Katedra práva životního prostředí Ak.rok 2013/2014 Zimní semestr Environmentální politika a udržitelný rozvoj Seznam přednášek 1) Environmentální politika a udržitelný rozvoj: východiska, cíle, pojmy a prostředky, cykly environmentální politiky - 11.10. 2013 - Doc. Stejskal 2) Environmentální politika a mezinárodní vztahy v ochraně ŽP - 17.10. 2013 - Stejskal 3) Globální problémy životního prostředí - 24.10. 2013-4) Environmentální politika EU a ČR - 31.10. 2013 - Doc. Stejskal 5) Zásady environmentální politiky 7.11.2013 Doc. Stejskal 6)Aktéři environmentální politiky - 14.11. 2013 - Doc. Stejskal JUDr. Žákovská 7) Mezinárodní obchod a ochrana životního prostředí 21.11. 2013 JUDr. Žákovská Doc. 8) Ochrana ŽP ve společenských a ekonomických souvislostech - 28.11. 2013 JUDr. Žákovská 9) Environmentální migrace - 5.12. 2013 - JUDr. Žákovská 10) Využívání přírodních zdrojů 12.12. 2013 - Doc. Stejskal 11) Udržitelný cestovní ruch a sport - 19.12. 2013 - Doc. Stejskal 1
Zkouškové okruhy 2013/2014 1. Environmentální problémy, příčiny, globální problémy životního prostředí, související problémy 2. Pojem environmentální politika, vznik a vývoj environmentální politiky na mezinárodní úrovni, 3. Cyklus environmentální politiky (fáze) 4. Udržitelný rozvoj (pojem, obsah, odraz v pramenech environmentální politiky) 5. Základní zásady environmentální politiky ochrany životního prostředí 6. Globální problémy životního prostředí -společné rysy, příčiny, vzájemné souvislosti 7. Ochrana životního prostředí v politických a kulturních souvislostech 8. Ochrana životního prostředí v ekonomických souvislostech 9. Mezinárodní obchod a ochrana životního prostředí 10. Světová obchodní organizace a ochrana životního prostředí 11. Celosvětové konference OSN o životním prostředí a udržitelném rozvoji (Stockholm, Rio de Janeiro, Summit Millenium, Johannesburg, Rio plus 20) 12. Vývoj mezinárodních vztahů v oblasti ochrany životního prostředí do Ria (1992) 13. Významné vládní a nevládní instituce, organizace a politici z oblasti mezinárodních vztahů v oblasti ochrany životního prostředí 14. Vývoj mezinárodních vztahů v oblasti ochrany životního prostředí od Ria (1992) po Rio plus dvacet (2012) Zkouškové okruhy 2013/2014 15. Aktéři environmentální politiky 16. Státní aktéři environmentální politiky, úloha politických stran v environmentální politice 17. Nestátní aktéři environmentální politiky 18. Vývoj environmentální politiky ES/EU 19. Akční programy životního prostředí EU 20. Strategie udržitelného rozvoje 21. Environmentální politika ČR (vztah k EU, hlavní strategické dokumenty) 22. Prostředky environmentální politiky v ČR 23. Využívání přírodních zdrojů v ČR - stav a problémy jednotlivých ekosystémů, druhů krajiny 24. Faktory lidské činnosti s negativními vlivy na životní prostředí - těžba, doprava, energetika, výstavba 25. Udržitelná cestovní ruch, sport, turistika 26. Environmentální migrace 2
Výběr z doporučené literatury Braniš, M.: Úvod do ekologie a ochrany životního prostředí, 2.vydání, Informatorium Praha 1999. Brundtlandová, Gro Harlem (ed.): Naše společná budoucnost. Academia, Praha 1991 Damohorský, M.: Právo životního prostředí. 3.vydání.C.H.Beck, Praha 2010. Kolářová, H.: Udržitelný rozvoj: hledání cest, které nekončí. Univerzita Karlova v Praze. Centrum pro otázky životního prostředí. Praha, 2006 Mezřický V. a kol.:environmentální politika a udržitelný rozvoj. Nakladatelství Portál, Praha 2005. Moldan B.: Podmaněná planeta, Univerzita Karlova v Praze. Nakladatelství Karolinum, Praha 2009 Stejskal, V.: Úvod do právní úpravy ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost. Linde a.s., Praha 2006 Další doporučená literatura je uváděna průběžně v přednáškách jednotlivých syllabů a v Informačním systému PFUK v Praze, sekce Katedra práva životního prostředí, předmět Environmentální politika a udržitelný rozvoj Doporučené internetové prameny www.env.cz Ministerstvo životního prostředí ČR http://portal.env.cz/ - Fakta a data o životním prostředí http://europa.eu/ - oficiální stránky EU http://www.osn.cz/ - Informační centrum OSN v Praze http://www.chm.nature.cz/ - informační systém ochrany biodiverzity 3
Environmentální politika a udržitelný rozvoj úvod do problematiky Přednáška č.1 Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D. KPŽP PFUK v Praze 10.10.2013 Havárie (ekologické katastrofy) 1976 Seveso (Milán), 1978 Amoco Cadiz, 1984 Bhópal, 1986 Černobyl (Pripjať), 1986 Sandoz (Basilej), 1989 Exxon Waldez Atd. xxxxxxxxxx 2010 Deepwater Horizon 2010 Ajka-Kolontár 2011 Fukušima 4
