Název: Přírodní poměry Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, fyzika Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: Evropa - regionální geografie Stručná anotace: Výukový materiál slouží k seznámení s nejvyšším pohořím světa, s jeho vznikem, klimatem i vlivem člověka, jež odlehlé oblasti Himaláje stále intenzivněji osídluje. Zabývá se i ekologickými problémy, které turistický ruch přináší. Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.
Pracovní list - Přírodní poměry Evropy Název kontinentu Ereb - znamenal fénicky večerní soumrak, země kde zapadá Slunce Europe - znamená řecky opačná část světa k Assu (Asii) a Europe byla též dcerou řeckého boha moře Poseidona Fyzickogeograficky tvoří západní část Eurasie, ale z pohledu kulturního a historického vývoje je považována za samostatný kontinent Hranice Evropy a Asie a Afriky: Bajdaratský záliv, Karského moře, Ural (východní úpatí), řeka Emba, Kaspické moře, Kumomanyčská sníženina (řeky Kuma a Manyč), ústí řeky Don do Azovského moře, úžiny Bospor a Dardanely, Středozemní moře, Gibraltarský průliv K Evropě patří ostrovy, které jsou součástí evropského kontinentálního šelfu (jedná se o ostrovy pevninského původu), a také sopečné ostrovy v evropských vnitřních mořích. Šelf zasahuje nejdále od pobřeží na severu kontinentu a k Evropě se tak počítají souostroví Nová Země, Země Františka Josefa a Svalbard (Špicberky). Stejně tak se k Evropě náleží Britské ostrovy včetně Shetland a Orknejí a většina ostrovů ve Středozemním moři. Rozsah kontinentálního šelfu (arktické ostrovy, Kanárské ostrovy, Madeira, Azory, Kypr, Island, Sicílie, Malta). K evropskému kontinentu se podle kritérií fyzické geografie nepočítají ostrovy Jan Mayen, Island, Faerské ostrovy, Rockall, Azorské ostrovy, Madeira, Kanárské ostrovy ani Kypr. po Austrálii druhý nejmenší kontinent téměř polovinu z rozlohy zaujímá evropská část Ruska Doplňte: o vzdálenost sever jih. (bez ostrovů) - vypočítejte!!!! o nejsevernější bod:. o nejsevernější ostrovní bod:. o nejjižnější bod: Členitost pobřeží nejčlenitější pobřeží ze všech světadílů cca 35 % rozlohy tvoří ostrovy a poloostrovy délka pobřežní čáry je cca 38 tis. km bez ostrovů největší ostrovy: Velká Británie, Island, Irsko největší poloostrov: Skandinávský
Historie kontinentu 1) nejstarší část kontinentu prahory - Baltský štít a Východoevropská rovina (Ruská tabule), poloostrov Kola, Karelie, Skandinávie bez Skandinávského pohoří 2) Kaledonské vrásnění prvohory (silur) - Skandinávské pohoří, Skotsko, Irsko, SZ Anglie, Špicberky - dnes denudovaná plochá horská pásma 3) Hercynské vrásnění prvohory (karbon, perm) - zejména západní a střední Evropa - dnes zarovnané tvary, nevysoké vysočiny - Francouzské středohoří, Vogézy, Schwarzwald, Česká vysočina, Harz, Kastilské pohoří, Severoněmecké nížiny, Středopolské nížiny, 4) Tethys - druhohory moře ve střední a jižní Evropy 5) Alpinské vrásnění - třetihory - Alpy, Sierra Nevada, Pyreneje, Karpaty, Apeniny, Stará Planina, Dinárské hory - sopečná činnost (Vesuv, Etna, Stromboli) - styk litosférických desek (Evropské a Africké) - sopečná činnost (Island, Azory, Hebridy) středooceánský atlantský hřbet 6) zalednění ve čtvrtohorách (morény, bludné balvany, ledovcová jezera) Povrch doplňte více než 50 % rozlohy - nížiny (57 % je do 200 m. n. m.) 5 % povrchu je od 1000 do 2000 m. n. m. 1,5 % povrchu je nad 2000 m. n. m. střední nadmořská výška cca 290 m. n. m. - nejnižší nejvyšší bod,.. m, hranice Francie-Itálie nejnižší bod,... m, Kazachstán ÚKOL: Najděte sopečné a zemětřesné oblasti Evropy, vysvětlete, co způsobuje tyto jevy a jak ovlivňují život obyvatel (+/-)
Ledovce opakování pojmů ÚKOL: vysvětlete pojmy a umístěte čísla s českými názvy do obrázku a najděte evropské ledovce 1 firn 2 - kar 3 névé 4 - firnová čára 5 - boční moréna 6 - střední moréna 7 - ablační moréna 8 - údolí tvaru U 9 - jezero hrazené ledem 10 - visuté údolí 11 sérak 12 - vnitřní moréna 13 oblík 16 závrt 17 - čelní (koncová) moréna 18 - esker 19 - ledovcový náplavový kužel a vody vytékající z čela ledovce, 20 drumliny https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/glacier_diagram.svg/800px- Glacier_diagram.svg.png [cit. 2015-04-11]
Práce s atlasem 1)do mapy zakreslete pojmy ze stránky 1+2 (povrch Evropy) 2) červeně vyznačte sopečné oblasti, modře evropské ledovce 3)zakreslete hranici čtvrtohorního zalednění a mořského ledu 4) pohoří zakreslená v mapě rozlište barevně a) stará - prahorní a prvohorní - žlutá b) mladší - třetihorní - hnědá https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/archive/0/0d/20140809182037%21europe_blank_ laea_location_map.svg-1.svg?uselang=cs [cit. 2015-04-11] Zdroje: Školní atlas světa. Praha: Kartografie, 2004. Král, V. (1999) Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia