OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE

OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích Vodní 21, 370 06 České Budějovice telefon: 950 179 511, fax: 950 179 505, e-mail: budejovice@suip.cz, www.suip.cz Z P R Á V A O ČINNOSTI SLUŽEBNÍHO ÚŘADU OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOČESKÝ KRAJ A VYSOČINU SE SÍDLEM V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZA ROK 2015 ČESKÉ BUDĚJOVICE, únor 2016 odborný rada Ing. Jiří Pelikán vedoucí služebního úřadu vedoucí inspektor

OBSAH 1. Úvod 2. Činnost správního úřadu 3. Inspekční činnost 4. Pracovní úrazovost 5. Poradenská, výchovná, osvětová a vzdělávací činnost 6. Spolupráce s orgány a organizacemi, mezinárodní spolupráce 7. Zpráva o poskytování informací zákon č. 106/1999 Sb. 8. Podklady pro zpracování zprávy 9. Závěr

1. ÚVOD Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích (dále jen OIP) měl v roce k 31. 12.2015 roční průměrný přepočtený stav zaměstnanců k 31. 12.2015 92 zaměstnanců. Fyzický stav zaměstnanců k 31. 12. 2015 byl 93, z toho 50 žen. Organizační personální struktura OIP: vedoucí inspektor vedoucí služebního úřadu 1 zaměstnanec asistent vedoucího inspektora 1 zaměstnanec oddělení právní 6 zaměstnanců (1 vedoucí oddělení, 3 právník, 1 asistent, 1 asistent /zástup po dobu PN/) oddělení ekonomicko-provozní 4 zaměstnanci (1 vedoucí oddělení, 1 referent majetkové správy, 1 technický pracovník, 1 admin. pracovník) oddělení inspekce I (BOZP) 15 zaměstnanců (1 vedoucí oddělení, 1 asistent, 1 operátor IT, 12 inspektor) oddělení inspekce II 13 zaměstnanců (1 ved. oddělení, 1 asistent, 11 inspektor) (VTZ a stavebnictví) oddělení inspekce III (PVP) 20 zaměstnanců (1 vedoucí oddělení, 1 asistent, 18 inspektor) oddělení inspekce NLZ pro 19 zaměstnanců Jihočeský kraj (1 vedoucí oddělení, 1 administrátor, 15 inspektor, 2 právník) oddělení inspekce NLZ pro 13 zaměstnanců Vysočinu (1 vedoucí oddělení, 1 administrátor, 10 inspektorů, 1 právník) Vedoucí oddělení a asistentka vedoucího inspektora jsou přímo podřízeni vedoucímu inspektorovi. Systemizací pracovních míst související se zákonem č. 234/2014 Sb. o státní službě, byla s účinností od 1. 7. 2015 stanovena služební místa úřadu a pracovní místa v zaměstnaneckém poměru podle zákona č. 262/2006 Sb. Tři zaměstnanci nepožádali o vstup do služebního poměru a nebyli přijati a zařazeni na služební místa. Vedoucí oddělení vstoupili do služebního poměru datem 1. 7. 2015, ostatní zaměstnanci datem 3. 11. 2015. k 31. 12. 2015 Průměrný evidenční přepočtený stav zaměstnanců = 92 Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách = 92 Skutečný fyzický stav zaměstnanců = 93 Služební poměr = 78 Zaměstnanecký poměr = 14 1

Fluktuace v roce 2015 V roce 2015 nastoupilo 5 zaměstnanců (kmenových): asistentka inspekce III - 1 zaměstnanec /leden/ technický pracovník - 1 zaměstnanec /únor/ inspektor inspekce I - 1 zaměstnanec /červen/ referent majetkové správy - 1 zaměstnanec /listopad/ asistentka právního oddělení - 1 zaměstnanec /zástup po dobu nemoci-prosinec/ V roce 2015 pracovní poměr ukončilo 6 zaměstnanců (kmenových): referent pro ek., obchod. a provozní činnosti - dohoda, odchod do starobního důchodu /leden/ inspektor inspekce I - dohoda, odchod do starobního důchodu /únor/ inspektor inspekce III - výpověď daná zaměstnavatelem /březen/ inspektor inspekce III - výpověď daná zaměstnavatelem /březen/ inspektor inspekce II - dohoda /květen/ referent majetkové správy - dohoda /listopad/ Z oddělení KNZ přestoupili v roce 2015 2 zaměstnanci: inspektor inspekce III - 1 zaměstnanec /květen-projekt/ inspektor inspekce I - 1 zaměstnanec /červenec-projekt/ Z oddělení právního přestoupil v roce 2015 1 zaměstnanec: referent majetkové správy - 1 zaměstnanec /leden/ Z oddělení vedoucího inspektora přestoupil 1 zaměstnanec: administrativní pracovník - 1 zaměstnanec /červen/ Systemizací zrušeno místo vedoucího útvaru informatiky 1 zaměstnanec: informatik - přímo řízen SÚIP /červen/ V roce 2015 nastoupilo 7 zaměstnanců (KNZ), pracovní poměr ukončilo 11 zaměstnanců (KNZ). 2

2. ČINNOST SPRÁVNÍHO ÚŘADU Počet a výše udělených pokut Počet návrhů vzešlých z pokutových komisí 329 Počet zahájených správních řízení 312 Nejvyšší pravomocná pokuta ve výši Kč 420.000,- byla uložena za správní delikt podle ustanovení 140 odst. 1 písm. d) zákona o zaměstnanosti a 25 odst. 1 písm. b) zákona o inspekci. Dvě nejnižší pravomocné pokuty, obě ve výši Kč 2.000,-, byly uloženy příkazem za správní delikt na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a za správní delikt podle ustanovení 140 odst. 1 písm. d) zákona o zaměstnanosti. PŘEHLED ULOŽENÝCH POKUT - 2015 Pokuty právnickým a podnikajícím fyzickým osobám počet 302 Pokuty právnickým a podnikajícím fyzickým osobám - výše v Kč 13.187.400,- Uložení nákladů řízení výšek v Kč 302.000,- Nesoučinnostní pokuty: V roce 2015 bylo uloženo 6 sankcí za správní delikt neposkytnutí součinnosti při kontrole. Jak je uvedeno v tabulce viz. výše, právním oddělením bylo předáno orgánům celní správy k vybrání a vymáhání celkem 302 příkazů a rozhodnutí, celková výše pokut právnickým a podnikajícím fyzickým osobám k vymáhání byla ve výši Kč 13.187.400,- a celková výše uložených nákladů za správní řízení byla v roce 2015 ve výši Kč 302.000,-. 3

