Muzeum a škola výsledky výzkumného šetření k problematice jejich komunikace a spolupráce

Podobné dokumenty
Výuka s interaktivní tabulí versus tradiční výuka v primární škole

ALERGICI A ASTMATICI VE ŠKOLE 21. STOLETÍ

Příprava učitele na výuku sexuální výchovy

INTEGRACE ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY DO VYUČOVÁNÍ MATEMATIKY NA 1. STUPNI ZŠ VÝSLEDKY ANALÝZY

Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky

INFORMACE PRO ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

Požadavky zaměstnavatelů na kompetence učitelů středních odborných škol 1

VÝSLEDKY VÝZKUMU ÚVOD ZPRÁVY Z VÝZKUMU. Hana Poštulková. 62 // AULA roč. 19, 03-04/2011

POČÍTAČEM PODPOROVANÉ VZDĚLÁVÁNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMNÉ SONDY

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

Trendy ve vzdělávání 2010 Sekce 1 Podpora výuky

Petra Pokorná, Petr Ptáček

Renáta Bednárová, Petr Sládek. Pedagogická fakulta MU Brno, Univerzita obrany Brno

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

NA PRVNÍM STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Literární text ve výuce cizího jazyka tvorba a ověřování didaktického modelu

Matematika na 1. stupni ZŠ se zaměřením na využití geometrie v praxi

Komunikace muzea a školy při realizaci preventivních programů ve světle orientačního šetření

Základní škola a Střední škola Karla Herforta Josefská 4, Praha 1 Malá Strana Tel.:

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI OBYVATEL S MĚSTSKÝM ÚŘADEM TRUTNOV

Vámi vybranou odpověď vždy zakroužkujte. U otázek 4, 7 a 10 můžete zakroužkovat více odpovědí.

MOŽNOSTI PROPOJENÍ VÝUKY CHEMIE A ZDRAVOTNICKÉ PRAXE

JAK A PROČ PREZENTOVAT EDUKAČNÍ PROGRAMY MUZEÍ A GALERIÍ ŠKOLÁM PROSTŘEDNICTVÍM MUZEOEDU

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

CZ.1.07/1.5.00/

Připravenost učitelů k ochraně bezpečí žáků v případech mimořádných událostí ohrožujících život a zdraví

MAPOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI NA ÚROVNI GYMNÁZIÍ, SŠ A VOŠ

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Mapování profesního uplatnění sociálních pedagogů na trhu práce od roku

Zjišťování spokojenosti. s poskytovanou službou

Výuka odborného předmětu z elektrotechniky na SPŠ Strojní a Elektrotechnické

VYUŽITÍ STAVEBNIC VE VÝUCE NA ZŠ

ROZVOJ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI Z POHLEDU UČITELŮ 1. STUPNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY. Tereza Gajďoková

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

MUZEJNĚ PEDAGOGICKÁ PRÁCE METODICKÉHO CENTRA MUZEJNÍ PEDAGOGIKY SE ZNEVÝHODNĚNÝMI SKUPINAMI NÁVŠTĚVNÍKŮ MGR. PAVLA VYKOUPILOVÁ

SSOS_AJ_3.17 Czech education

HODNOCENÍ KVALITY A EFEKTIVITY E-LEARNINGOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ THE QUALITY AND EFFICIENCY EVALUATION OF E-LEARNING EDUCATION. Tomáš Maier, Ludmila Gallová

Science on Stage. Jitka Houfková Zdeněk Drozd KDF MFF UK Praha

Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR

Inovativní trendy a didaktické aspekty v pregraduální přípravě učitelů technických předmětů

Experience of the Integration of ICT into University Education

Zachycení a využití vztahů ve školní třídě sekundárního školství

PREFERENCE UČITELŮ PŘI VYUČOVÁNÍ MANUÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

INFORMACE PRO ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

Jak na vzdělávání nadaných dětí v předmětu matematika?

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O.

