Analýza současného bankovního trhu v ČR a trendy jeho budoucího vývoje

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu, podnikání a oceňování Analýza současného bankovního trhu v ČR a trendy jeho budoucího vývoje Bakalářská práce Autor: Barbora Trnková Ekonomika a management malého a středního podnikání Vedoucí práce: Ing. Helena Cetlová Plzeň Červen 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Plzni, dne 29. června 2014 Barbora Trnková

Poděkování: Děkuji vedoucí práce Ing. Heleně Cetlové za cenné připomínky a čas, který mi věnovala.

Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu současného bankovního trhu a na trendy jeho budoucího vývoje. Obsahem práce je literární rešerše, dále pak metody zpracování práce, dosavadní vývoj bankovnictví v ČR, analýza vybraných bank a jejich následné porovnání a vyhodnocení. Další částí bakalářské práce je odhad trendů a vývoje bankovnictví v České republice. Klíčová slova: vývoj, bankovnictví, analýza, porovnání, trendy Annotation This thesis focuses on the analysis of the current banking market and the trends of its future development. The thesis includes a literature review, as well as processing methods of work, the current development of banking in the Czech Republic, analysis of selected banks and their subsequent comparison and evaluation. Another part of the thesis is to estimate trends and developments in the banking Czech Republic. Keywords: development, banking, analysis, comparison, trends

Obsah Úvod... 1 1. Literární rešerše... 2 1.1 Bankovní systém v ČR... 2 1.1.3 Členění bank... 3 1.2 Centrální banka... 4 1.2.1 Organizační struktura ČNB... 5 1.2.2 Hlavní úkoly ČNB... 5 1.3 Legislativa... 7 2 Metody zpracování práce... 8 3 Dosavadní vývoj bankovnictví ČR... 9 3.1 Rozdělení bankovních obchodů... 20 3.2 Dělení bank dle bilanční sumy k 31.12.2011... 21 4 Analýza vybraných bank... 26 4.1 Fio Banka... 26 4.2 ČSOB... 30 4.3 Komerční banka... 34 5 Porovnání a vyhodnocení vybraných bank... 39 6 Trendy budoucího vývoje na trhu ČR... 45 6.1 Odhad podle makroekonomických ukazatelů HDP a inflace... 45 6.2 Odhad budoucího vývoje podle ministerstva financí... 47 Závěr... 50

Úvod Celé bankovnictví se stalo nedílnou součástí ţivota většiny lidí v moderní společnosti. Regulace bank, jejich fungování nebo jen výběr jednotlivých produktů, se kterým jsou spojena určitá rizika zhodnocení, jsou pouze některé problémy. V dnešním světě je nutná stále větší znalost bankovnictví. Bankovnictví má nenahraditelné místo v trţní ekonomice vyspělých států a to hlavně z hlediska podílu na HDP. Nelze však opomenout makroekonomické funkce jako například přerozdělování finančních prostředků. Kaţdá vyspělá ekonomika potřebuje vyspělý bankovní systém, proto je vztah bankovnictví a ekonomického odvětví vzájemný. V roce 2007 se začali v USA objevovat první náznaky ekonomické krize, která během roku 2008 přerostla v celosvětovou krizi a dotkla se téměř všech velkých zemí světa. České republiky se krize dotkla také, ale ne v tak velké míře jak se předpokládalo. Bankovnictví i bankovní produkty se stále vyvíjejí, protoţe potřeby klientů se stále navyšují a tím pádem musí stoupat i nabídky jednotlivých bank.

1. Literární rešerše Základní poznatkovou bázi této práce tvoří základní právní předpisy regulující bankovní sektor, dále pak odborná literatura a další veřejně dostupné informační zdroje jako jsou výroční zprávy bank a internetové odkazy. Všechny pouţité prameny jsou uvedeny v Seznamu pouţité literatury. 1.1 Bankovní systém v ČR 1 Představuje souhrn bank působících na určitém území, jejich vztahy a vztahy k okolí. Bankovní systém je ovlivňován ekonomickým systémem v zemi. Po roce 1950 došlo k vytvoření jednostupňového systému, který umoţňoval kontrolu státním orgánům nad hospodářskou činností. Ve Státní bance československé byli, zastoupeny funkce centrální i obchodní banky. Specifické funkce byli, zastoupeny například v Československé obchodní bance, Ţivnostenské bance či v Investiční bance. Po roce 1990 vznikl dvoustupňový bankovní systém. Centrální banka zabezpečuje makroekonomické funkce, zabezpečuje měnovou politiku a je oddělena od ostatních bank. 2 Centrální banka stojí nad všemi ostatními bankami a vykonává celkový dohled nad bankovním sektorem a je nejvyšším členem dvoustupňového bankovního systému. Banky v českém bankovním systému se obvykle člení podle struktury bankovních sluţeb a podle velikosti bilanční sumy. Samostatně se pak člení pobočky zahraničních bank a stavební spořitelny. 1 Kolektiv autorů, Bankovnictví. 6 vydání: Praha, prosinec 2006 2 REVENDA, Z., et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management Press, 2005, ISBN 80-7261- 132-1, s. 383-386 2

1.1.3 Členění bank 3 Členění bank podle činnosti, na kterou mají oprávnění: Univerzální banky Tyto banky nabízejí mnoho produktů a sluţeb včetně obchodování s cennými papíry. V České republice se mezi velké univerzální banky například: Erste bank, Raiffeisenbank nebo GE Money Bank. Speciální banky Tyto banky mají od ČNB omezenou bankovní licenci jen na určité produkty. Mezi nejrozšířenější specializované banky patří spořitelny. Speciálním druhem jsou stavební spořitelny, které se zaměřují výhradně na stavební spoření. Dále sem patří hypoteční banky, které se zaměřují na poskytování účelových a neúčelových úvěrů, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitostem. Mezi specializované banky v České republice patří například: Českomoravská záruční a rozvojová banka nebo Česká exportní banka. Spořitelní a úvěrní druţstva Spořitelní a úvěrní druţstva jsou nejmladším členem bankovní soustavy. Jejich vznik byl umoţněn zákonem o spořitelnách a druţstvech 87/1995 Sb. Členění bank podle bilanční sumy: Velké banky V těchto bankách se bilanční suma pohybuje nad 100 mld. Kč. Řadí se mezi ně například: UniCredit Group, Raiffeisen International nebo Erste Bank. Střední banky V těchto bankách se bilanční suma pohybuje mezi 15 100 mld. Kč. Patří sem například: Citibank, Česká exportní banka nebo GE Money Bank Malé banky Zde se bilanční suma pohybuje pod 15 mld. Kč. Jsou to například: BAWAG Bank CZ nebo Wustenrot hypoteční banka. 3 VENCOVSKÝ, F., et. al. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha : BIVČ, 1999 3