Životní prostředí 2 zákona č.17/1992 Sb. Vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka, a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Mikroprostředí Mezoprostředí Makroprostředí Globální prostředí Složky životního prostředí Antropocén Nositel Nobelovy ceny za chemii Paul Crutzen nazývá moderní období vývoje člověka antropocén (2002) Počátek éry: vynález parního stroje (1784)?? Člověk za posledních 50 let změnil ekosystémy více než kdykoliv v historii (Millenium Ecosystem Assesment 2005) 5
Globální problémy životního prostředí Změny klimatu (znečišťování ovzduší, zesílení skleníkového efektu) Narušení ozónové vrstvy Ztráta biodiverzity Znečištění vod a ovlivnění vodního režimu Degradace půd Kontaminace půdy, ekosystémů a organismů Úzce související problémy Populační růst Nemoci Nedostatek potravin Chudoba Negramotnost Občanské války Hrozba terorismu 6
Hlavní příčiny environmentálních problémů: 1) stále se zvyšující nároky na uspokojování lidských potřeb 2) růst lidské populace a jejich nároků na prostředí 3) enormní růst průmyslové výroby a její dopady na ekosystémy Základní postoje k životnímu prostředí Antropocentrismus staví na vrchol hodnotového žebříčku člověka, přírodu je třeba zachovat v zájmu společnosti Biocentrismus- staví na vrchol biotické společenství, příroda má svoji vlastní hodnotu V současné době převládá názor, že člověk má právo přírodu přetvářet v souladu s principem udržitelného rozvoje 7
Vznik environmentální politiky 30.léta 20.stol. USA, Aldo Leopold: Privilegium vlastnit Zemi zahrnuje odpovědnost zlepšovat ji při jejím využívání a předat našim potomkům. V zájmu svého přežití se člověk musí naučit myslet v širokých ekologických souvislostech. Vznik environmentální politiky 1962 Rachel Carsonová: Mlčící jaro (důsledky používání chemie v zemědělství) 1964 Jean Dorst - Ohrožená příroda 1972 Dennis Meadows a kol.: Meze růstu (5 problémů: 1.zrychlený průmyslový rozvoj, 2.nadměrné čerpání přírodních zdrojů, 3.nedostatek potravin, 4.poškozování životního prostředí, 5.růst světové populace) 8
Vznik environmentální politiky Reakce na zhoršující se stav životního prostředí ve druhé polovině 20.století a na prohlubující se sociálně ekologické problémy. 1968 gen.taj.osn U-Thant: celosvětová krize životního prostředí člověka Konference OSN o životním prostředí člověka Stockholm 1972 Ochrana ŽP univerzálním zájmem všech národů a států světa Nově definován vztah člověka a biosféry Po Stockholmu: Vznik a zapojování se veřejnosti (NGO, politické strany) do ochrany ŽP Závěrečná Stockholmská deklarace čl.1 uznává právo na příznivé životní prostředí jako jedno ze základních lidských práv čl. 2 přírodní zdroje a ekosystémy musí být chráněny ku prospěchu současných a budoucích generací prostřednictvím obezřetného plánování a managementu Čl.6 vypouštění toxických látek v takových množstvích a koncentracích, jež překračují kapacitu životního prostředí je vstřebat bez poškození, musí být zastaveno Čl.21 zákaz poškozování životního prostředí přes hranice státu 9
Environmentální politika Reakce na environmentální problémy Výsledek představ různých aktérů společenskopolitického systému Rámec pro rozhodování a aktivity na mezinárodní, celostátní, krajské i místní úrovni, směřující k dosažení ochrany a zlepšení kvality životního prostředí. Vztah mezi zájmy ekonomickými, sociálními a ekologickými Jako každá jiná politika je i envipolitika kontinuální proces pravidla, fáze Cykly EP: 1.existence (objevení) ekologického problému 2.formulace cílů a strategií 3.Legitimizace (hledání politické podpory) 4.Legalizace (legislativní zajištění) 5. Prosazování 6.Monitoring 7.Revize cílů, případně splnění cílů 10
Uplatňování zásad envi.politiky 1) z hlediska ekopolitického reprezentují převládající názory a postoje společnosti k využívání přírodních zdrojů a k životnímu prostředí všeobecně. 2) z hlediska právního sjednocení systému právních předpisů interpretační pravidlo při prosazování Udržitelný rozvoj 1983 Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj 1987 Gro Harlem Brundlandtová a kol.: Zpráva komise OSN pro životní prostředí Naše společná budoucnost Trvale udržitelný rozvoj (sustainable development) je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby 11
Český zákon o životním prostředí 6 zákona č.17/1992 Sb. trvale udržitelný rozvoj = rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Obsah pojmu udržitelný rozvoj = princip odpovědnosti vůči budoucím generacím Uspokojování lidských potřeb ano, ale Ekonomické a technologické prostředky musí respektovat environmentální limity, šetrnost k životnímu prostředí Spolupráce, nikoliv konflikty Cílem není kvantita, ale kvalita Role vědy Roviny UR: environmentální, ekonomická, sociální 12
Odraz UR v dalších konferencích OSN 1992 Rio de Janeiro ŽP a UR 1997 Rio+5 2000 Millenium Summit, zpráva gen.taj.koffiho Annana We, the Peoples 2002 Johannesburg 2012 Rio + 20 2007-2012 konference o změnách klimatu (Doha Amendment 2012) 13