I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období (textová část)
Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2011... 4 B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení).9 1. Příjmy domácností... 9 1. 1 Základní charakteristika... 9 1. 2 Mzdy... 13 1. 3 Sociální příjmy... 25 1. 4 Ostatní příjmy... 35 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady... 36 3. Peněžní výdaje, úvěry a úspory domácností... 39 3. 1 Peněžní výdaje..39 3. 2 Peněžní úvěry, půjčky..41 3. 3 Úspory.42 C. Vývoj na počátku roku 2012 a predikce na další období... 46 2
Metodika a zdroje použitých dat Makroekonomické zhodnocení vývoje peněžních příjmů, výdajů a úspor (sektoru) domácností vychází z dat statistiky národních účtů Českého statistického úřadu (dále ČSÚ), České národní banky (ČNB), Asociace pro kapitálový trh (AKAT) a České leasingové a finanční asociace (ČLFA), vlastní databáze resortu práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), Ministerstva financí (MF) a Informačního institutu. Pohled na základní příjmové a výdajové charakteristiky na mikroúrovni vychází z výběrových zjišťování statistiky rodinných účtů a šetření o příjmech a životních podmínkách domácností zpracovaných ČSÚ. Dlouhodoběji platné tendence vycházejí z oficiálních údajů zveřejněných v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2010. Při zpracování jednotlivých kapitol Analýzy byly využity rovněž poznatky a odborně zaměřené články z tisku a internetu. Analýza mzdového vývoje byla do úrovně firem zpracována na základě údajů ČSÚ. Průměrná mzda byla vykazována na přepočtené počty zaměstnanců (zohledňující délku pracovního úvazku) v celém národním hospodářství a zahrnovala i údaje za podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci, které byly doplněny na základě matematického modelu ČSÚ (není-li v textu uvedeno jinak). Data za jednotlivé regiony byla získána tzv. pracovištní metodou tj. podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců. Rozbor pohybu výdělků jednotlivých zaměstnanců umožnila data Informačního systému o průměrném výdělku za 4. čtvrtletí 2011 (pokrývající 18 292 ekonomických subjektů zaměstnávajících 2 092 tis. zaměstnanců) v gesci MPSV. Od ČSÚ byla převzata rovněž data o hrubém domácím produktu (dále HDP) a úhrnné produktivitě práce. Analýza pohybu spotřebitelských cen a životních nákladů domácností (vč. vývoje na počátku roku 2012) je založena na rozboru údajů ČSÚ. S výjimkou použitých údajů z vlastní databáze MPSV, dat ČSÚ o vývoji spotřebitelských cen a životních nákladů, přehledů ČNB (bankovní vklady a úvěry) a údajů z Informačního systému o průměrném výdělku e nutno všechna ostatní uváděná data považovat za předběžná. Jejich dodatečné zpřesnění však podle ověřených předpokladů nezmění základní tendence charakterizované v materiálu. Analýza obsahuje údaje platné k 15. dubnu 2012 3
A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2011 Makroekonomický vývoj české ekonomiky se v roce 2011 postupně zhoršoval, a to rychleji než ve vyspělých zemích EU. Pokračování takového vývoje by mohlo Českou republiku (dále ČR) v blízké době dovést opět k ekonomické recesi z let 2008-2009. Růst HDP se meziročně snížil na 1,7 %, přičemž ve 2. pololetí již klesal. Příčiny byly vnitřní i vnější: za významný faktor působící uvnitř ekonomiky lze označit prohlubující se propad dynamiky spotřeby domácností; vnější příčinou bylo zejména globální zpomalení hospodářského růstu, které se projevilo v nižším tempu zahraniční poptávky po českém zboží. Po velkou většinu roku 2011 se snižovaly také investice a jediným růstovým faktorem byl i při zmíněných problémech - zahraniční obchod (zejména na trhu s automobily). Jak ukazuje následující graf, v delším časovém porovnání uplynulých let došlo zejména vlivem světové finanční a ekonomické krize v roce 2008, následné hospodářské recese a současné krize v Eurozóně s negativními dopady do české ekonomiky - k výraznému obratu od předchozí relativně vysoké dynamiky makroekonomických ukazatelů, které různě intenzivně souvisejí s příjmy a výdaji sektoru domácností. 4
změna v % Meziroční přírůstek (pokles) HDP a dalších vybraných makroekonomických ukazatelů v letech 2005-2011 7 5 3 1-1 -3-5 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok HDP ve s.c. spotřebitelské ceny výdaje na individuální spotřebu hrubý disponibilní důchod mzdy a platy Ekonomickou situaci domácností charakterizovaly zejména tyto skutečnosti: disponibilní (čisté) příjmy sektoru domácností (na bázi národních účtů) vzrostly v nominálním vyjádření jen minimálně, popř. stagnovaly, tato tendence charakterizovala také příjmy na úrovni konkrétních typů domácností na bázi statistiky rodinných účtů, kupní síla příjmů všeobecně klesla, největším zdrojem peněžních příjmů domácností zůstaly mzdy; průměrná měsíční nominální mzda v celém národním hospodářství dosáhla 24 319 Kč a její meziroční dynamika růstu se v roce 2011 mírně zvýšila na 2,2 % (z 1,9 % v roce 2010), její kupní síla však vzrostla pouze o 0,3 % (nejmenší meziroční nárůst od roku 2000); v podnikatelské sféře činil nominální nárůst 2,7 % (reálný 0,8 %), v nepodnikatelské sféře došlo ke zvýšení průměrného platu nominálně o 0,1 %, což po zohlednění míry inflace vedlo k poklesu jeho reálné hodnoty o 1,8 %, 5
příjmy domácností sociálního charakteru - druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností vzrostly, přitom dynamika jejich jednotlivých složek byla značně rozdílná. Nejrychleji rostly (i při nesrovnatelném objemu) výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi (o 28,4 %, o 1,1 mld. Kč) a dávky důchodového pojištění (o 6,2 %, resp. o 21,0 mld. Kč); naopak významné úspory finančních prostředků byly dosaženy u podpor v nezaměstnanosti (3,0 mld. Kč), dávek státní sociální podpory (4,8 mld. Kč) a příspěvku na péči (1,5 mld. Kč), průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu dosáhla úrovně 10 543 Kč a srovnatelnou skutečnost za rok 2010 překročila o 450 Kč, především jako důsledek valorizace k 1. lednu 2011, trh práce v roce 2011 ožil jen nepatrně, celková zaměstnanost se zvýšila jen o 0,4 %. V hospodářství pracovalo 4 904 tis. osob, nejvíce jich přibylo ve zpracovatelském průmyslu, velký odliv pracovníků zaznamenalo stavebnictví, při poklesu průměrné míry nezaměstnanosti a průměrného počtu nezaměstnaných (vč. osob pobírajících podporu v nezaměstnanosti) klesla průměrná výše podpory v nezaměstnanosti (na 5 583 Kč) a tím i objem prostředků vynaložených na její pokrytí (o 3,0 mld. Kč), průměrná míra nezaměstnanosti klesla o 0,4 p.b. na 8,6 %, pokračoval růst výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi (o 28,4 % na 5 mld. Kč) jako důsledek nárůstu jak průměrného počtu vyplacených dávek, tak i jejich průměrné výše (zejména v souvislosti s nárůstem počtu nezaměstnaných po uplynutí podpůrčí doby a změnami v oblasti dávek státní sociální podpory), 6