Pobočky zahraničních bank U poboček zahraničních bank se bilanční suma stále zvyšuje. Díky tomu se zvyšuje konkurence a banky jsou nuceny vytvářet nové a lepší produkty a sluţby. Jsou to například: Commerzbank nebo Deutsche Bank. Stavební spořitelny Stavební spořitelny byly zavedeny díky zákonu o stavebním spoření. Důvodem jejich zavedení do bankovního systému bylo vyuţití ověřeného nástroje ze zahraničí k financování bydlení. 1.2 Centrální banka V České republice je centrální bankou Česká národní banka (ČNB). Je orgánem České republiky vykonávající dohled nad finančním trhem. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiţ členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři členové bankovní rady. Všechny členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na šestileté období. Podle článku 98 Ústavy ČR a zákona č.6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů je hlavním cílem její činnosti péče o cenovou stabilitu. Dosaţení a udrţení cenové stability, tj. nízkoinflačního prostředí v ekonomice, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udrţitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky. ČNB rovněţ podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, druţstevními záloţnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled. Jako ústřední banka poskytuje ČNB bankovní sluţby pro stát a veřejný sektor. Vede účty organizacím napojeným na státní rozpočet, kterými jsou: finanční a celní úřady, Česká správa sociálního zabezpečení, úřady 4

práce, příspěvkové organizace, státní fondy, účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. Na základě pověření Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry. Sedm regionálních poboček se nachází v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě. ČNB provádí bankovní dohled a regulaci nad všemi finančními institucemi a finančními zprostředkovateli v České republice. 4 1.2.1 Organizační struktura ČNB Bankovní rada řídí organizační útvary ústředí a pobočky ČNB od 1. ledna 2002 jako kolektivní orgán. Ředitelé sekcí a samostatných odborů v rámci posílených pravomocí odpovídají bankovní radě za řízení po horizontální ose a zajišťování jim svěřených agend v souladu se střednědobými koncepcemi přijatými bankovní radou pro jednotlivé oblasti činnosti centrální banky. Tento způsob řízení umoţňuje členům bankovní rady ČNB věnovat větší prostor rozhodování v oblasti měnové politiky, tedy přímému naplňování zákonem stanoveného cíle České národní banky a dalším otázkám koncepčního a strategického charakteru. 5 1.2.2 Hlavní úkoly ČNB 6 Měnová politika deklarovanou úlohou je zajistit stabilitu cenového indexu. ČNB usiluje o plnění uvedené úlohy v rámci měnověpolitického reţimu nazývaného cílování inflace. Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení základních úrokových sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího nenaplnění. Změnami úrokových sazeb ovlivňuje centrální banka cenu peněz na trhu, čímţ se pokouší dosáhnout předem stanoveného růstu peněţní zásoby a tedy i zvolené inflace. V období před vstupem do eurozóny byly inflační 4 ČNB (online) *cit. 2013-04-23+ Dostupná z WWW: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/ 5 Organizační struktura ČNB *cit. 2013-04-23] Dostupná z WWW: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/organizacni_struktura/index.html 6 Wikipedia [cit. 2013-04-24+ Dostupná z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/%c4%8cesk%c3%a1_n%c3%a1rodn%c3%ad_banka 5

cíle orientovány na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v oblasti cenové stability a dlouhodobých úrokových sazeb. Po zavedení eura se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky. Dohled nad finančním trhem Dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím a penzijním připojištěním, druţstevními záloţnami, devizový dohled a dohled nad institucemi elektronických peněz. ČNB stanovuje pravidla, která chrání stabilitu celého finančního trhu. Systematicky reguluje, kontroluje, vyhodnocuje a popřípadě postihuje nedodrţování stanovených pravidel. K integraci dohledu nad finančním trhem do jedné instituce (ČNB) došlo od 1. dubna 2006. ČNB tak převzala agendu bývalé Komise pro cenné papíry, Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí a Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami. Emise oběživa a peněžní oběh Česká národní banka má monopolní právo vydávat bankovky a mince včetně mincí pamětních. Dbá o plynulý a hospodárný peněţní oběh, spravuje zásoby peněz, stahuje z oběhu a ničí opotřebované bankovky a mince a vyměňuje poškozené peníze za nové. Zajišťuje technickou a uměleckou přípravu platidel, jejich výrobu a dodávky. Podílí se na přípravě právní a technické ochrany platidel proti padělání a na její realizaci. V rámci ochrany měny posuzuje a eviduje všechny peníze zadrţené pro podezření z padělání. 6

1.3 Legislativa Zákon o bankách 21/1992 Sb. Zákon přibliţuje podstatu vkladů, úvěrů a dalších aktivit, které je banka oprávněna vykonávat na základě licence. Například investování do cenných papírů na vlastní účet, platební styk, zúčtování nebo obstarávání inkas. Zákon o bankách upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním, zánikem bank působících na území České republiky, včetně jejich působení mimo Českou republiku. Zákon o druţstvech 87/1995 Sb. Zákon upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním, zánikem stavebních a úvěrních druţstev. Dále upravuje pojištění pohledávek z vkladů v druţstevních záloţnách a upravuje dohled nad druţstevními záloţnami, který vykonává Česká národní banka. Zákon o spořitelnách 96/1993 Sb. Zákon přibliţuje kdo je provozovatelem stavebního spoření. Dále říká, ţe stavební spořitelna jako banka můţe vykonávat pouze ty činnosti, které jsou povolené na základě uloţené bankovní licence. Zákon o ČNB 6/1993 V zákoně je základní ustanovení ČNB, vztah k vládě a dalším orgánům, nástroje měnové regulace bankovek, dohled a hospodaření ČNB, pravomoce ČNB v devizovém hospodaření, všeobecná ustanovení (bankovní tajemství), přechodná a závěrečná ustanovení (vznik ČNB). 7

2 Metody zpracování práce V bakalářské práci je v první kapitole popsán bankovní systém České republiky, kde je uvedena centrální banka se svými funkcemi a legislativa bankovnictví. Metoda deskripce je zapracována ve třetí kapitole bakalářské práce, kde se popisuje dosavadní vývoj bankovnictví v české republice, tato kapitola obsahuje vývoj bankovnictví od roku 1990 a bankovní systém české republiky. Metody analýzy a komparace jsou obsaţeny ve čtvrté kapitole bakalářské práce. Zde jsou tři vybrané banky, které autorka práce osobně navštívila a zjistila informace týkající se cen a úroků. Zde chce autorka práce seznámit čtenáře s analýzou vybraných bankovních domů s jejich následným porovnáním. V páté kapitole je představeno porovnání a vyhodnocení vybraných bank a to v závislosti jejich poplatků a úroků. Šestá kapitola pojednává o trendech budoucího vývoje na trhu ČR s vyuţitím aktuálních prognóz ČNB a dle Ministerstva financí ČR. 8

