ROČNÍK XI ČÍSLO 1/2007 ZDARMA

Partnerem čísla je společnost ROČNÍK XI ČÍSLO 1/2007 ZDARMA Cena Siemens za doktorskou práci pro FS str. 4 Významné ocenění systému excelence na FS str. 5 Představujeme: Podnikatelský inkubátor CPIT str. 6 Setkání studentů s rektorem VŠB-TUO str. 7 Pracovna grafických Bakalářské a výpočetních pasování stanic na hradu str. 9 Kurz Příprava absolventa VŠ pro vstup do zaměstnání str. 16 V roce 2006 společnost KPMG Česká republika otevřela kancelář také v Ostravě, aby byla blíže svým klientům v severomoravském regionu. V roce 2007 bychom chtěli přijímat nové kolegy pro tuto kancelář i z řad absolventů Vysoké školy báňské-technické univerzity Ostrava. Říká ve svém úvodním slově Petr Sikora, Partner společnosti KPMG Česká republika zodpovědný za vedení kanceláře v Ostravě.

úvodní slovo AKADEMIK»ASOPIS VäB-TUO RedakËnÌ rada: Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. öèfredaktorka V ûenì Ëten i, milè studentky, milì studenti, brzy ukonëìte sv studia a budete se rozhodovat, jak naloûit se svou profesnì karièrou. ÿada z v s jiû zìskala pracovnì zkuöenosti v nïkterè spoleënosti v»eskè republice nebo i v zahraniëì a mïla tak p Ìleûitost ovï it si teoretickè znalosti v praxi. Opravdov vstup do pracovnìho ûivota ale vïtöinu z v s teprve Ëek, a to v dobï, kdy se v m otevìrajì novè moûnosti nejen v»eskè republice, ale i v EvropskÈ unii. SpoleËnost KPMG»esk republika si v tomto rychle se rozvìjejìcìm a konkurenënìm prost edì jiû adu let udrûuje na trhu v znamnè postavenì, coû dokazujì kaûdoroënì statistiky o n boru a spokojenosti naöich zamïstnanc. SpoleËnost KPMG»esk republika pat Ì mezi dynamicky se rozvìjejìcì spoleënosti s mezin rodnìm know-how. P sobì v oblasti auditu, daúovèho a finanënìho poradenstvì a ÌzenÌ rizik a poradensk ch sluûeb. S 650 zamïstnanci jsme jednou z nejvïtöìch spoleënostì v oboru na ËeskÈm trhu. Ovöem poëet zamïstnanc nenì hlavnìm klìëem k naöemu spïchu. TÌm je p edevöìm kvalita naöì pr ce. Jsme rovnïû hrdì na to, ûe mnoho naöich b val ch spolupracovnìk zast v v znamnè pozice ve v robnìch a obchodnìch spoleënostech Ëi ve finanënìm sektoru. V pr bïhu patn cti let p sobenì na ËeskÈm trhu se n m poda ilo vychovat svè vlastnì zamïstnance, z nichû mnozì dos hli aû na vedoucì pozice a postupnï nahradili vïtöinu zahraniënìch odbornìk. V souëasnè dobï ada Ëesk ch spolupracovnìk odjìûdì na dlouhodobè st ûe do zahraniëì, kde majì moûnost zìsk vat cennè zkuöenosti v praxi a zdokonalovat svè znalosti cizìch jazyk. V roce 2006 spoleënost KPMG»esk republika otev ela kancel takè v OstravÏ, aby byla blìûe sv m klient m v severomoravskèm regionu. V roce 2007 bychom chtïli p ijìmat novè kolegy pro tuto kancel i z ad absolvent VysokÈ ökoly b ÚskÈ ñ TechnickÈ univerzity Ostrava. P eji v m mnoho spïch p i ukonëenì vaöeho studia a vykroëenì do profesnìho ûivota a tïöìm se na spolupr ci s tïmi z v s, kte Ì se rozhodnete pro n roënou, nicmènï zajìmavou a prestiûnì pr ci ve spoleënosti KPMG»esk republika. Petr Sikora Partner spoleënosti KPMG»esk republika zodpovïdn za vedenì kancel e v OstravÏ Ing. Petra Kubov manaûerka pro vnïjöì vztahy VäB-TUO Ing. Marek Smetana, Ph.D. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn, CSc. ñ FS Ren ta Most nov ñ FEI Doc. Ing. Petr é rek, CSc. ñ HGF Prof. Ing. Dana Kriötofov, CSc. ñ ñ FMMI PhDr. Daniela Zemanov ñ ñ Katedra spoleëensk ch vïd Mgr. NadÏûda Pe inov ñ ñ Katedra jazyk Mgr. Ji Ì éìdek ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov ñ ñ st ednì knihovna foto: Josef Pol k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk 1770 (E320) 700 32 Ostrava-Poruba tel./fax: 597 326 375 icentrum@centrum.cz http://ic.vsb.cz Vyd v : INFOCENTRUM AKADEMIK Sazba a tisk: ASEITA spol. s r.o. Studentsk 1770/C 700 32 Ostrava-Poruba tel.: 596 996 218 Distribuce: vlastnì N klad: 5.000 kus Uz vïrka p ÌötÌho ËÌsla: 2. 2. 2007 Toto ËÌslo vyölo: 21. 1. 2007 ZmÏna program je vyhrazena po adatel m Platnost kaûdè akce doporuëujeme ovï it telefonicky Za obsah reklamy odpovìd zadavatel Obsah p ÌspÏvk se nemusì shodovat s n zorem redakce ISSN 1213-8916 AKADEMIK 1/2007 3

Cena Siemens Werner von Siemens Excellence Award 2006 za doktorskou práci pro Fakultu strojní Ve čtvrtek 14. prosince 2006 se v reprezentativních prostorách Betlémské kaple v Praze uskutečnilo slavnostní vyhlášení 9. ročníku Ceny Siemens Werner von Siemens Excellence Award, kterou každoročně uděluje společnost Siemens ve spolupráci s Fórem průmyslu a vysokých škol ČR. Předání cen proběhlo za účasti ministryně školství, PhDr. Miroslavy Kopicové, náměstka ministryně školství prof. PhDr. Petra Matějů, Ph.D., rektorů a prorektorů českých technických univerzit a dalších významných osobností z oblasti vědy a výzkumu a zástupců firmy Siemens. V dosavadních devíti ročnících Ceny Siemens bylo oceněno 140 laureátů; ve formě stipendií a finančních odměn firma Siemens podpořila mladé české vědce částkou převyšující 4 milióny korun. V 9. roënìku Ceny Siemens byly hodnoceny tyto kategorie: cena za v zkum, cena za doktorskou pr ci a cena za diplomovou pr ci. Z rukou gener lnìho editele Siemens v»eskè republice Ing. Pavla Kafky obdrûeli ocenïnì studenti nejen stipendia a finanënì odmïny, ale takè pamïtnì medaili Siemens. JejÌm autorem je akademick socha ZdenÏk Kol sk. Pro p ihl öenì do soutïûe je nutnè splnit p Ìsn kvalitativnì kritèria. VÌtÏznÈ pr ce vybìr porota sloûen z prorektor pro vïdu a v zkum Ëesk ch technick ch univerzit a ze z stupc spoleënosti Siemens. I dìky tomu se Cena Siemens stala jednou z nejprestiûnïjöìch soutïûì svèho druhu. V letoönìm roce porota hodnotila tèmï stovku vynikajìcìch pracì. ÑVybrat z mnoha desìtek p ihl öen ch pracì ty nejlepöì je velice obtìûnèì, potvrzuje p edseda komise a prorektor pro vïdu a v zkum»vut prof. Ladislav MusÌlek. Velmi potïöujìcì je fakt, ûe mezi letoönìmi laure ty v kategorii doktorsk ch pracì figuruje i jmèno absolventa internìho doktorskèho studia na FakultÏ strojnì Ing. V clava Moravce, Ph.D., kter naöi ökolu i Fakultu strojnì reprezentoval svou pracì na tèma ÑZvyöov nì ûivotnosti osov ch n stroj pro modernì technologie obr bïnìì. K bliûöìmu p edstavenì laure ta m ûe poslouûit text doporuëenì, kterè zaslal ökolitel, doc. Dr. Ing. Ivan Mrkvica, jako souë st formul e k ocenïnì Cenou Siemens: ÑIng. V clava Moravce, Ph.D. zn m od dob jeho magistersk ch studiì. Jako student Fakulty strojnì VäB-TUO vûdy vystupoval jako student snaûìcì se vyuûìt pobytu ve ökole k zisku nov ch informacì a k rozöì enì si odborn ch znalostì. Vzhledem k tomu, ûe