STANOVISKO SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY K MATERIÁLU MŽP STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE

STANOVISKO SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY K MATERIÁLU MŽP STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Číslo Typ* K materiálu / části 1 Doporučující Obecná 2 Zásadní Obecná Připomínka MŽP souběžně připravovalo tři vzájemně související dokumenty: Střednědobou strategii zlepšení kvality ovzduší, Národní program snižování emisí (NaPSE) a návrh novely zákona o ovzduší. NaPSE vycházel ze Strategie a návrh novely zákona pak formou legislativního návrhu konkretizoval opatření navrhovaná NaPSE. SP ČR konstatuje, že připomínky uplatněné k NaPSE snižování emisí v odpovídající míře platí i pro Strategii zlepšení kvality ovzduší. Požadujeme zapojení zástupců průmyslu do přípravy materiálů. SP konstatuje, že všechny tři předkládané dokumenty NaPSE, Strategie a novela zákona o ovzduší byly dlouhodobě připravovány, jak uvádějí jejich předkládací zprávy, v širokém okruhu dotčených stran aniž by byl přizván SP jako reprezentant průmyslu, který důsledky a náklady na realizaci navrhovaných kroků a opatření do značné míry ponese. Odůvodnění Sjednocení materiálu a společné připomínky SP ČR ke Strategii a k NaPSE. Požadavek zapojení zástupců průmyslu do přípravy materiálů 1

3 Doporučující O Obecná 4 Zásadní Obecná 5 Doporučující Obecná 6 Zásadní Obecná 7 Zásadní Obecná SP připomíná, že všechny tři materiály k ochraně ovzduší sice správně poukazují na převažující vliv zdrojů emitujících v nízkých výškových hladinách, navrhovaná opatření však zůstávají nedostatečná. Pro zařízení emitující v nízkých výškách pro dosažení cílů v kvalitě ovzduší zejména co se týče koncentrací PM 10, PM 2,5 a zejména mikronových a sub-mikronových částic lze navrhnout akční plán a stanovit rozhodující priority opatření. Požadujeme nastavit SP ČR indikátory rizik a stanovit jejich vývoj po realizaci opatření a komplexní vyhodnocování. V současné podobě strategie nelze plnění globálního cíle Strategie vyhodnotit, požadujeme zajistit komplexní vyhodnocení cíle Dosažení imisních limitů na celém území ČR do roku 2020, zda jsou navržená opatření k dosažení tohoto cíle dostačující. Předložený materiál se z větší části do detailů překrývá s materiálem Národní program snižování emisí NaPSE. Doporučujeme proto oba materiály sloučit do dvou částí a sjednotit společné tabulky, grafy a text, zejména SWOT analýzu. Požadujeme maximálně omezit informační duplicity sjednotit společné části textu a uvést společné odkazy na podkladové tabulky a grafy. Požadujeme akceptovat předešlé připomínky SP CR ke shodným částem materiálu s NaPSE, zejména u SWOT analýzy. Předkládaný materiál (obdobně jako NaPSE) vnáší požadavky na výrazné zpřísňování požadavků pro emise v něm uváděných látek oproti úrovni, která je evropskou legislativou a Göteborským protokolem určena pro Českou republiku. Žádáme dodržovat úrovně emisních stropů na hladinách vyplývajících z Göteborgského protokolu, legislativy EU a možností BAT. Materiál pracuje s nereálnými cílovými objemy emisí. Jako příklad uvádíme emise SO 2 - navrhovaný strop pro ČR ve výši 70 kt/rok tab. č 37 materiálu (z toho pouze 30 kt pro všechny průmyslové zdroje Lze konstatovat, že pro zařízení emitující v nízkých výškách cílů v kvalitě ovzduší zejména co se týče koncentrací PM 10, PM 2,5 a zejména mikronových a sub-mikronových částic v daném časovém rámci nebude dosaženo v daném časovém rámci. Globálním strategickým cílem do roku 2020 je dosažení společensky přijatelné míry rizik plynoucích ze znečištění ovzduší pro lidské zdraví, ekosystémy a kulturní a historické dědictví. Strategie by tudíž měla definovat odpovídající indikátory těchto rizik a následně stanovit jejich očekávaný vývoj po realizaci navržených opatření tak, aby bylo možno vyhodnotit plnění globálního cíle. Sjednocení dvou obdobných materiálů MŽP Zachování konkurenceschopnosti průmyslu a dodržení požadavků mezinárodních dohod a limitů vycházejících z BAT Požadavek na reálné emisní stropy vycházející z akceptace současných finančních a technologických možností. 2

