UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské výchovy Sociální pedagogika Zdeňka Sopková Letní tábor pro 17. Skautské středisko Brumov-Bylnice BAKALÁŘSKÝ PROJEKT Vedoucí projektu: Mgr. Marcela Fojtíková Roubalová Olomouc 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářský projekt vypracovala samostatně a využila jen uvedených zdrojů a literatury. V Olomouci dne.. Podpis autora
Poděkování Děkuji Mgr. Marcele Fojtíkové Roubalové za vedení mého bakalářského projektu a poskytování rad a připomínek. Také děkuji mým blízkým, kteří mě podporovali při dokončení bakalářského projektu.
Obsah Úvod... 11 1. Teoretická část... 7 1.1 Junák... 7 1.2 Historie světového skautingu... 9 1.3 Historie českého skautingu... 10 1.4 Principy... 11 1.5 Cíle skautingu... 13 1.6 17. skautské středisko Brumov-Bylnice... 14 1.7 Historie 17. skautského střediska v Brumově-Bylnici... 16 1.8 Činnosti skautského střediska... 17 1.9 Oddíl světlušek a vlčat v Brumově-Bylnici... 19 1.10 Skautský tábor... 23 1.11 Náležitosti skautského tábora předpisy, vyhlášky... 24 1.12 Chod skautského tábora 17. střediska v Brumově-Bylnici... 25 1.13 Hygienické normy ke skautskému táboru... 29 Praktická část... 32 2.1 Splnění hygienických norem... 32 2.2 Personální zajištění... 32 2.3 Materiální prostředky... 32 2.4 Finanční prostředky... 33 2.5 Tábor... 34 2.5.1 Tematická táborová hra:honba za záchranou Táty šmouly... 34 2.5.2 První den, Neděle Zahájení tábora... 36 2.5.3 Druhý den - Pondělí se šmouly Poetou, Koumákem a Stopařem... 37
2.5.4 Třetí den, Úterý se šmouly Fešákem, Nitkou, Farmářem... 40 2.5.5 Čtvrtý den, Středa se šmouly Neposedou, Mrzoutem a Snílkem... 44 2.5.6 Pátý den, Čtvrtek se šmouly Malířem, Lenochem a Bázlivkou... 46 2.5.7 Šestý den, Pátek se šmouly Kutilem, Nešikou, Šmoulinkou, Trumpetkou... 49 2.5.8 Sedmý den, Sobota se šmoulou Mlsounem... 53 2.5.9 Osmý den, Neděle se šmouly Šprýmařem a Silákem... 56 2.5.10 Devátý den, Pondělí cesta za pokladem záchranná mise Táty šmouly 59 2.5.11 Desátý den, Úterý Konec tábora... 61 Závěr... 62 Seznam použité literatury a zdroje... 63 Seznam použitých zkratek... 66
Úvod Rozhodla jsem se uspořádat pro 17. skautské středisko Brumov-Bylnice projekt letní tábor a to za cílem zlepšení vztahů mezi jednotlivými členy oddílů. Účastnici tábora budou tedy děti od 6 do 10 let, které navštěvují 17. skautské středisko Brumov- Bylnice. Oddíl světlušek a vlčat spolu moc nespolupracují, proto bych to tímto táborem chtěla změnit. Abych tohoto cíle docílila, vybrala jsem si za téma táboru Honbu za záchranou táty šmouly. Toto téma se mi líbí a zdá se mi, že je velmi vhodné pro výběr her k rozvití spolupráce, kdy celá vesnice šmoulů mezi sebou spolupracuje. Tábor bude trvat 10 dní ve Študlově. Práce je rozdělena na 2 kapitoly a to na teoretickou část a praktickou část. První kapitola teoretická část obsahuje základní informace o vzniku skautingu, o jeho cílech, principech. Také se zde můžeme dozvědět o 17. skautském středisku Brumov-Bylnice, přesněji o jejich činnosti, oddíle. Ale především se tato kapitola věnuje táboru, přesněji k podmínkám k provedením táboru. Druhá praktická část odkrývá, jakým způsobem jsou zajištěny hygienické normy, personální a materiální zajištění tábora, finanční prostředky. Nejvíce se však praktická část zabývá konkrétním táborovým programem. Cíl bakalářského projektu je uspořádat tábor, jenž by byl přínosný, jak pro děti i samotné oddíly. Zmírnit či odstranit jejich špatné vztahy mezi sebou, rozvíjet jejich schopnost spolupracovat ale i rozvíjet jejich osobnosti, jejich dovednosti. A tím přispět k rozvoji i samotnému středisku. Projekt se sice zaměřuje jen na tábor 17. střediska Brumov-Bylnice, ale jednotlivé aktivity v programu mohou být využity i při jiných akcí s dětmi či pro jiných pořadatelů táborů.
1. Teoretická část 1.1 Junák Junák neboli svaz skautů a skautek v České Republice je občanským sdružením, které sdružuje své členy a členky bez ohledu na náboženské vyznání, národnost, politické přesvědčení či jiné individuality. Své členy a členky sdružuje podle zákona č. 83/1990. 1 Skauting nabízí dětem nové možnosti, proto můžeme také říci, že slovo skauting znamená příležitost. Především příležitost rozvíjet své sociální schopnosti, přebírat nové dovednosti a hlavně možnost vytváření nových kamarádských vztahů i přátelské společenství. 2 V současné době má Junák již kolem 2 131 oddílů, respektive 46 000 členů. 3 Členové junáka si říkají vlčata, světlušky, skauti, skautky, roveři, rangers, oldskauti a oldskautky. Za vlčata a světlušky se v skautingu označují chlapci a dívky ve věku od 6 do 11 let. Od 12 do 15 let věku se obecný název těchto členů mění na skauty a skautky. Pod názvem roveři a rangers se myslí chlapci a dívky ve věku od 15 do 20 let a od 20 let jsou členové a členky odlskauti a oldskautky. 4 Jméno organizace junák začal používat Antonín Benjamín Svojsík. Ten se snažil najít takový název, aby vystihl náš český, slovanský skauting a podpořil i snahy o usilování o samostatný stát. Tedy označení junák znamená mládí, sílu, odvahu a vzor pro mladého člověka. V současné době, tento význam není tak známý, a proto toto označení zůstává spíše jen v oficiálním názvu českého skautingu. Spíše se používá pojem skaut, jenž zavedl Robert Baden Powell. Ve vojenské oblasti se takto nazývali 1 Srov. Stanovy Junáka schválené X. Valným sněmem. [online]. 2001 [cit. 2012-07-07]. Dostupné na www: http://vodni.skauting.cz/upload/hkvs/predpisy/stanovy_junaka.pdf 2 Srov. ŽÁČEK, J., ZEMAN, V., KOLISCHOVÁ, L. Jak na média prezentujeme skauting na veřejnosti. Praha: Junák- svaz skautů a skautek ČR, 2011. s. 2. 3 Srov. Skauting:Najít kamarády zažít dobrodružství. [online]. [cit. 2012-10-23]. Dostupné na www: http://verejnost.skaut.cz/skauting/o-skautingu/fakta-cisla 4 Srov. Skauting. 1. Vydání, Liberec: Skauting, 1995. s. 239-240. 7