3. INSPEKČNÍ ČINNOST 3.1. Výsledky kontrolní činnosti podle schváleného ročního programu kontrolních akcí v oblasti nelegálního zaměstnávání U Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu (dále jen OIP ), v roce 2015 působily dvě oddělení kontroly nelegálního zaměstnávání, v každém kraji jedno. Oddělení vykonávala činnost v rámci projektu OP LZZ Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR. Inspekční činnost lze rozdělit do dvou základních oblastí: Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti (úkol 15.1.101) a hlavním úkolem byla: Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců (úkol 15.1.103). V rámci plnění hlavního úkolu byly také realizovány mimořádné kontrolní akce celostátní (úkoly 15.1.201, 15.1.202 a 15.1.203) a regionální. Úkol 15.1.101 Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti Kontrola plnění povinností zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu je prováděna OIP systematicky od roku 2012. Výsledky kontrol plnění povinného podílu z předchozích roků prokázaly, že řada zaměstnavatelů, kteří nesplnili zaměstnávat povinný podíl OZP, a to ani odběrem výrobků, služeb nebo zadáním zakázek zaměstnavatelům s více jak 50% OZP, neplní zákonnou povinnost odvodu do státního rozpočtu vůbec, nebo odvod provádí kdykoliv během roku a nikoliv ve lhůtě do 15. 2. následujícího kalendářního roku, jak stanoví 82 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. Zadáním úkolu pro rok 2015 bylo důslednou kontrolní činností a propagací výsledků kontrol a správních řízení dosáhnout omezení počtu zaměstnavatelů, kteří neplní povinný podíl zaměstnávání OZP a to ani odvodem do státního rozpočtu, případně tento nerealizovali v zákonem stanovené lhůtě. Pokračovat v kontrolách zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 25 zaměstnanců, zda plní zákonem stanovené povinnosti spojené se zaměstnáváním OZP, stejně jako subjektů, které jim poskytují náhradní plnění. Pro výběr kontrolovaných zaměstnavatelů využít seznamy od úřadů práce poskytnuté v letech 2013-2015. Kontroly zaměřit zejména na ty zaměstnavatele, kteří dle informací Úřadu práce ČR měli plnit povinnost zaměstnávat OZP a v hlášení úřadu práce deklarovali povinnost odvodu do státního rozpočtu, ale tento neodvedli v zákonem stanovené lhůtě, případně vůbec. Veřejnost se s podněty z problematiky plnění povinného podílu zaměstnávání OZP ani v roce 2015 na OIP neobracela. OIP neobdržel žádný podnět veřejnosti, žádný požadavek od nadřízeného Státního úřadu inspekce práce (dále jen SÚIP ), ani žádný požadavek ke spolupráci při kontrole od jiného OIP k prověření poskytovatelů náhradního plnění. Od ÚP ČR krajské pobočky v Českých Budějovicích i krajské pobočky v Jihlavě, obdržel OIP tak jako každý rok, seznamy zaměstnavatelů, kteří při plnění povinného podílu zaměstnávání OZP porušili některé ustanovení zákona o zaměstnanosti. Inspektoři provedli v roce 2015 kontrolu u 16 zaměstnavatelů, všechny kontroly byly provedeny u zaměstnavatelů. U zaměstnavatelů byla při kontrole ověřována správnost 4

výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu. Byl ověřován také výpočet v případě plnění odběrem výrobků a služeb (2 případy) a při plnění odvodem (3 případy) bylo zjišťováno, v jaké výši a v jakém termínu byl odvod do státního rozpočtu realizován. U plnění zaměstnáváním zaměstnanců byl ověřován i status osob se zdravotním postižením. Nedostatky byly zjištěny u 13 zaměstnavatelů (tj. u 81,25%). Oproti předchozímu roku došlo ke zvýšení počtu zaměstnavatelů, u nichž byly zjištěny nedostatky, tehdy byly zjištěny nedostatky u 28,6% zaměstnavatelů. Důvodem výrazně většího procenta zaměstnavatelů, u nichž byly zjištěny nedostatky, je především lepší a cílenější výběr subjektů ke kontrole. Upřesnění zjištěných nedostatků: U 7 zaměstnavatelů bylo zjištěno nesplnění povinnosti zaměstnavatele provést odvod do státního rozpočtu do 15. února následujícího roku. U 6 zaměstnavatelů bylo zjištěno nesplnění ohlašovací povinnosti o plnění povinného podílu včetně uvedení způsobu plnění vůči krajské pobočce Úřadu práce ČR do 15. února následujícího roku. Ve 3 případech byl zjištěn nesprávný postup při výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu. Úkol 15.1.103 Kontroly nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Hlavním cílem úkolu bylo odhalovat a eliminovat nelegální zaměstnávání občanů ČR i zaměstnanců ze zahraničí ve všech segmentech pracovního trhu. Naplňování tohoto úkolu přešlo do kompetence Státního úřadu inspekce práce a jeho organizačních jednotek, Oblastních inspektorátů práce, v roce 2012 změnou zákona o zaměstnanosti. Ke zvládnutí nově získaných kompetencí v oblasti kontroly nelegálního zaměstnávání byl SÚIP realizován projekt Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR. Odhalování a potírání nelegální práce je od doby převodu kompetencí jednou z kontrolních priorit SÚIP i celého resortu Ministerstva práce a sociálních věcí, v souladu s prioritami vnitřní politiky Evropské unie. Nelegální práce s sebou přináší významné finanční úniky z veřejných rozpočtů na neodvedených daních, sociálním a zdravotním pojistném a nekalou podnikatelskou konkurenci, kdy do výhodnější pozice se dostávají ti zaměstnavatelé, kteří zaměstnáváním pracovních sil zcela beze smlouvy nebo v předstíraných obchodních vztazích snižují své náklady oproti konkurentům řádným zaměstnavatelům. Nelegálně pracující osoby nepožívají ochrany pracovního práva, ani ochrany sociálního a zdravotního pojištění. Nelegální zaměstnávání cizinců s sebou přináší deformace trhu práce v ČR, a v neposlední řadě také bezpečnostní rizika. Na základě zkušeností z předchozích let byl změněn způsob plánování i provádění kontrol. Bylo postupováno podle jednotné Metodiky provádění kontrol nelegálního zaměstnávání, vytvořené v rámci projektu. Plány kontrol byly koncipovány jako čtvrtletní, s následnou aktualizací na jednotlivé měsíce a týdny. Při plánování kontrol byl respektován plán ročních úkolů stanovených SÚIP. Čtvrtletní plány byly sestavovány jako orientační, jejichž účelem bylo především stanovit si prioritní oblasti, do nichž budou kontrolní akce směřovány a také stanovit si počty kontrol, které musí být za které čtvrtletí provedeny, aby bylo zajištěno splnění celoročního plánu, který pro tento úkol stanovil provést 945 kontrol. 5

