Analýza příjemců sociálních služeb Slaný

Analýza příjemců sociálních služeb Slaný Slaný březen duben 2007 Tento projekt je spolufinancován z fondů EU a Středočeského kraje

Obsah 1. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ... 3 2. CÍL A PŘEDMĚT ANALÝZY... 5 3. METODY A TECHNIKY... 6 4. INTERPRETACE DAT... 8 4. 1. CHARAKTERISTIKA PŘÍJEMCŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB... 8 Uživatelé sociálních služeb podle typu příjemce... 8 Věková struktura... 9 Vzdělání... 10 Bydliště... 12 Sociálně ekonomické zařazení... 13 Pohlaví... 14 4. 2. ZPŮSOB INFORMOVANOSTI O NABÍDCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB... 15 Zřízení poradenského a informačního centra... 20 4. 3. VYUŽITÍ A HODNOCENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB... 22 Využití sociálních služeb... 22 Hodnocení sociálních služeb... 24 Hrazené sociální služby... 26 Využití zařízení sociální péče ve Slaném a okolí... 27 4. 4. SOCIÁLNÍ SLUŽBY, KTERÉ VE SLANÉM CHYBÍ... 29 Co by pomohlo ke zlepšení sociálních služeb... 32 PŘÍLOHA 1: VÝSLEDKY PRVNÍHO STUPNĚ TŘÍDĚNÍ... 34 PŘÍLOHA 2: DOTAZNÍK PRO PŘÍJEMCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB... 43 2

1. Hlavní zjištění Sociodemografická struktura příjemců sociálních služeb vyplývá ze složení dotázaných podle převládající oblasti služeb, které je určováno strukturou nabídky sociálních služeb ve Slaném. Nejvíce byli mezi dotázanými zastoupení sociálně slabí příjemci sociálních služeb (čtyřicet šest procent). Jednalo se zejména nezaměstnané a o osoby pobírající sociální dávky. Téměř třicet procent představovali sociálně ohrožení. Patřily sem osoby ohrožené závislostí, bezprizorní mládež, osoby v tíživé životní situaci, apod. Senioři představovali mezi příjemci sociálních služeb pětinu dotázaných. Zdravotně postižených byla čtyři procenta. Mezi příjemci sociálních služeb je ve srovnání s populací ve městě výrazně nižší podíl osob s vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou. Největší podíl osob se základním vzděláním se vyskytoval u skupiny sociálně ohrožených osob (více než sedmdesát procent). Nižší vzdělání této skupiny příjemců sociálních služeb spolu s větší sociální izolovaností vyjádřenou například menším podílem dotázaných při získávání informací o sociálních službách prostřednictvím úřadů a organizací, které se jejich problematikou zabývají a větším důrazem na informace od osob s podobnou zkušeností či menším zájmem o zřízení poradenského a informačního centra, vymezuje specifika práce s touto skupinou příjemců sociálních služeb. Sociálně slabí příjemci služeb mající středoškolské a vyšší odborné vzdělání vykazují i úplnější orientaci v oblasti informovanosti o sociální problematice (větší podíl užití internetu než ostatní skupiny dotázaných). Je pravděpodobné, že častěji než ostatní skupiny dotázaných svou sociální zdatnost zaměřují spíše na hledání možností, které poskytuje a umožňuje systém sociálních podpor než na aktivní přístup k řešení životní situace. Sociálně ekonomická struktura příjemců sociálních služeb odpovídá zastoupení jednotlivých typů užívaných služeb. Nejvíce jsou zastoupeni dotázaní v zaměstnaneckém poměru (27%) a lidé ve starobním důchodu (více než pětina). Studentů je více než pětina. Další početnou skupinou jsou nezaměstnaní, kterých je rovněž jedenáct procent. Na rodičovské dovolené je devět procent příjemců sociálních služeb. Invalidních důchodců jsou 4%. Informovanost o sociálních službách nejčastěji dotázaní získávají na úřadech. Více než polovina dotázaných vyhledává při řešení sociálních problémů informace u přátel a v rodině. Informace na internetu vyhledá téměř polovina dotázaných (45 %). Internet je informační zdroj, který více využívají osoby s vyšším vzděláním. 3

Více než čtyři pětiny dotázaných příjemců by uvítalo zřízení infocentra, které by poskytovalo informace z oblasti sociální péče, sociálních služeb a sociálních dávek. Vzhledem k tomu, že důraz na zlepšení informovanosti v oblasti služeb je patrná z více otázek, je informovanost o sociálních službách jedním z bodů, o kterém by se v rámci komunitního plánování mělo diskutovat. Většina dotázaných (64 %) uváděla využívání sociálních služeb v jedné oblasti, pět procent bylo uživateli dvou oblastí služeb a dvě procenta dotázaných využila tři oblasti sociálních služeb. Jedno procento dotázaných bylo uživateli více než tří oblastí služeb. Více než čtvrtina dotázaných v minulém roce neuvedla využití sociální služby. Nejvíce dotázaní využívali v minulém roce služeb pro seniory (téměř čtvrtina dotázaných). Více než pětina příjemců služeb využívala služeb pro rodiny sociálně slabé. Téměř pětina dotázaných bylo klienty služeb v tíživé životní situaci. Sociální služby byly hodnoceny příznivě, celkově převažovali spokojení uživatelé. Nejpříznivěji byly hodnoceny služby pro seniory, služby pro neorganizovanou mládež, služby pro sociálně slabé rodiny a služby pro zdravotně postižené občany. Nejvíce zcela spokojených klientů služeb bylo mezi klienty služeb pro neorganizovanou mládež a pro zdravotně postižené občany. Většina zařízení sociální péče pro obyvatele Slaného měla mezi dotázanými i jejich rodinnými příslušníky zastoupeny některé své klienty služeb. Nejvíce dotázaných uvádělo návštěvu Nemocnice Slaný, domu dětí ve Slaném a ve využití zařízení v oblasti péče o seniory Pečovatelskou službu ve Slaném a Dům dětí Ostrov. Rodinní příslušníci, o kterých měli dotázaní přehled, využívali nejčastěji Pečovatelskou službu a Domov důchodců ve Slaném. Jen malá část dotázaných příjemců sociálních služeb měla připomínky k rozvoji sociálních služeb ve městě. Odpovědi se často soustředily zejména na nejstarší a nejmladší věkové kategorie: seniory a děti a mládež. Nejvíce odpovědí (čtyřicet) se týkalo jednotlivých zařízení či služeb sociální péče, a to zejména pro mládež, seniory a osoby bez přístřeší. Další připomínky se týkaly oblasti péče o mládež, seniory a zdravotně postižené, drogově závislé. Dotázaní měli v sedmi případech připomínky k službám a vybavení ve městě. V menší míře byly zastoupeny připomínky v oblasti bydlení, volného času, zaměstnanosti a poradenství. Mezi prostředky, které by mohly vést ke zlepšení sociálních služeb ve Slaném, dotázaní uváděli nejčastěji dostupnost sociálních služeb, peníze a informovanost o sociálních službách. K výraznějším činitelům zlepšení služeb patřila i kvalita poskytovaných služeb. 4

2. Cíl a předmět analýzy byla zpracována pro projekt Komunitní plánování sociálních služeb ve městě Slaný. Jejím zpracovatelem je občanské sdružení Přemyslovy Čechy. Komunitní plánování sociálních služeb se zaměřuje na problematiku sociální integrace na území města. Smyslem projektu je zavést efektivní proces plánování rozvoje sociálních služeb ve Slaném. Nejdůležitějšími účastníky komunitního plánování jsou uživatelé klienti sociálních služeb. Uživateli rozumíme lidi v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří služby využívají, kterým jsou určeny. Jejich pohled je v komunitním plánování sociálních služeb nepostradatelný, právě oni mohou vyjádřit svůj názor, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší nejpotřebnější a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb. Zjištěné informace budou sloužit jako jeden z podkladů pro plánování rozvoje sociálních služeb. Cílem analýzy potřeb uživatelů služeb bylo rovněž zprostředkovat možné náměty k diskusi a k zamyšlení při setkávání pracovních skupin v následné plánovací části komunitního plánování sociálních služeb. Komunitní plánování je založeno na rovnocenné diskusi mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb. Zástupci těchto tří stran budou společně v pracovních skupinách jednat o budoucí podobě sociálních služeb ve Slaném. Jejich postavení jsou různá, a proto mají na sociální služby ve městě částečně odlišné úhly pohledu. Jeden z těchto úhlů pohled uživatelů zprostředkovává předložená analýza. Předmětem analýzy bylo především zjistit u příjemců sociálních skužeb: způsob informovanosti o nabídce sociálních služeb využití sociálních služeb využití zařízení sociálních služeb pro město Slaný hodnocení úrovně sociálních služeb chybějící služby v nabídce sociálních služeb ve Slaném sociodemografické údaje 5

3. Metody a techniky Výběr souboru: Cílové skupiny komunitního plánování jsou obecně definovány jako osoby ohrožené sociálním vyloučením. V rámci projektu tvorby KPSS rozdělujeme tyto osoby do konkrétních skupin, které jsou současnými či potencionálními příjemci sociálních služeb. Obšírněji se v rámci komunitního plánování sociodemografickému složení a vývoji potenciálních příjemců sociálních služeb věnuje sociálně demografická analýza. V analýze příjemců sociálních služeb jsme se zaměřili zejména na ty skupiny občanů, kteří se jako příjemci sociální služby deklarovali a tudíž mohli posuzovat kvalitu poskytnutých služeb. Problematika potenciálních příjemců sociálních služeb vyžaduje sofistikovanější nástroje deskripce situace. Vzhledem ke složitosti a různorodosti problematiky jsme se v analýze zaměřili na čtyři důležité skupiny příjemců sociálních služeb ve Slaném: seniory zdravotně postižené a rodiny pečující o zdravotně postižené děti občany sociálně slabé, zahrnující zejména osoby pobírající sociální dávky, rodiny s dětmi a nezaměstnané sociálně ohrožené občany (mládež, osoby závislé na drogách či alkoholu, osoby v ochranné péči, romská komunita, apod.) Při určení výběrového souboru jsme se setkali s problémem v přístupu k jednotlivým skupinám příjemců sociálních služeb a to zejména k sociálně ohroženým skupinám obyvatel (jednalo se např. o závislé osoby na drogách a alkoholu nebo o osoby v ochranné péči či osoby v tíživé životní situaci). Databáze těchto klientů podléhají ochraně dat a nebyly přístupné. Další úskalí určení výběrového souboru tkví v překrývání jednotlivých skupin příjemců sociálních služeb. Problematika identifikace romských obyvatel jako příjemců sociálních služeb spočívá v běžném chápání Romů jako etnické skupiny či komunity, kdy příslušnost k těmto kategoriím je obvykle určována na základě vzhledu (za Roma je zkrátka považován ten, kdo jako Rom vypadá). Takto zvolená definice Roma však neumožňuje efektivně rozlišit socioekonomické podmínky života lidí, které tomuto vymezení odpovídají. Toto pojetí neumožňuje rovněž určit, zda se jedná o lidi, kteří žijí v podřadném či bezvýchodném socio-ekonomickém postavení a potřebují profesionální sociální službu, nebo o lidi, kteří, ač splňují vzhledová kritéria, tento typ intervence nepotřebují. Romská otázka tudíž rovněž vyžaduje podrobnější zkoumání sofistikovanějšími metodami. 6

Sběr a analýza dat Sběr dat pro analýzu příjemců služeb byl proveden metodou řízených standardizovaných rozhovorů vedených vyškolenými tazateli a zaznamenaných do dotazových archů. Rozhovory se uskutečnily v průběhu března 2007. Jednotlivé skupiny záměrně vybraných dotázaných v počtech a struktuře odpovídající projektu byly osloveny přímo tazatelem podle typu příjemce sociálních služeb, tedy buď přímo v zařízení či instituci nebo v jeho blízkosti. Doporučeným základem zařízení a institucí byla následující tabulka s tím, že v případě objevení se neznámého zařízení či instituce projektový tým novou skutečnost zohlednil. Zařízení: Dětský diagnostický ústav a Středisko výchovné péče pro děti a mládež detaš. pracoviště, Slaný Dětský rehabilitační stacionář Zvonek Dobromysl, o. s. Slaný Domácí péče doktor Svět, Slaný Domov důchodců, Slaný Dům dětí Ostrov ve Slaném Kolpingova rodina Smečno, o. s. Linka důvěry Kladno Mateřská škola speciální Pod Bětuškou, Slaný Mateřská škola speciální pro zrakově postižené Kladno Nemocnice Slaný Pečovatelská služba, Slaný Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje Resocializační institut Šance, o. s. Rodinná poradna, Slaný SONS Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Ústav sociální péče pro děti, mládež a dospělé Zahrada Sociálně slabé klienty služeb jsme oslovili jednak v den, kdy byly distribuovány sociální dávky na odboru sociálních dávek ve Slaném, tak vytipováním a oslovením v terénu. Jednalo se o rodiny s dětmi pobírající sociální dávky a nezaměstnané. Sociálně ohrožené skupiny obyvatel jsme oslovili jak v sociálních zařízeních, tak vytipováním a oslovením v terénu (zejména osoby závislé na drogách a alkoholu), stejnou metodou byly osloveny také osoby zdravotně postižené. Celkem bylo analyzováno a vyhodnocováno celkem 352 záznamových archů řízených rozhovorů s příjemci sociálních služeb. Získaná data byla zpracovaná statisticky prostřednictvím prvního a druhého stupně třídění a rovněž byla použita obsahová analýza odpovědí na otevřené otázky. 7