meziroční nárůst spotřebitelských cen (cenové inflace) dosáhl 1,9 %, (o rok dříve 1,5 %), spotřebitelská inflace tak nabrala kurs očekávané (i když v roce 2011 ještě relativně mírné) akcelerace, přesto se významně podílela na útlumu spotřebitelské poptávky, největší vliv na cenovou inflaci měl vzestup cen ve třech nejdůležitějších položkách spotřebního koše domácností, tj. v oblasti výživy (nejvíce pečivo, sezónní ovoce a zelenina), bydlení (energie, regulované nájemné, vodné a stočné apod.) a dopravy (pohonné hmoty), zlevnily naopak odívání, obuv, bytové vybavení a některé poštovní a telekomunikační služby, životní náklady domácností důchodců se vlivem vyšší váhy bydlení, výživy a zdraví v jejich spotřebním koši zvedly meziročně o 3,0 %; podprůměrný byl naopak růst životní nákladů domácností v Hl. m. Praze (zvýšení o 1,4 %), kde byl z více než poloviny způsoben vyššími cenami potravin, stravování a vodného, jen mírně nad úroveň srovnatelného období roku 2010 se zvýšily výdaje sektoru domácností na individuální spotřebu, vydání domácností na mikroúrovni rostly rychleji než jejich příjmy (na 1 člena domácnosti index 101,6 %) velká část domácností nadále omezovala svá vydání za zbytné druhy zboží a služeb, určitou výdajovou dynamiku způsobil koncem roku nárůst cen základních životních potřeb (potravin) a v předstihu i zahrnutí vyšší DPH do cen prodejců, tendence k zajišťování vyššího objemu spotřeby domácností (především z předkrizových let) peněžními půjčkami znovu oslabila i přesto, že jejich objem v bankovním sektoru dosáhl 1,1 bil. Kč, nárůst o 54,1 mld. Kč byl o čtvrtinu menší než přírůstek z roku 2010, stále přitom dominovaly úvěry na bydlení (především hypoteční), 7
domácnosti i při nižších peněžních příjmech navýšily stav svých úspor jejich objem se (podle dostupných údajů ČNB) v roce 2011 meziročně zvýšil o 69,7 mld. Kč (na 1 711,3 mld. Kč) což byl téměř o třetinu menší přírůstek než v roce 2010. Preference se nadále orientovaly na vklady v korunové a převážně netermínované podobě, určitý nárůst (i když v úhrnu o něco menší než dříve) si udržely finanční produkty s relativně vyšším výnosem, tj. zejména životní pojištění a depozita uložená v penzijních fondech. Objem úspor v podílových fondech v rámci kolektivního investování se (vzhledem k propadu výnosů) meziročně snížil. 8
B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) 1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 3 030,9 mld. Kč. Meziročně tak nominálně vzrostly o 1,1 % (33,5 mld. Kč), ale reálně o 0,8 % poklesly (při růstu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 1,7 %). Na reálném poklesu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 50 % podílel smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit) pokles o 2,6 % a v menší míře pak na něm participovaly důchody z vlastnictví (- 2,6 %) a náhrady zaměstnancům (- 0,7 %). Naopak vzrostla kupní síla (objemu) sociálních dávek (+ 1,0 %) a ostatních běžných transferů - jedná se o náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod. (+ 0,7 %). Po odpočtu běžných výdajů (zejména daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 2 074,9 mld. Kč, což bylo nominálně na stejné úrovni, ale reálně o 1,9 % méně, než v roce 2010 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2009 rovněž snížila, avšak jen o 0,8 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně poklesla o 0,5 p.b. na 54,5 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. Orientační data o vývoji čistých peněžních příjmů domácností na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) ukázala, 9
že jejich příjmy nominálně i reálně (vliv vyšší inflace) proti roku 2010 klesly, a to zejména v domácnostech s ekonomicky aktivními členy. Hlavní příčinou bylo snížení pracovních příjmů, příjmy sociálního charakteru vzrostly u těchto domácností průměrně v rozsahu cenové inflace. Příjmovou situaci domácností charakterizovaly tyto tendence: průměrný měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti představoval 12 089 Kč, tj. nominálně o 0,3 % (31 Kč) méně než v roce 2010 příjmy tak víceméně nominálně stagnovaly; při zohlednění růstu meziroční cenové inflace o 1,9 % se však kupní síla příjmu v úhrnu snížila výrazněji, a to o 2,1 %, (domácnosti si tak mohly fyzicky pořídit měsíčně o 261 Kč méně zboží a služeb na 1 svého člena než před rokem) podrobnější číselné údaje obsahuje tabulka č. 2 v příloze, pokles úhrnných reálných příjmů domácností zaměstnanců způsobil propad jejich příjmů z pracovní činnosti, zejména mezd (meziroční snížení nominálně o 1,3 %), v konfrontaci s růstem cenové inflace jejich kupní síla poměrně významně klesla (na 1 člena o 3,0 %), ve struktuře celkových čistých peněžních příjmů domácností s ekonomicky činnými členy současně klesl podíl pracovních příjmů, mírně naopak vzrostl strukturální podíl sociálních příjmů, čistý měsíční peněžní příjem, s nímž disponovala průměrná domácnost výběrového souboru statistiky rodinných účtů, činil 27 305 Kč, bylo to o 139 Kč méně než před rokem; své potřeby domácnosti uspokojily v hodnotě jen o málo vyšší než v roce 2009, tj. o 2 roky dříve. Výše uvedené poznatky z dat statistiky rodinných účtů za rok 2011 ukazují základní popis příjmové situace domácností. Některé další údaje (i když z věcných důvodů o něco méně časově aktuální), vyjadřující tendence dlouhodobě platné, 10
