MASARYKOVA UNIVERZITA. Mezijazyková homonymie v rusko-českém překladu na příkladu pěti vybraných dvojic slov

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra ruského jazyka a literatury Mezijazyková homonymie v rusko-českém překladu na příkladu pěti vybraných dvojic slov Bakalářská práce Brno 2016 Vedoucí práce: doc. PhDr. Mgr. Simona Koryčánková, Ph.D. Autor práce: Martina Vacková

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím citované odborné literatury, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 19. 3. 2016

Bibliografický záznam: Vacková, M. Mezijazyková homonymie v rusko-českém překladu na příkladu pěti vybraných dvojic slov. Bakalářská práce. Brno. Masarykova univerzita. 2016. Anotace: V rámci bakalářské práce je zkoumána problematika vybraných rusko-českých homonymních dvojic na možnostech jejich překladu a praktického užití v ruském jazyce. Jedná se o téma mezijazykové homonymie, vycházející ze společného lexikálního základu slovanských jazyků. Důležitá role je přikládána významu slova v kontextu sdělení. Výzkum je veden v rovině slovníkové analýzy a její závěry ověřeny v prostředí jazykových korpusů. Abstract: In my bachelor thesis I was researching issues in Czech-Russian homonymous pairs and the translation and usage in the Russian language. It concerns the interlingual homonyms which comes from the mutual lexical basis of the Slavic languages. An important part is the word meaning in the context of the announcement. The research has been done on a dictionary analysis and its results were consulted in linguistic corpora. Klíčová slova: mezijazyková homonymie, rusko-česká homonyma, jazykový korpus Key words: interlingual homonymy, Czech-Russian homonyms, linguistic corpus

Poděkování Moje poděkování patří doc. PhDr. Mgr. Simoně Koryčánkové, Ph.D. za odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovala.

Obsah ÚVOD... 7 I. TEORETICKÁ ČÁST... 10 1 Lingvistický rámec mezijazykové homonymie... 10 1.1 Historie teoretických východisek mezijazykové homonymie... 10 1.2 Problematika terminologie mezijazykové homonymie... 11 1.3 Odborná literatura k problematice mezijazykové homonymie... 13 1.4 Mezijazyková homonymie v rámci lingvistických disciplín... 16 1.4.1 Problematika zařazení mezijazykových homonym do tradičních lingvistických disciplín... 16 1.4.2 Korpusová lingvistika a její využití při práci s mezijazykovou homonymií... 17 1.5 Definice a členění mezijazykové homonymie... 20 1.6 Paradigmatické vztahy mezi lexikálními jednotkami v mezijazykové homonymii... 22 2 Překladatelská rovina mezijazykové homonymie... 24 2.1 Definice překladu... 25 2.2 Role kontextu a funkčního stylu... 25 2.3 Překlad rusko-české homonymie z pohledu laické veřejnosti... 28 2.4 Překlad rusko-české homonymie z pohledu didaktiky cizích jazyků... 30 II. PRAKTICKÁ ČÁST... 32 3 Metodika výzkumu... 32 3.1 Cíl výzkumu... 32 3.2 Struktura výzkumné práce... 33 3.3 Informační zdroje... 33 3.4 Výzkumný vzorek rusko-českých homonym... 37

4 Analýza vybraných mezijazykových homonym... 38 4.1 Lexémy живот - život... 38 4.2 Lexémy красный - krásný... 49 4.3 Lexémy позор - pozor... 62 4.4 Lexémy вонь - vůně... 70 4.5 Lexémy запах - zápach... 78 ZÁVĚR... 86 РЕЗЮМЕ... 91 SEZNAM ZDROJŮ... 96 SEZNAM ZKRATEK... 100 SEZNAM PŘÍLOH A TABULEK... 101 PŘÍLOHY... 102 7

ÚVOD - Наш красный. - Prosím tě, co je na tom krásnýho? Dyť je to červený jako trenýrky. Náš je krásnej. - Наш красный! - Ale di, rozumíš tomu jak koza petrželi. 1 Uvedená scéna ze známého českého filmu názorně vystihuje problematiku předkládané bakalářské práce. Ruský chlapec Kolja v rozhovoru se svým dočasným českým opatrovníkem Františkem Loukou sděluje, že jejich praporek je červený. Význam ruského slova красный však opatrovník vnímá ve smyslu zvukově podobného českého slova krásný. Vtipnost dialogu je založena na Loukově neznalosti rozdílného významu formálně podobných slov v českém a ruském jazyce. Z lingvistického hlediska se však zdaleka nejedná pouze o humornou situaci, ale především o závažnou problematiku záměny významu podobných slov v porovnávacím plánu dvou rozdílných jazyků, která může způsobit nejen komické situace, ale i nepříjemná nedorozumění. Obdobné mýlky v překladu mezi příbuznými jazyky lingvisté nazývají interferenční chybou. Samotný jev, pro nějž je charakteristická sémantická rozdílnost formálně shodných či podobných slov, je v jazykovědě označován termínem mezijazyková homonymie. Předmětem bakalářské práce je problematika mezijazykových homonym v komparativním hledisku ruského a českého jazyka, pro kterou je v českých odborných kruzích používáno označení rusko-česká homonymie. Důležité místo v naší studii zaujímá význam, a to nejen z hlediska současného výkladu slova, ale i v souvislosti s jeho původem a historickým vývojem. Ten může v porovnávacím plánu příbuzných slovanských jazyků doložit 1 Kolja/Kolya/Коля - naš vaš/наш ваш. Youtube. [Online]. 24. 3. 2009. [Citováno 20. 7. 2015]. Dostupné na www: <https://www.youtube.com/watch?v=da8mbej3nsu>. 7

u dnes již významově rozrůzněných slov jejich dřívější shodný výklad. 2 3 Přitom ale vyvstává otázka hranic dokončení procesů významových posunů. Projekcí významu slov z mateřského jazyka do lexika jazyka druhého dochází k mýlkám, podobným uvedenému dialogu, poměrně často. Ne vždy je ale užití významu foneticky podobného výrazu u významově rozrůzněných slov v překladu nesprávné. Při důkladné analýze této problematiky je možné vypozorovat, že je přípustné užití původního významu dnes již sémanticky posunutého slova, aniž bychom se dopustili interferenční chyby. Rozpoznání všech možností drobných variabilit v pravidlech pro užití správného překladu slov, spadajících do okruhu mezijazykové homonymie, je jedním z hlavních předpokladů pro zachování přesnosti v odborných textech, estetické hodnoty v textech uměleckých či srozumitelnosti v písemném a ústním projevu. Proto je důležité, aby se studenti při výuce cizího jazyka s problematikou mezijazykové homonymie důkladně seznámili již ve fázi osvojování nové slovní zásoby. Vzhledem k tomu, že se jazykové učebnice této problematice cíleně nevěnují, je nezbytné, aby tento úkol aktivně převzal vyučující a v rámci svých pedagogických dovedností a volbou vhodných didaktických metod ji dokázal začlenit do bloků osvojování nové slovní zásoby. Předkládaná bakalářská práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. První z nich obsahuje dva tematické oddíly, v jejichž rámci se zaměřuje na problematiku mezijazykové homonymie z hlediska lingvistického a překladového. V dílčích kapitolách a podkapitolách podrobněji uvádí teoretická východiska k tématu mezijazykové homonymie, vymezení lingvistických disciplín, které s touto problematikou úzce souvisejí, vysvětlení pojmu a členění mezijazykové homonymie, shrnutí základních tezí z oblasti práce s překladem, vnímání problematiky mezijazykové homonymie laickou 2 3 Horálek, K. Úvod do studia slovanských jazyků. 2. vyd. Praha: Nakladatelství ČAV. 1962. 536 s. Sv. IV. D-14-20100. Machovec, M. Indoevropané v pravlasti aneb Život našich předků podle porovnání jednotlivých jazyků. 1. vyd. Praha: Akropolis. 2000. 128 s. ISBN 80-85770-91-1. 8