4. Interpretace dat 4. 1. Charakteristika příjemců sociálních služeb Uživatelé sociálních služeb podle typu příjemce Nejvíce byli mezi dotázanými zastoupení sociálně slabí příjemci sociálních služeb (čtyřicet šest procent). Téměř třicet procent představovali sociálně ohrožení. Senioři představovali mezi příjemci sociálních služeb pětinu dotázaných. Zdravotně postižených byla čtyři procenta. V jednotlivých skupinách dotázaných se vyskytovali příjemci více oblastí sociálních služeb a potenciální příjemci sociálních služeb, kteří v roce 2006 žádnou službu neuváděli (viz též v kap. 4.3.). Graf č. 1: Rozdělení dotázaných podle typu přijímané sociální služby Sociálně ohrožení; 105; 28% Senioři; 82; 22% Zdravotně postižení; 15; 4% Sociálně slabí; 170; 46% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 8

Věková struktura Věková struktura odpovídá skladbě příjemců sociálních služeb. Nejvíce příjemců - více než třetina - bylo ve věkové skupině 27 až 65 let. Více než pětina dotázaných byla ve věkové skupině do 26 let, Téměř jedná pětina byla mládež do 18 let. Do věkové skupiny nad 65 let se zařadilo dvacet tři procent dotázaných příjemců sociálních skupin. Graf č. 2: Věková struktura nad 65 let; 82; 23% do 18 let; 66; 19% 27 až 64 let; 129; 37% 19 až 26 let; 74; 21% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 9

Vzdělání Více než polovina příjemců sociálních služeb tvoří dotázaní se základním vzděláním a vyučení či se středním vzděláním bez maturity (shodně po dvaceti osmi procentech). Třetinu dotázaných tvořili lidé s maturitním vzděláním Nejvyšší dosažené vzdělání příjemců sociálních služeb je méně příznivé než činí vzdělanostní struktura obyvatel Slaného. Mezi příjemci sociálních služeb je nižší podíl osob s vysokoškolským a vyšší podíl lidí se základním vzděláním. Graf č. 3: Vzdělanostní struktura VOŠ; 14; 4% VŠ; 25; 7% základní; 98; 28% maturita; 114; 33% vyučen,střední bez maturity; 100; 28% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 10

Jednotlivé skupiny příjemců sociálních služeb se lišily především podle stupně dosaženého vzdělání. Vzhledem k malým četnostem vyššího odborného a vysokoškolského vzdělání jsme posuzovali čtyři kategorie dosaženého vzdělání: základní, vyučen, střední bez maturity, středoškolské vzdělání s maturitou a vyšší (zahrnující vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání). Největší podíl osob se základním vzděláním se vyskytoval u skupiny sociálně ohrožených osob (více než sedmdesát procent). Nejmenší podíl osob se základním vzděláním byl ve skupině osob sociálně slabých (méně než deset procent). Středoškolské vzdělání s maturitou a vyšší měli častěji sociálně slabí příjemci sociálních služeb (téměř tři čtvrtiny dotázaných). Graf č. 4: Jednotlivé skupiny příjemců sociálních služeb podle dosaženého stupně vzdělání 100% 90% 11 3 23 2 12 80% 70% 60% 24 4 74 19 50% 40% 30% 30 6 72 20% 45 10% 0% 15 2 8 Senioři Zdravotně postižení Sociálně slabí Sociálně ohrožení Základní vzdělání Vyučen a střední bez maturity Maturita VOŠ a VŠ 11

Bydliště Většina dotázaných příjemců sociálních služeb bydlela přímo ve Slaném. Osmnáct procent příjemců sociálních služeb bylo z obcí v bezprostředním okolí města. Graf č. 5: Bydliště dotázaných v bezprostředním okolí; 64; 18% ve městě; 288; 82% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 12

Sociálně ekonomické zařazení Sociálně ekonomická struktura příjemců sociálních služeb ve Slaném odpovídá zastoupení jednotlivých typů užívaných služeb. Nejvíce jsou zastoupeni dotázaní v zaměstnaneckém poměru (dvacet sedm procent) a lidé ve starobním důchodu (22 %). Studentů je více než pětina. Další početnou skupinou jsou nezaměstnaní, kterých je rovněž jedenáct procent. Na rodičovské dovolené je devět procent příjemců sociálních služeb. Invalidních důchodců jsou čtyři procenta. Oproti běžné populaci jsou v menší míře zastoupeni zaměstnanci i podnikatelé, studenti a osoby v domácnosti. Graf č. 6: Dotázaní podle socio-ekonomického zařazení ve starobním důchodu; 78; 22% zaměstnanec; 96; 27% v invalidním důchodu; 14; 4% na rodičovské dovolené; 30; 9% nezaměstnaný; 40; 11% podnikatel; 9; 3% v domácnosti; 11; 3% student; 74; 21% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 13

Pohlaví Ve zkoumaném vzorku je oproti běžné populaci ve Slaném nepatrně vyšší zastoupení žen (padesát devět procent). Graf č. 7: Dotázaní podle pohlaví muž; 146; 41% žena; 206; 59% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 14

4. 2. Způsob informovanosti o nabídce sociálních služeb Nejvíce dotázaných - téměř dvě třetiny - pokud potřebuje získat informace o sociálních službách ve městě, se obrátí se na úřady. Více než polovina dotázaných vyhledá při řešení sociálních problémů informace u přátel a v rodině. Informace na internetu vyhledá téměř polovina dotázaných (45 %). Internet je informační zdroj, který více využívají osoby s vyšším vzděláním. Graf č. 8: Zdroje informací o nabídce služeb zeptá se na úřadech 213 137 vyhledá pomoc u přátel, v rodině 196 155 získá informace z internetu 158 193 kontaktuje organizaci, o které vím, že dané služby poskytuje obrátí se na člověka, který se s podobným problémem setkal 120 103 245 231 jiné zdroje 5 329 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ano ne Jiné zdroje uvedlo pět dotázaných. Jednalo se většinou o informace z médií, dvakrát informace podal lékař. 15

Sociálně ohrožení příjemci sociálních služeb se v o něco vyšší míře obrátí na člověka, který se s podobným problémem setkal (třicet šest procent sociálně ohrožených oproti třiceti procentům všech dotázaných). Dotazovaní klienti sociálních služeb sociálně slabí oproti tomu v menší míře než ostatní vyhledávají tento zdroj informací. Graf č. 9: Získání informací o sociálních službách pomocí člověka, který se s podobným problémem setkal podle převažujícího typu služby příjemců (v %) 100% 90% 80% 70% 60% 60 11 170 67 50% 40% 30% 20% 10% 20 4 42 37 0% Senioři Zdravotně postižení Sociálně slabí Sociálně ohrožení ano ne 16

Pomoc na úřadech častěji než ostatní skupiny hledají zdravotně postižení příjemci sociálních služeb (většina z nich) a senioři (sedmdesát procent). Mezi sociálně ohroženými klienty sociálních služeb je nejmenší podíl těch, kteří se obrátí na úřady pro získání informací. Graf č. 10: Získání informací o sociálních službách na úřadech podle převažujícího typu služby příjemců (v %) 100% 90% 80% 70% 23 1 59 54 60% 50% 40% 30% 20% 58 14 90 51 10% 0% Senioři Zdravotně postižení Sociálně slabí Sociálně ohrožení ano ne 17

