ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu

Podobné dokumenty
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

CZ.1.07/1.5.00/

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Játra a imunitní systém

CZ.1.07/1.5.00/

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Tělesná teplota Horečka

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

MUDr Zdeněk Pospíšil

Imunitní systém.

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Funkce imunitního systému

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT. Lékařská biologie 2005/2006

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Imunopatologie. Luděk Bláha

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Likvor a jeho základní laboratorní vyšetření. Zdeňka Čermáková OKB FN Brno

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Přehled regresivních změn

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

CZ.1.07/1.5.00/

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

Výukové materiály:

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

15 hodin praktických cvičení

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Zánět Prezentace z patologické anatomie, Ošetřovatelství, 2.ročník

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D. IVA 2014 FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

GLOMERULONEFRITIDY A GLOMERULOPATIE PATOGENETICKÉ MECHANISMY

Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc.

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

tky proti annexinu V Protilátky u trombofilních stavů u opakovaných těhotenských ztrát 2003 By Default! Slide 1

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Bezpečnostně právní akademie Brno

CZ.1.07/1.5.00/

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

ZÁNĚT A TĚLNÍCH TEKUTIN. se nacházejí v různých částech organismu: v tělních tekutinách (včetně krve) v granulích buněk

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Základní vyšetření likvoru

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

Intracelulární detekce Foxp3

Metabolické aspekty monitorovaného umírání. MUDr. Eduard Havel, Ph.D. Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové

Prevence osteoporózy a sarkopenie role vitaminu D

Chronická pankreatitis

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Velká břišní operace a orgánová dysfunkce

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_07_BI2 TĚLESNÁ TEPLOTA

Vazivo. Chrupavka. Kost

Vyšetření CSF - technika odběru a interpretace výsledků. Schánilec P. Agudelo C. F. Hájek I.

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Transkript:

ZÁNĚT osnova Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď organismu k poškození lokální systémová Obecné signály k rozvoji zánětu mechanické poškození tkáně rozpoznání infekční částice Fáze rozvoje zánětu Klinické a mikroskopické projevy zánětu Zánět v přehledu ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu Reakce živého organismu na poškození (porušení integrity) Infekce Fyzikální a chemické vlivy (netvoří se protilátky proti příčině, pouze proti poškozeným b.) Ischemie Komplex reakcí vrozeného, nespecifickéh imunitního systému ve vaskularizované tkáni Zahrnuje komplex biochemických imunologických změn, které vedou k ochraně a zhojení poškozeného místa (Nahromadění a aktivizace leukocytů a plazmatických proteinů) Jde o obrannou ale i sebepoškozující reakci! AKUTNÍ zánět odezní bez následků poraněná tkáň se kompletně zhojí je fyziologický CHRONICKÝ zánět Dochází k destrukci tkáně a jejímu nahrazení vazivem Je patologický (alergie, autoimunita, nepřiměřené opakované reakce při neúčinnosti imunitního s.) 1

DRUHY ZÁNĚTU: podle příčiny Virový, bakteriální, mykotický, neinfekční, autoimunitní apod. podle patologicko-anatomického obrazu HNISAVÝ zánět Akutní zánět způsobený bakteriemi s nahromaděním neutrofilů LYMFOCYTÁRNÍ zánět Chronický nebo virový zánět s infiltrací lymfocytů Odpověď organismu: podle rozsahu LOKÁLNÍ odpověď soustředí se na místo vzniku SYSTÉMOVÁ odpověď Septický šok odpověď na masivní proniknutí mikroorganismu do krevního oběhu Anafylaktický šok odpověď na antigenní podněty neinfekčního charakteru, alergeny (pyl, penicilin, Ag z roztočů, různých potravin) Obecné signály k rozvoji zánětu A. Mechanické poškození tkáně traumatická poškození (zlomeniny, lokální porušení cév, popáleniny, natržení svalů atd.) chirurgické zákroky ischemie Látky uvolněné z poškozených buněk a součásti mezibuněčné hmoty obnažené poraněním stimulují rozvoj zánětu (histamin, leukotriny, prostaglandiny) B. Rozpoznání Ag infekčního původu ( bakterie, viry, kvasinky, paraziti) prostřednictvím specializovaných tkáňových buněk: makrofágy mastocyty Fyziologický, řízený zánik buňky Patologický, nekoordinovaný zánik buňky 2