rodinnè z zemì i vlastnì z jem celkem jasnï modelovaly jeho orientaci na konkrètnì oblast obr - bïcìch n stroj, byl cìl jeho silì z ejm. Po studijnìm pobytu na TU Wien a dokonëenì magisterskèho studia nastoupil na Fakultu strojnì jako internì doktorand. V pr bïhu studia se kromï soustavnè pr ce na doktorskè disertaënì pr ci aktivnï zapojil i do ûivota ökolìcìho pracoviötï ñ Katedry obr bïnì a mont ûe. PodÌlel se na vedenì cviëenì v nïkolika p edmïtech, byl eöitelem t Ì internìch doktorandsk ch grant, podìlel se na eöenì nïkolika kol v r mci doplúkovè Ëinnosti katedry. BÏhem svèho doktorskèho studia vystoupil na osmi mezin rodnìch vïdeck ch a doktorandsk ch konferencìch, kde prezentoval v sledky experiment prov dïn ch na VäB-TU Ostrava, VUT Brno a u firmy BLICKLE v NÏmecku. V sledkem vïdeckè Ëinnosti Ing. V clava Moravce, Ph.D. bylo i 12 odborn ch Ël nk v nejr znïjöìch periodik ch. Ing. V clav Moravec, Ph.D. ukonëil jako jeden z m la student svè studium v termìnu a po obh jenì svè pr ce nastoupil do firmy, kde se jeho nabytè znalosti jistï z roëì. DoporuËuji pr ci Ing. Moravce, Ph.D. do soutïûe o Cenu Siemens nejen pro jejì vysokou odbornou i form lnì roveú, ale i pro mor lnì a charakterovè vlastnosti jejìho autora.ì Pro plnost je t eba dodat, ûe Fakulta strojnì byla zastoupena i v dalöì hodnocenè kategorii a sice v CenÏ Siemens za v zkum.»lenem jedinèho ocenïnèho kolektivu pod vedenìm Ing. Bohumila Hor ka, Ph.D., kter zìskal Cenu za Studii pohonu mobilnìho prost edku s palivov m Ël nkem, byl i Ing. Old ich UËeÚ z Katedry v robnìch stroj a konstruov nì. Nezb v, neû vöem ocenïn m podïkovat za vzornou reprezentaci ökoly a vï it, ûe i v letech n sledujìcìch bude naöe ökola nemènï spïön. Text a foto: Doc. Dr. Ing. Ivan Mrkvica ProdÏkan pro vïdu, v zkum a spolupr ci s praxì FS 4 AKADEMIK 1/2007

Významné ocenění systému excelence na Fakultě strojní Když delegace Fakulty strojní Vysoké školy báňské-technické univerzity Ostrava zaujala svá místa v Paláci Žofín v Praze a začal slavnostní večer předávání Národní ceny České republiky za jakost pro rok 2006, byli jsme mírně rozechvělí, i když jsme z odpolední tiskové konference již věděli, co nás čeká. DÏkan Fakulty strojnì VäB-TUO prof. Ing. Petr Horyl, CSc. p ebìr ocenïnì DÏkan fakulty p evzal OcenÏnÌ zlepöenì v konnosti organizace v Programu N rodnì ceny»eskè republiky za jakost a fakulta tìm dos hla v kategorii ve ejnè spr vy ñ hodnocenì podle modelu excelence EFQM nejlepöìho dosaûenèho v sledku za rok 2006, kdyû toto ocenïnì zìskala jako jedin ze z ËastnÏn ch organizacì v tèto kategorii. ZÌskanÈ ocenïnì je v sledkem cìlevïdomè pr ce vedenì fakulty a vöech jejìch pracovnìk, kter se v roce 2005 projevila certifikacì SystÈmu managementu kvality a poti a zlepöov nì v sledk. Fakulta si tento n - roën model vybrala mimo jinè pro moûnost srovn nì sv ch v sledk s pr myslov mi podniky, kde je tento model vyuûìv n adu let. spïch naöì fakulty by urëitï nebyl dosaûen bez podpory VysokÈ ökoly b ÚskÈ-TechnickÈ univerzity Ostrava, kter se orientuje na kvalitu systèm ÌzenÌ a jiû vöechny fakulty certifikovaly svè systèmy ÌzenÌ podle norem ISO 9000. Proto n s takè potïöil spïch manaûera jakosti ökoly doc. Ing. Milana Hutyry, CSc., kter byl ocenïn jako finalista v prestiûnì soutïûi Manaûer kvality kraëuje aplikacì komplexnìho systèmu excelence. Model excelence EFQM hodnotì kaûdou organizaci podle devìti hlavnìch kritèriì. PrvnÌch pït vytv Ì p edpoklady pro spïönost organizace, ve zbyl ch Ëty ech se hodnotì organizace z hlediska v sledk nebo cìl, jichû dos hla. V sledky jsou hodnoceny p edevöìm s ohledem na z kaznìka, jemuû model p ikl d nejvyööì v hu. HodnotÌ se vöak i spokojenost zamïstnanc a vztah organizace k okolì, kde p sobì. Model EFQM umoûnì odhalit slab mìsta organizace a jeötï lèpe vyuûìt silnè str nky. St v se tak siln m n strojem pro management spoleënosti p i zvyöov nì jejì v konnosroku. Jsme r di, ûe orientace univerzity na kvalitu se zaëala projevovat a doch zì uzn - nì v nez visl ch hodnocenìch. VÌce informacì o p ed nì Ceny ËeskÈ republiky za jakost obsahuje Tiskov zpr va Rady»eskÈ republiky pro jakost ze dne 13. listopadu 2006, dostupn na adrese: http://www. scj-cr.cz/u-images/tz_13_ 11_ 06_ def.pdf. VÌce informacì o N rodnì politice podpory jakosti najdete na adrese www.npj.cz. Doc. Ing. Radim Farana, CSc. Manaûer pro jakost FS Foto: ArchÌv FS Doc. Ing. Milan Hutyra, CSc. p ebìr ocenïnì finalisty v soutïûi Manaûer kvality roku OcenÏnÌ je slavnostnï p en öeno na fakultu AKADEMIK 1/2007 5

Představujeme: PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR CPIT Ministerstvo pr myslu a obchodu v z Ì uplynulèho roku schv lilo dva projekty zamï enè na v stavbu a provoz PodnikatelskÈho inkub toru (PI) a Region lnìho centra transferu technologiì (RCTT) v celkovè hodnotï 230 miliûn korun. Celkem t i Ëtvrtiny n klad na uskuteënïnì projekt zaplatì Evropsk unie ze sv ch struktur lnìch fond. Projekty se t kajì v stavby a provozu objektu TechnologickÈho pavilûnu CPIT ñ TL2. CÌlem projekt je vybudov nì kapacit inkubaënìch ploch pro zaëìnajìcì inovaënì spoleënosti a vytvo enì infrastruktury pro poskytov nì kvalitnìch rozvojov ch sluûeb. Projekty zpracovalo Centrum pokroëil ch inovaënìch technologiì (CPIT) ve spolupr ci s Centrem transferu technologiì (CTT). Objekt PodnikatelskÈho inkub toru CPIT bude st t do konce roku 2007 v centr lnì Ë sti are - lu VäB-TUO v OstravÏ-PorubÏ. Inkub tor nabìdne technickè z zemì, kter m je 3000 m 2 Ëist ch inkubaënìch ploch a 2800 m 2 ostatnìch ploch pro tèmï Ëty- icet zaëìnajìcìch inovaënìch firem. Tyto firmy by mïly vytvo- it aû 200 pracovnìch mìst. Popt vka uchazeë o umìstïnì v inkub torech v r mci MoravskoslezskÈho kraje by mïla zabezpeëit dlouhodobou obsazenost inkub toru okolo 85%. OdbornÌ konzultanti RCTT budou formou takzvan ch BalÌËk nabìzet inkubovan m spoleënostem rozvojovè sluûby. Jedn se o konzultaënì a poradenskè sluûby v oblastech jako jsou finance, marketing, ochrana duöevnìho vlastnictvì, komercializace duöevnìho vlastnictvì, pr vo, lidskè zdroje, vzdïl nì, strategickè poradenstvì, propojov nì spoleënostì, zakl d nì spoleënostì apod. Velk m spïchem je, ûe Podnikatelsk inkub tor CPIT se pravdïpodobnï stane jednìm z prvnìch univerzitnìch inkub tor v»eskè republice. VäB-TUO bude tìmto tïûit ze sv ch odborn ch schopnostì a dovednostì a umoûnì sv m akademick m zamïstnanc m, student m Ëi absolvent m uskuteëúovat svè podnikatelskè z mïry. V souëasnosti kaûd univerzita, kter se adì nebo se chce adit mezi ty nejlepöì, tedy