AKTUÁLNÍ EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE U VYBRANÝCH PREVENTABILNÍCH NÁKAZ

adresa: Závodní 94, 360 21 Karlovy Vary tel: 355 328 311, e-mail: sekretariat@khskv.cz, ID: t3jai32 AKTUÁLNÍ EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE U VYBRANÝCH PREVENTABILNÍCH NÁKAZ

ZÁŠKRT (difterie) Po epidemiích záškrtu v 90. letech 20. století (1995 bylo hlášeno v Evropě více jak 50 000 případů záškrtu) výskyt této infekce v Evropě poklesl. Její cirkulace však trvá v některých státech východní Evropy a sporadická onemocnění jsou hlášena v celé Evropě. Za 10 posledních let klesl výskyt záškrtu v celém evropském regionu o víc jak 95 %. V ČR nebyl ve sledovaném období 2003-2014 zaznamenán žádný případ onemocnění. Doporučená protiepidemická opatření u záškrtu: - zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů - izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic - dítě po prožitém onemocnění je možné přijmout do kolektivu v klinicky dobrém stavu a po dvou negativních kultivačních vyšetřeních z nosu a krku - LD po dobu 7 dnů od posledního kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene, na začátku a na konci období se provede výtěr z nosu a krku na mikr. vyšetření - do kolektivního zařízení se nepřijímají neočk. nebo nesprávně očk. děti po dobu LD Specifická prevence záškrtu: INFANRIX HEXA a INFANRIX (od 9/6 týdne), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)

Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

TETANUS (tetanus) Zavedení povinného očkování proti tetanu v roce 1952 mělo zásadní efekt. Do té doby onemocněly desítky lidí ročně, z nichž polovina (především děti do věku 1 roku) na něj zemřela. V současné době se u nás tetanus prakticky nevyskytuje, v roce 2001 byly hlášeny tři případy, od té doby žádný. Doporučená protiepidemická opatření u tetanu: - zajištění odběru biologického materiálu od pacienta - izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic Specifická prevence tetanu: TETAVAX (od 9.týdne), INFANRIX HEXA a INFANRIX (od 9/6 týdne), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)

Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

ČERNÝ KAŠEL (pertusse) Přes vysokou proočkovanost dětské populace narůstá v ČR od 90. let nemocnost, zejména mezi náctiletými. V roce 2014 byl zaznamenán meziroční vzestup o 51 %. Dospívající a dospělí s pertusí nejsou v ohrožení života, jsou však významným zdrojem nákazy pro novorozence a kojence v rodinném prostředí. Proto bylo v roce 2009 zavedeno do pravidelného očkování dětí přeočkování proti pertusi v 10. roce života. Nově je také k dispozici možnost ochranné vakcinace případných rizikových dospělých zdrojů nákazy pro novorozence a kojence tzv. cocoon strategy. Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Černý kašel v Karlovarském kraji v letech 2003 2014 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Černý kašel v Karlovarském kraji v roce 2014 Z 36 nemocných bylo 61,1 % osob očkováno proti černému kašli. V okrese K.Vary onemocnělo 23 osob, v okrese Sokolov 11 osob a na Chebsku 2 osob. 18 16 14 12 Karl. kraj 10 8 6 4 K.Vary Sokolov Cheb 2 0 0-4 5-14 15-24 25-64 65+ Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

Pertuse ELISA: podíl pozitivních (anti-pt IgG 5IU/ml) a negativních (anti-pt IgG < 5), sérologický přehled 2013 Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem, Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

Doporučená protiepidemická opatření u černého kašle: - zajištění odběrů biologického materiálu od pacienta a kontaktů - Optimální načasování pro diagnostiku pertuse: kultivace 0 2 týdny PCR 0 4 týdny sérologie 2 týdny a později Jakákoliv hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutního onemocnění! - 1.vzorek nutné odebrat co nejdříve po vyslovení podezření na onemocnění, 2. vzorek nejdříve 21 dní po 1.odběru (vyš. se vždy současně v téže laboratoři a stejnou metodou) - izolace v akutním stádiu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti - dítě po prodělaném onemocnění lze přijmout do kolektivního zařízení až po negativním kultivačním vyšetření provedeném za týden po léčbě v odstupu 4-5 dnů - do kolektivního zařízení se nepřijímají neočkované nebo nesprávně očkované předškolní děti po dobu maximální inkubační doby (21 dnů) Specifická prevence černého kašle: INFANRIX HEXA a INFANRIX (od 9/6 týdne), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)

