DLOUHODOBÉ ZMĚNY SKUPENSTVÍ SRÁŽEK V ČESKÉ REPUBLICE

Podobné dokumenty
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Studijní program: Geografie. Studijní obor: Fyzická geografie a geoekologie. Martin HYNČICA

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Klimatické podmínky výskytů sucha

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2017

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

OBDOBÍ SUCHA. Období nedostatku atmosférických srážek, které ovlivňuje vývoj vegetace, živočichů a komunální zásobování vodou.

CO JE TO KLIMATOLOGIE

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2018

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

GEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub,

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 11 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Monitoring sucha z pohledu ČHMÚ. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno

Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

ROZVOJ PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE PO POVODNI RNDr. Radek Čekal, Ph.D. RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D.

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

Český hydrometeorologický ústav

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti

charakteristiky a předpovp edpovědi di tlakových nížín Kyrill & Emma Marjan Sandev CHMÚ sandev@chmi.cz

Na květen je sucho extrémní

Změny klimatu za posledních 100 let

PÍSEMNÝ TEST GEOGRAFICKÝCH ZNALOSTÍ

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

Hydrologie (cvičení z hydrometrie)

Projevy klimatické změny v západních Čechách (podle sekulární stanice Klatovy v období )

Zpracování hydrologických dat

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Příčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D.

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Požadavky na programové vybavení synoptických stanic. Jiří Bednařík, ČHMÚ - OPSS Lysá hora,

Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

Změna klimatu dnes a zítra

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II

Zpravodaj. Číslo 4 / 2010

Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

Porovnání výstupů z modelu Aladin s výsledky měření na LMS Mošnov a MS Lysá hora

METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR

ATMOSFÉRA. Podnebné pásy

Dlouhodobý režim meteorologických. podmínek rozptylu na Ostravsku. Pro přednášku ČMeS P/Ostrava zpracoval RNDr. Z. Blažek, CSc.

Voda globální problém lidstva

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Ekologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav

PÍSEMNÝ TEST GEOGRAFICKÝCH ZNALOSTÍ

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ

Sucho z pohledu klimatologie a hydrologie. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno

Fyzická geografie. Cvičení 5. Ing. Tomáš Trnka

Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Dr. Gražyna Knozová Ing. Mgr. Marie Doleželová, Ph.D.

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Měření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol:

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Zeměpis (geografie) - ročník: PRIMA

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Studijní program: Geografie. Studijní obor: Geografie a kartografie. Martin HYNČICA

Máme se dál obávat sucha i v roce 2016?

Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech

TISKOVÁ ZPRÁVA: Úspěšná realizace projektu Upgrade měřicích systémů pro předpovědní a výstražnou službu

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014

VYHODNOCENÍ METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ ZA ROK 2014

8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Koncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách

Sešit pro laboratorní práci z biologie

5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Vyhodnocení předpovědí Obr Obr Obr. 5.38

Z P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS šk. rok 2017/18 Jarní a podzimní termín. 1. Geografie, její předmět a funkce. Základy geomorfologie (utváření reliéfu Země)

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Meteorologická pozorování v Mořkově Ing. Jan Macháč

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Úvod do předmětu Meteorologická měření

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

PROJEVY GLOBÁLNÍCH ZMĚN V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI TŘEBOŇSKO

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

Maturitní otázky ze zeměpisu

MATURITNÍ OKRUHY GEOGRAFIE

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Transkript:

DLOUHODOBÉ ZMĚNY SKUPENSTVÍ SRÁŽEK V ČESKÉ REPUBLICE Martin HYNČICA 1,2 a Radan HUTH 1,3 Výroční seminář ČMES, Ostrožská Nová Ves, 21.9. 23.9. 2016 1 Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF, UK 2 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Hradec Králové 3 Ústav fyziky atmosféry

OBSAH Úvod a koncept prahové teploty. Česká republika analýza změny skupenství tuhých, smíšených a kapalných srážek na základě databáze SYNOP (Zpráva o přízemních meteorologických pozorováních z pozemní stanice). Rozložení srážkového úhrnu dní se smíšenými srážkami na tuhé a kapalné skupenství a určení prahové teploty z českých stanic. Aplikace prahové teploty na evropské stanice a vyjádření změny skupenství srážek v Evropě. Závěr. 2

ÚVOD Skupenství srážek v klimatologické literatuře spíše opomíjeno. V některých oblastech ale relativně významný dopad: Odtokový režim. Zásoby podpovrchových vod a pravděpodobnost sucha. Přeneseně i vliv na společnost, vegetaci, zemědělství, hydroenergetiku či turismus. Využití: vhodný indikátor změny klimatu, předpovědi zimních povodní (nowcasting), hydrologické modely. Změnou skupenství nejvíce ohroženy střední zeměpisné šířky a podhorské oblasti. 3