3 Dosavadní vývoj bankovnictví ČR 7 Koncem roku 1989 došlo v Československé republice k řadě změn. Tyto změny vedly ke změně politického zřízení a k pádu komunistického reţimu. Československá republika se stala svobodnou zemí uplatňující demokracii. Před rokem 1990 Státní banka československá, která plnila funkci emisní a současně i obchodní banky zodpovídala za řízení peněţního oběhu, za měnovou politiku, vedla účty hospodářským subjektům a poskytovala jim úvěry. Dne 1. ledna 1990 vešly v platnost dva nové zákony: Zákon č. 130/1989 Sb., o Státní bance československé Zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách Zákony umoţnily přechod k dvoustupňovému bankovnímu systému. Státní banka československá byla k 1. lednu 1990 rozdělena na centrální banku a dvě obchodní banky (Komerční banka Praha, Všeobecná úvěrová banka Bratislava, část aktiv a pasiv přešlo na znovu oživenou investiční banku). 8 Zůstala Československá obchodní banka, Ţivnostenská banka, Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna. V tomto roce zahájila svou činnost Agrobanka. I kdyţ byl prostor pro konkurenci Státní bankou omezen, banky měli charakter univerzálních bank a mohli vykonávat veškerou činnost v souladu se zákonem. Postavení a funkce Státní banky československé ještě nemělo nic společného s pojetím centrální banky. Avšak na rozdíl od minulých let se zvýšila její odpovědnost za stabilitu měny a za řízení peněţního oběhu. V roce 1992 vstoupila v platnost novela o Státní bance československé. Tento zákon svým obsahem i pojetím formoval Státní banku československou do pozice standardní centrální banky v podmínkách tržní ekonomiky, v určité míře reflektoval i trendy v oblasti bankovního zákonodárství v rámci evropské unie. 9 7 VENCOVSKÝ, F., et. al. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha : BIVČ, 1999 8 VENCOVSKÝ, F., et. al. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha : BIVŠ, 1999, s 489 9 VENCOVSKÝ, F., et. al. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. Vyd. Praha : BIVŠ, 1999, s 490 9

Po roce 1992 měla Státní banka československá například tyto funkce: regulace a dohled bankovního systému banka bank, banka státu měnová politika emisní činnost správce devizových rezerv Na konci roku 1992 se počet bank výrazně zvýšil. Jiţ jich nebylo pouze 5, ale bylo jich 37. Dne 1. ledna roku 1993 zanikla Československá republika a vznikla samostatná Česká republika a samostatná Slovenská republika. V důsledku této změny zanikla Státní banka československá, její majetek byl rozdělen mezi oba státy. V České republice vznikla Česká národní banka. Zákon o Státní bance československé byl nahrazen zákonem o České národní bance, ve kterém byla vymezena její činnost. Česká národní banka zpřísnila refinancování, coţ mělo negativní dopad na likviditu malých bank. Současně také došlo k omezení vydávání nových povolení. V roce 1994 ukončila činnost banka Bohemia, která prováděla podvodné transakce. V dalších letech se počet bank nijak neměnil, v roce 1995 bylo vydáno povolení pouze exportní bance, která byla zřízena státem. Konsolidační program a problémy z minulých let vedli k zániku dalších několika bank. Například COOP banky a První slezské banky. Toto vedlo v roce 1996 ke konsolidačnímu programu II, který odhalil další problémové banky. Rok 1996 byl pohromou pro většinu bank, protoţe Česká národní banka v rámci konsolidačního programu II zpřísnila svůj přístup k bankám. Do likvidace se dostali například První slezská banka a Kreditní banka Plzeň, pod nucenou správu se dostali banky Ekoagrobanka a Podnikatelská banka. Díky konsolidačnímu programu se povedlo očistit bankovní sektor od malých a problémových bank. 10

Tabulka č. 1: Přístup ČNB k problémovým bankám v roce 1996 Název banky Způsob řešení Ekoagrobanka nucená správa, převzetí Union bankou COOP banka nucená správa, převzetí Foresbankou První slezská banka Likvidace Podnikatelská banka nucená správa Realitbanka nucená správa Velkomoravská banka nucená správa Kreditní banka Plzeň Likvidace Agrobanka nucená správa, garance vkladů centrální bankou Bankovní dům Skala převzetí Union bankou Evrobanka převzetí Union bankou Zdroj: Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : BIVŠ, 1999, s 499 Veřejnost bankovnímu sektoru příliš nedůvěřovala a to vedlo k přípravě stabilizačního programu, který měl pomoci zbývajícím malým bankám a obnovit jejich stabilitu, tím ţe odprodají svá špatná aktiva aţ ve výši 110% kapitálu nově zaloţené České finanční s. r. o. (dříve Konsolidační banka) se zpětným odkupem do 7 let. Zapojení bank do programu bylo podmíněno řadou podmínek. Například mezi ně patřila kapitálová přiměřenost 8%, tvorba rezerv a odkup pohledávek nebo minimalizace provozních nákladů. Do programu bylo přijato 6 bank. Program se však neukázal jako úspěšný, náklady na jeho uskutečnění se vyšplhali aţ na 40 mld. Kč. V roce 1998 zahájilo činnost mnoho bank, jako například GE Capital bank, a. s. nebo Bank Austria. V IPB vláda schválila prodej státního podílu, coţ bylo 56% japonské společnosti Nomura. V roce 1999 se v důsledku doprivatizace zvyšovali tendence vstupů zahraničních subjektů do našich největších bank. Licence byly odebrány například Agrobance Praha, a. s. nebo Pragobance, a. s., některé banky se dostali i do likvidace například Ekoagro banka, a. s. V tomto roce vláda rozhodla i o prodeji státního podílu ČSOB, který činil 66% belgické KBC bank. 11

V letech 1997-1999 byly pro vývoj bankovnictví ČR charakteristické dva rysy. První rys znamenal zánik menších a kapitálově slabších bank, které nebyli zařazeny do konsolidačního programu. Druhý rys znamenal fúzi bank. Tabulka č. 2: Počet bank v ČR 1990-1998 1/90 12/90 91 92 93 94 95 96 97 98 Celkem činných bank 5 9 28 38 57 55 54 53 49 45 Ostatní banky s licencí 1 12 5 8 0 2 0 0 0 0 Celkem bankovních licencí 6 21 33 46 57 57 54 53 49 45 Zdroj: Vencovský, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vyd. Praha : BIVŠ, 1999. s 497 a 498 Proces privatizace bank v České republice Privatizace bank byla velice sloţitou problematikou a zároveň důleţitou událostí. Jiţ od samého počátku transformace byly vedeny spory o tom, zdali se vůbec privatizovat má, a jak se má to provést a v neposlední řadě určit kdo by měl být vlastníkem bank. Nejprve proběhla transformace bank na akciové společnosti, kromě banky ČSOB ta byla akciovou společností od jejího počátku. V roce 1991 byla zahájena malá privatizace a o rok později byla spuštěna velká neboli také kuponová privatizace. Proces privatizace probíhal v rámci kuponové privatizace, byly odstátněny banky: Komerční banka Investiční banka Česká spořitelna Živnostenská banka Avšak stát si v nich, i přesto nechal velmi významné podíly. Bylo zapotřebí vytvořit řešení, které by uspokojilo nároky vlády a zároveň nároky budoucích potenciálních vlastníků těchto bank. Prodej českých bank zahraničním vlastníkům, 12