INVAZIVNÍ HAEMOPHILOVÉ INFEKCE Hemofilové nákazy jsou onemocnění, která se nejčastěji objevují u dětí do věku 5 let a jsou způsobená bakterií Haemophilus influenzae typu b (Hib). Ročně bývalo v ČR nakaženo 100 až 150 dětí. K nejčastějším invazivním projevům patří meningitida (55 %), epiglotitida (32 %), sepse (8 %), pneumonie (4 %) a artritida (1 %). Po zahájení očkování v polovině roku 2001 výrazně poklesl výskyt závažných onemocnění způsobených Hib. Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Invazivní Hib onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2006 2014 3 2 1 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Invazivní Hib onemocnění v ČR v letech 1999 2013 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

Doporučená protiepidemická opatření u Hib: - zajištění odběru biologického materiálu od pacienta - izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic - do předškolních zařízení se nepřijímají vnímavé (neočkované) děti po dobu 4 dnů - lékařský dohled po dobu 4 dnů od posledního kontaktu s nemocným u dětí mladších 6 let Specifická prevence Hib: INFANRIX HEXA (od 9/6 týdne), INFANRIX HIB (od 2 měsíců), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let)

DĚTSKÁ OBRNA (poliomyelitida) Očkovat se začalo 1960. Do té doby každoročně onemocnělo několik stovek dětí, několik desítek na ni zemřelo a mnoho dalších ochrnulo. Od 1961 je úspěšnost očkování v ČR 100%. Od 1992 je v ČR zaveden systém sledování akutních chabých paréz u dětí do 15 let věku, jež má za cíl, v případě objevení se poliomyelitidy, tuto včas diagnostikovat a zabránit dalšímu šíření nákazy. Od 2002 je evr. region SZO certifikován jako polio-free. Doporučená protiepidemická opatření u dětské obrny: - zajištění odběru biologického materiálu (stolice) od pacienta - izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic - očkování osob v úzkém kontaktu s nemocným bez ohledu zda byly v minulosti očkovány - u vysoce podezřelého případu poliomyelitidy či akutní chabé parézy se provede očkování neočkovaných či neúplně očkovaných osob - LD po dobu 35 dnů od posledního kontaktu s potvrzeným případem paralytické poliomyelitidy, u osob vykonávajících činnost epid. závažnou ZZD po dobu 6 týdnů Specifická prevence dětské obrny: IMOVAX POLIO, (od 2 měsíců), INFANRIX HEXA (od 9/6 týdne), INFANRIX POLIO (od 16 měsíců do 13 let), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let), BOOSTRIX POLIO (od 4 let)

DĚTSKÁ OBRNA v ČR Rok Počet onemocnění Počet úmrtí Smrtnost (v %) 1939 1809 146 8,1 1943 906 98 10,8 1945 594 80 13,5 1948 2063 139 6,7 1953 1895 111 5,9 1956 388 20 5,2 1957 639 27 4,2 1958 231 11 4,8 1959 131 3 2,3 1. - 7.1960 33 1 3 8.1960 dosud 0 0 0 Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam

Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam

Virová hepatitida typu A Od velké epidemie v letech 1979-1980 vyrostly generace, které nejsou promořeny. Kromě importovaných nákaz byl v ČR zaznamenán v letech 2008-2010 epidemický výskyt VHA s rapidním poklesem v následujících letech. Opětovný nárůst onemocnění byl zaznamenán v loňském roce, proti roku 2013 vzestup onemocnění o 48 %. Ani Karlovarský kraj nebyl v roce 2014 výjimkou, počet případů vzrostl o 81 % a to díky probíhající epidemii na Chebsku od září 2014. Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Virová hepatitida typu B Od roku 2001 byla v ČR zavedena preventivní vakcinace dětí, tím se podařilo tuto citlivou dětskou skupinu ochránit před rizikem nákazy především z náhodných poranění o jehlu a adolescenty před onemocněním VHB v důsledku rizikového chování. Výrazný vzestup onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2013 byl způsoben přenosem této infekce mezi 9 vězni. Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ

Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 počty VHB % IDU KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Podíl nitrožilních narkomanů na přenosu VHB (ČR, 1997-2014) 700 45,0 600 500 40,0 35,0 30,0 počty VHB % IDU 400 25,0 300 20,0 200 100 15,0 10,0 5,0 0 0,0 rok Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

VHB podíl pozitivních a negativních výsledků vyšetření protilátek anti-hbs, sérologický přehled 2013 Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem, Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

Virová hepatitida typu C Incidence se v průběhu posledních let příliš nemění, většina případů je zjišťována u osob s rizikovým chováním a je zjišťována náhodně, aktivně vyhledána v rámci vyšetření kontaktů, či např. screeningu při nástupu do výkonu trestu. Od roku 2008, kdy jsme v Karlovarském kraji zaznamenali největší výskyt, se počet případů snižuje. Vzestup akutních onemocnění v roce 2013 souvisel s přenosem této infekce mezi 4 vězni. Chronické formy hepatitidy typu B i C jsou zjišťovány zejména mezi odsouzenými či obviněnými v rámci vstupního screeningu, v roce 2014 to bylo 79 % z hlášených případů. Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Virová hepatitida typu E Onemocnění alimentárního původu, jehož zdrojem jsou především vepřové chovy. Nejčastěji konzumovanými potravinami byly nemocnými udávány zabíjačkové výrobky (tlačenka, jitrnice, jelita apod.). V ČR i Karlovarském kraji je zaznamenáván zvyšující se trend tohoto onemocnění. Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Virové hepatitidy v Karlovarském kraji v letech 2003 2014 120 100 VHA 80 akutní VHB 60 akutní VHC 40 VHE 20 chronická VHB a VHC 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Doporučená protiepidemická opatření u virových hepatitid: - izolace nemocného na infekčním oddělení - LD (u VHA 50 dnů, u VHB 180 dnů, u VHC 150 dnů a VHE 60 dnů) - doporučená vyšetření u kontaktů s virovými hepatitidami: VHA - hladina anti-hav IgM a IgG protilátek a hodnoty jaterních testů - ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 50.dne po posl.kontaktu s nemocným VHB - povrchový antigen HBsAg, hladina anti-hbs protilátek, hladina anti-hbc IgM protilátek a hodnoty jaterních testů - ihned po izolaci nemocného a okolo 90. a 180.dne po posl. kont. s nemocným VHC - VHC-RNA, event. hladina anti-hcv protilátek a hodnoty jaterních testů - ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 90. dne po posl.kontaktu s nemocným VHE - VHE-RNA, event. hladina anti-vhe IgM a IgG protilátek a hodnoty jat. testů - ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 60. den po posl.kontaktu s nemocným, - vyřazení osob z činnosti epidemiologicky závažné po dobu 50 dnů u kontaktu s VHA a po dobu 60 dnů u kontaktu s VHE

Specifická prevence virových hepatitid: Doporučená preventivní vakcinace proti VHA: AVAXIM 160 U a HAVRIX 1440 (od 16 let), HAVRIX 720 Junior monodose (od 1 do 15 let) Pravidelné očkování proti VHB: ENGERIX-B (10 μg do 15 let vč. novorozenců, 20 μg od 16 let), FENDRIX (od 15 let, zejména pro osoby s renální insuficiencí a dialýzované pacienty) V případě rizikové expozice biologickému materiálu se provádí aplikace tří dávek očkovací látky u fyzické osoby v rámci pravidelného očkování dle 7 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Očkování se neprovede, pokud fyzická osoba prokazatelně prožila onemocnění VHB nebo pokud hladina antihbs protilátek bude po ověření stavu imunity vyšší než 10IU/litr). Doporučené kombinované vakcíny proti VHA a VHB: TWINRIX Adult (od 16 let), TWINRIX Paediatric (od 1 do 15 let)

