Obsah výroční zprávy

Obsah výroční zprávy Slovo prezidenta 2 Uplynulý rok z pohledu øeditele 5 Èeský potravináøský prùmysl v roce 2004 8 Výroba vybraných výrobkù 10 Export a import 11 Podnikatelský plán 12 Zprávy výborù a pracovních skupin 16 Legislativa 16 Životní prostøedí 18 Vnìjší vztahy 19 Vìda a výzkum 20 Pracovní skupiny 22 Èinnost sekcí 23 Úèast v programech 25 Orgány PK ÈR 29 Pøedstavenstvo 29 Výkonná rada 30 Dozorèí rada 30 Výbory a pracovní skupiny 30 Profesní svazy 31 Èlenové 31 Pøidružení èlenové 31 Sekretariát 32 1

Slovo prezidenta Slovo prezidenta Jaroslav Camplík prezident V letošním roce to bude již pìt let od data založení Potravináøské komory ÈR a skoro deset let od okamžiku, kdy se významné potravináøské podniky rozhodly založit Potravináøské sdružení ÈR jakožto nástroj pro obhajobu svých zájmù, a jako reakci na neexistenci adekvátního reprezentanta potravináøského prùmyslu. Jsem pøesvìdèen, že Komora za dobu své existence dokázala za danných podmínek vytìžit maximum pro podnikatele v potravináøském sektoru, které reprezentuje na základì zákona è.110/97 Sb. o potravinách a pro své pøímé èleny zvlášś. Pokud se nìkteré vìci pøesto nepodaøily, je nutno mít na pamìti, že Komora má doposud znaènì omezené kapacitní možnosti ve srovnání se svými partnery aś již v tuzemsku nebo zahranièí, a souèasnì je toto nutno vnímat jako daò silnì roztøíštìnému potravináøskému sektoru, jehož hlas není, bez ohledu na jeho rozmìr a význam pro národní ekonomiku, dostateènì silnì slyšet. Nejvýznamnìjší událostí loòského roku byl bezesporu vstup Èeské republiky do Evropské unie, jakožto završení procesu a pøípravy probíhající øadu let a kladoucí obrovské finanèní, organizaèní a personální nároky na jednotlivé podnikatelské subjekty, v potravináøském sektoru pak obzvlášt. PK ÈR se od poèátku vyjednávání kapitoly zemìdìlství podílela na procesu vyjednávání a byla v bezprostøedním kontaktu s vyjednávacím týmem a dalšími relevantními osobami. Její podíl na pøípravì ke vstupu i na jeho propagaci mezi pracovníky potravináøského prùmyslu byl urèitým zpùsobem ocenìn mou osobní úèastí na závìreèném vyjednávání a podpisu smlouvy v Kodani. Jsem pøesvìdèen, že bylo udìláno mnoho pro zajištìní našeho bezproblémového vstupu a fungování sektoru v podmínkách spoleèného trhu, i když na druhé stranì si nemohu odpustit vùèi státní správì øadu výtek smìrovaných k profesionální zdatnosti, pracovnímu nasazení a komunikaèním schopnostem a znalostem èeské Jednání valné hromady PK ÈR ze dne 25. kvìtna 2004 v KCP (zleva Ing. Václav Hlaváèek, CSc., prezident AK ÈR; Ing. Jan Fencl, senátor; Ing. Helena Pískovská, prezidentka SOCR; Ing. Zdenìk Rùžièka, námìstek ministra zemìdìlství; Ing. Petr Blížkovský, øeditel OKEU MZV; Ing. František Sládek, øeditel odboru potravináøské výroby MZe; Ing. Jaroslav Camplík, Ing. Hynek Strnad, I. viceprezident PK ÈR; Ing. Stanislav Coufal, viceprezident PK ÈR; Ing. Yvona Legierská, námìstkynì ministra financí; MUDr. Michael Vít, PhD., Hlavní hygienik ÈR a Ing. Václav Polák, ØO MPO 2

státní reprezentace, jejíž pochybení a nedodìlky až nyní, a to se znaènými náklady a ztrátami, pomáháme odstraòovat. Plnì se projevila naše obava, že splnìní všech požadavkù unijní legislativy, jdoucích mnohdy vysoce nad rámec požadavkù bìžnì uplatòovaných v zemích EU15, je pouze nezbytným krokem ke vstupu na spoleèný trh, a obrovské náklady s tím spojené se vrátí teprve a pouze tehdy, pokud podnikatel dokáže v podmínkách tohoto trhu také úspìšnì prodávat své zboží nebo služby, a obstojí v konkurenci nejen výrobcù ze starých èlenských zemí, ale zejména vùèi cenové konkurenci výrobcù z nových zemí. Dnes je již možno udìlat dílèí vyhodnocení a zdá se, že nejvìtším pøínosem pro nás doposud bylo otevøení trhù v nových èlenských státech, spojené s odstranìním obchodních bariér uplatòovaných do vstupu zejména Polskem a Maïarskem, ale v menší míøe i Slovenskem, i když odtud k nám pøichází souèasnì i výše zmiòovaná konkurence. Na druhé stranì, širší vstup na trhy EU15 bude ještì dlouhý a nákladný proces spojený s dùsledným marketingem, studiem trhù a pùsobením na spotøebitele, doposud vnímajícího produkty pocházející z nových èlenských zemí jako nìco ménì kvalitního a ménì bezpeèného v porovnání s výrobky ze starých èlenských zemí. Samozøejmì se jedná o veliký prostor s velkou kupní silou, a proto se vyplatí o nìj bojovat s využitím všech možností, které unijní legislativa a náš státní rozpoèet dávají. Komora zde udìlá vše proto, aby i v ÈR byly podnikatelùm k dispozici veškeré nástroje, které bìžnì využívají jejich konkurenti nejen ze starých, ale stále èastìji i z nových èlenských zemí. Na tuzemské scénì se odehrálo v uplynulém období nìkolik z našeho pohledu významných událostí. Pøedevším poèátkem loòského roku probìhla reorganizace ministerstva zemìdìlství, která negativnì zasáhla do øízení potravináøského sektoru, zejména z dùvodu opìtovného zrušení úseku a funkce námìstka pro potravináøskou výrobu. Za této situace byla na SZIF, kde bylo za tímto úèelem ustaveno samostatné oddìlení pro marketing, pøevedeno založení a èinnost marketingové agentury. A koneènì byla vypracována a schválena vládou Koncepce potravináøství na léta 2005 2013 jako po dlouhé dobì první dokument zabývající se samostatnì potravináøskou problematikou a definující nìkteré priority, mezi jiným i ustavení marketingové agentury a úøadu pro potraviny jako základní instituce odpovìdné za øízení potravináøského prùmyslu, vèetnì kontrolní èinnosti a bezpeènosti potravin. Položené základy pro posun ve vnímání a øízení potravináøství jako takového, vèetnì schopnosti úèinnìji reagovat na nové výzvy a požadavky jako jsou reforma SZP nebo boj proti obezitì a nová environmentální legislativa, je nutno dopracovat v letošním roce a postupnì je uvést do praxe. Konec roku byl charakterizován postupnou eskalací problémù s resortem prùmyslu, aś již reprezentovaným pøímo ministerstvem nebo jeho agenturou CzechInvest, kde se zaèala objevovat vážné pochybení vùèi potravináøskému sektoru a postupnì se potvrzovaly naše obavy z období pøípravy operaèních programù o nedostateèné funkènosti pøijatých modelù podpor potravináøských podnikù. Problémy s podporou našich podnikù nejsou doøešeny dodnes a plnì se v nich projevilo to, co jsem uvedl v úvodu o pøístupu státní správy k vyjednávání vstupu a podmínek pro naše podniky. Pokud se krátce vrátím k šíøi problémù a záležitostí øešených v rámci PK ÈR, z nichž pouze velice úzká výseè je zmiòována v mém úvodu k této výroèní zprávì, musím pøipomenout, že jejich øešení by nebylo možné bez podpory, které se Komoøe dostává od jejích èlenù, aś již podnikatelských subjektù nebo profesních svazù a vzdìlávacích a vý- 3