přinesl celou řadu změn. Z nepruţného bankovního sektoru, se pomalu, ale jistě stával pruţný. Zahraniční vlastníci přinesli nové zkušenosti a hlavně vnesly do bank předem jasně stanovené cíle o rozvoji bank. Klienti bank začali pomalu zvykat na novou, neustále se zlepšující kvalitu sluţeb a také na novou formu komunikace banky s klientem. Od roku 1992 aţ do roku 2001 kdy byla privatizována poslední banka se státním podílem. Proces privatizace, byl velice zdlouhavý, v České republice trval celkem 9 let. Privatizace České spořitelny Dne 1. 2. 1992 se Česká spořitelna stala akciovou společností. Do této doby působila jako státní ústav. V první vlně kuponové privatizace proběhla částečná privatizace České spořitelny. 3 % získal Restituční investiční fond, 20 % získala Města a obce České republiky, 40 % akcií získal Fond národního majetku a 37% získali privatizační investiční fondy a drobní akcionáři. 7 % podíl byl roku 1997 prodán investorům v USA a Evropě. Roku 1998 Evropská banka pro obnovu a rozvoj získala na základním jmění podíl 11,84 %. Úplné dokončení privatizace proběhlo roku 2000, kdy rakouská Erste Bank der Oesterreichischen Sparkassen AG odkoupila rozhodující podíl. Privatizace Komerční banky Dne 5. 3. 1992 došlo k přeměně Komerční banky na akciovou společnost. Drobní akcionáři získali 6,7 %, 41,7 % akcií získali privatizační investiční fondy, 3 % získal Restituční investiční fond, 4,6 % odkoupil Dotační investiční fond a 44 % získali Fondy národního majetku České a Slovenské republiky. Roku 1995 1996 byla část akcií odkoupena zahraničními investory. Další vlna privatizace proběhla aţ v roce 1998, která byla podnícena nepříznivými ekonomickými výsledky banky. V roce 2001 byl proces privatizace úplně dokončen. Francouzská banka Société Générale odkoupila rozhodující podíl. Privatizace Investiční a poštovní banky V první vlně kuponové privatizace byly akcie rozděleny následovně: 3 % získal Restituční investiční fond, 7,2 % akcií bylo odkoupeno drobnými akcionáři, 47,42 % získal Fond národního majetku a 42,38 % získali privatizační investiční fondy. Roku 1998 byla banka plně zprivatizována. Státní podíl odkoupila Nomura Europe plc.. Následně pak 19.6 roku 2000 bylo zahájeno řízení s Investiční a poštovní bankou a následně jí byla odebrána licence díky nízké kapitálové přiměřenosti. Ve stejný den pak ČNB spolu s ČSOB podepsali smlouvu o prodeji Investiční a poštovní banky. 13

Privatizace Živnostenské banky Dne 1. 2. 1992 Ţivnostenská banka byla převedena na akciovou společnost. Tohoto roku získali 52 % podíl International Finance Corporation a BHF-Bank.V rámci kuponové privatizace byly akcie odkoupeny takto: 5,2 % bylo odkoupeno Fondem národního majetku, 12,8 % získali drobní akcionáři a 30 % odkoupily privatizační investiční fondy. Roku 1998 byl odkoupen podíl od BHF-Bank německou bankou Bankgesellchaft Berlin AG a roku 2003 se hlavním akcionářem Ţivnostenské banky stala finanční skupina UniCredito Italiáni S. p. A. Československá obchodní banka Československá obchodní banka byla akciovou společností jiţ od svého zaloţení v roce 1964. Nebyla proto právně transformována. Avšak privatizace jejího státního podílu se uskutečnila v roce 1999. V červnu roku 1999 získala většinový podíl necelých 66 % belgická KBC Bank. 10 10 veškeré údaje o privatizaci, konkrétní procentní podíly a data jsou čerpány z: VENCOVSKÝ, F. et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. s. 500-506 14

Tabulka č. 3: Vývoj počtu bank dle vlastnictví od roku 1993 do roku 2011 Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-06]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/ Od v zniku České republiky aţ doposud počet bank klesl. Zatímco v roce 1993 působilo na českém bankovním trhu 52 bank, tak k 31. 12. 2011 je to 44 bank. Jak je z tabulky patrné, v České republice nyní převládají banky s rozhodující zahraniční účastí. Tento jev je způsobený privatizací, která v České republice trvala od roku 1992 aţ do roku 2001, kdy významné podíly bank získali právě zahraniční akcionáři. V roce 2001 byly za aktivního zapojení bankovního dohledu zpracovány dvě základní zákonné normy, které nabyly účinnosti aţ v roce nadcházejícím. Novela zákona o ČNB zajišťuje legislativní postavení centrální banky plně kompatibilní s poţadavky komunitárního práva, včetně definování péče o cenovou stabilitu jako hlavního cíle. Druhou normou je zákon o bankách, který uvádí tuzemskou bankovní legislativu do souladu s právem ES, zejména v částech licenčního řízení, nabývání a zvyšování kvalifikované účasti, úpravy vztahů mezi bankou, hlavními akcionáři a propojenými osobami, rozšíření dohledu na konsolidovaném 15

základě na finanční a nefinanční holdingy s účastí tuzemské banky. Tato novela umoţňuje i spuštění Centrálního registru úvěrů provozovaného centrální bankou. 11 V roce 2002 nastala harmonizace právního řádu s evropským právem, která patřila mezi hlavní úkoly České republiky v rámci přípravy na vstup do Evropské unie. To se týkalo i oblasti bankovnictví. Novela zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, která je speciální právní normou upravující základní aspekty činnosti bank, nabyla účinnosti dne 1. května 2002. Jejím cílem bylo dosaţení plné kompatibility s právem Evropského společenství a dalšími mezinárodními standardy bankovní regulace. 12 V roce 2003 došlo ke dvěma významným změnám zákonů dotýkajících se bankovního sektoru. Od 1. 1. 2003 nabyl účinnosti zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku. Druhou významnou změnou byla novela zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření (zákon č. 423/2003 Sb.) přijatá v listopadu 2003 s účinností od 1. 1. 2004. Tuto novelu připravovalo Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka na její přípravě významně participovala. 13 V roce 2004 se česká republika stala dalším státem Evropské unie. V roce 2005 rozvíjel bankovní dohled České národní banky činnost na základě rozpracování nově schválené Střednědobé koncepce bankovního dohledu ČNB na léta 2005 aţ 2010. Základními koncepčními záměry v oblasti regulace se stalo systematické rozpracování a příprava na zavedení nového konceptu kapitálové přiměřenosti (Basel II) a prohlubování komplexního regulatorního rámce pro banky a konsolidační celky v souladu s principy platnými v Evropské unii zabezpečujícími obezřetné podnikání bank a umoţňujícími zdravou konkurenci. Ke zlepšení výkonu bankovního dohledu byly stanoveny priority na základě doporučení mise 11 Metodická činnost ČNB *cit. 2013-04-23+ Dostupná z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/archiv/banky/publikace_op_prehled /publikace_op_prehled_2001.html 12 Bankovní dohled ČNB *cit. 2013-04-23+ Dostupná z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy /archiv/banky/download/bd_2002_c.pdf 13 Bankovní dohled ČNB *cit. 2013-04-23+ Dostupná z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy /archiv/banky/download/bd_2003_c.pdf 16

Mezinárodního měnového fondu Financial Sector Assessment Program a schválené integrace dohledu nad finančním trhem. 14 V roce 2011 byl finanční trh ČR jako celek a jeho jednotlivé sektory byly stabilní a dosahovaly dobrých hospodářských výsledků. Dopady krize na mezinárodních finančních trzích neohrozily stabilitu tuzemského finančního trhu. Bankovní sektor je zdravý a dobře kapitálově vybavený. 15 14 Metodická činnost ČNB *cit. 2013-04-23+ Dostupná z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/archiv/banky/publikace_op_prehled /publikace_op_prehled_2005.html 15 Bankovní dohled ČNB *cit. 2013-04-23+ Dostupná z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy /zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2011_cz.pdf 17

Graf č. 1: Vývoj objemu depozit v letech 1993 2011 (v milionech Kč) Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.parametry_sestavy?p_sestuid=13275&p_strid=abcab& p_lang=cs Z grafu je viditelné, ţe od vzniku České republiky, aţ doposud objem depozit neustále stoupá. K 31. 12. 2011 činil objem depozit 2 664 540,6 mil. Kč. Banky čím dál více získávají důvěru svých klientů. 18

Graf č. 2: Vývoj objemu úvěrů v letech 1993 2011 (v milionech Kč) Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cnb/stat.arady_pkg.parametry_sestavy?p_sestuid=1265&p_strid=abbab&p _lang=cs Vývoj objemu úvěrů od roku 1993 aţ do roku 1997 rostl. V roce 1997 se vývoj objemu úvěrů obrátil a začal se zmenšovat. Aţ do roku 2003, kdy banky opět zvýšily objem udělených úvěrů. Od roku 2003 objem úvěrů stále roste, k 31. 12. 2011 dosáhl výše 1 961 498 mil. Kč Bilanční suma za celý sektor činila k 31. 12. 2011 4 609 807 mil. Kč. Na nynějším bankovním trhu převaţují právě banky se zahraniční účastí, coţ je pro bankovní sektor prospěšné. Stávající bankovní sektor je stabilizovaný. 19

3.1 Rozdělení bankovních obchodů 16 Banky obchodují s finančním kapitálem. O nabídce sluţeb, které banky prodávají svým klientům, se hovoří jako o nabídce produktů. Banky tyto obchody (produkty) na základě určitých hledisek člení. Tato členění mohou vycházet například z organizačně pracovních potřeb či z ohledu na segmentaci trhu. Ale naprosto základním hlediskem členění bankovních obchodů je jejich odraz v bilanci banky. Tabulka č.4 Základní struktura bilance banky Aktiva Pasiva 1. Pokladní hotovost 1. Závazky k bankám 2. Vklady u centrálních bank 2. Závazky ke klientům (vklady klientů) 3. Státní pokladniční poukázky 3. Závazky z emitovaných obchodovatelných a neeskontovatelné směnky cenných papírů 4. Pohledávky za bankami (vklady u bank) 4. Rezervy 5. Úvěry klientům 5. Podřízený dluh 6. Cenné papíry 6. Základní jmění 7. Majetkové účasti 7. Kapitálové fondy 8. Hmotný a nehmotný majetek 8. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 9. Pohledávky za akcionáři a vlastní akcie 9. Nerozdělený zisk Podrozvahové (mimobilanční) položky 1. Potencionální závazky 2. Úvěrová rizika Zdroj: Dr. Bohuslava Šenkýřová, prof. PhDr. Vladimír Čechák a Dr. Zuzana Peterská. Bankovnictví I. Praha: 2005.ISBN 80-86754-53-7 Aktiva banky = pokladní hotovost Tato poloţka vyjadřuje hotovostní peníze v tuzemské i zahraniční měně. Pasiva banky = cizí zdroje Tyto poloţky jsou tvořeny zdroji, které banka získává k časově omezenému pouţití na úvěrovém principu od svých věřitelů. 16 Dr. Bohuslava Šenkýřová, prof. PhDr. Vladimír Čechák a Dr. Zuzana Peterská. Bankovnictví I. Praha: 2005.ISBN 80-86754-53-7 20

3.2 Dělení bank dle bilanční sumy k 31.12.2011 Dělení bank dle velikosti bilanční sumy je v České republice následující: Velké banky Zde se bilanční suma pohybuje od 100 mld. Kč. V České republice jsou to Komerční banka, dále UniCredit Group, Česká spořitelna a Československá obchodní banka. Střední banky Zde je výše bilanční sumy zpravidla mezi 15 100 mld. Kč. A jedná se o banky GE Money Bank, Českomoravská exportní banka a například Raiffeisenbank. Malé banky Zde je bilanční suma pod hranicí 15 mld. Kč a jedná se například o banky Air Bank, Fio Banka a Equa Bank. Pobočky zahraničních bank Tyto banky neustále zvyšují svou bilanční sumu a zároveň neustále nutí konkurenci zkvalitňovat své sluţby. Jako příklad Deutsche Bank, AXA Bank a ZUNO Bank. Stavební spořitelny Stavební spořitelny jsou výsledkem snahy o vytvoření stejného systému na podporu financování bydlení jako v zahraničí, kde se tento nástroj osvědčil. V České republice působí od roku 1993 po zavedení zákona o stavebních spořitelnách. Na Českém trhu působí pět stavebních spořitelen Českomoravská stavební spořitelna, Modrá pyramida, Raiffeisen stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny, a Wüstenrot stavební spořitelna. 21

Tabulka č. 5: Aktuální rozdělení bank dle bilanční sumy na bankovním trhu v ČR k 31. 12. 2011 Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013 04 09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/ 22

Graf č.3: Podíl bank v ČR na bilanční sumě (v % k 31. 12. 2011) 11% 4% 12% 16% 57% Velké banky Střední banky Malé banky Pobočky zahraničních bank Stavební spořitelny Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_ fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab07.html Největší podíl na celkové bilanční sumě měli velké banky. Takzvaná Velká čtyřka výrazně převyšovala svým podílem 57 % ostatní skupiny bank. S necelými 16 % se na bilanční sumě podílely střední banky. Skoro stejným podílem přispěly k bilanční sumě pobočky zahraničních bank s 12 % a stavební spořitelny 11 %. Zdaleka nejmenší podíl na bilanční sumě měly malé banky a to 4 %. 23

Tabulka č. 6: Vybrané ukazatele dle skupin bank k 31. 12. 2011 (v mil. Kč) Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_ fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab06.html Nejvyšší sumu celkového kapitálu vykázali ke konci roku 2011 velké banky s velkým rozdílem oproti ostatním skupinám. Druhým největším zastupitelem celkového kapitálu byly střední banky. Malé banky a stavební spořitelny vykazovaly o mnohem niţší sumu celkového kapitálu a pobočky zahraničních bank celkový kapitál neuvádějí. Největší vykázanou bilanční sumu měly taktéţ banky ze skupiny velkých bank opět s výrazným převýšením od ostatních bank. 24