Mezi seniory je nejméně rozšířen jako zdroj informací internet. Jen osm procent z nich se na něj při získávání informací spoléhá. To souvisí i s věkovou strukturou dotázaných, kdy mladší ročníky logicky častěji užívají internet pro získání informací. Klienti sociálních služeb označení jako sociálně slabí naopak o něco více hledají pomoc na internetu než průměr (více než šedesát procent). Graf. č. 11: Získání informace pomocí internetu podle převažujícího typu služby příjemců (v %) 100% 80% 58 50 60% 76 10 40% 20% 5 91 55 0% 7 Senioři Zdravotně postižení Sociálně slabí Sociálně ohrožení ano ne 18

Mezi zdravotně postiženým klienty sociálních služeb byl největší podíl dotázaných, který kontaktuje organizaci, o které ví, že dané služby poskytuje. Tyto organizace naopak méně kontaktují sociálně slabí a sociálně ohrožení klienti sociálních služeb (necelá třetina z nich). Graf. č. 12: Získání informací kontaktováním organizací, které dané služby poskytují podle převažujícího typu služby příjemců (v %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 45 37 4 8 104 75 45 30 0% Senioři Zdravotně postižení Sociálně slabí Sociálně ohrožení ano ne 19

Zřízení poradenského a informačního centra Více než čtyři pětiny dotázaných příjemců by uvítalo ve Slaném zřízení informačního a poradenského centra, které by poskytovalo informace z oblasti sociální péče, sociálních služeb a sociálních dávek. Graf č. 13: Zájem o zřízení Informačního centra sociálních služeb ne; 65; 18% ano; 287; 82% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 20

Nejmenší potřebu zřízení informačního a poradenského centra oproti ostatním skupinám příjemců sociálních služeb deklarovali senioři (šedesát procent). Graf č. 14: Zájem o zřízení poradenského a informačního centra podle převažujícího typu sociálních služeb příjemců (v %) 100% 90% 80% 11 3 25 26 70% 60% 50% 40% 30% 17 12 125 79 20% 10% 0% Důchodci Zdravotně postižení Sociálně slabí Sociálně ohrožení Ano ne 21

4. 3. Využití a hodnocení sociálních služeb Využití sociálních služeb Příjemci vypovídali, jaké sociální služby využili v minulém roce. Jednotlivé služby jsme rozdělili do sedmi oblastí: služby pro seniory (domov důchodců, dům s pečovatelskou službou, denní stacionář, jídelna pro důchodce, pečovatelská služba apod.); služby pro zdravotně postižené občany (stacionáře, svoz klientů do stacionáře, centrum pro zdravotně postižené); služby pro rodiny s postiženými dětmi; služby pro sociálně slabé; služby pro osoby ohrožené závislostí; služby pro občany v tíživé životní situaci (ztráta bydlení, domácí násilí apod.); služby pro neorganizovanou mládež do 18 let. Většina dotázaných (64 %) uváděla sociálních služeb v jedné oblasti, pět procent bylo uživateli dvou oblastí služeb a dvě procenta dotázaných využila tři oblasti sociálních služeb. Jedno procento dotázaných bylo uživateli více než tří oblastí služeb. Více než čtvrtina dotázaných v minulém roce neuvedla využití sociální služby. Graf č. 15: Počet využívaných oblastí sociálních služeb ve dvou; 17; 5% ve třech; 7; 2% ve čtyřech a více; 3; 1% v žádné; 100; 28% v jedné; 224; 64% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 22

Nejvíce dotázaní využívali v minulém roce služeb pro seniory (téměř čtvrtina dotázaných). Více než pětina příjemců služeb využívala služeb pro rodiny sociálně slabé. Téměř pětina dotázaných bylo klienty služeb v tíživé životní situaci. Mezi méně frekventované patřily služby pro neorganizovanou mládež, služby zdravotně postižené včetně služeb pro rodiny s postiženými dětmi a služby pro osoby ohrožené závislostí. Graf č. 16: Využití sociálních služeb služby pro seniory Služby pro rodiny sociálně slabé Služby pro občany v tíživé životní situaci Služby pro neorganizovanou mládež do 18 let služby pro zdravotně postižené občany Služby pro rodiny s postiženými dětmi Služby pro osoby ohrožené závislostí 76 67 58 35 30 10 9 275 285 294 317 322 342 343 0% 20% 40% 60% 80% 100% ano ne 23

Hodnocení sociálních služeb Na tuto otázku odpovídali jen ti příjemci, kteří danou službu v minulém roce využívali. Míru spokojenosti vyjadřovali dotázaní nejvíce u služeb neorganizovanou mládež, jen necelá čtyři procenta se k hodnocení neumělo či nechtělo vyjádřit. Nejmenší byl podíl osob v tíživé životní situaci, které byly ochotny nebo schopny vyjádřit míru spokojenosti s úrovní sociálních služeb, které přijaly (necelých dvacet dva procent). Sociální služby byly hodnoceny příznivě, celkově převažovali spokojení uživatelé. Nejpříznivěji byly hodnoceny služby pro seniory, služby pro neorganizovanou mládež, služby pro sociálně slabé rodiny a služby pro zdravotně postižené občany. Nejvíce zcela spokojených klientů služeb bylo mezi klienty služeb pro neorganizovanou mládež a pro zdravotně postižené občany. Naopak nejméně příznivě hodnotili dotázaní spokojenost se službami pro rodiny s postiženými dětmi. Tab. č. 1: Hodnocení jednotlivých sociálních služeb (v %) služby pro seniory služby pro neorganizovanou mládež do 18 let zcela spokojen spíše spokojen spíše nespokojen zcela nespokojen Neví / neuvedl průměrná známka*/ 36,8 40,8 3,9 2,6 15,8 1,4 46,4 39,3 7,1 3,6 3,6 1,6 služby pro rodiny sociálně slabé 39,1 39,1 8,7 2,9 10,1 1,6 služby pro zdravotně 41,4 20,7 17,2 6,9 13,8 1,6 postižené občany služby pro občany v tíživé životní 26,8 28,6 8,9 14,3 21,4 1,7 situaci služby pro osoby ohrožené závislostí 33,3 22,2 22,2 11,1 11,1 1,9 služby pro rodiny s postiženými dětmi 37,5 12,5 0,0 37,5 12,5 2,1 */aritmetický průměr 24

