ZÁKLADY MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY Jan Kubíček
Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace
Dlouhodobý růst Příklad: Kolikrát vyšší bude produkt v zemi A než v zemi B, pokud v ní poroste o X p.b. rychleji po dobu N let? Počet let o 0,5 p.b. ročně o 1 p.b. ročně o 1,5 p.b. ročně 10 5% 11% 16% 20 11% 22% 35% 40 22% 49% 82% 60 35% 82% 146% 100 65% 172% 348%
Potenciální produkt Takový HDP, při kterém nejsou výrobní zdroje nevyužity, ale zároveň nejsou nadužívány. To vše při daných technologických omezeních. Nabídková strana ekonomiky Vstupy: Práce Kapitál Půda Technologie Potenciál Y Nabídkové šoky Skutečné Y Poptávka a poptávkové šoky (C, I, G, X)
Potenciální produkt II ČR USA Potenciál 1995 = 100 160 Potenciál 1995 = 100 160 150 150 140 140 130 130 120 120 110 110 100 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 100 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 Potenciál ČR Skutečný reálný HDP ČR Potenciál USA Skutečný reálný HDP USA
Potenciální produkt III Odhadování potenciálu: Statistickým filtrováním Produkční funkce Ad 1) Statistickým filtrováním, např. tzv. Hodrickovým-Prescottovým filtrem (nalezení trendu τ pomocí minimalizace následujícího výrazu při vhodné volbě λ)
Produkční funkce Produkční funkce jako popis procesu transformace vstupů na výstup Vstupy jsou obvykle velmi agregované: Kapitál (K) Práce (L) Technologie (A) Přírodní zdroje (T, často se subsumují pod kapitál) Y = F, ( K A L)
Produkční funkce II Různé způsoby zohlednění technologií: a) Práci rozšiřující b) Kapitál rozšiřující c) Hicksovsky neutrální Nejobvyklejší je práci rozšiřující forma, např. Cobb-Douglas α ( ) ( 1 α ) Y = K AL Jak interpretovat index technologického pokroku?
Rozdělení produkce Produkce je rozdělena (při prvotním rozdělování) mezi výrobní faktory Teorie rozdělování dnes založena na mezních produktivitách, komplikací je tzv. smíšený důchod ČR 1995 ČR 2009 48% 43% 47% 44% 9% Náhrady zaměstnancům Čisté daně z výroby a dovozu Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod 9% Náhrady zaměstnancům Čisté daně z výroby a dovozu Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod
Růstové účetnictví Rozklad celkového růstu na příspěvky podle výrobních faktorů Teoretické odvození vychází z produkční funkce: ( ) + + = + + = + + = SPF L L K K SPF L L Y L MPL K K Y K MPK A A Y L MPL K MPK Y Y Y α α 1 1
Dlouhodobý růst v různých odvětvích Dlouhodobý růst doprovázen změnou odvětvové struktury Příčiny strukturální změny: 1) Změna technologií 2) Změna preferencí 3) Akumulace kapitálu Změna struktury doprovázena: a) Změnou relativních cen b) Změnou struktury zaměstnanosti
Dlouhodobý růst v různých odvětvích II Růst přidané hodnoty v běžných cenách Průměry v % 1995-2009 Růst přidané hodnoty ve stálých cenách Deflátor přidané hodnoty Růst/pokle s relativní ceny v odvětvích CELKEM 6,6 2,7 4,0 - A Zemědělství, myslivost, lesnictví 0,8 0,6 0,2-3,7 D Zpracovatelský průmysl 6,4 5,2 1,2-2,8 E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 7,2-0,9 8,1 4,1 F Stavebnictví 7,5-0,6 8,1 4,1 G Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží 7,1 7,1 0,0-4,0 K Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum, vývoj 7,1 1,1 6,0 2,0 L Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení 7,1 0,9 6,3 2,3
Tempa růstu produktivity pro různé země 1994-2009 United States United Kingdom Sweden Spain Slovak Republic Poland New Zealand Korea Japan Italy Ireland Hungary Greece Germany France Finland Denmark Czech Republic Canada Belgium 0 1 2 3 4 5 6
Růstové teorie Neoklasická ekonomiky směřují do tzv. stálého stavu Stálý stav závisí na míře investic, tempu růstu populace, dostupnosti technologií Ve stálém stavu ekonomika roste tempem n+g Nová teorie růstu Explicitní zahrnutí tzv. lidského kapitálu α β 1 Y = K H AL Př. produkční funkce ( ) ( α β )
Mezinárodní komparace Převedení na PPS (Purchasing power standard) : a) Statky se ocení stejnými cenami ve vybrané měně nebo v umělé měně (jednotkách PPS) b) Přepočte se HDP v těchto srovnatelných cenách POZOR pro mezinárodní srovnání nestačí to, že dvě země mají stejnou měnu, protože to ještě neznamená, že mají stejné ceny (viz EMU)
Mezinárodní komparace II Lithuania Latvia Cyprus Italy France Spain Greece Ireland Estonia Germany Denmark Czech Republic Bulgaria Belgium European Union (15 countries) European Union (27 countries) 0 5000 10000 15000 20000 25000 30000 35000
Mezinárodní komparace II Croatia Switzerland Iceland United Kingdom Sweden Finland Slovakia Slovenia Romania Portugal Poland Austria Netherlands Malta Hungary Czech Republic 0 5000 10000 15000 20000 25000 30000 35000 40000
Srovnatelné cenové hladiny V různých zemích jsou různě vysoko cenové hladiny při použití běžného směnného kurzu Odlišnosti v cenových hladinách lze měřit pomocí tzv. CPL CPL průměrná cenová hladina v daný moment vyjádřená jako procento vůči zvolené srovnávací základně (např. EU, EMU, USA )