Tabulka č. 7: Podíly skupin bank na hrubých úvěrech a vkladech klientů k 31 12 2011 (v %) Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_ fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab07.html Největší podíl na celkových klientských vkladech měla k 31. 12. 2011 skupina velkých bank s 59,52 %, druhý největší podíl zastupovala skupina stavebních spořitelen s 14,91 %, hned po stavebních spořitelnách se umístila skupina středních bank s 11,25 %, předposlední byla skupina poboček zahraničních bank a nejniţší podíl 4,46 % měla skupina malých bank. Co se týče celkových hrubých úvěrů i zde měly největší podíl 51,48 % velké banky. Druhým největším podílníkem na hrubých úvěrech s 23,12 % byla skupina středních bank. 12.71 % podílu měla skupina stavebních spořitelen. Pobočky zahraničních bank zde měly podíl 7,32 %. Nejmenší podíl byl zaznamenán u skupiny malých bank 5,36 %. 25

4 Analýza vybraných bank 4.1 Fio Banka 17 Fio banka, a.s. je novou českou bankou, která navazuje na úspěšnou sedmnáctiletou historii Finanční skupiny Fio. Je českým subjektem s českými majiteli a své sluţby poskytuje na téměř sedmdesáti pobočkách po celé České republice. Nabízí širokou škálu produktů pro řešení osobních i firemních financí, které lze rozdělit na dvě hlavní oblasti: poskytování tradičních bankovních sluţeb, zprostředkování obchodů s cennými papíry. Mezi typické bankovní služby patří například zřizování běţných, spořicích nebo termínovaných účtů, provádění platebního styku, vydávání platebních karet nebo poskytování úvěrů. Fio banka přitom zastává strategii nulových poplatků za standardní sluţby pro všechny bez podmínek a plně individuální přístup při úvěrování menších a středních podniků. Dalším oborem činnosti jsou investice - Fio banka je největším českým obchodníkem s cennými papíry zaměřeným na drobnou klientelu. V obchodování s akciemi přes internet má jednoznačně dominantní postavení na českém trhu. Fio banka, a.s. je akcionářem a jedním z nejvýznamnějších členů Burzy cenných papírů Praha. Na burze RM-SYSTÉM zprostředkovává značnou část všech obchodů s akciemi. V popředí je rovněţ svým podílem na trhu zprostředkování obchodů českých klientů na amerických akciových trzích nebo v Německu. 17 Fio Banka (online) [cit. 2013-04-23+ Dostupná z WWW: http://www.fio.cz/spolecnost-fio/o-fio-bance/o-spolecnosti 26

Graf č.4: Podíl Fio banky na bilanční sumě bankovního sektoru k 31. 12. 2011 Podíl FIO banky Celková bilanční suma 0,29% 99,71% Graf č. 5: Podíl Fio banky na celkových úvěrech k 31. 12. 2011 Podíl FIO na celkových úvěrech Celkové úvěry 0,27% 99,73% 27

Účty pro privátní klientelu 18 Zřízení, vedení i zrušení účtu - zdarma Internetbanking - zdarma Příchozí a odchozí platby v ČR - zdarma Příchozí a odchozí platby ČR - SR - zdarma Bezkontaktní platební karta MasterCard Debit PayPass - zdarma výběr z bankomatů Fio banky - zdarma Trvalé příkazy, inkaso - zdarma Europlatby - max. 2 EUR Výběr hotovosti na pobočce - zdarma Vklad hotovosti na pobočce - zdarma (v měně CZK - provedený majitelem účtu, nebo oprávněnou osobou k účtu) Tabulka č.8: Běžné účty Měna Úroková sazba p.a. CZK, EUR, USD, GBP, PLN, HUF 0,00 % Tabulka č.9: Spořící účty Měna Úroková sazba p.a. CZK 0,60 % 18 Fio Banka [cit. 2013-04-23+ Dostupná z WWW: http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/bankovni-ucty/bezny-bankovni-ucet 28

Tabulka č.10: Termínované vklady Termín Úroková sazba p.a. 1 týden 0,55 % 2 týdny 0,57 % 1 měsíc 0,60 % 2 měsíce 0,63 % 3 měsíce 0,70 % 6 měsíců 0,80 % 9 měsíců 0,90 % 12 měsíců 0,95 % 24 měsíců 1,25 % 36 měsíců 1,55 % 48 měsíců 1,75 % 60 měsíců 1,95 % Podnikatelské účty 19 Zřízení, vedení i zrušení účtu - zdarma Internetbanking - zdarma Příchozí a odchozí platby ČR - zdarma Příchozí a odchozí platby ČR - SR - zdarma Europlatby - max. 2 EUR Bezkontaktní platební karta MasterCard Debit PayPass - zdarma výběr z bankomatů Fio banky - zdarma Trvalé příkazy, inkaso - zdarma Výběr hotovosti na pobočce - zdarma Vklad hotovosti na pobočce - zdarma (v měně CZK - provedený majitelem účtu, nebo oprávněnou osobou k účtu) 19 Fio Banka [cit. 2013-04-24+ Dostupná z WWW: http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/bankovni-ucty/podnikatelsky-ucet 29

Tabulka č.11: Podnikatelské účty Měna Úroková sazba p.a. CZK, EUR, USD, GBP, PLN, HUF 0,00 % Tabulka č. 12: Spořící účty Měna Úroková sazba p.a. CZK 0,15 % EUR 0,40 % Tabulka č. 13: Termínované vklady v CZK Termín Úroková sazba p.a. 1 týden 0,10 % 2 týdny 0,13 % 1 měsíc 0,20 % 2 měsíce 0,30 % 3 měsíce 0,40 % 6 měsíců 0,55 % 9 měsíců 0,80 % 12 měsíců 0,95 % 24 měsíců 1,30 % 36 měsíců 1,55 % 48 měsíců 1,75 % 60 měsíců 1,95 % 4.2 ČSOB 20 Československá obchodní banka, a. s. působí jako univerzální banka v České republice. ČSOB byla zaloţena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování sluţeb v oblasti financování zahraničního obchodu. V červnu 1999 byla privatizována jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank. ČSOB působí v ČR pod dvěma základními obchodními značkami ČSOB a Poštovní spořitelna. Poskytuje své sluţby všem klientským segmentům. Klienti jsou obsluhováni prostřednictvím poboček ČSOB, finančních center 20 ČSOB (online) *2013-04-24+ Dostupná z WWW: http://www.csob.cz/cz/stranky/default.aspx 30

Poštovní spořitelny a obchodních míst České pošty. ČSOB nabízí ucelenou nabídku produktů a sluţeb. Graf č. 6: Podíl ČSOB na bilanční sumě bankovního sektoru k 31. 12. 2011 Podíl ČSOB na bilanční sumě Celková bilanční suma 19% 81% Graf č.7: Podíl ČSOB na celkových vkladech k 31. 12. 2011 Podíl ČSOB na celkových vkladech Celkové vklady 25% 75% 31