SPALNIČKY (morbilli) V roce 2011 probíhala v Evropě epidemie spalniček, kdy byly hlášeny desítky tisíc případů onemocnění počet hlášených případů spalniček v evropském regionu SZO se zvýšil ze 7 499 případů v roce 2009 na 37 070 případů v roce 2011. V ČR, která je zemí s vysokou proočkovaností a očkování je zajišťováno dvěma dávkami, bylo hlášeno pouze 17 onemocnění, z toho ve většině případů se jednalo o zavlečené onemocnění ze zahraničí. V roce 2014 probíhala epidemie spalniček v Ústeckém kraji, kde bylo hlášeno 186 lab. potvrzených případů a 50 případů odpovídalo klinikou a epid. souvislostí. Zdrojem nákazy byl 47letý muž. Jednalo se o importované onemocnění z Indie. Mezi nemocnými převažovali ženy (58,1 %), maximum bylo zaznamenáno ve věku 35-44 let (43,2 %) a onemocnělo 88 zdravotníků. V souvislosti s epidemií bylo vyhlášeno mimořádné očkování, při kterém bylo naočkováno 186 osob (Priorix). Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam

Spalničky podíl pozitivních, hraničních a negativních výsledků vyšetření protilátek proti viru spalniček, sérologický přehled 2013 Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem, Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

Doporučená protiepidemická opatření u spalniček: - zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů - izolace pacienta po dobu 7 dnů po objevení exantému dle klinického stavu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti - podání normálního lidského imunoglobulinu dětem do 15 měsíců věku, osobám s trvalou kontraindikací, těhotným ženám a osobám s imunosupresí, které byly v kontaktu s onem. - očkování vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od posledního styku s nemocným, expozice spalničkám není kontraindikací očkování LD po dobu 21 dnů u vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých uplynuly více než 3 dny od posledního styku s nemocným Specifická prevence spalniček: PRIORIX (od 15 měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11 měsíce do 12 let)

ZARDĚNKY (rubeola) Získaná forma zarděnek probíhá většinou lehce, avšak při onemocnění těhotné ženy může dojít k závažnému poškození plodu, a to zejména onemocní-li v prvním trimestru gravidity (onemocní-li žena v 1. měsíci gravidity riziko poškození plodu je 50 %, v 2. měsíci gravidity 25 %, ve 3. měsíci gravidity 10 % a nízké riziko je i v dalších měsících). Často dochází ke spontánnímu potratu. Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Zarděnky v Karlovarském kraji v letech 2003 2014 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Doporučená protiepidemická opatření u zarděnek: - zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů - izolace pacienta v rámci domácnosti - LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení - zajištění poučení o ochraně fertilních a těhotných žen vnímavých k nákaze zarděnkami v kontaktu s nemocným Specifická prevence zarděnek: PRIORIX (od 15 měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11 měsíce do 12 let)

PŘÍUŠNICE (parotitis epidemica) Bezpříznakový průběh se udává u cca 20 % nemocných, nejčastěji dospělých. Přibližně 40 % nemocných má nespecifické příznaky respirační obtíže, bolest hlavy, teploty. Typické příznaky s manifestním průběhem má okolo 40 % nemocných (bolestivé zduření příušních žláz jedno či oboustranné, může být i zduření podjazykové či podčelistní žlázy). V anamnéze všech 10 nemocných v Karlovarském kraji bylo očkování proti příušnicím. Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Příušnice v Karlovarském kraji v letech 2003 2014 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Příušnice podíl pozitivních, hraničních a negativních výsledků vyšetření protilátek proti viru příušnic, sérologický přehled 2013 Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem, Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva

Doporučená protiepidemická opatření u příušnic: - zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů - izolace pacienta po dobu 9 dnů dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkovém oddělení nemocnic - LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení - dítě vnímavé (neočkované) k nákaze je vyřazeno z kolektivu od 8. dne do 21. dne po styku s nákazou Specifická prevence příušnic: PRIORIX (od 15 měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11 měsíce do 12 let)

