Společníci JUDr. Radek Ondruš JUDr. Aleš Ondruš Advokátní koncipienti Mgr. Petr Vytopil JUDr. Marta Nedvědová Mgr. Miroslav Šianský Spolupracující advokáti Mgr. Marcela Štraitová Mgr. Martin Bílý Mgr. Petra Vrábliková společná advokátní kancelář JUDr. Radek Ondruš advokát V Brně dne 4. ledna 2016 sp.zn. A 2420 Okresní soud v Jihlavě tř. Legionářů 9a 587 26 Jihlava ke sp.zn. 108 C 75/2015 Žalobce: Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, se sídlem Žižkova 93, 586 01 Jihlava, IČ 484 60 915, právně zastoupen JUDr. Oldřichem Chudobou, advokátem, Při Trati 12, 140 00 Praha 4 Žalovaný: Statutární město Jihlava, se sídlem Magistrátu Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava, IČ 002 86 010, právně zastoupen JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, 615 00 Brno, Bubeníčkova 502/42 Žaloba na zaplacení částky 17.000.000,- Kč s příslušenstvím Platební rozkaz Okresního soudu v Jihlavě č.j. 108 C 75/2015-12 ze dne 2.12.2015 Odůvodnění odporu žalovaného
Dvojmo Přílohy: 1. přípis žalobce žalovanému ze dne 12.7.2013 2. přípis žalobce žalovanému ze dne 29.11.2013 (vše v kopiích) I. Dne 2.12.2015 vydal Okresní soud v Jihlavě k návrhu žalobce ze dne 9.10.2015 platební rozkaz č.j. 108 C 75/2015-12, jímž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 17.000.000,- Kč s příslušenstvím. Předmětný platební rozkaz byl žalovanému doručen dne 4.12.2015. II. Žalovaný podáním ze dne 16.12.2015 řádně a v zákonné lhůtě uplatnil odpor proti platebnímu rozkazu, vydanému Okresním soudem v Jihlavě dne 2.12.2015 pod č.j. 108 C 75/2015-12. Jako důvod tohoto odporu uplatnil žalovaný nedůvodnost žaloby, k níž byl platební rozkaz vydán. Žalovaný tímto v zákonné lhůtě odůvodňuje svůj odpor proti platebnímu rozkazu, vydanému Okresním soudem v Jihlavě dne 2.12.2015 pod č.j. 108 C 75/2015-12. III. K uzavření dohod účastníků řízení o poskytnutí finančního příspěvku došlo za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., a proto se právní poměry mezi účastníky řízení v souvislosti těmito dohodami, a také lhůty a doby pro uplatnění práv s nimi spojených, řídí touto právní úpravou (viz ust. 3028 odst. 3 a ust. 3036 zákona č. 89/2012 Sb.).
IV. Žalovaný především poukazuje na okolnost, že samotným žalobcem sepsané texty obou dohod o poskytnutí finančního příspěvku neobsahují vůbec žádnou časovou lhůtu, v níž by měl žalovaný poskytnuté finanční prostředky využít ke sjednanému účelu. Ani žalobce v žalobě ze dne 9.10.2015 netvrdí žádnou takovou lhůtu. Vzhledem k tomu, že texty obou dohod o poskytnutí finančního příspěvku obsahují pouze jediný časový údaj, a to 31.12.2011, a to jako poslední den pro předložení žalovaným žalobci vyúčtování poskytnutého finančního příspěvku, nutno považovat právě toto datum za rozhodné pro použití žalobcem poskytnutých finančních příspěvků ke sjednanému účelu. V úvahu však přichází také aplikace ust. 563 zákona č. 40/1964 Sb., podle které by byl žalovaný povinen plnit žalobci na jeho výzvu, když tato výzva se mohla uskutečnit vždy den, následující po uzavření příslušné dohody o poskytnutí finančního příspěvku, popř. den, následující po poskytnutí příslušného finančního příspěvku žalobcem žalovanému. Tento přístup by však byl evidentně v rozporu s obsahem obou dohod, které předpokládaly poskytnutí finančních příspěvků ke sjednanému účelu, který teprve musel nastat v čase po uzavření obou dohod. Jako konformní s obsahem obou dohod tedy připadá v úvahu takové chápání, podle kterého je datem rozhodným pro použití žalobcem poskytnutých finančních příspěvků ke sjednanému účelu právě den 31.12.2011. Uvedené je významné pro určení počátku běhu promlčecí lhůty, jak uvedeno v čl. VI. tohoto podání. žaloba ze dne 9.10.2015 dohoda o poskytnutí finančního příspěvku ze dne 10.6.2011 dohoda o poskytnutí finančního příspěvku ze dne 9.8.2011 V. Žalobce odůvodnil žalobní nárok co do částky ve výši 6.190.000,- Kč tím, že v důsledku napadení výsledků výběrového řízení se investiční akce, na kterou byl finanční příspěvek ve výši 6.190.000,- Kč poskytnut, neuskutečnila, a v důsledku toho bylo povinností žalovaného na základě