Při provádění kontrol se vycházelo ze zadání úkolu provádět v co největší míře rozsáhlejší koordinované kontroly ve velkých objektech a stavbách, kde je soustředěno víc kontrolovatelných subjektů za účasti většího počtu inspektorů. Při kontrolách hodně rozsáhlých pracovišť se využívala spolupráce s jinými kontrolními orgány nejčastěji cizinecká policie, dále pak s celní správou, místně příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení nebo živnostenským úřadem. Bylo přistoupeno také k záměnám inspektorů na kontrolovaných územích. Vzhledem k většímu počtu osob provádějících kontroly na pracovištích byla změněna také organizace práce při kontrolách funkce tzv. koordinátora akcí. Změnou ve výběru kontrolovaných pracovišť a způsobu provádění kontrol se podařilo zvýšit počet zjištěných nelegálně pracujících osob ve srovnání s předchozími roky. Při kontrolách byla plněna také osvětová a poradenská činnost, jejímž záměrem bylo preventivně působit na trhu práce a rozšířit povědomí kontrolovaných osob a osob vykonávajících pro ně práci, o nelegální práci a jejích negativních důsledcích. V roce 2015 OIP realizoval 3 celostátní mimořádné kontrolní akce zaměřené na vybraná odvětví činnosti kontrolovaných subjektů a několik regionálních mimořádných kontrolních akcí. Regionální mimořádné kontrolní akce byly zaměřeny na stavební práce, výkon závislé práce v provozech s výrobními linkami a výkon závislé práce v provozovnách poskytujících služby v oblasti občerstvení a stravování. Mnohé mimořádné kontrolní akce byly prováděny ve spolupráci s inspektory BOZP a s dalšími kontrolními orgány. Předmětem kontrol nelegálního zaměstnávání bylo v roce 2015 především: existence pracovněprávního vztahu při výkonu závislé práce, výkon práce cizince na základě povolení k zaměstnání, je-li požadováno, výkon práce cizince v souladu s povolením k zaměstnání, nebo se zaměstnaneckou kartou, nebo s modrou kartou, výkon práce cizince na základě platného povolení k pobytu na území ČR, je-li požadováno, forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují, základní ustanovení zákoníku práce na úseku pracovního poměru, pracovní doby, odměňování a BOZP V roce 2015 bylo inspektory oddělení kontroly nelegálního zaměstnávání OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu provedeno 1049 kontrol. Při kontrolách bylo zjištěno 624 nedostatků. Z toho 156 nedostatků se týkalo porušení ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a 468 nedostatků se týkalo porušení ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 6

Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce 25% PORUŠENÍ ZJIŠTĚNÁ KONTROLAMI V OBLASTI NELEGÁLNÍHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti 75% Nejčastější porušení zákoníku práce byla zjišťována obdobně jako v předchozích letech v oblasti vzniku, změny a skončení pracovněprávního vztahu. Nedostatky byly zjišťovány také v oblasti pracovní doby a odměňování zaměstnanců. V oblasti vzniku, změny a skončení pracovněprávního vztahu bylo nejčastějšími zjišťováno porušení 37 zákoníku práce zaměstnavatel neinformoval zaměstnance v plném rozsahu o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru. Druhým nejčastěji porušovaným ustanovením zákoníku práce byly 75 a 77 zaměstnavatelé neuzavírají se zaměstnanci dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr písemně, ale ústně a kdy rozsah práce vykonané na základě dohody o provedení práce je větší než 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Následkem ústního uzavírání dohod je související porušení 138 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel se zaměstnancem nesjedná prokazatelně a jednoznačně výši odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dalším následkem ústního uzavírání dohod o provedení práce jsou i častá porušení 136 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, tj. povinnosti zaměstnavatelů mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Nadále bylo zjišťováno, že zaměstnancům, nebyla za odvedenou práci vyplácena správná výše mzdy nebo odměny, případně že jim nebyly vypláceny zákonné příplatky ke mzdě za práci v noci, v sobotu, neděli a za práci přesčas. Ještě stále byli zjišťováni zaměstnavatelé, kteří nesprávně zařadili zaměstnance do odpovídajících skupin prací a neodměňovali tak zaměstnance správně dle složitosti a náročnosti vykonávané práce. Ze zjištění inspektorů plyne, že ve stále větší míře využívají zaměstnavatelé k uzavření pracovněprávního vztahu na méně kvalifikované práce dohod o provedení práce. Tento druh pracovněprávního vztahu je pro zaměstnavatele podstatně levnější než plnohodnotný pracovní poměr. Využívají toho, že při odměně za práci do 10.000 Kč/měsíc nemusí zaměstnance přihlašovat k sociálnímu a zdravotnímu pojištění, z odměny odvádějí pouze srážkovou daň ve výši 15%. Další výhodou pro zaměstnavatele je, že u dohody o provedení práce není povinen zaměstnancům rozvrhnout pracovní dobu a ani vést evidenci odpracovaných dob s vyznačením začátku a konce odpracované směny. Provést kontrolu skutečného obsahu výkonu závislé práce na základě takto uzavřeného pracovněprávního vztahu je značně ztížené. 7

V podstatně větším počtu než v předchozích letech bylo zjišťováno porušení 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti, tj. výkon nelegální práce. Nejčastěji se jednalo o výkon závislé práce bez uzavřeného pracovněprávního vztahu, méně často o výkon závislé práce cizincem ze třetích zemí bez platného povolení k zaměstnání, nebo v rozporu s povolením k zaměstnání, případně bez platného povolení k pobytu na území ČR. Tyto výsledky kontrol byly ovlivněny zejm. snížením počtu kontrol s ohledem na efektivitu kontroly, ale rovněž i změnami v organizaci kontrol v této oblasti. 25% 20% 15% 10% 5% 0% 3717 Vývoj nelegální práce Jihočeský kraj a Vysočina 2993 2393 22% 7% 1049 4% 5% 250 128 115 232 2012 2013 2014 2015 Efektivnost Zjištění nelegální práce Počet kontrol 4000 3000 2000 1000 0 V roce 2015 bylo inspektory OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu zjištěno 232 nelegálně pracujících osob u 88 subjektů. Z toho se jednalo o 94 občanů ČR, 61 občanů EU mimo ČR, 55 cizinců mimo EU a 22 cizinců mimo EU vykonávajících zastřenou závislou práci (tzv. švarcsystém ). Výkon zastřené závislé práce byl zjišťován v převážné většině u cizinců občanů Ukrajiny nebo Vietnamu. Jednalo se o osoby vykonávající méně kvalifikované práce, kterým nebylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta. Na trh práce ČR se dostávají legálně jako držitelé živnostenského oprávnění. Výkon jejich práce je formálně prezentován jako podnikatelská činnost. Při kontrolách však bylo zjišťováno, že práci ve skutečnosti vykonávají v závislém vztahu, ovšem bez některého z druhů povolení. Tak jako v předchozích letech, bylo častým zjištěním u zaměstnavatelů také nesplnění povinnosti dle 87 zákona o zaměstnanosti u cizinců, kteří pro výkon práce nepotřebují některý z druhů povolení, informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR o jejich nástupu do práce, a to nejpozději v den jejich nástupu. 8

