 1, jsou dosud platné na cca 34% 2 území dnešního státu. V době svého vzniku se jednalo o dílo důmyslné, promyšlené, proto nazvané přívlastkem stabilní. Avšak jelikož nebyla zajištěna jeho systematická údržba, došlo brzy k zastarávání a byla proto roku 1869 nařízena jednorázová reambulace. Spěch a neodborní pracovníci, jenž se na reambulaci podíleli, způsobili, že byl tehdy dobrý měřický operát znehodnocen s následky, které se ještě i dnes projevují v mapách SK [3], str. 63. Významnou událostí v historii evidování půdy bylo vydání zákona č. 92/1874 Č. z. z. 3 o založení nových pozemkových knih pro království České a o jejich vnitřním zařízení. Předmětem evidence byly všechny pozemky a stavby na nich stojící a právní poměry s nimi spojené. Velmi důležitý byl intabulační princip, který zajišťoval vysoký soulad mezi skutečností a evidovaným stavem. 1 Zvolené základní měřítko zobrazení vycházelo z tehdejšího požadavku, aby se jedno dolnorakouské jitro (tj. čtverec o straně 40 sáhů) na mapě zobrazilo jako jeden čtvereční palec (1 sáh = 6 stop, 1 stopa = 12 palců, 40 sáhů x 6 stop x 12 palců = 2880). Citováno z: Stručná historie katastru nemovitostí [1]. 2 Zápis č. 3/2012 z porady ředitelů Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, konané ve dnech 21. a 22. června 2012 v Otradovicích [13]. 3 Český zemský zákoník. 12

Novodobé dějiny se v této oblasti lidské činnosti začínají psát 16. prosince 1927, vydáním zákona č. 177/1927 Sb. z. a n. 4 o pozemkovém katastru a jeho vedení. [4], str. 22. Původní daňové poslání, jež evidování nemovitostí dosud mělo, se začalo přetvářet na účel právní, všeobecně hospodářský a technický. Zavedeny byly přesné geodetické základy, katastrální mapy byly zobrazovány v lokálním národním souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (dále jen S-JTSK ), charakterizovaným Besselovým elipsoidem a Křovákovým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze [1]. Stanovena byla všeobecná ohlašovací povinnost, proto byla evidence Pozemkového katastru (dále jen PK ) spolehlivě vedena v souladu se skutečným stavem. K tomuto stavu přispívala i zákonná povinnost vzájemného propojení pozemkových knih, jež vedly knihovní soudy a PK, jež vedly katastrální měřické úřady. Tento dokonale fungující systém byl zničen nabytím účinnosti občanského zákoníku č. 141/1950 Sb., který zrušil konstitutivnost zápisů do pozemkové knihy a vlastnická práva vznikala, měnila se nebo zanikala nadále pouhou smlouvou. Přitom ohlašovací povinnost stanovena nebyla, záleželo pouze na vlastnících, zda zápis změny sami navrhnou. Povinnost knihovat zůstala organizacím. S vývojem tehdejší politické situace nastala potřeba státu plánovat a řídit zemědělskou výrobu, což vedlo k zavedení nového systému evidence půdy. V roce 1956 bylo přijato usnesení k založení Jednotné evidence půdy (dále jen JEP ). Vážným nedostatkem této evidence bylo zanedbání vlastnických vztahů, nemožnost na mapě rozlišit hranici vlastnickou od užívací či druhu pozemku, celkové snížení geometrické kvality map vlivem výrazného zvýšení mezních odchylek a nekvalifikované pracovní síly pro polní i kancelářské práce v rámci požadavku rychlého založení JEP na celém území republiky. Potřeba vést současně skutečné užívací vztahy k půdě i vlastnické vztahy k nemovitostem vedla k přijetí zákona č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí (dále jen EN ) s účinností od 1. 4. 1964. EN navázala na předchozí JEP s tím, že bude postupně doplňovat evidenci právních vztahů k nemovitostem s využitím zápisů v pozemkové knize a přímého šetření 4 Sbírka zákonů a nařízení. 13

u vlastníků nemovitostí. S přijetím zákona o EN byly ukončeny zápisy do pozemkových knih. Proti předchozí JEP zaznamenala EN výrazný pokrok, neboť zavedla důležité principy, jako jsou zásady legality, speciality, jednotnosti, univerzálnosti, veřejnosti, závaznosti, oficiality a bezplatnosti zápisů. Avšak intabulační princip obnoven nebyl. Tento systém dvojího evidování, jak užívacích, tak i vlastnických vztahů k nemovitostem, byl velice komplikovaný, bylo tedy nutné nastalou situaci řešit. Po obnově demokratických politických poměrů v roce 1989 bylo třeba založit evidenci novou, která bude obsahovat důležité a osvědčené zásady. Průlom přineslo přijetí zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem s účinností od 1. 1. 1993. S tímto zákonem zároveň nabyl účinnosti zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (dále jen katz ) a zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. Těmito zákony byl založen katastr nemovitostí (dále jen KN ), který je dosud platný na území našeho státu. 1.2 Současný stav katastru nemovitostí Od roku 1992, kdy byly přijaty výše uvedené zákony, týkající se KN, došlo k dalším změnám a významnému vývoji. S nástupem počítačů do lidského života se digitalizace dat nevyhnula ani našemu oboru. Nejprve byla provedena digitalizace souboru popisných informací, kdy byly údaje zapisovány na paměťová média. Převod popisných informací do digitální podoby byl ukončen v 1. čtvrtletí roku 1999 [4], str. 25. Zároveň s tímto krokem byla založena zjednodušená evidence pozemků, která v sobě nese soukromé pozemky dříve užívané socialistickými organizacemi. Tyto pozemky nejsou zobrazeny v platných katastrálních mapách, je využíváno jejich zobrazení v mapách bývalého PK nebo navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení. Dále byly v tomto období k většině zemědělských pozemků nově doplněny údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (dále jen 14