USING VIDEO IN PRE-SET AND IN-SET TEACHER TRAINING

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

Profesní standard v odborném

Pohled pedagoga běžné základní školy na podporu komunikativních kompetencí žáků s narušenou komunikační schopností

KONFERENCE PROJEKTU CESTA KE KVALITĚ. Zpracovala: Petra Nosková

Zelený produkt automobilek a jeho vnímání různými generacemi českých spotřebitelů EVA JADERNÁ, MARTIN MLÁZOVSKÝ

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ NA CESTĚ OD RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU K REALIZACI VE ŠKOLNÍ PRAXI

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PEDAGOGICKÉHO STUDIA UČITELŮ DISTANČNÍ FORMOU STUDIA

Spolupráce s institucemi

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Specifické poruchy učení a jejich problematika

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM

Blanka Jankovská Univerzitní knihovna Pardubice. 19. září 2013, Aula UK, Praha - Jinonice

Digitální učební materiál

Výsledky hodnocení ZŠ Vyskytná nad Jihlavou rodiči pomocí dotazníkového šetření

ELEKTRONICKÉ STUDIJNÍ OPORY A JEJICH HODNOCENÍ STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY

Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání

Britské společenství národů. Historie Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ročník gymnázia (vyšší stupeň)

Výstupy z dotazníkového šetření mapujícího rizikové chování v pražských školách z pohledu pedagogů

Oblasti k získávání údajů k hodnocení školní práce. v MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené, Riegrova l. České Budějovice

ETICKÁ VÝCHOVA V PŘÍPRAVĚ BUDOUCÍCH UČITELŮ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. Vladimíra Křížová

ENVIRONMENTAL EDUCATION IN.

specifickými poruchami učení. Shrnuje principy vyučování a učení, analyzuje alternativní metody. Vymezuje zásady výuky cizího jazyka u žáků se

ANALÝZA MULTIMEDIÁLNÍ UČEBNICE S OHLEDEM NA JEJÍ STRUKTURU ANALYSIS OF A MULTIMEDIA EDUCATION WITH REGARD TO ITS STRUCTURE

Základní škola Marjánka

Anketa pro rodiče dětí MŠ - vyhodnocení Základní škola a mateřská škola Holetín

FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE

Učitelé matematiky a CLIL

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro rodiče šk. r. 2011/2012

TMZ 7: Asistenti pedagoga na školách, kde je realizován projekt RAMPS VIP III. Mgr. Jana Mrázková PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, PhD. Praha, 25.9.

PROGRAM GEOGEBRA VE VÝUCE LINEÁRNÍ ALGEBRY

Subjektivní obtížnost profesních činností studenta učitelství 1

Profil návštěvníka města Olomouce: Trendy

PŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického

Přechod žáků ze čtvrtého do pátého ročníku základní školy

Integrovaná terénní výuka jako systém

Žáci -Výzdoba školy se mi líbí

Obecná didaktika úvodem Petr Knecht. SZ7MP_ODI1 St 19:25-20:10 (prezenční st.) SZ7MK_ODI1 Po 18:30-20:10 (kombinované st.)

Zápis vedoucí PS Rovné příležitosti č. 05/01_2019

Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi učiteli účastníky akcí RKC LK.

Postoje žáků k řešení slovních úloh

Mgr. Pavla Dobešová. Výuka předmětů: Česká literatura 19. století. Téma disertační práce: Multimédia v hodinách literární výchovy na 2.

ODBORNÁ STŘEDNÍ ŠKOLA PODNIKATELSKÁ KOLÍN

SSOS_AJ_3.18 British education

V následující části prezentujeme základní údaje o provedených výzkumech na prvním stupni základní školy. 1. stupeň ZŠ. 1.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

Social Media a firemní komunikace

Dotazníkové šetření cílové skupiny rodiče dětí MŠ (Školní rok 2014/2015)

Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance.

Martin HAVELKA. 2/2010, Volume 2, Issue 2 ISSN X. Journal of Technology and Information Education Časopis pro technickou a informační výchovu

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.

Rada školy :25:15

Transkript:

