VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika etopedie Poruchy chování a jejich klasifikace OVĚŘENO: Datum: 6.5. 2013 třída: 2.KOP POPIS METODICKÉHO VYUŽITÍ VM VE VÝUCE: ANOTACE: Pracovní list pro výkladovou část hodiny. Výukový materiál vymezuje pojem porucha chování, charakterizuje poruchy chování z hlediska stupně společenské závažnosti a z hlediska věku.
Vymezení pojmu porucha chování Porucha chování je charakterizována trvalými projevy disociálního, agresivního a vzdorovitého chování, které trvá alespoň 6 měsíců. Jedinec není schopen respektovat normy chování na úrovni odpovídající jeho věku, nebo na úrovni svých rozumových schopností. Při posuzování zda se jedná o poruchu chování bereme v úvahu: - vývojový stupeň jedince (mentální a fyzický věk) - frekvenci výskytu poruchy chování - intenzitu poruchy chování
Klasifikace poruch chování 1. Z hlediska stupně společenské závažnosti Disociální chování Nepřiměřené, nespolečenské chování, které se dá zvládnout běžnými pedagogickými postupy. Bývá přechodné. Příčiny disociálního chování Vynucování pozornosti, nástrojem boje o moc s rodiči, školní problémy, důsledek perfekcionistické výchovy, posilnění sebevědomí, strach, získání výhody. Disociální poruchy Vzdorovitost - různé projevy chování od pasivity až po agresivitu. Negativismus - vystupňované, zásadně negativně odpovídá na kladné podněty, odmítnutí komunikace. Lež.
Asociální chování Porušení společenských norem, ale intenzitou ještě nepřekračuje právní předpisy společnosti. Je v rozporu s morálkou, výskyt nedostatečného sociální cítění. Svým chováním jedinec poškozuje většinou sebe. Bývá trvalé, s častou frekvencí, patrný vzestupný trend. Vyžaduje speciálně pedagogický přístup v podobě poradenské, i ústavní péče ve speciálních výchovných zařízeních. Příčiny asociálního chování Uznání v partě, osvědčení schopností, dobrodružství, upoutání pozornosti, nedosažitelnost věcí, problémy v komunikaci, neúspěch ve škole, šikana, reakce na náročnou situaci. Asociální poruchy Krádež, záškoláctví, útěky z domova, toulky s partou. Závislostní chování - toxikománie, narkománie, alkoholismus, tabakismus, gamblerství. autoagrese - demonstrativní sebepoškozování
Antisociální chování Protispolečenské jednání, poškozující společnost i jedince Jsou porušovány zákony společnosti Ohrožuje společenské hodnoty, včetně lidského života. Je nutná náprava ústavní péčí / školská zařízení, věznice/ Velká pravděpodobnost recidivy. Antisociální poruchy Krádeže, loupeže - rozdíl v ohrožení objektu Vandalství Sexuální delikty - pohlavní zneužití, znásilnění Zabití, vraždy Vystupňované násilí, terorismus, rasismus Organizovaný zločin (mafie) Trestná činnost související s toxikomanií
2. Z hlediska věku Děti 6-15 let Riziková období: počátek školní docházky, puberta, asociální chování zpravidla u dětí mladších, kolem 12 roku výskyt antisociálního chování. Dětská delikvence, dětská kriminalita - znaky: Skupinovost, malá připravenost a promyšlenost. Mladiství 15-18 let Juvenilní delikvence - kriminalita mladistvých. Kritické období dospívání, kdy nastávají - sociální změny, silný vliv vrstevníků, zvláštnosti psychosomatického vývoje, sociální nezralost, neukončený morální vývoj. Častá recidiva, patří sem zejména jedinci se základním vzděláním bez kvalifikace, mají antisociální chování. Jedinci nad 18 let Kriminalita dospělých, skupina tzv. mladých dospělých (18-23, 24 let).
Pracovní list pro žáka 1. Jaké jsou příčiny a projevy disociálního chování? 2. Chování, při kterém jedinec porušuje zákony společnosti a ohrožuje tím i lidské životy je: Disociální chování Antisociální chování Asociální chování Prosociální chování 3. Charakterizujte asociální chování jedince.
Seznam použitých informačních zdrojů PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-65-6. VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémových dětí a mládeže. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2000. ISBN 80-7083-378-5.