Srovnatelné cenové hladiny II Japan United States Switzerland Norway United Kingdom Sweden Finland Slovakia Romania Poland Austria Netherlands Hungary Italy France Spain Ireland Estonia Germany Denmark Czech Republic Bulgaria European Union (15 countries) 0 20 40 60 80 100 120 140 160
Parity kupní síly Kurz podle parity kupní síly je takový směnný kurz, při kterém by cenové hladiny byly shodné Př. Jestliže cenová hladina v ČR byla v roce 2009 na úrovni 65,3 % EMU a zároveň průměrný směnný kurz byl 26,44 CZK za euro Kurz podle parity = 26,44*CPL = 17,26
Veřejné finance a fiskální politika
Fiskální politika Hlavní funkce fiskální politiky Přerozdělovací (přerozdělování důchodů a bohatství prostřednictvím transferů) Poskytování veřejných statků a služeb (na netržním principu) Pro kolektivní spotřebu (správa, obrana, bezpečnost) Pro individuální spotřebu (zdravotnictví, školství) Stabilizační politika (působení na domácí poptávku) Alokační (alokace zdrojů)
Soustava veřejných rozpočtů v ČR Finanční toky veřejných financí probíhají přes soustavu veřejných rozpočtů Soustava veřejných rozpočtů v ČR- hlavní složky: Státní rozpočet Místní rozpočty Rozpočty zdravotních pojišťoven Mimorozpočtové fondy
Příjmy a výdaje veřejných rozpočtů Příjmy VF Daně (včetně dalších příjmů obdobného charakteru - pojistné) Nepřímé daně (DPH, spotřební daně) Přímé daně (DPPO, DPFO, pojistné) Přijaté úroky, platby z pronájmu Přijaté dotace Výdaje VF Transfery domácnostem Transfery podnikové sféře Financování veřejných statků Platby úroků z veřejného dluhu
Soustava veřejných financí v ČR,2009,mld.Kč b.c. Příjmy Výdaje Saldo Státní rozpočet 951,2 1172,6-221,4 Zdravotní poj. 212,2 218,6-6,4 Mimorozpočtové 137,2 132,1 5,1 fondy Místní rozpočty 394,6 419,3-24,7 Hlavní částí VF je státní rozpočet každoročně schvalován formou zákona Parlamentem ČR
Příjmy státního rozpočtu ČR, rok 2009, mld.kč Celkové příjmy SR 951,2 Daňové příjmy+pojistné 822 na sociální zabezpečení Nedaňové příjmy 129,2 Dominantní část příjmů SR představují daňové příjmy Daňová kvóta: poměr mezi celkovým výběrem daní a HDP (v %)
Daňové příjmy státního rozpočtu ČR, rok 2009 Daňové příjmy celkem 822 100% Daně ze zboží a služby 297,2 36,2 Daň z přidané hodnoty 172,1 21 Spotřební daně 123,8 15 Clo 5 0,6 Pojistné 348 42 Daně z příjmu 169 20,5 Daně z příjmu FO 85,8 10,4 Daně z příjmu PO 83,4 10,1 Ostatní daně 8 1
Transfery obyvatelstvu, rok 2008, mld. Kč Sociální dávky 400,9 98,6 Důchody 312,5 76,8 Dávky státní sociální podpory 41,9 10,3 Podpora v nezaměstnanosti 7,1 1,7 Ostatní sociální dávky 39,3 9,7 Aktivní politika zaměstnanosti 6,1 1,3
Dvě metodiky statistiky VF Metodika vládní finanční statistiky (Government Financial Statistics, GFS) Tvůrce Mezinárodní měnový fond (IMF) IMF GFS 1986, revidovaná v IMF GFS 2001 S metodikou GFS pracuje v ČR Min. fin. (prozatím s GFS 1986, plánován přechod na GFS 2001) Metodika národních účtů (European System of Accounts, ESA Tvůrce Eurostat (ESA 95) S metodikou ESA 95 pracuje ČSÚ Revize GFS 2001 obě metodiky sbližuje
Dvě metodiky statistiky VF GFS 1986 (tvůrce MMF), vykazuje MF Užší pojetí vládního sektoru (SR včetně operací NF a FNM, státní fondy, ZP, mimorozp. st. fondy) Pracuje jen s běžnými příjmy a výdaji Báze peněžních toků (cash princip) Dříve dostupná data, ale neposkytuje komplexní obraz Používá se při přípravě SR ESA 95 (tvůrce Eurostat), vykazuje ČSÚ Komplexní pojetí vládního sektoru, oproti GFS 1986 navíc ČKA, ČF, Konpo, Prisko, Česká inkasní Pracuje nejen s běžnými výdaji, ale i pohledávkami a závazky Akruální princip (princip vzniku pohledávky ne momentu platby) Náročnější na data, později k dispozici, ale komplexnější obraz o hospodaření Rozhodující pro vztahy k EK, pro specifikaci maastrichtských kriterií Poslední revize statistiky VF (GFS 2001)se snaží harmonizovat statistiku VF se soustavou ŃÚ
Units in yellow boxes are included in methodology ESA 95 in addition to methodology GFS 1986. CENTRAL GOVERNMENT GENERAL GOVERNMENT IN THE CZECH REPUBLIC LOCAL GOVERNMENT SOCIAL SECURITY FUNDS State budget incl. transactions of National Fund and Privatisation Fund (former National Property Fund) Organisations partly funded from state budget - centrally controlled State Agricultural Intervention Fund State Fund for Housing Development State Fund of Transport Infrastructure Supporting and Guarantee Agricultural and Forestry Fund, a. s. Wine Fund of the Czech Republic Czech Consoidation Agency Units of local self-government (municipalities, regions, regional councils) Organisations partly funded form state budget - locally controlled Health Insurance Companies State Environmental Fund Česká finanční, s. r. o. State Fund for Culture KONPO, s. r. o. State Fund for Czech Cinematography Prisko, a. s. Land Fund of the Czech Republic Česká inkasní, s. r. o. Public Universities Railway Infrastructure Administration, s. o. PPP Centrum, a. s.