Účty pro privátní klientelu Zřízení účtu zdarma Vedení účtu 50-60 Kč Zrušení účtu zdarma Internetbanking zdarma Příchozí a odchozí platby v ČR 2/2 zdarma, další 3 Kč Příchozí a odchozí platby v ČR SR 250 Kč Euro platby 250 Kč (do 50 tis. Eur) Bezkontaktní karta zdarma Výběry z bankomatů ČSOB 2 výběry zdarma, další 6 Kč Trvalé příkazy, inkasa 6 Kč Výběr hotovosti na pobočce 60 Kč Vklad hotovosti na pobočce zdarma (v měně CZK - provedený majitelem účtu, nebo oprávněnou osobou k účtu) Tabulka č.14: Běžné účty Měna Úroková sazba p.a. CZK 0,01% Tabulka č.15: Spořící účty Měna Úroková sazba p.a. CZK 0,65% 32

Tabulka č.16: Termínované vklady Termín Úroková sazba p.a. 1 týden 0,01% 2 týdny 0,01% 3 měsíce 0,1% 6 měsíců 0,2% 9 měsíců 0,3% 12 měsíců 0,35% Podnikatelské účty Zřízení účtu zdarma Vedení účtu 115-165 Kč Zrušení účtu zdarma Internetbanking zdarma Příchozí a odchozí platby v ČR 5/10 zdarma, další 6 Kč Příchozí a odchozí platby v ČR SR 250 Kč Euro platby 250 Kč (do 50 tis. Eur) Bezkontaktní karta zdarma Výběry z bankomatů ČSOB 5 výběrů zdarma, další 6 Kč Trvalé příkazy, inkasa 6 Kč Výběr hotovosti na pobočce 60 Kč Vklad hotovosti na pobočce zdarma (v měně CZK - provedený majitelem účtu, nebo oprávněnou osobou k účtu) Tabulka č.17: Podnikatelské účty Měna Úroková sazba p.a. CZK 0,01% 33

Tabulka č.18: Spořící účty Měna Úroková sazba p.a. CZK 0,2% Tabulka č. 19: Termínované vklady Termín Úroková sazba p.a. 1 týden 0,01% 2 týdny 0,01% 3 měsíce 0,1% 6 měsíců 0,2% 9 měsíců 0,3% 12 měsíců 0,35% 4.3 Komerční banka 21 Komerční banka, a.s., je mateřskou společností Skupiny KB a je součástí mezinárodní skupiny Société Générale patří mezi přední bankovní instituce v České republice a v regionu střední a východní Evropy je univerzální bankou se širokou nabídkou sluţeb. Všechny sluţby jsou dostupné díky husté síti poboček KB. 21 KB [2013-04-24] Dostupná z WWW: http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-informace.shtml 34

Graf č.8: Podíl Komerční banky na celkových vkladech k 31. 12. 2011 Podíl KB na celkových vkladech Celkové vklady 21% 79% Graf č.9: Podíl Komerční banky na celkových úvěrech k 31. 12. 2011 Podíl KB na celkových úvěrech Celkové úvěry 22% 78% 35

Účty pro privátní klientelu Zřízení účtu zdarma Vedení účtu 68 Kč Zrušení účtu zdarma Internetbanking zdarma Příchozí a odchozí platby v ČR 6 Kč Příchozí a odchozí platby v ČR SR 250 Kč Euro platby 195 Kč Bezkontaktní karta zdarma Výběry z bankomatů KB 9 Kč Trvalé příkazy, inkasa zdarma Výběr hotovosti na pobočce 60 Kč Vklad hotovosti na pobočce zdarma (v měně CZK - provedený majitelem účtu, nebo oprávněnou osobou k účtu) Tabulka č.20: Běžné účty Měna Úroková sazba p.a. CZK 0 % Tabulka č.21: Spořící účty Měna Úroková sazba p.a. CZK 0,70 % 36

Tabulka č.22: Termínované vklady Termín Úroková sazba p.a. 1 týden 0,21% 2 týdny 0,30% 3 měsíce 0,40% 6 měsíců 0,60% 12 měsíců 0,70% Podnikatelské účty Zřízení účtu zdarma Vedení účtu 169 Kč Zrušení účtu zdarma Internetbanking zdarma Příchozí a odchozí platby v ČR 39 Kč Příchozí a odchozí platby v ČR SR 225 Kč Euro platby 145 Kč Bezkontaktní karta zdarma Výběry z bankomatů KB 9 Kč Trvalé příkazy, inkasa zdarma Výběr hotovosti na pobočce 60 Kč Vklad hotovosti na pobočce 15 vkladů zdarma, další 75% z ukládané částky (v měně CZK - provedený majitelem účtu, nebo oprávněnou osobou k účtu) Tabulka č.23: Podnikatelské účty Měna Úroková sazba p.a. CZK 0 % Tabulka č.24: Spořící účty Měna Úroková sazba p.a. CZK 0,85 % 37

Tabulka č.25: Termínované vklady Termín Úroková sazba p.a. 1 týden 0,21% 2 týdny 0,30% 3 měsíce 0,40% 6 měsíců 0,60% 12 měsíců 0,70% 38

5 Porovnání a vyhodnocení vybraných bank Dle informací o vybraných bankách Tabulka č. 26: Souhrnný přehled informací o vybraných bankách Souhrnný přehled základních informací o vybraných bankách Vybraný ukazatel Komerční banka,a. s. ČSOB Fio Banka, a. s. Výše základního kapitálu ( v mil. Kč) 81 850 79 810 560 Kapitálová přiměřenost ( v % ) 14,61 13,10 12,17 Bilanční suma ( v mil. Kč ) 754 810 892 598 13 535 Poměrový ukazatel ROE ( v % ) 12,31 18,20 2,40 Poměrový ukazatel ROA ( v % ) 1,30 1,50 0,15 Výše vkladů ( v mil. Kč ) 560 701 658 016 12 094 Výše úvěrů ( v mil. Kč ) 434 386 483 552 5 199 Počet zaměstnanců 8 918 10 556 59 Počet klientů ( v tis. ) 1 602 5 203 235 Počet poboček 397 654 70 Počet bankomatů 693 1 413 125 Počet vydaných platebních karet ( v tis. ) 1 660 3 174 x Zdroj: výroční zpráva Komerční banky 2011, výroční zpráva ČSOB 2011, výroční zpráva FIO Banky 2011 Z porovnání vybraných ukazatelů jsou zřejmé tyto výsledky: největší základní kapitál vykazuje Komerční banka, dále ČSOB a nejmenší základní kapitál vykazuje FIO Banka. kapitálovou přiměřenost všechny banky vykazují vyšší neţ je povolené minimum, dle Basel III 10,5 %. Komerční banka vykázala 14,61 %, ČSOB o necelých 1,5 % niţší kapitálovou přiměřenost tedy 13,10 % a FIO Banka vykázala 12,17 %. Z pohledu bilanční sumy je na tom nejlépe ČSOB s 892 598 mil. Kč, jako druhá je Komerční banka 754 810 mil. Kč a FIO Banka vykazuje nejniţší bilanční sumu 13 535 mil. Kč. 39