poskytují výsledky šetření shrnuté v publikaci ČSÚ Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2010 (údaje o příjmech jsou za rok 2009, pokud není uvedeno jinak) publikované v červenci 2011. Z jejich analýzy a dalších zdrojů mj. vyplynula tato doplňující dílčí zjištění a poznatky týkající se charakteristik příjmové diferenciace domácností (aktuální situace v domácnostech se však může lišit vzhledem k časovému posunu dopadů dalšího ekonomického vývoje, postupující světové finanční krize, resp. přijatých restrikcí ke snížení deficitu státního rozpočtu): z hlediska postavení osoby v čele domácnosti měly nejvyšší celkový čistý příjem na osobu domácnosti zaměstnanců s vyšším vzděláním (170, 4 tis. Kč/rok, tj. meziročně +3,4 %), naopak domácnosti osob samostatně výdělečně činných (162,4 tis. Kč/rok) zaznamenaly v souvislosti s menším odbytem své produkce pokles čistých příjmů, a to o 3,2 %. Naproti tomu u domácností zaměstnanců s nižším vzděláním (manuální profese) to bylo jen 125,0 tis. Kč/rok. Nůžky mezi příjmy uvedených skupin se tak dále rozevřely. U domácností s nezaměstnanou osobou v čele vzrostly meziročně příjmy o celých 52 %, na což měl zásadní vliv vzestup počtu nově nezaměstnaných, kteří po určitou dobu v roce pracovali a popř. dostali odstupné ze zaměstnání, diferenciace mezi příjmy se meziročně v podstatě nezměnila, decilový poměr se ale mírně zvýšil, mírně poklesl Giniho koeficient: zatímco pro domácnosti zaměstnanců a důchodců bez ekonomicky aktivních členů jeho hodnoty mírně vzrostly, u domácností osob samostatně výdělečně činných se snížily, z porovnání příjmové nerovnosti mužů a žen zpracovaném za využití ukazatele GPG (Gender Pay Gap počítá se jako relativní rozdíl mediánu mzdy mužů a žen vztažený k mediánu mzdy mužů) za rok 2010 vyplynulo, že výdělky žen byly nižší než u mužů, a to bez ohledu na úroveň vzdělání, neboť oběma skupinám rostly mzdy úměrně s výší vzdělání. Mediánová mzda žen dosahovala v úhrnu v ČR jen 80,2 % mediánové mzdy mužů; nejmenší rozdíly se projevily u středoškoláků s maturitou a osob s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním, ale i se základním vzděláním, největší rozdíly se ukázaly u středoškoláků bez maturity a u vysokoškoláků s magisterským a vyšším vzděláním, podle dat zpracovaných Informačním institutem charakterizoval úroveň příjmů také tzv. index finanční svobody (IFS), který přesněji měří reálné příjmy českých domácností, tj. od jejich čistých příjmů se odečtou jejich nezbytné výdaje (mj. bydlení, potraviny, zdraví, telekomunikace); ukazuje se tak, kolik prostředků zůstane domácnostem k použití na tzv. zbytnější vydání (kultura, dovolené apod.) index finanční 11
svobody u průměrné domácnosti se v roce 2010 ve zbytnější vydání (kultura, dovolené apod.) index finanční svobody u průměrné domácnosti se v roce 2010 ve srovnání s rokem 2006 zvýšil jen o 17 % a činil cca 57 %, její příjmy ale vzrostly o 27 %, což ukazuje na trvalý růst nezbytných výdajů na úkor zbytných, k určité změně došlo v dlouhodobém trendu snižování míry ohrožení příjmovou chudobou (podíl domácností, jejichž celkový příjem přepočtený na spotřební jednotku je nižší než celková hranice chudoby); příjmovou chudobou bylo v ČR podle předběžných dat s příjmy za rok 2010 ohroženo 1 008 tis. osob, proti 936,4 tis. v roce 2009, tj. nárůst z 9,0 % na 9,7 %. Po odpočtu nákladů na bydlení mělo příjmy pod životním minimem 136,9 tis. domácností. Z hlediska typu převažovaly domácnosti jednotlivců a neúplné rodiny, z hlediska ekonomické aktivity to byly zejména domácnosti nezaměstnaných a důchodců bez pracujících členů, míra materiální deprivace (podíl osob, které trpí materiálním nedostatkem, tzn. nemohou si dovolit některé komodity a služby) meziročně mírně klesla; ve skupině domácností žijících pod hranicí chudoby ale podíl deprivovaných mírně vzrostl, z rozboru příjmové diferenciace podle velikosti obce vyplynulo, že nejvyšší čisté příjmy na osobu v domácnostech s pracujícími členy vykázala města nad 100 tis. obyvatel, nejnižší naopak obce s nejnižším počtem obyvatel (do 999 osob) a obce s 1 000-4 999 obyvateli; u domácností bez pracujících členů byl nejnižší příjem zjištěn ve městech s počtem obyvatel mezi 1 000-4 999, porovnání údajů za kraje ukázalo, že nejvyšší průměrné příjmy vykazovaly nadále domácnosti v Hl. m. Praze a Středočeském kraji, nejnižší pak v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. V částech 1.2 a 1.3 Zprávy jsou popsány nejdůležitější poznatky z analýzy vývoje dvou nejvýznamnějších kategorií peněžních příjmů domácností, tj. mezd a příjmů sociálního charakteru. 12
1. 2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Na jejich celkových příjmech se podílely cca 44,3 % (v předchozím roce cca 43,7 %). Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství dosáhl 1 092,6 mld. Kč a byl tak nominálně o 1,9 % vyšší než v roce 2010. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosáhla v roce 2011 výše 24 319 Kč, což představovalo meziroční nominální nárůst o 2,2 % (o 522 Kč). Spotřebitelské ceny se v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily o 1,9 % tzn., že průměrná reálná mzda tedy vzrostla o 0,3 %. Jednalo se o nejnižší nárůst reálné mzdy od roku 2000. V podnikatelské sféře došlo k růstu průměrné mzdy na 24 326 Kč (nominálně o 2,7 %, reálně o 0,8 %). Průměrný plat v nepodnikatelské sféře dosáhl úrovně 24 287 Kč (nominálně +0,1 %, reálně -1,8 %) viz tabulka č. 3 v příloze. Díky výrazně odlišnému vývoji průměrných mezd v obou sférách zejména v posledních dvou letech došlo k tomu, že v kumulovaném (ročním) vyjádření průměrná mzda v podnikatelském sektoru poprvé za 12 let (doby existence srovnatelné časové řady publikované Českým statistickým úřadem) převýšila plat v sektoru nepodnikatelském tato relace činila ve sledovaném období 100,2 %. Vývoj průměrné (hrubé) měsíční nominální mzdy (na přepočtené počty zaměstnanců) v celém národním hospodářství, v podnikatelské a nepodnikatelské sféře od roku 2008 zobrazuje následující graf: 13