Příjemci služeb pro osoby ohrožené závislostí s maturitním a vyšším vzděláním deklarovali oproti průměru nejmenší spokojenost s poskytovanými službami. U příjemců sociálních služeb pro rodiny s postiženými dětmi spokojenost se službami je nejnižší u rodičů se základním vzděláním, nejméně kritičtí jsou rodiče vyučení či se středním vzděláním. Tab. č. 2: Vliv vzdělání na hodnocení jednotlivých sociálních služeb (průměrná známka*) služby pro seniory Celý soubor Základní vzdělání Vyučen, střední bez maturity Středoškolské a vzdělání 1,4 1,5 1,3 1,4 1,6 vyšší služby pro zdravotně 1,6 2,0 1,4 1,3 2,0 postižené občany služby pro rodiny s postiženými 2,1 3,3 0,7-2,5 dětmi služby pro rodiny sociálně slabé 1,6 1,9 1,7 1,3 1,6 služby pro osoby ohrožené závislostí 1,9 3,0 1,0 1,0 - služby pro občany v tíživé životní situaci služby pro neorganizovanou mládež do 18 let 1,7 1,7 1,3 1,8 2,0 1,6 2,0 1,5 1,0 2,0 */aritmetický průměr 25

Hrazené sociální služby Podíl na úhradě sociálních služeb uvádělo deset procent dotázaných. Tento údaj ilustruje spíše to, zda si příjemci uvědomují, jaké sociální služby přijímají. Například ubytování v zařízeních pro seniory někteří dotázaní jako hrazenou sociální službu nedeklarovali, i když jsou v těchto zařízeních ubytovaní. Graf č. 17: Účast dotázaných na hrazených sociálních službách ano; 35; 10% ne; 317; 90% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. Nejvíce hrazených služeb bylo v oblasti péče o seniory. Jednalo se z velké části o ubytování (v pečovatelském domě šest odpovědí, po jedné odpovědi v penzionu a v domově důchodců), zajištění stravování (čtyři odpovědi), pečovatelských služeb (čtyři odpovědi),stacionář (tři odpovědi) a rehabilitace ( dvě odpovědi ). Okrajově se vyskytovaly odpovědí, uvádějící jako placenou sociální službu kroužky pro mládež, volnočasové aktivity, lázně či péče o osobu blízkou (po jedné odpovědi). 26

Využití zařízení sociální péče ve Slaném a okolí Všechna zařízení sociální péče pro obyvatele Slaného měla mezi dotázanými i jejich rodinnými příslušníky zastoupeny některé své klienty služeb.nejvíce dotázaných uvádělo návštěvu nemocnice Slaný, domu dětí ve Slaném a ve využití zařízení v oblasti péče o seniory Pečovatelskou službu ve Slaném a Dům dětí Ostrov. Rodinní příslušníci, o kterých měli dotázaní přehled, využívali nejčastěji Pečovatelskou službu a Domov důchodců ve Slaném (obojí ve více než desetině případů). Jako jiné sociální služby uváděli dotázaní dvakrát domov důchodců Smečno, dvakrát pečovatelský dům bez uvedení lokality, nemocnici Kladno, zařízení pro tělesné postižené bez bližšího uvedení, ústav pro mentálně postižené bez bližšího určení, dia klub, MŠ a některé další. Tabulka č. 3: Využití jednotlivých zařízení sociálních služeb pro obyvatele Slaného v % Zařízení: Ano, osobně Ano, někdo z rodiny Azylový dům Kladno, o. p. s. 1,1 2,6 96,3 Centrum drogové prevence a krizové pomoci Kladno 0,3 2,6 97,1 Centrum pro zdravotně postižené Kladno 0,9 2,0 97,1 Český červený kříž Kladno, o. s. 0,3 1,1 98,6 Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s. Kontaktní centrum Kladno 0,0 0,6 99,4 Dětský diagnostický ústav a Středisko výchovné péče pro děti a mládež detaš. pracoviště, Slaný 0,0 1,7 98,3 Dětský rehabilitační stacionář Zvonek 0,6 0,6 98,9 Dobromysl, o. s. Slaný 2,0 1,7 96,3 Domácí péče doktor Svět, Slaný 3,4 3,4 93,2 Domov důchodců, Slaný 3,1 11,2 85,7 Dům dětí Ostrov ve Slaném 8,5 7,1 84,4 Geriatrické a Rehabilitační centrum Kladno 0,6 2,3 97,2 Jiná zařízení 1,7 0,9 97,4 Kolpingova rodina Smečno, o. s. 0,0 2,0 98,0 Linka důvěry Kladno 0,9 1,7 97,4 Mateřská škola speciální Pod Bětuškou, Slaný 0,0 1,7 98,3 Mateřská škola speciální pro zrakově postižené Kladno 0,3 1,4 98,3 Nemocnice Slaný 40,6 28,4 31,1 Pečovatelská služba, Slaný 5,4 12,1 82,5 Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje 2,3 3,4 94,3 Poradna pro osobnostní rozvoj a krizové situace Kladno 0,0 1,1 98,9 Probační a mediační služba České republiky 0,6 0,9 98,6 Resocializační institut Šance, o. s. 0,3 0,6 99,1 Rodinná poradna, Slaný 1,2 3,7 95,1 SONS Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR 0,3 0,6 99,1 Ústav sociální péče pro děti, mládež a dospělé Zahrada 0,8 0,3 98,9 ne 27

Graf č. 18: Podíl dotázaných a rodinných příslušníků, kteří využili zařízení sociálních služeb Pečov atelská služba, Slaný 5,4 12,1 Dům dětí Ostrov v e Slaném 8,5 7,1 Domov důchodců, Slaný 3,1 11,2 Domácí péče doktor Svět, Slaný Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje Rodinná poradna, Slaný 2,3 1,2 3,4 3,7 3,4 3,4 Azylov ý dům Kladno, o. p. s. 1,1 2,6 Dobromysl, o. s. Slaný 2 1,7 Centrum drogové prevence a krizov é pomoci Kladno 0,3 2,6 Geriatrické a Rehabilitační centrum Kladno 0,6 2,3 Centrum pro zdravotně postižené Kladno 0,9 2 Linka důvěry Kladno 0,9 1,7 Jiná zařízení 1,7 0,9 Kolpingov a rodina Smečno, o. s. 0 2 Mateřská škola speciální Pod Bětuškou, Slaný 01,7 Dětský diagnostický ústav a Středisko v ýchov né péče pro děti a mládež detaš. pracov iště, Slaný Mateřská škola speciální pro zrakově postižené Kladno 01,7 0,31,4 Probační a mediační služba České republiky 0,60,9 Český červ ený kříž Kladno, o. s. 0,3 1,1 Dětský rehabilitační stacionář Zvonek 0,6 0,6 Poradna pro osobnostní rozv oj a krizov é situace Kladno 01,1 Ústav sociální péče pro děti, mládež a dospělé Zahrada 0,8 0,3 SONS Sjednocená organizace nev idomých a slabozrakých ČR 0,3 0,6 Resocializační institut Šance, o. s. 0,3 0,6 Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s. Kontaktní centrum Kladno 0,6 Ano, osobně Ano, někdo z rodiny Pozn.: Poznámka: graf vyjadřuje skutečnost bez poskytovatele sociálních služeb: Nemocnice Slaný. Nejedná se o klasického poskytovatele sociálních služeb. 28