ÚVOD Možnost určení skupenství srážek dáno dostupností dat práce s denními úhrny srážek dennímu úhrnu srážek je nutno přiřadit skupenství nebo jej rozložit. Zde využití dvou metod: určení skupenství srážek podle SYNOPu (bude popsáno dále) a podle prahové teploty: Odvozená teplota, podle které je dennímu úhrnu srážek přiřazeno skupenství podle teploty: pokud je teplota v daný den vyšší (nižší) než prahová teplota, je denní úhrn srážek určen jako kapalný (tuhý). Jako prahovou teplotu lze zvolit průměrnou, maximální, minimální denní teplotu nebo rosný bod. Popis změny skupenství podílem S/P (snow/precipitation) v procentech. 4

PRAHOVÉ TEPLOTY RŮZNÉ OBLASTI Studie Lang et al. (1997, Rusko); Auer (1974, USA) T p 2,2 C U. S. Army Corps of Engineers (1956, Sierra Nevada- USA) 1,5 C Feiccabrino a Lundberg (2008, Švédsko) 1,0 C Yuter et al. (2006, Kaskádové pohoří-severní Amerika) 0,5 C Daly et al. (2000, Kalifornie) 0,36 C Lynch-Stieglitz (1994, Nová Anglie); Motoyama (1990, Japonsko) 0,0 C Dai (2008, celý svět) 1,2 C (pevnina) a 1,9 C (oceán) Sælthun (1996, Norsko) Ye et al. (2013, Severní Eurasie) Kienzle (2008, Kanada) -1,0 C až 4,0 C -1,0 C až 2,5 C -1,5 C až 3,5 C 5

ANALÝZA STANIC ČESKÉ REPUBLIKY 10 stanic, rovnoměrné geografické rozmístění; 1981 až 2006; listopad až duben. Popis změny skupenství na základě databáze SYNOP V databázi SYNOP v kategorii stav počasí kódy, z nichž některé určují skupenství srážek vymezení třech kategorií dní se srážkami podle výskytu kódů: Den s tuhými srážkami pouze kódy popisující tuhé skupenství Den s kapalnými srážkami pouze kódy popisující kapalné skupenství Den se smíšenými srážkami buď výskyt alespoň jednoho kódu popisující smíšené skupenství nebo výskyt tuhých a kapalných kódů v jeden den 6

Kódy určující kapalné srážky Kódy určující smíšené srážky Kódy určující tuhé srážky 7

* st. významný trend na 10% hladině statistické významnosti ** st. významný trend na 5% hladině statistické významnosti 8

* st. významný trend na 10% hladině statistické významnosti ** st. významný trend na 5% hladině statistické významnosti 9

* st. významný trend na 10% hladině statistické významnosti ** st. významný trend na 5% hladině statistické významnosti 10

* st. významný trend na 10% hladině statistické významnosti ** st. významný trend na 5% hladině statistické významnosti 11

ODVOZENÍ PRAHOVÉ TEPLOTY Prahová teplota slouží ke zjištění dlouhodobé změny skupenství srážek na stanicích pouze se srážkovými a teplotními daty. K odvození prahové teploty slouží data českých stanic. Nezbytným krokem je rozklad úhrnu dnů se smíšenými srážkami na pevné a kapalné skupenství srážek srážkový úhrn je proporciálně rozdělen podle výskytů kódů v SYNOP: Příklad: úhrn 24 mm, 8 kódů tuhých srážek, 4 kódy kapalných srážek a 2 kódy smíšených srážek tuhé srážky: (24/14)*8 = 13,7 mm; kapalné srážky: (24/14)*4 = 6,9 mm; smíšené srážky: (24/14)*2 = 3,4 mm 12

ODVOZENÍ PRAHOVÉ TEPLOTY Prahová teplota slouží ke zjištění dlouhodobé změny skupenství srážek na stanicích pouze se srážkovými a teplotními daty. K odvození prahové teploty slouží data českých stanic. Nezbytným krokem je rozklad úhrnu dnů se smíšenými srážkami na pevné a kapalné skupenství srážek srážkový úhrn je proporciálně rozdělen podle výskytů kódů v SYNOP: Příklad: úhrn 24 mm, 8 kódů tuhých srážek, 4 kódy kapalných srážek a 2 kódy smíšených srážek tuhé srážky: (24/14)*8 = 13,7 mm; kapalné srážky: (24/14)*4 = 6,9 mm; smíšené srážky: (24/14)*2 = 3,4 mm Úhrn, reprezentující smíšené srážky ve dnech se smíšenými srážkami: rozložení na poloviny a přiřazení k tuhému a kapalnému skupenství srážek. 13