i VäB- TUO, inkub tor spravuje a d le tyto aktivity rozvìjì. Podnikatelsk inkub tor CPIT otev e dve e i ostatnìm z jemc m o inovaënì podnik nì. KromÏ akademick ch pracovnìk, student a absolvent, to budou jiû fungujìcì spoleënosti a firmy s inovaënìm n padem Ëi z mïrem, kterè mohou prok zat zkou vazbu na v zkum a v voj univerzit v MoravskoslezskÈm kraji. TÌmto by mïly b t odbour ny z kladnì problèmy ryze univerzitnìch inkub tor, kterè se t kajì nap. v raznèho odbornèho vyhranïnì u nïkter ch tzv. Ñakademick ch podnikatel ì. Udrûitelnost p ijat ch uchazeë je p edpokladem pro dlouhodobou udrûitelnost naöeho univerzitnìho inkub toru CPIT. Proto kaûd uchazeë o vstup do inkub toru musì projìt n roën mi v bïrov mi kritèrii. TÏûkosti v poë teënì f zi podnik nì vöak nemajì nikoho odradit od myölenky zaëìt podnikat a vstoupit do PodnikatelskÈho inkub toru CPIT. Management PodnikatelskÈho inkub toru CPIT vì, ûe velmi d leûitou roli m podnikatelsk podpora a zprost edkov nì uëenì podnikatelsk m dovednostem. Jiû brzy budou p edstaveny produktovè listy BalÌËk konzultacì a sluûeb, kterè budou odbornì konzultanti RCTT poskytovat spoleënostem sìdlìcìm v PodnikatelskÈm inkub toru CPIT. Od Ìjna roku 2006 jste mïli a st le jeötï m te moûnost se zcela zdarma zapojit do vzdïl v nì v r mci projektu ÑSystÈm dalöìho vzdïl v nì pracovnìk v zkumu a v voje v MoravskoslezskÈm kraji a jeho realizaceì (www.vsb.cz/rozvojlidskych-zdroju/), kterè V s m ûe na dr hu zaëìnajìcìho inovaënìho podnikatele kvalitnï p ipravit. Ing. V clav Lukeö Manaûer CPIT VeökerÈ informace o aktivit ch CPIT a mnoho dalöìch zajìmavostì naleznete na internetov ch str nk ch www.cpit.vsb.cz. SvÈ dotazy na n s m ûete smï ovat prost ednictvìm elektronickè adresy cpit@vsb.cz. 6 AKADEMIK 1/2007

Setkání studentů s rektorem VŠB-TU Ostrava V úterý 12. prosince 2006, se v tomto předvánočním období plném vánočního těšení, uskutečnilo pravidelné a již tradiční setkání s vedením VŠB-TU Ostrava. Zvídavé studenty, kteří si udělali v předvánočním shonu čas, přivítala předsedkyně studentské komory Akademického senátu Ing. et Ing. Mgr. Jana Nováková, a uvedla hlavního hosta tohoto podvečerního setkání rektora prof. Ing. Tomáše Čermáka, CSc. a další hosty doc. Ing. Jaromíra Gottvalda, CSc. prorektora pro rozvoj, Marii Stonišovou vedoucí divize stravování, Ing. Boženu Jemelkovou vedoucí divize ubytování. Pan rektor, ve svè vodnì eëi, informoval o hlubok ch p emïn ch ve ökolstvì, kdy experti z OECD vypracovali expertìzu, a nynì se oëek v, jak postoj zaujme naöe vl da, kter by se mïla pokusit tyto zmïny uvèst do praxe. Pan rektor se takè pochlubil tìm, ûe VäB-TUO dos hla certifikace jakosti na vöech fakult ch. Informoval rovnïû o zmïn ch financov nì menz a kolejì, kdy byla p edevöìm zruöena dotace na ubytov nì a tu nahradilo ubytovacì stipendium. Prioritou je pak p edevöìm to, aby se neust le zkvalitúoval kulturnì ûivot student. Ubytov nì student na kolejìch v OstravÏ-PorubÏ pat Ì st le mezi nejlevnïjöì v celè»r, ale i tak by mïl b t zachov n urëit standard ubytovacìch sluûeb a prost edì a proto se poëìt s postupnou rekonstrukcì a modernizacì. Po vodnìch slovech pana rektora p iöly na adu dotazy, kterè studenti mohli poloûit vedenì ökoly prost ednictvìm webov ch str nek StavovskÈ unie student VäB-TU Ostrava, http://sus.vsb.cz/. Ve velmi p telskè atmosfè e odpovìdal pan rektor vst ÌcnÏ na ot zky t kajìcì se ubytovacìho a soci lnìho stipendia, o leg lnìm softwaru pro studium a mimo jinè takè o t ÌdÏnÌ odpadu. Dotazy z internetovèho fûra zodpovïdïli i doc. Ing. JaromÌr Gottvald, CSc., Marie Stoniöov i Ing. Boûena Jemelkov. N sledovala voln diskuse, kdy se z poë tku ost chavì studenti zdr hali, ale nakonec nev hali a vyuûili p Ìleûitosti poloûit ot zky osobnï. VeökerÈ dotazy a odpovïdi najdete na v öe uveden ch str nk ch StavovskÈ unie a p ÌötÏ, milì studenti, pokud i V s zajìm dïnì na VaöÌ alma mater, nev hejte a vyuûijte podobn ch p ÌleûitostÌ. Z vïrem pan rektor podïkoval p Ìtomn m student m za Ëast a pop l mnoho ötïstì u z poët a zkouöek. Za Stavovskou unii student VäB-TU Ostrava Veronika VonöÌkov Viceprezident pro finanënì z leûitosti Snídaně s děkanem Ekonomické fakulty Ve dnech 30. listopadu a 14. prosince se na Ekonomické fakultě VŠB-TUO uskutečnily ve spolupráci se Studentskou komorou AS EkF Snídaně s děkanem. Projekt UNDERSTAND LEONARDO DA VINCI PROGRAMME RostoucÌ z jem o zajiötïnì bezpeënosti kritickè infrastruktury a zvl ötï pak energetiky obsahuje takè nutnost p Ìpravy pracovnìk v energetice, zvl ötï pak managementu zodpovïdnèho za bezpeënost a spolehlivost dod vky energie. ProblÈm energetiky m navìc evropsk rozmïr, protoûe jak uk zaly minulè Ñblack-outyì, vznik a dopad v padk energie mohou b t geograficky vzd lenè a zas hnout vìce st t. Jako p ÌspÏvek k eöenì tohoto problèmu byl vytvo en projekt Leonardo da Vinci UNDERSTAND: European Energy Supply Security Management Co-ordinators Akce byla urëena student m 4. a 5. roënìk, kte Ì se chtïli setkat s panem dïkanem doc. Ing. Josefem Fialou, CSc. v p ÌjemnÈ neform lnì atmosfè e jeho kancel e u chutnè snìdanï, kde mohli p ednèst svè p ipomìnky, n mïty, n zory na v uku, studium nebo st tnice. Studenti se p ihlaöovali prost ednictvìm internetu a byl zaznamen n velk z jem p edevöìm o druh termìn. ProbÌrala se tèmata pr bïûn ch st tnic, p evoditelnosti kredit do dalöìch roënìk studia, problèm kvality v uky cizìch jazyk, ale takè chybïjìcì bufet na novè budovï E. Ze strany student padly takè n mïty na nïkterè novè p edmïty, kterè by uvìtali v souvislost s jejich vstupem do praxe po ukonëenì studia. TakÈ byly prodiskutov ny n vrhy na zajiötïnì praxì do soukrom ch firem a podnik pro studenty poslednìch roënìk, d le pak poûadavek obohatit nïkterè vyuëovanè p edmïty o praktickè p Ìklady a vìce propojit teorii s realitou. Student m takè chybì p edmït, v nïmû by se nauëili, jak prezentovat, jak Ñprodatì zìskanè vïdomosti, interperson lnì komunikaci, eë tïla apod. Protoûe byla SnÌdanÏ s dïkanem hodnocena jako oboustrannï velmi prospïön, bude pokraëovat takè v letnìm semestru, a to pro 1.ñ3. roënìky, student m doporuëujeme sledovat n stïnky v are lu EkonomickÈ fakulty a n stïnku StudentskÈ komory AS EkF u mìstnosti A218b. Studentsk komora je vöem student m EkF takè k dispozici na e-mailu studentskakomora.ekf@vsb.cz, kde n m m ûete ps t svè problèmy, p ipomìnky a n mïty. Panu dïkanovi i vöem z ËastnÏn m student m velmi dïkujeme. Lucie Vilamov P edsedkynï StudentskÈ komory AS EkF Foto: Ing. Petr Brozda UNDER way towards STANDard indicators for continuous vocational education and training, zahrnujìcì 11partner z 9 evropsk ch zemì. Za Ëeskou republiku se na eöenì projektu podìlì pracovnì skupina z Laborato e v zkumu a managementu rizik Fakulty bezpeënostnìho inûen rstvì a Katedry energetiky Fakulty strojnì VäB-TU Ostrava pod vedenìm prof. RNDr. Pavla Danihelky, CSc. Ing. Ji Ì Nezhoda, Ph.D. Katedra energetiky FS AKADEMIK 1/2007 7