8 Doporučující K bodu 15.1, 15.2 na str. 87: 9 Zásadní Ke str. 72, Analýza úrovně znečištění (imise). 10 Doporučující K výstupům modelu GAINS: včetně LCP). Závazek plynoucí z Göteborského protokolu činí 116 kt. Průmysl ČR by tím byl silně znevýhodněn ve srovnání s průmyslem ostatních států EU a značně by to snížilo jeho konkurenceschopnost a to jak na poli výroby železa a oceli, tak na trhu s el. energií. Uvedené územní emisní stropy pro skupinu stacionárních zdrojů musí vycházet z technicky, technologicky a ekonomicky efektivně dosažitelných hodnot emisních limitů pro jednotlivé druhy stacionárních zdrojů. Totéž platí i pro opatření uvedená v tab. Ia ve shodě s textem uvedeným na str. 100, bod 4, druhá odrážka shora začínající: Z možností skupiny zdrojů snížit. Pro uvedené příležitosti č. 3 a 4: K dotacím pro velké podniky (a znečišťovatele) - Operační program Životní prostředí, ale i ostatní operační programy pro období 2014 2020 jsou určeny především pro malé a střední podniky. Navíc platí pro fondy EU ustanovení de minimis, které silně omezuje možnost poskytnout podporu podnikatelským subjektům. Potřebná a uvažovaná opatření nebude možno realizovat do roku 2020 z časového hlediska s vazbou na délku povolovacího procesu. Požadavek stanovení reálných územních emisních stropů Vycházet z reálných možností dotací, nastavených v pravidlech fondů EU. Akceptace požadavků povolovacích řízení a lhůt. 11 Doporučující K požadavku na investice: 12 Zásadní K lokálním topeništím: Požadujeme zamýšlené objemy investic projednat s Ministerstvem financí. Materiál uvádí roční potřebu jen pro výrobu energií z fondů EU ve výši 40,6 miliardy Kč (tvoří max. 40% z celkové částky), přitom spoluúčast podniků má tvořit 60% a více, t.j. min. 60 miliard Kč. To nepovažujeme za reálné. Požadujeme jako nejvyšší prioritu v materiálu řešit problematiku lokálních topenišť, které jsou hlavním zdrojem imisí u imisně nejproblémovějších ukazatelů PM10, PM 2,5 a B(a)P. Doporučujeme zákaz spalování paliva s obsahem síry nad 0,3%, s tím související podporu výměny a modernizace kotlů s výměnou za plynná paliva a silnou podporu výměny za tepelná čerpadla a další bezemisní zdroje, omezení zdrojů pod 300 kw v obcích a nastavení kontrolních mechanismů na lokální úrovni. Je nutno zde nastavit dostatečně 3 Požadavek nastavení odpovídající a reálné výše investic a podpor. Stanovení klíčových priorit u opatření v ochraně ovzduší.