Nejnižší nominální nárůst průměrné mzdy v jednotlivých čtvrtletích byl zaznamenán v posledním 4. čtvrtletí roku 2011, a to ve výši 2,0 %. Nebyl tak udržen trend pozvolného nárůstu z předchozích období (2,2 %, 2,3 %, resp. 2,4 % v 1., 2. resp. 3. čtvrtletí 2011). Vzhledem k růstu spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí o 2,4 %, což je jejich nejvyšší nárůst od roku 2008, došlo v tomto období k reálnému poklesu průměrné mzdy v národním hospodářství o 0,4 %. Průměrný plat se v nepodnikatelské sféře reálně snížil o 0,8 % (nominální nárůst o 1,6 %), průměrná mzda v podnikatelském sektoru klesla o 0,3 % (nominální nárůst o 2,1 %). Na nepříznivý vývoj reálné mzdy měla tedy na jedné straně zásadní vliv relativně vysoká míra inflace a na druhé straně nízký nominální nárůst průměrné mzdy. V samotném 4. čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství 26 067 Kč. Vývoj tempa růstu (poklesu) průměrné měsíční nominální a reálné mzdy v jednotlivých čtvrtletích v podnikatelské a nepodnikatelské sféře od roku 2009 je uveden v následujícím grafu: 14
Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně než 20 zaměstnanci) působících v podnikatelské sféře v roce 2011 činila 17 051 Kč, tj. o 601 Kč (o 3,7 %) více než v roce 2010 a dosáhla relace 70,1 % (v předchozím roce 69,1 %) ve vztahu k celospolečenskému výdělkovému průměru viz tabulku č. 4 v příloze. Čistá (nominální) průměrná mzda (podle propočtů MPSV) zaznamenala nižší meziroční nárůst než průměrná nominální hrubá mzda v národním hospodářství (před zdaněním), a to u všech kategorií zaměstnanců. Zatímco zvýšení hrubé mzdy představovalo 522 Kč (2,2 %), čistá mzda se zvýšila o 259 Kč, tj. u bezdětného zaměstnance o 1,4 %, u zaměstnance s jedním a se dvěma dětmi o 1,3 % a se třemi dětmi o 1,2 %. U všech sledovaných kategorií zaměstnanců (bezdětných i s dětmi) došlo v roce 2011 k poklesu reálné čisté mzdy, a to jak v nepodnikatelské, tak i podnikatelské sféře v rozsahu -0,1 až -2,3 %. 15
Vývoj mezd v roce 2011 charakterizovaly zejména následující skutečnosti: pokračující relativně nízký růst průměrné nominální mzdy v národním hospodářství, nejnižší nárůst průměrné reálné mzdy v národním hospodářství od roku 2000, přetrvávající mírný nárůst kupní síly výdělků ovlivněný nízkou dynamikou nominálních mezd a navíc i vyšší úrovní cenové inflace (viz dále), který může znamenat riziko pro spotřebitelskou poptávku, předstih růstu produktivity práce před dynamikou mezd, avšak nižší než v předchozích obdobích, na zvýšení průměrné mzdy v národním hospodářství působil v rozhodující míře růst průměrné mzdy v podnikatelské sféře, v nepodnikatelské sféře byl naopak zaznamenán jen nepatrný nárůst, v podstatě stagnace meziodvětvové diferenciace mezd zaměstnanců a snížení jejich územní diferenciace (na makroúrovni), na rozdíl od zvýšení diferenciace mezd na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců (na mikroúrovni). Nárůst průměrné reálné hodnoty mezd (o 0,3 %) byl nižší o 0,1 p.b. (proti dynamice ve stejném období roku 2010) při jejich vyšším nominálním růstu (o 0,3 p.b.) a vyšší míře průměrné meziroční cenové inflace (o 0,4 p.b. viz část 2 materiálu). Propad průměrné reálné mzdy byl zaznamenán v 8 z 19 sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE a v krajském členění v Hl. m. Praze, Plzeňském, Ústeckém a Karlovarském kraji (viz dále). Z dostupných údajů o vývoji reálné hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (srovnání rok 2011 / rok 2010) vyplynulo, že přibližně 60 % z nich zaznamenalo její zvýšení, u 12 % víceméně stagnovala a u 28 % se snížila. Největší relativní zastoupení mezi zaměstnanci s nárůstem reálné 16
mzdy měli zaměstnanci v odvětví těžba a dobývání, zpracovatelském průmyslu, v peněžnictví a pojišťovnictví, v kategoriích zaměstnání vedoucí a řídící pracovníci, kvalifikovaní dělníci, výrobci a vědečtí, odborní duševní zaměstnanci. Mezi zaměstnanci s poklesem reálné mzdy převažovali zaměstnanci v odvětvích stavebnictví, administrativní a podpůrné činnosti, doprava a skladování, v kategoriích zaměstnání pomocní, nekvalifikovaní pracovníci, provozní ve službách, obchodě a technici, zdravotníci a pedagogové. Pozitivní vývoj ve vztahu dynamiky mezd a produktivity práce byl i přes pokles produktivity práce udržen. Úhrnná produktivita práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) vzrostla meziročně o 1,4 % při meziročním vzestupu průměrné reálné mzdy v celé ekonomice o 0,3 % viz následující graf: Relace produktivity práce a mezd se promítla v celku pozitivně do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu sice nominálně vzrostly o 0,8 %, reálně však poklesly o 1,1 %. Růst mezd tedy nepředstavoval riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. 17
Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě stagnovala, mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání zvýšila o 0,3 p.b. na 28,7 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena Úřadem práce na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k 31. 12. 2011 poskytnuto 389,1 mil. Kč (o 108,7 mil. Kč méně než k 31. 12. 2010), z toho nejvíce v krajích Hl. m. Praze (64,3 mil. Kč), Jihomoravském (61,2 mil. Kč), Moravskoslezském (42,8 mil. Kč) a Ústeckém (42,0 mil. Kč). Přestože celkový průměrný plat v nepodnikatelské sféře klesl, nebyl jeho vývoj stejný ve všech odvětvích. Meziroční vzestup průměrného platu byl zaznamenán v odvětvích vzdělávání (nominálně o 3,0 %, reálně o 1,1 %) a zdravotní a sociální péče (nominálně o 2,5 %, reálně o 0,6 %). V ostatních klíčových odvětvích (zejména veřejné správě, obraně, sociálním zabezpečení ) došlo k jeho nominálnímu i reálnému poklesu proti roku 2010 viz tabulku č. 5 v příloze. Na poměrně nízké tempo růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře působily především tyto základní faktory: obezřetná mzdová a personální politika, která závisí na vývoji nově uzavřených obchodů, zakázek a kontraktů a očekávání budoucího hospodaření klíčových podniků a firem, i přes zaznamenaný pokles přetrvávající relativně vysoká míra registrované nezaměstnanosti (k 31. prosinci 2011 činila 8,6 %) a s tím související přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce. Z údajů o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců v 1. - 4. čtvrtletí 2011 (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích; liší se od Výběrových šetření pracovních sil), je patrný meziroční úbytek zaměstnanců (o 9,1 tis.). Na poklesu zaměstnanosti se nepodnikatelská sféra podílela 13,5 tis. zaměstnanci, v podnikatelské sféře došlo k nárůstu o 4,4 tis. 18