zvědové, stopaři. Tedy slovo skaut obsahuje vlastnosti jako bojovnost, lstivost či připravenost. Mezi výhody slova skaut patří znalost veřejnosti a mezinárodnost 5. Junák za svůj symbol používá lilii, na níž je zobrazena hlava chodského psa. Tento znak nosí skauti, u skautek můžeme spatřit pod lilií ještě podklad - jetelový trojlístek. Lilie ukazovala v námořnických mapách sever, proto byla vybrána za skautský symbol, aby připomínala skautům správný směr v životě i vztah k přírodě. Hlava chodského psa byla vybrána z Jiráskova díla Psohlavci. Neznázorňuje znak Chodů, nýbrž nám symbolizuje statečnost, odvahu lidí, kteří hlídali na stráži naše západní hranice. Jetelový trojlístek znázorňuje vycházející slunce, začátek dne. 6 Junák sídlí v Praze. Patří ke členům světové organizaci skautů WOSM 7, světové organizaci skautek WAGGGS 8 a světové organizaci dospělých skautů ISGF 9. Jako jejich člen převzal junák cíle, metody a principy těchto organizací. 10 Členové Junáka se řídí podle právního řádu, který určí povinnosti, pravomoci apod. Právní řád svazu skautek a skautů ČR tvoří: Stanovy Junáka, Usnesení Valného sněmu Junáka, Řády Junáka, Usnesení náčelnictva Junáka, Směrnice Junáka, Rozhodnutí Výkonné rady Junáka, Pokyny a rozhodnutí zpravodajů Výkonné rady Junáka, Předpisy a rozhodnutí orgánů organizačních jednotek v rozsahu jejich působnosti. Nejvyššími předpisy, které upravují svaz skautů a skautek v ČR, se staly jeho Stanovy. Ty vymezují práva a povinnosti členů a členství, základní cíl organizace, její principy, jmění, organizační síť či postavení orgánů Junáka. 11 5 Srov. Propagace:propagace všech skautů a skautek. [online]. [cit. 2012-08-01]. Dostupné na www: http://krizovatka.skaut.cz/propagace/prace-s-medii/jak-na-to/junak-nebo-skaut/ 6 Srov. BŘICHÁČEK, V., ČESÁK, P., KLUH, T., KOSEK P. Čekatelská zkouška. 2. Vydání, Praha: Junák- svaz skautů a skautek ČR, 2001. s. 32. 7 Plným názvem World Organization of the Scout Movement 8 Plným názvem World Association of Girl Guides and Girl Scouts 9 Plným názvem International Scout and Guide Fellowship 10 Srov. Stanovy Junáka schválené X. Valným sněmem ze dne 21. 10. 2001. Dostupné na www: http://vodni.skauting.cz/upload/hkvs/predpisy/stanovy_junaka.pdf. [online]. [cit. 2012-07-07]. 8
Náčelnictvo také vytváří své usnesení, totiž rozhodnutí, skrze niž by mělo Náčelnictvo plnit své povinnosti. Důležitou součástí tohoto právního řádu jsou i směrnice, ty rozpracovávají do podrobnějších detailů jednotlivé řády. Výkonná rada vydává tyto předpisy, jež zavazují danou skupinu lidí. 12 Rozhodnutí této rady nemá charakter obecně závazného předpisu jako je u směrnic. Tato rozhodnutí neplní funkci obecně závazného předpisu. Určité pokyny, pravidla, výklady i směrnice nám popisují pokyny, které obsahují i přesné postupy, termíny či částky k registraci, k táborům apod. 13 1.2 Historie světového skautingu Roku 1907 uspořádal Sir Robert Baden Powell první skautský tábor na ostrově Brownsea. 14 Tímto táborem položil rámec družinové činnosti a vzniká světová organizace Skauting. V roce 1908 vydává knihu Scouting for Boys. R. B. Powel uskutečnil v roce 1909 celonárodní setkání skatů. Dívčí skautskou organizaci založila Agnes Powel, tedy sestra zakladatele skautingu. 15 Od roku 1908 se skautské hnutí rozšířilo i do jiných zemí např. do Kanady, Austrálie, Nového Zélandu aj. V roce 1920 se v Londýně uskutečnilo první mezinárodní setkání všech skautů tzv. Jamboree. Před Jamboreem se pořádala skautská konference, ta rozhodla o vytvoření mezinárodního skautského ústředí, které vzniklo až v roce 1922. Roku 1973 ústředí získalo svůj název Světová organizace skautské hnutí (zkráceně WOSM). Začátek mezinárodní organizace skautek je spojen s rokem 1919, kdy manželka R. B. Powella Olave Baden- Powellová, vytvořila mezinárodní radu skautek. Samotná světová organizace skautek 11 Srov. BŘICHÁČEK, V., ČESÁK, P., KLUH, T., KOSEK P. Čekatelská zkouška. 2. Vydání, Praha: Junák- svaz skautů a skautek ČR, 2001. s. 65. 12 Srov. Tamtéž, s. 65. 13 Srov. BŘICHÁČEK, V., ČESÁK, P., KLUH, T., KOSEK P. Čekatelská zkouška. 2. Vydání, Praha: Junák- svaz skautů a skautek ČR, 2001. s. 66. 14 Srov. Scouts: Creating a Betler World. [online]. [cit. 2012-10-23]. Dostupné na www: http://www.scout.org/about_scouting/facts_figures/history/b_p_chief_scout_of_the_world 15 Srov. Skauting. [online]. [cit. 2012-07-07]. Dostupné na www: http://www.skaut.org/skauting.svet.php 9
vznikla až v roce 1928. Hnutí nese název Světová asociace skautek (zkráceně WAGGGS). 16 1.3 Historie českého skautingu O činnosti R. B. Powella v Anglii se dozvěděl i český profesor tělovýchovy Antonín Benjamín Svojsík a to v roce 1909. Tyto zprávy o skautech ho velmi zaujaly. Více se o skautingu dozvěděl také roku 1911, kdy se poupravovaly osnovy pro tělesnou výchovu na středních školách a to podle německého překladu Powelovy knihy Scouting for Boys. A. B. Svojsík se chtěl vydat na cestu do Anglie, aby se mohl na vlastní oči přesvědčit o skautingu, o jeho cílu a smyslu. Tuto cestu uskutečnil 30. června roku 1911, do Londýna dojel 12. července. Se skauty strávil celý víkend a plný zážitků se vrátil 23. července domů. Roku 1912 vydává knihu Základy Junáctví a tím to počinem zakládá český skaut. 17 Český dívčí skauting založily roku 1914 Vlasta Štěpánová a Anna Berkovcová, které za pomoci Popelky Biliánové a A. B. Svojsíka začaly vést první dívčí skautskou družinku Sasanky. 18 Skauting byl za dobu svého působení již třikrát zrušen. Poprvé se tak stalo 28. října 1940 K. H. Frankem, protože totalitní režim by nedovolil činnost hnutí, které je založeno na demokracii. V květnu roku 1945 je skauting poprvé obnoven a znovu se rozvíjí. V roce 1948 byl Junák zařazen do Svazu československé mládeže a v roce 1950 již podruhé rozpuštěn. Někteří členové Junáka se stali i vězni. V roku 1968 byl skauting znovu obnoven a začal se znovu rozvíjet. Rozvoj ale netrval dlouho, protože 16 Srov. Skauting. [online]. [cit. 2012-07-07]. Dostupné na www: http://www.skaut.org/skauting.svet.php 17 Srov. SVOJSÍK, B. A. Český skaut. 3. Vydání, Praha: Junák- svaz skautů a skautek ČR, 2002. s. 12. 18 Srov. Skauting. [online]. [cit. 2012-07-07]. Dostupné na www: http://www.skaut.org/skauting.cr.php 10
