Zkušenosti s metyphenidátem v substituční léčbě závislosti. MUDr. Jakub Minařík



Podobné dokumenty
SUBSTITUČNÍ LÉČBA JAK JÍ POJMOUT

Pacienti s duáln v ordinaci pro návykovn. vykové nemoci. MUDr. Olga Kasková, OAT Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.

Přidělení finančních prostředků v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem B. Oblast protidrogové politiky pro rok (rozpočet 400.

Možnosti terapie psychických onemocnění

Od kolébky do hrobu aneb Klienti v dlouhodobé substituční léčbě

MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. LF UK, Praha. o.s. SANANIM/nestátní zdravotnické zařízení SANANIM, Praha

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

Drogy a jejich účinky. MUDr. Jakub Minařík

Program komplexní léčby somatických komplikací syndromu závislosti, Remedis, Nuselská poliklinika Táborská 57, Praha 4

EVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI. Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

CADAS SANANIM - 10 let zkušenost. eností s. Minařík, J., Pavlovská, A., Skořepová, H., Audrlický, J., Kalina, K.

Migrace a užívání drog v ČR. Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM

Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu

Dostupnost péče pro pacienty závislé na alkoholu v ČR Petr Popov

Návrh na přidělení finančních prostředků ve výši Kč v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem

Léčba závislostí, postavení adiktologie v ČR a koncept snižování rizik Petr Popov

Kam jsme zatím došli a kam směřujeme

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

DENNÍ STACIONÁŘ VÝHRY A PROHRY

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

KOLIK STOJÍ SUBOXONE? ANEB ZKUŠENOSTI S ÚHRADOU SUBOXONE ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování

Aktuální trendy v užívání drog v ČR. Mgr. Alena Trojáčková Mgr. Barbora Orlíková

DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ

Jak se (ne)měnil profil pacientů v LNN Nechanice a AT ambulanci PK Hradec Králové v posledních letech

Vyabstinuj, jak umíš! Současný stav ústavní detoxifikace v Brně

Klinické ošetřovatelství

Psychoedukace u schizofrenie

Psychoterapeutický denní stacionář pro lidi se schizofrenními potížemi: dynamika a prediktory změny, provázání s komunitním týmem

DOTAZNÍK ŽIVOTNÍ HISTORIE

Psychofarmaka a gravidita. MUDr. Zdeňka Vyhnánková

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Substituční léčba u pervitinu

Příloha 1: Rozdělení drog podle účinků na psychiku (Kalina a kol. 2008, str. 340)

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Péče o klienty s duální diagnózou v programu Následné péče CHRPA, Magdaléna, o.p.s.

nní programy Sananim Trendy v oblasti Harm Reduction

ZENÍ KONTAKTNÍ CENTRA. Popis služby

JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK?

Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování

Chronická bolest léčení a diagnostika z pohledu současných možností. MUDr. Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB

DOMOV PŘÍSTAV Frýdek - Místek. Brno,

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Arteriální hypertenze Lékové interakce

Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje

Farmakodynamické aspekty kombinace SSRI - kazuistika

Mgr. Miroslav Raindl

Duální diagnózy - zkušenosti z klientské praxe. Vartanyan, A., Svoboda, M.

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Terénní program SANANIM 2 pro práci se specifickými skupinami

Rehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

LÉČBA BOLESTI - POHLED SÚKL NA KLINICKÁ HODNOCENÍ

DUÁLNÍ OSUD SUD. MUDr. Jana Schwarzová, MUDr. Libor Chvíla CSc. Oddělení psychiatrické, Fakultní nemocnice Ostrava Psychiatrická nemocnice v Opavě

PORUCHY VYVOLANÉ UŽÍVÁNÍM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK ZÁKLADNÍ POJMY

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY

Účelná a bezpečná farmakoterapie v zařízení sociálních služeb Projekt Senior

Kazuistika: Inkretiny při léčbě obezity a diabetu 2. typu

Centrum adiktologie. Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE

Příloha III. Úpravy odpovídajících bodů souhrnu údajů o přípravku a příbalové informace

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Dotazník k žádosti o léčbu v TK

Statistická studie II.