ODVOZENÍ PRAHOVÉ TEPLOTY Celkový úhrn tuhých srážek je roven součtu: Úhrnu srážek dní, kdy byly zaznamenány jen kódy popisující tuhé skupenství srážek (=dny s tuhými srážkami). Části srážkového úhrnu dní se smíšenými srážkami, který reprezentuje tuhé srážky. Polovině úhrnu srážek, který reprezentuje smíšené srážky ve dnech se smíšenými srážky. Analogicky pro kapalné srážky. 14

GRAF ZÁVISLOSTI PRŮMĚRNÉ TEPLOTY SKUPENSTVÍ SRÁŽEK Kapalné srážky Tuhé srážky 15

GRAF ZÁVISLOSTI SKUPENSTVÍ SRÁŽEK NA PRŮMĚRNÉ DENNÍ TEPLOTĚ Kapalné srážky PRAHOVÁ TEPLOTA Tuhé srážky 16

ODVOZENÍ PRAHOVÉ TEPLOTY Prahová teplota v bodě, kde se 50% hranice pravděpodobnosti skupenství srážek protnula s křivkami klouzavého průměru tuhých a kapalných srážek. Za všechny české stanice: T prům = 1,1 C T max = 3,1 C T min = -0,5 C 17

PRAHOVÉ TEPLOTY NA ČESKÝCH STANICÍCH 18

ODVOZENÍ PRAHOVÉ TEPLOTY Srovnání trendů S/P, které jsou dány SYNOPem s těmi, které jsou dané prahovou teplotou 1,1 C. Trendy S/P podle prahové teploty jsou na většině stanic méně negativní. Na některých stanicích se dokonce trend obrátil z negativního na pozitivní. Zřejmě důsledek absence kategorie smíšených srážek u metody prahové teploty. 19

ZMĚNA SKUPENSTVÍ SRÁŽEK NA EVROPSKÝCH STANICÍCH 148 stanic (ECA&D), období 1961 až 2004, listopad až duben. Průměrná prahová teplota 1,1 C byla vyhodnocena jako nejvhodnější veličina použita na evropské stanice. Vyjádření trendů S/P (%.rok -1 ) i jednotlivých skupenství deště a sněhu (mm.rok -1 ). 20

KLIMATOLOGIE S/P V EVROPĚ 21

Trend kapalných srážek [mm.rok -1 ] Trend S/P [%.rok -1 ] Trend tuhých srážek [mm.rok -1 ] Černý kruh = st. významný trend na hladině 5 %. Bílý kruh = st. významný trend na hladině 10 %. 22

EVROPA TRENDY S/P Evropu lze z hlediska trendu S/P a trendů úhrnů kapalných a tuhých srážek rozdělit do dvou oblastí: 1. Jih Skandinávského poloostrova, střední Evropa, jihozápadní Evropa, Ukrajina, jih Ruska: poměr S/P klesá. Méně sněhových srážek, více dešťových srážek. 2. Pás od severu Skandinávského poloostrova včetně jeho vnitrozemí přes Pobaltí, a Bělorusko, většina evropského Ruska: změna skupenství nevýznamná a regionálně proměnlivá. V obou oblastech výjimky: Sever Skandinávie, jih Evropy, severovýchod evropského Ruska 23

S/P S/P Žluté pruhy = roky s vyšším podílem tuhých srážek Kapalné srážky Trendy pro všechny Evropské stanice dohromady: Tuhé srážky S/P: -0,14 %.rok -1 (st. významný na hladině 5 %) Tuhé srážky: -0,26 mm.rok -1 (st. významný na hladině 10 %) Kapalné srážky: +0,66 mm.rok -1 (st. významný na hladině 5 %) 24

ZÁVĚR Využity 2 přístupy ke zjištění skupenství srážek: 1) Podle zprávy SYNOP: vymezeny dny s tuhými, smíšenými a kapalnými srážkami České stanice Na všech stanicích nevýznamný pokles S/P. Odvozena prahová teplota 1.1 C (průměrná denní teplota). 2) Podle prahové teploty 1.1 C: využití na stanicích pouze s teplotními a srážkovými daty Evropské stanice Dlouhodobý významný pokles S/P pro Evropu jako celek. Trendy regionálně variabilní, závislost trendu S/P na teplotě. Největší pokles S/P v prostoru střední Evropy a jihu Skandinávie. 25