zkumných institucí. Jim všem bych chtìl na tomto místì podìkovat a souèasnì požádat o podporu a spolupráci i další subjekty stojící dosud mimo Komoru a její aktivity. pracovníkùm sekretariátu Komory za jejich èinnost a popøát nám všem, aby letošní jubilejní rok 2005 byl pro Komoru i její èleny úspìšný. Závìrem bych chtìl podìkovat svým kolegùm v pozicích viceprezidentù, pøedsedù jednotlivých výborù, pracovních skupin, sekcí, expertùm z podnikù a vysokých škol, kteøí se pøímo podílejí na práci Komory nebo nás zastupují na jednání expertních pracovních skupin v tuzemsku i v evropských institucích, za jejich práci, umožòující podstatné rozšíøení zábìru Komory a pøispívající k budování jejího dobrého jména. Koneènì bych chtìl podìkovat všem Zasedání výkonné rady PK ÈR ze dne 25. listopadu 2004 4

Uplynulý rok z pohledu ředitele Uplynulý rok z pohledu ředitele Evropský potravináøský prùmysl, jehož souèásti jsou od loòského roku i èeští potravináøští výrobci, je nejvìtším zpracovatelským sektorem v Evropì Miroslav Koberna s obratem 810 miliard, ředitel který zpracovává více než 70% veškeré zemìdìlské produkce a zamìstnává více než 4 miliony pracovníkù. Jeho souèástí je 280 000 podnikù, z nichž 99% patøí do kategorie malých a støedních, které významnì pøispívají k regionálnímu rozvoji a využití kulturní diversity a tradic. Potravináøský sektor pokrývá trh se 450 miliony spotøebitelù a souèasnì je nejvìtším svìtovým exportérem s kladnou obchodní bilancí zboží za témìø 40 miliard, vyvezeného zejména do Spojených státù, Japonska, Ruska a mnoha dalších. Porovnáme-li postavení evropského potravináøského prùmyslu s našim zjistíme, že se od jeho parametrù pøíliš neodchylujeme s tím rozdílem, že naše obchodní bilance je významnì záporná a zatímco v Evropì vykazuje potravináøský prùmysl v rozhodujících parametrech mírný rùst, v ÈR naopak mírný pokles. Tento vývoj je zpùsoben nìkolika faktory, kde patrnì rozhodujícím je celkovì nedostateèná politická i ekonomická podpora, kterou èeský stát tomuto sektoru vìnuje v porovnání s jinými sektory a jinými státy. Ekonomické výsledky i celkové podnikatelské klima v sektoru nepøíznivì ovlivòuje vývoz zemìdìlských komodit vyvolávající tlak na cenu suroviny na jedné stranì, pøi nemožnosti promítat tyto zvýšené náklady pøimìøenì do výstupní ceny diktované obchodními øetìzci na stranì druhé. Tímto se èeský potravináøský prùmysl dostává do bludného kruhu tlaku na rùst nákladù a souèasnì tlaku na snižování ceny s negativními dopady do schopnosti sektoru konkurovat zahranièním výrobcùm v regionu i na tøetích trzích. Èeský potravináøský prùmysl vstoupil na spoleèný trh relativnì dobøe technicky pøipraven. Zde se plnì projevil obrovský tlak EK na plnìní evropské legislativy, která byla pøes urèité nedostatky zpùsobené èeskou státní správou implementována vèas a v dostateèné míøe, což koneènì potvrdily i výsledky kontrolních misí, které spíše kritizovaly pøipravenost právì státní správy než konkrétních podnikù. Cena za to byla ovšem vysoká a projevila se v úrovni investic, které musely podniky vynaložit na rekonstrukce svých provozù. Tyto prostøedky pohybující se na úrovni desítek miliard korun, podpoøené spíše symbolicky dotaèními programy dnes chybí pro vybavení novými technologiemi, ale zejména pro marketing, reklamu, obhajobu obchodních pozic nebo expanzi na nové trhy. Pokud si vyhodnotíme dopady vstupu je možno øíci, že EK dokázala na léta podvázat konkurenceschopnost výrobcù z nových èlenských zemí tak, aby pøíliš nekonkurovaly stávajícím výrobcùm v zemích EU15. 5

vážnì ohrožena. Existujícímu stavu neprospìl ani vývoj na ministerstvu zemìdìlství a zrušení úøadu námìstka pro potravin s celkovou reorganizací potravinového úseku v duchu úvodní èásti. Dopady tím vzniklé bude znaènì obtížné øešit i s ohledem na to, že konèí programovací období EU na léta 2000-2006 a pøipravuje se nový rámec, ve kterém musíme zajistit odpovídající úèast potravináøù na dotaèních schématech. (zleva: Dr. G. B. Carcano, vedoucí projektù BSP 1-3; Ing. Miroslav Koberna a Dr. Robert Kastner, GBI Consulting) Na Dosažené druhé stranì, výsledky vstup v náš projektech i dalších a zemí jejich v význam regionu pøinesl pro budoucí i nesporná konkurenceschopnost pozitiva, mezi která patøí prùmyslu zejmé- potvrzují správnost naší orientace " na odstranìní obchodních bariér mezi novými èlenskými zemìmi, a to jak tarifních tak i netarifních. Díky tomu a díky znaènì otevøené èeské ekonomice pøed vstupem si naši výrobci našli cestu na trhy nových èlenských zemí, bez ohledu na cenovou konkurenci, a tak naším hlavním problémem zùstává chování obchodních øetìzcù na èeském trhu a bezzubá ochrana ze strany státu pøed jejich praktikami. Nepodaøená novela zákona o hospodáøské soutìži znamenala další roèní tápání jak regulovat jejich chování, které je možno charakterizovat jako cenovou válku o zákazníka na vrub dodavatelù za asistence ÚHOS. Protože nejlákavìjší komoditou pro nejrùznìjší akce jsou samozøejmì potraviny, a protože zemìdìlci jsou s ohledem na intenzivní podporu státu a EU schopni cenové výkyvy ustát, zbývá Èerný Petr jednoznaènì v rukou zpracovatelù a je zde v souvislosti s dalšími momenty vážnì ohrožena jejich budoucí konkurenceschopnost. V oblasti komunikace se stání správou se podaøilo uzavøít rámcovou smlouvu s ministerstvem prùmyslu a obchodu, nicménì ani ta nás neuchránila od vážných problémù vzniklých v rámci OP Prùmysl, kde nebyla notifikována podpora pro podniky zpracovávající zemìdìlské produkty, a kde je dodnes nevyøešena otázka výše podpor pro potravináøe. Porovnáme-li výši disponibilních podpor k podporám v okolních zemích, je zøejmé, že konkurenceschopnost èeského potravináøského prùmyslu mùže být v blízké budoucnosti V loòském roce byla rovnìž po létech zpracována a vládou pøijata koncepce potravináøského prùmyslu na léta 2005 až 2013, vytyèující základní priority pro potravináøský prùmysl i státní správu. Mezi nì patøí mimo jiné i ustavení marketingové agentury a úøadu pro potraviny. Schválený dokument, i když neodráží pøesnì všechna pùvodní oèekávání, dává dobrý základ pro další vyjednávání se státní správou a zakládá možnost dosažení pozice potravináøského prùmyslu odpovídající jeho zásadnímu významu pro národní ekonomiku. Ustavení marketingové agentury bylo poznamenáno tápáním odpovìdných pracovníkù a až po jejím pøevedení pod SZIF došlo k posunu smìrem k zahájení èinnosti, vèetnì nástupu øeditele, prvních pracovníkù a zahájení prací na výbìrových øízeních a prvních samostatných akcích. Po problémech s výbìrovým øízením však došlo k dalšímu skluzu v zahájení skuteèné, efektivní podpory, která se s tím posouvá až do letošního roku. Celkovì lze toto období vyhodnotit jako dvouletou ztrátu èasu, která se nepøíznivì podepsala nad pozicí tuzemských potravináøù zvláštì v obchodních øetìzcích. Ve vztahu k úøadu pro potraviny probìhly v hodnoceném období pouze první konzultace zamìøené na jeho obsah a kompetence a dnes je pøedèasné za existujícího stavu jeho èinnost vùbec hodnotit. V oblasti evropských a mezinárodních aktivit PK ÈR podstatnì zlepšila svoji spolupráci se CIAA a dalšími evropskými federacemi. Kromì obsazení výborù se daøí vysílat experty i do vybraných pracovních skupin a pøipomínkovat legislativní a pozièní materiály na úrovni Komory. Pozitivnì se pro- 6