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases

A) psychická závislost - dlouhodobá

Komunitní péče o osoby se závislostmi na návykových látkách

Údaje v registru substituční léčby k

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

příběh jedné matky Ilona Preslová, Nikol Spůrová

Zhodnocení drogové situace na Broumovsku. MUDr. Jakub Minařík Mgr. Jiří Staníček

Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik

B. SPECIÁLNÍ ČÁST OBSAH

Společnost Podané ruce se představuje. Jarmila Bajerová, ,

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky v ambulantních zařízeních ČR v roce 2009

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

PŘÍLOHA III ZMĚNY PŘÍSLUŠNÝCH BODŮ SOUHRNU ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU A PŘÍBALOVÉ INFORMACE. Poznámka:

Ing. Aleš Herzog, Terénní programy Sananim. Harm reduction s injekčními uživateli subtitučních látek

Epidemiologie užívání drog v ČR. Kateřina Škařupová, NMS

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Léčebné konopí v managementu symptomů onkologického onemocnění

Obsedantně kompulzivní porucha. Aktualizace informací

Systém péče o těhotné uživatelky drog v ČR

Údaje v registru substituční léčby k

Výroční zpráva drogové epidemiologie za rok 2006

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Transkript:

Zkušenosti s metyphenidátem v substituční léčbě závislosti na metamfetaminu MUDr. Jakub Minařík

Methylphenidati hydrochloridum RITALIN Psychostimulans - stimulace je výraznější v mentální, než motorické oblasti Indikace dle SPC: ADHD, narkolepsie Doporučená dose u dospělých: obvykle 20-30 mg denně, max. denní dose 60 mg denně ve 2-3 denních dávkách, poslední dose v 18.00 Biologická dostupnost 30%, T1/2 2 hodiny Mechanismus účinku: vazba na dopaminergní (DA) transportér a tím blokace re-uptake DA (také NA) X metamfetamin blokuje re-uptake a facilituje uvolnění DA a NA z presynaptických dep. Nežádoucí účinky: vzestup tlaku a pulsu, bolesti hlavy, nevolnost, sucho v ústech, poruchy spánku V terapeutických dávkách je toxická psychosa téměř vyloučena

Čeho jsme se u metylphenidátu zvláště obávali? Toxická psychosa Hypertenze Nezaznamenali jsme Nezaznamenali jsme Nárazové užívání velkých dávek Interakce s dalšími látkami Průnik preparátu na černý trh Nezaznamenali jsme 1 případ, kolaps při užití vyšší dávky po ebrietě 1 případ

Soubor klientů Od Roku 2007 jsme se v našem zařízení pokusili v celkem 10 případech o substituci metamfetaminu metylphenidátem. 6 klientů bylo užívalo metylphenidát krátkodobě a z péče buď vypadlo a nebo program ukončilo, protože jim metylphenidát nevyhovoval. Z toho 5 klientů užívalo metyphenidát kratší dobu než 1 měsíc a nebo se jednalo o jednorázovou prekribci. 4 klienti byli v péči dlouhodobě a nebo jsou v péči dosud.

Výběrové charakteristiky HLAVNÍ Závislost na metamfetaminu, aktivní užívání Hlavní drogou nebyla jiná látka nebo kombinace Nepřítomnost kontraindikaci Stavy úzkosti, napětí, neklidu, hyperthyreoidizmus, srdeční arytmie, těžká angina pectoris, glaukom, diagnostikované motorické tiky, diagnostikovaný nebo v rodinné anamnéze se vyskytující Tourettův syndrom, léčba infibitory MAO, hypersenzitivita na preparát PODPŮRNÉ Doporučení klienta Z terénních programů Od již léčených klientů Obtíže, které by stimulancia mohli příznivě ovlivnit stavy spojené se subj. nedostatkem energie, např. nadměrná spavost, depresivní porucha, dysthymie

Přijetí do programu Klienty jsme buď vytipovali sami, nebo k nám byli doporučeni, nejčastějším zdrojem byli terénní programy. Při vstupu Odebrána anamnesa Provedeno psychiatrické vyšetření Změřen TK, puls, základní laboratorní vyšetření, vyloučení krví přenosných infekcí, EKG Po souhlasu klienta s navrženou terapií jsme se všemi podepsali terapeutickou smlouvu Od přijetí také standardně mapujeme další oblasti Sociální situaci, vztahy s rodinou, fungování v zaměstnání,

Jak jsme stanovovali dávku? Ve všech případech jsme zahajovali dávkou 10-20 mg pro die. Klient dostal s prvním předpisem instrukci směřující k titraci dávky sledujte efekt, když bude nedostatečný, postupně zvyšovat maximálně o 10 mg denně, do nejvíce 60 mg denně Při další kontrole jsme dávku vyhodnotili a upravili ji dle stavu pacienta Maximální dávku jsme stanovili dle doporučení výrobce na 60 mg denně. Důvodem pro omezení byla obava z komplikací, hlavně toxické psychosy Maximální dose jsme nikdy nepřekročili.