NEKRÓZA x APOPTÓZA Patologický proces: VRAŽDA nekrotická buňka Fyziologický proces: SEBEVRAŽDA apoptická buňka VNĚJŠÍ signály Stresové faktory Toxiny Chemické látky Záření APOPTÓZA : iniciační signály Fas receptorová signální dráha Mitochondriální signální dráha Aktivace rec. Fas (CD95, Apo-1) Aktivace kaspáz3,8 Narušena integrita membrány Uvolněné enzymy Poškozují okolní tkáně Rozvoj zánětu apoptotická tělíska Integrita membrány zachována kondenzace cytoplazmy Aktivita mitochondrií sbalení cástí buňky do apoptotických tělísek Fagocytující buňka VNITŘNÍ signály Signály BCR,TCR Poškození DNA Aktivace mitochodnriální signální dráhy Inhibice Bcl-2 Aktivace Apaf-1 Aktivace kaspázové kaskády Aktivace proteolytických enzymů DNA fragmentace 2002: NOBELOVA CENA /Fyziologie,medicína Genetická regulace vývoje orgánů a programované buněčné smrti ZÁNĚT projev nespecifické imunity Sydney BRENNER Berkeley, CA, USA *1927 Pro studium buněčné diferenciace použil jako modelový organismus hlístici Caenorhabditis elegans, která má přesně definovaný počet buněk - 959 H. Robert HORVITZ Cambridge, MA, USA *1947 Na modelu hlístice C. elegans Identifikoval první geny buněčné smrti ced-3 a ced-4 a gen zabraňující buněčné smrti: ced-9 SLOVNÍČEK A A. Po překonání bariéry (kůže, epitel) bakterie proniká do tkání a uvolňuje škodliviny C. Uvolněné látky zvyšují propustnost cévních stěn kterými do tkání uniká tekutina a plazmatické proteiny E. Bakterie lyzují a jsou pohlcovány fakocyty C D E John E. SULSON Cambridge, UK *1942 Na modelu hlístice C. elegans Vyvinul techniku studia buněčných línií. Potvrdil přesné řízení buněčné smrti. ced-3, ced-4 : geny hlístice C. elegans (aktivace apoptózy) ced-9: gen hlístice C. elegans tlumí apoptózu Bcl-2: lidský ptotoonkogen působící proti apoptóze (objeven u B cell lymphoma); analog ced-9 Apaf-1: lidský Apoptosis-Activating Factor uvolňovaný z mitochonrií; analog ced-4 Kaspázy: (Cysteine protease cleaving proteins after ASPartic acid res.) proteolytické e. u člověka popsáno 10. B B. Bakteriální toxiny a látky uvolněné poškozenými buňkami (histamin, prostaglandiny, leukotriny) se hromadí v tkáni D. Plazmatické proteiny (komplement) se váží na povrch bakterií (narušují jejich membránu), přitahují fagocyty do místa infekce 3

Neutrofily a zánět Klinické projevy zánětu - lokální ZČERVENÁNÍ (rubor): výsledkem hyperémie-zvýšeného průtoku krve OTOK (tumor): Zvětšení objemu zanícené tkáně je výsledkem zvětšeného objemu krve v ložisku a následným výstupem tekutiny a leukocytů do tkání ZTEPLÁNÍ (calor): Dáno zvýšeným průtokem krve, zvýšením katabolických procesů a vznikem pyrogenních látek BOLEST (dolor): Nahromaděním kyselých metabolitů (acidóza tkání); zvýšený osmotický a onkotický tlak v tkáni; mechanický tlak na nervová zakončení Mikroskopické projevy zánětu - lokální Syastémový rozvoj zánětu ALTERACE: Poškození buněk tkáně, degenerace tkáně EXUDACE a INFILTRACE: Vazodilatace cév a následné zpomalení průtoku krve (hyperémie) Zvýšení permeability cév únik tekutiny (proteinů) a krevních buněk krevního oběhu (extravazace) PROLIFERACE Reparace tkáně (neokapilarizace) a tvorba nové pojivoví tkáně (typické pro chronický zánět). IMUNITNÍ JEVY: Nespecifické imunitní reakce; později aktivizace specifických mechanismů zastoupených T i B lymfocyty. SYSTÉMOVÁ ODPOVĚĎ NA ZÁNĚT: V závislosti na rozsahu poškození a délce trvání lokálního zánětu dochází k systémové reakci různé intenzity (látky uvolněné lokálně se dostávají do oběhu: Vazodilatace doprovázená snížením tlaku může vést k oběhovému selhání. Zánětlivými cytokiny (TNF, IFNγ, IL-1) jsou stimulována termoregulační centra hypotalamu vznik horečky Zvýšením teploty dochází k indukci exprese proteinů teplotního šoku (Hsp) napomáhají poskládání denaturovaných proteinů do správné konformace. Zvýšení syntézy jaterních sérových a transportních proteinů Cytokiny a mediátory působí stimulačně na kostní dřeň novotvorba a vyplavování nových leukocytů 4

Zánět www animace http://faculty.riohondo.edu/rbethel/videos/micro_inflammation.swf 5