Nová vysoce specializovaná Celoškolská pracovna grafických a výpočetních stanic Slavnostní otevření specializované Celoškolské pracovny grafických a výpočetních stanic A1032 proběhlo dne 24. 11. 2006 v Ostravě-Porubě za účasti jak zástupců vedení VŠB-TUO, tak zástupců externích firem, které se na její realizaci podílely (Sun Microsystems Czech, s.r.o. Praha, Stickfish, s.r.o. Praha). V rámci podpory spolupráce s průmyslem a přiblížení teorie s praxí byla pozvána firma Visteon Autopal Nový Jičín, která v praxi využívá software (SW) instalovaný na nových pracovních stanicích a již delší dobu s naší univerzitou spolupracuje. SouË stì slavnostnìho otev enì bylo p edstavenì pracovny öiröì ve ejnosti, praktick uk zka rozdìlu pr ce na nov ch stanicìch SUN Ultra 40 a na klasickèm PC, vëetnï prezentaënìch p ÌspÏvk v öe uveden ch host. Do zkuöebnìho provozu byla tato pracovna uvedena jiû 2. 10. 2006 jako realizace dìlëìho projektu celoökolskèho rozvojovèho projektu. V souladu s dlouhodob m z mïrem v oblastech rozvoje a budov nì informaënì a komunikaënì infrastruktury byla souëasn pracovna unixov ch grafick ch stanic SGI (A1045, 10. p. budovy A rektor tu) transformov na na zcela novou multiplatformnì pracovnu grafick ch stanic (A1032, 10.p. budovy A rektor tu) z nïkolika d vod : 1. instalovan hardware (HW) ñ SGI pracovnì stanice O2, jiû neumoûúoval provoz aktu lnìch verzì SW aplikacì pouûìvan ch ve v uce, 2. auto i a distributo i pouûìvan ch SW aplikacì avizovali stagnaci podpory st vajìcì provozovanè SGI platformy pro OS IRIX, 3. v oblasti podpory rozvoje a vyuûitì modernìch IT, rozvoje v uky a p iblìûenì se poûadavk m praxe pot ebovala st vajìcì pracovna komplexnì p estavbu, jak po str nce HW a SW, tak po str nce modernizace didaktick ch a audiovizu lnìch n stroj. CÌlem projektu bylo p edevöìm zajistit dalöì fungov nì unixovè pracovny, nabìdnout novè kvalitativnï vyööì hardwarovè z zemì pro v uku nejnovïjöìch verzì softwarov ch aplikacì. Umoûnit provoz n roën ch CAD/ CAM a FEM systèm, specializovan ch p edmït, kterè vyûadujì vysok v poëetnì a grafick v kon a majì vysokè n roky na operaënì pamïù (nap Ìklad eöenì rozs hl ch matematick ch loh, n vrhy a simulace v oblastech termodynamiky a dynamiky tekutin, Ë sti stroj a konstrukcì). Za tìmto Ëelem bylo ve v bïrovèm ÌzenÌ zakoupeno 16 ks v konn ch dvouprocesorov ch pracovnìch stanic ÑSUN ULTRA 40ì, kterè byly ve svè t ÌdÏ a v danè dobï v bïru hodnoceny jako nejrychlejöì stanice s 64 bitovou architekturou v testech OCUS (Olaf Cortens Utilities). Tyto stanice jsou mimo jinè vybaveny 4 GB RAM, v konn mi 400GB SATA HDD, jenû svou serverovou architekturou splúujì podmìnky pro prov dïnì sloûit ch a n roën ch vzd len ch v poët v nep etrûitèm reûimu pr ce. Tuto v hodu aktivnï vyuûìv me v noënìch hodin ch pro zajiötïnì funkce v poëetnìho clusteru univerzitnìho SuperpoËÌtaËovÈho centra ñ SPC. D le jsou vybaveny profesion lnì OpenGL grafickou kartou NVIDIA FX3450 pro podporu graficky n roën ch SW aplikacì. Stanice SUN ULTRA 40 jsou multiplatformnì a jsou certifikov ny pro provoz nïkolika operaënìch systèm jako nap. Sun Solaris, 64-bit verze; Red Hat Enterprise Linux, 64-bit verze; MS Windows XP Professional, 64-bitov verze. Naöe univerzita se zapojila do grantu spoleënosti Sun Microsystems pro oblast ökolstvì, vïdy a v zkumu a tyto pracovnì stanice vëetnï 20ì Sun LCD monitor byly po Ìzeny s 50% slevou. Celkov Ë stka za HW vybavenì tèto uëebny Ëinila 2.243.578,ñ KË vë. DPH. V r mci celoökolskèho rozvojovèho projektu byl pro tyto novè pracovnì stanice zakoupen licenënì a integraënì software za 424.876,ñ KË vë. DPH. V bïrovè ÌzenÌ na dod vku SW vyhr la firma ITS s.r.o., Praha. PomocÌ zakoupen ch SW integr tor a zmìnïnè multiplatformnosti lze na stanicìch provozovat nejvyööì moûnè dostupnè verze software jako nap. I-DEAS, NX-I-DEAS, Autocad Inventor Series 10, CATIA V5 Solution, Pro/ENGINEER, Fluent, MatLab, Ansys. VyuûitÌ novè vysoce specializovanè grafickè multiplatformnì pracovny vidìme p edevöìm pro: 1. V uku n roën ch CAD/CAM a FEM systèm (FS, FEI a dalöì fakulty Ëi katedry, jejichû v ukov SW vyûaduje v konn grafick HW a je licenënï pokryt). 2. Pracovna bude splúovat funkci, jak uëebny, tak simulovanèho pracoviötï ñ vzorovè pracovnì prost edì (integrace PLM modul ) pro p iblìûenì praxi. 3. Instalace SW integraënìch n stroj a multiplatformovèho SW prost edì, spl- Úuje poûadavky na prost edì pro realizaci t mov ch projekt. 4. V dobï mimo v uku bude pracovna vyuûita pro tvorbu studijnìch projekt zadan ch z v uky. 5. Ve veëernìch, noënìch hodin ch, o vìkendech a o sv tcìch bude plnit funkci v poëetnìho clusteru zaëlenïnèho do univerzitnìho SPC. Specializovan pracovna je vybavena novou audiovizu lnì technikou vë. aktivnìho ozvuëenì. Pedagog m je zde umoûnïno pracovat formou audiovizu lnì prezentace. TakÈ pracovnì prost edì mìstnosti A1032 doznalo zmïn v podobï nov ch poëìtaëov ch stol, podstavc pod pracovnì stanice a ûidlì. StabilnÌ klimatickè podmìnky pro zabezpeëenì nep etrûitèho provozu tïchto stanic zajiöùuje novï instalovan podstropnì klimatizace. Majetek univerzity a provoz v Ëase bez ÌzenÈ v uky je monitorov n kamerov m systèmem s digit lnìm z znamem. Pracovna je chr nïna proti neopr vnïnèmu vstupu EZS. ProvoznÌ doba pracovny je: 7:15ñ19:15, kdy je prioritnì jejì obsazenì v ukou. Mimo v uku je v tomto ËasovÈm seku pracovna p Ìstupna student m pro samostatnou pr ci na projektech zadan ch z v uky. V pracovnì dny v Ëase 19:15ñ7:00, nep etrûitï pak bïhem vìkend a sv tk jsou tyto stanice zaëlenïny do univerzitnìho SPC, jako vzd - lenè v poëetnì uzly s moûnostì samostatnèho eöenì sloûit ch v poët. BÏhem zimy bychom chtïli tuto pracovnu p edstavit co nejöiröìmu poëtu pedagog, aby si ji mohli za adit do pl nu v uky na letnì semestr roku 2007. VÏ Ìme, ûe realizacì v öe zmiúovanè specializovanè pracovny bude mìt naöe univerzita vytvo eny lepöì podmìnky, jak pro vlastnì zkvalitnïnì studia, tak pro spïönï se rozvìjejìcì spolupr ci s pr myslem. Jako p Ìklad spolupr ce a v souvislosti s novou grafickou pracovnou lze uvèst spolupr ci s firmou Visteon Autopal Nov JiËÌn v oblasti konstrukcì svïtelnè a klimatizaënì techniky v automobilovèm pr myslu, kter se slavnostnìho otev enì novè pracovny rovnïû aktivnï z Ëastnila. Ing. Sylva Nov kov VedoucÌ odd. PC uëeben CVT 8 AKADEMIK 1/2007