Režim programu Zpočátku jsme u všech klientů stanovovali kontroly 1-2x týdně. Součástí kontrol byli namátkové toxikologické kontroly. Dále jsme postupovali dle stabilizace stavu. Tam, kde byla spolupráce dobrá jsme postupně prodlužovali intervaly kontrol na 4-6 týdnů. Ve všech případech jsme nabídli klientům: Další psychiatrickou péči směřující k léčbě komorbidních duševních onemocnění. Psychoterapeutickou podporu. Pomoc při řešení sociální situace. Pomoc při hledání zaměstnání.

Popis skupiny klientů Klíč věk při vstupu do programu pohlaví drogová kariera v letech užívání pervitinu v letech v amnanese toxická psychosa pravidelně užívané látky počet léčebných pokusů léčby >2měs. léčby ukončené duševní komorbidita ADHD somatická komorbidita 1 26 ženské 2 2 ne tabák 0 0 0 4 37 mužské 21 11 ano 5 22 ženské 8 8 ano 7 21 ženské 6 6 ano 9 33 ženské 10 3 roky, fentermin 1 rok ne opioidy, BZO, alkohol konopí, tabák Alkohol, tabák, konopí alkohol, tabák 4 3 1 0 0 0 2 2 2 deprese, migrény hraniční porucha osobnosti dysthymie, nadměrná spavost spíšená porucha osobnosti susp. ano susp. susp. ne VHC 0 0 0 deprese ano ne ne ne

Popis skupiny klientů Klíč 1 doba SL ritalinem v měsících 10, nepravidelně dávka v mg 20-30 4 5 60 vnímání ritalinu částečný efekt částečný efekt nežádoucí účinky a komplikace ne ne podpůrná PT ano ano doprovodná medikace fluoxetin, bupropion fluoxetin, lamotrigin, clonazepam, metadon abstinence od pervitinu ne částečná ukončení, důvod abstinence, nedostatečný efekt vyloučen, podezření z prodeje 5 7 10-20 spolehlivý efekt ne ano citalopram, imipramin ano abstinence, vlastní žádost 7 12 60 9 11 60 spolehlivý efekt spolehlivý efekt lamotrigin, ne ano citalopram částečná abstinence, gravidita pokračuje v ne ano fluoxetin ano programu

Kazuistika 1 osobní anamnesa Žena, 33 let, vysokoškolačka, profesně etablovaná, úspěšná, bez stálého partnera Úplná rodina, rodiče vysokoškoláci, 1 sourozenec, dvojče (noneq) Somaticky vážněji nemocná nebyla, v dětství mozková komoce s bezvědomím bez následků, od dětství má problémy s krční páteří Duševní nemoci 16-18 se léčila pro poruchy obživného pudu, ve 22 letech se léčila pro depresivní poruchu kombinace farmakoterapie a psychoterapie, v příbuzenstvu schizofrenní onemocnění; při přijetí medikována venlafaxinem

Kazuistika 1 drogová kariera Iniciace alkoholem v 18 letech, anamnesa nadměrného pití 6 let 1 litr vína denně, udává okénka i ranní třesy, alkohol identifikuje jako spouštěč užívání dalších látek; při přijetí pila víkendově 21-30 let kouřila tabák, nyní nekouří 27 28 nadužívala phentermin 28 začala užívat metamfetamin, jen sniff, při přijetí denní usus, při přijetí 0,3 0,4g váženého metamfetaminu denně, přímo od výrobce, velmi dobrá kvalita Léčby: neabsolvovala, u nás prví kontakt s adiktologií Vztah k návykovým látkám nahlíží problémy s abusem, psychotropní látky vnímá jako problém, má tendence k nadužívání

Kazuistika 1 1. měsíc Při přijetí změněna AD medikace z venlafaxinu na fluoxetin, na žádost klientky; nasazen metyphenidát v počáteční dosi 10 mg pro die, s doporučením titrace dose do max. 60 mg pro die. Během prvních 10 dnů dosi postupně zvýšila na 60 mg denně, stěžovala si na ztrátu fantazie, z doby užívání metamfetaminu přetrvávalo omezení sociálních kontaktů. Po 17 dnech léčby reportuje subj. i obj. zlepšení stavu pochvala v zaměstnání, odmítla rizikovou situaci, má dojem, že se jí daří. Za 1 měsíc hodnotíme od nasazení metylphenidátu abstinuje od metamfetaminu, poslední 2 týdny se cítí dobře, má o dobrou zpětnou vazbu od okolí; denní dose kolísá od 40 do 60 mg pro die, zrazuji klientku od úvah o vysazování