Úkoly 15.1.201, 15.1.202, 15.1.203 Mimořádné kontrolní akce v oblasti nelegálního zaměstnávání a zákona o zaměstnanosti V průběhu roku 2015 byly na území ČR realizovány 3 celostátní mimořádné kontrolní akce zaměřené aktuálně na subjekty, u kterých se dalo předpokládat nelegální zaměstnávání. Výběr oblastí podnikání, do kterých byly mimořádné kontrolní akce směřovány, prováděl SÚIP na základě poznatků získaných z celé ČR. Tato celostátní zadání nemusela být vhodná pro všechny OIP dle výsledků to byl případ také OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu. Názvy a zaměření kontrolních akcí: Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících svou činnost ve velkoskladech a logistických centrech, zaměřená na oblast nelegálního zaměstnávání a základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů úkol 15.1.201 Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících svou činnost v pekárnách a výrobnách potravin s nočním provozem úkol 15.1.202 Mimořádná kontrolní akce v součinnosti s Policií ČR, zaměřená na nelegální zaměstnávání v restauracích a barech úkol 15.1.203 15.1.201 Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících svou činnost ve velkoskladech a logistických centrech, zaměřená na oblast nelegálního zaměstnávání a základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů Oblast činnosti velkoskladů a logistických center nebyla dosud předmětem mimořádné kontrolní akce útvarů kontroly nelegálního zaměstnávání, jedná se přitom o oblast, která byla vyhodnocena z pohledu nelegálního zaměstnávání jako riziková. Bylo předpokládáno, že kombinaci rizikových faktorů může představovat výkon nekvalifikované manuální práce, na rozsáhlých pracovištích, pravděpodobně využívaných více zaměstnavateli. Skutečnost, že kontrolní akce tohoto zaměření nebyla dosud mezi celostátní mimořádné kontrolní akce na úseku nelegálního zaměstnávání zařazena, tak odůvodňovala její zařazení mezi mimořádné kontrolní akce v roce 2015. Kontrolní akce byly provedeny dle zadání v období 22. 26. 6. 2015. Kontroly byly provedeny v koordinaci s příslušníky PČR, Odboru cizinecké policie a byla zajištěna také účast nebo podpora inspektora specialisty na problematiku agenturního zaměstnávání. Kontroly byly zaměřeny na následující oblasti: výkon nelegální práce plnění informačních a evidenčních povinností zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí, splnění povinnosti dle 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kontrola základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů (písemná forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují) kontrola agenturního zaměstnávání 9

Dle zadání úkolu měly být v územní působnosti OIP provedeny 4 kontroly velkoskladů logistických center, v každém kraji po 2. Ke kontrolám byly vybrány velkosklady a logistická centra, ve kterých nebyly dosud kontroly prováděny. Vzhledem k tomu, že se jednalo o uzavřené, anebo o hlídané objekty, nebylo možno provést účinný monitoring před zahájením kontrol. Kontrolní skupiny tak dopředu nevěděly kolik pracujících osob a od kolika zaměstnavatelů na prověřovaných pracovištích zastihnou při výkonu práce. Celkem bylo zkontrolováno 10 zaměstnavatelů. V objektech kontrolovaných na území OIP se nepotvrdily předpoklady SÚIP. Výkon nelegální práce nebyl zjištěn u žádného zaměstnavatele. Byl zjištěn pouze jediný nedostatek, kdy jeden zaměstnavatel neinformoval místně příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o tom, že zaměstnává 6 cizinců, kteří pro výkon práce v ČR nemusí mít některý z druhů povolení ( 87 odst. 1 zákona o zaměstnanosti). V tomto případě působila kontrola jako osvěta, protože do této doby zaměstnavatel o uvedené povinnosti nevěděl a splnil ji až po poučení inspektory. 15.1.202 Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících svou činnost v pekárnách a výrobnách potravin s nočním provozem Oblast činnosti zaměstnavatelů provozujících pekárny a další obdobné provozy s nočním provozem nebyly dosud předmětem celostátní mimořádné kontrolní akce útvarů kontroly nelegálního zaměstnávání. Noční provoz ve výrobnách, kde je vykonávána převážně nekvalifikovaná manuální práce, bylo přitom dle dosavadních zkušeností z kontrolní činnosti útvarů kontroly nelegálního zaměstnávání, i z obsahu přicházejících podnětů, možno hodnotit z pohledu nelegálního zaměstnávání jako rizikový. Tento fakt, spolu se skutečností, že kontrolní akce tohoto zaměření nebyla dosud mezi celostátní mimořádné kontrolní akce na úseku nelegálního zaměstnávání zařazena, tak odůvodňovaly její zařazení mezi mimořádné kontrolní akce v roce 2015. Kontroly byly provedeny v souladu se zadáním v termínu 7. 14.10.2015. Vzhledem k tomu, že kontroly byly prováděny v nočních hodinách, bylo z důvodu zajištění bezpečnosti inspektorů při kontrolách spolupracováno s příslušníky Policie ČR. Kontroly byly zaměřeny na následující oblasti: výkon nelegální práce plnění informačních a evidenčních povinností zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí, splnění povinnosti dle 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kontrola základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů (písemná forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují). Dle zadání úkolu měly být v územní působnosti OIP provedeny kontroly minimálně 7 provozoven v každém z krajů. Vzhledem k tomu, že se jedná o uzavřené objekty, nebylo možno provést předběžný monitoring. Nebyl zaznamenán ani žádný podnět ke kontrole zaměstnavatelů provozujících potravinářské výrobny s nočním provozem. Z uvedených důvodů nemohl být proveden cílený výběr provozoven ke kontrole, ale pouze náhodný výběr a nebylo možno dopředu odhadnout, s jakou situací se inspektoři na provozovnách setkají. 10