Masarykova univerzita Vavrdová, A. (211). Muzeum a škola výsledky výzkumného šetření k problematice jejich komunikace a spolupráce. In T. Janík, P. Kcht, & S. Šebestová (Eds.), Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu (s. 467 473). Brno: Masarykova univerzita. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/capv211/sbornikprispevku/vavrdova.pdf doi: 1.5817/PdF.P21-CAPV-212-83 Muzeum a škola výsledky výzkumného šetření k problematice jejich komunikace a spolupráce Museum and school investigation results of their communication and cooperation issues Alena Vavrdová Abstrakt: Muzea patří mezi tradiční místa vzdělávání od paměti, proto vztah muzea a školy ní ničím novým. Otázkou je spíše inovace tohoto vztahu a jeho maximálně funkční využití. Současná nabídka vzdělávacích programů v některých muzeích je velmi bohatá a stále prochází vývojem. Z terénu však víme, že jen muzea, ale také školy, mají určité rezervy a spolupráce mezi nimi ní zdaleka ideální, jak bychom si představovali. Proto jsme naše výzkumné šetření zaměřili na to, jak školy a muzea v ČR spolupracují, co muzea nabízejí a které problémy je jvíce tíží. Na druhé straně nás zajímalo, jestli učitelé se svými žáky muzea navštěvují, zda by byli ochotni pomáhat muzeu při vytváření programů pro žáky 1. stupně ZŠ, ale také u nich nás zajímaly problémy, které jsou spojeny s návštěvami muzea. Zvolili jsme metodu dotazníku, který jsme sami zpracovali. Šetření se realizovalo v období podzim 28 léto 21. Výsledky šetření ukázaly, že jvětším problémem je komunikace mezi školou a muzeem. Muzea uvedla, že je třeba, aby se školy více angažovaly, učitelé zase požadují, aby se více angažovala muzea v oslovování škol s nabídkami programů bo projektů. Klíčová slova: muzeum, škola, spolupráce, RVP ZV Abstract: Museums have traditionally been places of education and therefore the relationship between museums and schools is not surprising. At present, the issue is the innovation of such a relationship and its maximum functional application. The current offer of educational programmes in some museums is wide and ever developing. However, it is known from our field investigation that both museums and schools could improve further and their cooperation does not comply with our notion of ideal cooperation. Therefore, our investigation aimed at the forms of cooperation of Czech schools and museums, what museums offer, and what the most pressing problems are. On the other hand, we wanted to know whether teachers visit museums with their pupils and whether they are willing to help museums create programmes for primary school pupils. We also investigated problems related to museum visits. The method of our choice was a questionnaire of our own design. The investigation took place in the period between autumn 28 and summer 21. The results proved that communication represented the most serious problem between school and museum. Museums stated that schools should be more engaged whereas teachers required museums to be more active in addressing schools and designing programmes or projects for them. Keywords: museum, school, collaboration, The Framework Educational Programme

1 Úvodem Od školního roku 26/27 všechny základní školy v České republice učí podle Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV). Tento komplexní pedagogický dokument ovlivňuje a usměrňuje vzdělávání na všech typech škol, které poskytují základní vzdělávání. Současná proměna školství umožňuje bývalou flexibilitu školy v návštěvě kulturních institucí, realizaci vlastní výuky mimo budovu školy a využití sbírkových fondů pro učení. Jedním z cílů je koncepčně začlenit a zúročit vzdělávací potenciál místa a regionu a využít je k rozšíření učiva a k využití tradičních metod a forem práce v relevantních předmětech. Jeden z očekávaných výstupů tematického okruhu Lidé a čas se přímo dotýká spolupráce muzea a školy: žák má využívat muzeum jako zdroj informací pro pochopení minulosti. Pro naplnění tohoto cíle je ale důležitá muzejní připravenost na návštěvu školy. Ve školách většinou ní takové materiální vybavení, aby učitelé mohli žákům poskytnout názorný materiál ke každému učivu. Muzea na druhé straně vlastní rozsáhlé sbírky, ale většina z nich nabízí informace vhodnou formou pro žáky 1. stupně ZŠ. Tito žáci jsou schopni pojmout a zpracovat informace určené především dospělým návštěvníkům, proto návštěva takového muzea může znamenat spíše problém žáci jsou soustředění, ukáznění a návštěva muzea pro ně znamená spíše příležitost se uvolnit ze školního vyučování ž zábavnou formu, jak se mohou něco nového dozvědět. Pro učitele je při výběru muzea důležité, jestli je expozice přizpůsobená dětskému návštěvníku a téma výstavy navazuje či rozšiřuje školní výuku. Výhodou této spolupráce je také přímé pozorování věcí a tzv. ohmatání si skutečnosti. Učitel by měl znát kulturní zařízení svého regionu a měl by se pravidelně informovat o nové možnosti obohacení vzdělávání na školách. Pro úspěšnou spolupráci školy a muzea je třeba, aby muzeum informovalo školy o svých nabídkách programů určených školám. Od škol je pak třeba, aby zařazovala návštěvy muzea do svých programů, pomáhala vybírat vhodné výstavy či části expozic, žáky na návštěvu muzea připravovala a poskytovala zpětnou vazbu navštívenému muzeu. 2 Metodologie výzkumu V souladu s předcházejícími informacemi jsme se rozhodli provést šetření, které by zmapovalo, zda muzea a školy spolupracují a co vnímají jako problém. Zvolili jsme metodu dotazníku, který jsme sami zpracovali. Šetření se realizovalo v období podzim 28 léto 21. Dotazník, který byl zaměřen na muzea, jsme rozeslali 93 muzeím v celé ČR, která jsou primárně zaměřena na děti. Vrátilo se 57 dotazníků, tzn., že 36 muzeí dotazník vyplnilo. Dotazník, zpracovaný pro učitele, jsme rozeslali školám také v celé ČR z celkového množství 35 kusů se vrátilo vyplněných. Jedním z cílů bylo zjistit, zda muzea, kromě prohlídek s průvodcem, nabízejí i jiné programy a aktivity, zda spolupracují se školami v regionu a které problémy je jvíce tíží. Na druhé straně nás zajímalo, jestli učitelé se svými žáky muzeum navštěvují, zda se jim spolupráce zdá dostačující a jestli by měli také zájem muzeu pomáhat s vytvářením programů pro žáky 1. stupně základní školy, které je v muzeích stále málo. Učitelé také měli možnost vyjádřit se k problémům, které jsou spojeny s návštěvami muzea. 3 Výsledky výzkumu Z obrázku č. 1 je patrné, že většina muzeí nabízí i jiné aktivity, ž jen prohlídky s průvodcem. Pouze 5 muzeí aktivity nabízí. Graf č. 2 udává přehled jvíce využívaných aktivit muzeí. Z celkového počtu muzeí (57) nabízí interaktivní a činnostně zaměřené pro-gramy 39 muzeí, což je velmi pozitivní zjištění. K dalším výrazným aktivitám muzeí patří workshopy, kurzy 468