BPEJ ), které slouží k oceňování nemovitostí či ke stanovování daní z pozemků. Po dokončení digitalizace popisné části operátu bylo přistoupeno k vyhotovování grafické části v digitální podobě. Tento rozsáhlý a finančně velmi náročný úkol měl být podle původních předpokladů již splněn. Nyní však víme, že tomu tak dosud není. Významným krokem bylo přijetí koncepce propojení prací na komplexních pozemkových úpravách s obnovou katastrálního operátu (dále jen KO ), přičemž zároveň s novým uspořádáváním vlastnických vztahů a jiných věcných práv k nemovitostem vzniká i nová digitální katastrální mapa. Těmito činnostmi je postupně naplňována Koncepce digitalizace katastru nemovitostí [9], přijatá usnesením vlády České republiky v roce 1993. Jejím cílem bylo vytvořit moderní zdokonalený informační systém katastru nemovitostí, který bude mít vysokou důvěru veřejnosti a bude srovnatelný s obdobnými systémy v zemích Evropské unie. Jednou z předpokládaných výhod digitální formy map dle této koncepce je možnost dosáhnout úplného souladu souboru popisných informací se souborem geodetických informací [8]. Tato problematika bude v rámci diplomové práce rozebrána podrobněji. 1.3 Obsah katastrálního operátu Katastrální operát je souborné označení pro dokumentační materiály potřebné pro vedení a obnovu KN České republiky [5]. Obsah katastru je uspořádán v KO podle katastrálních území (dále jen k.ú. ). KO je tvořen následujícími částmi: soubor geodetických informací (dále jen SGI ), soubor popisných informací (dále jen SPI ), souhrnné přehledy o půdním fondu, dokumentace výsledků šetření a měření, sbírka listin. 15

1.3.1 SGI SGI je část KO, která zahrnuje katastrální mapu a ve stanovených k.ú. i její číselné vyjádření. Katastrální mapa je závazným státním mapovým dílem velkého měřítka a obsahuje body bodového pole, polohopis a popis. 16 odst. 1 vyhlášky č. 26/2007 Sb. (dále jen katv ) stanoví, že má katastrální mapa tyto tři formy: a) katastrální mapa v S-JTSK vyhotovená při obnově KO novým mapováním ( 54 až 62), na podkladě výsledků pozemkových úprav ( 64 až 66), přepracováním SGI, s výjimkou mapy vyhotovené podle písmene c), nebo převedením jejího číselného vyjádření do digitální formy ( 63) (dále jen digitální mapa ), b) katastrální mapa na plastové fólii s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku (dále jen analogová mapa ), c) katastrální mapa v S-JTSK vyhotovená přepracováním analogové mapy v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském do digitální formy nebo digitální forma katastrální mapy vyhotovená podle dřívějších předpisů, zejména v souřadnicovém systému gusterbergském nebo svatoštěpánském (dále jen digitalizovaná mapa ). Jednotlivé formy katastrální mapy se tedy odlišují především technickými parametry, a to zobrazovací soustavou a přesností, dále obsahem mapy, platnými v době jejího vzniku. V ucelených částech k.ú. může mít katastrální mapa různou formu. 1.3.2 SPI SPI je část KO, která zahrnuje údaje o k.ú., o parcelách, o stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích a dalších stanovených právech a skutečnostech [5]. Tyto údaje byly vedeny automatizovaně v lokálních počítačových sítích na všech katastrálních pracovištích. V srpnu roku 2011 došlo ke 16

sloučení lokálních databází jednotlivých pracovišť do jedné databáze. Nyní je Informační systém katastru nemovitostí (dále jen ISKN ) centralizován. Tento krok v sobě nese pozitiva i negativa. V první polovině roku 2011 vyžadovalo testování připravované centralizované verze mnoho času pracovníků v resortu při zátěžových zkouškách. Po samotné migraci dat v srpnu byly zpočátku časté pomalejší odezvy při práci v ISKN. Na druhou stranu je výhodou centrálního systému možnost získání informací na jakémkoli pracovišti i mimo působnost pracoviště, pod které informovaná nemovitost spadá. 1.3.3 Souhrnné přehledy o půdním fondu Tuto část KO tvoří přehledy o půdním fondu vyhotovované ke stanovenému datu z SPI katastru nemovitostí. 18 katv [7] toto datum stanovuje na 31. prosinec, pokud není dohodnuto jinak. Přehledy neobsahují údaje o parcelách vedených ve zjednodušené evidenci [3], str. 125. Přehled je každým rokem publikován v Souhrnných přehledech o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky, kterou od roku 2010 vydává Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen ČÚZK ). Tato publikace nahradila původní Statistickou ročenku půdního fondu České republiky. Uvedené souhrnné výstupy z SPI od roku 1994 jsou přístupné na webových stránkách ČÚZK. Ročenky z let 1960 až 1993 jsou v tištěné podobě uloženy v Zeměměřické knihovně Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (dále jen VÚGTK ). 1.3.4 Dokumentace výsledků šetření a měření Dokumentace výsledků šetření a měření je součást katastrálního operátu obsahující výsledky činností v podrobném polohovém bodovém poli (dále jen PPBP ), při zjišťování průběhu hranic a podrobném měření a při projednávání místních a pomístních jmen, uspořádané podle katastrálních území [5]. 17

Jedná se o dokumenty sloužící k vedení a obnově SGI, mezi které patří např. geodetické údaje o PPBP, seznamy souřadnic, záznamy podrobného měření změn (dále jen ZPMZ ), neměřické záznamy, seznamy místních a pomístních názvů a další. Jejich úplný výčet je v 19 katv [7]. V této části KO jsou uloženy i výsledky zeměměřických činností prováděných podle dřívějších předpisů v bývalém PK, JEP a v EN. 1.3.5 Sbírka listin Sbírku listin tvoří dokumenty, tedy listiny a další podklady, podle nichž byly provedeny změny v údajích katastru nemovitostí. Úplný výčet podkladů sloužících pro vedení SPI je uveden v 20 katv [7]. Vedení sbírky listin má přesně stanovený režim, který zaručuje trvalou orientaci v této části KO. 1.4 Obnova katastrálního operátu Důvodem pro obnovu KO je především stav SGI, neboť počet změn od doby prvního vyhotovení platné katastrální mapy vyvolává problémy s jejich zákresem a čitelnost těchto map je mnohdy nevalná. Dalším důvodem je částečné zničení katastrální mapy, kdy by její uvedení do původního stavu z dochovaných údajů bylo nemožné. V neposlední řadě přesnost a měřítko mapy již nevyhovuje dnešním požadavkům na geometrické a polohové určení nemovitosti (dále jen GPU ). S nástupem a rychlým vývojem digitálních technologií rostly potřeby vést KN v digitální formě, která by umožňovala, mimo jiné, dosáhnout úplného souladu mezi SPI a SGI. Roku 1993, kromě zásadních zákonů, které se týkají založení a vedení KN, vznikly stěžejní koncepční dokumenty pro digitalizaci dat a jejich poskytování veřejnosti. Jsou to Koncepce digitalizace katastru nemovitostí [9], Pravidla spolupráce katastrálních úřadů s dalšími správci nově vytvořených informačních systémů a standard Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky. 18

Přestože byly některé údaje o nemovitostech vedeny elektronicky už v roce 1972, významným mezníkem byl zákon č. 120/2000 Sb., kterým bylo stanoveno, že katastr je veden jako informační systém převážně počítačovými prostředky. Od roku 2001 je KN veden v ISKN, který je dosud platný [1]. Tabulka č. 1 ukazuje, jaké ohromné množství informací obsahoval ISKN k 31. prosinci 2011 a vývoj oproti roku předchozímu. Tab. 1: Vývoj počtu objektů v ISKN za rok 2011 5 Objekty ISKN 31.12.2010 31.12.2011 Změna Kraje 14 14 0 Okresy 77 77 0 Obce 6 249 6 250 1 Katastrální území 13 027 13 026-1 Části obcí 15 059 15 062 3 Parcely 22 650 405 22 805 426 155 021 Stavby 3 933 226 3 960 719 27 493 Jednotky 1 730 938 1 788 774 57 836 Oprávněné subjekty 7 966 267 6 894 746-1 071 521 Listy vlastnictví 5 899 181 5 980 680 81 499 Právní vztah typu vlastnictví 9 831 039 10 010 227 179 188 Jiné právní vztahy 19 072 538 21 183 258 2 110 720 Listiny 24 638 612 26 804 533 2 165 921 Bonitní díly parcel 14 149 222 14 566 943 417 721 Celkem 109 905 854 114 029 735 4 123 881 1.4.1 Způsoby obnovy 13 katz [6] stanoví tři způsoby obnovy KO, jsou to a) novým mapováním, b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo c) na podkladě výsledků pozemkových úprav. Výběr způsobu obnovy KO závisí na několika parametrech. Nejdůležitější je forma mapy, která je v příslušném k.ú. k dispozici, a její souřadnicová a zobrazovací soustava, ve které je mapa vyhotovena. Dále je nutné zohlednit, zda v prostoru k.ú. není část území, kde je nevyřešené přídělové a scelovací řízení nebo zda se v tomto k.ú. neplánují pozemkové úpravy. Omezujícím faktorem, na který se bere zřetel vždy, jsou finance 5 Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí České republiky: Stav ke dni 31. prosince 2011 [11]. 19

a čas potřebný pro zpracování. Z tohoto důvodu se v drtivé většině případů volí obnova operátu přepracováním SGI. Obnova KO novým mapováním je nejlepší variantou, co se týče přesnosti budoucí digitální katastrální mapy. Hranice pozemků jsou v terénu vyšetřeny a lomové body zaměřeny. Výsledkem je digitální katastrální mapa (dále jen DKM ). Tímto způsobem je však provedena obnova operátu na malé části území ČR, neboť na nové mapování nejsou vyčleněny finance ze státního rozpočtu a navíc časová náročnost tohoto díla je neúnosná. U obnovy operátu přepracováním SGI je důležité, z jaké analogové mapy se vychází. V případě mapy s číselným vyjádřením bodů polohopisu v S-JTSK podle dřívějších předpisů pro tvorbu Základní mapy ČR velkého měřítka nebo podle předpisů pro tvorbu technickohospodářské mapy, kdy jde o mapy v dekadických měřítkách, ke kterým jsou doložitelné měřické náčrty, je výsledkem DKM. Při přepracování analogové mapy v sáhovém měřítku do systému S-JTSK, vzniká katastrální mapa digitalizovaná (dále jen KMD ). Podle dřívějších předpisů, konkrétně se jedná o Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a jeho vedení ze dne 21. prosince 1998 [11] a Zásady pro obnovu sáhových katastrálních map přepracováním do digitálního vyjádření KM-D ze dne 9. června 1998, vznikala katastrální mapa digitalizovaná (dále jen KM-D ). Má ponechaný původní systém stabilního katastru, gusterbergský nebo svatoštěpánský, z tohoto důvodu je její údržba velmi komplikovaná. Mnoho problémů způsobují zejména dvojí souřadnice při zpracování geometrického plánu v území s platnou KM-D, neboť výsledky měření jsou v S-JTSK a mapa je v původním systému. Tato forma katastrální mapy se již nevyhotovuje, ba naopak se přistoupilo k postupnému přepracování do S-JTSK, kdy je výsledkem KMD. Z výsledků komplexních pozemkových úprav vzniká vždy DKM. 15a katz [6] říká, že se výsledky jednoduché pozemkové úpravy využijí pro 20