Celkem bylo zkontrolováno 15 zaměstnavatelů. Kontrolní akce byla pro kontrolované osoby sice velkým překvapením, nikdo z nich nečekal možnou kontrolu v takovém rozsahu. Přesto na žádném z pracovišť nebyl zjištěn výkon nelegální práce. Nedostatky byly zjištěny u 5 zaměstnavatelů. Tři zaměstnavatelé neměli na pracovištích kopie dokladů prokazující uzavření pracovněprávních vztahů, jeden zaměstnavatel neinformoval místně příslušnou pobočku Úřadu práce ČR o skutečnosti, že zaměstnává cizince, který pro výkon práce v ČR nepotřebuje některý z druhů pracovního povolení, u jednoho zaměstnavatele byly zjištěny nedostatky na úseku změn pracovního poměru. 15.1.203 Mimořádná kontrolní akce v součinnosti s Policií ČR, zaměřená na nelegální zaměstnávání v restauracích a barech Policejní prezidium Policie ČR ve spolupráci s Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády ČR, Českou obchodní inspekcí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími institucemi provedlo sérii celostátních kontrol. Kontroly proběhly od října do prosince 2015 na celém území České republiky. Akcí se účastnili inspektoři oddělení kontroly nelegálního zaměstnávání v obou krajích. Kromě již výše uvedených institucí se kontrol účastnily i další orgány státní správy celní správa, živnostenský úřad, orgány sociálně-právní ochrany dětí, krajské hygienické stanice, Hasičského záchranného sboru. Všechny zúčastněné instituce využily kontroly k provedení šetření ve své oblasti věcné působnosti. Kontroly OIP byly zaměřeny na následující oblasti: výkon nelegální práce plnění informačních a evidenčních povinností zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí, splnění povinnosti dle 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kontrola základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů (písemná forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují, odměňování zaměstnanců, pracovní doba). Dle zadání úkolu byl počet provedených kontrol ponechán v kompetenci jednotlivých OIP. Výběr kontrolovaných pracovišť byl v kompetenci PČR, byly kontrolovány noční provozy restaurací a barů. Inspektory OIP bylo zkontrolováno 21 subjektů. Na žádném z pracovišť nebyl zjištěn výkon nelegální práce. Byla zjištěna porušení méně závažného charakteru s menší společenskou nebezpečností u 8 subjektů. Nejzávažnějším porušením bylo nedodržení písemné formy uzavření pracovněprávního vztahu. Dále ve 3 případech kontrolované osoby neměly na pracovištích uloženy kopie dokladů prokazujících uzavření pracovněprávního vztahu. U 3 kontrolovaných osob bylo zjištěno, že neinformovaly místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR, že zaměstnává cizince, který pro výkon práce v ČR nepotřebuje některý z druhů pracovního povolení. Z pohledu odhalování výkonu nelegální práce nebyly kontrolní akce úspěšné. Měly však nezanedbatelný přínos z pohledu navázání kontaktů a spolupráce s těmi orgány státní správy, které se našich kontrolních akcí obvykle neúčastní. Dalším užitečným poznatkem a zdrojem poučení byl způsob koordinace kontrol při účasti tak vysokého počtu kontrolních orgánů a kontrolujících pracovníků. 11

3.2 Výsledky kontrolní činnosti podle schváleného ročního programu kontrolních akcí v oblasti pracovních vztahů a podmínek (PVP) V oblasti kontroly dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů byly v roce 2015 inspektory PVP plněny úkolů při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů na úseku Agenturního zaměstnávání, včetně kontrol u uživatelů, Kontroly rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, včetně kontroly dodržování ochrany osobních práv zaměstnanců na pracovišti, Dodržování minimální a zaručené mzdy a Kontroly na základě přijatých podnětů na porušování pracovněprávních předpisů. Dále se inspektoři útvaru PVP ve spolupráci s kolegy z jiných oddělení podíleli na provádění koordinovaných kontrol, prováděných na základě přijatých podnětů, jejichž obsahem bylo poukazování na porušování předpisů nejen v oblasti pracovněprávní ale i v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v oblasti zaměstnanosti. Úkol 15.1.110 Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na úseku agenturního zaměstnávání Cíl úkolu: Soustavnými kontrolami na úseku dodržování povinností při agenturním zaměstnávání přispět k dodržování pracovních a mzdových podmínek u agenturních zaměstnanců v porovnání s kmenovými zaměstnanci uživatelů, zamezit nahrazování agenturních vztahů podle zákoníku práce obchodními vztahy, stejně tak jako odhalovat tzv. zastřené agentury práce bez povolení ke zprostředkování zaměstnání. Komplexními kontrolami na úseku agenturního zaměstnávání pozitivně působit na dodržování pracovněprávních předpisů. Kontrolami přispět k rovnému zacházení se zaměstnanci agentur práce v porovnání se zaměstnanci uživatelů, přispět k respektování jejich práv, působit preventivně na úseku agenturního zaměstnávání a eliminovat uplatňování obchodních vztahů místo pracovněprávních. Pozitivně působit na dodržování evidenčních a informačních povinností agentur práce vůči Úřadu práce ČR. Kontrolovat dodržování práv vysílaných pracovníků. Při kontrole se inspektoři zaměřili především na vznik, změny a skončení pracovního poměru, pracovní dobu, dobu odpočinku, práce přesčas, práce v sobotu a v neděli, odměňování, poskytování náhrad, cestovní náhrady, podmínky přidělení zaměstnance k výkonu práce u uživatele, rovné zacházení se zaměstnanci agentury práce a uživatele, dodržování ustanovení o BOZP, kontrola povinného pojištění proti úpadku, kontrola dodržování podmínek činnosti agentury práce podle povolení o zprostředkování, ochrana osobních práv zaměstnanců, kontrola sdíleného zprostředkování a odměn agenturám za umístěné uchazeče, vedení evidence podle 59 odst. 1 zák. č. 435/2004 Sb., odeslání informace Generálnímu ředitelství Úřadu práce ČR podle 59 odst. 2 zák. č. 435/2004 Sb. za předchozí kalendářní rok, plnění povinností při zaměstnávání cizích státních příslušníků, dodržování rovného zacházení se zaměstnanci uživatele, přidělování osob se zdravotním postižením k uživateli. Nově byly kontroly více zaměřeny také na agentury práce, které nepřidělují své zaměstnance k uživatelům, ale provádějí pouze zprostředkování zaměstnání a poradenskou a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. 12