Saldo veřejných rozpočtů Celkové saldo = čistá provozní bilance čisté pořízení nefinančních aktiv (fixních aktiv, zásob, cenností) - Čisté půjčky (+)/výpůjčky(-) v systému NÚ Saldo veřejných rozpočtů = Sg-Ig Jak VS poskytuje nebo čerpá finanční zdroje ve vztahu k ostatním sektorům NH Finanční dopad VS na ekonomiku Je totožné s maastrichtským kriteriem
Typy sald VF Různě specifikované typy salda (deficitu) pro různé analytické účely, očišťované o vliv různých faktorů Běžný deficit Primární deficit Strukturální deficit Operační deficit
Cyklický a strukturální deficit BS = BSSTR+ BSC BC - Cyklická složka salda BSTR- Strukturální složka salda Neměřitelné ukazatele, využívají pojem potenciálního produktu taktéž přímo neměřitelná veličina
Potenciální produkt a produkční mezera Pojem široce využívaný v ekonomické analýze pro různé účely (nejen VF, ale např. v měnové politice) Potenciální produkt produkt při plném využití výrobních faktorů Odhad na základě různých metod (produkční funkce, filtrační techniky)
Deficit VF v ČR a jeho složky, v % HDP 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 BS -6,8-6,6-3,0-3,6-2,7-1,0-1,5-6,6 BS STR -6,4-6,2-2,4-3,5-2,9-1,3-2,0-0,6 BS C -0,4-0,4-0,6-0,1 0,2 0,3 0,5-6,0 Hlavní část deficitu VF ČR tvoří strukturální deficit Generuje-li ekonomika na úrovni produktu odpovídající potenciálu deficit, jedná se o strukturální deficit
Maastrichtské fiskální kriterium Maastrichtské kriterium udržitelnosti VF 2 složky Kriterium vládního deficitu Kriteriální veličina je deficit sektoru vládních institucí v metodice ESA 95 (čisté půjčky/výpůjčky) Hodnota kriteria: 3 % HDP Kriterium vládního dluhu Kriteriální veličina je dluh vládních institucí v metodice ESA 95 Hodnota kriteria: 60 % HDP Splnění kriteria je podmíněno splněním obou složek!