tvorbu DKM, je-li zpracována souvislá část katastrálního území. V tom případě vzniknou ostrovní mapy, kdy je část území zpracována do formy DKM a zbylá část má formu buď KMD nebo analogovou. Pokud jednoduchá pozemková úprava zasahuje pouze malou, nesouvislou část území, je zpracována jako geometrický plán s přesností lomových bodů danou kódem kvality 3. 1.4.2 Cíle a současný stav obnovy Dle Koncepce digitalizace katastru nemovitostí [9] je cílovým stavem vybudování KN České republiky jako moderní databáze, integrující funkce evidence právních vztahů k nemovitostem, základního zdroje dat pro geoinformační systémy a daňový systém a nositele dalších územně orientovaných informací tvořících součást státního informačního systému. Dokument si vytyčuje pět cílů, z přímého hlediska digitalizace jsou důležité první dva. Dokončení digitalizace SPI v roce 1998, kdy bylo prioritou doplnění KN o parcely sloučené v půdních celcích (tzn. parcel vedených ve zjednodušené evidenci) a převod listů vlastnictví (dále jen LV ) do počítačových souborů, splněno bylo. Druhým stanoveným cílem bylo dokončení převodu katastrálních map do digitální podoby v roce 2006 včetně parcel v půdních celcích s tím, že v roce 2000 bude převod proveden na 50% území ČR [9]. Tento bod koncepce naplněn nebyl, neboť v roce 2000 bylo zpracováno do digitální podoby pouze okolo 15% z celkového počtu k.ú. Z hlediska financí a času je cílem digitalizace obnovení KO bez nutnosti nového mapování, tedy převedením obsahu stávající analogové mapy do digitální podoby. Digitální forma katastrální mapy s sebou nese nesporné výhody, mezi které patří dosáhnutí souladu mezi SPI a SGI, možnost propojení údajů katastru s jinými informačními systémy, odstranění parcel vedených dosud zjednodušeným způsobem a poskytování údajů formou vzdáleného přístupu. Je tedy vhodné, i přes mnohé komplikace, toto všestranně náročné dílo dokončit, nejen kvůli výhodám, které přinese, ale i kvůli úsilí, které již bylo vynaloženo k dosažení současných výsledků. 21

Počet k.ú., ve kterých je k dispozici katastrální mapa v digitální formě, byl k 1. říjnu 2012 8611, což představuje 66,11% území České republiky. 6 Vzhledem k úsporným opatřením již není možné tempo nadále zvyšovat, naopak snižování počtu zaměstnanců se projevuje omezováním kapacit určených na digitalizaci katastrálních map. Navíc s přijetím nového občanského zákoníku v roce 2014 začne platit i nový katastrální zákon, který zvyšuje počet zapisovaných věcných práv do katastru, tudíž lze předpokládat, že bude velké množství zaměstnanců převedeno z digitalizace na zajištění úkolů spojených s přijetím nových zákonů. Z uvedených skutečností vyplývá, že bude nutné digitalizaci katastrálních map výrazně omezit a v roce 2014 prakticky zastavit se všemi negativními důsledky takového kroku [2], str. 2. Tabulka č. 2 bilancuje vývoj digitalizace SGI v letech 2002-2011. Tab. 2: Vývoj digitalizace SGI v letech 2002-2011 7 Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdigitalizováno [MJ: k.ú.] Celkem v dig. formě [MJ: k.ú.] roční přírůstek [%] podíl z celk. počtu [%] 2881 543 383 314 279 263 313 763 1106 1094 2881 3424 3807 4121 4400 4663 4976 5739 6845 7941 4,2 2,9 2,4 2,1 2,0 2,4 5,9 8,5 8,5 22,1 26,3 29,2 31,6 33,8 35,8 38,2 44,1 52,5 61,0 Tabulka č. 3 předvídá průběh digitalizace SGI do roku 2017, což je v současné době předpokládaný termín dosažení 100% pokrytí území ČR katastrálními mapami v digitální formě. Tab. 3: Plán průběhu digitalizace SGI v letech 2012-2017 8 Rok 1997-2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Návrh počtu k.ú. k digitalizaci - 1045 1045 998 879 760 361 Celkový počet k.ú. s kat. mapou v digitální formě 7941 8935 9980 10978 11857 12617 13027 Roční přírůstek z celk. počtu k.ú. - 8,0% 8,0% 7,8% 6,8% 5,8% 2,6% Podíl z celkového počtu 61,0% 69,0% 77,0% 84,8% 91,6% 97,4% 100% 6 Zdroj dat: Metadata ČÚZK. 7 Výroční zpráva - 2011 [2], str. 14. 8 Výroční zpráva - 2011 [2], str. 16. 22

Pro porovnání je uveden graf č. 1 vyhotovený v rámci Koncepce digitalizace katastru nemovitostí [9] a graf č. 2 vyhotovený z reálných dat získaných z výročních zpráv, které každoročně vydává ČÚZK. Použitá data jsou uvedena v tabulce č. 4. Tato diplomová práce se zabývá tvorbou KMD v k.ú. Loučeň, které spadá pod působnost Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk. Ke dni 1. říjnu 2012 bylo v rámci Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj zdigitalizováno pouze 57,08% území 9, což je nejméně ze všech krajů. Konkrétně v působnosti Katastrálního pracoviště (dále jen KP ) Nymburk bylo k tomu samému dni zdigitalizováno pouhých 44,21% území, přičemž průměr pro Středočeský kraj činí 57,49% 10. Tento výrazně podprůměrný výsledek lze vysvětlit nedostatečným počtem pracovníků, kdy na KP Nymburk mělo být v roce 2012 na digitalizaci vyčleněno 17 pracovníků, reálný stav je ale o 6 nižší [13]. Částečně je podstav kompenzován formou kooperací s odborem obnovy katastrálního operátu (dále jen OOKO ). Obrázek č. 1 ukazuje stav digitalizace katastrálních map v působnosti KP Nymburk. 9 Zdroj dat: Metadata ČÚZK. 10 Zdroj dat: Metadata ČÚZK. 23