INVAZIVNÍ PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE K pneumokokům jsou nejvnímavější malé děti do 2 let, senioři nad 65 let a lidé s oslabenou imunitou. V ČR byla v r. 2012 nemocnost ve věkové skupině 0-11 měsíců 1,8/100 000 obyv. a v r. 2013 stoupla na 9,2/100 000 obyv. U dětí ve věku 1-4 roky byl rovněž zaznamenán nárůst z 2,7/100 000 obyv. v r. 2012 na 3,8/100 000 obyv. v r. 2013. Nejvyšší nemocnost je zaznamenávána i u seniorské populace (u osob nad 65 let věku byla nemocnost v r. 2012 8,1/100 000 obyv. a v r. 2013 10,2/100 000 obyv.). Smrtnost u osob nad 65 let věku byla v roce 2013 22,2 %. Ze 424 případů onemocnění bylo očkováno 18 osob. V roce 2014 bylo v Karlovarském kraji hlášeno celkem 33 pneumokokových infekcí, z nichž 24 bylo klasifikováno jako IPO. Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2008 2014 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

počet případů KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Počet pneumokokových onemocnění dle klinického projevu onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2014 vč. očkování a úmrtí (abs. čísla) 25 20 celkový počet případů (CPP) IPO (z CPP) 15 pneumonie (z CPP) sepse (z CPP) 10 sepse s pneumonií (z CCP) meningitida (z CPP) 5 očkování úmrtí 0 0-4 5-14 15-24 25-54 55-64 65+ věková kategorie Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Invazivní pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2014 počet IPO počet dourčených sérotypy Streptococcus pneumoniae z toho prevantabilních očkováním počet % dourčené sérotypy 24 18 15 83,3 1, 8x3, 4, 2x6C, 9N, 17F, 19A, 22F, 23A, 23F Červeně označené sétorypy nejsou součástí žádné očkovací látky. Oba sérotypy 6C byly u úmrtí. Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Doporučená protiepidemická opatření u IPO: - zajištění odběru biologického materiálu od pacienta - izolace pacienta dle klinického stavu pacienta na lůžkových odděleních nemocnic Specifická prevence IPO: - doporučené očkování malých dětí pneumok. vakcínou, osob se zdrav. indikací a seniorů - pravidelné očkování polysacharidovou očkovací látkou u osob umístěných v LDN a v domovech pro seniory, u osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem - pravidelné očkování konjugovanou pneumokokovou vakcínou u dětí, které mají zdravotní indikace do dovršení pěti let věku - dle novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, mohou od 1.1.2010 rodiče nechat své děti proti pneumokokům očkovat zdarma pokud stihnou dostat do sedmého měsíce věku tři dávky PNEUMO23 (od 2 let), PREVENAR (od 2 měsíců do 5 let), PREVENAR 13 (od 6 týdnů do 17 let), SYNFLORIX (od 6 týdnů do 5 let)

TUBERKULÓZA (TBC) Závažné infekční onemocnění, postihující řadu orgánů, nejčastěji plíce (cca 85-90 %). Ve světě na její následky umírají ročně 3 miliony lidí. V roce 1948, kdy bylo u nás zahájeno očkování proti TBC, bylo na území Čech a Moravy hlášeno téměř 200 000 nových případů onemocnění ročně. V roce 2013 bylo v ČR hlášeno 502 případů, z toho 455 TBC dýchacího ústrojí (v 95 % zasaženy plíce) a 47 jiných TBC. Nejvíce nemocných bylo zaznamenáno u vyšších věkových skupin (u žen 75+ a u mužů 45+). Onemocněly pouze 3 děti ve věku 0-4 roky. Poměr muži:ženy činil 2,1:1. Nemocných cizinců bylo hlášeno 79, tj. 15,7 %, a to z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Mezi bezdomovci bylo zaznamenáno 46 případů plicní TBC. TBC podlehlo 44 osob. V Karlovarském kraje bylo v roce 2014 hlášeno 14 případů TBC, z toho 2 u cizinců vietnamské národnosti a 1 u obviněného muže ve vazbě. Zdroj: UZIS ČR a KHS Karlovarského kraje

počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE TBC v Karlovarském kraji v letech 2003 2014 60 50 40 30 20 10 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Registr tuberkulózy, KHS Karlovarského kraje

