RENESANCE ÚVOD VYMEZENÍ POJMU RENESANCE www.zlinskedumy.cz
RENESANCE Renaissance - z francouzštiny = znovuzrození, obrození antiky původ slova renesance je italský - rinascimento
pojem renesance byl poprvé použit v r. 1550 Giorgiem Vasarim v díle Životy nejvýznamnějších malířů, sochařů a architektů (renesance)
pojem renesance Giorgi Vasari použil ve slovním spojení rinascita dell arte antica, což bývá volně překládáno jako návrat k umění antiky - označil tak dobu, která se oprostila od středověku
pojem renesance je francouzský překlad užitý francouzským historikem Jules Micheletem 1798, Paříž - 1874, Hyères
dále rozšířený švýcarským kunsthistorikem Jacobem Burckhardtem (1818 1897) byl významný švýcarský historik, průkopník kulturních dějin a znalec italské renesance
označení uměleckého slohu se užívá od roku 1820 později se termín užívá obecně v historii, jako například karolínská, otonská renesance Karolínská renesance je označení pro obrodu kultury a vzdělanosti říše Karla Velikého trvající přibližně od 8. století do 1. poloviny 9. století Otonská renesance, německá říše za vlády Otonů (saská dyn.) v 10.-zač. 11. st.
Periodizace renesance Renesance se zrodila v severní Itálii kolem r. 1420 - začala 14. století a trvala až do 16. století, kdy plynule přešla přes manýrismus v baroko. z Itálie se kupeckými a poutními cestami postupně šířila do celé Evropy v Evropě až po roku 1500 (tkz. zaalpská renesance)
v Čechách se od r. 1492 objevují renesanční detaily v architektuře a působila u nás v letech 1530 (vláda Ferdinanda I.)-1620 (Bitva na Bílé hoře) Renesance se v Čechách mnoho neprojevila v důsledku husitských válek 1419 1434 (bitva u Lipan) pouze 20 let renesance působila najednou v celé Evropě, proti gotice, která se držela 200 let
nejdříve se rozvíjela za podpory krále Karla VIII. ve Francii po jeho vojenské invazi Itálie, v jeho podpoře renesančních umělců pak pokračoval jeho nástupce František I., který do Francie pozval Leonarda da Vinciho ve druhé polovině 15. století byla renesance přijata na území Německa a Holandska, později se rozšířila také do Anglie (alžbětinská doba), Skandinávie a zbytku Evropy
Renesance a humanismus Renesance byla v opozici ke gotice, odmítala vše barbarské a zkostnatělé a obracela se ke studiu řecké a římské minulosti, klasickým vzorům a přírodě v myšlení a filozofii označováno jako humanismus / z latinského humanus = lidský /, Gymnázium Valašské Klobouky
duchovní hnutí pozdního středověku a raného novověku, které se od nebeských věcí obrací více k věcem pozemským a lidským od věčnosti k pozemskému životu = obrození člověka od Boha obrací směrem k člověku samému člověk se stává všestranně rozvinutou osobností, Gymnázium Valašské Klobouky
Humanistický program pak pregnantně vyjádřil Dante když se s ním na konci Očistce loučí jeho pohanský průvodce Vergilius, vybízí ho k plné emancipaci člověka: Slov ani pokynů už ode mne nečekej, tvá vůle je svobodná, je zdravá i pravá; tu poslouchej. A ode mne teď přijmi korunu i mitru, vládu nad sebou., Gymnázium Valašské Klobouky
Renesanční humanismus přináší pronikavou změnu v pohledu člověka na sebe a na vlastní postavení na světě: život není jen příprava na věčnost, ale má vlastní cenu aby jej mohl odpovědně vést, potřebuje člověk svobodu k ceně života podstatně přispívá krása, kterou lze vidět a slyšet člověk však musí smyslovou skutečnost pečlivě zkoumat krása je také v jazyce, kterým mluvíme, zejména v poezii člověk ji objevuje také v dílech antických básníků a umělců
Rozdělení italské renesance Rozdělení: 1)trecento (tři sta)(14.stol.) raná tvorba /rozvoj renesance ve Florencii / 2)quattrocento (čtyři sta) (1420 1500) /rozšíření renesance po Itálii / 3) cinquecento (pět set)(1500-1580) / rozšíření po zbytku Evropy / -> vrcholná (1500-1550) -> pozdní (1550-1580) -> přechodné období manýrismus
Zdroje: www.artchiv.info www.artmuseum.cz PIJOAN, José. Dějiny umění/2. 4. vyd. Praha: Balios, 1998, 334 s. ISBN 80-717-6839-1. HOCKNEY, David. Tajemství starých mistrů :. V Praze: Slovart, 2003, 239 s. ISBN 80-720-9474-2. Châtelet, Albert; Groslier, Bernard Philippe.Světové dějiny umění, České vyd. 2., upr., v Ottově nakl. 1.Ottovo nakladatelství 2004, 784 s. ISBN:80-7181-936-0 Beckttová,Wendy Toulky světem malířství, Fortuna print, 1996, 400 s. ISBN 8085873435, 9788085873436 LUC VIATOUR. wikipedie.cz [online]. [cit. 10.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:da_vinci_vitruve_luc_viatour.jpg