zaměstnanců. Koncem roku 2011 (ve 4. čtvrtletí) se však na rozdíl od předchozích čtvrtletí projevil pokles počtu zaměstnanců i v řadě odvětví podnikatelské sféry. Největší zvyšování zaměstnanosti bylo kumulativně za všechny čtvrtletí zaznamenáno v odvětvích zpracovatelský průmysl (o 27,5 tis., resp. 2,7 %) a administrativní a podpůrné činnosti (o 4,8 tis., resp. 3,5 %). Nejvyšším poklesem počtu zaměstnanců byla postižena odvětví stavebnictví (o 16,5 tis., resp. 6,6 %) a veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (o 14,0 tis., resp. 4,8 %). Z hlediska odvětvového členění (podle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE), které je významným kritériem při hodnocení úrovně mezd, dosáhla nejvyšší nominální průměrné mzdy tradičně odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (47 425 Kč), odvětví informační a komunikační činnosti (44 639 Kč) a odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (40 598 Kč). Celorepublikový průměr (24 319 Kč) byl překročen rovněž v odvětvích těžba a dobývání (31 289 Kč), profesní, vědecké a technické činnosti (30 702 Kč), veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (26 349 Kč) a zdravotní a sociální péče (24 941 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství (12 856 Kč), administrativní a podpůrné činnosti (16 368 Kč) a zemědělství, lesnictví a rybářství (18 630 Kč). Podrobný přehled o výši průměrných mezd ve všech 19 sekcích CZ-NACE je uveden v následujícím grafu a tabulce č. 6 v příloze. 19
Největšího meziročního nárůstu průměrné mzdy bylo dosaženo v odvětví ostatní činnosti tj. např. činnosti podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních organizací a odborových svazů, opravy počítačů a komunikačních zařízení a výrobků pro osobní potřebu, praní a chemické čištění, kadeřnické, kosmetické činnosti, pohřební služby, apod. (nominálně o 5,5 %, reálně o 3,5 %), činnosti v oblasti nemovitostí (nominálně o 4,8 %, reálně o 2,8 %), těžba a dobývání (nominálně o 3,9 %, reálně o 2,0 %), a velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (nominálně o 3,7 %, reálně o 1,8 %). Naopak k největšímu propadu průměrné mzdy došlo v roce 2011 u odvětví veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (nominálně o -2,3 %, reálně o -4,1 %), profesní, vědecké a technické činnosti (nominálně o -1,0 %, reálně o -2,8 %) a kulturní, zábavní a rekreační činnosti (nominálně o -0,3 %, reálně o -2,2 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace v roce 2011 nepatrně stoupla; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) se zvýšil o 0,1 p.b. na 34,6 %. 20
Výše průměrné mzdy se výrazně lišila i podle velikosti organizace (zpravodajské jednotky), tj. čím větší má firma nebo podnik počet zaměstnanců, tím vyšší je průměrná mzda. V podnicích do 19 zaměstnanců (velikostní kategorii s druhým nejvyšším počtem zaměstnanců) byla průměrná mzda nejnižší a činila 17 318 Kč (cca 71 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství). Naopak nejvyšší průměrná mzda 29 332 Kč (téměř 121 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství) byla vyplacena zaměstnancům v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci. V této velikostní kategorii pracuje největší počet zaměstnanců - 867,3 tisíc (dle údajů z podnikového výkaznictví ČSÚ). Absolutně nejvyšší nárůst průměrné mzdy (o 562 Kč, tj. nominálně o 3,4 %, reálně o 1,5 %) byl v loňském roce zaznamenán u nejmenších zaměstnavatelů (velikostní kategorii 0-19 zaměstnanců (v roce 2010 to byly podniky s 100-249 zaměstnanci). K nejnižšímu nárůstu průměrné mzdy (nominálně o +1,3 %, reálně o -0,6 %) došlo v podnicích s 50-99 zaměstnanci a v největší velikostní kategorii. Reálná průměrná mzda poklesla u těch velikostních kategorií, kde došlo k nárůstu počtu zaměstnanců podrobněji viz tabulku č. 7 v příloze. Z následující přehledové mapy (grafu) je zřejmé dominantní postavení Hl. m. Prahy. Tradičně je zde dosahováno nejvyšší průměrné mzdy. I přes její nejnižší nárůst (o 0,1 %) dosáhla její výše 31 109 Kč. Hl. m. Praha je jediným regionem, který úrovní průměrné mzdy převyšuje celorepublikový průměr, a to o cca 28 % (o 6 790 Kč). Ve všech ostatních krajích (členění podle klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS) došlo rovněž ke zvýšení průměrné nominální mzdy (od 0,3 % do 3,3 %). Hranici 23 000 Kč překročily ještě kraje Středočeský, Jihomoravský a Plzeňský, mzdu převyšující 22 000 Kč zaznamenaly dále 4 kraje (Moravskoslezský, Liberecký, Královéhradecký a Ústecký). Nejčetnější zastoupení měl interval 21 000-22 000 Kč (5 krajů) Jihočeský, Vysočina, Olomoucký, Zlínský a Pardubický. Nejnižší průměrná mzda 20 952 Kč byla zaznamenána v Karlovarském kraji (cca 86 % celorepublikového průměru). 21
Diferenciace extrémních mzdových hladin na úrovni krajů se snížila o 325 Kč na 10 157 Kč (Hl. m. Praha x Karlovarský kraj). Hodnota variačního koeficientu v tomto členění klesla z 11,3 % (v roce 2010) na 10,6 %. Nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázaly kraje Středočeský (o 3,3 %), Zlínský (3,2 %) a Jihomoravský (o 3,1 %), naopak nejnižší nárůst byl v Hl. m. Praze a Plzeňském kraji (o 0,1 %, resp. 0,3 %). K poklesu kupní síly průměrné mzdy došlo ve čtyřech krajích (Hl. m. Praha, Plzeňský, Ústecký a Karlovarský kraj) podrobněji viz tabulku č. 8 v příloze. Obdobně jako v roce 2010 se ani v roce 2011 fakticky nedala vysledovat (při provedené korelační analýze) prokazatelnější či silnější vazba mezi regionální mírou nezaměstnanosti (na konci roku 2010) a růstovou dynamikou mezd (v hodnoceném roce) na úrovni krajů. Víceméně nulová korelace byla zjištěna i při zkoumání vztahu mezi intenzitou růstu výdělků a vývojem míry nezaměstnanosti na příslušném území. Mírné zvětšení rozsahu mzdové diferenciace, resp. její stagnaci na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců (ve 4. čtvrtletí 2011 ve srovnání 22