(25), přednášky (22), exkurze (8) a muzejní noci (7). Jako další aktivity muzea nabízejí koncerty a další příležitostné akce. Z grafu č. 3 vyplývá, že z celkového počtu 57 se školami spolupracuje až 55 muzeí, pouze 2 muzea spolupracují (důvody však byly uvedeny). Další část šetření se zaměřila na učitele primární školy. Zajímalo nás, zda věk a pedagogická praxe má vliv na přístup učitelů ke spolupráci s muzeem, ale zjistili jsme žádné významné rozdíly v souvislostech s věkem bo s délkou pedagogické praxe vzhledem k využívání muzea k účelům výuky. Nejsou zde proto uvedeny grafy, které tyto položky popisují. Graf č.1 - Nabízí Vaše muzeum i jiné aktivity ž prohlídky s průvodcem? 6 5 57 52 4 3 2 Ano Ne 1 Ano Ne 5 Obrázek 1. Graf číslo 1 Graf č. 2 - Aktivity muzeí 45 4 39 35 3 25 2 25 22 Řada1 15 1 8 7 5 workshopy, kurzy interaktivní a činnostně zaměřené programy přednášky exkurze muzejní noc Obrázek 2. Graf číslo 2 469

Graf č.3 - Spolupracujete se školami v regionu? 6 5 57 55 4 3 2 Ano Ne 1 Ano Ne 2 Obrázek 3. Graf číslo 3 Graf č.7 - Navštěvujete muzeum se svými žáky? 35 3 25 258 2 15 1 5 56 Obrázek 7. Graf číslo 7 Graf č. 8 - frekvence návštěv pedagogů s dětmi 3 25 2 15 1 5 258 6 76 26 2 76 alespoň 1x za rok 2x za rok 3x za rok 4x a více za rok příležitostně alespoň 1x za rok 2x za rok 3x za rok 4x a více za rok příležitostně Obrázek 8. Graf číslo 8 47

Graf č. 9 - Jste spokojení se spoluprácí s muzeem? 35 3 25 2 15 1 144 8 9 částečně 5 částečně Obrázek 9. Graf číslo 9 Z grafu č. 7 je zřejmé, že většina učitelů (258) muzeum se svými žáky navštěvuje, což je velmi pozitivní zjištění. Graf č. 8 ukazuje frekvenci návštěv. Z grafu vyplývá, že velký počet učitelů (76) navštěvuje muzeum 2x za rok, stejný počet (76) pak navštěvuje muzeum příležitostně. Z celkového počtu respondentů je 144 se spoluprácí muzea spokojeno, 8 spokojeno a 9 spokojeno jen částečně, důvody jsou vysvětleny a ocitovány v závěru příspěvku (viz graf č. 9). Graf č. 1 mapuje, zda učitelé mají větší zájem o spolupráci s muzeem. Z celkového počtu má zájem 196 učitelů, 118 zájem má. Učitelé, kteří o větší spolupráci zájem mají (118) uvádějí většinou jako důvod to, že spolupráce je dostačující, bo tak výborná, že už ní třeba víc. Pouze u několika učitelů důvodem zájmu byla ochota chodit do muzea. V grafu č. 11 je znázorněno, zda by učitelé byli ochotni muzeu pomoci při vytváření programů pro žáky 1. stupně ZŠ. Z celkového počtu respondentů až 243 uvedlo, že jsou ochotni pomoci. Graf č. 1 - Máte zájem o větší spolupráci s muzeem? 35 3 25 2 15 196 118 1 5 Obrázek 1. Graf číslo 1 471

Graf č. 11 - Byli byste ochotni pomoci muzeu při vytváření programů pro žáky 1. st. ZŠ? 35 3 25 243 2 15 1 71 5 Obrázek 11. Graf číslo 11 Poslední otázka v dotazníku byla otevřená jak pro názory a doporučení muzeí, tak i pedagogů. Zde bychom ocitovali vybrané názory a komentáře: Muzea: v prvé řadě je důležitá komunikace se školami, vítáme veškeré návrhy ze strany škol a rádi jako instituce vycházíme vstříc, je nutný osobní kontakt, vzájemná komunikace a spolupráce; funguje a ní dobré, pokud se jen pošlou nabídky z muzea,chybí nám zpětná vazba od učitelů, mrzí mě, že děti jdou do muzea vesměs poučené, nabízet to, co je pro muzeum typické a co sama škola těžko zrealizuje sama, důležité vytvořit společný rámec spolupráce, muzeum je schopné poskytnout to zásadní odborníky a autentické sbírkové předměty, škola musí určit, jaké prostředky jsou pro daný věk jvhodnější, důležité jsou podněty škol, uvítali bychom reflexi toho, co interesovaní pedagogové v expozici očekávají a jakým způsobem by navrhli modifikovat didaktické prostředky pro užití skupinou. Učitelé: vše je o osobním kontaktu, jinak spolupracujeme spolupracujeme pravidelně s muzeem, uvítala bych rozšíření nabídky pro žáky 1. stupně ZŠ, ale daří se nám pro školní návštěvy expozicí dohodnout lidovou cenu vstupného, do školy chodí žádné nabídky, problém financí a dopravy. 4 Závěr a doporučení Výsledky šetření ukázaly, že jvětším problémem je komunikace mezi školou a muzeem. Muzea uvedla, že je třeba, aby se školy více angažovaly, učitelé zase požadují, aby se více angažovala muzea v oslovování škol s nabídkami programů bo projektů. V některých dotaznících se objevovaly výpovědi učitelů, kteří uvedli, že je možné, že nabídky přijdou přímo k vedení školy a dále už se dostu z různých možných důvodů k učitelům samotným. Domníváme se tedy, že významným momentem by mohlo být společné setkání ředitelů základních škol přímo v muzeu, kde by všechny zainteresované strany představily své vize a možnosti. Pro propagaci programů by mělo také velký význam pořádání prohlídek pro 472

učitele, kde by byli učitelé seznámeni s aktuálními programy, které muzeum nabízí, popř. by se mohli účastnit workshopů, které muzeum pro učitele připraví, jlépe v odpoledních hodinách. Jak výzkum dále ukazuje, učitelé mají zájem s muzeem spolupracovat a jsou také ochotni muzeu pomáhat při vytváření programů pro děti, které musí vycházet z RVP a Školních vzdělávacích programů daných škol. Důležité je vytvářet programy tak, aby školní výuku obohacovaly, rozvíjely, motivovaly, nikoliv však suplovaly. Obě instituce tak mohou přispívat ke kvalitativnímu posunu vzájemných vztahů na úrovni daného místa a celého regionu. Literatura Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (25). Praha: VÚP v Praze. Kontakt Alena Vavrdová, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta, Katedra primární pedagogiky Žižkovo nám. 5, 771 45 Olomouc e-mail: vavrdova@pdfnw.upol.cz Bibliografické údaje Vavrdová, A. (211). Muzeum a škola výsledky výzkumného šetření k problematice jejich komunikace a spolupráce. In T. Janík, P. Kcht, & S. Šebestová (Eds.), Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu (s. 467 473). Brno: Masarykova univerzita. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/capv211/sbornikprispevku/vavrdova.pdf doi: 1.5817/PdF.P21-CAPV-212-83 473