již po třetí byl roku 1970 zrušen. Činnost Junáka byla již po třetí obnovena a to roku 1989, tedy po sametové revoluci. 19 1.4 Principy Skautské hnutí má své pilíře ve třech principech, jež zdůraznil zakladatel světového skautingu Robert Baden Powell. Principy se vzájemně ovlivňují, pro úspěšnou skautskou výchovnou metodu je potřebné splnění všech tří principů. Mezi tyto základní principy patří odpovědnost k Bohu, odpovědnost vůči druhým a odpovědnost k sobě. 20 Odpovědnost, povinnost k Bohu skauting vnímá za uznání duchovního základu, ke kterému se snaží skaut vztahovat své činnosti, usilování, myšlení. Pro skauting není důležité, jakým jménem se tento základ jmenuje, ale je pro něho podstatné, abychom ho přijali do svého života, používali jej jako měřítko. Na základě dlouhodobých tradic našeho národa se v českém skautingu nazývá tento základ za nejvyšší Pravdu a Lásku. 21 Druhý princip - odpovědnost, povinnost vůči druhým, ostatním by se měla nejdříve plnit u svých nejbližších, ve svém okolí. Postupně, přiměřeně podle věku se tato odpovědnost přenáší i na obec, na lidstvo, národ i přírodu. Tato odpovědnost zahrnuje věrnost ke své vlasti, také schopnost porozumět, spolupracovat, pomáhat potřebným, chránit přírodu apod. 22 Třetí princip odpovědnost, povinnost vůči sobě nás upozorňuje na rozvoj sebe samotných i našeho života. Naše jednotlivé schopnosti, postoje, motivace zcela 19 Srov. Skauting:Najít kamarády zažít dobrodružství. [online]. [cit. 2012-10-23]. Dostupné na www: http://verejnost.skaut.cz/skauting/o-skautingu/historie/ 20 Srov. BŘICHÁČEK, V., ČESÁK, P., KLUH, T., KOSEK P. Čekatelská zkouška. 2. Vydání, Praha: Junák svaz skautů a skautek ČR, 2001. s. 8. 21 Srov. BŘICHÁČEK, V., ČESÁK, P., KLUH, T., KOSEK P. Čekatelská zkouška. 2. Vydání, Praha: Junák- svaz skautů a skautek ČR, 2001. s. 8. 22 Srov. Tamtéž, s. 8. 11
ovlivňují úspěšnost skautské služby, skautského působení, proto je tento rozvoj potřebný. 23 Skautský slib a zákon tyto všechny principy obsahuje. Skrze skautský slib jedinec na sebe vztahuje závazky věrnosti Pravdy a Lásky. Služba pro nejvyšší Pravdu a Lásku by měla pro všechny skauty znamenat pomáhat ostatním, svým bližním, okolím, vlasti, přičemž rozvíjíme i sebe samotných, své možnosti, schopnosti. 24 Znění skautského slibu: Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době, plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské, duší i tělem být připraven pomáhat vlasti i bližním. 25 26 Skautský zákon pro jednotlivé své členy představuje návod, jakým způsobem se chovat, na co nezapomínat. Nepůsobí jako cíl, ale jako prostředek k naplnění našeho správného života. 27 Zákon pro skautky a skauty obsahuje deset bodů a zní: 1. Skaut/skautka je pravdomluvný/á. 2. Skaut/skautka je věrný/á a oddaný/á. 3. Skaut /skautka je prospěšný/á a pomáhá jiným. 4. Skaut/skautka je přítelem/přítelkyní všech lidí dobré vůle a bratrem/sestrou každého skauta. 5. Skaut/skautka je zdvořilý/á. 23 BŘICHÁČEK, V., ČESÁK, P., KLUH, T., KOSEK P. Čekatelská zkouška. 2. Vydání, Praha: Junák- svaz skautů a skautek ČR, 2001. s. 8. 24 Srov. BŘICHÁČEK, V., ČESÁK, P., KLUH, T., KOSEK P. Čekatelská zkouška. 2. Vydání, Praha: Junák- svaz skautů a skautek ČR, 2001. s. 9. 25 Srov. Stanovy Junáka schválené X. Valným sněmem. [online]. 2001. Dostupné na www: http://vodni.skauting.cz/upload/hkvs/predpisy/stanovy_junaka.pdf. [online]. [cit. 2012-07-07]. 26 Věřící tento slib může ukončit větou k tomu mi dopomáhej Bůh. 27 Srov. BŘICHÁČEK, V., ČESÁK, P., KLUH, T., KOSEK P. Čekatelská zkouška. 2. Vydání, Praha: Junák- svaz skautů a skautek ČR, 2001. s. 9. 12
6. Skaut/skautka je ochráncem/ochránkyní přírody a cenných výtvorů lidských. 7. Skaut/skautka je poslušný/á rodičů, představený a vůdců. 8. Skaut/skautka je veselé mysli. 9. Skaut/skautka je hospodárný/á. 10. Skaut/skautka je čistý v myšlení, slovech i skutcích. 28 1.5 Cíle skautingu Skauting si stanovil za cíl rozvíjet mladé lidi v jejich fyzickém, duševním, společenském i duchovním vývoji. Tento cíl se skauting snaží dosáhnout dílčími cíli, které jsou přiměřené k věku dětí, k jejich schopnostem, vlastnostem. 29 V prvním období mladšího školního věku (u vlčat a světlušek) se vedoucí zaměřují na rozvoj schopnosti rozlišit dobro a zlo. Také se snaží posilovat sociální komunikaci, především prostřednictvím her, kdy se děti společně hrají, spolupracují s ostatními, mohou projevovat druhým zájem, soucit, umí říci své potřeby, pocity apod. V rámci této etapy by si děti měly také vytvořit jednoduchý poznávací rámec, díky němuž člověk porozumí sobě, světu a své roli v něm. Děti v tomto období by si měly osvojit potřebné dovednosti nezbytné pro schopnost postarat se o sebe. Cíle tohoto období odpovídají podle principu odpovědnost vůči sobě. 30 Při další etapě, kdy je dítě již starší, se vedoucí snaží posilovat u dětí poznání přírodního i morálního řádu a schopnost odvozovat si z poznatků o řádech důsledky pro postoje, jednání. V této fázi se děti seznamují s praktickými dovednostmi, díky nimž se mohou zapojit a spolupracovat s ostatními i při náročnějších činnostech. Děti 28 Srov. Skauting. 1. Vydání, Liberec: Skauting, 1995. s. 228-229. 29 Srov. BŘICHÁČEK, V., ČESÁK, P., KLUH, T., KOSEK P. Čekatelská zkouška. 2. Vydání, Praha: Junák- svaz skautů a skautek ČR, 2001. s. 9. 28 Srov. BŘICHÁČEK, V., ČESÁK, P., KLUH, T., KOSEK P. Čekatelská zkouška. 2. Vydání, Praha: Junák- svaz skautů a skautek ČR, 2001. s. 9. 13
se zde učí i zodpovědnosti, kterou přebírají za mladší členy i za společnou činnost. Toto období naplňuje cíle principu odpovědnosti k druhým. 31 Pro poslední etapu, která končí dospělostí, představuje cíl rozvoj duchovního života, respektive schopnost naslouchat své svědomí a řešit dané situaci podle citlivého, objektivního svědomí. 32 Děti by měly mít schopnost navazovat celoživotní vztahy, založené na úctě, obětavosti, důvěře, zodpovědnosti. Těmito cíli je naplňována služba Pravdě a Lásce, tedy odpovědnost k Bohu. 33 Skauting svůj cíl dosahuje prostřednictvím skautského slibu, zákonu, společenství, mezilidských vztahů, družin, kde se děti učí od sebe navzájem, obohacují se, rozvíjejí. Působí ve volném čase, tedy v době, kdy se neplní žádné povinnosti, nutné práce, činnosti spojené se sebeobsluhou, s provozem rodiny, s biologickými potřeby. 34 Ale jedinec se rozhoduje svou vůlí, kterým aktivitám dá přednost, co vše během této doby podnikne apod. 35 1.6 17. skautské středisko Brumov-Bylnice Poblíž hranic Slovenské republiky, v severovýchodní části Bílých Karpat leží město Brumov-Bylnice. Skládá ze čtyř částí a to z obcí Svatého Štěpána, Sidonie, Bylnice a Brumova. Počet obyvatel města je kolem 6 000. Turisté zde mohou navštívit zříceninu hradu Brumov, městské informační centrum, muzeum, kostel sv. Václava, Židovský hřbitov, radnici, kašnu na náměstí, sochy, kapličky apod. 36 17. skautské středisko Brumov-Bylnice se nachází uprostřed města v Brumově- Bylnici. Respektive vedle fary, v budově jenž se označuje orlovna. Toto středisko má 31 Srov. Tamtéž, s. 9. 32 Srov. BŘICHÁČEK, V., ČESÁK, P., KLUH, T., KOSEK P. Čekatelská zkouška. 2. Vydání, Praha: Junák- svaz skautů a skautek ČR, 2001. s. 9. 33 Srov. Tamtéž, s. 10. 34 Srov. PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HRDLIČKOVÁ, V. Pedagogika volného času. 3. Vydání. Praha: Portál, 2002. s. 13. 35 Srov. HÁJEK, B., HARMACH, J., HOFFMANN, O. Děti, vedoucí, volný čas. 1. Vydání, Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT, 2004. s. 25. 36 Srov. Brumov-Bylnice. [online]. [cit. 2012-10-09]. Dostupné na www: http://turista.brumovbylnice.cz/ 14