čl. 6 dohody o poskytnutí finančního příspěvku ze dne 10.6.2011 finanční příspěvek vrátit. Žalobce odůvodnil žalobní nárok co do částky ve výši 10.810.000,- Kč tím, že v důsledku napadení výsledků výběrového řízení se investiční akce, na kterou byl finanční příspěvek ve výši 10.810.000,- Kč poskytnut, neuskutečnila, a v důsledku toho bylo povinností žalovaného na základě čl. 6 dohody o poskytnutí finančního příspěvku ze dne 9.8.2011 finanční příspěvek vrátit. Skutková tvrzení žalobce o tom, že investiční akce, na kterou byl žalovanému finanční příspěvek ve výši 6.190.000,- Kč a ve výši 10.810.000,- Kč poskytnut, se v důsledku napadení výsledků výběrového řízení neuskutečnila, a v důsledku toho bylo povinností žalovaného na základě čl. 6 obou dohod o poskytnutí finančního příspěvku ze dne 10.6.2011 a ze dne 9.8.2011 finanční příspěvek vrátit, jsou smyšlenkou, která je v rozporu s objektivní realitou. Zřejmě z tohoto důvodu žalobce nenavrhuje k prokázání těchto svých tvrzení žádné důkazy. Žádná výběrová řízení, jejichž výsledky by mohly být kýmkoliv napadeny, žalovaný v dané souvislosti neprováděl. Proto ani výsledky takových neexistujících výběrových řízení nebyly napadeny. Proto ani nebylo povinností žalovaného poskytnuté částky vrátit ve smyslu žalobních tvrzení uplatněných žalobcem. Vzhledem k těmto skutečnostem proto ani žalobce v žalobě nespecifikoval a ani nemohl specifikovat, kdy k napadení výsledků výběrového řízení došlo, jak a s jakým výsledkem, a kdy tedy ve vztahu k jeho žalobním nárokům počala běžet promlčecí lhůta. Vzhledem k těmto skutečnostem proto ani žalobce v žalobě nespecifikoval a ani nemohl specifikovat, v čem podle jeho názoru spočívá jím tvrzená příčinná souvislost mezi jím tvrzeným napadením výsledků výběrového řízení a povinností žalovaného na základě čl. 6 dohod o poskytnutí finančního příspěvku finanční příspěvky vrátit. Důvodem této smyšlenky žalobce je evidentně jeho snaha zastřít evidentní skutečnost, že oba jeho žalobou uplatněné nároky jsou již promlčeny. Ze stejného důvodu žalobce v žalobě pomíjí právně významnou skutečnost, jíž je obsah obou dohod o poskytnutí finančního příspěvku, resp. podmínky poskytnutí finančního příspěvku. žaloba ze dne 9.10.2015 dohoda o poskytnutí finančního příspěvku ze dne 10.6.2011
dohoda o poskytnutí finančního příspěvku ze dne 9.8.2011 VI. Podle ust. 101 zákona č. 40/1964 Sb., je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Vzhledem k této právní úpravě má otázka, kdy mohl žalobce uplatnit právo na vrácení finančních příspěvků poprvé, zcela zásadní právní význam. Žalobce evidentně pokládá za počátek běhu promlčecí lhůty svou vlastní předžalobní upomínku ze dne 21.11.2012, když žalobu uplatnil krátce před uplynutím tří let od této skutečnosti. Podle čl. 5 obou dohod o poskytnutí finančního příspěvku Příjemce je povinen předložit svazku vyúčtování poskytnutého finančního příspěvku nejpozději do 31.12.2011. Vyúčtování bude provedeno zasláním kopií daňových dokladů, které prokáží úhradu do výše poskytnutého příspěvku. Zároveň příjemce předloží prohlášení, ve kterém uvede, že finanční příspěvek nebyl použit na úhradu DPH. Toto prohlášení bude podepsáno statutárním organem příjemce (zvýraznil žalovaný). Žalovaný tvrdí, že nepředložil žalobci vyúčtování poskytnutého finančního příspěvku ve výši 6.190.000,- Kč ani ve výši 10.810.000,- Kč ani do 31.12.2011, ani nikdy poté, a že to je žalobci dobře známo. Žalobce žalovaného o vyúčtování poskytnutého finančního příspěvku ve výši 6.190.000,- Kč ani ve výši 10.810.000,- Kč nikdy neupomenul, ani před podáním žaloby, ani po něm. Podle čl. 6 obou dohod o poskytnutí finančního příspěvku V případě použití finančního příspěvku k jinému než sjednanému účelu je příjemce povinen vrátit finanční prostředky na účet svazku nejpozději do 15 dnů od doručení písemné výzvy k vrácení finančních prostředků. Žalobce tedy mohl a měl zjistit nejpozději dne 31.12.2011, že žalovaný nepoužil žalobcem poskytnuté finanční prostředky ke sjednanému účelu, a následně dne 1.1.2012 mohl a měl vyzvat žalovaného k jejich vrácení, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, jak upraveno v čl. 6 obou dohod o poskytnutí finančního příspěvku.