Graf 1: Program postupu digitalizace [9] stupeň digitalizace [%] 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Reálný postup digitalizace SGI Graf 2: Reálný postup digitalizace SGI Tab. 4: Procentuální podíl k.ú. s digitální mapou z celkového počtu (1997-2011) Procentuální podíl k.ú. s digitální mapou z celkového počtu (1997-2011) rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 % k.ú. z celku 3,4 4,7 7,2 15,3 18,6 22,1 26,3 29,2 rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 % k.ú. z celku 31,6 33,8 35,8 38,2 44,1 52,5 61,0 24

Obr. 1: Přehled digitalizace SGI (dle jednotlivých typů map) pro KP Nymburk, stav ke dni 1. října 2012 25

2 Obnova katastrálního operátu přepracováním na KMD v k.ú. Loučeň 2.1 Specifikace zpracovávaného území Obec Loučeň leží ve výšce 257 m nad mořem na severním okraji nymburského okresu, rozkládá se na 1028 ha. První písemná zmínka pochází z roku 1223. Patří k velmi starým osadám, ve starých listinách se píše Lúczen, Lúcín, Loučím nebo Lovczín [14]. Roku 1906 byla povýšena na městečko, 10. října 2006 byl obci udělen status městyse. Dominantou je barokní zámek, který obklopuje rozlehlý anglický park s mnoha labyrinty a bludišti. Obr. 2: Zámek Loučeň 11 Obr. 3: Tisové bludiště 12 11 Fotogalerie zámku Loučeň [15]. 12 Fotogalerie zámku Loučeň [15]. 26

Městys je rozdělen na k.ú. Loučeň, Patřín a Studce. S k.ú. Loučeň sousedí k.ú. Patřín, Jíkev, Studce, Mcely, Jabkenice, Chudíř, Rejšice, Vlkava, což je znázorněno na obrázku č. 4, kde červená linie značí okresní hranici se sousedním okresem Mladá Boleslav. Úhrnné hodnoty druhů pozemků, které popisují dané k.ú. jsou přílohou č. 1. Obr. 4: Ortofoto snímek se správním členěním [16] 2.2 Postup při zpracování KMD Postup se řídí platnou legislativou, která danou problematiku upravuje. Jedná se zvláště o 63 katv [7], dále pak o katz [6], Návod na obnovu katastrálního operátu a převod ve znění dodatku č. 1 a 2 (dále jen Návod ) [17], Návod pro převod map v systémech stabilního katastru do souvislého zobrazení v S-JTSK [18] a Technologický postup pro převod map v systémech stabilního katastru do souvislého zobrazení v S-JTSK systémem Kokeš [19]. Vyhotovení KMD probíhá v programu MicroGEOS Nautil, což je systém pro obnovu KO, jehož autorem je VÚGTK. Tento systém slouží ke zpracování všech způsobů obnovy KO podle Návodu [17] od importu stávajících dat až po export do ISKN ve výměnném formátu (dále jen vfk ). 27

Program je využíván v resortu ČÚZK v neomezeném počtu licencí, dále je poskytován externím firmám, které se na obnově KO podílejí formou veřejných zakázek. Program se skládá ze dvou neoddělitelných částí, kterými jsou: část databázová, určená zejména pro zpracování SPI katastru nemovitostí, správu projektů a správu uživatelských účtů vytvořenou nad databázovými produkty, část grafická, určená pro práci s SGI katastru nemovitostí, grafické programy v jazyce MDL systému MicroStation [20]. MicroGEOS Nautil je propracovaný systém, obsahuje širokou paletu nástrojů pro všechny etapy tvorby mapy v digitální podobě. Toto dílo značně ovlivnilo, urychlilo a zkvalitnilo obnovu KO. 2.3 Zahájení obnovy a přípravné práce Dne 3. ledna 2012 bylo v ISKN založeno řízení o obnově operátu v k.ú. Loučeň, vedeného pod spisovou značkou OO-1/2012. Následně bylo v souladu s 63 odst. 2 katv [7] obci zasláno Oznámení o zahájení obnovy katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací do digitální podoby. Toto oznámení je přílohou č. 2. V příloze dopisu je zasílán vzor oznámení o zahájení obnovy KO přepracováním SGI do digitální podoby, které obsahuje nezbytné informace pro vlastníky nemovitostí a jiné oprávněné. Oznámení se uveřejňuje způsobem v místě obvyklém po dobu 30 dnů. Dne 10. ledna 2012 bylo vyvěšeno na úřední desce Městyse Loučeň, a to do 10. února. Toto oznámení je přílohou č. 3. Jelikož k.ú. Loučeň sousedí s k.ú. Jabkenice, Chudíř, Rejšice, Vlkava, které jsou mimo územní obvod KP Nymburk, nýbrž spadají pod KP Mladá Boleslav, bylo současně oznámení o obnově KO zasláno i na toto KP s výzvou ke spolupráci podle čl. 1.9 Návodu [17]. Spoluprací se rozumí zejména poskytnutí podkladů potřebných pro obnovu. Na počátku veškerých činností na obnově KO je pro každé obnovované k.ú. vyhotoven projekt v souladu s čl. 1.7 Návodu [17]. Pro 28