za sebou již dvacetiletou historii. Středisko spadá pod občanským sdružením Junáka. Za vůdce střediska zvolila místní skautská rada Bc. Antonína Strnada (Astr) a za jeho zástupkyní Mgr. Evu Strnkovou (Střelku). V současné době se ve středisku pohybuje přes 120 členů. Skládá ze 4 oddílů. A to z prvního oddílu skautů 37, z druhého oddílu skautek 38, z třetího oddílu světlušek 39, ze čtvrtého oddílu vlčat 40. Do střediska také patří roveři, rangers a oldskauti 41. Pod pojmem oddíl se skrývá pevná organizační jednotka, která nemá právní subjektivitu a podřizuje se jiné vyšší organizaci např. skautskému středisku. 42 K prvnímu oddílu skautů patří dvě družiny (Medvědi a Orli). Do druhého oddílu skautek se též řadí dvě družiny (Bublinky a Brusinky). Třetí oddíl světlušek navštěvuje pět družin (Lentilky, Margotky, Sovy, Tučňáčci, Šmoulíci). Ve čtvrtém oddílu můžeme najít tři družinky vlčat (Modrá šestka, Žlutá šestka, Zelená šestka). O této organizaci můžeme říct, že i přes dvacetileté působení se snaží být nadále aktivní a vymýšlet pro děti takové aktivity, jež by byly pro ně vhodné i atraktivní. Proto se modernizovalo, např. středisko disponuje vlastní webovou stránkou. Zde se můžete dočíst o novinkách v oddílech, o jejich činnostech atd. 43 I družinky se snaží modernizovat, proto podle iniciativy rádců zakládají webové stránky a spravují je (tato činnost je individuální, záleží na vedoucích skupin či na věku dětí ve skupině). Orlovna slouží k činnostem střediska, nejvíce k družinovým schůzkám. Skauti a skautky mohou zde využívat malou klubovnu, velkou klubovnu, kotelnu, kuchyni, koupelnu, WC, hlavní sál. Budova je bezbariérová, záchody i sprcha jsou nově upraveny pro bezbariérový přístup. V současné době prochází orlovna rekonstrukcí, 37 Skauti jsou chlapci od 12 do 15 let. 38 Skautky navštěvují děvčata od 12 do 15 let. 39 Světluškami jsou nazývána děvčata od 6 do 12 let. 40 Chlapcům od 6 do 12 let se ve skautském prostředím říká vlčata. 41 Rover a rangers znamená chlapec či dívka od 15 do 21let, starší od 21 nesou název oldskauti. 42 HÁJEK, B., HARMACH, J., HOFFMANN, O. Děti, vedoucí, volný čas. 1. Vydání, Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT, 2004. s. 6. 43 Srov. Junák-svaz skaut a skautek ČR 17. Středisko Brumov-Bylnice. [online]. [cit. 2012-10-23]. Dostupné na www: http://junakbrumov.pohodicka.cz/ 15
protože stav orlovny nebyl dobrý (zatékalo přes zdi apod.). Vlastníkem orlovny není nejen středisko, ale i farnost, která v minulých letech přispěla na rekonstrukci a tím se stala společným vlastníkem. Proto se zde pořádají i farní akce. Platí zde také možnost pronajmutí orlovny za účelu oslav, pohřbů apod. Po více než 20 let existence skautů v Brumově, se stále veřejnost o skauting zajímá a pro rodiče i jejich děti představuje atraktivní způsob trávení volného času. Středisko tak nabírá každým rokem nové členy a to i díky její prezentaci okolí. Na začátku každého školního roku se snaží oddíly prezentovat a tím získávat nové členy. Nejvíce se vždy daří upoutat děti mladší věku tedy nové světlušky a vlčata. Těžké není tyto členy nabírat, ale udržet si je. Především ve věku skatů a skautek kolem 15 let, kdy pro děti není skauting tak atraktivní jak dříve. Proto se rozšířily činnosti střediska a to o schůzky roverů a rangers. Díky tomu, že většinou oddíly pracují zvlášť, chybí dětem kontakt opačného pohlaví, díky výše zmíněné činnosti se velká část skautů či skautek vrátila do oddílu a znovu se začlenila. V současné době každý oddíl prosperuje, nevyhnou se však jednotlivým potížím. U dívčích oddílů celkově vzniká problém velkého počtu vedoucích, kdy je více vedoucích než počet družin. Jako řešení se osvědčilo rozdělit vedení družinky mezi dvojici dívek. U chlapeckých oddílů zůstává problém opačný a to malý počet vedoucích. Tato situace se ale začíná stabilizovat a skauti se zaměřují na své rovery, které vychovávají k vedení družin. 1.7 Historie 17. skautského střediska v Brumově-Bylnici Skauting v Brumově-Bylnici má své kořeny již od roku 1945, kdy chlapci Alois Miklas a Stanislav Kříž se nadchli skautskou myšlenkou natolik, že ho sami chtěli založit. Přemluvili ostatní kamarády, aby s nimi vytvořili skupinku, ale nemohli najít zkušeného skauta na post svého vedoucího. Po dvou měsících stále hledali a přesvědčili na funkci svého vedoucího pana Viktora Rýpala, který byl bývalým skautem. 2. listopadu 1945 byli zaregistrováni a tímto počinem vznikl v Bylnici 16
Junák. 44 Postupně se středisko rozrůstá a skládá se ze dvou skautských skupin vlčat. 45 V okolí Brumova-Bylnice se začíná skautská myšlenka rozšiřovat např. v Štítné nad Vláří, Sv. Sidonii. 46 Skautská činnost se ale roku 1948 dne 30.9. zakázala, tudíž bylo naše středisko rozpuštěno. Středisko znovu obnovil kněz František Pěnčík, to skrze skauta Josefa Káně, Šedého vlka z vedlejší vesnice Návojné. Díky jejich činnosti se první schůzka další skautské družiny konala 6. ledna 1990. Oddíl skautů, do kterého spadají již 4 skupiny, vznikl o 16 dní později, tedy 22. ledna 1990. Skauti v Brumově tímto činem neskončili. Chtěli založit vlastní středisko, proto se spojili s okresní radou Junáka ve Zlíně a informují se více o skautingu, o náležitostech střediska. Snaží se založit dívčí oddíl a oddíl Old skautů. Po splnění těchto bodů následovala první středisková schůze, ta se uskutečnila 14. března 1990. Toto shromáždění mělo před sebou velkou úlohu, tedy zvolit střediskovou radu. 47 Všechny funkce byly přiřazeny a vedoucím střediska se stal Antonín Strnad Astr 48. Postupně se středisko rozrůstá a vznikají další nové družinky dětí. 49 S počtem dětí, vůdců se vyvíjí i jejich působení, program. Vznikají vánoční besídky, měsíční oddílové schůzky aj. Aktéři v střediskové radě se za posledních pár let stále mění, ale vedoucím střediska nadále zůstává Antonín Strnad. 