jevila nejen úèinnost programù PHARE a kooperace v rámci V4, ale i zapojení do konsorcia SPES GEIE, zamìøeného na spolupráci v oblasti managementu, výzkumu a šíøení jeho výsledkù v praxi, zejména na úrovni malých a støedních podnikù. V letošním roce dosažené výsledky v pøedložených projektech a jejich význam pro budoucí konkurenceschopnost prùmyslu potvrzují správnost naší orientace jak obsahovou, tak i teritoriální. Tyto aktivity budou pravdìpodobnì v budoucnu mít zásadní význam pro postavení a financování Komory, a proto jim pøikládám alespoò já vysokou prioritu v organizaci naší práce. Vážení èlenové, podnikatelé potravináøského prùmyslu, zdá se, že dochází a bude docházet k pomìrnì rychlým a hlubokým zmìnách v tradièním pojetí potravináøské výroby a to jak vzhledem k dalším reformám WTO a SZP, tak i vzhledem k rùstu významu ekologických a zdravotních aspektù. Je nepochybné, že evropský potravináøský prùmysl potøebuje ze støednì a dlouhodobého pohledu podstatnì zvýšit svoje inovaèní schopnosti, aby obstál v konkurenci nejen s nejsilnìjšími ekonomikami US nebo Japonska, ale i s rychle rozvíjejícími ekonomikami Èíny, Indie a dalších nedávno ještì agrárnì zaostalých zemí. Jeho cílem bude nejen nasytit obyvatele zákazníka, ale i pøispìt k jeho dobré pohodì a zdravotní kondici výrobou kvalitních, výživovì hodnotných a chutných potravin, pøi respektování národních a regionálních tradic a zvykù. Závìrem snad jen pøání, abychom se dokázali najít i v novém programovacím období EU, v dalších kolech jednání WTO a pøi vytváøení nových koncepcí evropského potravináøského prùmyslu. A samozøejmì bych vám všem rád podìkoval za spolupráci v období uplynulém. 7

Rozvoj českého potravinářského průmyslu Rozvoj českého potravinářského průmyslu Potravináøský prùmysl ÈR patøí k tradièním miliard korun ( cca 8,4 mld Celkovou produkcí 252 odvìtvím zpracovatelského prùmyslu. Jeho rozje kolem 12,4 % celkové prù- ) v roce 2003, což pøedstavuhodujícím vstupem je myslové výroby, èeský potravináøský prùmysl potvrzuje svùj agrární produkce, a to vìtšinou domácího pùvodu. Významnost tohoto republiku. Tyto výsledky stejnì jako v uplynulých strategický význam pro Èeskou Hynek Strnad 1. viceprezident odvìtví je dána zabezpeèováním výživy obyvatel- prùmyslu v Evropské unii a dávají tak pøedpoklad letech korespondují s postavením potravináøského stva výrobou a prodejem zdravotnì nezávadných, kvalitních a pøevážnì i cenovì dostupných dalšího rozvoje v rámci jednotného trhu. potravin. Výroba potravin je proto považována K datu 31.12. 2003 v rámci potravináøského sektoru ÈR podnikalo 14 447 soukromých podnikatelù z hlediska životní úrovnì za dùležitý èlánek spotøebního trhu se strategickým významem. Navíc dle platného Živnostenského zákona. Z toho 10 838 dalším zvyšováním míry efektivního zpracování agrární produkce a jejím umístìním pøedením rejstøíku, z nichž 3 090 pøedstavují obchodní podnikatelských subjektù bylo zapsáno v obchodvším na domácí a evropský trh, pak umožòuje spoleènosti. V roce 2003 stejnì jako i pøedchozích potravináøský sektor udržovat produkèní funkci letech pøevažovala u jednotlivých právních subjektù forma spoleèností s ruèením omezeným. Tento zemìdìlství, a to v dimenzi, pro níž jsou v ÈR podmínky. trend odpovídá i organizaèním trendùm v EU. Potravináøský sektor, i pøi nižších tempech rùstu než jiná odvìtví zpracovatelského prùmyslu, byl i v roce 2003 nosným odvìtvím èeského prùmyslu. I pøes urèitou investièní vyèerpanost jednotlivých podnikatelských subjektù, související s financováním realizace hygienických opatøení v rámci pøípravy na vstup do EU, dosáhl potravináøský prùmyslu v rámci národního hospodáøství ÈR velmi dobré výkonnosti. Potravináøský prùmysl zamìstnával v roce 2003 celkem 135 tisíc pracovníkù, což pøedstavuje 10,3 % zamìstnancù zpracovatelského prùmyslu Èeské republiky. To ho pak øádí mezi nejvýznamnìjší tuzemské zamìstnavatele. Z hlediska kategorizace podnikù pak nejpoèetnìjší skupinu tvoøí malé a støední firmy s poèty od 50 do 249 zamìstnancù, s 47 449 zamìstnanci a tržbami za prodej 91,258 mld. Kè v b.c. a od 250 do 8