Maastrichtské kriterium VF v ČR 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Kritérium vládního deficitu, ref=3 % HDP 6,6 3,0 3,6 2,7 1,0 1,2 6,6 Kriterium vládního dluhu, ref=60 % HDP 30,1 30,4 29,8 29,6 28,9 29,8 35,6 Kriterium vládního deficitu ČR dlouhodobě neplnila Kriterium vládního dluhu ČR plní s rezervou
Mezinárodní srovnání Podíl výdajů VF na HDP (v %), míra intervence Podíl příjmů VF na HDP (v %) Podíl daňových příjmů na HDP (v %), daňová kvóta Poměr přímého a nepřímého zdanění Podíl salda VF na HDP (v %) Podíl výše veřejného dluhu na HDP (v %) Výše dluhu na 1 obyvatele
Daňová kvóta v EU 60 55,5 54,7 52,9 50 49 48,3 48,1 46,2 45,8 44,8 43,5 43,3 42,3 42,2 44,6 44,5 44,5 44 40 30 40,7 40 39,9 39,7 39,1 38,7 38,5 36,8 36,7 33,6 33 32,9 32,7 32,5 20 10 0 V r. 2008 byla česká daňová kvóta přibližně na průměru EU 27 Hlavní ekonomiky EU 15 mají daňovou kvótu mezi 40 a 50 %
Podíl nepřímého zdanění v zemích EU (% celkových daňových příjmů) 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 0,47 0,42 0,37 0,37 0,36 0,36 0,35 0,35 0,35 0,33 0,33 0,33 0,33 0,32 0,31 0,31 0,30 0,30 0,30 0,29 0,29 0,29 0,29 0,29 0,29 0,30 0,28 0,27 0,26 0,26 0,24 ČR má jeden z nejnižších podílů nepřímých daní na celkových daňových příjmech (28 %)
Výše příspěvků na zdravotní a sociální pojištění v zemích EU 27 (v % HDP), r. 2008 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 17,9 16,4 16,2 16,1 15,9 15,2 14,7 14,3 13,9 13,7 13,1 12,9 12,2 12,1 11,9 11,9 11,4 10,9 10,3 9,4 8,6 8,4 8,1 7,7 7,6 6,9 1,8 15,3 15,3 13,9 13,7 ČR má po Francii a Německu třetí nejvyšší podíl odvodů na pojistné v EU 27 (cca 16,2 % HDP)
Dluhová dynamika Provázanost vývoje deficitu (toková veličina) a dluhu (stavová) dosti těsná, nicméně Změna dluhu v čase se nemusí rovnat výši deficitu v období SFA Stock flow adjustment
Dluhová dynamika Dt = Dt-1+ NBt + SFt, s úpravou o vliv primárního salda Dt = Dt-1 + Dt-1 rt + PDt + SFt, po úpravě na relativní hodnoty Dt/Yt= Dt-1/Yt-1 (1+rt/1+gt)+PDt/Yt + SFt /Yt, kde D - výše dluhu Y - HDP v b. c. gt - tempo růstu HDP v b.c. (nominální růst) r - úroková míra NB - vládní deficit PD - primární deficit (deficit po vyloučení úrokových plateb) SF - stock-flow adjustment (1+rt/1+gt) faktor rizika tzv. dluhové pasti, > 1, hrozí dluhová past
Inflace a měnový vývoj
Změna cenové hladiny Inflace růst cenové hladiny Deflace- pokles cenové hladiny Dezinflace zpomalení růstu cenové hladiny
Proinflační faktory Na straně nabídky (nákladová) Mzdové tlaky Dovezená inflace Monopolně-zisková Regulační Na straně poptávky Jednotlivé složky poptávky Monetární expanze Fiskální expanze Prvotní inflační impuls v moderních ekonomikách obtížně rozlišitelný (členění teoretické)
Druhy inflace v členění dle výše Mírná inflace (do 10 % ročně) Pádivá inflace (nad 10 % ročně) Hyperinflace (nad 100 % ročně)
Měření inflace (změn cen) Změnu cen měříme pomocí cenových indexů Individuální cenový index (index pro jednotlivé komodity) i p i ( t) = p p t, i 0, i
Měření inflace (změn cen) Agregace dílčích indexů vážením: složené indexy (za větší počet komodit) jsou váženými průměry individuálních cenových indexů (pro jednotlivé komodity) Váhy podíly jednotlivých položek na celkových výdajích v základním období (0) Laspeyresův souhrnný cenový index C P I t / t 1 n i,1 i, o i,1 i= 1 i= 1 = = n n i= 1 p p i,0 q q i, o n i i= 1 w w i, o i, o
Druhy cenových indexů Deflátor HDP Nejširší sleduje změnu cenové hladiny celého NH Index spotřebitelských cen,(consumer price index,cpi) Index výrobních cen (producer price index, PPI) Průmysl Zemědělství Stavebnictví Výrobní služby
Typy indexů podle srovnávaného období Bazické indexy, bazické období =100 Meziměsíční indexy, předchozí měsíc = 100 Meziroční indexy, stejné období předchozího roku = 100 Průměrná míra inflace (obvykle roční průměrná míra inflace)= změna průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců
Vztahy bazických, meziměsíčních a meziročních indexů 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2007 103,3 103,6 103,9 104,6 105,0 105,3 105,8 106,1 105,8 106,4 107,4 107,9 2008 111,1 111,4 111,3 111,7 112,2 112,4 113,0 112,9 112,7 112,7 112,1 111,8 2009 113,5 113,6 113,8 113,7 113,7 113,7 113,3 113,1 112,7 112,5 112,7 112,9 2010 114,3 114,3 114,6 115,0 115,1 115,1 115,5 115,2 114,9 114,7 114,9 115,5 Průměr roku 2005= 100 bazické indexy I 122009/112009 (112,9/112,7=1,002) Spotřebitelské ceny v prosinci 2009 meziměsíčně stouply o 0,2 % I 122009/122008 = (112,9/111,8=1,01) Spotřebitelské ceny v prosinci 2009 meziročně stouply o 1 %.