Pracovna grafických a výpočetních stanic SUN ve výuce Pracovna grafických a výpočetních stanic SUN slouží pro výuku různých předmětů, které vyžadují odpovídající výpočetní a grafický výkon. Jsou to zejména předměty, ve kterých jsou prostředkem pro řešení semestrálních prací softwarové nástroje pracující s virtuálními technickými modely, realizující různé typy technických výpočtů, a to převážně s využitím metody konečných prvků. Mezi takovè softwarovè n stroje pat Ì Fluent, Ansys, MARC, Matlab, Pro/Engineeer, NX, I-DEAS a dalöì. Jako p Ìklad v uky v pracovnï grafick ch a v poëetnìch stanic SUN bude d le pops n charakter p edmïtu PoËÌtaËov podpora konstrukënìch pracì. P edmït provozuje Katedra v robnìch stroj a konstruov nì Fakulty strojnì. Tento p edmït vyuûìv jako prost edek pro konstruov nì CAD/CAM/CAE systèm I-DEAS. DÌky mocnèmu softwarovèmu n stroji a v konnèmu hardwarovèmu vybavenì pracovny je v r mci p edmïtu re lnè spolupracovat s praxì a do p edmïtu zahrnout lohy odpovìdajìcì n - roënosti, jako jsou lohy vyskytujìcì se v pr myslovè praxi. P Ìkladem takovè spolupr ce je Ëast firem Autopal-Visteon a ERCO ve v uce uv dïnèho p edmïtu. V r mci p edmïtu PoËÌtaËov podpora konstrukënìch pracì studenti nejd Ìve projdou z klady 3D modelov nì v modulu Master Modeler, kde je vyuûit grafick v kon poëìtaë v pracovnï. D le v p edmïtu pokraëujì problematikou technick ch v po- Ët v modulu Simulation. V uka je zpest ena exkurzì ve firmï Autopal-Visteon (www.visteon.cz). Autopal-Visteon je p ednì svïtov v robce automobilov ch komponent. Studenti zde ve v vojovèm centru a ve v robnìm provoze v NovÈm JiËÌnÏ shlèdnou, jak vypad konstruktèrsk praxe za vyuûitì stejn ch a obdobn ch SW n - stroj jako vyuûìvajì v r mci v uky v pracovnï grafick ch a v poëetnìch stanic SUN. Srovn nì Ëas v poëtu pevnostnì line rnì statickè lohy Stanice SUN PC Intel 2 x AMD Pentium 4 OPTERON 2,8GHz, 3GHz, 4GB RAM 512MB RAM poëet prvk : 25 s 140 s 80 429 prvek line rnì Ëty stïn poëet prvk : 2,5 min. 21,5 min. 80 429 prvek vyööìho du Zahájeny zkoušky prototypu APK2 Exkurze sklìzì od student kladnè ohlasy, a to zejmèna takè proto, ûe si uvïdomì v znam v uky p edmïtu, kter jim p in öì pr vï ty znalosti, kterè poûaduje praxe. O to vìce toto uvïdomïnì u student podpo Ì semestr lnì projekt, jehoû p edmïtem je konkrètnì typ lohy, kter byla p edvedena jako re ln projekt v praxi na exkurzi. TakovÈ moûnosti zahrnutì praktick ch loh do v uky podpo il pr vï vznik pracovny grafick ch a v poëetnìch stanic SUN. D le uv dïn p edmït obsahuje odbornou p edn öku zkuöen ch konstruktèr z firmy ERCO (www.feanalyses.cz). Jedn se o skupinku pracovnìk z firmy, kter se zab v tvorbou virtu lnìch model a technick mi v poëty za vyuûitì metody koneën ch prvk. Tito odbornìci pracujì pro r znè pr myslovè oblasti a zejmèna eöì lohy vyööìch sloûitostì, kterè nepokryjì schopnosti bïûn ch konstrukënìch oddïlenì. V r mci p edn öky mimo problematiky v poët v konstruov nì poukazujì takè na v znam modernìch softwarov ch n stroj a v konnèho hardware, a to p edevöìm z d vodu tlaku na rychlost v voje v souëasnèm konkurenënìm prost edì. Na z kladï takov ch informacì z praxe mohou studenti posoudit takè v konnost hardwarovèho a softwarovèho vybavenì pracovny grafick ch a v poëetnìch stanic SUN a takè zvaûovat moûnosti vyuûitì pracovny pro realizaci sv ch bakal sk ch a diplomov ch pracì. R mcovou p edstavivost o v konnosti vybavenì pracovny mohou demonstrovat v sledky testu. Byla testov na v poëtov loha za vyuûitì metody koneën ch prvk v modulu Simulation systèmu I-DEAS. V sledky Ëasu stejn ch loh na poëìtaëi, kter m je vybavena pracovna grafick ch a v poëetnìch stanic SUN a na poëìtaëi o bïûnï vyuûìvanèm v konu uv dì daje v tabulce. TakovÈ vybavenì poskytuje VäB-TU Ostrava sv m student m. Ing. Michal Koles r Katedra v r. stroj a konstruov nì FS V prosinci 2006 byly zah jeny zkouöky prototypu mï ÌcÌho systèmu APK2, urëenèho k provoznìmu mï enì geometrick ch parametr kolejov ch tratì. N vrh mechanickè Ë sti konstrukce mï ÌcÌho vozìku byl realizov n zamïstnanci tvaru CPIT (Centrum pokroëil ch inovaënìch technologiì) ve spolupr ci s Institutem dopravy na FakultÏ strojnì a v roba prototypu byla realizov na za p ispïnì zamïstnance Institutu geologickèho inûen rstvì p. Weipera. Splnit poûadavky uûivatele z hlediska mechanickè konstrukce nebylo jednoduchè, poûadovala se mal hmotnost a sou- ËasnÏ vysok tuhost r mu vozìku, p esnè Prototyp mï ÌcÌho vozìku APK2 smïrovè vedenì pojezdu. Poûadavek na malou hmotnost vych zì ze zp sobu provoznìho nasazenì, kdy obsluha vozìku je prov dïna jednìm pracovnìkem, poûadavky na tuhost a p esnè smïrovè vedenì jsou diktov ny skuteënostì, ûe jde o mï ÌcÌ systèm. PrvnÌ v sledky zkouöek jsou p ÌznivÈ, uzav enì zkouöek je moûnè oëek vat v roce 2007. Co je vöak na celè akci nejd leûitïjöì, poda ilo se prakticky realizovat z kladnì myölenku stojìcì u zrodu CPIT VäB TUO, tj. budovat v znamnou infrastrukturu v zkumu a technologickèho rozvoje jako zdroje technick ch inovacì. Ing. Jan FamfulÌk, Ph.D. Institut dopravy FS Foto: Ing. Jan NeËas, CPIT AKADEMIK 1/2007 9

Silesian Moodle Moot Digitální dialog v globální vzdělávací síti Vzdělávání v informační a znalostní společnosti vyžaduje řadu významných změn. Jejich realizace je umožněna, ale rovněž zapříčiněna rozvojem informačních a komunikačních technologií. Významným počinem v oblasti inovací vzdělávání na škole bylo zavedení řídícího vzdělávacího systému Moodle do výuky ve všech jejích formách. SystÈm je jiû Ëtvrt ökolnì rok vyuûìv n zejmèna na EkonomickÈ fakultï VäB-TU Ostrava, ale rovnïû i dalöìmi. SouË stì systèmu na instalaci http://moodle.vsb.cz je jiû bezm la sedm tisìc student ve Ëty ech stech elearningov ch kurzech. ËastnÌci nejsou pouze naöimi studenty, ale je umoûnïno hostov nì dalöìm organizacìm vstupujìcìm do komunity systèmu Moodle jako jsou jinè fakulty, univerzity, ale rovnïû st ednì Ëi z - kladnì ökoly a podniky. Tvorba nov ch online kurz studijnìch p edmït, ale rovnïû jejich realizace je financov na z projekt, z nichû nejv znamnïjöì je projekt ESF OP RLZ s n zvem Nechù studuje kdokoliv, kdekoliv a kdykoliv. Institut inovace vzdïl v nì vyvinul Ëinnou a efektivnì metodiku, jak postupnï vtahovat k realizaci nov ch metod a forem vzdïl v nì dalöì pedagogy z fakulty, ale hojnï i mimo ni. SouË stì strategie je nejen technickè a technologickè zabezpeëenì, ale p edevöìm soustavn a systematick pèëe o lidi, jeû technologie vyuûìvajì. Vedle cykl semin VIRTUNIV (http://www. virtuniv.cz; nynì 5. roënìk) a semin Elektronick podpora vzdïl v nì (http://iiv. vsb.cz; nynì 7. cyklus) a dalöìch, zejmèna online prost edk, je takè jednou roënï po- d n mezin rodnì workshop s n zvem Silesian Moodle Moot (http://moodle. vsb.cz/smm). LetoönÌ 3. roënìk setk nì p ednìch Ëesk ch i zahraniënìch nov tor vzdïl v nì po dan ve dnech 2.ñ4. listopadu v Beskydech je v znamnou ud lostì na poli elearningu. Jeho n zev ÑDigit lnì dialog v glob lnì vzdïl vacì sìtiì napovìd, co bylo v centru p ÌspÏvk a aktivit ËastnÌk. SjednocujÌcÌ myölenkou bylo nalèz nì cesty k vyuûìv nì technologiì webu 2.0 ve vzdïl v nì. Vöichni ËastnÌci tak v neform lnìch jedn nìch sdìleli podnïty, jak ve znalostnì spoleënosti opouötït pasivnì p ijìm nì obsahu internetu (Ñread webì) a zìsk vat znalosti a dovednosti k jeho aktivnì tvorbï jako efektu soci- lnì interakce. VÏtöina p ÌspÏvk se vïnovala teoretick m poznatk m, ale rovnïû praktickè realizaci n stroj vyuûìvajìcìch moûnostì dalöìho v vojovèho stupnï internetu charakterizovan ch jako Ñread-write webì. Virtu lnì souë stì workshopu SMM 06 se stal takè Martin Dougiamas, zakladatel vzdïl vacìho systèmu Moodle, a jeho mil domeëek s logem Ñmoodleì na adrese Moodle Headquarters, 16 Wickham St, East Perth, Western Australia. VystoupenÌ uskuteënïnè online videokonferencì bylo nejen zatraktivnïnìm jedn nì, ale rovnïû zv öenìm v znamnosti workshopu. Vöichni ËastnÌci mïli moûnost slyöet z tïch nejpovolanïjöìch st o aktivit ch p ipravovan ch ve svïtï, vëetnï informacì o verzi 1.7, v tïchto dnech pr vï dokonëovanè. Je potïöitelnè, ûe ËastnÌky 3. roënìku Workshopu Silesian Moodle Moot (SMM 06) byly v znamnè osobnosti mnoha Ëesk ch i zahraniënìch univerzit (celkem z 15 organizacì). Vöichni pot ebujeme neust lè podnïty, abychom byli dob e p ipraveni na nov typ vzdïl v nì, kdy je st le vìce poûadov no, aby se pedagog st val odborn m poradcem, pr vodcem a zprost edkovatelem vìce neû pouh m p edavatelem znalostì. StejnÏ tak, jako na bezpoëtu mìst svïta, lze p edpokl dat takè v»r st le vïtöì vliv komunity Moodlu na dïnì v oblasti inovacì ve vzdïl v nì vöech stupú. Snad rovnïû workshop SMM 06 trochu p ispïl k pochopenì toho, ûe ve st edu dïnì je student a jeho metalearning, kdy je pozornost vïnov na na prvèm mìstï tomu, jak se uëit, jak zdroje hodnotit, rychle se v nich orientovat a tvo ivï vyuûìvat ty pravè z nich. Pro budoucì rozvoj ökoly je slibnè, ûe se st v me souë stì celosvïtovè komunity (http://moodle.org) a ûe se m ûeme nach - zet po boku nap. slavnè Open Univesity (http://open.ac.uk) a stovek dalöìch v znamn ch institucì. PotÏöujÌcÌ je vöak zejmèna skuteënost, ûe intenzivnì uplatúov nì informaënìch a komunikaënìch technologiì ve vzdïl v nì p in öì v znamnè efekty na poli zvyöov nì p Ìstupnosti vzdïl nì dalöìm z - jemc m, vëetnï skupin z ad znev hodnïn ch. RNDr. Danuöe Bauerov, Ph.D. Institut inovace ve vzdïl v nì EkF Fotosoutěž Redakce časopisu Akademik vypisuje soutěž Podařilo se Vám zachytit nějakou humornou či kuriózní situaci na naší univerzitě (kterou by bylo možné zveřejnit)? Podělte se o své fotoúlovky s čtenáři Akademika a pošlete je mailem do redakce: icentrum@centrum.cz. Předmět zprávy: fotosoutěž k fotografiím můžete přidat krátký komentář a nezapomeňte uvést své jméno a kontaktní údaje. Zasláním fotografie do soutěže souhlasíte s jejím uveřejněním. Redakce vybere do každého čísla Akademika nejvydařenější snímek a autora odmění. 10 AKADEMIK 1/2007

Odborná vědecká konference ke 45. výročí založení Katedry tepelné techniky FMMI Katedra tepelné techniky Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TU Ostrava pořádala ve dnech 4. 6. 10 2006 v hotelu Relax v Rožnově pod Radhoštěm vědeckou konferenci s mezinárodní účastí s názvem Tepelná technika v teorii a praxi. Tato konference se uskutečnila u příležitosti 45. výročí založení Katedry tepelné techniky na VŠB-TU Ostrava. V roce 2006 uplynulo 45 let od zaloûenì Katedry tepelnè techniky VäB-TU Ostrava. BÏhem kr tkè doby od svèho zaloûenì se katedra stala v oblasti tepelnè techniky a pr myslovè keramiky uzn van m pracoviötïm nejen v naöì republice, ale i v sousednìch zemìch. Katedra dnes garantuje studijnì programy ve vöech form ch vysokoökolskèho studia, tedy bakal skèm, magisterskèm i doktorskèm. Je garantem habilitaënìho a jmenovacìho profesorskèho ÌzenÌ pro obor Tepeln technika v pr myslu. Odborn m garantem konference byl prof. Ing. Miroslav P Ìhoda, CSc. (vedoucì katedry). Na p ÌpravÏ konference se podìleli ËlenovÈ sestavenèho p ÌpravnÈho v boru ñ za Katedru tepelnè techniky doc. Ing. Zuzana KleËkov, CSc. a Ing. Ji Ì MolÌnek, CSc.; za Energetiku T inec, a.s. Ing. Ji Ì Lasota, za Teplotechnu pr myslovè pece, s. r. o. Ing. Josef Zeitler a za TAN- GER, s. r. o. Ing. JaromÌr Kupka. Setk nì obnovilo tradiënì konference po- danè katedrou a p edloûilo p ehled o eöen ch v zkumn ch a praktick ch aktu lnìch tèmatech v oboru tepeln technika, pr myslov keramika a û rovzdornè materi ly a v oborech blìzk ch a navazujìcìch. Prostor byl d n takè doktorand m, kte Ì sezn mili odbornou ve ejnost s v sledky sv ch pracì a zìskali tak zkuöenosti s tvorbou p edn öek a prezentacì. Jedn nì se z Ëastnilo 87 odbornìk ze sedmi zemì Evropy ñ»eskè republiky, Slovenska, Bulharska, MaÔarska, NÏmecka, Polska a Ukrajiny. Zah jenì konference se z Ëastnil dïkan FMMI prof. Ing. ºudovÌt Dobrovsk, CSc., Dr.h.c. Ve svèm vystoupenì struënï charakterizoval pedagogickou i vïdeckov zkumnou Ëinnost fakulty, vëetnï perspektivnìch smïr jejìho rozvoje a zd raznil v znamnè postavenì Katedry tepelnè techniky. Ve sbornìku, vydanèm u p Ìleûitosti tèto akce, bylo publikov no 53 odborn ch p ÌspÏvk. SbornÌk rovnïû obsahuje ve zkr cenè formï refer t profesora P Ìhody, v nïmû sezn mil p ÌtomnÈ ËastnÌky v historickèm pr ezu se z kladnìmi fakty, kterè vy stily v ustavenì samostatnè Katedry tepelnè techniky p ed 45 lety, a d le s v vojem katedry vïdeckov zkumn m, pedagogick m, person lnìm v pr bïhu trv nì jejì existence. Dle vyj d enì ËastnÌk konference lze konstatovat, ûe odborn jedn nì byla vedena na nadstandardnì rovni a p inesla mnoho zajìmav ch podnït. ËastnÌci rovnïû ocenili doprovodn program, v nïmû navötìvili Ë st roûnovskèho skanzenu Ml nsk dolina, ve kterè shlèdli technickou dovednost a um naöich p edk. Zd rn pr bïh konference byl umocnïn p ekr sn m p ÌrodnÌm prost edìm Beskyd a neb vale pïkn m poëasìm. NÏkterÈ okamûiky jsou zachyceny na fotografiìch. PodÏkov nì za spïön pr bïh tèto vïdeckè konference pat Ì sponzor m, v öe uveden m spoleënostem, organiz tor m z Katedry tepelnè techniky a vöem, kte Ì byli n pomocni v pr bïhu p Ìprav i vlastnìho kon nì. Prof. Ing. Miroslav P Ìhoda, CSc. Doc. Ing. Zuzana KleËkov, CSc. Katedra tepelnè techniky FMMI Foto: Ing. Leoö V clavìk INZERCE AKADEMIK 1/2007 11