Od uplynutí této lhůty plnění, a nikoliv od smyšleného a blíže nespecifikovaného a nedatovaného napadení výsledků výběrového řízení, počíná běh promlčecí lhůty. Žalobce však uplatnil žalobu až podáním, doručeným soudu dne 13.10.2015. Nárok žalobce je tak promlčen, a to v celé výši. žaloba ze dne 9.10.2015 dohoda o poskytnutí finančního příspěvku ze dne 10.6.2011 dohoda o poskytnutí finančního příspěvku ze dne 9.8.2011 VII. Kromě výše uvedeného žalovaný pro větší právní jistotu odkazuje na přípis žalobce žalovanému ze dne 12.7.2013, jímž žalobce část svého žalobního nároku ve výši 3.737.789,76 Kč použil k započtení na nárok žalovaného na měsíční nájemné za měsíce leden červenec 2013. Co do této části je tedy žalobní nárok uplatněný žalobcem zcela zjevně nedůvodný, protože zanikl uvedeným započtením již v době před uplatněním žaloby. přípis žalobce žalovanému ze dne 12.7.2013 VIII. Dále žalovaný pro větší právní jistotu uvádí, že žaloba je nedůvodná také co do částky ve výši 810.000,- Kč jako části finančního příspěvku poskytnutého na základě dohody ze dne 9.8.2011. Podle čl. 1 dohody ze dne 9.8.2011 byla částka ve výši 810.000,- Kč poskytnuta žalobcem žalovanému na blíže nespecifikované vodohospodářské investiční akce. Tyto blíže nespecifikované vodohospodářské investiční akce nevyžadovaly žádné výběrové řízení, jehož výsledky by mohl někdo napadnout.
Žalobní tvrzení se co do této částky zcela míjí s obsahem samotným žalobcem navržených důkazů, resp. je s nimi v přímém rozporu. Žalovaný částku v předmětné výši skutečně investoval na blíže nespecifikované vodohospodářské investiční akce, tedy v souladu s obsahem dohody. Žalovaný tedy neměl povinnost vrátit tuto část poskytnutého finančního příspěvku žalobci ve smyslu žalobních tvrzení. dohoda o poskytnutí finančního příspěvku ze dne 9.8.2011 IX. Nakonec pak žalovaný pro větší právní jistotu uvádí, že žalobní nárok je nedůvodný co do úroku z prodlení od 21.11.2011 do 7.12.2011. Podle čl. 6 obou dohod o poskytnutí finančního příspěvku bylo povinností žalovaného vrátit finanční prostředky žalobci ve lhůtě 15 dnů od doručení písemné výzvy. Předžalobní upomínka ze dne 21.11.2011 byla žalovanému doručena dne 22.11.2011, a patnáctidenní lhůta pro případné plnění žalovaného žalobci tak uplynula dne 7.12.2011. I kdyby byl žalobcův nárok důvodný, což žalovaný popírá, nepočal by běžet jeho nárok na úrok z prodlení dříve, než 8.12.2011. předžalobní upomínka ze dne 21.11.2011 žaloba ze dne 9.10.2015 dohoda o poskytnutí finančního příspěvku ze dne 10.6.2011 dohoda o poskytnutí finančního příspěvku ze dne 9.8.2011 Pro větší právní jistotu žalovaný sděluje soudu následující. X. Ačkoliv žalobce ve svém přípisu žalovanému ze dne 12.7.2013 výslovně uvádí, že žalované nároky by měly být součástí dohody o majetkovém a finančním vyrovnání mezi účastníky řízení, žalovaný nesouhlasí s tím, aby soud nařídil účastníkům první setkání s mediátorem
a nesouhlasí ani s tím, aby soud řízení přerušil v naději, že se stále více narůstající spor může podařit vyřešit v celém komplexu souvisejících otázek. Právě tak totiž postupoval soud v řízení, vedeném jím pod sp.zn. 122 C 54/2013. Žalovaný se domáhá toho, aby soud vedl o žalobě uplatněné žalobcem řádné řízení, a aby v něm postupoval v souladu s platnou právní úpravou, tj. rychle a po právu. přípis žalobce žalovanému ze dne 12.7.2013 XI. Vzhledem k výše uvedenému má žalovaný za to, že žaloba je nedůvodná. Proto žalovaný navrhuje, aby soud nařídil ústní jednání, provedl navržené důkazy a žalobu zamítl. podepsáno elektronicky zaručeným elektronickým podpisem Statutární město Jihlava v zastoupení na základě plné moci JUDr. Radkem Ondrušem, v.r. advokátem Na vědomí: Okresní soud v Jihlavě tř. Legionářů 9a 587 26 Jihlava ke sp.zn. 122 C 54/2013