obnovu k.ú. Loučeň byl projekt zpracován dne 14. února 2012, následně byl podán ke schválení řediteli KP a řediteli technické sekce Katastrálního úřadu. Dále se část A projektu, která obsahuje technické údaje o k.ú. zasílá k vyjádření Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu (dále jen ZKI ), který vyslovil souhlas dne 9. března 2012. Projekt a průvodní záznam obnovy katastrálního operátu přepracováním na KMD v katastrálním území Loučeň se dělí na tři části. Úvodní částí, označené A, jsou technické údaje, které charakterizují dané území z hlediska rozsahu, počtu parcel, jsou zde uvedeny dosavadní katastrální mapy, jejich souřadnicový systém, měřítko, kódy kvality bodů a počty mapových listů. Dále pak potřeba doplnění podrobného polohového pole, potřeba ověření přesnosti a zajištění homogenity s bodovým polem a výčet podkladů pro přepracování operátu. V části B jsou navrženy termíny jednotlivých činností a případné kooperace. Zde se v průběhu prací zaznamenávají jednotlivé činnosti s datem jejich skutečného dokončení, ztvrzené podpisem zpracovatele etapy. Na závěr části B je uvedena předpokládaná časová náročnost celé obnovy dotčeného k.ú, která vychází z počtu parcel KN, počtu parcel dosud vedených ve zjednodušené evidenci (dále jen ZE ) a rozlohy území. Část C obsahuje podrobnější etapy jednotlivých činností. V závěru projektu jsou uvedeny podpisy zpracovatele projektu, ředitele KP, ředitele technického útvaru a připojí se stanovisko ZKI. Při vyhlášení obnovy operátu je založen průvodní záznam, ve kterém se dokumentují dokončené činnosti a jejich autor, vede se v celém průběhu obnovy katastrálního operátu. Projekt je přílohou č. 4, průvodní záznam je přílohou č. 5. 2.4 Revize a doplnění PPBP V obvodu k.ú. Loučeň bylo před zahájením obnovy KO evidováno 178 bodů PPBP. V rámci revize, kterou provádí OOKO Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, bylo nalezeno 64 bodů, zbývající byly prohlášeny za 29

zničené. Body zanikly většinou v důsledku zemědělských činností, přestavby a zateplování budov. Vybrané body byly kontrolně zaměřeny metodou Global navigation satellite system (dále jen GNSS ) s využitím České sítě permanentních stanic pro určování polohy (dále jen CZEPOS ). Pro převod souřadnic z World Geodetic System 1984 (dále jen WGS84) do S-JTSK byl použit globální klíč CZ JT10. Určené souřadnice byly porovnány s původními a dosažené rozdíly porovnány s mezní souřadnicovou chybou, která nebyla překročena. Po revizi bylo shledáno, že dochovaných bodů PPBP je dostatečné množství a není třeba území doplňovat body novými. Oznámení závad a změn na bodech PPBP je přílohou č. 6. 2.5 Částečná revize katastru Dle ustanovení 63 odst. 3 písm. a) katv [7] byla v k.ú. Loučeň vyhlášena částečná revize katastru. Obci byla zaslána žádost o součinnost při prováděné revizi a zároveň Oznámení o vyhlášení částečné revize katastru nemovitostí, kterou obec uveřejnilo způsobem v místě obvyklém, a to dne 10. ledna 2012 do 10. února 2012. V tomto oznámení jsou vlastníci a jiní oprávnění upozorněni na povinnosti, které jim plynou z 10 odst. 1 katz [6]. Oznámení je přílohou č. 7. Z ustanovení 63 odst. písm. a) katv [7] vyplývá, že při obnově KO přepracováním je předmětem revize katastru následující: hranice katastrálního území, zápisy v záznamu pro další řízení (dále jen ZDŘ ), seznamy budov s čísly popisnými a budov s čísly evidenčními a seznamy budov bez čísel popisných a evidenčních, body polohového bodového pole, místní a pomístní názvy, chybějící údaje o fyzických či právnických osobách, které jsou vlastníky. 30

Revize katastrální hranice se provádí pochůzkou v terénu, většinou za pomoci ručního navigačního přístroje. Pokud jsou hraniční mezníky zachovány a nalezeny, jsou zapsány na seznam identických bodů a po zaměření následně použity pro transformaci rastrů katastrálních map. Častým důvodem pro ZDŘ je zápis stavby, kdy je v katastru evidovaná stavební parcela, chybí však listina potřebná pro zápis stavby na ní stojící. Vlastník dotčené nemovitosti je vyzván k nápravě ve stanovené lhůtě. Pokud tuto svou povinnost, kterou mu ukládá 10 katz [6], nesplní, dopustí se porušení pořádku na úseku katastru a hrozí mu sankce podle 24 a 25 katz [6]. Před obnovou operátu nebyl evidován žádný ZDŘ. Při revizi se provádí též porovnání seznamů budov s čísly popisnými a evidenčními, i bez čísel popisných a evidenčních. Nalezené nesoulady jsou zaznamenány jako nové ZDŘ a vlastníci vyzváni k odstranění nesouladu. Revize bodového pole je shrnuta v kapitole 2.4 této diplomové práce. Revize místního a pomístního názvosloví vyžaduje součinnost obce. Oba seznamy se vyhotoví z databáze geografických jmen uvedených na Základní mapě ČR 1:10 000 (dále jen Geonames ). Provede se porovnání stávajících názvů v katastrální mapě s názvy z Geonames, následuje předložení obci ke kontrole a doplnění. Zrevidované seznamy se předají Názvoslovné komisi ČÚZK k posouzení a ke schválení. Výsledný seznam místních a seznam pomístních názvů je přílohou č. 8. Protokol o provedení částečné revize údajů katastru nemovitostí je přílohou č. 9. 2.6 Výběr a příprava využitelných podkladů Kvalita a využitelnost podkladů do značné míry ovlivňuje kvalitu výsledného díla. Posoudit dobře všechny podklady je náročným požadavkem na znalosti a zkušenosti zainteresovaných pracovníků. Obnova KO přepracováním probíhá v prvé řadě na podkladě dosud platného SGI a SPI. Pro doplnění pozemků ZE je využit mapový operát PK v měřítku 1:2 880. Dosud platné mapy KN, taktéž v měřítku 1:2 880, i mapy 31