Projekt partnerství se středními školami na Fakultě strojní Fakulta strojní usilovně pracuje na svém systému řízení, analyzuje dosažené výsledky a pravidelně hodnotí své dodavatele nejen proto, že takové činnosti jsou vyžadovány implementovaným Systémem řízení kvality, ale rovněž vzhledem k tomu, že získané informace pomáhají fakultě zlepšovat svou činnost a vychovávat absolventy, kteří budou dobře připraveni pro nástup do strojírenských podniků nejen v našem regionu. strojìrenskè technologie, programovè n - stroje apod. SouËasnÏ byly prezentov ny zkuöenosti z podan ch projekt Evropsk ch struktur lnìch fond, zamï enè na spolupr ci a podporu st edoökolskè v uky a moûnosti kooperace s odbornìky fakulty. Z pr bïhu setk nì V r mci tèto Ëinnosti navazujeme st le tïsnïjöì kontakty se st ednìmi ökolami, jejichû absolventi k n m p ich zejì. P i anal ze v sledk spolupr ce a hled nì dalöìch forem ËinnÈ a skuteënï vz jemnï v hodnè spolupr ce se zrodil z mïr projektu PartnerstnÌ se st ednìmi ökolami, kter byl vyhl öen na letoönìm Setk nì vedenì FS se z stupci v znamn ch st ednìch ökol 12. prosince 2006. Setk nì se z Ëastnilo dvacet pït reprezentant spolupracujìcìch st ednìch ökol, vïtöi- nou osobnï jejich editel. PrvnÌ Ë st spoleënèho jedn nì byla vïnov na anal z m v sledk studia, v r mci nìû zìskaly jednotlivè st ednì ökoly informace o poëtech a spïönosti sv ch absolvent studujìcìch na FS. N sledovaly informace o p ÌpravÏ nov ch studijnìch obor a specializacì na FakultÏ strojnì, z mïrech pro dalöì obdobì, vëetnï diskuze o dalöìch moûnostech vz jemnè spolupr ce. Ze strany Fakulty strojnì bylo nabìdnoto nïkolik aktivit: ï nabìdka odborn ch exkurzì pro studenty do specializovan ch laborato Ì, ï nabìdka ady specializovan ch p edn öek odbornìk FS pro studenty st ednìch ökol na aktu lnì tèmata jako ÑPalivovÈ Ël nky-budoucnost energetikyì nebo ÑMobilnÌ robotiì, ï nabìdka inovaënìch kurz pro pedagogy st ednìch ökol, p edstavujìcì nejnovïjöì Exkurze na novè Aule VäB-TUO Setk nì se jiû stalo tradiënìm a dìky sv m p Ìnos m jiû nynì oëek vajì ËastnÌci jeho dalöì pokraëov nì. Letos bylo zakonëeno n vötïvou novè Auly VäB-TUO s prezentacì projekënìch moûnostì Auly a unik tnìho systèmu vyt pïnì pomocì tepeln ch Ëerpadel. Doc. Ing. Radim Farana, CSc. ProdÏkan pro Bc., Mgr. studium a externì pracoviötï FS Foto: archìv FS INZERCE 12 AKADEMIK 1/2007

Pizza se Siemens Na Mikuláše 6. 12. 2006 zorganizovalo INFOCENTRUM VŠB-TUO akci s názvem Pizza se Siemens v budově NK v areálu VŠB-TUO. Prezentace společnosti Siemens, která působí na mezinárodním trhu, byla určena především studentům 3. 5. ročníků. Akce se zúčastnili zejména studenti Fakulty strojní, Fakulty elektrotechniky a informatiky a Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství. V vodnìm dvacetiminutovèm bloku probïhlo p edstavenì spoleënosti Siemens jako jednoho z nejvïtöìch glob lnìch elektrotechnick ch a elektronick ch koncern, kter p sobì ve 190 zemìch svïta. V souëasnè dobï pat Ì Siemens s vìce neû 14.000 zamïstnanci mezi nejvïtöì zamïstnavatele v»eskè republice. Studenti se dozvïdïli, ûe pod spoleënost Siemens spad nïkolik divizì a firem jako nap. Siemens Kolejov vozidla nebo Siemens VDO Automotive, ale takè spoleënosti OSRAM Brunt l a ANF DATA, kterè byly zastoupeny p Ìmo na mìstï. N sledovala individu lnì prezentace jednotliv ch divizì v r mci p edn ökovè mìstnosti, kde se studenti se z stupci firmy Siemens mohli setkat osobnï a poloûit jim dotazy. ËastnÌci se zde mohli dozvïdït o moûnosti vöestrannèho uplatnïnì absolvent, o moûnostech eöenì tèmat diplomov ch pracì, zìsk nì odbornè praxe, brig d a takè se mohli sezn mit s poûadavky na novè uchazeëe o zamïstn nì a v hodami, kterè spoleënost Siemens sv m zamïstnanc m poskytuje. BÏhem akce se pod valo chutnè obëerstvenì. Cel projekt byl hodnocen oboustrannï jako velmi prospïön a zajìmav, nasvïdëuje tomu takè fakt, ûe se ho z Ëastnilo tèmï 180 student. V p ÌpadÏ, ûe se chcete o spoleënosti Siemens dozvïdït vìce, nev hejte kontaktovat INFOCENTRUM VäB-TUO nebo vyuûìt internetovè str nky spoleënosti Siemens http://www.siemens.cz. Lucie Vilamov INFOCENTRUM VäB-TUO Foto: Roman Zem nek Z Ostravy do srdce Himalájí Je lepší jednou vidět než desetkrát slyšet. Tímto heslem se nechali vést i tři členové Katedry financí EkF Miroslav Čulík, Josef Novotný, Jiří Valecký spolu s absolventkou EkF VŠB-TU Ostrava Danielou Baklíkovou, když začali plánovat, kde a jak strávit loňskou dovolenou. Vzhledem k tomu, že jsou v dnešní době turistické možnosti pro nezávislé cestovatele téměř neomezené, zvolili jsme tentokrát dvě asijské země: Indickou republiku a Nepálské království. Obě země patří mezi ty, které mají ze svého přírodního, kulturního a historického bohatství opravdu co nabídnout. Na druhou stranu se jedná o jedny z nejchudších asijských zemí, kde téměř 70 % obyvatelstva žije na hranici chudoby. Na celý pobyt v obou zemích jsme měli 21 dní, i když pro země takových rozměrů, jako je třeba Indie, je to zcela určitě málo. VeökerÈ p Ìpravy zaëaly zhruba Ëty i mïsìce p ed samotn m odjezdem. Nejprve bylo nutnè rezervovat letenky (kaûd z n s vì, ûe ËÌm d Ìve udïl te rezervaci, tìm je cena le- Annapurna I (hlavnì vrchol, 8 091 m.n.m.) tenky v hodnïjöì). Zvolili jsme spoleënost AEROFLOT, jejìû ceny jsou dlouhodobï jedny z nejniûöìch, a to z d vodu nìzk ch letiötnìch poplatk. D le bylo pot eba vy Ìdit Indick multiple vìza (1600 KË/p l roku), naoëkovat se proti vybran m infekcìm a nemocem (hepatitida typu A a B, b iönì tyfus, meningitida typu C). D leûitou souë stì vöech p Ìprav byla koupï pr vodce a nastudov nì vöech pot ebn ch informacì. Bylo t eba zjistit, co je pro tyto zemï typickè, jak je jejich kultura a zvyky (kter m je t eba se p izp sobit), a z roveú jsme se chtïli informovat, kam vöude bychom se mohli jet podìvat, co stojì za to vidït, jak si sh nït ubytov nì a na co si d vat pozor. Odlet z Prahy p ipadnul na sobotu 23. z Ì a do indickèho Delhi (s p estupem na moskevskèm letiöti Sheremetevo) trval let asi 10 hodin. PrvnÌ kulturnì öok zaûìv kaûd Evropan potè, co se vymot z letiötï a dopravì se do centra tohoto indickèho hlavnìho mïsta. OsobnÏ bych 14 AKADEMIK 1/2007