999, s 33 883 zamìstnanci a tržbami za prodej 72, 709 mld. Kè v b.c. V roce 2003 dosáhl export agrárních komodit výše 36,9 mld. Kè, z toho export do EU pøedstavoval 13,128 mld Kè. Nejvìtší objem exportu pak byl realizován ve skupinách ostatní potravináøské výroby (cukrovinky, pekárenské a cukráøské výrobky, cukr.) a výrobì nápojù. Exportní výkonnost odvìtví pøedstavující cca 10,7 % je však jedna z nejnižších ve zpracovatelském prùmyslu. Vyplývá to pøedevším z tradièní velmi silné orientace potravináøského prùmyslu na tuzemský trh. Podíl na aktivním zušlechśovacím styku na obratu v rámci potravináøského prùmyslu stoupl na 11,5 %, ale v rámci vývozu se však tento podíl zvýšil na 19,2 %. Na stranì dovozù se pak na jejich výši významnì podílí pøedevším produkty a suroviny tropického a subtropického pásma (káva,èaj,koøení,kakao...). Z hlediska teritoriálního pak tradiènì pøevažoval vývoz na Slovensko (23%) a Nìmecko (17%), u dovozu pak pøipadl nejvìtší podíl na Nìmecko (25%) a Slovensko (11%). Trend zlepšujícího se salda zahranièního obchodu lze oèekávat i do budoucna v souvislosti s oèekávanou zvýšenou exportní výkonnost v oblasti výroby èokoládových cukrovinek, trvanlivých pekárenských výrobkù, masa a nápojù. Tento trend však mùže být negativnì poznamenán strukturou exportu, tj. podílem výrobkù s nízkou pøidanou hodnotou. Ze zkušeností státù EU je zøejmé, že dalšího zvýšení exportní výkonnosti èeského potravináøského prùmyslu se nedosáhne bez podpory státu. Pro zvýšení uplatnìní èeských výrobkù na tuzemském trhu proto schválilo Mze ÈR národní program udìlování znaèky KLAS A pro èeské potraviny a zemìdìlské produkty. Úèinnost tohoto kroku prozatím z dlouhodobého hlediska nelze hodnotit, ale lze ji oèekávat pouze v pøípadì, že se udrží odpovídající prestiž tohoto ocenìní. Souèasnì v prùbìhu roku 2004 Mze ÈR pro podporu exportu kvalitních èeských potravin zøídilo v rámci Státního zemìdìlského intervenèního fondu marketinkovou agenturu, která by mìla být nositelem Národního programu podpory domácích potravin. Vzhledem k stále více se otevírajícímu trhu s potravinami je však nezbytné, aby èinnost této agentury byla v plném rozsahu zahájena co nejrychleji a byly pro ni vytvoøeny finanèní i personální podmínky. Zachování plnohodnotných funkcí potravináøského sektoru a jeho další rozvoj v horizontu dalších let však bude pøedevším záviset na tom, jak se tento sektor dokáže adaptovat na mìnící se podmínky životního stylu ve vyspìlých zemích Evropy. Souèasné trendy, které se budou dále prosazovat i v pøíštích letech a pøedstavují mìnící se požadavky na charakter potravin, pùsobí i na oborovou strukturu potravináøského sektoru. V oborech první fáze zpracování agrárních komodit, k nimž patøí v ÈR zejména výroba masa vè. drùbeže, mléka, másla, sýrù, ovocných a zeleninových výrobkù, tukù a olejù, mlýnských výrobkù, vè. tìstovin, cukru, škrobu, sladu, etylalkoholu a vína, se budou posilovat další fáze jejich úprav a zpùsoby zpracování z hlediska jejich dalšího použití. Efektivnost zpracování agrárních surovin v tìchto výrobách v nových nároènìjších podmínkách vstupu do EU však vyžaduje zvyšování výrobní koncentrace a s tím spojenou restrukturalizaci a rušení neperspektivních kapacit. Dynamiètìjší rozvoj lze oèekávat u výrob druhé fáze zpracování, mezi nìž patøí výroba masných, pekárenských a cukráøských výrobkù, kakaa, èokolády a cukrovinek, výroba destilovaných alkoholických nápojù, piva, minerálních vod a nealkoholických nápojù a stolní vody. Spotøebitelská poptávka po nápojích a pøevaha znaèkových výrobkù u této skupiny výrob zøejmì povede k dalšímu posilování jejich podílu v potravináøské struktuøe. Progresivní trendy u celé této skupiny výrob mohou pozitivnì ovlivnit i celkový rùst výkonnosti potravináøského sektoru v pøíštích letech. 9

Výroba vybraných výrobků Potravinářské výrobky a nápoje Měr. jednotka 1999 2000 2001 2002 2003 maso hovězí čerstvé nebo chlazené t 78 191 74 687 63 585 75 289 78 680 maso vepřové čerstvé nebo chlazené t 236 290 181 512 192 664 219 943 227 789 drůbež čerstvá nebo chlazená t 50 364 41 723 33 145 36 267 74 208 drůbež zmrazená t 89 921 66 011 67 199 72 290 38 133 brambory upravené a konzervované t 55 227 54 144 58 019 58 833 54 814 zelenina zmrazená t 17 727 17 546 20 511 19 301 - zavařeniny, želé, marmelády t 23 261 23 701 25 589 30 701 - margarin a podobné jedlé tuky t 125 893 104 840 108 936 100 695 - mléko a smetany s obsahem tuku do 6% tis.l 499 492 474 586 483 187 509 172 496 772 máslo tis.l 67 771 63 882 58 231 58 420 58 108 sýry a tvaroh t 141 452 151 666 151 233 150 317 149 112 mléčné výrobky kysané t 134 905 137 230 129 545 124 590 131 677 mouka pšeničná t 713 184 802 600 783 234 816 105 760 576 chléb čerstvý t 344 325 335 784 336 972 341 633 345 828 pečivo čerstvé běžné t 255 661 267 994 274 325 282 605 345 828 pečivo cukrářské t 36 705 43 637 45 325 51 830 52 496 cukr rafinovaný tis. t 420 367 482 517 521 těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené t 56 352 57 146 48 755 56 850 51 248 destiláty, likéry a ostatní lihové nápoje tis. l 67 585 69 367 56 718 56 528 57 636 víno z hroznů, kromě šumivého, vinný mošt tis. l 56 082 53 815 60 516 68 029 73 978 pivo tis. hl 17 946 17 796 17 734 17 987 18 216 slad, pražený i nepražený t 407 307 377 929 284 099 361 374 - minerální vody a soda bez přísad tis. l 607 400 680 091 677 628 763 966 846 702 10

Export a import výrobků po jednotlivých odvětvích (nejvýznamnější destinace) Vývoz vybraných druhů zboží Druh zboží Země Množství/2002 Mil. Kč/2002 Země Množství/2003 Mil. Kč/2003 pšenice Německo 131 761 tun 406 Německo 432 453 tun 1 235 mléko a mléčné výr. Slovensko 15 659 tun 556 Slovensko 16 029 tun 523 zelenina Polsko 15 220 tun 229 Polsko 15 618 tun 197 máslo Rusko 7 608 tun 261 Rusko 8 147 tun 283 cukr Polsko 20 120 tun 177 Bos. a Herc. 8 630 tun 55 vejce Německo 2 807 tun 65 Německo 2 411 tun 60 med Německo 1 436 tun 91 Německo 1 336 tun 115 hovězí maso Bos. a Herc. 4 213 tun 199 Slovensko 1 020 tun 44 pivo Německo 648 tis. hl 753 Německo 798 tis. hl 891 Dovoz vybraných druhů zboží Druh zboží Země Množství/2002 Mil. Kč/2002 Země Množství/2003 Mil. Kč/2003 nealko nápoje Německo 68 126 tis. l 74 Německo 273 175tis. l 172 ryby Čína 6 984 tun 377 Čína 6 629 tun 303 rýže Itálie 16 627 tun 152 Itálie 15 391 tun 127 koření Španělsko 1 181 tun 65 Španělsko 1 276 tun 69 čaj Polsko 1 260 tun 91 Polsko 1 627 tun 111 rostlinné tuky a oleje Německo 51 959 tun 944 Německo 95 452 tun 1 624 kakao Nigerie 11 376 tun 403 Pobř. Slon. 9 694 tun 342 zelenina Španělsko 76 tis. tun 1 540 Španělsko 81 tis. tun 1 550 ovoce a ořechy Španělsko 89 tis. tun 1 388 Španělsko 95 123 tun 1 512 káva nepražená Vietnam 12 902 tun 238 Vietnam 11 622 tun 265 tabák USA 2 838 tun 596 USA 2 646 tun 405 11

