Typografie Jakub Havlíček Joel Šárovec Kartografická polygrafie a reprografie
Obsah: Co je typografie Historie typografie Vznik a vývoj typografické měrné soustavy Slavní světový typografové Čeští významní typografové Základní pravidla sazby Příprava textů a obrázků
Co je typografie? typografie = písmomalířství = praktické řemeslo, které se fakticky zabývá malbou všelijakých nápisů různým písmem na rozličné materiály písmomalíři = řemeslníci, kteří musejí mít poznatky z malířství, natěračství a typografie v současné době je již patrně na ústupu nápisy vytvářeny jiným způsobem např. lepení ve formě samolepicích prvků vytvářených počítačem
Historie začátek - Johannes Gutenberg (1444) vynalezl knihtisk přelom středověk/novověk vznik základních forem latinského písma - humanistické a novogotické novogotické písmo - odvozeno ze středověkého gotického písma 16. století - německé písemnosti - tři základní druhy novogotického písma Kreslené (fraktura = Frakturschrift), polokurzívní písmo (kanzlei = Kanzleischrift), kurzívní písmo (kurent = Kurrentschrift) české písemnosti - novogotická písma až do poloviny 19. století německé písemnosti - novogotická písma až do roku 1941 (úředně zavedené humanistické písmo) 1465 - Konrad Sweynheim a Arnold Pannartz vydaní Ciceronova spisu De oratore antikvou (anglicky Roman) = začátek typografické renesance (až do počátku 18. století) antikva se kromě Německa rozšířila po celém vyspělém světě od 1501 Aldus Manutius - produkce masové, laciné edice knih v kurzívě (4x větší než obvykle) 1540 konec experimentů s písmy 1550 kurzíva není standardní písmo (pouze vyznačovací fce) baroko, rokoko větší kontrast mezi tenkými a tlustými tahy klasicismus - zvýšil kontrast mezi tenkými a tlustými tahy, písmo je užší a přímější úpadek typografie (1820 1888) 90. léta 19. století vznik soukromých tisků, nové písmo Caslon pro časopis The Imprint 20. století eklektické vzor v renesanci, baroku i klasicismu
Vznik a vývoj typografické měrné soustavy středověk tvorba různě velikých písmem dle tiskaře po 1444 - požadavky na různé velikosti písma, výplňkové netisknoucí materiály nutnost -rozměry a poměr mezi jednotlivými stupni (možnost doplnění) problém nejednotné měrné soustavy 1737 - Pierre Simon Fournier (F) - pařížská stopa 1/72 - typografický bod (velikost písma) 1840 Bohumil Hass (A) - rakouská stopa 1/432 čtvrtpetit Anglo-saská soustava (GB, USA, CH) monotypová - anglická stopa - pica ~ ciceru Didodotova měrná soustava zdokonalení Furnierova sytému typografický bod (0,3759 mm), cicero (12TB) použití v celé Evropě typografická měrná soustava je starší než metrická měrná soustava přeměna se neuvažuje současnost fotosazba částečné prosazení metrického systému
Slavní světový typografové Nicolas Jenson - obnova antikvy do dnešní podoby. Claude Garamond - jeho písma = vzor (1531 1680) William Caslon vytvořeních písem poč 18. stol. John Baskerville Pierre Didot Giambattista Bodoni - slavné písmo (1790) Frederic William Goudy jeho nejslavnější písmo - Goudy Old Style William A. Dwiggins - písma Caledonia, Electra, Eldorado a Metro Arthur Eric Rowton Gill jeho nejslavnější písmo Gill Sans Serif Stanley Morison písma Bembo, Bell a Times New Roman (1932). Hermann Zapf písma Palatino a Optima. Matthew Carter písma Verdana, Georgia a Tahoma Vincent Connare písma Trebuchet a Comic Sans.
Čeští významní typografové Vojtěch Preissig písma Preissigova antikva, plakátové písmo, Butterick, Slavoboj Tusar písmo Tusar Oldřich Menhart písma Menhartova antikva, Menhartova romana, Figural, Victory, Manuscript, Česká unciála, Monument, Parlament, Triga Josef Týfa - písma Týfova antikva, Amos, Juvenis a Academia, Kolektiv(S) Jan Solpera - písma Insignia (nově Solpera) a Areplos. František Štorm - digitální éra transkripce čekých písmen abecedy - Baskerville, Walbaum, Anselm, Serapion, Sebastian, Andulka, Teuton, Metron, Týfa, Tomáš Brousil - písma Botanika, Dederon, Gloriola, Bistro, Script,
Základní pravidla sazby 1. Chuť čtenáře se zvýší vynecháním řádku(ů) pod nadpisem, doplňování podtitulků 2. Úvodní odstavec by měl být krátký čtenáře to naladí 3. Moderní čtenář čte pouze podtitulky v případě upoutání čte celý text 4. Čtení mezititulků udržuje čtenáře neustále v textu ví co se zhruba děje. 5. Titulek by neměl být jen nadpisem měl by podat informace co se v textu děje 6. Větší počet položek číslování (lepší orientace, odkázání se na 7. VERZÁLKY SE ČTOU HŮŘE než mínusky. 8. Menší zvýraznění slov na řádku = lepší vnímaní textu 9. Lepší je zarovnání do bloku větší mezery mezi slovy 10. Lepší jsou kratší řádky čtenář snadněji přejde na další řádek 11. Používat kontrastní barvy pozadí x barva písma lepší pro čtenáře 12. Krátký text nedělíme na konci řádku pomlčkami 13. Text psaný v kurzívě by měl být vždy o něco větší 14. Rozsáhlý text rozdělit pro orientaci jednoduchou grafikou ( )
Příprava textů a obrázků 1. Snažit se psát jen to nejdůležitější a stručně 2. Krátké a výstižné texty k obrázkům, grafům a tabulkám 3. Počet obrázků je závislý na množství volného místa na stránce. U více obrázku na str. zesílit kontury a linky kolem obrázku a jejich zmenšení 4. Pokud je graf, obrázek, tabulka dosti názorná není ji potřeba obsah rozepisovat v textu 5. U delšího textu čtenář odbíhá k obrázkům důležité texty umísťovat jako obrázek (čtenář se na ně dívá opakovaně)