CPI: meziroční a meziměsíční indexy 7 6 5 4 3 2-1 01-2 1.1.2003 1.3.2003 1.5.2003 1.7.2003 1.9.2003 1.11.2003 1.1.2004 1.3.2004 1.5.2004 1.7.2004 1.9.2004 1.11.2004 1.1.2005 1.3.2005 1.5.2005 1.7.2005 1.9.2005 1.11.2005 1.1.2006 1.3.2006 1.5.2006 1.7.2006 1.9.2006 1.11.2006 1.1.2007 1.3.2007 1.5.2007 1.7.2007 1.9.2007 1.11.2007 1.1.2008 1.3.2008 1.5.2008 1.7.2008 1.9.2008 1.11.2008 1.1.2009 1.3.2009 1.5.2009 1.7.2009 1.9.2009 1.11.2009 CPI %, y/y CPI %, m/m 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Celková inflace (CPI) roční průměr CPI (e.o.p) 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 3,6 1,0 1,5 0,6 1,0 2,8 2,2 1,7 5,4 6,3 1,0 2,4
CPI Komoditní složení CPI- 775 reprezentantů, členěných do 12 hlavních skupin Starý koš Nový koš 2010 Potraviny a nealko nápoje 16,20 17,03 Alkohol, tabák, narkotika 8,20 8,60 Odívání a obuv 5,20 4,72 Bydlení, voda, energie, paliva 24,80 25,34 Bytové vybavení, zařízení, opr. 5,80 5,52 Zdravotnictví 1,80 2,50 Doprava 11,40 11,49 Pošty a telekomunikace 3,90 3,99 Rekreace a kultura 9,90 9,37 Stravování, ubytování 5,80 4,42 Ostatní 6,30 6,24
Modifikace indexu spotřebitelských cen Celková inflace - všechny komoditní skupiny) Čistá inflace - vylučuje položky s regulovanou cenou a položky s vlivem administrativních úprav Jádrová inflace - obsahuje všechny položky, ale změny cen položek s regulovanou cenou a vlivy administrativních úprav nejsou brány v úvahu jejich individuální indexy jsou rovny 100 Korigovaná inflace (core inflation) - vylučuje ceny potravin Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)- sjednocená metodika pro mezinárodní srovnání
Maastrichtské kriterium cenové stability Průměrná míra inflace 12 měsíční průměr HICP oproti předchozímu 12 měsíčnímu průměru Hodnota kriteria - nevážený aritmetický průměr 3 zemí EU s nejnižší kladnou hodnotou + 1,5 p.b. 2005 2006 2007 2008 2009 Průměr 3 zemí EU 27 s nejnižší hodnotou 1,0 1,6 1,3 2,6 0,1 Kriterium= ř.1+1,5 p.b. 2,5 3,1 2,8 4,1 1,6 ČR 1,6 2,1 3,0 6,3 1,0
Měnová statistika Měnová statistika dává syntetický pohled na vývoj finanční soustavy Jeden z makroekonomických systémů pro analýzu ekonomiky
Měnový přehled Dvojí podoba peněz Hotovostní- emituje centrální banka Bezhotovostní emitují komerční banky Měnový přehled: rozvaha za celý sektor finančních institucí (dává představu o objemu peněz v ekonomice) Členění na aktiva a pasiva Aktiva shrnutí způsobů tvorby peněz Pasiva- přehled druhů peněz v ekonomice
Strana aktiv měnového přehledu Čistá zahraniční aktiva (net foreign assets NFA) Čistá domácí aktiva (net domestic assets - NDA) Domácí úvěry (DC) Čistý (jsou odečteny vládní vklady) úvěr vládě vč. cenných papírů (NDCG) Úvěry domácnostem a podnikům (bez cenných papírů), DCPS Ostatní čisté položky (other items net), OIN
Strana pasiv měnového přehledu Strana pasiv obsahuje jednotlivé typy peněz emitované bankovní soustavou (měnové agregáty) M0 - oběživo M1- oběživo+ jednodenní vklady+ rezervy v pokladnách kom. bank M2 M1+ kvazipeníze (vklady s dohodnutou splatností a výpovědní lhůtou, repo operace, vklady v cizích měnách)
Vztahy měnového přehledu NFA + NDA = M + QM Strana aktiv: NDA = DC + OIN DC = NDCG+ DCPS, Strana pasiv M1 = M0 + CD M2 = M1 + QM M3 = M2 + L
Měnová báze a peněžní zásoba Měnová (peněžní) báze (není peněžním agregátem, ale základnou, která podmiňuje peněžní agregáty Oběživo + vklady peněžních institucí u centrální banky Peněžní zásoba (kriteriem zahrnutí, je zda peníze představují likviditu nebo prostředek uchování hodnoty) Užší pojetí (narrow money) oběživa a běžné vklady Širší pojetí (broad money) navíc i termínované vklady a vklady v cizí měně
Měnová politika Měnová politika spadá do kompetence centrální banky Hlavní cíl měnové politiky: cenová (měnová) stabilita Nástroje: základní úrokové sazby operace na volném trhu PMR devizové rezervy
Hlavní varianty měnové politiky Cílování peněžní zásoby (prostřednictvím zvoleného peněžního agregátu) Režim fixního měnového kurzu Cílování inflace