Dalším porovnávaným ukazatelem byl ROE tedy Return of Equity. Představuje rentabilitu kapitálu. Jeho vyjádřením je zisk, který byl vyprodukován na jednu korunu kapitálu. V tomto ohledu nejvyšší procento ROE měla k 31. 12. 2011 ČSOB 18,20 %, Komerční banka vykazovala o necelých 6 % méně tedy 12,31 % a FIO Banka vykazovala 2,4 %. Ukazatel ROA tedy Return on Assets představuje rentabilitu aktiv. Ukazuje, jak efektivně banka vyuţívá svěřených prostředků. ČSOB vykázala k 31. 12. 2011 ukazatel ROA ve výši 1,5 %, Komerční banka byla těsně za ní s vykazovanými 1,3 % a FIO Banka vykázala 0,15 % tedy nejméně ze třech porovnávaných bank. Banka s největším vykázaným objemem depozit byla, ČSOB vykazovala 658 016 mil. Kč, Komerční banka vykázala objem depozit ve výši 560 701 mil. Kč a FIO Banka 12 094 mil. Kč. U objemu úvěrů bylo totoţné pořadí bank. ČSOB poskytla úvěry ve výši 483 552 mil. Kč, Komerční banka 434 386 mil. Kč a FIO Banka 5 199 mil. Kč. Nejvíce klientů za rok 2011 vykázala opět ČSOB 5 203 tis. klientů, druhá v pořadí byla Komerční banka, ta pro rok 2011 poskytovala své sluţby 1 602 tis. klientů. Nejmenší počet klientů z porovnávaných, bank měla FIO Banka 235 tis. klientů. Klienti vybraných bank mohli vyuţívat své sluţby v 654 pobočkách ČSOB, 397 pobočkách komerční banky a v 70 pobočkách FIO Banky. Síť bankomatů má z porovnávaných bank největší ČSOB ta své bankomaty pro rok 2011 měla na 1 413 místech v České republice, Komerční banka své bankomaty měla na 397 místech a FIO Banka na 125 místech České republiky. Nejvyšší počet svých vydaných karet vykázala ČSOB 3 174 tis., Komerční banka měla k tomuto roku vydáno 1 660 tis. karet. 40

Dle produktů vybraných bank Tabulka č. 27: Porovnání poplatků pro fyzické osoby Fio Banka ČSOB KB Zřízení účtu Zdarma zdarma zdarma Vedení účtu Zdarma 50-60 Kč 68 Kč Zrušení účtu Zdarma zdarma zdarma Internetbanking Zdarma zdarma zdarma Příchozí a odchozí platby v ČR Zdarma 2/2 zdarma, další 3 Kč 6 Kč Příchozí a odchozí platby v ČR - SR Zdarma 250 Kč 250 Kč Europlatby 2 Eura 250 Kč 195 Kč Bezkontaktní karty Zdarma zdarma zdarma Výběry z bankomatů (domácích 2 výběry zdarma, další 6 bank) Zdarma Kč 9 Kč Trvalé příkazy, inkasa Zdarma 6 Kč zdarma Výběr hotovosti na pobočce Zdarma 60 Kč 60 Kč Vklad hotovosti na pobočce Zdarma zdarma zdarma Z výše uvedené tabulky je evidentní, ţe nejvýhodnější poplatky k účtům pro fyzické osoby má Fio Banka, která má většinu sluţeb bez poplatků. ČSOB a KB mají poplatky za sluţby velice podobné. 41

Tabulka č. 28 : Porovnání poplatků pro podnikatele Fio Banka ČSOB KB Zřízení účtu zdarma zdarma zdarma Vedení účtu zdarma 115-165 Kč 169 Kč Zrušení účtu zdarma zdarma zdarma Internetbanking zdarma zdarma zdarma Příchozí a odchozí platby v ČR zdarma 5/10 zdarma, další 6 Kč 39 kč Příchozí a odchozí platby v ČR - SR zdarma 250 Kč 225 Kč Europlatby 2 Eura 250 Kč 145 Kč Bezkontaktní karty zdarma zdarma zdarma Výběry z bankomatů (domácích 5 výběrů zdarma, další 6 bank) zdarma Kč 9 Kč Trvalé příkazy, inkasa zdarma 6 Kč zdarma Výběr hotovosti na pobočce zdarma 60 Kč 60 Kč 15 vkladů zdarma, další 75% Vklad hotovosti na pobočce zdarma zdarma z ukládané částky Z toho porovnání je opět evidentní, ţe Fio Banka je takřka bez poplatků. ČSOB a KB mají kaţdá nějaký poplatek výhodnější a některý méně výhodný. Tabulka č. 29: Porovnání běžných účtů z hlediska úroků Banka Úroková sazba Fio Banka 0 % ČSOB 0,01% KB 0 % Nejmenší roční úrokové sazby má Fio Banka a Komerční banka. ČSOB má úrokovou sazbu vyšší o jednu setinu. 42

Tabulka č. 30: Porovnání podnikatelských účtů z hlediska úroků Banka Úroková sazba Fio Banka 0 % ČSOB 0,01% KB 0 % Stejně jako u běţných má nejmenší úrokové sazby Fio Banka a Komerční banka. ČSOB má vyšší roční úrokovou sazbu o jednu setinu. Tabulka č. 31: Porovnání spořicích účtů pro fyzické osoby z hlediska úroků Banka Úroková sazba Fio Banka 0,60 % ČSOB 0,65% KB 0,70 % Nejmenší roční úrokovou sazbu má Fio Banka, hned za ní je ČSOB banka a nejvyšší úrokovou sazbu má Komerční banka. Tabulka č. 32: Porovnání spořicích účtů pro podnikatele z hlediska úroků Banka Úroková sazba Fio Banka 0,60 % ČSOB 0,2% KB 0,85 % V tomto porovnání má nejniţší roční úrokovou sazbu ČSOB, druhou nejniţší úrokovou sazbu má Fio Banka a nejvyšší úrokovou sazbu má Komerční banka. 43

Tabulka č. 33: Porovnání termínovaných vkladů fyzických osob z hlediska času a úroků Termín Fio Banka ČSOB KB 1 týden 0,55 % 0,01% 0,21% 2 týdny 0,57 % 0,01% 0,30% 3 měsíc 0,70 % 0,1% 0,40% 6 měsíc 0,80 % 0,2% 0,60% 12 měsíců 0,95 % 0,35% 0,70% Nejniţší úrokové sazby má ČSOB. Uprostřed ke Komerční banka a nejvyšší úrokové sazby má Fio Banka. Tabulka č. 34: Porovnání termínovaných vkladů podnikatelů z hlediska času a úroků Termín Fio Banka ČSOB KB 1 týden 0,10 % 0,01% 0,21% 2 týdny 0,13 % 0,01% 0,30% 3 měsíc 0,40 % 0,1% 0,40% 6 měsíc 0,55 % 0,2% 0,60% 12 měsíců 0,95 % 0,35% 0,70% Z tohoto porovnání vyplývá, ţe nejniţší úrok u termínovaných vkladů má ČSOB. Fio Banka a Komerční banka jsou vyrovnané. Vyhodnocení Všechny banky v dnešní době nabízejí mnoho podobných produktů a sluţeb za velmi podobných podmínek. Ze zjištěných informací vyplývá, ţe Fio Banka má jak pro fyzické osoby, tak i pro podnikatele nejvýhodnější poplatky. ČSOB a Komerční banka jsou vyrovnané. 44