se 4. čtvrtletím 2010) signalizuje vývoj hodnoty všech základních diferenciačních charakteristik popsaných v následující tabulce (vlastní propočty MPSV z dat vybraných organizací z výběrového šetření Informačního systému o průměrném výdělku): Ukazatel 4. čtvrtletí 2010 4. čtvrtletí 2011 Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč) 4 177 4 359 Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%) 66,8 67,0 Decilový poměr (9. decil : 1. decil) 3,13 3,16 Variační koeficient (%) 85 85 Giniho koeficient 0,29 0,29 Paretův koeficient 0,37 0,38 Ve směru posílení diferenciace mezd působila mimo jiné skutečnost, že se dále zvýšil podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců (oproti stejnému období předchozího roku), a to o 0,2 p.b. na 67,0 % (viz předchozí tabulka). V platové sféře tento podíl stagnoval na 57,8 %, ve mzdové sféře tato relace vzrostla o 0,5 p.b. na 68,7 %. Medián (střední hodnota) mzdy byl ve 4. čtvrtletí 2011 (ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku) oproti hodnotě průměrné měsíční mzdy nižší o 4 359 Kč (meziroční zvýšení diference o 182 Kč). V platové sféře představoval tento rozdíl 1 621 Kč; ve mzdové sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou 5 162 Kč a bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní úrovní vyplácených mezd (včetně prémií, mimořádných odměn a bonusů) vrcholovým manažerům a špičkovým specialistům v tomto sektoru. Průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (klasifikace CZ-ISCO, hlavní třída 1) bylo vyšší než průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (o 4 p.b.) na rozdíl od shodného období roku 2010, kdy bylo u obou skupin zaměstnanců totožné. Růst diferenciace byl ovlivněn mimo jiné i rychlejším růstem vyšších výdělků. Dynamika výdělků v 9. decilu převýšila meziročně o 1,1 p.b. nárůst v 1. decilu. 23
Ve směru určitého dílčího snížení diferenciace mezd působil (v průměru o 0,9 p.b.) větší nárůst výdělků žen oproti dynamice jejich růstu u mužů. V reakci na to se zlepšila relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů ze 73,8 % ve čtvrtém čtvrtletí 2010 na 74,5 %. Z hlediska věku byla tato relace nejpříznivější u mužů a žen (zaměstnanců) v kategorii 20 29 let (89,4 %) a do 20 let (83,4 %) a nejméně příznivá v kategoriích 40 49 let (67,8 %) a 30 39 let (70,8 %). Z pohledu dosaženého vzdělání byla její nejvyšší hodnota zaznamenána u skupiny zaměstnanců bez vzdělání (87,2 %) a s neúplným základním vzděláním (83,8 %), kde však je velmi malá četnost zařazených osob a nejnižší hodnota u vysokoškolského vzdělání (67,2 %) a středního odborného vzdělání s výučním listem (71,6 %). V rámci vybraných profesí (viz tabulku, která je obsažena ve výstupech z Informačního systému o průměrném výdělku uvedených v samostatné části tabulkové přílohy) dosáhly nejlepší relace mechaničky a opravářky motorových vozidel 123,0 % a všeobecné sestry bez specializace 99,1 %; naopak u profese ředitelek/ředitelů velkých firem (nejvyšších představitelů společností kromě politických a zájmových organizací) činila tato relace pouze 53,3 %. Objektivnější pohled na rozsah postavení žen zřejmě dává porovnání mediánové (prostřední) hodnoty výdělků výsledná relace ve 4. čtvrtletí roku 2011 činila 80,7 % (o 0,6 p.b. více než ve stejném období předchozího roku). Mzdy žen jsou nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. Ve mzdové sféře dosáhla hodnota výše uvedené relace 79,7 % a v platové sféře 87,6 %. V rozložení úrovně mezd zaměstnanců došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrných výdělcích v samostatné příloze). V nejčetnějším pásmu 18 tis. až 22 tis. Kč pobíralo mzdu celkem 18,6 % zaměstnanců (o rok dříve jich bylo v tomto pásmu zařazeno 19,5 %). Při užším stanovení mzdových rozpětí (intervaly v rozsahu 1 tis. Kč) se jako nejčetnější ukázala rozpětí v intervalu průměrné měsíční mzdy 19 20 tis. Kč a 20 21 tis. Kč s četností 4,7 % 24
zaměstnanců, ve stejném období roku 2010 byl nejčetnější interval 18-19 tis. Kč (5,0 % zaměstnanců). Výdělek nepřekračující 8 tis. Kč (což je částka odpovídající výši současné minimální mzdy) mělo jen 0,6 % zaměstnanců (ve stejném období předchozího roku 0,5 %) ovšem v odvětvích administrativní a podpůrné činnosti 8,6 %, ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 6,3 % a v ubytování, stravování a pohostinství 3,8 % zaměstnanců. Mzda převyšující 30 tis. Kč byla vyplacena 22,9 % zaměstnanců (o 3,1 p.b. větší podíl než ve 4. čtvrtletí 2010) v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu ji však obdrželo téměř 82 %, v informační technika a informační činnosti cca 72 %, v právní, účetnické, architektonické a inženýrské činnosti, technických zkouškách a analýzách více než 63 %, v telekomunikační činnosti cca 59 % a v peněžnictví a pojišťovnictví i ve výrobě koksu a rafinovaných ropných výrobků téměř 57 % zaměstnanců. 1.3 Sociální příjmy Míra zatížení hrubého domácího produktu sociálními transfery dosáhla 11,8 % (relace objemu sociálních příjmů k objemu HDP v běžných cenách) a ve srovnání s rokem 2010 se mírně zvýšila (o 0,2 p.b.). Celkový objem sociálních příjmů (druhé nejvyšší složky peněžních příjmů domácností) dosáhl v roce 2011 částky 450,0 mld. Kč a převýšil skutečnost stejného období roku 2010 o 11,6 mld. Kč, tj. o 2,6 % nominálně a o 0,7 % reálně. Podíl sociálních příjmů ve struktuře celkových příjmů domácností dosáhl 18,2 % a převýšil tento podíl dosažený v roce 2010 o 0,3 p.b. Nárůst byl zaznamenán u dávek důchodového pojištění, u dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek podmíněných zdravotním stavem. Příjmy občanů z ostatních druhů sociálních dávek 25
klesly - viz tabulku č. 9 v příloze. Strukturální rozložení celkových sociálních příjmů domácností ukazuje následující graf: Dávky důchodového pojištění, na které bylo poskytnuto 357,2 mld. Kč, tj. o 21,0 mld. Kč (o 6,2 %) více než ve srovnatelném období roku 2010, posílily svoji váhu na celkové úrovni sociálních příjmů domácností o 2,7 p.b. na 79,4 %. Zvýšení objemu vyplacených dávek důchodového pojištění ovlivnila zejména valorizace důchodů od 1. 1. 2011, očekávání účinnosti tzv. malé důchodové reformy a rostoucí počet důchodců. Téměř celý nárůst (95,2 %) zaznamenaly výdaje na starobní důchody, které vzrostly o 20,0 mld. Kč (o 7,6 %) na 282,5 mld. Kč. Jejich podíl na celkovém objemu výdajů na dávky důchodového pojištění se v důsledku toho zvýšil o 1,0 p.b. a dosáhl 79,1 %. Výdaje na ostatní druhy důchodů zaznamenaly mírný nárůst. 26
Průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu se v roce 2011 meziročně zvýšila o 450 Kč (o 4,5 %) na 10 543 Kč, v reálném vyjádření vzrostla o 1,5 % (při použití indexu životních nákladů domácností důchodců 103,0 %). V prosinci 2011 pobíralo důchod 2 873,0 tis. osob, přičemž jejich počet se meziročně zvýšil o 53,9 tis. (tj. o 1,9 %). Vzrostl především počet důchodců se starobním důchodem (o 80,1 tis., tj. o 3,5 %) na 2 340,1 tis. osob a v rámci této skupiny důchodců o 51,7 tis. (o 12,4 %) počet důchodců s trvale kráceným předčasným důchodem na 498,8 tis., zároveň se zvýšil i jejich podíl na celkovém počtu starobních důchodců o 2,5 p.b. na 21,4 %. Očekávání legislativních změn ve výpočtu důchodů od 30. září 2011 (tzv. malé důchodové reformy schválené zákonem č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů), se projevilo výrazným meziročním nárůstem počtu žádostí o předčasný starobní důchod (z 34,3 tis. v lednu až prosinci 2010 na 86,1 tis., tj. o 151 %). Jejich nárůst byl výrazný do září 2011, v prosinci 2011 již byl počet těchto žádostí o 19 % nižší než v prosinci 2010. 27
Počty příjemců ostatních druhů důchodů se v prosinci 2011 meziročně snížily, a to invalidních o 4,6 %, vdovských a vdoveckých o 9,8 % a sirotčích o 0,7 %. Průměrný nominální starobní důchod (vyplácený samostatně) dosáhl v prosinci 10 567 Kč a převýšil o 429 Kč (tj. o 4,2 %) skutečnost stejného měsíce roku 2010 (tabulka č. 10). U žen činil 9 599 Kč, čímž představoval 81,9 % průměrného důchodu mužů (11 714 Kč). Průměrná výše trvale kráceného předčasného důchodu dosáhla 9 460 Kč, z toho u mužů 10 571 Kč a u žen 8 559 Kč. Podle rozložení počtu vyplácených sólo starobních důchodů byli v prosinci 2011 nejčetnější skupinou (28,6 %) důchodci se samostatně vypláceným důchodem v pásmu od 9 000 Kč do 10 499 Kč. Podíl osob pobírajících důchod nad 12 000 Kč (měsíčně) se zvýšil meziročně z 17,2 % na 23,9 %. 28
Na dávkách státní sociální podpory bylo vyplaceno 36,0 mld. Kč, čímž zůstaly i nadále druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností. V hodnoceném období bylo touto formou vyplaceno meziročně o 4,8 mld. Kč méně finančních prostředků (o 11,7 %) viz tabulku č. 9 v příloze. Výdaje na rozhodující dávku tohoto systému rodičovský příspěvek (s podílem 71,4 % na celkovém objemu těchto dávek) klesly o 2,0 mld. (o 7,3 %) na 25,7 mld. Kč. Průměrný počet měsíčně poskytovaných rodičovských příspěvků se snížil o 3,8 %, tj. o 12,9 tis. na 324,2 tis. Nejvíce 75,4 % dávek bylo vypláceno v základní výměře (7 600 Kč) a ve snížené výměře (3 800 Kč) 18,3 %. V těchto skupinách také došlo k nejvýznamnějším meziročním změnám s vlivem na celkové výdaje na tuto dávku podíl příjemců dávky se základní výměrou klesl v roce 2011 o 1,9 p.b., zatímco zastoupení příjemců se sníženou výměrou se zvýšilo o 1,1 p.b. Na druhé straně meziročně vzrostl i podíl příjemců se zvýšenou výměrou dávky (11 400 Kč) o 0,7 p.b. na 6,1 %; nižší výměru (3 000 Kč) pobíralo 0,2 % příjemců. Formou přídavku na dítě bylo vyplaceno 3,5 mld. Kč, tj. o 363,5 mil. Kč (9,4 %) méně než v roce 2010. Klesl nejen počet vyplácených dávek o 8,7 % (o 46,4 tis.) na 483,6 tis., ale byly zaznamenány i změny ve věkové struktuře dětí s nárokem na dávku. Meziročně se snížil podíl nejstarších nezaopatřených dětí s nárokem na nejvyšší měsíční dávku (700 Kč) o 0,9 p.b. na 28,4 %, zatímco podíly mladších dětí s nižšími dávkami (500 Kč a 610 Kč) se zvýšily na 28,3 % (ve věku do 6 let), resp. na 43,3 % (ve věku od 6 do 15 let). Výrazný přírůstek byl zaznamenán u příspěvku na bydlení (12,9 % podíl na celkové výši výdajů na dávky státní sociální podpory). Ve sledovaném období na něj bylo vynaloženo 4,6 mld. Kč, tj. o 31,8 % (o 1,1 mld. Kč) více při zvýšeném počtu v průměru měsíčně vyplácených dávek (o 17,8 %, tj. o cca 21,2 tis.) na 140,7 tis., jejichž průměrná výše vzrostla z 2 456 Kč na 2 748 Kč. Je to důsledek zvýšených nákladů na bydlení, odpovídajícího stanovení normativů pro propočet této dávky i méně příznivé příjmové situace domácností. Na dávkách pěstounské péče bylo vyplaceno o 6,7 % meziročně více (o 67,3 mil. Kč), tedy 1,1 mld. Kč. Jejich průměrný měsíční počet vzrostl o 2,9 % (na 21,3 tis.). 29
Formou sociálního příplatku bylo vyplaceno 0,8 mld. Kč, tj. o 74,6 % (o 2,3 mld. Kč) méně než v roce 2010 při snížení počtu těchto dávek poskytovaných měsíčně o 82,6 % (o 122,6 tis. na 25,8 tis.) a zvýšení průměrné výše dávky na 2 537 Kč (o 45,7 %, tj. o 796 Kč). Hlavním důvodem výrazného poklesu počtu dávek a výdajů na tuto dávku je zavedení legislativních úprav platných od počátku roku 2011 (sociální příplatek náležel pouze rodinám se zdravotně postiženým členem). Uvedené údaje zahrnují lednovou výplatu dávek podle legislativních podmínek z roku 2010 (v prosinci 2011 bylo poskytnuto 15,1 tis. dávek v průměrné výši 3 390 Kč). K významným úsporám (o 1,3 mld. Kč) došlo také u porodného, které je od 1. 1. 2011 vypláceno jen na první dítě rodinám s příjmy do 2,4 násobku životního minima. Na tyto dávky bylo vyplaceno 291,9 mil. Kč, tj. o 81,3 % méně než v předchozím roce viz tabulky č. 11-14 v příloze. Podle územního členění připadla nejvyšší částka poskytnutá prostřednictvím systému státní sociální podpory na 1 obyvatele v kraji Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském, nejnižší v Plzeňském kraji (tabulka č. 15 v příloze). V pořadí třetí objemově největší položku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění. Touto formou bylo poskytnuto 21,5 mld. Kč, což bylo o 1,3 mld. (o 5,6 %) méně než ve srovnatelném období předchozího roku. Rozhodující dávkou bylo nemocenské, jehož podíl na dávkách nemocenského pojištění činil 62,1 % (o 3,5 p.b. méně než v roce 2010) a jehož objem se snížil o 1,6 mld. Kč (o 10,6 % na 13,4 mld. Kč) především v důsledku vlivu prodloužení platby náhrady mzdy zaměstnavatelem o 1 týden. Na peněžitou pomoc v mateřství bylo v roce 2011 vyplaceno 7,5 mld. Kč, tedy o 96,1 mil. Kč (o 1,3 %) meziročně více. Její podíl na dávkách nemocenského pojištění vzrostl o 2,4 p.b. na 34,9 %. V růstu výdajů na tuto dávku se odrazila vyšší úroveň mezd a (obdobně jako u nemocenského) meziročně vyšší výdaje pro OSVČ. Výdaje na ošetřovné se ve sledovaném období zvýšily na 0,6 mld. Kč (o 48,3 %, tj. o 208,5 mil. Kč). Tato skutečnost byla ovlivněna rozdílnou legislativní úpravou této dávky ve srovnávaných obdobích, od ledna do června roku 2010 náleželo ošetřovné až od čtvrtého dne ošetřování, od července roku 2010 na něj vzniká nárok již od prvého dne. 30