Cílování inflace Systémové prvky režimu cílování inflace Stanovení inflačního cíle Tvorba inflační prognózy Operativní řízení krátkodobou úrokovou sazbou centrální banky
Měnová politika ČNB Hlavní cíl ČNB (dle Ústavy ČR a Zákona o ČNB): zabezpečovat stabilitu české měny ČNB: vznik 1.1. 1993
Historie české měnové politiky Od 1993 to 5/97 cílování peněžní zásoby při fixním měnovém kurzu (smíšené schéma měnové politiky) Do 2/96 fluktuační pásmo kurzu +/-2,25 % Od 2/96 rozšíření pásma na +/- 7,5 % 5/97 zrušení fluktuačního pásma 12/97 vyhlášen režim cílování inflace Do r. 2002- čistá inflace (bez regulovaných cen a vlivu změn daní) Od r. 2002 - celková inflace
Inflační prognóza Inflační prognóza - klíčový prvek režimu cílování inflace (nahrazuje zprostředkující cíl měnové politiky v režimu cílování peněžní zásoby) Do 7/02 podmíněná prognóza (nepředpokládající změny úrokových sazeb v prognózovaném období) Od 7/02 nepodmíněná prognóza- zahrnuje změny úrokových sazeb konzistentní s prognózou (prognóza s reaktivní měnovou politikou)
Inflační cíl a realita Inflační cíl (čistá inflace) Realita 2001 2-4 % 2,4 % 2002 Inflační cíl (celková inflace) 0,6 % 2003 Průběžně klesající pásmo 3-5 % (leden 2002) k 2-4 % (prosinec 2005) 1,0 % 2004 2,8 % 2005 2-4 % 2,2 % 2006 2-4 % 1,7 % 2007 2-4 % 5,4 % 2008 2-4 % 3,6 % 2009 2-4 % 1,0 % 2010 1-3 % 2,4 % Inflační cíl byl často podstřelován od roku 2010 snížen na 1 3 %, střed cílového pásma shodný s cílem ECB
Úrokové sazby 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 01/04 10/04 06/05 02/06 10/06 06/07 02/08 10/08 06/09 03/10 CNB repo 3M PRIBOR Domácnosti (bydlení) Podniky
Zahraniční obchod, platební bilance, vnější rovnováha
Zahraniční obchod Význam zahraničního obchodu Hlavní oblasti analýzy Vývoj zahraničního obchodu ČR
Zahraniční obchod Význam zahraničního obchodu pro ekonomiku Otevřenost ekonomiky - podíl vývozu, dovozu, obratu na HDP v %, Výše dovozu, vývozu v USD na 1 obyvatele, Podíl země na světovém obchodě, v %
Zahraniční obchod Otevřenost české ekonomiky stále roste Růst citlivosti na změny vnějšího prostředí Konjunktura v zemích hlavních partnerů Ceny dovážených vstupů 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 Obrat se zbožím a službami (dovoz + vývoz) v % HDP 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010e
Analýza zahraničního obchodu Dynamika zahraničního obchodu (D a V) Nominální a reálná dynamika Struktura zahraničního obchodu (D a V) Komoditní a teritoriální struktura Indexy diverzifikace a koncentrace Saldo obchodní bilance a jeho vývoj Vývoj cen zahraničního obchodu (D a V), směnné relace
Vývoj zahraničního obchodu ČR 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 Vývoz Dovoz Saldo 0-500 000 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010
Komoditní struktura ZO SITC klasifikace (SITC 1) SITC 0 - Potraviny a živá zvířata SITC 1 - Nápoje a tabák SITC 2 - Surové materiály, s výjimkou paliv SITC 3 - Minerální paliva, mazadla a příbuzné SITC 4 - Živočišné a rostlinné oleje, tuky, vosky SITC 5 - Chemikálie a příbuzné materiály SITC 6 Tržní výrobky tříděné dle materiálu SITC 7 - Stroje a dopravní prostředky SITC 8 - Průmyslové spotřební zboží SITC 9 - Komodity jinde nezatříděné
Komoditní struktura ZO Podíly jednotlivých skupin na D a V Salda vytvářená jednotlivými skupinami Strukturální posuny v čase Analýzu zjemní detailnější členění (SITC 2 62 položek), SITC 5 (2900 položek)
Komoditní struktura ZO SITC 7: Stroje a dopravní prostředky (2 místné členění) 71 Stroje a zařízení k výrobě energie 72 Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - Kovozpracující stroje 74 - Stroje a zařízení všeobecně užívaná v průmyslu 75 - Zařízení k telekom., záznamu a reprodukci zvuku 76 - Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 77 - Silniční vozidla 78 - Ostatní dopravní a přepravní prostředky