Doporučená protiepidemická opatření u TBC: - anamnestické, klinické, rentgenologické vyšetření pacienta a kontaktů - provedení dalších testů u kontaktů a podání chemoprofylaxe dle platných doporučení při epidemiologicky závažném výskytu se na šetření a stanovení opatření podílí KHS Karlovarského kraje Specifická prevence TBC: BCG VACCINE SSI (od novorozeneckého věku) Pravidelné očkování proti tuberkulóze se dnes provádí jen u dětí s indikacemi uvedenými v příloze č. 3 vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Indikace očkování proti tuberkulóze - člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní TBC - dítě nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem TBC než 40 případů na 100 000 obyvatel - dítě bylo v kontaktu s nemocným s TBC

Seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy podle údajů WHO k 9. 11. 2014 V Evropě: Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Litva, Lotyšsko, Moldávie, Rumunsko, Rusko a Ukrajina V Asii: všechny asijské státy kromě Bahrajnu, Íránu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kataru, Kuvajtu, Libanonu, Malediv, Ománu, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Sýrie a Turecka V Africe: všechny africké státy kromě Egypta, Komor, Libye, Mauricia, Seychel a Tuniska V Americe: Bolívie, Brazílie, Dominikánská republika, Ekvádor, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Nikaragua, Panama, Paraguay a Peru V Austrálii a Oceánii: Fidži, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua-Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Vanuatu

Kontrola BCG vakcinace u PLDD u dětí narozených od 1.1.2012 do 30.6.2012 a 1.1.2013 do 30.6.2013 Česká republika Podíl indikovaných dětí v ČR: 3,2 % v roce 2013 (2,9 % v roce 2012) Praha: 9,9 % v roce 2013 (8,3 % v roce 2012) MSK: 0,5 % v roce 2013 (0,3 % v roce 2012) Proočkovanost: 86 % v 2012 i 2013 do 6 týdnů věku 60 % v roce 2013 (62 % v roce 2012) Indikace očkování: nejčastěji pobyt či původ ve státě s vyšším výskytem TBC Karlovarský kraj Podíl indikovaných dětí: 3,9 % v roce 2013 (3,4 % v roce 2012) Proočkovanost: 88,2 % v roce 2013 (84,4 % v roce 2012) do 6 týdnů věku 86,7 % v roce 2013 (73,3 % v roce 2012) Indikace očkování: pobyt či původ ve státě s vyšším výskytem TBC v 84,4 % v roce 2013 (88,9 % v roce 2012)

Kontrola BCG vakcinace u PLDD u dětí narozených od 1.1.2012 do 30.6.2012 a 1.1.2013 do 30.6.2013 Podíl indikovaných dětí k očkování proti TBC

Kontrola BCG vakcinace v kalmetizačních zařízeních u dětí narozených od 1.1.2012 do 30.6.2012 a 1.1.2013 do 30.6.2013 Podíl neindikovaných dětí v ČR: 5,2 % v roce 2013 (6,2 % v roce 2012) STČ: 14,3 % v roce 2013 (18,3 % v roce 2012) KV: 0,5 % v roce 2013 (2,4 % v roce 2012) Podíl neindikovaných dětí k očkování proti TBC

Kontrola revakcinace proti TBC v kalmetizačních zařízeních u 11letých dětí Podíl revakcinovaných dětí v ČR: 1,4 % v roce 2013 (3,6 % v roce 2012) Podíl revakcinovaných dětí v Karlovarském kraji: 0 % v roce 2013 (3,8 % v roce 2012) Podíl revakcinovaných dětí proti TBC

AKUTNÍ PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ V posledním desetiletí pozorujeme změnu spektra původců průjmových onemocnění. Zejména díky účinným veterinárním opatřením k tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže (očkování chovů nosnic) dochází k významnému poklesu počtu salmonelóz v lidské populaci. Výskyt bakteriálních střevní infekcí má v posledních letech rovněž mírně klesající charakter a omezuje se na sporadické nebo rodinné případy se společnou expozicí. Okolo 85 % bakteriálních střevních infekcí tvoří kampylobakterióza, za zbytek nákaz jsou odpovědné zejména Escherichia coli, Clostridium difficile a Yersinia enterocolitica. Přestože diagnostika průjmů virové etiologie není jednoduchá, zaznamenáváme v posledních letech nárůst těchto onemocnění. Nejčastějším původcem virových průjmových onemocnění jsou rotaviry. Většina virových průjmových onemocnění se neobejde bez hospitalizace.

Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

počty onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Akutní průjmová onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2003 2014 1400 1200 1000 salmonelóza 800 600 400 bakteriální střevní infekce virová onemocnění 200 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Doporučená protiepidemická opatření APO: - výtěr či odběr stolice pacienta a kontaktů (osoby vykonávající činnost epidemiologicky závažnou mohou zpět do provozu po prokázaných 3 negativních vyšetřeních) - izolace pacienta po dobu obtíží dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkových odděleních nemocnic - dítě předškolního věku může zpět do kolektivu po prodělaném onemocnění v klinicky dobrém stavu - dítě mladší 5 let, bez klinických příznaků po prodělané rotavirové infekci lze přijmout do kolektivu nejdříve za 10 dnů od začátku onemocnění

Specifická prevence u rotavirových infekcí: - doporučené preventivní očkování rotavirovou vakcínou se provádí u dětí starších šesti týdnů, nejpozději do osmi měsíců (viz následující tabulka). - ochranný efekt očkování a významné snížení hospitalizací z důvodu těžkých rotavirových gastroenteritid u očkovaných dětí je prokázáno studiemi: vakcína Rotateq u 34 000 studijně očk. dětí redukce hospitalizace téměř o 96 % vakcína Rotarix u 10 200 studijně očk. dětí redukce hospitalizace téměř o 85 % *) od 9. týdne; u BCG očkovaných dětí nejdříve ve věku 13 týdnů, v závislosti na zhojení jizvičky po BCG očkování **) maximální věk pro podání druhé dávky Rotarix je 24 týdnů, dle AAP až 8 měsíců; maximální věk pro podání třetí dávky Rotateq je 32 týdnů, dle AAP až 8 měsíců = 32 týdnů (AAP - American Academy of Pediatrics)

počet pediatrů KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Přehled očkujících pediatrů proti rotavirovým infekcím v Karlovarském kraji a jednotlivých okresech kraje data k 5.9.2014 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 nezjištěno neočkujících pediatrů očkujících pediatrů Zdroj: KHS Karlovarského kraje

KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA Nákaza virem klíšťové encefalitidy byla až dosud prokázána u 18 druhů volně žijících savců (od drobných zemních savců až po vysokou lovnou zvěř), 8 druhů ptáků (z řádu pěvců), dále u pasených koz, ovcí, krav a také u psů. U pasených laktujících zvířat infikovaných virem klíšťové encefalitidy může dojít k jeho vylučování mlékem. Při konzumaci tepelně nezpracovaného mléka těchto zvířat nebo mléčných produktů může dojít k infekci člověka alimentární cestou. Nejrizikovější je pití nesvařeného kozího a ovčího mléka a konzumace z nich podomácku připravených sýrů. Nelze však vyloučit ani přenos tepelně neupraveným kravským mlékem. Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Klíšťová encefalitida v Karlovarském kraji v letech 2003 2014 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Klíšťová encefalitida v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 15 10 Karl.kraj K.Vary Sokolov Cheb 5 0 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Klíšťová encefalitida podle okresu pravděpodobné infekce v roce 2013 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha

Doporučená protiepidemická opatření u KE: - zajištění odběru biologického materiálu od pacienta, příp. všech exponovaných osob - izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic - informovat veřejnost o možném alimentárním přenosu (nepasterizované mléko a výrobky z něj), o nespecifických preventivních opatřeních, zvláště o možnosti očkování, zejména při opakovaném či dlouhodobém pobytu v ohniscích nákazy - SZÚ s ČHMÚ provádí předpověď aktivity klíšťat umístěno na webu MZ ČR, SZÚ a odkaz na webu KHS Karlovarského kraje - ve spolupráci s veterináři vyšetření suspektních zdrojových zvířat a jejich mléka a příp. rezervoárových zvířat Specifická prevence KE: ENCEPUR pro děti (od 1 do 11 let), ENCEPUR pro dospělé (od 12 let), FSME-IMMUN 0,25 ml BAXTER (od 1 do 16 let), FSME-IMMUN 0,5 ml BAXTER (od 16 let)

INVAZIVNÍ MENINGOKOKOVÉ INFEKCE Vždy závažná život ohrožující onemocnění s průměrnou smrtností 10,4 %, smrtnost typu C je 12,2 %, u typu Y ještě vyšší. Nejzávažnější případy jsou u dětí do 5 let a v adolescentním věku. Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje

počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2003 2014 5 4 3 2 1 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

počet onemocnění počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2008 2013 6 5 4 3 2 1 9 8 0 B C Y/W135 neurčeno typ Neisseria meningitidis 2008-2013 7 6 5 4 Karl. kraj K.Vary Sokolov 3 Cheb 2 1 0 0-4 let 5-14 let 15-25 let 26-59 let 60+ let Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

Doporučená protiepidemická opatření u MM: - zajištění odběru biologického materiálu od pacienta - izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic - LD u kontaktů po dobu 1 týdne od posledního kontaktu s pacientem - omezení fyzické námahy - profylaktické podání antibiotik u rizikových osob osoby v úzkém kontaktu, děti do 1 roku věku, dospívající, osoby na d 65 let věku, osoby se známou imunodeficiencí či jiným oslabením, osoby s předchozím respiračním onemocněním - profylaktická vakcinace v ohnisku není doporučována Specifická prevence MM: NEISVAC C (C, od 2 měsíců), MENJUGATE (C, od 2 měsíců), BEXSERO (B, od 2 měsíců), MENINGOCOCCAL POLYSACCHARIDE A+C VACCINE (A a C, od 2 let), MENVEO (A, C, W135 a Y, od 11 let), NIMENRIX (A, C, W135 a Y, od 12 měsíců)

Kontrola proočkovanosti 2013 u dětí s příjmením začínajícím na D Administrativní kontrola proočkovanosti v Karlovarském kraji byla provedena v 71 ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (27 Karlovy Vary, 26 Sokolov a 19 Cheb), a to celkem u 571 dětí (234 Karlovy Vary, 154 Sokolov a 183 Cheb) s rozdělením podle ročníků narození a druhu kontrolovaného očkování dle následující tabulky. Zároveň tabulka uvádí zjištěnou proočkovanost v %. druh kontrolovaného očkování HepB (3 dávky) MMR (2 dávky) DTPa-IPV (1 dávka) DTPa-IPV-HepB-Hib (4 dávky) Σ dětí počet kontrolovaných dětí vč. proočkovanosti dle ročníku narození 1999 2002 2010 2011 2012 proočk. v % Σ dětí proočk. v % Σ dětí proočk. v % Σ dětí proočk. v % Σ dětí proočk. v % Celkem kontr. dětí 98 100,0 98 123 95,12 115 85,22 238 108 99,07 108 115 97,39 127 78,74 127 Celkem kontrolovaných dětí 571

OČKOVACÍ LÁTKY ZAŘAZENÉ DO OČKOVACÍCH KALENDÁŘŮ ZEMÍ EU/EEA Vysvětlivky: DTP - vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli Hib - vakcína proti Haemophilus influenzae typu b IPV - inaktivovaná vakcína proti poliomyelitidě HepB - vakcína proti VHB PCV - vakcína proti pneumokokovým onemocněním RV - vakcína proti rotavirům MMR - vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám BCG - vakcína proti tuberkulóze Men - vakcína proti meningokokovým onemocněním HPV - vakcína proti lidskému papilomaviru VZV - vakcína proti planým neštovicím Zdroj: Vakcinologie, ročník 7/2013, číslo 3

DĚKUJI ZA POZORNOST Průběžné a výroční informace o epidemiologické situaci v kraji jsou k dispozici na: www.khskv.cz Kontakty: Ing. Martina Prokopová tel.č.: 355 328 367 mobil: 724 178 532 e-mail: martina.prokopova@khskv.cz Bc. Jiřina Vaňová tel.č.: 355 328 361 mobil: 724 182 483 e-mail: jirina.vanova@khskv.cz Bc. Jitka Králíková tel.č.: 355 328 464 mobil: 724 182 683 e-mail: jitka.kralikova@khskv.cz