bývalého PK jsou k dispozici v analogové i digitální formě v podobě rastrových souborů. Klad mapových listů obou operátů je na obrázku č. 5 a 6. Obr. 5: Klad listů PK Obr. 6: Klad listů KN Důležitým podkladem pro obnovu operátu jsou data z registru souřadnic (dále jen RES ) a výsledky zeměměřických činností katastru nemovitostí i dřívějších evidencí, uložených v měřické dokumentaci. Dle čl. 6.2.2 Návodu [17] byl založen přehled ZPMZ, který slouží k lepší orientaci ve stávajících podkladech. Má formu textu v podobě tabulek nebo formu grafického souboru, kdy se v prostoru změny objevují odkazy na příslušná ZPMZ s barevným rozlišením souřadnicového systému S-JTSK, místního nebo ZPMZ pro vyznačení věcného břemene. V případě ZPMZ, které nejsou číslovány v aktuální číselné řadě podle bodu 16.9 přílohy katv [7], je zavedena zvláštní záporná číselná řada. Součástí dokumentace je také geometrický plán, který dokládá zaměření melioračních příkopů, jehož přepočet byl proveden v rámci ZPMZ 844. Rozmanitost podkladů v závislosti na době vzniku je zachycena na obrázcích 7 až 10. Zásadou přepracování je v maximální možné míře využít všechny dostupné výsledky zeměměřických činností tak, aby výsledná mapa obsahovala co nejvíce přesně určených podrobných bodů. Na druhé straně 32

je ale potřeba posoudit míru časové náročnosti při využití některých podkladů, vzhledem k mnohdy kvalitativně nevalným výsledkům. Obr. 7: Nejstarší polní náčrt z roku 1884 Obr. 8: Náčrt z roku 1959 Obr. 9: Náčrt z roku 1968 Obr. 10: Zaměření meliorací 33

2.7 Vyhledání a zaměření identických bodů Identické body slouží k transformaci souřadnic bodů z využitelných podkladů a pro zpřesňující transformaci souvislého rastru. Z uvedeného vyplývá, že vhodná volba identických bodů významně ovlivní tvorbu grafického souboru. Začátkem této etapy obnovy operátu je průzkum ZPMZ dokladovaných v daném k.ú. Dle čl. 3.5.1 Návodu [17] byl založen přehled identických bodů vyhotovený ve formě grafického souboru na základě rastrového obrazu map KN i PK, RES a vektorového hraničního polygonu. Do přehledu byly vyznačeny body v S-JTSK, vyhodnocené jako vhodné podle kritéria jednoznačné identifikovatelnosti bodu v terénu a zobrazeném na transformovaném podkladu. Často se jedná o lomové body na obvodu budov, na hranicích pozemků a zejména trvalým způsobem označené původní lomové body na hranicích k.ú. Předpokladem je původní neměnná poloha. Na základě množství a rozložení využitelných bodů v S-JTSK se dále volí identické body, které je třeba zaměřit. Zpracovatel by v této fázi měl brát v úvahu možnost dalšího využití změřeného bodu a volbu provést tak, aby při pozdějším určování souřadnic bodů byl umožněn přepočet ZPMZ z místního systému do S-JTSK, nejčastěji transformací, ortogonální metodou nebo konstrukčními oměrnými. Obtížná je volba bodů v extravilánu, kde zobrazení komunikací a polních cest je mnohdy dosti odlišné od stavu v terénu a při měření by nebylo možné dokázat, zda hranice z katastrální mapy je skutečně hranicí, která je identifikovatelná v terénu, čímž jsou okraje zpevněné vozovky či polní cesty. Zaměření identických bodů provedl OOKO v březnu až květnu roku 2012. Pro k.ú. Loučeň bylo zaměřeno 1431 bodů. Pro převzetí souřadnic do dokumentace výsledků zeměměřických činností bylo vyhotoveno ZPMZ 831. 34

2.8 Obnovení SGI, včetně doplnění pozemků zjednodušené evidence 2.8.1 Tvorba souvislého rastru v S-JTSK V k.ú. Loučeň jsou k dispozici mapy vyhotovené v systému stabilního katastru gusterbergském (dále jen S-SK ). Pro obnovu operátu je třeba je převést do souvislého zobrazení v S-JTSK, což je prováděno na základě Návodu pro převod map v systémech stabilního katastru do souvislého zobrazení S-JTSK [18]. Po stanovení obvodu lokality, tedy obvodu k.ú., se provádí rekonstrukce mapových listů a eliminuje se jejich srážka. Takto zrekonstruované listy se spojí v jeden, zkontroluje se návaznost kresby na stycích mapových listů. Transformace z S-SK do S-JTSK je provedena prostřednictvím globálního transformačního klíče. Tvorba souvislého rastru v S-JTSK není v kompetenci katastrálních pracovišť, je zajišťována OOKO katastrálních úřadů. 2.8.2 Tvorba zpřesněného rastru Zpřesňující transformace PK rastru celého k.ú. je prováděna v programu Kokeš verze 8.73. Použita byla podobnostní transformace a následně Jungova nereziduální dotransformace na zvolené identické body, čl. 6.2.9.1 [17]. Vlastností tohoto typu transformace je úplné odstranění odchylek na identických bodech. Transformační klíč je tvořen identickými body, jejichž volba je popsána v kapitole 2.7 této práce a body vektorového hraničního polygonu. Dále byly v úseku katastrální hranice společné s k.ú. Studce využity body ze sousedního k.ú. Jedná se o oblast zemědělského družstva v extravilánu, kde je minimum bodů využitelných pro transformaci. Při zadávání jednotlivých bodů do transformačního klíče jsou okamžitě počítány odchylky dy, dx a dxy. Kritériem testu zobrazení podrobných bodů je porovnání odsunuté a měřené délky s mezní hodnotou, která činí 2,96 m. Zpracovatel má možnost již při zadávání jednotlivých bodů kontrolovat 35