veřejností a pedagogy. Východiskem pro zpracování teoretické části byly odborné lingvistické publikace českých a ruských jazykovědců, učebnice pro studenty lingvistických oborů vysokých škol a internetové zdroje. Všechny použité materiály jsou uvedeny v bibliografii na konci bakalářské práce. Obsahem praktické části je výzkum, v jehož rámci jsou zpracovány variability překladu vybraného vzorku rusko-českých homonym. Rozdělena je do dvou oddílů, z nichž první popisuje metodiku výzkumu, druhá předkládá analýzu vybraného vzorku slov. Výzkum byl proveden na základě práce se slovníky (převážně elektronickými) a dalšího zkoumání v prostředí národních korpusů českého a ruského jazyka. Použití elektronických slovníkových zdrojů a internetového prostředí jazykových korpusů bylo motivováno snahou předložit nejen učitelům, ale i jejich studentům, volně dostupný prostředek k aktivizaci zájmu o další bádání v oblasti mezijazykové homonymie. Výstupem praktické části je demonstrace možností překladu vybraného vzorku slov s ohledem na jejich současný a původní význam. Veškeré podklady, jichž bylo k výzkumu použito, jsou součástí seznamu zdrojů na konci práce. Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl nabídnout učitelům a studentům ruského jazyka (jako jazyka cizího) základní orientaci v dostupných zdrojích pro práci se slovy příslušejícími do kategorie rusko-české homonymie, na vybraném vzorku slov demonstrovat možnosti zkoumání jejich vzájemných sémantických vztahů v porovnávacím plánu ruského a českého jazyka a hledání možností adekvátního překladu rusko-českých homonym. Současně tak chceme přispět k zefektivnění procesu osvojování nové slovní zásoby při vyučování a aktivovat zájem studentů o problematiku práce se slovy spadajícími do skupiny rusko-české homonymie. Bakalářská práce může posloužit jako doplňující podklad pro výuku lexika ruského jazyka, být přínosem nejen pro učitele, ale prostřednictvím projekce provedené analýzy do aktivizačních procesů žáků i motivačním impulsem k začátku úspěšné cesty nastupující generace budoucích překladatelů. 9

I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Lingvistický rámec mezijazykové homonymie Mezijazyková homonymie představuje jedno z mnoha lingvistických označení pro rozdílnou sémantiku shodných (nebo velmi podobných) tvarů slov v porovnávacím plánu dvou či více, zpravidla příbuzných, jazyků. 1.1 Historie teoretických východisek mezijazykové homonymie Studiem formálně podobných a současně významově rozdílných slov v příbuzných slovanských jazycích se lingvisté začali zabývat na začátku 20. století. Mezi nejvýznamnější vědce, kteří tento jev zkoumali, patří slovenský lingvista L. A. Mičátek, 4 který poprvé shrnul svoje poznatky v r. 1903 v Diferenčním slovníku slovanských jazyků srbštiny, bulharštiny a slovenštiny. 5 Prvním českým (československým) autorem diferenčního slovníku byl J. Fuhrich, 6 jehož Diferenční slovník polsko-ruský 7 vyšel v r. 1925. 8 V rusko-českém porovnávacím plánu se této problematice věnovali J. Říha a A. Kulčickij, 9 autoři Kapesního slovníku česko-ruského se stručným přehledem tvarosloví čes. i rus. a s označením změn ruského přízvuku, 10 vydaného 4 Vlček, J. Úskalí ruské slovní zásoby, slovník rusko-české homonymie a paronymie. Praha: Svět sovětů. 1966. 229 s. ISBN 26-302-66. S. 181-182. 5 Tamtéž. S. 181. 6 Tamtéž. S. 182. 7 Tamtéž. S. 182. 8 Tamtéž. S. 182. 9 Tamtéž. S. 182. 10 Tamtéž. S. 183. 10

v r. 1926, v němž byl uveřejněn seznam pod názvem Slova, jež v češtině a ruštině jsou podobného znění, ale různého významu. 11 V roce 1928 byl vydán francouzsko-anglický diferenční slovník 12 pod názvem Les faux amis ou Les piéges du vocabulaire anglais, 13 jehož autoři, francouzští jazykovědci M. Koessler a J. Derocquigny, jako první pojmenovali mezijazykovou problematiku slov shodných formou a rozdílných významem termínem les faux amis. Autorky Konverzační příručky ruštiny L. Matulová, M. Filkusová a O. Malíková uveřejnily v roce 1958 v této publikaci seznam slov pod názvem Ruské a slovenské slová rovnakého znenia a s rozdielným významom. 14 Problematice slov shodných či podobných po grafické a fonetické stránce a současně rozdílných po stránce sémantické postupně začali věnovat pozornost i vyučující ruského jazyka. Jedním z našich předních pedagogů je v tomto směru profesor Univerzity Karlovy v Praze L. V. Kopeckij, uznávaný lexikolog, člen Pražského lingvistického kroužku, autor mnoha metodických prací a slovníků. L. V. Kopeckij jako první zavedl do lingvistiky pojem rusko-česká (česko-ruská) homonymie. 15 1.2 Problematika terminologie mezijazykové homonymie V předchozí kapitole bylo deklarováno, že první odborné označení pro mezijazykovou homonymii vnesli do lingvistiky na začátku 20. století francouzští jazykovědci pod názvem les faux amis. V moderní evropské 11 Vlček, J. Úskalí ruské slovní zásoby, slovník rusko-české homonymie a paronymie. Praha: Svět sovětů. 1966. 229 s. ISBN 26-302-66. S. 183. 12 Tamtéž. S. 188. 13 Хуцишвили, С. Межьязыковые соответствия омонимичного характера в славянских языках. Болгсрская русистика. In Acta Linguistica. [Online]. ISSN 1313-3713. S. 53. 2010. [Citováno 24. 7. 2015]. Dostupné na www: <http://www.actalinguistica.com/arhiv/index.php/bulrus/article/view/270/438>. 14 Vlček, J. Úskalí ruské slovní zásoby, slovník rusko-české homonymie a paronymie. Praha: Svět sovětů. 1966. 229 s. ISBN 26-302-66. S. 183. 15 Tamtéž. S. 184. 11

lingvistice je tento pojem často uplatňován rovněž v anglickém překladu false friends. Prostředí české jazykovědy překládá výraz jako zrádní přátelé, je možné se setkat i s označením zrádná slova či zaměnitelná slova. V ruské lingvistice je jeho ekvivalentem termín ложные друзья (переводчика). 16 L. I Borisova v publikaci Ложные друзья переводчика научно-технической литературы uvádí i další termíny používané ruskými lingvisty: ложные эквиваленты, межьязыковые омонимы, междуязычные (или межъязыковые) аналогизмы, псевдоинтернационализмы, псевдоэквивалентные пары слов. 17 V odborné literatuře se lze setkat také s terminologií mezijazyková antonymie, mezijazyková paronymie, mezijazyková polysémie, pseudointernacionalismy, mezijazyková synonymie, mezijazyková kvazisynonymie atd. M. Przibylski z Ústavu slavistiky Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně ve svém článku, uveřejněném v časopise Opera Slavica, upozorňuje v souvislosti s mezijazykovou homonymií i na další pojmy: ( ) terminologie se v mezinárodním měřítku současně s rostoucím zájmem badatelů obohatila i o některá další, novější označení, např. tautonyma (Lipczuk. 1990. 4), aproximaty (Tokazr. 1998. 1999), aproximatismy (Karpaczewa. 1994), ale také jazyková falsiekvivalence či zdánlivá ekvivalence (Leszcyński. 1996). 18 Obecně je ale v současné lingvistice ustáleno souhrnné označení mezijazyková homonymie. 19 Mnozí lingvisté se s termínem homonymie neztotožňují a adekvátní pojmenování pro tento jev zatím stále hledají. 16 Žaža, S. Ruština a čeština v porovnávacím pohledu. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně. 1999. 122 s. ISBN 80-210-2058-X. S. 29. 17 Борисова, Л. И. Ложные друзья переводчика научно-технической литературы. Часть 1 (Методическое пособие). Москва: Всесоюзный центр переводов научно-тецхнической литературы и кокументации. 1989.125 с. С 5. 18 Przybylski, M. Teoretická a terminologická východiska pro přípravu Česko-slovinského slovníku mezijazykových homonym a paronym. In Opera Slavica. [Online]. 2013. ISSN 2336-4459. [Citováno 6. 8. 2015]. Dostupné na www: <http://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/128995>. 19 Хуцишвили, С. Межьязыковые соответствия омонимичного характера в славянских языках. Болгсрская русистика. In Acta Linguistica. [Online]. ISSN 1313-3713. S. 54. 2010. [Citováno 24. 7. 2015]. Dostupné na www: <http://www.actalinguistica.com/arhiv/index.php/bulrus/article/view/270/438>. 12

J. Vlček poukazuje na to, že pod termínem homonyma jsou chápána v lexikálním plánu určitého jazyka slova původem a významem různá, která stejně znějí jen náhodou, bez nějaké původní vnitřní spojitosti ( ) u příbuzných jazyků však jde velmi často o slova stejného původu i významu (společný lexikální fond slovanských jazyků), jež se při dalším samostatném vývoji ruského a českého jazyka významově diferencovala (dokonce tak, že vyjadřují úplný opak), jež však si zároveň někdy uchovala i původní společný význam. 20 S. Chucišvili z Tbiliské státní univerzity ve svém článku v lingvistickém časopise Acta Linguistica upozorňuje, že zobecnění problematiky všech paradigmatických vztahů mezi lexikem různých jazyků termínem mezijazyková homonymie je zavádějící a nabízí vhodnější označení межьязыковые соответствия омонимичного характера. 21 1.3 Odborná literatura k problematice mezijazykové homonymie Odbornou základnou pro výzkum v oblasti vzájemných vztahů ruského a českého jazyka, jako příbuzných slovanských jazyků, je u nás Slovanský ústav Akademie věd České republiky (AV ČR). Zde se tímto tématem zabývá zejména oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie, ale i např. oddělení etymologické Ústavu pro jazyk český. AV ČR v rámci projektů, zpracovávaných Slovanským ústavem, úzce spolupracuje s Ruskou akademií věd, konkrétně s Institutem jazykovědy a slavistiky a s Institutem ruského jazyka V. V. Vinogradova. Většina komentářů k obecné problematice mezijazykové homonymie, ale i konkrétně k homonymii rusko-české, je publikována v rovině příspěvků 20 Vlček, J. Úskalí ruské slovní zásoby, slovník rusko-české homonymie a paronymie. Praha: Svět sovětů. 1966. 229 s. ISBN 26-302-66. S. 190. 21 Хуцишвили, С. Межьязыковые соответствия омонимичного характера в славянских языках. Болгсрская русистика. In Acta Linguistica.[Online]. ISSN 1313-3713. S. 53. 2010. [Citováno 24. 7. 2015]. Dostupné na www: <http://www.actalinguistica.com/arhiv/index.php/bulrus/article/view/270/438>. 13

a referátů v rámci lingvistických časopisů a konferencí. Odborná literatura, vztahující se k tématu rusko-českých homonym, není na českém trhu v současné době dostupná, knihovní výpůjčka bývá v převážné míře komplikována uložením knih v centrálních knihovních skladech, případně je možná pouze prezenční formou. Možnost přístupu k odborným zdrojům nabízí především internetové prostředí. Závěry z výzkumné činnosti pracovišť Slovanského ústavu České akademie věd (ČAV) jsou prezentovány na webových stránkách, 22 které obsahují nejen teoretické teze, ale i rozsáhlý fond překladových, výkladových a historických lexikonů. Na základě výzkumné práce ČAV jsou, zejména na univerzitní úrovni, zpracovávány publikace se zaměřením na komparaci ruského a českého jazyka. Mezi nejvýznamnější patří knihy těchto autorů: - J. Vlčka - Úskalí ruské slovní zásoby, slovník rusko-české homonymie a paronymie 23 - M. Zatovkaňuka - Mezijazyková a vnitrojazyková interference 24 - O. Mana Základy lexikologie ruského jazyka 25 - S. Žaži - Ruština a čeština v porovnávacím pohledu. 26 K rozvoji v oblasti rusko-české homonymie nejvýrazněji přispěl J. Vlček, jehož kniha Úskalí ruské slovní zásoby, vydaná v r. 1966, obsahuje kromě teoretických tezí i dosud nejrozsáhlejší slovník rusko-české homonymie a paronymie. 27 V roce 2015 se na českém knižním trhu objevila publikace Zrádná slova v ruštině, 28 s podtitulem Slovník rusko-českých homonym, autorek 22 23 24 25 26 27 28 http://www.ujc.cas.cz. Vlček, J. Úskalí ruské slovní zásoby, slovník rusko-české homonymie a paronymie. Praha: Svět sovětů. 1966. 229 s. ISBN 26-302-66. Zatovkaňuk, M. Mezijazyková a vnitrojazyková interference. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 1979. 275 s. Man, O. Základy lexikologie ruského jazyka. Sv. 1. 2.vyd. Praha: SPN. 1987. 212 s. Žaža, S. Ruština a čeština v porovnávacím pohledu. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně. 1999. 122 s. 80-210-2058-X. Vlček, J. Úskalí ruské slovní zásoby, slovník rusko-české homonymie a paronymie. Praha: Svět sovětů. 1966. 229 s. ISBN 26-302-66. Csiriková, M. Koníčková N. Zrádná slova v Ruštině. Leda: Voznice. 2015. 1. vyd. 264 s. ISBN 978-80-7335-405-3. 14

