Nebuněčný život (život?)

Podobné dokumenty
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Fylogeneze organismů I. viry Bacteria + Archaea

Struktura a organizace genomů

G i r y - nositelé nových virových vlastností. Vladislava Růžičková 2017

Obsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Neb Nebuněčná forma živé hmoty živé / neživé

Obsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Bakteriální transpozony

Nebuněčné organismy - viry

Cytosin Thymin Uracil

Nebuněčné organismy Viry

Nebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy

Nebuněční Viry, viroidy, priony

ZÁKLADY VIROLOGIE. Obecná charakteristika virů. Chemické složení virů. Stavba viru. Bílkoviny

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Transpozony - mobilní genetické elementy

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Globální pohled na průběh replikace dsdna

BAKTERIÁLNÍ TRANSPOZONY (mobilní elementy)

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Obsah př. ky: obecná charakteristika. VIRY: obecná

REKOMBINACE Přestavby DNA

Viry Základy biologie 2013

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č. 6.

VIRY - PŮVODCI NEMOCÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A ROSTLIN. Růžičková Vladislava

Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie

Stavba virové částice virionu: -nukleová kyselina JEN 1 TYP (1- či 2-řetězcová RNA nebo DNA) -ochranný proteinový obal = kapsida Velikost nm

Název: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA


Funkční specializace dnes: nukleové kyseliny uchovávají genet. informaci bílkoviny mají strukturní a katalytickou fci

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Základní charakteristika virů

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Je čas začít přepisovat učebnice virologie? Viry a symbióza

Buněčné jádro a viry

Exprese genetické informace

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Antivirotika. Včetně léčby AIDS

Genetika populací, Ekologie, Viry. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno

RNDr. Zdeňka. Chocholouškov

9. Viry a bakterie. Viry

Základní vlastnosti živých organismů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

MOBILNÍ GENETICKÉ ELEMENTY. Lekce 13 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Přijímací test navazující magisterské studium Molekulární a buněčná biologie

Centrální dogma molekulární biologie

Digitální učební materiál

EVOLUCE A VZNIK ŽIVOTA

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Virus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Metodologie molekulární fylogeneze a taxonomie hmyzu Bi7770

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

O původu života na Zemi Václav Pačes

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Okruhy otázek ke zkoušce

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.

Testování hypotéz o vzniku eukaryotické buňky

Struktura a funkce biomakromolekul

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Základy genetiky prokaryotické buňky

ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Transkript:

Nebuněčný život (život?)

Nebuněčný život (život?) 1. viry 2. viroidy (infekční RNA) 3. satelity (subvirální infekční jednotky, jejichž replikace buňkou je zajištěna koinfekcí pomocným virem ) (a) satelitní viry (b) satelitní nukleové kyseliny (v kapsidě viru), např. virusoidy (RNA, ~350 nukleotidů, často ribozymy, redukované viroidy???) (c) virofágy (sputnik, mavirus) 4. plazmidy... 5. transposony 6. priony virus x plazmid (50 % genů odpovídá)

Lytický a lyzogenní cyklus virů virus se nechá buňkou zreplikovat, vytvořit viriony a infikuje novou buňku, čímž tu původní ničí virus se zapojí do buněčného chromosomu a replikuje se s ním (i natrvalo) provirus (profág)

Fágy viry bakterií a archeí (různého typu a asi i původu) nejpočetnější a nejpestřejší entity planety 5 10 7 fágů na 1 ml mořské vody významný vliv na globální biogeochemii: role při tvorbě sedimentů, ovlivňují cykly klíčových prvků (C, N, P, O)

Fotosystém sinic a cyanofágů cyanofág zlikviduje fotosystém sinice a nahradí ho vlastním, který je vůči sinici nelítostný metabolismus virového původu

Diverzita virů

Průnik viru do buňky

Diverzita virů

dsdna viry dvojřetězcová DNA, replikovaná DNA-dependentní DNA polymerázou velmi různá organizace a délka genomu (herpesviry, bakuloviry, papilomaviry, kaudoviry) morfologie konzervativnější než sekvence nukleotidů či genů?

ssdna viry genom jednořetězcová DNA zřejmě velmi běžné, odhalovány až v poslední době (parvoviry, geminiviry, nanoviry) replikace přes dsdna, s využitím DNA polymerázy hostitele

dsrna viry genom - dvouřetězcová RNA velmi pestrá skupina, pokud jde o hostitele a organizaci genomu

(+)ssrna viry (+) jednořetězcová RNA, genom funguje přímo jako mrna lidské patogeny (SARS, rýma, hepatitidy A a C, dětská obrna, nilská horečka, dengue, zarděnky)

(-)ssrna viry (-) jednořetězcová RNA, při replikaci genomu využívají RNA-dependentní RNA polymerázu, pro výrobu komplementární mrna řada lidských patogenů (ebola, spalničky, příušnice, vzteklina, chřipka)

ssrna-rt viry (retroviry) RNA viry, vytvářející DNA reverzní transkriptázou vzniklá DNA se začlení do genomu hostitele s použitím integrázy a pak se množí s hostitelem

dsdna-rt viry (pararetroviry) DNA viry s reverzní transkriptázou, replikace jde přes RNA a pak cdna (hepatitida B)