Měření diverzifikace obchodu Index diverzifikace vývozu a dovozu měří stupeň rozdílnosti obchodu určité země od průměru (celosvětového nebo vybrané skupiny zemí) podobnost struktury S j = i kde - hij - podíl i-té komoditní skupiny na vývozu (nebo dovozu) j- té země, hi - podíl i-té komoditní skupiny na celosvětovém vývozu (dovozu). Hodnoty: 0-1, kdy 0 značí naprostou shodu struktury 1 nejvyšší stupeň nepodobnosti struktury h ij 2 h i,
Měření koncentrace obchodu Stupeň koncentrace vývozu a/nebo dovozu) lze měřit Herfindahl- Hirschmannovým indexem koncentrace: kde - xi je hodnota exportu i-té komoditní skupiny u vývozu (nebo dovozu), X je celková hodnota vývozu (dovozu) příslušné země, n je počet komoditních skupin. Hodnoty 0-1, H j = n i= 1 xi X 1 kde 1 představuje nejvyšší koncentraci na jedinou komoditní skupinu. 2 1 n 1 n,
Obchodní bilance ČR:komoditní skupiny, 1999 a 2010 Průmyslové spotřební zboží Stroje a dopravní prostředky Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 1999 2010 Koncentrace výsledku OB do 3 skupin: stroje, paliva, chemie Mimořádně vysoký posun strojírenského salda Rostoucí význam dopravních prostředků pro strojírenský obchod Potraviny a živá zvířata -200-100 0 100 200 300 400
Teritoriální změny struktury Hlavním obchodním partnerem se stala EU -15 Podíl na vývozu stoupl z 14 % v r. 1989 na 41,4 %v r 1993 a 66 % v r. 2005 Postupná konsolidace OB s EU 15 Dnešní EU 27: 71 % dovozu a 85 % vývozu
Ceny dovozu, vývozu, směnné relace Směnné relace: poměr indexů cen vývozu a dovozu IT= Px/PM 100 Přínos (ztráta) z titulu vývoje směnných relací T=(X-M)/P - (X/Px- M/PM), kde X - vývoz zboží, M - dovoz zboží, Px- cenový index vývozu, PM- cenový index dovozu, P průměr cenového indexu dovozu a vývozu
Vývoj cen dovozu a vývozu, směnné relace a jejich dopad na OB Meziroční index vývozních cen Meziroční index dovozních cen Meziroční změna směnných relací I T Zisk/ztráta pro OB (mld. Kč) T 2002 93,3 91,4 2,1 29 2003 100 99,7 0,3 4 2004 102,1 101,4 0,7 12,3 2005 97,2 98,9-1,7-33,1 2006 98,5 100,2-1,7-36,4 2007 99,8 98,6 1,2 29,1 2008 94,2 96,4-2,3-59,8
Měnový kurz Nominální měnový kurz = cena jedné měny vyjádřená v jednotkách měny druhé Reálný měnový kurz zohledňuje úroveň cenové hladiny v obou zemích Kurzový kanál Cenový kanál RD/F= ED/F * PF/PD
Efektivní měnové kurzy Efektivní měnový kurz: určovaný vůči koši měn Váhy jednotlivých měnových kurzů: podíly na ZO Nominální efektivní měnový kurz (NEER) Reálný efektivní měnový kurz (REER)
Vývoj české měny 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Nominální kurz (CZK/EUR) 29,8 28,3 27,76 24,94 26,44 25,29 2000=100 116,3 120,5 122,8 136,7 129,0 134,8 Nominální kurz (CZK/USD) 23,9 22,6 18,04 19,48 17,84 19,03 2000=100 138,1 141,5 177,3 164,2 179,3 168 Dlouhodobá apreciační tendence CZK vůči hlavním obchodním partnerům
Maastrichtské kriterium kurzu 2 roky před přístupem k eurozóně ERM II ERM II specifický kurzový mechanismus pro země EU podmíněný stanovením centrální parity vůči EUR a dodržením fluktuačního pásma (+/- 15 %) Formální vymezení maastrichtského kriteria 2 roky před vstupem musí účastník dodržovat fluktuační rozpětí aniž by byl kurz vystaven silným tlakům
ERM II a EMU Formální vyhodnocení kurzového kriteria: na rozdíl od ostatních maastrichtských kriterií nelze, protože není stanovena centrální parita Vstup do ERM II krok zpět od současného řízeného floatingu rizikový faktor Zpětné hodnocení kurzového kriteria?
Platební bilance PB je statistický dokument, který zachycuje veškeré finanční transakce, které v určitém období proběhly mezi příslušnou ekonomikou a zbytkem světa Transakce mezi rezidenty a nerezidenty se vztahují ke zboží, službám, důchodům, transferům a finančním operacím
Platební bilance: struktura Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Jednostranné převody Kapitálový účet Finanční účet Přímé zahraniční investice Portfoliové investice Ostatní investice Chyby a opomenutí, kurzové rozdíly Změna devizových rezerv (záporné znaménko - =nárůst!)
Platební bilance : příklady kreditních a debetních položek Kreditní položky (zvyšují nabídku peněz), příklady Export zboží a služeb Příliv důchodů a transferů Příliv PZI, Nákupy akcií domácích firem zahraničními subjekty Přijaté splátky úvěrů Debetní položky (snižují nabídku peněz), příklady Dovoz zboží a služeb Odliv důchodů a transferů PZI českých subjektů v zahraničí Nákupy akcií domácích investorů Poskytnuté úvěry do zahraničí
Běžný účet Obchodní bilance (bilance zboží -mírné odlišnosti od celní statistiky ZO ČSÚ) Bilance služeb Doprava Cestovní ruch Ostatní služby Bilance výnosů Výnosy z práce a kapitálu (mzdy, dividendy, úroky, reinvestované zisky) Jednostranné převody (transfery)
Bilance výnosů Příjmy 1)Příjmy z práce tuzemců v zahraničí 2)Přijaté výnosy z investic Příjmy z PZI (dividendy, reinvestice, úroky) Výdaje 1)Náklady na práci cizinců v ČR 2)Vyplacené výnosy z investic Výdaje z PZI (dividendy, reinvestice, úroky) Příjmy z portfoliových investic(dividendy, úroky) Výdaje z portfoliových investic(dividendy, úroky) Přijaté úroky z ostatních investic Placené úroky z ostatních investic
Saldo běžného účtu Celkové saldo běžného účtu = součet jeho dílčích bilancí Standardní makro zápis salda běžného účtu: CAB = (X-M) + NY+ NCT, kde CAB - saldo (bilance) běžného účtu, (X-M) - bilance zboží a služeb (výkonová bilance), NY - bilance výnosů, NCT - bilance běžných transferů
Finanční účet Přímé investice Portfoliové investice Majetkové cenné papíry Dluhové cenné papíry Ostatní investice
Vztahy mezi položkami PB Součet všech částí platební bilance se musí rovnat 0, a tedy CAB= NKA+ ΔR, kde CAB - bilance běžného účtu, NKA saldo kapitálového a finančního účtu, ΔR - změna rezervních aktiv Vzhledem k tomu, že dochází ke statistickým nepřesnostem, obsahuje PB vyrovnávací položku chyby a opomenutí
Platební bilance ČR 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Běžný účet -136,4-160,6-147,5-48,5-100,8-89,0 Obchodní bilance -71,3-69,8-13,4 59,4 65,1 117,5 Bilance služeb 21,9 13,2 16,6 36,5 42,2 55,4 Bilance výnosů -115,6-119,9-156,6-155,7-201,3-253,8 Transfery 28,7 15,8 6,0 11,3-6,8-8,1 Finanční účet 347,8 157,1 177,3 154,8 104,9 104,5 Přímé investice 270,9 53,5 101,8 279,6 102,8 158,2 Portfoliové inv. -46,7-35,7 53,0-81,2-26,9-53,2 Ostatní investice 127,9 135,4 25,7-40,8 35,3-2,3 Změna DR -216,9-12,9-6,8-92,9-2,1-15,7
Strukturální změny platební bilance Změna struktury finančního účtu změna struktury přílivu kapitálu hlavním zdrojem přílivu investic se staly PZI Změna struktury běžného účtu: Narůstání významu bilance výnosů na BÚ Pokles významu obchodní bilance pro výsledek BÚ Pokles aktivního salda obchodu službami
PZI: hlavní zdroj strukturálních změn platební bilance Přímé zahraniční investice, PZI (foreign direct investment, FDI) 3 Složky PZI Základní kapitál - vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti (limitem získání alespoň 10% podílu na základním jmění firmy) Reinvestovaný zisk -podíl přímého investora na hospodářském výsledku (nerozděleném formou dividend). Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry (včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů) mezi přímými investory a dceřinými firmami a pobočkami.
Stav přímých zahraničních investic v ČR (v mld. Kč) 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 2007* 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 Základní kapitál Reinvestované zisky Ostatní kapitál
Zahraniční dluh a investiční pozice Platební bilance obsahuje tokové veličiny zahraniční dluh a investiční pozice stavové veličiny! Zahraniční dluh = objem dluhu domácích subjektů vůči zahraničí Zahraniční dluh odráží kumulativní příliv dluhových forem kapitálu (především ostatních investic a platby úroků z portfoliových a PZI) Investiční pozice = saldo aktiv (prostředky, které domácí subjekty investují v zahraničí) a pasiv (prostředky, které zahraniční subjekty investují v domácí ekonomice)
Vnější rovnováha Základní makroekonomická příčina deficitu BÚ je rozdíl mezi národními úsporami a investicemi CAB = S I CAB = (Sp Ip) + (Sg Ig) Vazba vnější nerovnováhy na vnitřní vládní sektor kryje deficit půjčkou od soukromého domácího sektoru nebo ze zahraničí
Financování deficitu BÚ Příliv dluhového kapitálu (ostatní investice) má přímou vazbu na zahraniční zadluženost Příliv nedluhového kapitálu (PZI + majetkové portfoliové investice) má jen omezenou vazbu na vnější zadluženost (úvěry v rámci PZI), projevuje se pouze v investiční pozici
Význam vnější rovnováhy Vnější nestabilita (nerovnováha) ekonomiky může vést až k měnové krizi důležitý rizikový faktor Vnější stabilita má pro malou otevřenou ekonomiku mimořádný význam Měnová krize: výrazná depreciace kurzu postižené měny, vyvolaná útěkem od této měny do aktiv v jiných měnách Teorie měnových krizí není schopna uspokojivě vysvětlit proč a kdy měnová krize vzniká (velká různorodost konkrétních situací) Nicméně existují indikátory rizik většina koncentrována do oblasti vnější rovnováhy
Indikátory vnější stability Indikátor Deficit běžného účtu/hdp 5 % Zahraniční dluh/ HDP 40 % Dluhová služba/hdp 5% Dluhová služba/export 25% Krátkodobý dluh/celkový dluh 40% Krytí importu devizovými rez. Rizikový limit 3 měsíce Poměrové ukazatele oblasti platební bilance: rizikové hranice empiricky stanoveny (MMF, ratingové agentury, zahraniční investoři) Reflektují relativní výši zadlužení a snaží se identifikovat problémy země s devizovou likviditou
Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166 info@vsem.cz www.vsem.cz