4. 4. Sociální služby, které ve Slaném chybí Na tuto volnou otázku odpovědělo pouze dvacet pět procent dotázaných. Odpovědi se často soustředily zejména na nejstarší a nejmladší věkové kategorie: seniory a děti a mládež. Nejvíce odpovědí (čtyřicet) se týkalo jednotlivých zařízení či služeb sociální péče, a to zejména pro mládež, seniory a osoby bez přístřeší. Další připomínky se týkaly oblasti péče o mládež, seniory a zdravotně postižené, drogově závislé. Dotázaní měli v sedmi případech připomínky k službám a vybavení ve městě. V menší míře byly zastoupeny připomínky v oblasti bydlení, volného času, zaměstnanosti a poradenství Chybějící zařízení sociální péče (40x) zařízení pro seniory o hospic 6x o kapacity v Domově důchodců 4x o stacionář 4x o více Domovů důchodců 3x o dlouhá čekání na Domov důchodců 3x o asistenti 2x o vývařovny a jídelny o větší kapacity pečovatelských domů o seniorská centra Zařízení v oblasti péče o mládež o mateřská centra a dětské kouty 4x o MŠ 3x o dům na hlídání dětí o dětský domov o baby bar o dětská jesle 29

zařízení pro osoby bez přístřeší: o azylové domy 2x o péče o bezdomovce Připomínky v oblasti péče o mládež (13x) zábava pro mladé zájmová činnost aktivity pro mládež 4x sport 3x aktivity pro děti 2x sportovní aktivity 2x Připomínky v oblasti péče o seniory a zdravotně postižené (10x) bezpečnost důchodcům setkávání důchodců zábava pro důchodce pro důchodce větší péči pro důchodce sociální služby pro důchodce pro staré občany úklidové služby příspěvek na telefon služby tělesně postiženým pomoc pro postižené dospělé více pečovatelských služeb Služby ve městě (7x) jednání lepší přístup organizací a podpora města všechny řád a pořádek špatné zkušenosti s lékaři ve Slaném WC služby 30

Služby pro osoby ohrožené závislostí (3x) pomoc gamblerům a drogově závislým drogová prevence drogové centrum Bezbariérový přístup (2x) bezbariérové vchody u více budov, sjezdy z chodníků více bezbariérových vstupů do budov, institucí atd.. Bydlení (2x) byty bydlení Oblast volného času (2x) více společenských míst využití a programy pro volný čas Zaměstnanost (1x) chybí práce Poradenství, informovanost (1x) poradenství 31

Co by pomohlo ke zlepšení sociálních služeb K této otázce se vyjádřily tři čtvrtiny dotázaných příjemců sociálních služeb. Mezi prostředky, které by mohly vést ke zlepšení sociálních služeb ve Slaném, dotázaní uváděli nejčastěji dostupnost sociálních služeb (více než pětina odpovědí), peníze (pětina odpovědí) a informovanost o sociálních službách (téměř pětina odpovědí). K výraznějším činitelům zlepšení služeb patřila i kvalita poskytovaných služeb (dvanáct procent odpovědí). V deseti procentech odpovědí povede ke zlepšení sociálních služeb důraz na poradenství. Tab. č. 4: pořadí podle četnosti odpovědí dostupnost sociálních služeb peníze informovanost občanů o možnostech využití služeb kvalita sociálních služeb poradenství pomoc dobrovolníků neplacená forma návaznost na ostatní sociální služby ve městě pomoc kvalifikované pečovatelky, asistenta placená forma jiné bez odpovědi Abs. % z odpovědí */ % z dotázaných **/ 159 22,9 41,5 142 20,4 40,3 127 18,3 36,1 87 12,5 24,7 73 10,5 20,7 25 3,6 7,1 24 3,5 1,0 15 2,2 6,8 7 1,0 2,0 4 0,6 1,1 */N = 601 počet odpovědí, **/N = 350 počet dotázaných; dotázaní uváděli max. tři možnosti. 32

Pokud příjemci uvedli jiné prostředky vedoucí ke zlepšení sociálních služeb ve městě ( bylo to v sedmi případech), zaměřovali se na konkrétní doporučení ve třech oblastech (řazeno podle četnosti odpovědí): byty zvýšit důchody penziony úřední jednání větší pomoc při hledání zaměstnání vybavenější služby menší daně 33

Příloha 1: Výsledky prvního stupně třídění 1. Na koho se dotázaný obrátí v případě, že by potřeboval získat informace o některé ze sociálních služeb ve městě? a) obrátí se na člověka, který se s podobným problémem setkal Abs. % Ano 103 29,3 Ne 245 69,6 Neuvedl 4 1,1 b) kontaktuje organizaci, o které vím, že dané služby poskytuje Abs. % Ano 120 34,1 Ne 231 65,6 Neuvedl 1 0,3 c) vyhledá pomoc u přátel, v rodině Abs. % Ano 196 55,7 Ne 155 44,0 Neuvedl 1 0,3 d) zeptá se na úřadech Abs. % Ano 213 60,5 Ne 137 38,9 Neuvedl 2 0,6 e) získá informace z internetu Abs. % Ano 158 44,9 Ne 194 55,1 f) použije jiné zdroje Abs. % Ano 5 1,5 Ne 347 93,5 2. Uvítal by ve Slaném činnost poradenského informačního centra, které by poskytovalo občanům všechny potřebné informace z oblasti sociální péče, sociálních služeb a sociálních dávek? Abs. % Ano 287 81,6 Ne 65 18,4 34

3. Využil osobně během posledního roku některou z následujících sociálních služeb? A jak byl s poskytovanými službami spokojen. a) služby pro seniory (domov důchodců, dům s pečovatelskou službou, denní stacionář, jídelna pro důchodce, pečovatelská služba apod.) Abs. % ne 276 78,3 ano 76 21,7 Zcela spokojen 28 36,8 Částečně spokojen 31 40,8 Částečně nespokojen 3 3,9 Zcela nespokojen 2 2,6 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 10 15,8 celkem 76 100,0 průměr 1,4 b) služby pro zdravotně postižené občany (stacionáře, svoz klientů Abs. % do stacionáře, centrum pro zdravotně postižené) ne 322 91,5 ano 30 8,5 Zcela spokojen 12 41,4 Částečně spokojen 3 20,7 Částečně nespokojen 5 17,2 Zcela nespokojen 2 6,9 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 4 13,8 celkem 30 100,0 průměr 1,6 c) Služby pro rodiny s postiženými dětmi Abs. % ne 342 97,2 ano 10 2,8 Zcela spokojen 3 37,5 Částečně spokojen 1 12,5 Částečně nespokojen 0 0,0 Zcela nespokojen 3 37,5 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 1 12,5 celkem 18 100,0 průměr 2,1 35