dosažené odchylky a případné nevyhovující body rovnou vyloučit. Pokud se ale jedná o body významné svou polohou, lze je po uvážení v transformačním klíči ponechat. V případě k.ú. Loučeň byly ponechány body s dosaženou hodnotou dxy 3,14 m, 3,26 m a 3, 28 m. Výstupem provedené transformace jsou kromě zpřesněného rastru protokoly o transformačním klíči a protokol o transformaci, který má náležitosti podle čl. 6.2.9.10 Návodu [17]. Protokol o transformaci je přílohou č. 10. Výkresový soubor vznikající po transformaci zobrazuje body transformačního klíče, velikost a směr odchylek na bodech ve formě šipek a barevné oblasti, které upozorňují na oblast deformace transformovaného podkladu. Znázornění je modré nebo červené, přičemž červené značí deformaci významnou. Jelikož je zpřesněný PK rastr mnohdy jediným podkladem pro tvorbu mapy, je vhodné tato místa posoudit a pokud je to možné, provést transformaci novou s vhodnější volbou bodů klíče. Případy červeně znázorněných oblastí se častěji vyskytují v extravilánu, kde i při dobře provedené vektorizaci rastru se deformace projeví na výsledné výměře parcely. Deformované oblasti pro k.ú. Loučeň s rozmístěním identických bodů jsou na obrázku č. 11. Přestože je na západní hranici k.ú. vyznačena červená oblast, byly identické body, které byly původci, v klíči ponechány, jelikož jsou polohově významné a deformovaná oblast je za hranicí k.ú. Obr. 11: Deformované oblasti, rozmístění identických bodů při zpřesnění PK rastru 36

2.8.3 Tvorba rastrového obrazu katastrální mapy Při přepracování na KMD se za základní grafický podklad považuje souvislý rastr vyhotovený podle Návodu pro převod map v systémech stabilního katastru do souvislého zobrazení v S-JTSK [18], ze kterého se dále tvoří zpřesněný rastr. Z nyní platné katastrální mapy se pak získává jen ten platný obsah, který není zobrazen v mapě pozemkového katastru. Pro doplnění obsahu, který není zobrazen v mapě PK, se provádí transformace mapy KN po blocích na vybrané identické body zpřesněného rastru PK nebo na body z RES. Využívá se afinní transformace. Identické body jsou voleny ve vhodné konfiguraci, nejlépe rozložené po obvodu transformovaného bloku. Počet identických bodů je minimálně tři, většinou se ale jedná o počet mnohem větší, kolem dvaceti. Provedených blokových transformací bylo 60, ke každé je uložen transformační klíč, protokol o transformaci a přetransformovaný rastr v dokumentaci obnovy operátu (dále jen OO ). 2.8.4 Určení souřadnic podrobných bodů Metody určení souřadnic lomových bodů stanovuje 63 odst. 4 katv [7]. V k.ú. Loučeň se v prvé řadě převzaly body z RES. Dále se vyskytly 4 případy, kdy bylo měření dokumentováno v místním souřadnicovém systému a transformací převedeno do systému S-JTSK. Na tyto výpočty byly založeny nové ZPMZ. Geometrický plán na zaměření melioračních příkopů byl přepočítán v rámci ZPMZ 844 pomocí metod ortogonální, polární a protínání z délek. V případě, kdy byly původní využitelné podklady zaměřeny v místním systému a neexistovala možnost jejich transformace do S-JTSK, buď z důvodu absence identických bodů, nebo jejich nevhodné konfigurace, byla snaha zaměření využít jinými způsoby. Zaměřená změna byla zpracována pomocí grafické transformace ohradou v programu MicroGEOS Nautil do obnovovaného operátu. Vždy byla snaha využít v maximální možné míře oměrné míry, pokud nešlo měření zpracovat efektivněji. 37

Posledním případem určení podrobných bodů je vektorizace rastrového obrazu. Ta by se měla řídit několika základními pravidly, mezi která patří: zachovávat přímost linií, jejich rovnoběžnost a pravoúhlost, délky mezi lomovými body hranic, pokud vyplývají z dokumentovaných výsledků měření, zobrazovat polohopis v souladu se zobrazením PPBP, nevytvářet nezbytné lomové body na hranicích parcel a na vnitřní kresbě parcel, vyrovnávat návaznost kresby na stycích mapových listů. pořadí. Přednost určení souřadnic se dává zpravidla způsobům v uvedeném 2.8.5 Postup tvorby KMD Výkres mapy KMD vzniká v určeném programovém prostředku, kterým je systém MicroGEOS Nautil, blíže popsaný v kapitole 2.2 této práce. Postupuje se tak, aby výsledný SGI svým obsahem odpovídal 16 katv [7] a struktura dat odpovídala zvláštnímu předpisu, který vydal ČÚZK s názvem Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky ve znění dodatků č. 1, 2, 3, 4, 5 a 6. Před samotným zahájením tvorby výkresu byla do systému MicroGEOS Nautil importována data SGI a SPI ve formě vfk a body z RES. Na základě importovaných bodů a s využitím transformovaných rastrů postupně vzniká vektorová kresba platného obsahu katastrální mapy a hranic doplňovaných pozemků ZE. Po doplnění veškerého obsahu, jehož vznik byl doložen v S-JTSK, následovala vektorizace, ta probíhala ve dvou etapách. Nejprve byly nad zpřesněným rastrem mapy PK zvektorizovány hranice původních PK parcel vedených v SPI jako parcely ZE. V rámci druhé etapy pak byly doplněny ty parcely KN, které nebylo možné pomocí jakéhokoli dopočítání převést do 38