M. Csirikové a N. Koníčkové. Ruskými lingvisty obdobné knižní publikace (vztahují se výhradně k rusko-české homonymii) vydány nebyly. Téma rusko-české homonymie je i předmětem zájmu vysokoškolských studentů, kteří se mu věnují v rámci svých závěrečných prací. Cílem jejich výzkumů je zpravidla sestavení slovníku rusko-českých homonym. Za všechny lze jmenovat například tyto autory: - Ivana Kopuletá, Katedra ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, BP Částečná ekvivalentnost v morfologii jako zdroj interference (na vybraných slovních druzích), (2007) 29 - Anna Huleová, Oddělení ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, BP Rusko-česká homonyma se zaměřením na substantiva, (2010) 30 - Lucie Mixánová, Oddělení ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, BP Rusko-česká homonymie v oblasti sloves, (2012) 31 - Natalie Hasan, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, BP Mezijazyková homonyma v česko-ruském porovnávacím plánu, (2013). 32 29 Kopuletá, I. Částečná ekvivalentnost v morfologii jako zdroj interference (na vybraných slovních druzích). [Online]. Brno. 2007. [Citováno 9. 9. 2015]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PaedDr. Renée Grenarová, Ph.D. Dostupné na www: <http://theses.cz/id/91p57c/>. 30 Huleová, A. Rusko-česká homonyma se zaměřením na substantiva. [Online]. České Budějovice. 2010. [Citováno 9. 9. 2015]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Marta Vágnerová, Ph.D. Dostupné na www: <http://theses.cz/id/xwhpyg/>. 31 Mixanová, L. Rusko - česká homonymie v oblasti sloves. [Online]. České Budějovice. 2012. [Citováno 9. 9. 2015]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Marta Vágnerová, Ph.D. Dostupné na www: <http://theses.cz/id/s6bvei/>. 32 Hasan, N. Mezijazyková homonyma v česko-ruském porovnávacím plánu.[online]. Praha. 2013. [Citováno 9. 9. 2015]. Bakalářská práce. Karlova Univerzita. Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Lenka Havelková, Ph.D. Dostupné na www: <https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/121684>. 15

1.4 Mezijazyková homonymie v rámci lingvistických disciplín Jak uvádí de Saussere, 33 ( ) jazyk je systém, jehož jednotky jsou vzájemně závislé (postavení každé z nich je dáno jejím vztahem k ostatním jednotkám, není proto vhodné zkoumat je izolovaně od ostatních ( ). 34 Tento výrok se netýká jen jednotlivých jazykových prvků, ale i systému lingvistických věd. Obdobně dílčím jazykovým jednotkám, ani jednotlivé jazykovědné teorie není možné vnímat jako samostatné elementy, ale naopak v kontextu celé šíře poznatků nabízených napříč strukturou nauky o jazyce. 1.4.1 Problematika zařazení mezijazykových homonym do tradičních lingvistických disciplín Mezijazyková homonymie představuje lingvistický pojem, který spadá do oblasti zájmu lexikologie. Součástí této jazykovědné disciplíny jsou další lingvistické nauky. Názory lingvistů na to, které z jazykovědných oborů lexikologie zahrnuje a které mají naopak status vědy samostatné, nejsou jednotné. 35 Nejčastěji jsou do lexikologie zahrnovány: lexikografie, onomastika, sémasiologie, sémantika, etymologie a frazeologie. Problematiku mezijazykových homonym není možné zařadit pouze k jedné z těchto věd. Pokud hovoříme o homonymech, jedná se o významovou rozdílnost shodných či podobných tvarů slov v plánu jednoho jazyka, při mezijazykové homonymii se tento jev uplatňuje v překladové rovině dvou či více jazyků. 33 Ferdinand de Saussere, švýcarský jazykovědec přelomu 19. a 20. století, zakladatel strukturalistické lingvistiky. 34 Černý, J. Úvod do studia jazyka. 1. vyd. Olomouc: Rubico. 1998. 248 s. ISBN 80-85839-24-5. S. 69. 35 Např. Bc. Novodomská, studentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, ve své Magisterské diplomové práci Chorvatsko-česká mezijazyková homonymie a paronymie (substantiva) vyjmenovává rozdílná dělení lexikologických disciplíín podle J. Filipce a Fr. Čermáka, M. Čejky, V. Jílka a doplňuje je dalšími různými členěními, která uvádějí chorvatští jazykovědci. 16

Vzájemným vztahům mezi jazyky se z hlediska překladu věnuje srovnávací lingvistika a lexikografie, význam slov je předmětem sémantiky, původ zkoumá etymologie. Žádná z těchto nauk není od ostatních striktně oddělena. Všechny spolu úzce souvisejí, vzájemně se prolínají a doplňují. Obdobně jako ostatní lingvistické obory, i tyto disciplíny využívají poznatků mnoha dalších jazykových věd, zejména těch, které zkoumají jazyk z historického hlediska. Zájem o poznání historických souvislostí vývoje jazyka projevovali už antičtí filosofové, ale seriózní vědecké základy byly položeny až v 19. století nově vznikajícími jazykovědnými disciplínami. 36 Z hlediska historického jsou stěžejními vědními disciplínami při zkoumání slov historicko-srovnávací lingvistika a etymologie, po stránce výkladu a překladu se slovem zabývají lexikologie s lexikografií, obsahová stránka slova je předmětem sémantiky. Oborem, který se soustředí na procesy učení významu slov, je psycholingvistika. Napříč všemi výše uvedenými jazykovědnými obory nabízí efektivní nástroj ke zkoumání slovní zásoby a veškerých zákonitostí jazykového systému prostředí korpusové lingvistiky. 1.4.2 Korpusová lingvistika a její využití při práci s mezijazykovou homonymií Korpusová (počítačová) lingvistika nabízí v současné době jeden z nejefektivnějších nástrojů k výzkumu a studiu jazykových systémů. Jedná se o poměrně mladý jazykovědný obor, který souvisí s rozvojem informačních technologií druhé poloviny 20. století. 37 Rozsah a možnosti korpusové lingvistiky lze jen velmi obtížně vymezit. Existuje mnoho definic této vědní disciplíny, například: Jazykový korpus je elektronický soubor autentických textů (psaných nebo mluvených), v němž 36 Černý, J. Úvod do studia jazyka. 1. vyd. Olomouc: Rubico. 1998. 248 s. ISBN 80-85839-24-5. S. 66. 37 Tamtéž. S. 203. 17