Na vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství bylo vyplaceno 5,7 mil. Kč (zvýšení o 50,0 %), viz tabulku č. 16 v příloze. Další významnou složkou sociálních příjmů domácností byl příspěvek na péči. V hodnoceném období bylo takto vyplaceno 18,1 mld. Kč, což bylo o 7,7 % (1 515,0 mil. Kč) meziročně méně. Tento pokles byl způsoben především snížením výše příspěvku v I. stupni závislosti u osob starších 18 let od ledna 2011 z 2 000 Kč na 800 Kč. Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 300,6 tis. dávek, tedy o 13,5 tis. méně než v roce 2010 (viz tabulku č. 17 v příloze). Jak ukazují data za měsíc prosinec 2011 (proti prosinci 2010), mění se struktura příjemců příspěvku. Zatímco u II. stupně závislosti vzrostl počet příjemců o 4,9 tis. osob na 96,5 tis. a u III. stupně o 0,1 tis. na 60,4 tis., u ostatních se snížil. Počet osob s přiznaným I. stupněm závislosti (do konce roku 2010 činil u osob starších 18 let 2 000 Kč, od ledna 2011 800 Kč) klesl o 9,9 tis. na 106,3 tis. a s přiznaným IV. stupněm závislosti o 0,5 tis. na 37,6 tis. (viz tabulku č. 18 v příloze). Z celkového počtu 300,8 tis. příjemců s přiznaným příspěvkem na péči za měsíc prosinec 2011 bylo 192,9 tis. (64,1 %) žen a 22,8 tis. (7,6 %) osob ve věku 0-18 let. Prostředky vyčerpané formou podpory v nezaměstnanosti byly pátou (z hlediska výše vynaložených prostředků) složkou sociálních příjmů domácností. Bylo na ně vyčerpáno 10,3 mld. Kč při meziročním poklesu o 22,5 % (o 3,0 mld. Kč). Jedná se o nejvýraznější meziroční pokles v rámci sociálních příjmů domácností, který byl způsoben mj. legislativními změnami od 1. 1. 2011. V uvedeném období klesla průměrná míra registrované nezaměstnanosti o 0,4 p.b. na 8,6 %. Snížil se průměrný počet evidovaných nezaměstnaných o 20,9 tis. (o 4,0 %) na 507,8 tis., přičemž průměrný počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti se snížil na 132,4 tis. (o 31,1 tis., tj. o 19,0 %). V prosinci 2011 činil podíl žen pobírajících podporu v nezaměstnanosti na celkovém počtu uchazečů s podporou 46,6 %, (o 3,2 p.b. více než v prosinci 2010). 31
Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v úhrnu klesla meziročně ve sledovaném období z 5 698 Kč na 5 586 Kč (o 2,0 %) - viz tabulku č. 19 v příloze, z toho u mužů činila 6 062 Kč a u žen 5 051 Kč. Meziroční pokles průměrné měsíční výše podpory byl zaznamenán ve všech krajích s výjimkou kraje Vysočina. Nejnižší průměrnou úroveň podpory vykázal Zlínský (5 279 Kč) a Moravskoslezský kraj (5 309 Kč), nejvyšší Hl. m. Praha (6 957 Kč). Rozdíl mezi krajními hodnotami se snížil z 1 742 Kč na 1 658 Kč. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v krajích ČR v Kč 5 294-5 338 5 338-5 412 5 412-5 678 5 678-5 918 5 918-6 950 Jak ukazuje následující graf, pobíralo v prosinci 2011 nejvíce uchazečů o zaměstnání podporu v rozmezí 2 500 3 500 Kč. 32
Dávky pomoci v hmotné nouzi, které patří mezi složky s menším podílem na celkových sociálních příjmech domácností, byly čerpány ve výši 5,0 mld. Kč. V porovnání s množstvím prostředků vyčerpaných touto formou v roce 2010 se jednalo o jejich výrazné překročení (o 28,4 %, tj. o 1,1 mld. Kč). Výdaje na příspěvek na živobytí činily 3,8 mld. Kč a převýšily skutečnost předchozího roku o 957,9 mil. Kč, tj. o 33,5 %. Na doplatku na bydlení bylo vyplaceno 850,2 mil. Kč (o 164,1 mil. Kč, tj. o 23,9 % více). Výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc se snížily (o 21,5 mil. Kč - 6,4 %) na 312,0 mil. Kč. Výdaje na příspěvek na živobytí (jejichž podíl činil 76,7 % z úhrnného objemu prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi) byly meziročně výrazně překročeny ve všech krajích (v rozmezí od 17,1 % do 49,8 %), průměrný měsíční počet těchto dávek meziročně (opět ve všech krajích) vzrostl o 11,1 % na 101,4 tis. dávek (o 10,1 tis.) - viz tabulku č. 20 v příloze. Meziroční růst počtu příjemců a výdajů na tuto dávku souvisí především s omezením nároku na sociální příplatek v systému státní sociální podpory a vyšším počtem dlouhodoběji nezaměstnaných osob. V prosinci 2011 pobíralo příspěvek na živobytí 57,1 % domácností bez dětí a 42,9 % domácností s dětmi (o 7,9 p.b. více než ve stejném období roku 2010). Mezi 33
bezdětnými domácnostmi převažovaly samostatně žijící osoby (82,2 %) a to téměř ve stejném podílu jako v prosinci 2010 (82,3 %). V kategorii domácností s dětmi bylo 44,4 % neúplných rodin (o 3,1 % více) a 27,4 % domácností se 3 a více dětmi (o 4,1 p.b. více než v prosinci 2010). 26,6 tis. domácností pobíralo příspěvek na živobytí a zároveň doplatek na bydlení (o 4,3 tis. více než ve stejném měsíci roku 2010). Rovněž u doplatku na bydlení, který představuje 17,0 % z úhrnu dávek pomoci v hmotné nouzi, došlo ve všech krajích k překročení výdajů proti skutečnosti předchozího roku, a to v rozmezí od 7,2 % (Zlínský kraj) do 42,6 % (Hl. m. Praha), při nárůstu nejen průměrného počtu vyplacených dávek (o 12,2 %), ale i průměrné výše dávky, která činila 2 718 Kč, tj. o 257 Kč (o 10,5 %) meziročně více. Počet příjemců dávky se průměrně za měsíc meziročně zvýšil o 2,8 tis. na 26,1 tis.; nejvyšší počet dávek byl vyplacen v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, nejnižší v Kraji Vysočina (viz tabulku č. 21 v příloze). Nejvíce bylo doplatků na bydlení vyplaceno v obcích s 10 000-49 999 obyvateli, a to 31,2 % z celkového počtu příjemců, nejméně pak v Praze 5,3 %. V prosinci 2011 bylo v České republice vyplaceno 27,8 tis. doplatků na bydlení, z toho 41,4 % rodinám s dětmi (ve stejném měsíci roku 2010 činil podíl uvedených rodin z celkového počtu příjemců dávky 36,2 %). Mezi bezdětnými domácnostmi převažovaly domácnosti jednotlivců (85,5 %), a to téměř ve stejném podílu jako v prosinci 2010 (85,4 %). U domácností s dětmi vzrostl podíl čtyř a vícečlenných domácností na 41,3 % (o 1,3 %). Výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc (jako poslední z dávek tohoto systému) se proti srovnatelné skutečnosti roku 2010 snížily. Zvýšil se meziročně průměrný počet měsíčně vyplacených dávek (o 8,3 % na 10,0 tis.), ale průměrná výše dávky se snížila o 13,6 % na 2 612 Kč (viz tabulku č. 22 v příloze). Dávky podmíněné zdravotním stavem se podílely na celkových sociálních příjmech pouze 0,4 %. Bylo na nich vyplaceno 1,9 mld. Kč (o 6,1 % více než v roce 2010). 34