Souběžně s kontroly u agentur práce byly prováděny kontroly u uživatelů. HÚ byl v průběhu roku rozšířen o kontroly zastřených agentur práce a zastřených uživatelů. Při výběru subjektů ke kontrole bylo čerpáno z podnětů občanů, z informací poskytnutých ÚP ČR, informací z médií, z portálu MPSV a z dalších informačních zdrojů. Plánem kontrolní činnosti na rok 2015 bylo stanoveno provedení 20 kontrol u agentur práce. Ve skutečnosti bylo provedeno 52 kontrol, z toho 34 u agentur práce a 18 u jejich uživatelů. 3 kontroly byly provedeny u zastřených agentur práce. 2 u zastřených uživatelů. Na základě podnětů z Úřadu práce ČR bylo provedeno 14 kontrol. Nejčastěji zjišťované porušení zákona: Zaměstnavatel uživatel nepodal agentuře práce správné informace o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance. Nezajištění stejných pracovních a mzdových podmínek, jako jsou podmínky srovnatelného zaměstnance. Srovnatelné podmínky nejsou dodržovány především v části vyplácení odměn, příplatků za práci přesčas, nad zákonem stanovených příplatků vyplývajících z kolektivních smluv. Některé agentury mají stanovenou základní mzdu v nižší výši, než srovnatelní zaměstnanci u uživatele a tento rozdíl zaměstnancům kompenzují tím, že jim poskytují cestovní náhrady (v pracovních smlouvách mají sjednáno místo výkonu práce tak, aby zaměstnancům vznikl ze zákona nárok na cestovní náhrady). Nezaslání přehledu o své činnosti za uplynulý kalendářní rok ÚP ČR. V případě kontrol zastřeného agenturního zaměstnávání se podařilo u 4 kontrolovaných osob toto prokázat (1 kontrola byla zahájena v roce 2014). Stále ale platí, že se jedná o složité, časově náročné kontroly s obtížným prokazováním spáchaných správních deliktů. V jednom případě kontrolovaná osoba nepředložila doklad o sjednaném pojištění záruky pro případ úpadku agentury práce. V jednom případě kontrolovaná osoba ve svých námitkách uvedla, že z důvodu neexistenci českého IČ, nebyla inspektorka oprávněna kontrolu provést. Tato agentura měla přidělené IČ na Slovensku. V Rozhodnutí o povolení zprostředkování zaměstnání IČ uvedeno nebylo. Šetřením bylo zjištěno, že Úřad práce dříve nedával do rozhodnutí zahraniční IČ a zahraniční adresu, což by teď už mělo být uváděno. Někdy ani osoba, která si žádala o povolení, IČ neměla, protože zprostředkování zaměstnání není živnost podle živnostenského zákona. Při kontrolách agentur práce také dochází k tomu, že tyto tvrdí, že kontrolovaní zaměstnanci předložení uživatelem jako tzv. srovnatelní zaměstnanci nejsou srovnatelnými zaměstnanci dle zákona. Je pak obtížné dokázat, že jsou tito agenturní zaměstnanci srovnatelní s kmenovými zaměstnanci uživatele. Z toho důvodu se domníváme, že by bylo vhodné nad nynější rámec rozšířit ustanovení 308 odst. 1 písm. b) o povinnost uvedení stručného popisu práce agenturního zaměstnance u uživatele, vč. uvedení konkrétního pracoviště (stroj, provoz atd.) Agenturní zaměstnanci u uživatelů tak pracují v pracovních pozicích (různé pomocné práce), které uživatel ve své systemizaci pracovních míst dle jeho tvrzení nemá, tzn., že není srovnatelný zaměstnanec. Tito agenturní zaměstnanci ale mnohdy pracují na stejném pracovišti, stroji, spolu se zaměstnanci uživatele. Také může mít agenturní zaměstnanec v pracovní smlouvě a návazně v Pokynu o dočasném přidělení k uživateli sjednán jiný druh 13

práce (např. pomocné práce ve výrobě), který neodpovídá sjednaným druhům práce u zaměstnanců uživatele (např. operátor apod.). Z toho pak vyplývají problémy při dokazování v případech, kdy agenturní zaměstnanci i zaměstnanci uživatele konají stejnou práci, ale protože jsou tyto práce označeny pouze druhem práce, nelze prokázat, že se jedná o srovnatelné zaměstnance. Z důvodu nepřesného stanovení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek v pracovněprávních předpisech dochází při kontrolách ze strany agentur práce k tvrzení, že je dostačující dodržovat ustanovení zákoníku práce, popřípadě základní mzdu a ostatní výhody, upravené v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu nejsou povinni poskytovat a to z důvodu, že se jedná o výhody nad rámec zákona. Za prokázané porušení zákonů a spáchání správních deliktů bylo navrženo celkem 18 pokut v celkové výši 1 555 000 Kč. Z uvedeného počtu bylo 17 agentur práce a 1 uživatel. Zastřeným agenturám práce byla pokuta navržena a schválena ve 3 případech, v celkové částce 270 000 Kč. Úkol 15.1.111 Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování ochrany osobních práv na pracovišti Cíl úkolu: Cílem úkolu je nastolení trendu věnování patřičné pozornosti vztahům na pracovišti zaměstnavateli a vytváření příznivého pracovního prostředí. Důslednými kontrolami, které budou prováděny nejen s využitím podnětů ke kontrole, budou inspektoři přispívat k vytváření takového pracovního prostředí. Kontrolami budou zaměstnavatelé upozorňováni na nutnost dodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti a nutnost ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti. V odůvodněných případech budou zaměstnavatelé za porušení zákazu diskriminace nebo za nerovné zacházení na pracovišti správně trestáni. V rámci úkolu bude prováděna také poradenská činnost s cílem co největší osvěty v dané oblasti. Plánem kontrolní činnosti na rok 2015 bylo stanoveno provedení 10 kontrol se zaměřením na dodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti. Kontroly byly zaměřeny na zaměstnavatele, u nichž se mělo důvodně za to (především na základě obsahu podnětu ke kontrole), že zde může docházet k porušování daných pravidel. Výběr kontrolovaných osob byl plně ponechán na zvážení OIP. Dále bylo stanoveno provést alespoň 10 kontrol se zaměřením na dodržování ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti (sledování zaměstnanců při práci pomocí kamer či jiných sledovacích mechanismů, ochrana elektronické pošty zaměstnanců a ochrana telefonických hovorů zaměstnance). Zaměstnavatelé byli vybíráni ke kontrole na základě podnětů ke kontrole a poradenské činnosti poskytované inspektory. V rámci zadání předmětného HÚ bylo skutečně provedeno 40 kontrol. 31 kontrol bylo v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace. Bylo při nich zjištěno 8 nedostatků. Při 9 kontrolách provedených v oblasti ochrany osobních práv zaměstnance byly zjištěny 2 nedostatky. Nejvíce šetřených podání v oblasti nerovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti směřovalo do úseku odměňování zaměstnanců za práci a úseku tzv. bossingu a mobbingu. Nejvíce šetřených podání v oblasti ochrany osobních práv zaměstnanců na pracovišti směřovalo do úseku otevřeného nebo skrytého sledování zaměstnanců provozem vnitřního systému kamer průmyslové televize nastavené bez záznamu nebo s uchovávaným záznamem. Nejvíce porušení včetně četnosti bylo zjištěno na úseku odměňování zaměstnanců za práci, 14