d) Služby pro rodiny sociálně slabé Abs. % ne 285 81,0 ano 67 19,0 Zcela spokojen 27 39,1 Částečně spokojen 27 39,1 Částečně nespokojen 6 8,7 Zcela nespokojen 2 2,9 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 7 10,1 celkem 67 100,0 průměr 1,6 e) Služby pro osoby ohrožené závislostí Abs. % ne 343 97,4 ano 9 2,6 Zcela spokojen 3 33,3 Částečně spokojen 2 22,2 Částečně nespokojen 2 22,2 Zcela nespokojen 1 11,1 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 1 11,1 celkem 9 100,0 průměr 1,9 f) Služby pro občany v tíživé životní situaci (ztráta bydlení, Abs. % nezaměstnaný/á, domácí násilí apod.) ne 294 83,5 ano 58 16,5 Zcela spokojen 15 26,8 Částečně spokojen 16 28,6 Částečně nespokojen 5 8,9 Zcela nespokojen 8 14,3 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 12 21,4 celkem 58 100,0 průměr 1,6 g) Služby pro neorganizovanou mládež do 18 let Abs. % ne 317 90,1 ano 35 9,9 Zcela spokojen 13 46,4 Částečně spokojen 11 39,3 Částečně nespokojen 2 7,1 Zcela nespokojen 1 3,6 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 1 3,6 celkem 35 100,0 průměr 1,6 36

h)jiné Abs. % ne 346 98,3 ano 6 1,7 Zcela spokojen 2 33,3 Částečně spokojen 0 0,0 Částečně nespokojen 0 0,0 Zcela nespokojen 0 0,0 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 4 66,7 celkem 6 100,0 průměr 0,3 4. Hradí dotázaný některou ze sociálních služeb. Abs. % Ano 35 9,9 Ne 317 90,1 5. Jaké zařízení sociálních služeb dotázaný nebo někdo z rodiny využil? Dotázaný mohl označit více variant. 1. Kolpingova rodina Smečno, o. s. Abs. % ano, osobně 0 0,0 ano, někdo z rodiny 7 2,0 ne 345 98,0 2. Pečovatelská služba, Slaný Abs. % ano, osobně 19 5,4 ano, někdo z rodiny 43 12,1 ne 290 82,5 3. Domov důchodců, Slaný Abs. % ano, osobně 11 3,1 ano, někdo z rodiny 40 11,2 ne 307 85,7 celkem 358 100,0 4. Dům dětí Ostrov ve Slaném Abs. % ano, osobně 30 8,5 ano, někdo z rodiny 25 7,1 ne 297 84,4 5. Domácí péče doktor Svět, Slaný Abs. % ano, osobně 12 3,4 ano, někdo z rodiny 12 3,4 ne 328 93,2 37

6. Nemocnice Slaný Abs. % ano, osobně 166 40,6 ano, někdo z rodiny 116 28,4 ne 127 31,1 celkem 409 100,0 7. Dobromysl, o. s. Slaný Abs. % ano, osobně 7 2,0 ano, někdo z rodiny 6 1,7 ne 337 96,3 celkem 350 100,0 8. Dětský diagnostický ústav a Středisko výchovné péče pro děti a mládež Abs. % detaš. pracoviště, Slaný ano, osobně 0 0,0 ano, někdo z rodiny 6 1,7 ne 341 98,3 celkem 347 100,0 9. Mateřská škola speciální Pod Bětuškou, Slaný Abs. % ano, osobně 0 0,0 ano, někdo z rodiny 6 1,7 ne 342 98,3 celkem 348 100,0 10. Rodinná poradna, Slaný Abs. % ano, osobně 4 1,2 ano, někdo z rodiny 13 3,7 ne 330 95,1 celkem 347 100,0 11. Azylový dům Kladno, o. p. s. Abs. % ano, osobně 4 1,1 ano, někdo z rodiny 9 2,6 ne 335 96,3 celkem 348 100,0 12. Centrum drogové prevence a krizové pomoci Kladno Abs. % ano, osobně 1 0,3 ano, někdo z rodiny 9 2,6 ne 342 97,1 13. Centrum pro zdravotně postižené Kladno Abs. % ano, osobně 3 0,9 ano, někdo z rodiny 7 2,0 ne 338 97,1 celkem 348 100,0 38

14. Český červený kříž Kladno, o. s. Abs. % ano, osobně 1 0,3 ano, někdo z rodiny 4 1,1 ne 343 98,6 celkem 348 100,0 15. Dětský rehabilitační stacionář Zvonek Abs. % ano, osobně 2 0,6 ano, někdo z rodiny 2 0,6 ne 344 98,9 celkem 348 100,0 16. Geriatrické a Rehabilitační centrum Kladno Abs. % ano, osobně 2 0,6 ano, někdo z rodiny 8 2,3 ne 344 97,2 celkem 354 100,0 17. Linka důvěry Kladno Abs. % ano, osobně 3 0,9 ano, někdo z rodiny 6 1,7 ne 343 97,4 18. Mateřská škola speciální pro zrakově postižené Kladno Abs. % ano, osobně 1 0,3 ano, někdo z rodiny 5 1,4 ne 346 98,3 19. Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje Abs. % ano, osobně 8 2,3 ano, někdo z rodiny 12 3,4 ne 332 94,3 20. Poradna pro osobnostní rozvoj a krizové situace Kladno Abs. % ano, osobně 0 0,0 ano, někdo z rodiny 4 1,1 ne 348 98,9 21. Resocializační institut Šance, o. s. Abs. % Ano, osobně 1 0,3 Ano, někdo z rodiny 2 0,6 ne 349 99,1 39

22. SONS Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Abs. % ano, osobně 1 0,3 ano, někdo z rodiny 2 0,6 ne 349 99,1 23. Ústav sociální péče pro děti, mládež a dospělé Zahrada Abs. % ano, osobně 3 0,8 ano, někdo z rodiny 1 0,3 ne 349 98,9 celkem 353 100,0 24. Probační a mediační služba České republiky Abs. % ano, osobně 2 0,6 ano, někdo z rodiny 3 0,9 ne 347 98,6 25. Společnost pro ranou péči středisko pro ranou péči Praha Abs. % ano, osobně 0 0,0 ano, někdo z rodiny 0 0,0 ne 352 100,0 26. Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s. Kontaktní centrum Kladno Abs. % ano, osobně 0 0,0 ano, někdo z rodiny 2 0,6 ne 350 99,4 27. Jiné Abs. % ano, osobně 6 1,7 ano, někdo z rodiny 3 0,9 ne 343 97,4 40