je možné jednoduše vyhledávat jazykové jevy (zejm. slova a slovní spojení) a zobrazovat je v jejich přirozeném kontextu. 38 Jiná definice uvádí: Korpus je soubor počítačově uložených textů (v případě mluveného jazyka - přepisů záznamu mluvy), který primárně slouží k jazykovému výzkumu. K práci s korpusy slouží speciální vyhledávací program KonText. S jeho pomocí je možné vyhledávat slova a slovní spojení v kontextu a zjistit jejich frekvenci v korpusu i původní textový zdroj. 39 Ruští lingvisté nabízejí následující definici: Корпус - это информационно-справочная система, основанная на собрании текстов на некотором языке в электронной форме. Национальный корпус представляет данный язык на определенном этапе (или этапах) его существования и во всeм многообразии жанров, стилей, территориальных и социальных вариантов и т. п. Национальный корпус создается лингвистами (специалистами по так называемой корпусной лингвистике, быстро развивающейся современной области языкознания) для научных исследований и обучения языку. 40 Autorský tým Českého národního korpusu uvádí: Nejčastější a nejznámější činností prováděnou v rámci počítačové lingvistiky je strojový překlad. Jeho cílem je převést text výchozího jazyka na odpovídající text jazyka cizího. 41 Jako takový nabízí v současné době nejefektivnější nástroj pro lingvistický výzkum nejen v rámci jednoho jazyka, ale i v rovině mezijazykové. V současné době má každá kulturně vyspělá země zpracován korpus národního jazyka. Pro lingvistický výzkum mezi dvěma či více jazyky slouží paralelní korpusy. Paralelní korpus InterCorp je součástí projektu Český národní korpus, podporovaného Ministerstvem školství České republiky 38 39 40 41 Český národní korpus. Ústav Českého národního korpusu FF UK. Praha. [Online]. 2014. [Citováno 25. 7. 2015]. Dostupné na www: <http://www.korpus.cz/>. Tamtéž. [Citováno 25. 7. 2015]. Национальный корпус русского языка. Институт русского языка им. В. В. Виноградова РАН. [Online]. 2003-2014. [Citováno 25. 7. 2015]. Dostupný na www: <http://www.ruscorpora.ru/corpora-intro.html>. Český národní korpus. Ústav Českého národního korpusu FF UK. Praha. [Online]. 2014. [Citováno 25. 7. 2015]. Dostupné na www: <http://ucnk.ff.cuni.cz/>. 18

v rámci programu Projekty velkých infrastruktur pro vědu, výzkum a inovace ( ) slouží jako zdroj dat pro teoretické studie, lexikografii, studentské práce, výuku, zejména výuku cizích jazyků, počítačové aplikace, překladatele i veřejnost. Korpus se buduje s účastí řešitelských pracovišť a je dostupný on-line pro registrované uživatele. 42 Byl založen v r. 1994 Ústavem Českého národního korpusu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze 43 a v současné době obsahuje 2,2 miliard slov, v paralelním prostředí se jedná o 850 milionů slov. 44 Korpusové prostředí ruského jazyka nese název Национальный корпус русского языка. 45 Byl zřízen Ruskou akademií věd v r. 1994, zahrnuje 500 milionů slov a pro vzájemné porovnání mezi jednotlivými jazyky nabízí aplikaci Параллельный корпус s obsahem 54 milionů slov. 46 V prostředí Českého národního korpusu slouží pro výzkum v oblasti mezijazykových vztahů aplikace InterCorp Version 8 47 v prostředí KonText. Pro práci s rusko-českým překladem je možné nastavení paralelního rusko-českého korpusu. Národní korpus ruského jazyka není propracován plnohodnotně do paralely s českým jazykem a umožňuje náhled na český překlad pouze v prostředí paralelního korpusu multijazykového. V něm je možné porovnávat překladové varianty v mnoha světových jazycích, případně pouze ve vybraných jazycích slovanských. Nenabízí však konkrétní statistiky výstupu jednotlivých jazyků. Při práci s překladem je možné paralelní korpusy využívat k vyhledávání konkrétních jazykových jevů. To umožňuje, mimo jiné, také sledovat 42 43 44 45 46 47 Český národní korpus. Ústav Českého národního korpusu FF UK. Praha. [Online]. 2014. [Citováno 25. 7. 2015]. Dostupné na www: <http://ucnk.ff.cuni.cz/intercorp/>. Tamtéž. [Citováno 25. 7. 2015]. Dostupné na www: <http://www.korpus.cz/>. Tamtéž. [Citováno 25. 7. 2015]. Dostupné na www: <https://wiki.korpus.cz/doku.php/cnk:uvod>. Национальный корпус русского языка. Институт русского языка им. В. В. Виноградова РАН. [Online]. 2003-2014. [Citováno 25. 7. 2015]. Dostupné na www: <http://www.ruscorpora.ru/>. Tamtéž. [Citováno 25. 7. 2015]. Dostupný na www: <http://www.ruscorpora.ru/index.html>. Verze 8 byla aktivována v červnu 2015, předcházejí jí verze nižší. 19

zákonitosti užití mezijazykových homonymních párů v obsahově stejných různojazyčných textech. 1.5 Definice a členění mezijazykové homonymie V odborné literatuře se lze setkat s velkým množstvím různých definic mezijazykové homonymie. Např. J. Vlček ji definuje jako slova dvou jazyků, která podobně znějí, obdobně se píší a mají různý význam 48 a současně dodává: Uvnitř této homonymie je třeba rozlišovat mezijazykovou homofonii, tj. slova s obdobným zněním, a mezijazykovou homografii, tj. slova, která jsou graficky podobná nebo adekvátní. 49 O. Man vymezuje homonymii jako vzájemný vztah mezi slovy, která stejně znění, mají stejnou hláskovou podobu, ale značně odlišný význam. 50 Jak dále dodává, v rámci několika jazyků se jedná o homonyma mezijazyková a v rámci ruštiny a češtiny homonyma rusko-česká. 51 S pojmem mezijazyková homonymie je úzce spjat pojem mezijazyková paronymie. Tyto dva termíny bývají často zaměňovány. U obou sice hovoříme o formální shodnosti či podobnosti a současné významové rozdílnosti, u paronym je ale podmínkou, aby obě slova byla shodného slovního druhu. 52 Podle J. Vlčka je dalším rozlišením míra podobnosti, přičemž homonyma jsou slova formálně shodná a paronyma formálně podobná. 53 48 49 50 51 52 53 Vlček, J. Úskalí ruské slovní zásoby, slovník rusko-české homonymie a paronymie. Praha: Svět sovětů. 1966. 229 s. ISBN 26-302-66. S. 203. Tamtéž. Man, O. Základy lexikologie ruského jazyka. Sv. 1. 2.vyd. Praha: SPN. 1987. 212 s. S.117. Tamtéž. S.121. Tamtéž. S.123. Vlček, J. Úskalí ruské slovní zásoby, slovník rusko-české homonymie a paronymie. Praha: Svět sovětů. 1966. 229 s. ISBN 26-302-66. S. 207. 20