1.8 Činnosti skautského střediska Brumovští skauti se snaží věnovat dětem v oddílech ale i ostatním. Proto činnost střediska se dělí na akce pro skauty ale také i pro veřejnost. Samozřejmě se nejvíce zaměřují na skautské aktivity, jež by pro děti byly stále přitažlivé, zábavné i výchovné. K těmto činnostem můžeme zařadit jednotlivé družinové schůzky, 44 Srov. Almanach Junáckého střediska Brumov-Bylnice. [online]. 1945-1995. [Cit. 2013-01-20], s. 4. Dostupné na www: http://junakbrumov.pohodicka.cz/historie/almanach45-95.pdf 45 Srov. Tamtéž, s. 6. 46 Srov. Tamtéž, s. 7. 47 Srov. Almanach Junáckého střediska Brumov-Blnice (1945-1995). s. 4. Dostupné na www: http://junakbrumov.pohodicka.cz/historie/almanach45-95.pdf. s. 11. 48 Ten od toho roku stále vedoucím střediska. 49 Srov. Almanach Junáckého střediska Brumov-Blnice (1945-1995). s. 4. Dostupné na www: http://junakbrumov.pohodicka.cz/historie/almanach45-95.pdf. s. 12. 17
oddílové schůzky, schůzky rangers a roverů, vánoční besídku, sportovní den, rádcovský kurz, memoriál Šedého vlka, skautský den, letní tábory. Družinové schůzky neboli družinovky se pořádají 1x do týdne. Podle věku dítěte trvá 90 až 120 minut 50. Jednotlivá družina se skládá ze staršího vedoucího (rádce) a minimálně z 6 členů. Na této schůzce se podle názvu setkává jen jednotlivá družinka. Zatímco u oddílové schůzky se sejde celý oddíl a to 1x za měsíc. Roveři a rangers, kteří vedou či pomáhají vést družiny, se taktéž sházejí a to 1x za měsíc, kdy podniknou výlet, výšlap aj. Tato aktivita je poměrně nová a oblíbená. Všechny oddíly společně oslaví vánoce na vánoční besídce, kde na děti čeká oběd, koledy, dárky a vyvrcholení střediskové soutěže. 51 Jedenkrát za rok pořádá středisko pro všechny své oddíly sportovní den. Pronajme školní tělocvičnu i bazén a děti podniknou souboj ve florbalu ve smíšených týmech a pak následují volné aktivity v bazénu. Rádcovský kurz se zaměřuje na děti starší 14 let, které by se chtěly v budoucnu stát vedoucími družinek. Zde se děti zábavnou formou více dozvědí o principu her, psychologii, zdravovědě, o skautských dovednostech apod. Své znalosti a dovednosti si děti prověří v skautském závodu memoriálu Šedého vlka. Soutěž se skládá z cca 12 disciplín, na kterých vedoucí prověřují znalosti a schopnosti světlušek, vlčat, skautů, skautek, roverů i rangers. Vyvrcholením skautské celoroční činnosti pro všechny skauty znamená letní skautský tábor. V 17. středisku se liší tábor od jiných středisek, tím že tábor není koedukovaný, ale je rozdělený. V prvních dvou týdnech táboří oddíl skautů a vlčat, v následujících 2 týdnech pak oddíl skautek a světlušek. Letošní tábořiště se již po sedmé rozprostíralo v obci Šťudlov na odlehlém pozemku. Pro veřejnost se středisko snaží pořádat různé akce. Např. roznášení betlémského světla na Štědrý den. V lednu se zase pořádá oblíbený skautský ples, dětský karneval. Ke konci prázdnin mají děti možnost navštívit pohádkový hrad, který pořádá 17. středisko spolu se salesiánštími pracovníky. Na děti a rodiče zde čeká pestrý program 50 Světluškovské, vlčatské schůzky trvají 90 minut, skautské 120 min. 51 Ta je určena nejpozději v říjnu. Soutěž bývá různého charakteru, tak aby byla pro děti zábavná, např. hodina atd. V poslední době se při zadávání úkolů využívá pc, kdy družina má za úkol sestavit nejlepší klip podle určitého tématu, žánru 18
plný her, úkolů i představení. Skauti z Brumova-Bylnice spolupracují s farností i s městem Brumov. Proto bývá někdy pomocníkem akcí farnosti i města (např. klíč Brumov, farní den). 1.9 Oddíl světlušek a vlčat v Brumově-Bylnici Pro činnost skautů se stala nejdůležitější práce s dětmi a to jak se staršími dětmi tak i menšími. Ke každé věkové kategorii souvisí jisté zvláštnosti v chování, vedoucí skupin by měli být s těmito informacemi obeznámeni a podle toho i s dětmi pracovat. O světlušky a i vlčata v Brumově-Bylnici není nouze. Oba tyto oddíly disponují s docela velkým počtem družinek dětí. Oba oddíly pracují zvlášť, ale někdy spolu úzce spolupracují např. při oddílovém spaní světlušek a vlčat atd. Více spolu plánují aktivity oddíl vlčat se skauty a roj světlušek se skautky. Oddíl vlčat aktuálně disponuje se třemi družiny (Modrá šestka, Žlutá šestka, Zelená šestka). Povinnost starat se o tento oddíl, o jeho činnost náleží vedoucímu oddílu Bc. Lukáši Kostkovi (Rafanovi). O oddílových schůzkách, činnostech se vlčata dozví i ze své webové stránky http://vlcatabrumov.ic.cz/. Roj světlušek v místním středisku se skládá ze čtyř družinek (Lentilky, Margotky, Sovy, Tučňáčci, Šmoulíci). 52 O chod roje se stará vůdce Mgr. Eva Strnková. K důležitým informacím pro práci s vlčaty a světlušky patří i znalosti vývoje dítěte a jeho věkové zvláštnosti. Vlčata a světlušky zařazujeme do období mladšího školního věku, tedy od 6-7 do 11 let. V tomto věku se začínají objevovat první znaky pohlavního dospívání. Tuto etapu vývoje E. Erikson pojmenoval za období snaživosti a iniciativy, kdy si dítě snaží dokázat pomocí svých výkonů jeho hodnotu. 52 Srov. Junák-svaz skaut a skautek ČR 17. Středisko Brumov-Bylnice. [online]. [cit. 2012-10-23]. Dostupné na www: http://junakbrumov.pohodicka.cz/ 19
Má cit pro pracovitost, píli, prožívá pocit sounáležitosti, dělby práce. Cílem období by mělo být dosáhnutí pocitu sebevědomí, kompetence. 53 V rámci fyzického vývoje se dítěti rozvíjí hrubá i jemná motorika. Pohyby se zdokonalují, především na rychlosti, přesnosti, koordinovanosti. Pohyb představuje pro děti radost, možnost uvolnění. 54 Síla dětí se zvětšuje taktéž i rychlost pohybů, proto děti dávají přednost pohybovým aktivitám, sportovním výkonům. Mezi dětmi v pohybových dovednost souvisí rozdíly, ty souvisí i s vnějšími podmínky, kdy je dítě ze strany rodičů až příliš povzbuzováno nebo naopak rodiče se o dítě přehnaně bojí a omezují mu sportovní aktivity. 