Viry jsou živé? viriony jistě ne, živé jsou jenom v buňce (ale co symbionti? organely?) mají časovou kontinuitu? ne? (buňka vzniká z buňky, chloroplast z chloroplastu, ale virion nevzniká z virionu) jsou monofyletické? ne!!! neexistuje ani jedna molekula, která by byla společná všem virům (x ribosomy buněčných organismů) malý (obvykle žádný) překryv s genomy buněčných organismů + prakticky žádné fosilie známe fylogenezi různých linií virů, ale netušíme, odkud pocházejí

Viry (a spol.) problémy: 1. extrémně rychlá molekulární evoluce skrytá homologie (homologické geny nemusí být identifikovatelné) x obvykle chybí i strukturální homologie proteinů 2. extrémně malé genomy 3. krádeže genů (rekombinace, integrace do hostitelského genomu) gen buněčného původu nemusí značit původ viru (kolagen v nimaviru, fotosystém II v cyanofágu, kus kuřecího chromosomu 19 v herpesviru...) x většina virových genů nemá jasné ortology v buňkách

Viry nejsou (jenom) viriony kde se berou geny virového původu? jistě nevznikají ve virionu, ale v napadené buňce (duplikace, rekombinace, transpozice...) viry jako specifické buněčné organismy ( virové továrny ) buňka po infekci virem už není ta původní buňka, původní genom je někdy zničen a buněčná struktura a metabolismus pozměněné (T4) buněčný organismus produkující virion tento organismus ukradl buněčnou strukturu od původního organismu, který už je mrtev

Virobuňka virová továrna mimiviru o velikosti hostitelského jádra a infikovaná sputnikem...

Viry původ? (a) zbytky předbuněčného života? (b) redukované buňky? (ale buňky čeho?) (c) vzbouřené skupiny genů (např. transpozony) není žádný důvod předpokládat jednotný původ jejich struktura, genomy, strategie etc. jsou strašlivě variabilní

Koncepty původu virů

Fragmenty buněčného genomu, které se osamostatnily retroviry? příbuzné některým intronům a retrotransposonům ALE jsou retroviry vzbouřené retrotransposony, anebo jsou retrotransposony ochočené retroviry?

Monofyletické linie virů a ultrasobeckých genetických elementů

Monofyletické linie virů kapsidy několika strukturálních typů double β-barrel major capsid proteins HK97 fold ocasaté dsdna viry bakterií a archeí + herpesviry eukaryot (struktura + sekvence) toto dělení ale neodpovídá replikačním mechanismům

Patří část dsdna virů k sobě? double β-barrel major capsid proteins

Monofyletické linie virů 1. extrémně staré? (příslušníci linie parazitují na hostitelích ze všech domén) 2. velmi diverzifikované (příslušníci linie mohou mít různé replikační strategie) 3. mnohem diverzifikovanější než buněčné organismy 4. žádné náznaky recentního původu ze vzbouřených genů stejně staré nebo starší než LUCA???

??? Evoluce virů

Vznik eukaryot nová fáze evoluce virů některé vlastnosti eukaryot mohou být virového původu

Původ virů eukaryot

Megaviry ( giry ) = NCLDV (nucleocytoplasmic large DNA viruses): čtvrtá doména buněčného života?

Mimivirus (APMV) 2003 parazit Acanthamoeba (Amoebozoa) původně považován za G + bakterii velikost genomu srovnatelná s bakteriemi (1,2 Mb, >900 genů, >450 unikátních, vlastní trna a aa-trna-syntetázy) nukleocytoplazmatický velký DNA virus (NCLDV) zloději genů nebo živé fosilie? čtvrtá skupina živých organismů (vedle bakterií, archeí a eukaryot)? sesterská skupina eukaryot???

Mimivirus velikost genomu a virionu

ještě větší virus: kapsida 440 nm, genom 1259197 bp, 1 120 proteinů blízký mimiviru, ale rozdíly v obsahu genů 7 trna syntetáz (včetně IleRS, TrpRS, AsnRS) Megavirus

Mamavirus & Sputnik Sputnik: parazituje na mamaviru nakažený mamavirus produkuje defektní viriony Sputnik není klasický satelit (tj. dva viry fungující jen při společné infekci hostitele) virofág malý genom: geny unikátní, ale také z mamaviru, bakteriofágů a archeálních virů

Lentille virus Acanthamoeba + Lentille virus + Sputnik 2 (i jako provirofág) + transpovirony (nově objevený typ TE uvnitř viru) transpovirony dodatečně objevené i v jiných megavirech extrémně složitý mobilom v amébách

Fylogeneze megavirů distanční strom 0/1 ortologů informačních genů

Čtvrtá doména? po aplikování realističtějších evolučních modelů na různé informační geny to spíš nevychází, ale... Bacteria Archaea Eukaryota NCLDV environment

hluboko zakořeněné větve z přírodních vzorků ve stromech založených na reca (rekombináza) a rpob (RNA polymeráza) ve všech buňkách a některých virech??? Čtvrtá doména?

Pandoraviry (2013) ještě větší virus (zase z akanthaméb), ale nepříbuzný megavirům 2,500 genů (z toho 2,300 unikátních!) + unikátní způsob vzniku virionu 14 z 30 core genů megavirů (vč. DNA polymerázy)

Původ pandoravirů nejasný nepříbuzné ostatním obřím virům (x DNA polymerázy???) x příbuzné malým dsdna virům (Phycodnaviridae)?