Pro rusko-českou homonymii jako obecný pojem (zahrnující homonymii i paronymii) vymezuje J. Vlček následující znaky: 54 1. Zvuková podobnost 2. Grafická podobnost nebo adekvátnost 3. Významová diferenciace 4. Možnost zasahovat jak celé slovní jednotky, tak také jejich některé tvary. Při porovnání grafických plánů ruského a českého jazyka nelze v souvislosti s používáním rozdílného písma (azbuka x abeceda) hovořit o absolutní shodnosti či podobnosti psané formy. J. Vlček ale upozorňuje, že to není důvodem k nepřiznání statutu mezijazykové homonymie. 55 V návaznosti na zohlednění jednotlivých výše uvedených kritérií člení J. Vlček rusko-českou homonymii následovně: 56 1. Lexikální rusko-česká homonymie - grafická (někdy i fonetická) shoda u stejných druhů slov (запах - vůně x zápach - smrad) 2. Slovnědruhovou rusko-českou homonymii - grafická (fonetická) shoda u různých druhů slov (чай - citoslovce x čaj - podstatné jméno) 3. Tvarovou rusko-českou homonymii - grafická (fonetická) shoda v různých gramatických kategoriích (лови - rozkazovací způsob x loví - 3. os. č. j.) 4. Rusko-česká homofonie - zvuková shoda (podobnost) (пруд - rybník x prut - větvička) 5. Rusko-česká homografie - absolutní grafická shoda (родина - vlast x rodina - příbuzenstvo). 54 55 56 Vlček, J. Úskalí ruské slovní zásoby, slovník rusko-české homonymie a paronymie. Praha: Svět sovětů. 1966. 229 s. ISBN 26-302-66. S. 207. Vlček, J. Úskalí ruské slovní zásoby, slovník rusko-české homonymie a paronymie. Praha: Svět sovětů. 1966. 229 s. ISBN 26-302-66. S. 201. Tamtéž. S. 205-206. 21

O. Man dělí rusko-českou homonymii následovně: 57 1. Lexikální homonyma (заказать - objednat x zakázat - запретить) 2. Morfologická homonyma (шило - šídlo x šilo - min. č. od šít) 3. Slovnědruhová homonyma (рано - brzy x ráno - утро) 4. Homofony a homografy homofonie: ( пруд - rybník x prut - прут) homografie: (осада - obležení x osada - посёлок). Jak bylo výše uvedeno, pojem mezijazyková homonymie zahrnuje v porovnávacím plánu dvou (či více jazyků) slova shodná či podobná formou, avšak rozdílná svým významem. Mezijazyková homonymie se projevuje jak v grafickém, tak ve zvukovém plánu porovnávaných jazyků. Přestože klasifikace mezijazykové homonymie není u jednotlivých autorů jednotná, lingvisté shodně poukazují na její výskyt ve všech rovinách jazyka - tedy v rovině lexikální, morfologické i fonetické. 1.6 Paradigmatické vztahy mezi lexikálními jednotkami v mezijazykové homonymii V souvislosti s mezijazykovou homonymií bývá uváděna řada lingvistických termínů, které jsme už okrajově zmínili výše, v kapitole o problematice pojmu mezijazykové homonymie. Kromě homonymie se jedná především o polysémii, paronymii a antonymii. Polysémie je výrazem pro mnohoznačnost. O. Man vysvětluje mnohoznačnost takto: Mnohoznačností slova rozumíme existenci dvou 57 Man, O. Základy lexikologie ruského jazyka. Sv. 1. 2.vyd. Praha: SPN. 1987. 212 s. S. 117-121. 22

nebo více vzájemně vázaných významů v témže slově nebo jinak řečeno schopnost vyjádřit stejným hláskovým komplexem několik předmětů či jevů. 58 O. L. Rubljova definuje polysémii v učebnici pro vysokoškolské studenty distanční formy studia následovně: Полисемия - это семантические отношения внутренне связанных семем, формально выраженные тождеством лексемы. 59 V předchozí kapitole jsme uvedli základní rozdíly mezi homonymií a paronymií. Přesné vymezení této problematiky však není mezi lingvisty jednotné. Zatímco ve shora uvedené definici O. Man poukazuje u homonym na rozdílnost v sémantice, autoři učebnice pro studenty filologické fakulty Современный русский язык: Лексикология. Фразеология. Лексикография: Хрестoматия и учебные задания poukazují nejen na rovinu významovou, ale i gramatickou, když homonyma vymezují jako два (или более) слова, состоящие из тождественных фонемных рядов и различающиеся только семантически или грамматически, или и семантически, и грамматически одновременно. 60 Paronymie je podle J. Vlčka vymezena takto: U paronymie může jít jednak o slova stejného základu, jež se liší od sebe afixy, nebo o slova úplně různá, jež mají společné nebo podobné odvozovací prostředky. 61 Jedna z mnoha ruských definic zní: Паронимы - это подобные по значению однокорневые слова с ударением на одном и том же слоге, относимые к одному логическому ряду - к одной части речи, к одному роду (и виду, если это глаголы и их формы) - и выражающие понятия, различия которых 58 Man, O. Základy lexikologie ruského jazyka. Sv. 1. 2.vyd. Praha : SPN. 1987. 212 s. S. 111. 59 Рублёва, О. Л. Лексикология современного русского языка. Владивосток : Издательство Дальневосточного университета. 2004. 257 с. С. 78. 60 Ивашко, Л. А. и колл. под ред. Поцепня Д. М. Современный русский язык: Лексикология. Фразеология. Лексикография: Хрестоматия и учебные задания. Санкт-Петербург: Филологический факультет СПбГУ. 2002. ISBN 5-8465-0059-5. 496 с. С. 163. 61 Vlček, J. Úskalí ruské slovní zásoby, slovník rusko-české homonymie a paronymie. Praha : Svět sovětů, 1966. ISBN 26-302-66. 230 s. S. 207. 23

заключаются в частных дополнительных смысловых оттенках лексических значений, служащих уточнению мысли. 62 Antonyma jsou slova, která nesou opačné významy. O. Man vymezuje antonyma jako slova různě znějící, která mají opačný význam, vzájemně se vylučují, ale přitom jedno nutně předpokládá druhé. 63 O. L. Rubljova antonymické vztahy mezi slovy definuje následovně: Антонимия - это отношения противопоставленных, но пересекающихся семем, формально выраженные разными лексемами. 64 2 Překladatelská rovina mezijazykové homonymie Z důvodu neznalosti okolností vývoje sémantiky lexikální zásoby obou jazyků dochází při komunikaci mezi rusky a česky hovořícími jedinci k chybným interpretacím sdělení. Závažné nepřesnosti může tato problematika vyvolat zejména v oblasti písemného překladu, a to jak v rovině formálních, tak neformálních textů. Jak bylo uvedeno výše, užití nesprávných slov při překladu může způsobit nedorozumění, mít výrazný vliv na nepřesnosti v odborných textech, ale může také zcela degradovat hodnotu textů uměleckých. Mezi nejvýznamnější translatology, představitele teorie rusko-českého překladu, se u nás řadí J. Levý, D. Žváček a K. Horálek. K předním ruským autorům teoretických tezí o překladu patří V. N. Komissarov a S. G. Barchudarov. 62 63 64 Ивашко, Л. А. и колл. под ред. Поцепня Д. М. Современный русский язык: Лексикология. Фразеология. Лексикография: Хрестоматия и учебные задания. Санкт-Петербург: Филологический факультет СПбГУ. 2002. ISBN 5-8465-0059-5. 496 с. С. 208-209. Man, O. Základy lexikologie ruského jazyka. Sv. 1. 2.vyd. Praha: SPN. 1987. 212 s. S. 149. Рублёва, О. Л. Лексикология современного русского языка. Владивосток: Издательство Дальневосточного университета. 2004. 257 с. С. 78. 24