55 Rozvíjejí se také poznávací procesy např. poznání. Dítě se více zapojuje, vyvíjí aktivitu, aby pochopilo souvislosti. Oplývá vlastnostmi jako soustavnost, vytrvalost, zvídavost. U procesu vnímání vzniká změna, kdy se postupně mění z nahodilého na cílevědomé či k vnímání konkrétního na vnímání všeobecnějšímu. Během roku 10 11 vnímání získá stejnou přesnost jako u dospělého, ale chybí mu zkušenost pro vyvozování souvislosti aj. 56 Největšího vrcholu zažívá představivost, kdy lze již vnímat rozdílnost od fantazie a skutečnosti. Skrz vlivu školy se rozvíjí záměrná, úmyslná představivost. Ze začátku školní docházky školákovu paměť můžeme označit za mechanickou, neúmyslnou, kdy aby dítě pochopilo souvislost nových informací s předcházejícími, potřebuje pomoc dospělého. Paměť se ale zlepšuje, postupně se stává efektivnější. Úspěch školáka souvisí s jeho pozorností. Ze začátku školní docházky dítě nezvládá svou pozornost zaměřit na konkrétní jev, udržet ji na delší dobu nebo odolávat rušivým jevům. Proto se doporučuje zadávat žáčkům kratší 53 Srov. BINAROVÁ, I., HOLÁSKOVÁ, K., PETROVÁ A., Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. s. 93. 54 Srov. BINAROVÁ, I., HOLÁSKOVÁ, K., PETROVÁ A., Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. s. 94. 55 Srov. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 1. Vyd. Praha: Avicenum, 1983. s. 117. 56 Srov. BINAROVÁ, I., HOLÁSKOVÁ, K., PETROVÁ A., Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. s. 94-95. 20
úkoly, častěji motivovat, obměňovat formy činnosti s dětmi apod. 57 Myšlení nabírá směr logického usuzování, v rámci kterého se snaží představit si konkrétní jevy. Podle J. Piageta se během počátku školního věku přechází do stadia konkrétních operací, při kterém si dítě může propojit různé myšlenkové procesy, např. umí rozřadit předměty podle daného kritéria aj. Pro tyto výkony se stává důležitým prvkem motivace, přiměřenost úkolu. Rozvoj myšlení dítěte má pozitivní vliv na jeho řeč. Při vstupu do základní školy si každé dítě sebou nese jinou míru znalosti českého jazyka, především v artikulaci, ve slovní zásobě, v skladbě řeč. Škola dítě naučí psanou i čtenou formu řeči, postupně se díky vlivu školy řeč vyvíjí, zlepší se výslovnost, roste slovní zásoba, délka i složitost vět, souvětí atd. 58 Citový vývoj dítěte provází postupný ústup impulzivity, lability, egocentrismu. Dítě dokáže vyjádřit své pocity, potlačit tyto pocity a zohledňovat požadavky i očekávání okolí. Platí zde citová ovlivnitelnost, při které emoce školáka velmi ovlivní jeho celkovou spokojenost, úspěšnost. Rozvíjí se vyšší city, tedy etické, estetické, intelektové, sociální. Morálku ovlivňují výchovné postupy a rodinné vztahy. 59 Také se vyvíjí emoční inteligence, kdy dítě chápe lépe své pocity, dokáže odlišit jejich intenzitu, kvalitu, délku trvání. 60 Úspěch či neúspěch dítěte ve škole se nesmí opomínat, od něho se totiž odvíjí vlastní sebepojetí. Při častém zažívání neúspěchu dítě zažívá pocit méněcennosti, úzkosti, beznaděje. Pocit úspěchu popřípadě neúspěchu se formuje mezi 4. - 6. třídou. V této etapě si jedinec osvojuje nové role 61, získává nové vztahy s vrstevníky, které jsou ze začátku nahodilého rázu, ale ke konci 57 Srov. BINAROVÁ, I., HOLÁSKOVÁ, K., PETROVÁ A., Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. s. 95. 58 Srov. Tamtéž, s. 96. 59 Srov. BINAROVÁ, I., HOLÁSKOVÁ, K., PETROVÁ A., Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. s. 97. 60 Srov. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I: Dětství a dospívání. 1. Vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2005. s. 262. 61 Např. žák, spolužák atd. 21
období se vyskytují spíše trvalejší přátelství aj. 62 Při začátku období se začínají projevovat počátky zájmů, ty ale převážně nevydrží a jsou spíše přechodného rázu. 63 Pro práci s touto věkovou skupinou, tedy se světlušky a vlčaty se stává důležité také to, aby si vedoucí uvědomili obzvláště tyto zvláštnosti tohoto období a to vstup do školy, menší soustředěnost dětí a obliba pohybových her. Pro prvňáčky znamená škola obrovskou změnu. Navštěvují cizí, nové prostředí, mění se jim režim dne aj., proto by vedoucí měli na tyto světlušky a vlčata být ohleduplní. Také nesmí zapomínat na jejich velkou aktivitu a oblibu k pohybovým hrám. Proto mají sestavovat pro tyto členy spíše činnosti a hry s pohybovým charakterem, kde by se děti vydováděly, odpočinuly ze stálého sezení ze školy apod. Světlušky a vlčata se zvládnou zaměřit na určitou činnost max. 10-15 min. Je tedy vhodné, aby vedoucí skupin děti nepřehltili informacemi. Jednotlivé činnosti je nejlépe podle daného charakteru střídat. V průběhu her lze poznat i vlastnosti dětí. 64 Mezi oblíbené hry v tomto věku patří hry se stále složitějšími pravidly, tzn. pohybové, společenské, soutěživé, konstruktivní. 65 Skauti v Brumově-Bylnici si uvědomují důležitost oddílu světlušek i vlčat a snaží se děti fascinovat skautem natolik, aby vydržely jako členové co největší dobu. Jak jsem již zmínila světlušky i vlčata fungují zvlášť, ale setkávají se při schůzkách apod. Toto setkávání probíhá většinou pozitivně, ale i negativně, kdy se děti navzájem na sebe pokřikují aj. Myslím si, že tento vztah mezi nimi je způsoben menší společnou činností mezi oddíly a i věkem, kdy u dětí je normální škádlení mezi děvčaty a chlapci. V některých střediscích si můžeme všimnout jiné činnosti mezi oddíly, kdy se např. pořádají i společné tábory apod. V středisku Brumově- 62 Srov. BINAROVÁ, I., HOLÁSKOVÁ, K., PETROVÁ A., Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. s. 98. 63 Srov. Tamtéž, s. 99. 64 Srov. BŘICHÁČEK, V., ČESÁK, P., KLUH, T., KOSEK P. Čekatelská zkouška. 1. Vyd. Praha: Junák- svaz skautů a skautek ČR, 2001. s. 17. 65 Srov. BINAROVÁ, I., HOLÁSKOVÁ, K., PETROVÁ A., Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. s. 99. 22