Podnikatelský plán Podnikatelský plán SALIMA 2004 - stánek Xaverov, a.s. Stánek PK ÈR (zleva: Ing. Ladislav Skopal, SALIMA 2004 - stánek Penam, s r. o. pøedseda ZV PSP; Ing. Jaroslav Palas, ministr zemìdìlství ÈR; Ing. Jaroslav Camplík; Ing. Josef Sajdl). krétních podnikatelských subjektù všemi využitelnými prostøedky. Èlenská základna Trvalým cílem PK ÈR je získávání nových èlenù a motivace pro zapojení jejich Vypracování akvizièního plánu pro dané období expertù do práce PK ÈR. Výsledkem by mìlo být a stanovení priorit a osobní odpovìdnosti pro dosažení potøebné váhy pøi vyjednávání se státní vyjednávání. administrativou, volenými orgány a organizacemi Evropské unie. Souèástí této politiky je i zvyšování Vnitøní organizace podílu èlenských pøíspìvkù a plateb za poskytované Trvalé zlepšování vnitøní organizace PK ÈR je služby na pøíjmové èásti rozpoètu. Pro naplnìní základním pøedpokladem pro kvalitní fungování tìchto cílù jsou dlouhodobì naplánovány následující kroky: ských zdrojù pøedstavovaných experty z podnikové sekretariátu a efektivní využívání dodatkových lid- sféry. S ohledem na rychle rostoucí objem zpracovávané agendy, jejíž rozsah se vstupem do EU zkvalitnìní èinnosti, prohloubení a rozšíøení problematiky øešené v existujících výborech pro vnìjší zejména v legislativní oblasti dále zvìtšil, bude PK vztahy, životní prostøedí, vìdu a výzkum a legislativu. Ustavení dalších a zkvalitnìní práce stávajících období následující: ÈR realizovat v oblasti vnitøní organizace v pøíštím pracovních skupin vèetnì doplnìní o nové experty se znalostí podnikatelského prostøedí; vnitøní organizaci takovou, aby byla PK ÈR oslovení potenciálních èlenù pøi vhodných pøíležitostech jako jsou semináøe, konference a výstavy. strukturami zastøešujících evropských organizací, schopna efektivnì spolupracovat s organizaèními Trvalá prezentace výsledkù práce PK ÈR a jejich zejména CIAA; dopadù zejména do ekonomické situace kon- koneèné uzavøení diskuse na téma zmìny statutu 12

na zamìstnavatelský svaz a zapojení PK ÈR do práce tripartity; zajištìní financování a dalšího rozvoje informaèního systému FOODNET, cestou placených pøístupù a naplnìní vytvoøené inzertní a reklamní èásti; aktivní fungování informaèního systému potravináøského prùmyslu v rámci informaèního systému státní správy a systémù ministerstva zemìdìlství; úèast v nových projektech EK v kooperaci s CIAA, eventuálnì dalšími evropskými federacemi, aktivní vlastní vyhledávání nových možností; posilování tvorby finanèních zdrojù a vytváøení strategií jejich získávání; pokraèování dialogu s dalšími nevládními organizacemi, zejména Hospodáøskou komorou ÈR cestou pøímé úèasti zástupcù PK ÈR v orgánech, zlepšování komunikace s agrárními organizacemi; vytvoøení fungujících pracovních vztahù s èeskými organizacemi spotøebitelù; rozvoj kontaktù s pracovníky zastupitelských úøadù, budování informaèních kanálù; rozvoj mezinárodních vztahù (CIAA, evropské profesní asociace, potravináøské federace a profesní organizace zemí støední a východní Evropy); podporu vytváøení regionálního uskupení na bázi V4 propagaci a šíøení služeb PK ÈR pomocí médií (vlastní bulletiny a publikaèní materiály, tisk, internet, spolupráce s mediálními agenturami, rozhlas a televize); využití listu Potravináøský zpravodaj k informování èlenské základny a další odborné veøejnosti o èinnosti PK ÈR a trvalé propagaci PK ÈR; doøešení systému spolupráce s marketingovou agenturou prostøednictvím poradních skupin a výborù, aktivní pøedkládání návrhù a projektù. Jednání s pøedsedou vlády ÈR, Ing. Vladimírem Špidlou ze dne 18. kvìtna 2004 (zleva: Miroslav Koberna, Ladislav Èervenka, Hynek Strnad). Vnìjší vztahy Stabilizace a posilování spoleèenského postavení jak ve vztahu k èeské státní administrativì, tak k evropským organizacím zùstává jednou z trvalých priorit. Spoleèenské postavení uznávaného reprezentanta potravináøského prùmyslu je nutným pøedpokladem pro efektivní lobbing v oblastech jeho zájmù. PK ÈR bude v této oblasti realizovat zejména: další zlepšování kvality služeb pro potravináøské podniky a profesní svazy (vyhledávání možností pro úèast potravináøských podnikù v èeských a evropských podpùrných programech, spolupráce na pøípravì operaèních programù pro nové programovací období); zlepšování komunikace s vládou, poslanci, senátory a pøedstaviteli politických stran; nastolení úèinného dialogu s èeskými poslanci EP a pracovníky EK; Kongres CIAA Food Futures eating well, feeling good; 30/9 1/10/2004, Brusel Legislativní èinnost V kalendáøním roce 2004 byla pro legislativní èinnost v rámci uzavøených dohod s orgány státní správy zvýšena aktivní úèast v legislativním procesu v Èeské republice a v Evropské unii, a to prostøednictvím èlenství v CIAA a prostøednictvím èeských èlenù Evropského parlamentu a pracovníkù Evropské komise: pøipomínkování èeské legislativy prostøednictvím výboru pro legislativu a pøíslušných pracovních skupin; pøipomínkování evropské legislativy ve spolu- 13

práci s CIAA, budování kontaktù s èeskými èleny Evropského parlamentu; aktivní úèast na èinnosti a vytváøení èeského úøadu pro bezpeènost potravin prostøednictvím zástupcù PK ÈR; výmìna názorù a formování stanovisek s èeskými zástupci v mezinárodních organizacích WTO, WHO, FAO i v evropských úøadech a komisích; spoleèné akce se zákonodárnými institucemi v ÈR i EU, prezentace stanovisek, pøedkládání návrhù; Životní prostøedí Stává se silou stále významnìji limitující podnikatelské aktivity prùmyslových podnikù zejména v evropském prostoru. S ohledem na zásadní ekonomické dopady jednotlivých opatøení do ekonomiky podnikù a ovlivnìní jejich konkurenceschopnosti je zapotøebí zejména: zajistit trvalou úèast našich zástupcù ve všech relevantních orgánech MŽP; dokonèit analýzu a vyhodnocení existující èeské legislativy životního prostøedí a pøipravit návrhy na novelizaci ustanovení jdoucích nad rámec požadavkù EK; navázat tìsnìjší spolupráci s CIAA a dalšími evropskými institucemi v této oblasti; rozšíøit okruh zapojených expertù v rámci výboru a pracovních skupin; více se zamìøit na související problematiky v rámci reformy spoleèné zemìdìlské politiky a svìtového obchodu; aktivnì se podílet na pøípravì reformy státní správy a pozice životního prostøedí v ní. Vìda a výzkum Stejnì jako potravináøský sektor v rámci agrární sféry i pozice potravináøského výzkumu a školství není v souèasnosti na srovnatelné úrovni k evropským zemím, a proto je nutno z pohledu PK ÈR: provést celkovou rekonstrukci výboru s ohledem na stávající aktivity PK ÈR v této oblasti; posílit úèast PK ÈR v procesu pøípravy priorit výzkumu v ÈR vèetnì jejich aplikací na resortní úrovni; posílit zapojení zejména vysokých škol do èinnosti výboru; formulovat základní cíle potravináøského výzkumu a vzdìlávání na pùdì PK ÈR z pohledu zájmù podnikatelské sféry; zapojit PK ÈR do pøípravy stanovisek k odborné problematice v evropském i svìtovém mìøítku; aktivnì vyhledávat problémy relevantní pro ÈR a spolupracovat na pøípravì stanovisek s dalšími organizacemi a státní správou; 14

Výroèní zpráva PK ÈR 2003

Zprávy výborů a pracovních skupin Legislativní výbor Martin Walter předseda legislativního výboru Èinnost legislativního výboru v roce 2004 a v první tøetinì roku 2005 zajišśoval obdobnì jako v pøedchozím období manažer PK ÈR pro legislativu Josef Sajdl, ve spolupráci s pøedsedou výboru Martinem Walterem (Nestlé Èesko, s r.o.). Z hlediska tématiky byla v roce 2004 dominantní problematika vstupu ÈR do EU jak z hlediska potravinové legislativy, tak z hlediska ekonomické legislativy. Pokud jde o potravinovou legislativu, pozornost byla vìnována veterinární legislativì, pravidlùm pro oznaèování potravin a nìkterým novým tématùm. Pøedevším se zintenzivnila práce, vìnovaná pøipomínkování naøízení EU o výživových a zdravotních tvrzeních a o fortifikaci, jakož i novým dílèím tématùm bezpeènosti potravin, jako je problematika tzv. transmastných kyselin (TFA). Pokud jde o ekonomickou legislativu, v souvislosti se vstupem do EU byla velká pozornost vìnována tématice hlášení tzv. nadmìrných zásob nìkterých komodit a tématice systému refundací rozdílu mezi EU a svìtovými cenami pøi vývozu vybraných potravináøských výrobkù (tzv. Non Annex 1) mimo EU 25. V prùbìhu roku byla vìnována intenzivní péèe PK ÈR úsilí o zmìnu zákona o DPH tak, aby byla odstranìna selektivní daòová diskriminace potravin zaøazením do jedné sazby. PK ÈR rovnìž navrhla právní úpravu zákonù o hospodáøské soutìži a obchodního zákoníku tak, aby bylo dosaženo jednak zákazu dalšího prodeje pod cenou, fakturovanou pøedchozím dodavatelem, a také aby bylo dosaženo vèasné splatnosti zboží s omezenou dobou trvanlivosti ( spotøebujte do ) a odstranìní faktického úvìrování nìkterých øetìzcù ze strany dodavatelù. Ve spolupráci s výborem pro vnìjší vztahy a evropskou integraci byla rovnìž projednána a schválena pozice PK ÈR k návrhu reformy cukerního poøádku EU pro jednání s externími partnery (MZE, SM Brusel, èlenové EP). V souèinnosti legislativního výboru s pracovní skupinou pro zdravou výživu, která zároveò zajišśuje spolupráci PK ÈR s Národní radou ÈR pro boj proti obezitì, byla m.j. vypracována a schválena pravidla pro dobrovolnou samoregulaci reklamy na potraviny a reklamy zamìøené na dìti. V roce 2004 se na základì ujednání Rady pøedstavenstva PK ÈR z poèátku roku podaøilo dát jednání legislativního výboru pravidelný rytmus (4 jednání/rok). S ohledem na vstup ÈR do EU a nutnost užšího propojení PK ÈR s prací ostatních èlenù potravináøské a nápojové federace EU (C.I.A.A.) pøi prosazování zájmù èeského resp. evropského potravináøského prùmyslu ve vztahu k tuzemským a unijním partnerùm, se kalendáø legislativního výboru PK ÈR pøiblížil kalendáøi výboru C.I.A.A. pro potraviny a ochranu spotøebitele (FCP), který má blízkou agendu. Výbor se v roce 2004 sešel celkem ètyøikrát a stejný poèet jednání plánuje i na rok 2005. Dalším dùležitým úkolem ve vztahu k agendì EU bylo zajistit nejen užší vìcnou spolupráci s vý- 16

borem FCP a úèast na nìm, ale pøedevším prosazování zájmù PK ÈR a užší spolupráce na detailní odborné úrovni jednotlivých pracovních skupin. Ve druhém pololetí 2004 se podaøilo podobnì jako po linii dalších výborù PK ÈR zajistit odborníky z øad èlenù PK ÈR pro práci v následujících pracovních skupinách FCP: výživová a zdravotní tvrzení, výživové látky a profily, informování spotøebitelù, materiály pøicházející do styku s potravinami a akrylamidy. Dùležitým prvkem práce se stala užší spolupráce, resp. výmìna informací mezi jednotlivými výbory PK ÈR (resp. pracovními skupinami) s ohledem na to, že nìkterá témata jsou prùøezová a je žádoucí zajistit urèitou koordinaci. Pøíkladem mùže být otázka veterinární legislativy, která má pøesah do problematiky životního prostøedí (rozlišování typù výroby na bázi surovin živoèišného, resp. rostlinného pùvodu pro úèely tzv. integrovaného povolení (IPPC)), otázky výživy, zdravého životního stylu a obezity, které jsou projednávány v rámci specializované pracovní skupiny, avšak mají i legislativní aspekty (napø. naøízení EU o výživových tvrzeních, samoregulace reklamy na potraviny apod.) Pokraèovala praxe pøipomínkových øízení k èeské legislativì, jakož i k legislativì evropské. Uskuteènilo se celkem 188 pøipomínkových øízení. Došlo zároveò ke zlepšení a vìtší pravidelnosti v projednávání nìkterých témat, jako je návrh naøízení EU o zdravotních tvrzeních, resp. o fortifikaci, kdy probíhají pravidelná jednání na MZE s øeditelkou odboru potravináøské výroby. S rùznou mìrou intenzity probíhají kontakty rovnìž se Státní veterinární správou, SZPI, SZIF, resortem zdravotnictví vèetnì SZÚ. S ohledem na evropskou legislativní agendu se podaøilo od podzimu 2004 navazovat kontakty s èeskými poslanci EP poøad jednání byl koordinován tak, aby byly projednávány všechny aktuální otázky bez ohledu na pøíslušnost k tomu èi onomu výboru PK ÈR napø. zdravotní a výživová tvrzení, reforma SZP, tématika mezinárodního obchodu, boj proti obezitì apod. Probìhla jednání s poslanci Bøezinou, Cabrnochem, Fajmonem, Ransdorfem, Roithovou, Zahradilem, další jednání se pøipravují. 17

Výbor pro životní prostředí Jana Ježková předsedkyně výboru pro životní prostředí Výbor se v uplynulém období sešel na tøech zasedáních a komunikace se odehrávala pøedevším elektronickou formou a úèastí na jednání na pøíslušných ministerstvech. V jeho rámci pracovaly dva podvýbory a to pro obaly a odpady a IPPC a BATy. Vybrané aktivity podvýboru pro obaly a odpady: výbor se zabýval novelou zákona 477/2001 Sb. a uplatnìním pøipomínek èlenù PK ÈR v mezirezortním øízení; výbor pøi zpracování pøipomínek k novele zákona pøedevším trval na pøijetí cílù povinné recyklace pro roky 2006 2012, maximálnì ve výši cílù navržených v Realizaèním programu odpadového hospodáøství v souladu s derogací uplatnìnou vùèi ÈR. Èlenùm Potravináøské komory se podaøilo zpracovat a odsouhlasit spoleèné stanovisko k novele zákona o obalech, které bylo projednáno a odsouhlaseno na jednání øeditelù spoleèenstev dne 25.1.2005 s tím, že budou probíhat další jednání a diskuse uvnitø PK ÈR k vyøešení otázky sdílení nákladù celkové recyklace; øešením otázky sdílení nákladù celkové recyklace se již výbor pro ŽP zabýval na 2 svých zasedáních a v souèasné dobì EKOKOM pøipravuje variantní øešení pro jednotlivé profesní svazy; výbor se zabýval otázkou autorizaèních podmínek pro autorizovanou spoleènost tak, aby byla nastavena v souladu s Realizaèním plánem a tedy v minimální výši potøebné pro splnìní požadavkù EU; byl jmenován tajemník výboru pro ŽP, Stanislav Nožka, a byl rozšíøen poèet èlenù ve výboru pro ŽP; Vybrané aktivity podvýboru pro IPPC a BATy: úèast na zpracování zásad pro novelizaci zákona è. 76/2002 o integrované ochranì (vyšší zøetel plnìní povinností krajù, zjednodušení celého systému schvalování, upøesnìní definic a terminologie, odstranìní prvkù nadstandardù vùèi evropské smìrnici); revize seznamu podnikù podléhající povinnosti požádat o integrované povolení (celkem identifikováno 108 zaøízení u 73 provozovatelù, z toho je 47 zaøízení u 34 provozovatelù sporných. Tito provozované se nepøihlásili k povinnostem stanovených zákonem.); zpracování BREF Jateènictví pro podmínky jeho využití v ÈR (zpracován pøeklad BREF podle jednotlivých tématických èástí, tj. 5 kapitol); obnovení èinnosti technické pracovní skupiny pro potraviny a krmiva v rámci MZe; zpracování podkladù pro hlášení stavu implementace smìrnice IPPC do praxe v ÈR za obor potravináøského prùmyslu; aktivní úèast na jednání Fóra IPPC; aktivní úèast v pracovní skupinì MZe pro problematiku IPPC. Jednání výboru pro životní prostøedí na PK ÈR 18

Výbor pro vnější vztahy Ladislav Červenka předseda výboru pro vnějšší vztahy Nejdùležitìjší èást agendy výboru se týkala dùsledkù rozšíøení Evropské unie v kvìtnu 2005 pro èeské výrobce a jejich možnosti pronikat na jednotný trh EU. Na plnìní se podíleli jak èlenové výboru, tak vedení PK ÈR a jednotlivá spoleèenstva. Èeští potravináøi se zapojili do debaty o reformì Spoleèné zemìdìlské politiky, zejména cukerného režimu a zmìny systému exportních refundací. PK ÈR se rovnìž zasazovala o zjednodušení celních procedur a sazebníku EU. Dùležitým smìrem byla podpora dalšího, tj. rozšíøené EU pøedevším o Bulharsko, Rumunsko a další balkánské státy. PK ÈR se vyslovovala a vyslovuje pro jejich pøijetí v co nejkratší perspektivì. V období kolem vstupu øešila Komora problém registrace nadlimitních zásob tzv. citlivých komodit. Ve spolupráci se státní správou se PK ÈR podaøilo minimalizovat negativní dopad tohoto opatøení na èeské výrobce. Jako nejvýraznìjší problém vyvstala certifikace èeských potravináøských podnikù pro vývozy do Ruska. V úsilí o pøekonání se podaøilo dosáhnout dílèích zlepšení a prosadit téma do agendy politických stykù mezi EU a Ruskem. PK ÈR v období po vstupu vyhodnocovala pøíznivý vývoj potravinových exportù, zasazovala se za pevnìjší propojení èeských prvovýrobcù a zpracovatelù potravin k posílení konkurenceschopnosti, za aktivnìjší podporu prodeje èeských potravin na zahranièních trzích. V období 2004/2005 pokraèovala pravidelná setkání se zástupci potravináøských federací Slovenska, Polska a Maïarska. Zástupci PK ÈR se zapojili do èinnosti Výboru pro trh a konkurenceschopnost Evropské konfederace výrobcù nápojù a potravin. 19

Výbor pro vědu a výzkum Jan Drbohlav předseda výboru pro vědu a výzkum Výbor pracoval v roce 2004 ve složení: pøedseda Ing. Jan Drbohlav, CSc., øeditel VÚ mlékárenského / MILCOM a.s./, Ing. Jiøí Celba, CSc., øeditel VÚ potravináøského Praha, RNDr. Karel Kosaø, CSc., øeditel VÚ pivovarnického, Ing. Karel Duffek, CSc., øeditel VUC Praha, a.s., Ing. Ctibor Perlín, CSc. PKÈR klade velký význam podpoøe potravináøskému výzkumu, jako iniciátoru rozvoje potravináøského prùmyslu v ÈR a schopnosti jeho komunikace s vyspìlými zemìmi na tomto poli. Angažovanost èlenù výboru pro vìdu a výzkum ve vìdeckých radách vysokých škol a výzkumných ústavù a poradních orgánech ministerstev a dalších institucích je velmi vysoká a pøispívá ke komunikaci potøeb rozvoje potravináøského prùmyslu. Èlenové výboru jsou èleny Programové rady Národní agentury pro zemìdìlský výzkum a èleny jejich programových a hodnotitelských komisí. Z tìchto pozic zastupovali zájmy a potøeby potravináøù a odbornì posuzovali pøedevším výzkumné projekty potravináøského zamìøení. Bohužel s ukonèením nìkterých programù podpory výzkumu v rámci resortu zemìdìlství skonèila i èinnost zástupcù PKÈR. Zastoupení PKÈR však nebylo vzato v úvahu v novì vzniklých komisích pro koncipování nových programù. dvou potravináøských odborech ÈAZV a jsou èleny rady ÈAZV a pøedsednictva. Pøedseda výboru byl èlenem Kontrolního výboru ÈAZV. Svou prací se všichni èlenové snaží pøispívat ke koncepci výzkumu v agrárním sektoru a pøi stanovování jeho priorit. Pøedevším pak pøi prosazení potravináøských výzkumných priorit v rámci zemìdìlství. Výbor navazuje kontakt s MŠMT, které se stává koordinujícím místem vìdy, výzkumu, vývoje a vzdìlávání a administrátorem Národního programu výzkumu. Výbor bude usilovat o zastoupení PKÈR v komisích a poradních orgánech MŠMT, které koncipují zamìøení výzkumu a hodnotí jeho výsledky, aby potøeby rozvoje potravináøského prùmyslu byly zvažovány v odpovídající míøe, a aby se napomáhalo co nejvíce transferu výsledkù výzkumu do praxe. Èlenové výboru jsou také èleny Asociace výzkumných organizací AVO, která má v celé šíøi pøedevším aplikovaného výzkumu v ÈR shodné cíle usmìròovat výzkumu v ÈR a zlepšovat transfer výsledkù výzkumu do praxe. PKÈR prostøednictvím výboru mìla být dále trvalým neopomenutelným pøipomínkovým místem k agendì pro vìdu a výzkum a všude, kde mùže sehrát roli potenciálního uživatele výsledkù vìdy a výzkumu, a tak pøispìt k realistiètìjšímu zamìøení výzkumných projektù, jejich užiteènosti a potøebnosti, a kde pak mùže pøispìt k orientaci vzdìlávacího systému na všech stupních. Pøedseda výboru pracoval v komisi pro posuzování výzkumných zámìrù resortních výzkumných ústavù. Výbor udržuje kontakt s MZe ÈR s odborem pro vìdu a výzkum, èímž chce pøispìt k uplatòování potøeb a požadavkù potravináøské praxe na zamìøování potravináøského výzkumu. Výbor bude dále prohlubovat spolupráci a svoji aktivitu v ÈAZV, kde èlenové výboru pracují ve 20