2.1 Definice překladu Pojem překlad v sobě zahrnuje dva významy. Jedná se o překladatelský proces a jeho výsledek. Překlad může být ústní nebo písemný. Přestože definic překladu je mnoho, jsou mezi lingvisty názory na tento termín prakticky totožné. D. Žváček definuje překlad jako druh komunikační činnosti, při které dochází k převodu textu z jednoho jazyka do druhého, tj. z jazyka výchozího do jazyka cílového, přičemž jde o náhradu znaků jednoho jazyka znaky druhého jazyka. 65 Jak uvádí Z. Kufnerová ve svém článku, uveřejněném v časopise Slovo a slovesnost, sovětský lingvista L. S. Barchudarov spatřuje v překladu proces přetváření textu v jednom jazyce v text v jazyce druhém při zachování neměnného plánu obsahu. 66 V Garbovského učebnici Теория перевода definice překladu zní: Перевод - это ситуация двуязычной коммуникации, в основе которой лежит билингвизм, т.е. способность переводчика использовать в коммуникации два языка. 67 2.2 Role kontextu a funkčního stylu U mezijazykových homonym stanovují překladové slovníky lexémům shodným po grafické či fonetické formě rozdílné významy. N. K. Garbovskij upozorňuje na úskalí překladu mezijazykových homonym: Наличие языковых универсалий, особенно в лексическом составе языков, порождает еще одно интересное явление в переводе, которое также может быть рассмотрено 65 66 67 Žváček, D. Úvod do teorie překladu (pro rusisty). 2. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého. 1998. 53 s. ISBN 80-7067-814-3. S. 22. Kufnerová, Z. K makrolingvistickému pojetí lingvistiky překladu. In Slovo a slovesnost. UJČ AVČR. [Online]. [Citováno 1. 8. 2015]. Dostupné na www: <http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=2959>. Гарбовский, Н. К. Теория перевода: Учебник. Москва: Издательство Московского университета. 2004. 544 с. ISBN5-21I-04802-4. С. 316. 25

в рамках переводческой интерференции. Это явление заключается в том, что переводчики в ряде случаев ошибочно принимают за универсалии и используют в качестве эквивалентов знаки переводящего языка, имеющие сходные внешние оболочки (чаще всего фонетические) со знаками исходного языка, но отличающиеся семантикой или особенностями функционирования в речи. 68 S ohledem na kontext sdělení, znalost reálií překládaných jazykových kultur a daný funkční styl textu lze použít pro překlad těchto slov i ekvivalent shodný graficky (či foneticky), jehož význam by za jiných okolností správnosti překladu neodpovídal. Z. Kufnerová upozorňuje, že při překladu je nutné brát v úvahu nejen jednotlivé jazykové systémy, ale i extralingvistický kontext. 69 J. Levý k problematice uvádí: Správná interpretace jakéhokoliv textu receptorem předpokládá znalosti mimojazykových faktů, jež odráží zvláštní složka významu jazykových jednotek v textu. Lingvistika zpravidla nazývá ty významy, které vyplývají z textu, kontextem, zatímco všechny ostatní informace, dané mimojazykovou skutečností, situací. 70 O. L. Rubljova kontext vymezuje následovně: Контекст - это словесное окружение, или законченный в смысловом отношении отрезок текста, дающий возможность точно установить значение каждого входящего в него слова. В широком смысле контекст - это и условия употребления данной языковой единицы (языковое окружение, речевая ситуация и т.п.). Различают понятия узкий контекст (= словосочетаниe) и широкий (все, что больше словосочетания: фраза, предложение, текст). 71 L. I Borisova v publikaci Ложные друзья переводчика научно-технической литературы upozorňuje: В зависимости от контекста способы перевода могут быть самыми различными. В каждом соответствующем случае 68 69 70 71 Гарбовский, Н.К. Теория перевода: Учебник. Москва: Издательство Московского университета. 2004. 544 с. ISBN5-21I-04802-4. С. 324. Kufnerová, Z. K makrolingvistickému pojetí lingvistiky překladu. In Slovo a slovesnost. UJČ AVČR. [Online]. [Citováno 1. 8. 2015]. Dostupné na www: <http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=2959>. Levý, J. Umění překladu. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel. 1963. 288 s. S. 15. Рублёва, О. Л. Лексикология современного русского языка. Владивосток: Издательство Дальневосточного университета. 2004. 257 с. С. 75. 26

следует внимательно анализировать контекст для принятия переводческого решения. 72 Překlad může být věrný nebo volný. Volný překlad je užíván především v umělecké literatuře, protože jeho cílem je zachování estetických hodnot textu. Věrný překlad je uplatňován v literatuře odborné, kde je nutné zachovat především vědeckou přesnost. K problematice překladu Z. Kufnerová uvádí, že ústřední problém lingvistické teorie překladu, popř. i celé lingvistiky, badatelé shodně spatřují v problému sémantické ekvivalence, ev. adekvátnosti, plnohodnotnosti či přesnosti překladu 73 a dodává: Lingvisté se vesměs shodují v tom, že pojem ekvivalentnosti v teorii překladu může být týž pro všechny druhy překladů a že nesporně nejsložitější je tato otázka u překladů textů z krásné literatury, v nichž je extralingvistický kontext nejvýraznějším faktorem. 74 J. R. Beneš 75 ale upozorňuje, že stejně jako věrné vystihnutí významu sdělení v umělecké literatuře může být v souvislosti s rozdílnými jazykovými kulturami obtížné i nalezení adekvátních odborných termínů v literatuře neumělecké. Přesto ale popisuje základní rozdíl mezi odborným uměleckým překladem následovně: Máme-li co činit s přísně odborným projevem, ne vždy je možnost poznámky nebo jiné vysvětlivky; překladatel může vhodně upozornit v závorce nebo pod čarou na skutečný stav věci a nemusí se vydávat na nejistou půdu faux amis (uvozovky autora) různojazyčné paronymie. 76 A dále dodává, že při překladu beletrie je situace zpravidla složitější: Nedovoluje-li povaha edice, aby se překladatel vyjádřil k věci v poznámkách na konci textu, je nutno volit podle charakteru předlohy takové vyjádření, které by čtenáři co nejvíce 72 73 74 75 76 Борисова, Л. И. Ложные друзья переводчика научно-технической литературы. Часть 1 (Методическое пособие). Москва: Всесоюзный центр переводов научнотецхнической литературы и кокументации. 1989.125 с. С 4. Kufnerová, Z. K makrolingvistickému pojetí lingvistiky překladu. In Slovo a slovesnost. UJČ AVČR. [Online]. [Citováno 1. 8. 2015]. Dostupné na www: <http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=2959>. Tamtéž. [Citováno 1. 8. 2015]. Beneš, J. R. Překladatelský problém homonym. In Překlady Martina Loskotová. Německo-české a česko-německé překlady. [Online]. [Citováno 1. 8. 2015]. Dostupné na www: <http://www.preklady-nemciny.cz/homonyma>. Tamtéž. [Citováno 1. 8. 2015]. 27

přiblížilo věcnou stránku pojmenování, ovšem tak, aby nebyl porušen situační, časový a místní kolorit. 77 Další významnou rovinou pro interpretaci sdělovaného obsahu je stylistický rámec (funkční styl). Funkční styly se dělí podle: a) funkce, kterou plní b) podle účelu, pro který jsou zpracovány. Základním členěním funkčních stylů je jejich rozdělení na: a) odborné (neumělecké) b) neodborné (umělecké). Odborný styl zahrnuje texty vědecké, naučné, popularizační a administrativní. 78 Do neodborného jsou řazeny roviny publicistické, umělecké a hovorové. Pro jednotlivé funkční styly platí z hlediska užití jazykových prostředků přísná pravidla. V odborném stylu např. není přípustné užití slova живот v jeho zastaralém významu život. Naopak v lidovém rčení nebo v historickém či uměleckém textu to možné je. 2.3 Překlad rusko-české homonymie z pohledu laické veřejnosti Základem pro překlad jsou překladové slovníky. Kromě odborných jazykových slovníků se můžeme setkat i s dílčími laickými překlady lexika mezi dvěma jazyky. V souvislosti s mezijazykovou homonymií se na ruských webových stránkách při zadání termínů ложные друзья на чешском či межьязыковые омонимы чешский язык objevují kromě odborných slovníků a komentářů i příspěvky laické veřejnosti. Tyto internetové stránky nesou zpravidla označení 77 Beneš, J. R. Překladatelský problém homonym. In Překlady Martina Loskotová. Německo-české a česko-německé překlady. [Online]. [Citováno 1. 8. 2015]. Dostupné na www: <http://www.preklady-nemciny.cz/homonyma>. 78 Žváček, D. Kapitoly z teorie překladu I: (odborný překlad). 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého. 1995. 51 s. ISBN 80-7067-489-x. S. 17. 28

Cмешные чешские слова, Забавный чешский язык apod. Jejich autoři nevnímají, narozdíl od autorů odborných prací, rozrůzněnou sémantiku podobně znějících slov v porovnávacím plánu ruského a českého jazyka jako lživou či zrádnou. Komentují ji jako směšnou a zábavnou. Autoři těchto příspěvků např. uvádějí: Когда начинаешь учить чешский язык, то, с одной стороны, встречается много слов подобных русским словам, с другой стороны, в чешском языке есть немало слов, которые вызывают смех или улыбку у русского человека. А иногда из-за неправильного понимания чешских слов люди попадают в комические или нелепые ситуации. Особенно к такому приводят слова, которые читаются как некоторые русские слова, но имеют совершенно иное значение. 79 Mnohé z těchto internetových stránek obsahují i vtipné obrázky s pojmenováním rusko-českých homonym. Jeden z přispěvatelů je předkládá ve formě slovníku pod názvem Веселый чешско-русский словарь 80 (Příloha č. 1) 81 a dodává: Чешский язык, как и русский, относится к славянским языкам. И понятно, почему многие слова в нем по звучанию похожи на наши. На этом сходство заканчивается, ведь смыслы слов практически никогда не совпадают. Более того, иногда начинает казаться, что какой-то злой гений специально придумал значения чешских слов таким образом, чтобы мы с вами о них никогда не догадались. Или дружно над ними посмеялись. 82 Pravděpodobně nejpodrobněji (a na laické úrovni nejseriózněji) otázku rusko-českých homonym komentoval jeden z přispěvatelů diskusního fóra 79 80 81 82 Секачев, А. Смешные чешские слова. Иностранно. [Online]. Poslední úprava 3. 12 2013. [Citováno 26. 8. 2015]. Dostupné na www: <http://inostranno.ru/2013/12/funny-czechwords/>. Янбеков, М. Веселый чешско-русский словарь. AdMe. [Online]. 2015. [Citováno 26. 8. 2015]. Dostupné na www: <http://www.adme.ru/svoboda-kultura/veselyjcheshsko-russkij-slovar-961610/>. Tamtéž. [Citováno 26. 8. 2015]. Янбеков, М. Веселый чешско-русский словарь. AdMe. [Online]. 2015. [Citováno 26. 8. 2015]. Dostupné na www: <http://www.adme.ru/svoboda-kultura/veselyjcheshsko-russkij-slovar-961610/>. 29

na webových stránkách Livejournal, 83 když zde uveřejnil pod názvem Ложные друзья чешско-русские (приложение) 84 jejich zřejmě nejrozsáhlejší soupis (Příloha č. 2) 85 a svůj příspěvek doplnil komentářem: В этом приложении к моему пятитомнику (B K, L O, P R, S T, U Ž) содержатся полуложные друзья, которые могут означать в чешском то же самое, что в русском, но могут и еще что-то. 86 Jeho příspěvek následně vtipně okomentoval jiný přispěvatel slovy: ужасно красивый. 87 K problematice rusko-českých homonym komentuje laická veřejnost na ruských webových stránkách, jako např. Иностранно.ру, 88 nebo Livejournal, 89 90 91 nejčastěji slova вонь, запах, овоши, ужасный, красный, младенец, живот, труп, прах, стул, позор, херня, черствый, запомнить, девка apod. V českém internetovém prostředí se obdobný zájem o rusko-českou homonymii a její humorné hodnocení z řad laické veřejnosti při zadání dotazů mezijazykové homonymie či rusko-česká homonymie nevyskytuje. 2.4 Překlad rusko-české homonymie z pohledu didaktiky cizích jazyků V kapitole 1.1. jsme uvedli, že rozvoj zájmu pedagogů o téma mezijazykové homonymie přinesla druhá polovina 20. století. Mezi naše nejvýznamnější představitele, kteří se věnovali rusko-české homonymii z hlediska výuky, 83 84 85 86 87 88 89 90 91 Медведь. Ложные друзья чешско русские (приложение). Livejournal. [Online]. 2005. [Citováno 26. 8. 2015]. Dostupné na www: <http://iad.livejournal.com/38532.html>. Tamtéž. [Citováno 26. 8. 2015]. Tamtéž. [Citováno 26. 8. 2015]. Tamtéž. [Citováno 26. 8. 2015]. Tamtéž. [Citováno 26. 8. 2015]. Секачев, А. Смешные чешские слова. Иностранно. [Online]. [Citováno 26. 8. 2015]. Dostupné na www: <http://inostranno.ru/2013/12/funny-czech-words/>. Забавный чешский язык. Livejournal. [Online]. 2005. [Citováno 26. 8. 2015.] Dostupné na www: <http://licuala.livejournal.com/175429.html>. Tamtéž. Dostupné na www: <http://p-i-f.livejournal.com/2011003.html>. Чешские ложные друзья и просто приколы. Livejournal. [Online]. 2005. [Citováno 26. 8. 2015]. Dostupné na www: <http://jokilinguarum.livejournal.com/92932.html>. 30