Bylnici to zatím tak není, ale v současnosti se začíná zaměřovat na společné aktivity světlušek a vlčat. Proto v budoucnu vedoucí podniknou s dětmi více společných činností, spaní či jiných aktivit. 1.10 Skautský tábor Za vyvrcholení skautské činnosti označujeme skautské tábory, které se pořádají jedenkrát ročně. Tyto tábory se trochu liší od běžných táborů. Drobné odlišnosti jsou především tyto: skautské tábory se snaží u dětí o navázání a rozvíjení kontaktu s přírodou. Proto se tábořiště většinou vyskytují mimo města a nachází se v přírodě, kdy si děti vyzkouší život bez elektřiny, televize či dalších vynálezů moderní doby. Děti nespí v budovách či chatičkách, ale ve stanech trojúhelníkové typu, ty se skládají ze dvou dřevěných postelí a stolku. Většinou se na skautském táboře účastníci mezi sebou dobře znají, protože pocházejí ze stejného střediska, či oddílu. Na ostatních táborech se děti nesetkají se skautskými tradicemi, činnostmi ke kterým patří např. skautské sliby, možnost lovení bobříků apod. 66 Pojem lovení bobříků zavedl ve své knize Hoši od Bobří řeky Jaroslav Foglar. Při těchto aktivitách se nejedná o skutečného bobříka, ale o splnění zkoušky, které prověří určité vlastnosti jedinců jako je např. odvaha, píle, vytrvalost, cílevědomost, fyzickou zdatnost aj. Jaroslav Foglar vymyslel těchto zkoušek dohromady dvacetosm. Nejznámějšími a nejpoužívanějšími se řadí bobřík hladu, mlčenlivosti, odvahy, kde si děti podle názvu vyzkouší svou odvahu a svou vytrvalost při zvládání hladu a žízně. 67 Den skautských slibů představuje slavností okamžik, kdy již od rána vedoucí (nebo starší děti) chystají vše na oheň pagodu, který se speciálně využívá na tyto slavnostní účely. 66 Srov. Skauting: Najít nové kamarády zažít dobrodružství. [online]. [cit. 2012-10-23]. Dostupné na www: http://verejnost.skaut.cz/skauting/skautsky-program/skautske-tabory 67 Srov. Jaroslav Foglar Jestřáb. [online]. [cit. 2012-10-09]. Dostupné na www: foglarweb.ic.cz/clanky.php?id=108 23
Účastníkům slibů se doporučuje svátost smíření, buď se celý tábor vydá na mši, nebo pokud má příležitost, koná se mše na tábořišti. Při příležitosti splnění slibů a získání nových sester či bratrů se všichni vystrojí do krojů, oheň zapalují 4 skauti nebo skautky, kteří již splnili slib. Každý z nich zapaluje pomocí fakuly 68 jednu stranu pagody, která znázorňuje určitou světovou stranu. O tento oheň se stará jen jedna dotyčná osoba, ohnivec. 69 Slibující obdrží patřičný šátek, odznak a slibující dekret, tedy upomínku na slib. Skaut je spjatý s křesťanstvím 70, to se zde promítá i v tábořišti, kde se nezapomíná na vztah k Bohu. I když není podmínkou členství ve skautingu křesťanské vyznání, děti se společně modlí a to ráno, večer, před jídlem. V neděli či o křesťanských svátcích se celý tábor vydá do kostela na mši svatou. Před slavnostními sliby se doporučuje zajít na mši sv. za účelem svátosti smíření. 1.11 Náležitosti skautského tábora předpisy, vyhlášky Pro možnost uskutečnění, provedení skautského tábora by mělo vedení splnit vyhlášky, předpisy dané státem ale i skautskými orgány. 71 Především se jedná o směrnici ke zdravotnickému zabezpečení akcí Junáka a řádu pro vzdělávání činovnic a činovníků Junáka, zákon 289/1995 Sb. O lesích. Musí se tedy hlavně zajistit hygienické podmínky a bezpečnost dětí během táborových aktivit. 72 K pořádání táborů je důležité získat povolení na táboření od majitele pozemku, souhlas pro vstup na lesní pozemky od vlastníka lesa, schválení tábora danou střediskovou radou, ošetření od praktického lékaře. Pořádání tábora se povinně hlásí příslušnému obecnímu úřadu, orgánu státní správy lesů. Od účastníků zotavovací 68 Tzv. Dříví, jehož jedna strana je potřena smůlou a následně obaleno do tenčích větviček. 69 Srov. Jaroslav Foglar Jestřáb. [online]. [cit. 2012-10-09]. Dostupné na www: foglarweb.ic.cz/clanky.php?id=108 70 Viz principy skautingu, kapitola 1.5 71 Srov. Organizace: Organizace pro všechny skauty a skautky. [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné na www: http://krizovatka.skaut.cz/organizace/dulezite-informace/tabory/ 72 Srov. Organizace: Organizace pro všechny skauty a skautky. [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné na www: http://krizovatka.skaut.cz/organizace/dulezite-informace/tabory/pro-vedenitaboru/ 24
akce (mladší 18 let) se vyžaduje od rodičů podepsaná přihláška na tábor, prohlášení o bezinfekčnosti dítěte a lékařský posudek o jeho zdravotní způsobilosti. Středisková rada schválí vedení tábora, jestliže vůdce tábora dosáhl vůdcovské zkoušky, zástupce vůdce tábora získal minimálně čekatelskou zkoušku, zdravotník se buď kvalifikoval na post zdravotníka zotavovacích akcí či dosáhl příslušné vzdělání, hospodář již vedl pokladnu při jiné akci. Hospodář nemusí být starší 18 let, zástupce vůdce tábora ano. Ostatní vedoucí potřebují lékařský posudek o zdravotní způsobilost pro práci s dětmi, potravinářský průkaz (pokud připravují stravu), zdravotnický kurz. 73 Hlavní vedoucí zodpovídá za celý tábor, proto by měl mít více než 18 let a zkušenosti jako oddílový vedoucí. 74 1.12 Chod skautského tábora 17. střediska v Brumově-Bylnici V některých střediscích probíhá tábor koedukovaně, tedy smíšeně, všechny oddíly táboří společně - dívčí i chlapecký. V Brumově-Bylnici takový tábor neprobíhá. V začátcích se sice místní skauti snažili o koedukovaný tábor, ale neuskutečnil se podle očekávání a od té doby byl tábor rozdělen a funguje zde jakýsi táborový systém. Kdy každým rokem první dva týdny v srpnu jezdí na tábor chlapecký oddíly a pak je zase na 2 týdny vystřídají děvčata, dívčí oddíl. Tento režim se v středisku stal osvědčený, protože chlapci tábor postavili a děvčata ho zase zbourala. Oddíly táboří na společném tábořišti, ale zvlášť každé dva týdny. Středisko se snaží místo pobytu táboru střídat, ale v posledních 5 letech se tábor staví na louce na okraji obce Študlov. 73 Srov. Organizace: Organizace pro všechny skauty a skautky. [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné na www: http://krizovatka.skaut.cz/organizace/dulezite-informace/tabory/pro-vedenitaboru/ 74 Srov. HARMACH, Tábory a jiné zotavovací akce průvodce jejich přípravou. 1. Vydání, Praha: IDM MŠMT, 2004. s. 15. 25
Režim tábora je rozdělen následovně: 7:30 8:00 hod. Budíček, ranní hra, rozcvička 8:00 8:30 hod. Modlitba, snídaně 8:30 8:45 hod. Hygiena 8:45 9:00 hod. Nástup 9:00-12:25 hod. Dopolední program 10:00-10:10 hod. Svačina 12:30 14:30 hod. Oběd, polední klid 14:30 16:00 hod. Odpolední program 16:00 16:15 hod. Svačina 16:15 18:55 hod. Odpolední program 19:00 19:30 hod. Večeře 19:30 19:45 hod. Nástup 19:45 20:00 hod. Hygiena 20:00 21:00 hod. Večerní program 21:00 21:10 hod. Reflexe, modlitba 22:00 7:30 hod. Noční klid 26