nejméně porušení bylo zjištěno na úseku diskriminace a sledování zaměstnanců na pracovišti. Data z provedených kontrol odpovídají problematice předmětného HÚ, kterou lze považovat za vůbec nejsložitější kontrolní činnost zejména z hlediska značné časové náročnosti přípravy na kontroly, průběhu vlastního šetření a samozřejmě prokazování porušení právních předpisů. Specifikou kontrol tohoto HÚ je značná náročnost na pořízení důkazních prostředků, zejména pak v případech, kdy podatel podnětu nevydá souhlas s odhalením své identity. K té pak často dochází až po osobním jednání inspektora s podatelem, kdy po důkladném vzájemném vysvětlování postavení a možností, dochází k udělení souhlasu. Samotný průběh kontrol se tak protahuje i na několik měsíců. Zajímavé případy: Zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, druh práce referent propagace ve veřejných službách a správě podal na orgán inspekce práce podnět obsahující podezření podatele na nerovné zacházení a diskriminaci na úseku skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti na základě obsahu rozhodnutí zaměstnavatele o provedení organizační změny na pracovišti. Zaměstnavatel při probíhajícím jednání ve věci skončení předmětného pracovního poměru se zaměstnancem zmínil mimo jiné skutečnost dosažení a překročení jeho důchodového věku. Zaměstnanec si z proběhlého jednání s vědomím zaměstnavatele vyhotovil zvukový záznam, který dále použil jako důkazní materiál mající prokázat nerovné zacházení a diskriminaci z důvodu věku a to současně pro podání podnětu na orgán inspekce práce a pro soudní žalobu. Provedenou kontrolou nebylo prokázáno nerovné zacházení ani diskriminace zaměstnance při skončení pracovního poměru, pouze byl zaznamenán obecný výrok zaměstnavatele vztahující se k důchodovému věku zaměstnance mající sice bez dalšího diskriminační povahu, ale bez příčinné souvislosti se skončením pracovního poměru rozvázáním výpovědí zaměstnavatele. Soudní řízení vedené u obecných soudů souběžně s prováděnou kontrolou uzavřelo věc sporu pravomocným rozsudkem shodně se závěrem kontroly orgánu inspekce práce, současně bylo zaměstnanci uloženo uhradit zaměstnavateli plně náklady soudního řízení. Zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, druh práce pedagogický pracovník ve veřejných službách a správě podal na orgán inspekce práce podnět obsahující podezření podatele na nerovné zacházení a diskriminaci na úseku změny pracovního poměru. Zaměstnavatel provedl změnu pracovního poměru zaměstnance jeho odvoláním z vedoucího pracovního místa bez uvedení důvodu, zaměstnanec pokračoval v práci na jiném zařazení. Zaměstnanec považoval za důvod předmětného odvolání skrytý diskriminační důvod věku. Zaměstnanec se dále cítil být diskriminován zaměstnavatelem na novém pracovním zařazení. Provedenou kontrolou nebylo prokázáno nerovné zacházení ani diskriminace zaměstnance při změně pracovního poměru a jeho dalším pokračování na jiné pracovní pozici. Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, druh práce obchodní pracovník ve sféře podnikání podali na orgán inspekce práce podnět obsahující podezření podatelů na dodržování ochrany osobních práv zaměstnanců na úseku narušování soukromí na pracovišti, spočívající ve skrytém sledování formou kontroly obchodní elektronické komunikace u pracovního PC. Zaměstnanci vykonávali bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele vedle svého zaměstnání jinou výdělečnou činnost v obchodní firmě s vlastním majetkovým podílem, která byla předmětem činnosti shodná s předmětem činnosti u 15

stávajícího zaměstnavatele. Zaměstnanci pak v průběhu pracovní doby bez vědomí a souhlasu zaměstnavatele prováděli zcizování informačně obchodní databáze z elektronického systému v pracovním PC za účelem jejího dalšího využití pro vlastní podnikatelskou činnost. Zaměstnavatel po zjištění stavu věci zavedl na předmětném pracovišti kontrolní mechanismy intervalovým monitorováním PC plochy zaměstnanců kamerovým systémem se záznamem bez příslušné registrace na ÚOOÚ. Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, druh práce pedagogický pracovník ve veřejných službách a správě podali na orgán inspekce práce podnět obsahující podezření podatelů na nerovné zacházení na úseku odměňování za práci, spočívající v chybném určení platu zaměstnanců nesprávným postupem zaměstnavatele použitím zvláštního způsobu určení platového tarifu v souvislosti s vázanými finančními prostředky na platy zaměstnanců hrazených z veřejných rozpočtů zpracovaným na základě příslušných právních předpisů. Zaměstnavatel vydal vnitřní platový předpis, ve kterém upravil zvláštní způsob určení platového tarifu zaměstnanců konajících stejný druh práce naprosto rozdílným způsobem, když platový tarif jedné skupině zaměstnanců zachoval a druhé skupině zaměstnanců snížil. Podle vydaného platového předpisu zaměstnavatel následně zaměstnancům poskytoval i plat. Provedenou kontrolou bylo prokázáno nerovné zacházení při odměňování zaměstnanců. Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, druh práce topenářský pracovník ve sféře podnikání podali na orgán inspekce práce podnět obsahující podezření podatelů na nerovné zacházení na úseku odměňování za práci, spočívající v rozdílné výši sjednané mzdy za práci mezi zaměstnanci konající stejný druh práce případně konající práci stejné hodnoty. Podle ujednání pracovní smlouvy zaměstnavatel následně zaměstnancům poskytoval i mzdu. Zaměstnavatel odůvodnil uvedený rozdíl ve výši mzdy pouze subjektivními důvody. Provedenou kontrolou bylo prokázáno nerovné zacházení při odměňování zaměstnanců. Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, druh práce potravinářský pracovník ve sféře podnikání podali na orgán inspekce práce anonymní podnět obsahující podezření podatelů na nerovné zacházení na úseku odměňování za práci a diskriminaci, spočívající v rozdílném poskytování mzdy a dále šikany podřízených při jednání vedoucího zaměstnance. Šetřením věci na dotčeném pracovišti samostatně se zástupcem zaměstnavatele, zaměstnanci, zástupci odborové organizace bylo zjištěno poměrně značné narušení personálních vztahů mezi samotnými zaměstnanci a vedoucím zaměstnancem pracoviště směřující k minimalizaci komunikace při řešení nastalých pracovních problémů a následné ztrátě vzájemné důvěry. Zaměstnanci sami nebo prostřednictvím odborové organizace nepodali zaměstnavateli v souvislosti s obsahem uvedeného podání stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatel pak z vlastního rozhodnutí v průběhu kontroly za účelem stabilizace personálních vztahů na šetřeném pracovišti provedl organizační změnu, odvoláním stávajícího vedoucího zaměstnance a jmenováním nového vedoucího zaměstnance. Provedenou kontrolou nebylo prokázáno nerovné zacházení při odměňování zaměstnanců nebo jejich diskriminace. Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, druh práce technologický pracovník ve sféře podnikání podali na orgán inspekce práce anonymní podnět obsahující podezření podatelů na dodržování ochrany osobních práv zaměstnanců na úseku narušování soukromí na pracovišti, spočívající ve skrytém sledování formou kontroly průběžným monitorováním 16

pracoviště kamerovým systémem bez záznamu a tím i bez příslušné registrace na ÚOOÚ. Zaměstnavatel neodůvodnil zavedení kontrolních mechanismů zvláštní povahou činnosti. Zaměstnavatel v průběhu kontroly ukončil monitorování pracoviště kamerovým systémem. Provedenou kontrolou bylo prokázáno porušení ochrany osobních práv zaměstnanců. Za zjištěné nedostatky v oblasti nerovného zacházení na úseku odměňování zaměstnanců byly u zaměstnavatelů v soukromém sektoru navrženy tři pokuty celkem ve výši 80 000 Kč. Úkol 15.1.123 Kontrola dodržování minimální a zaručené mzdy Cíl úkolu: Cílem zadaného úkolu bylo kontrolní činností efektivně předcházet a zamezovat porušování předpisů na úseku odměňování. Provedenými kontrolami měli být zaměstnavatelé upozorněni na nutnost dodržování závazných pravidel při odměňování zaměstnanců. V rámci úkolu měla být také prováděna poradenská činnost s cílem, co nejvíce zvyšovat informovanost a právní povědomí zaměstnavatelů i zaměstnanců v oblasti odměňování. Kontroly měly být prováděny zejména u takových zaměstnavatelů a v takových oborech, na něž orgány inspekce práce obdržely v uplynulém období nejvíce podnětů ke kontrole. Zdrojem výběru kontrolovaných osob pro zařazení do plánu kontrolní činnosti byly kromě interní databáze systému orgánu inspekce práce, také zkušenosti a informace získané z kontrolní činnosti minulých let a informace z prováděné poradenské činnosti. Ke kontrole byli v souladu se zadáním úkolu vybráni zaměstnavatelé působící v oblasti lesnictví, těžby dřeva a dřevozpracujícího průmyslu, zemědělství, masného průmyslu, kamionové dopravy, výroby pekařských a cukrářských výrobků, advokátních kancelářích a exekutorských úřadů zaměstnávající koncipienty. Na základě zkušeností z kontrolní a poradenské činnosti byli ke kontrole vybráni také zaměstnavatelé z jiných oblastí, jako je např. maloobchod, montážní práce, kovoobrábění. Ke kontrole byli vybráni též zaměstnavatelé, u kterých bylo v minulosti při prováděných kontrolách zjištěno porušování pracovněprávních předpisů v oblasti odměňování. Při výběru zaměstnavatelů zařazených ke kontrole nedocházelo k problémům. V rámci místní příslušnosti OIP byl okruh zaměstnavatelů působících v uvedených oblastech poměrně široký. Při výběru subjektů ke kontrole částečně docházelo ke kolizi s kontrolami prováděnými útvarem NLZ, zejména u zaměstnavatelů působících v oblasti pekařské a cukrářské výroby. Plánem kontrolní činnosti na rok 2015 bylo stanoveno provedení 13 kontrol. V rámci zadaného úkolu bylo provedeno celkem 136 kontrol. Z toho: 20 kontrol v oblasti lesnictví, těžby dřeva a dřevozpracujícího průmyslu 14 kontrol v oblasti zemědělství 14 kontrol v oblasti masného průmyslu 23 kontrol v oblasti kamionové dopravy 33 kontrol v oblasti výroby pekařských a cukrářských výrobků 4 kontroly v advokátních kancelářích a exekutorských úřadů zaměstnávající koncipienty 28 kontrol v dalších odvětvích (maloobchod, montážní práce, kovoobrábění) 17

Nejčastěji zjišťované porušení zákona: V oblasti odměňování a náhrad bylo zjištěno celkem 69 porušení pracovněprávních předpisů. Nejčastěji zjištěným porušením bylo porušení 112 ZP (neposkytnutí zaručené mzdy). Toto porušení bylo zjištěno celkem v 19 případech. Dále byla zjištěna následující porušení: 111 ZP - neposkytnutí minimální mzdy (1x) 113 ZP - nesjednání nebo nestanovení mzdy před začátkem výkonu práce, nevydání mzdového výměru (16x) 114 ZP - neposkytnutí příplatku za práci přesčas (4x) 115 ZP - neposkytnutí příplatku za práci ve svátek (2x) 116 ZP - neposkytnutí příplatku za noční práci (9x) 118 ZP - neposkytnutí příplatku za práci v sobotu a v neděli (7x) 136 ZP - nevydání platového výměru při změně platového zařazení (1x) 138 ZP - nesjednání odměny z dohody v dohodě mimo pracovní poměr (7x) 141 ZP - neposkytnutí mzdy v termínu její splatnosti (1x) 143 ZP - zasílání mzdy na účet (1x) 144 ZP - neposkytnutí náhrady mzdy v termínu její splatnosti (1x) V oblasti poskytování příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí, v oblasti uplatňování konta pracovní doby a naturální mzdy nebylo provedenými kontrolami zjištěno porušení pracovněprávních předpisů. Provedenými kontrolami byla zjištěna porušení pracovněprávních předpisů i v dalších oblastech. A to zejména v oblasti vzniku, změny a skončení pracovního poměru, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pracovní doby a doby odpočinku, dovolené a oblasti ochrany osobních práv zaměstnanců. V oblasti vzniku, změny a skončení pracovního poměru, dohod mimo pracovní poměr bylo zjištěno celkem 69 porušení pracovněprávních předpisů. nejčastěji zjištěným porušením bylo porušení 37 ZP (neposkytnutí informací o obsahu pracovního poměru). Toto porušení bylo zjištěno celkem v 39 případech. Dále byla zjištěna následující porušení: 34 ZP - pracovní smlouvy neobsahovaly stanovené náležitosti (5x) 35 ZP - sjednání zkušební doby v rozporu se ZP (1x) 39 ZP - pracovní poměry sjednané na dobu určitou byly sjednávány na dobu delší než 3 roky (2x) 40 ZP - změna obsahu pracovního poměru nebyla provedena stanoveným způsobem (6x) 75 ZP - DPP neobsahovala stanovené údaje (1x) 77 ZP - dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr neobsahovaly stanovené náležitosti (3x) 313 ZP - potvrzení o zaměstnání neobsahovala stanovené údaje (11x) Dále bylo v jednom případě zjištěno porušení 564 zákona č. 89/2012 Sb., kdy změny sjednaného obsahu pracovních smluv nebyly prováděny písemně. 18