ho charakterizoval jako p elidnïnè p chnoucì zneëiötïnè mïsto plnè nah nïë, bezdomovc, ûebr k, idië hazardèr (kte Ì o dopravnìch p edpisech nemajì v bec ponïtì, pokud tedy zde v bec nïjakè existujì) a prodavaë vöeho moûnèho. Mimo to se zde volnï potuluje spousta nikomu nepat ÌcÌch, na kost vyhubl ch ps, posv tn ch krav a k tomu jeötï spousta potkan, kte Ì si v hald ch p chnoucìch odpadk (povalujìcìch se vöude po ulicìch) hledajì zbytky jìdel. Na norm lnì proch zku po mïstï bylo nutnè zatnout zuby, odloûit z brany a vyzbrojit se znaënou d vkou odvahy. Do tïchto mìst vyrazì pouze ten, kdo touûì po skuteënèm dobrodruûstvì a kdo chce vidït tzv. ÑReal Old Delhiì. Na druhou stranu je nutno konstatovat, ûe zde stojì i nïkolik budov a pam tek, kterè stojì za to urëitï navötìvit: p ekr sn Humayu nova hrobka ze 16. stoletì, Lotosov chr m,»erven pevnost, meöita Jama Masjit ze 17. stoletì, kter je nejvïtöì muslimskou meöitou v Indii a kter pojme vìce neû 25 000 vï ÌcÌch a mnoho dalöìch. Je vöak vûdy nutnè poëìtat s tìm, ûe jako turista-cizinec zde zaplatìte vûdy p ibliûnï 10ñ20kr t vyööì vstupnè neû mìstnì obyvatelè, i kdyû po p epoëtu na naöi mïnu zjistìte, ûe jste nezaplatili o moc vìc neû na z mek nebo hrad u n s. V kaûdèm p ÌpadÏ staëilo v Delhi str vit dva dny k tomu, abychom poznali to nejzajìmavïjöì z celèho mïsta. Proto jsme rychle koupili lìstky na vlak a p es indickè ÑmÏsteËko zlodïj ì Ghorakpur a pohraniënì indicko-nep lskè mïsto SonaulÌ (kde jsme si za 30 USD vy Ìdili vìza) odjìûdìme do Pokhary, druhèho nejvïtöìho nep lskèho mïsta. Jiû po p ekroëenì hranic je patrn rozdìl mezi obïma zemïmi. Nep l je mnohem kultivovanïjöì zemì, nenì tak zne- ËiötÏn (jedinou v jimkou je snad mïsto Kathmandu), lidè nejsou dotïrnì a nechtïjì z turist tahat jen penìze, ale dajì se s v mi Ëasto do eëi prostï jen tak. Pro n s»echy je tato zemï takè cenovï v hodnïjöì; veökerè ceny uvedenè v nep lsk ch rupiìch p epoëtenè na koruny jsou p ibliûnï t etinovè (v Indii asi poloviënì), takûe sehnat ubytov nì ve dvoul ûkovèm pokoji za 40 KË/osobu s vlastnì koupelnou a WC nenì û dn problèm. I kdyû DopravnÌ ruch v ulicìch Agry z historick ch pam tek nebo jin ch turistick ch zajìmavostì toho Pokhara moc nenabìzì, turisty je vyhled van zejmèna proto, ûe je v chozìm bodem pro vïtöinu trek do oblasti poho Ì Annapurny a DhaulaghirÌ. MusÌme uznat, ûe na turisty ze z padnìch zemì je toto mïsto skuteënï velice dob e p ipraveno. MajitelÈ hotel, hostel a lodgì vïtöinou znajì d vod jejich n vötïvy, a proto nabìzejì kromï ubytov nì jeötï adu dalöìch sluûeb. Je zde moûnost najmout si pr vodce nebo nosiëe, vy Ìdit si povolenì pro vstup do hor a vyuûìt dalöìch nabìzen ch v hod. TakÈ my jsme se rozhodli najmout si pr vodce, a to za cenu 12 USD/den. Tato volba se pak uk zala jako skuteënï dob e investovanè penìze. Jiû p edem jsme mïli jako cìl naöeho treku mìsto nazvanè South Annapurna Base Camp (jiûnì z kladnì t bor Annapurny), kterè leûì ve v öce p ibliûnï 4 130 m.n.m. Na cestu tam i zpït je t eba poëìtat s 8 dny, bïhem nichû se zdol v celkovè p ev öenì asi 3 500 m. DennÏ je nutno zvl dnout p ibliûnï 6ñ8 hodin pochodu, kdy se p ekon vajì st ÌdavÏ hlubok dolì s t hl mi dlouh mi v stupy takûe nïkdy jsme byli veëer pouze o 300 v ökov ch metr v öe neû p edchozì veëer. Teploty se i zde bïhem dne pohybujì kolem 30 stupú a se zmïnou nadmo skè v öky se bïhem dne v raznï nemïnily; pouze veëer a r no jsme pociùovali nep Ìjemn chlad a hlavnï vlhko. V hodou tohoto treku je, ûe se jiû po prvnìm dni dostanete do mìst, kter jsou tèmï ze vöech stran obklopena majest tn mi sedmitisìcov mi vrcholy, jedinou osmitisìcovku ñ hlavnì vrchol poho Ì Annapurny ñ uvidìte aû poslednì den v stupu, kdy dorazìte do z kladnìho t bora. NavÌc nenì nutnè mìt s sebou vlastnì stan, protoûe levnï se d p enocovat v jednoduch ch lodgìch v horsk ch vesniëk ch (zpravidla nïkolik jednoduch ch pokoj se dvïma a vìce l ûky, za kterè zaplatìte p ibliûnï 50 KË/osobu). Jejich komfort vöak s p ib vajìcì nadmo skou v ökou rapidnï kles. Do z - kladnìho t bora lze dojìt za 4ñ5 dn, kdy je nïkolikadennì mornè ölap nì odmïnïno chvatn mi v hledy na posv tnou nep lskou horu Machhapuchhre (6993 m), Annapurna South (7219 m), Annapurna IV (7525 m), Annapurna II (7939 m) a Annapurna I (8091 m). Nejkr snïjöì v hled na okolnì hory je vûdy r no, takûe pokud chcete udïlat opravdu hezkè z bïry, je nutnè vylèzt OdpolednÌ siesta (Delhi) ze spac ku jiû kolem öestè, coû p i teplot ch a vlhku, kterè zde v brzk ch rannìch panujì, nenì vûdy jednoduchè. V z kladnìm t bo e Annanpurny tr vìme jeden p Ìjemn den, spojen s p Ìjemn m odpoëinkem, focenìm, pitìm Ëaje z ËerstvÏ natrhanè m ty a ochutn v - nìm oblìben ch placek chapati. T ÌdennÌ cesta zpït konëì ve vesnici Phedi, kam zajìûdì i mìstnì autobusov doprava a kterou vyuûìv me pro p esun zpït do Pokhary. VyuûÌv me moûnosti cestovat na st eöe autobusu (i kdyû je plnï pr zdn ), coû je skuteënï opravdov z ûitek a vöem v ele doporuëujeme takovouto jìzdu vyzkouöet, pokud budete v zemi, kde je tento zp sob cestov nì leg lnì. Po vy ÌzenÌ nezbyt ch formalit jsme n sledujìcì den r no odjeli do hlavnìho mïsta Kathmandu, jeû je od Pokhary vzd leno asi osm hodin cesty autobusem a podle naöeho pr vodce je povaûov no za nejvìce zneëiötïnè mïsto v Nep lu. P i pohledu na technick stav vïtöiny aut n s to v bec nep ekvapuje ñ jezdì tu vöechno, pokud to m motor a je to schopno nïco spalovat. P esto m toto mïsto sv m n vötïvnìk m co nabìdnout: Durbar Square, Patan, Zlat chr m nebo Bouddhanath Stupa z 5. stoletì a dalöì pam tky. Kathmandu nenì tak p elidnïnè jako nap. Delhi, ale takè zde narazìte v zk ch uliëk ch na velkè mnoûstvì kr mk, pouliënìch prodava- Ë, dohazovaë hotel a pochybn ch restauracì, rikö k, taxik, ûebr k a dïtì ulice. Nejen proto, ûe je zde mezin rodnì letiötï, ale p edevöìm proto, ûe je Kathmandu v chozìm mìstem pro vïtöinu trek do oblasti Everestu, je mïsto a zejmèna nïkterè Ëtvrti vhodnè p Ìmo pro zahraniënì turisty, kde lze najìt ubytov nì evropskèho stylu, spoustu restauracì, kav ren atd. VyuûÌv me toho taky, a tak bez problèmu a nutnosti p edchozì rezervace tr vìme dvï noci v p ÌjemnÈm hotelu v centru mïsta (dvoul ûkov pokoj s vlastnìm soci lnìm za ÌzenÌm za 60 KË/osobu). Kathmandu bylo naöì poslednì zast vkou p i naöem putov nì po Nep lskèm kr lovstvì, p ed n vratem dom n m zb valy uû jen dvï zast vky ve V ran sì a Ag e. (PokraËov nì p ÌötÏ) Text a foto: Ing. Miroslav»ulÌk, Ph.D. Katedra financì EkF AKADEMIK 1/2007 15