Budíček, tedy buzení dětí, může být na každém táboru individuální, většinou bývá stanoven na 7:30 ráno. Po budíčku následuje rozcvička nebo ranní hra, podle toho jak vedoucí tábora připravili ranní hru, jakou formou jí uskuteční apod. 75 Před snídaní děti čeká rozcvička, kterou se vedoucí snaží pojmout vždy jiným způsobem a to např. pohybovou hrou, písničkami, ukazovačkami, cviky aj. Kolem 8 hod. se děti nasnídají a do 8:30 se nachystají na ranní nástup (provedou ranní hygienu, uklidí se ve stanech apod.). Při nástupu se tábor shromáždí kolem stožáru do čtverce. Všichni si oblečou buď skautský kroj, nebo skautské tričko. Služba vyvěsí státní a skautskou vlajku, při této příležitosti se hromadně zazpívá skautská hymna. Během nástupu vedoucí dne sdělí dětem následující program případně důležité informace k němu. 76 Kolem deváté hodiny začíná dopolední program, který většinou trvá do 12:30 či až do 13:00 hod. V půl 11 děti dostávají první svačinu. Po skončení dopoledního programu se děti nachystají na oběd a obědvají. Odpočinou si při odpoledním klidu, který trvá minimálně 90 minut (někdy může být stanoven i déle, záleží na dané situaci, předcházejícím činnostem, únavě dětí, počasí aj.). Odpolední program začíná přibližně okolo 15:00 hod., trvá do večeře tedy do 19:00 hod. V 17:00 hod. se dětem vydává druhá svačina. Po večeři si děti udělají hygienu a nachystají se na nástup. Děti se k příležitosti večerního nástupu oblečou do svých tématických obleků 77, vytvoří zase kolem stožáru čtverec a jednotlivě každá skupinka přednese své pokřiky. Vedoucí vyhodnotí denní bodování, rozdají se diplomky či i jiné odměny 78 (záleží podle způsobu hodnocení, např. u tématu. Zazní píseň Večerka, při které se vlajka sundá ze stožáru. Poté následuje večerní program 75 Např. ranní hra může být sbírání obrázků, či jiných předmětů, v takovém to případě je zařazená hned po budíčku, ale jestli se v ranní hře sbírají a skládají obrázky či skládanky a délka hry je o dost delší, následuje po snídani. Toto určení ranní hry může být i jiné, podle toho jak je uchopí dané středisko. 76 Např. aby si děti nachystaly určité pomůcky, oblékly se daným způsobem aj. 77 Obleky jsou různé, záleží na tématu, jakým způsobem je vedoucí vymysleli. Např. při tématu tábor s pravěkými lovkyněmi pravěký obleček ze starých pytlů, k tématu šmoulové modré trička a čepičky aj. 78 Záleží podle způsobu hodnocení daného tématu, např. u tábora s tématem indiáni by děti dostávaly za určitý počet bodů pírko na svůj přívěšek apod. 27
podle vedoucích, podle času se např. zpívá u táboráku, dohraje se nedohraná hra aj. Nejpozději kolem 21:30 hod. jdou děti spát do stanů. I když tábor můžeme označit za jednu velkou hru i on má ustanovená pravidla. S těmito pravidly jsou již od začátku tábora všechny děti obeznámeny. K našim táborovým pravidlům patří např. zákaz mobilů (rodiče mohou zavolat svým dětem přes mobil vedoucích 79 ), zákaz odchodu z tábora bez vědomí a dovolení vedoucího, zákaz svícení svíček v prázdném stanu, zbytečné neplýtvání pitné vody, dodržování večerky. 80 Na táboře děti dostávají službu a to po skupinkách, předávají si ji po odpoledním klidu. Mezi povinnosti této služby patří úklid po snídani, obědě, večeře, doplňování dřeva u kamen, doplňování toaletního papíru, noční hlídka aj. Při ranním a večerním nástupu služba využívá své privilegium vlajku vztyčit na stožár a spustit ji. Již ten den, kdy na družinku vyjde služba, si také večer vyzkouší noční hlídku, tedy sami hlídat tábor. Podle počtu členů a věku je vedoucí rozdělí do dvojic či trojic a vypíše hlídky. Ty hlídají 2 hod. k jejím povinnostem patří přikládat v kamnech, min. 1x za hodinu obejít tábor, v případě něčeho podezřelého probudit vedoucí. Po uplynutí své hlídací doby, probudí děti další následující hlídku a jdou spát. Poslední dvojice či trojice, která hlídá nad ránem, budí již předem určeného vedoucí. Důvodem vzniku nočních hlídek je dětský zážitek. Dítě dostává od vedení projev důvěry, když se mu svěří do ochrany celý tábor. I kdyby se bálo, stále mezi jeho největší táborové zážitky patří noční hlídka. 81 U menších dětí se většinou do hlídky přidává starší vedoucí, aby se příliš nebály. Tábořiště se skládá z jídelny, ze stanů pro děti a vedoucí, (počet stanů je určen podle počtu dětí, přibližně 20 stanů pro děti i vedoucí), stan pro marodku, kreativní stan, stan pro nářadí, ohniště, latrína, sprcha, umývárna, stožár. 79 Pravidlo je poměrně nové, zařadili jsme ho kvůli častému volání dětí rodičům, které pak mělo negativní následky atd. 80 Srov. ZAPLETAL, M. Jak vést letní tábor. 1. Vydání, Praha: Mladá fronta, 1969. s. 49. 81 Srov. ZAPLETAL, M. Jak vést letní tábor. 1. Vydání, Praha: Mladá fronta, 1969. s. 75. 28
Na některých táborech se můžeme setkat s tradicemi, které se zde dodržují, zachovávají. Naše dívčí středisko si zachovává tradici při slibu. Kdy po slavnostním vyřčení slibů nových světlušek či skautek, vyslechnou příběh o indiánech, jež skládali zkoušku dospělosti. Slibující pak čeká další úkol, ten je pro ně nachystám v nebližším potůčku, říčce. Musí bosky přejít po vodě daný potůček, říčku. Ale na tento úkol nejsou sami. Doprovází je celý oddíl, který na ně čeká na druhém břehu řeky. Cestu k potoku vedoucí předem osvětlí svíčky, u obou břehů stojí starší vedoucí, kteří pomáhají dětem vyzout se, obout se, případně i přejít. Po překročení na druhý břeh, zbývající oddíl přivítá nové členy podáním ruky. Symbolika této činnosti spočívá, že na své cestě životem už nejsou sami. Patří již do oddílu, děti získaly nové sestry, na které se kdykoliv můžou obrátit a oni jim pomůžou. Jak jim pomáhaly při přechodu řeky, budou pomáhat i nadále. Na tuto činnost naváže povídání si u slibového ohně, kdy každý může říci zážitek ze skautu, svůj příběh jak a proč se začal účastnit družinových schůzek, proč si vymyslel danou přezdívku aj. Na památku svého slibu si ráno slibující vyberou z ohniště vyhaslé uhlíky, které připomínají den slibu. Za druhou tradici se řadí i táborové přepady. Kdy se naši starší bratři skauti domluví a večer nás navštíví a přepadnou, jejich cílem je např. jen vzbudit rozruch, či něco ukrást. Po pár letech zkušeností s přepady jsme se jako středisko domluvili na včasném upozornění vedoucích. Vzniká tak pro ně výhoda rozpoznání přepadu známých skautů od jiných narušitelů. Vždy se s nimi domluví na vhodnou dobu, aby se děti ještě mohly vyspat či se připojily ke společnému chycení vetřelců. 1.13 Hygienické normy ke skautskému táboru Při vytváření táborů nelze opomenout splnění hygienických norem, jež ustanovil stát. Týká se to zákonu o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb., vyhlášky ministerstva 29