Kazuistika 1 2. 9. měsíc Po 6 týdnech reportuje intenzivní chutě o víkendu, situaci ustála; jako spouštěč identifikuje opilost, alkohol pije víkendově; motivujeme k opatrnějšímu nakládání s alkoholem Po 2 měsících si všímá chutí když nemá co dělat, všimla si že přibrala, efekt na redukci hmotnosti byl u metamfetaminu přec jen vyšší; motivuji k plánování volného času a tělocviku 5 měsíc relaps v opilosti, v souvislosti s relapsem reportuje ústup chutí, které jí dlouhodobě obtěžovali, má dojem, relaps jí pomohl najít další směr v léčbě 7 měsíc začíná pravidelně sportovat 9 měsíc se pokouší o redukci, stěžuje si však na pokles energie, vnímá významně vliv ročního období a panujícího počasí; vysazování nakonec odkládá na začátek léta 11. měsíc stav stabilizovaný, bez komplikací. Stále si stýská na vyšší hmotnost (BMI>26), identifikuje jako mechanismus zvládání stresu přejídání

Kazuistika 1: Nyní Klientka je stále v naší péči Stav vnímáme jako stabilizovaný, klientka spolupracuje plně podle našich představ Dose metylphenidátu stále 60 mg pro die, fluoxetin 40 mg pro die Plánujeme vysazení metylphenidátu v červnu 2010, na vlastní přání klientky

Kazuistika 2: osobní anamnesa Muž, 37 let, vyučený nástrojař, pracoval jen asi 6 let, nyní v PID pro duševní onemocnění Úplná rodina, jedináček, otec vysokoškolský pedagog, matka zdravotní sestra; matka se léčí na psychiatrii pro depresi Somaticky v dětství časté infekty HCD, prodělal VHB a VHC, stav po úspěšné léčbě interferonem. Duševní nemoci: v dětství ADHD, dyslexie, balbuties, depresivní stavy, v pravidelné psychiatrické péči od 29 let; Při přijetí medikace buprenorfin, lamotrigin, citalopram

Kazuistika 2: drogová kariera První zkušenost s psychotropními látkami v souvislosti s léčbou obtíží v dětství užíval BZO Iniciace alkolem a nikotinem v 15 letech, na SOU nadměrně pil, abusus měl formu sebemedikace; v 18 letech denní opilost, palimpsesty, renní doušky, třesy 18 začíná užívat konopí, které mu pomáhá omezit alkohol 26 začíná užívat metamfetamin, rychlá akcelerace abusu k dennímu užívání; opakovaně psychotické poruchy v souvislosti s abusem 27 začíná nadužívat benzodiazepiny, které bere prakticky kontinuelně do současnosti 29 heroin, užívá až do 35 let, pak ve VTOS tam po celou dobu medikován tramadolem a BZO na smyšlené bolesti zad a epilepsii; od 37 let v metadonovém programu Pří přijetí denní polyusus - opioidy, benzodiazepiny, metamfetamin Léčby: celkem 4 léčby, 2x PL, 1x DST, 1x TK, pouze 1x ukončená, ½ roku abstinoval v programu DOC

Kazuistika 2 před nasazením metylphenidátu Přípravná fáze trvala celkem 8 měsíců Byla zaměřena na stabilizaci stavu, tak abychom mohli o nasazení metylphenidátu uvažovat V prvním měsíci doporučen do metadonového programu Stabilizace užívání BZO na 6 mg clonazepamu denně Omezení abusu metamfetaminu s cílem stav stabilizovat alespoň k minimální spolehlivosti

Kazuistika 2 1-3 měsíc Začal pracovat jako pomocná síla na hřbitově Nasazujeme metylphenidát v dosi 20 mg pro die Po 2 týdnech reportuje pokles chutí na metamfetamin, dose 115 mg metadonu, 6 mg clonazepamu, 20 mg metylphenidátu; zlepšení stavu je patrné i obj. Po 3 týdnech reportuje omezení kontaktu s jinými UD, pracuje, spokojený Po měsíci volá praktický lékař klient chce předepsat tramadol, údajně na bolest zad, klienta doporučujeme poslat u nás podrážděný, patrná intoxikace vším možným, edukace stran fungování v programu Počátkem 3 měsíce zvyšujeme dosi metylphenidátu na 30 mg pro die, kvůli nedostatečnému ovlivnění chutí, když jde na metadon, setkává se s lidmi, kteří mu nabízejí pervitin, obtížně to zvládá. Metadon 150 mg pro die.