Pøedseda výboru se úèastní práce odborné skupiny Potravináøství Národního ústavu odborného vzdìlávání. Výzkumné organizace jako èlenové PKÈR, jejichž øeditelé jsou èlenové výboru VaV, pøipravily v rámci PKÈR návrhy výzkumných projektù pro 6. Rámcový program EU. Dále se úèastnily v rámci evropského programu PHARE projektu BSP 3 podporovaného CIAA, vypracováváním a implementací pravidel správné výrobní a hygienické praxe v nejvýznamnìjších potravináøských oborech. PKÈR si vytvoøila svým vlivem a èinností v oblasti výzkumu dobré vztahy s ÈAZV, MZe, a buduje vztahy s MŠMT. V tomto období zmìn v organizaci øízení výzkumu v ÈR je však tøeba zintenzivnit práci výboru VaV a s pomocí nejvyšších pøedstavitelù PKÈR tyto vztahy prohloubit a pro pøíští období zakotvit. Vytvoøit tak lepší podmínky pro podporu zájmù výzkumných potravináøských organizací, zájmù potravináøù obecnì, tj. pøedevším uplatòování názorù potenciálních uživatelù výsledkù výzkumu. Výzkumná základna potravináøského prùmyslu je stále nedostateèná, protože nepokrývá systematicky celou škálu èinností a rozsah potøeb potravináøského prùmyslu, jako je tomu ve vyspìlejších zemích. Lze však konstatovat, že zájem o služby výzkumných organizací a výsledky výzkumu ze strany již konsolidovaných podnikù roste, ale je stále limitován nevelkou ekonomickou sílou vìtšiny podnikù. Jejich ekonomická síla neodpovídá požadavkùm na spolufinancování státních, resortních i evropských programù podpory výzkumu. Mnohé pøíležitosti øešení výzkumných projektù a jejich financování z grantù zùstávají nevyužity. Ani zmìna legislativy v oblasti daòových zvýhodnìní financování výzkumných projektù nepøinesla oèekávanou podporu výzkumu. Výzkumné organizace, které jsou èleny PK ÈR, by jistì mohly dìlat pro prosazení potøeb výzkumu a naše potravináøství, pro jednotlivé profesní svazy více, pøedevším v oblasti pøipomínkování legislativy, normalizace, komunikace s konzumenty, prosazování a argumentování zdravé výživy a správného životního stylu a získávání financí atd. Tyto organizace vìtšinou však pracují na principu ekonomické sobìstaènosti, takže pro takovou èinnost je potøeba hledat ekonomické zajištìní. PKÈR se bude i nadále vìnovat problematice existence a smìøování potravináøského výzkumu, podpoøe aplikace jeho výsledkù v potravináøské praxi a prosazování a obhajování jeho zájmù na resortní i státní a evropské úrovni. Bude souèasnì vytváøet zpìtnou vazbu mezi vývojovou základnou a podnikatelskou sférou. Efektivní výzkumná základna v potravináøském prùmyslu má zásadní význam pro konkurenceschopnost potravináøského prùmyslu a je jednou z priorit PKÈR, výboru pro vìdu a výzkum a jejích èlenù. 21

Pracovní skupiny Jako efektivní nástroj jednotlivých výborù pro vytváøení stanovisek jak k legislativì, tak i k jednotlivým okruhùm otázek, jsou zakládané pracovní skupiny ustavované buï k øešení jednotlivého vznikajícího problému (viz. napø. pracovní skupina pro novelu zákona o hospodáøské soutìži), nebo k trvalejší èinnosti jako podpùrný orgán pro zástupce PK ÈR jmenované do konkrétních pracovních skupin nebo výborù ustavovaných vesmìs na úrovni státní správy. Pracovní skupina pro cukr a cukerní politiku Byla ustavena v roce 2002 za úèelem definování stanovisek PK ÈR k otázce cukerních kvót a jejich dopadù na uživatele cukru po vstupu do EU. Práce skupiny, která má trvalý charakter, se úèastní jak zástupci výrobcù cukru cukrovarù, tak zástupci rozhodujících uživatelù cukru. Skupina v roce 2004 vyjednala a následnì vypracovala spoleèné stanovisko výrobcù a uživatelù cukru k cukerní reformì EU, kterou následnì pøedala MZe i dalším relevantním osobám. Skupina pracuje jako souèást legislativního výboru pod vedením Martina Waltera a organizaèním zabezpeèením za sekretariát PK ÈR Josefem Sajdlem. Pracovní skupina pro bezpeènost potravin S ohledem na úèast zástupce PK ÈR na práci koordinaèní skupiny pro bezpeènost potravin pøi MZe (zástupce Jaroslav Camplík), byla v roce 2003 ustavena tato pracovní skupina složená z expertù z výrobních podnikù a sloužící k jeho podpoøe jakožto èlena koordinaèní skupiny. V dalším vývoji bylo v rámci zefektivnìní práce rozhodnuto, øešit agendu skupiny v rámci legislativního výboru nebo jiných pracovních skupin a její èinnost byla pozastavena. Pracovní skupina pro marketing Po období neèinnosti zpùsobené dlouhou prodlevou mezi aktivitami øízenými ministerstvem a jejich pøevodem na SZIF, se skupina sešla celkem tøikrát, poèínaje èervencem, a to za pøítomnosti nového øeditele odboru pro marketing SZIF pana Staòka z pozice hosta. Obsahem jednání byla zejména pøíprava doporuèení a návrhù pro èinnosti odboru a vyhodnocování aktivit spojených s propagací znaèky KLASA. Skupinu vede øeditel Koberna a pøedpokládá se její pokraèování i v následujícím období. Pracovní setkání skupiny pro marketing PK ÈR Pracovní skupina pro výživovou politiku S ohledem na priority evropského potravináøského prùmyslu a nutnost lobování na národní úrovni zejména prostøednictvím národních zástupcù ve WHO byla ustavena pracovní skupina zabývající se zejména problematikou obezity, fyzické aktivity a nutrièních hodnot. Skupina se pravidelnì scházela a pøipravovala materiály pro odpovìdná ministerstva. Výsledkem práce je zpracovaný návrh Platformy za vyváženou výživu, fyzickou aktivitu a zdravý životní styl. Viceprezident Èervenka je èlenem Národní rady pro obezitu a pracovní skupiny CIAA pro výživu. Pracovní skupina pro novelu zákona o hospodáøské soutìži Pracovní skupina pøipravila ve spolupráci se Zemìdìlským výborem Parlamentu, Svazem obchodu a cestovního ruchu a zástupci obchodních øetìzcù kompromisní návrh na novelu zákona o hospodáøské soutìži. Základním cílem novely je uzákonìní 30 denní doby splatnosti za potraviny s krátkou dobou trvanlivosti a zákaz prodeje pod nákladové ceny. S ohledem na další prùbìh jednání na úrovni parlamentu byla její èinnost ukonèena v únoru 2004. Pracovní skupina pro návrh naøízení o zdravotních a výživových tvrzeních Ad hoc pracovní skupina prùbìžnì komentuje legislativní návrhy EK týkající se tvrzení a pøipravuje stanoviska Komory k nim. Je v kontaktu s poslanci EP, pøíslušnou pracovní skupinou CIAA a potravináøským odborem MZe. 22