6. Co by dotázanému nejvíce pomohlo k lepšímu zajištění sociálních služeb? Mohl vybrat maximálně 3 odpovědi Abs. % z odpovědí % z počtu dotázanýc h dostupnost 146 21,4 41,5 kvalita 87 12,8 24,7 peníze 142 20,8 40,3 poradenství 73 10,7 20,7 pomoc dobrovolníků neplacená forma 25 3,7 7,1 pomoc kvalifikované pečovatelky, asistenta placená forma 15 2,2 4,3 návaznost na ostatní sociální služby ve městě 24 3,5 6,8 informovanost občanů o možnostech využití služeb 127 18,6 36,1 jiné 7 1,0 2,0 neví/bez odpovědi 4 0,5 1,1 celkem 100,0 7. Domnívá se, že ve městě a okolí některé sociální služby chybí? Abs. % ano 89 1,0 ne 263 99,0 8. Věk dotázaných Abs. % do18 let 65 18,4 19-26 let 74 21,1 27-64 let 130 37,0 nad 65 let 82 23,3 neuvedeno 1 0,2 9. Nejvyšší ukončené vzdělání Abs. % základní 98 27,9 střední 100 28,5 střední s maturitou 114 32,5 vyšší odborná škola 14 4,0 vysokoškolské 25 7,1 neuvedeno 1 0,2 41

10. Dotázaný bydlí: Abs. % přímo ve městě 287 81,7 v bezprostředním okolí 64 18,1 neuvedeno 1 0,2 11. Socio-ekonomické zařazení: Abs. % pracující, zaměstnanec 96 27,4 student/ka 74 21,1 podnikatel/ka 9 2,6 v domácnosti 11 3,1 nezaměstnaný/á 40 11,4 na rodičovské dovolené 30 8,5 v invalidním důchodu 14 4,0 ve starobním důchodu 77 21,9 12 Dotázaný je: Abs. % muž 146 41,5 žena 206 58,5 42

Příloha 2: Dotazník pro příjemce sociálních služeb Dobrý den, dovolte mi, abych Vám položil pár otázek, týkajících se Vašich názorů a zkušeností, zaměřených na zlepšení životních podmínek ve Slaném, a to především v oblasti sociální péče. 1. Na koho se obrátíte v případě, že byste potřeboval/a získat informace o některé ze sociálních služeb ve městě? ano ne a) obrátíte se na člověka, který se s podobným problémem setkal 1 2 b) kontaktujete organizaci, o které vím, že dané služby poskytuje 1 2 c) vyhledáte pomoc u přátel, v rodině 1 2 d) zeptáte se na úřadech 1 2 e) získáte informace z internetu 1 2 f) použijete jiné zdroje, jaké:.. 1 2 2. Uvítal byste ve Slaném činnost poradenského informačního centra, které by poskytovalo občanům všechny potřebné informace z oblasti sociální péče, sociálních služeb a sociálních dávek? Ano 1 Ne 2 3. Využil jste Vy osobně během posledního roku některou z následujících sociálních služeb? A jak jste byl s poskytovanými službami spokojen/a (Pokyn předložte kartu A) a) služby pro seniory (domov důchodců, dům s pečovatelskou službou, denní stacionář, jídelna pro důchodce, pečovatelská služba apod.) b) služby pro zdravotně postižené občany (stacionáře, svoz klientů do stacionáře, centrum pro zdravotně postižené) c) Služby pro rodiny s postiženými dětmi ne ano Zcela spokojen Částečně spokojen Částečně nespokojen Zcela nespokojen Neumí zhodnotit, bez odpovědi 1 2 1 2 3 4 5 1 2 1 2 3 4 5 1 2 1 2 3 4 5 d) Služby pro rodiny sociálně slabé 1 2 1 2 3 4 5 e) Služby pro osoby ohrožené závislostí f) Služby pro občany v tíživé životní situaci (ztráta bydlení, nezaměstnaný/á, domácí násilí apod.) g) Služby pro neorganizovanou mládež do 18 let h) Jiné jaké:.. 1 2 1 2 3 4 5 1 2 1 2 3 4 5 1 2 1 2 3 4 5 1 2 1 2 3 4 5 43

4. Hradíte některou ze sociálních služeb. Pokud ano, kterou? 1 Ano, které:... Ne 2 5. Jaké zařízení sociálních služeb jste vy nebo někdo z Vaší rodiny využil? Můžete označit více variant. předložte kartu B Ano, Ano, někdo ne osobně z rodiny 1 Kolpingova rodina Smečno, o. s. 1 2 3 2 Pečovatelská služba, Slaný 1 2 3 3 Domov důchodců, Slaný 1 2 3 4 Dům dětí Ostrov ve Slaném 1 2 3 5 Domácí péče doktor Svět, Slaný 1 2 3 6 Nemocnice Slaný 1 2 3 7 Dobromysl, o. s. Slaný 1 2 3 8 Dětský diagnostický ústav a Středisko výchovné péče pro děti a mládež 1 2 3 detašované pracoviště, Slaný 9 Mateřská škola speciální Pod Bětuškou, Slaný 1 2 3 10 Rodinná poradna, Slaný 1 2 3 11 Azylový dům Kladno, o. p. s. 1 2 3 12 Centrum drogové prevence a krizové pomoci Kladno 1 2 3 13 Centrum pro zdravotně postižené Kladno 1 2 3 14 Český červený kříž Kladno, o. s. 1 2 3 15 Dětský rehabilitační stacionář Zvonek 1 2 3 16 Geriatrické a Rehabilitační centrum Kladno 1 2 3 17 Linka důvěry Kladno 1 2 3 18 Mateřská škola speciální pro zrakově postižené Kladno 1 2 3 19 Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje 1 2 3 20 Poradna pro osobnostní rozvoj a krizové situace Kladno 1 2 3 21 Resocializační institut Šance, o. s. 1 2 3 22 SONS Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR 1 2 3 23 Ústav sociální péče pro děti, mládež a dospělé Zahrada 1 2 3 24 Probační a mediační služba České republiky 1 2 3 25 Společnost pro ranou péči středisko pro ranou péči Praha 1 2 3 26 Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s. Kontaktní centrum Kladno 1 2 3 27 Jiné, jaké: 1 2 3 6. Co by Vám nejvíce pomohlo k lepšímu zajištění sociálních služeb? Vyberte maximálně 3 odpovědi (předložte kartu C) dostupnost 1 kvalita 2 peníze 3 poradenství 4 pomoc dobrovolníků neplacená forma 5 pomoc kvalifikované pečovatelky, asistenta placená forma 6 návaznost na ostatní sociální služby ve městě 7 informovanost občanů o možnostech využití služeb 8 9 Jiné, které,. neví/bez odpovědi 10 44

7. Domníváte se, že ve městě a okolí některé sociální služby chybí? 1 Ano, které:.. Ne 2 8. Jaký je Váš věk? do18 let 1 19-26 let 2 27-64 let 3 nad 65 let 4 9. Jaké je Vaše ukončené vzdělání? základní 1 střední 2 střední s maturitou 3 vyšší odborná škola 4 vysokoškolské? 5 10. Bydlíte: přímo ve městě 1 v bezprostředním okolí? 2 11. Jaké je Vaše zařazení: pracující, zaměstnanec 1 student/ka 2 podnikatel/ka 3 v domácnosti 4 nezaměstnaný/á 5 na rodičovské dovolené 6 v invalidním důchodu 7 ve starobním důchodu? 8 12. Dotázaný je muž 1 žena 2 Děkujeme Vám za vyplnění dotazníku. Datum: Podpis tazatele:.. 45