Kazuistika 2 3-5 měsíc Na konci 3 měsíce registrujeme opakované relapsy metamfetaminem, obj. zhoršený stav, metylphenidát navyšujeme na 60 mg denně; klient relapsuje i dalšími látkami, opioidy, benzodiazepiny; přecházíme na výdej léků 2x týdně Ve 4 měsíci je stav zhoršený téměř na úroveň stavu při přijetí, na problémy s klientem si stěžuje i metadonový program; pokoušíme se dát klientovi jasné hranice Následuje zlepšení, klient se stabilizuje, našel si partnerku (také UD), chce vysadit benzodiazepiny; Stanovujeme podmínku negativní toxikologie při pro další pokračování v programu V 5 měsíci opakovaně pozitivní toxikologie, signály o možné distribuci metylphenidátu dalším uživatelům

Kazuistika 2 Ukončení, současný stav Klient byl z programu vyloučen, resp. odešel po vzájemné dohodě Klient odešel i z naší psychiatrické péče na vlastní žádost, vrátil se do péče ambulantního psychiatra, pokračoval v metadonovém programu V době ukončení programu u nás jsme se dozvěděli ověřené informace o distribuci metylphenidátu spoluuživatelům Po ukončení léčby u nás se stav klienta výrazně zhoršil Zhoršení nepřičítáme pouze vysazení metylphenidátu, ale také rozvolnění kontaktu s klientem práce s klientem byla poměrně intenzivní

Co jsme vnímali jako významné u setrvavších klientů? Velikost dávky je zcela individuelní Expertem na stanovaní dose je klient sám, nejdůležitějším měřítkem je jeho subjektivní pocit Duševní komorbidita zvyšuje pravděpodobnost dobré odpovědi na léčbu Speciálně ADHD, dysthymie, depresivní porucha Důsledná léčba komorbidních duševních onemocnění je nezbytná I dosažení jen částečné abstinence považujeme za úspěch Za klíčovou považujeme sociální integraci a zvýšení kvality života S problémy jsme se setkali nejčastěji v souvislosti s abusem alkoholu; Relaps metamfetaminem obvykle nepřinesl zhoršení klinického stavu Nejvýznamnější změnu jsme zaznamenali v oblasti sociální stabilizace a sociální integrace klientů, subj. pak i ve zlepšení kvality života, omezení abusu dalších látek, omezení kontaktů s jinými UD

Co jsme vnímali jako významné u vypadnuvších klientů? Nejčastějším důvodem vypadnutí byl nedostatečný efekt U všech bylo užívání metamfetaminu doprovázeno další závislostní problematikou ve 4 případech abusus alkoholu, ve 2 případech patologické hráčství a v 1 případě paralelní nadužívání benzodiazepinů a opioidů Klienti této skupiny užívali metamfetamin typicky nárazově, v kratších jízdách a ve větších množstvích Klienti většinou efekt kontinuální stimulace hodnotili jako spíše nepříjemný a nedostatečně tlumil chuť na nárazové užití metamfetaminu Na jejich styl užívání se hodí popis: O víkendu pořádně zapařit a jít zase dál.

Souhrn 1 Metylphenidát se jako látka jeví pro substituční léčbu jako použitelný Podmínkou úspěchu je další péče, léčba komorbidit, psychosociální podpora Zlepšení bylo signifikantní i tam kde se podařilo dosáhnout jen omezení užívání metamfetaminu Omezovací charakteristiky: souběh užívání návykových látek, nárazový styl usu metamfetaminu Podpůrné charakteristiky: kontinuální užívání ADHD, depresivní porucha Bez vlivu: toxická psychóza

Souhrn 2 Benefity: Stabilizace stavu, omezení užívání návykových látek, omezení v kontaktu s drogovou scénou, vyšší frekvence kontaktů s nedrogovou populací, lepší kontakt s rodinou a blízkými, zlepšení kvality života Rizika: Obchodování s látkou, zdravotní komplikace spojené s nedisciplinovaností uživatele

Děkuji za pozornost! Kontakt MUDr. Jakub Minařík Cadas SANANIM Spálená 12, Praha 1, 110 00 cadas@sananim.cz 222 925 245, 603 831 815