ambiciózní program s masivní podporou. Úzce je s tímto problémem propojená otázka prolomení limitů, protože jakostní uhlí leží právě v exponovaných lokalitách a bez jejich citlivého prolomení nebude během 10 let k dispozici jakostní hnědé uhlí. 13 Zásadní K opatřením Požadujeme doplnit kvantifikaci předpokládaných přínosů jednotlivých opatření k plnění cílů strategie. 14 Zásadní K výhledu 2020: Navrhujeme, aby byla vypuštěna část týkající se výhledu za rok 2020 s tím, že bude řešena následně v samostatném dokumentu. 15 Zásadní K investicím Nejen s ohledem na rozpočty soukromé sféry v energetice s ohledem na aktuální vývoj energetického sektoru odmítáme představu, že v ČR existuje projekční a dodavatelský potenciál pro realizaci investic v energetice v objemu 285 mld. Kč do roku 2020. Předkladatel by měl kvantifikovat očekávaný pokles emisí/příspěvek k poklesu imisní zátěže, aby bylo možné stanovit nákladovou efektivitu opatření, což by měl být základní prvek pro rozhodování o prioritizaci opatření a politik. Pro zodpovědné zpracování strategie po roce 2020 není v tuto chvíli podle našeho názoru dostatek informací. Na implementaci strategie po roce 2020 bude mít zásadní vliv také rozhodnutí o přehodnocení ekologických limitů těžby hnědého uhlí, které by měla vláda učinit během několika měsíců. Při zachování limitů je potřeba počítat se zásadním nedostatkem tříděného hnědého uhlí pro sektor malospotřeby již v horizontu roku 2020 a prakticky s ukončením jeho dostupnosti kolem roku 2025. Přestože je jednoznačné konstatováno, že Příspěvek spalovacích zdrojů je velmi nízký v porovnání s následujícími provozy a technologiemi očekávají se investice soukromé sféry v sektoru veřejná energetika a výroba tepla v období 2015-2020 cca 47,5 mld. Kč ročně, což představuje cca 47 % očekávaných celkových ročních nákladů na realizaci všech opatření. 16 Zásadní K výhledu imisní situace: Požadujeme nové a jasné nastavení priorit ve vazbě na imisní situaci v sídlech zejména u znečištění PM 10, PM 2,5 a B(a)P. Konstatujeme, že s ohledem na marginální vliv zdrojů velké energetiky, který z podkladových materiálů Strategie vyplývá, není možné i při vynaložení nepřiměřených nákladů na ekologizaci velkých spalovacích zdrojů očekávat významný posun v imisní situaci, a to zejména v problematických 4

17 Zásadní K mobilním zdrojům: Doporučujeme zahájit práce na analýzách a opatřeních ke snížení emisí mikronových a submikronových částic z mobilních zdrojů s dieselovými motory, které představují zdravotní riziko, spolu s emisemi NOx. Jedná se zejména o kontrolu seřízení těchto motorů, výfukové filtry částic. ukazatelích NH3 a PM2,5 a B(a)P. Zachycení vlivu submikronových částic z dieselových motorů v dopravě na zdraví a prostředí. 18 Doporučující Připomínka k hlavě II bod 6.7 (str. 45) Navrhujeme odstranit poznámku pod čarou č. 44 Prohlásit účinnost za nízkou lze pouze ve srovnání s referenční účinností, která pro jaderné zdroje nebyla stanovena (na rozdíl od hodnot v BREF/BAT pro velké spalovací zdroje, kde je uvedena jako doporučená). 19 Zásadní Připomínka ke kapitole 8.2 bod 9. (str. 55) Požadujeme doplnit další relevantní cíle a úkoly schválené Státní energetické koncepce s přímým vztahem k ochraně ovzduší. Především úkol pro MŽP zmíněný v kapitole 6.1 SEK: Nástroje v oblasti legislativní písm. g) Státní energetické koncepce: Omezit sortiment paliv využitelných v malých spalovacích stacionárních zdrojích provozovaných na úrovni domácností. s termínem do 31.12.2015. Dále Cíl Dc.2 uvedený v kapitole 5.4 Státní energetické koncepce požadující: Maximální odklon od využívání uhlí v konečné spotřebě a jeho náhrada zemním plynem, biomasou, elektroteplem z tepelných čerpadel a solárními systémy v horizontu roku 2020. A také cíl D.1 Státní energetické koncepce zajistit srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla v oblasti plateb za emise CO2 a odstranit tak nežádoucí ekonomickou motivaci k přesouvání emisí ze stacionárních spalovacích zdrojů zařazených v EU ETS do malých a středních spalovacích zdrojů mimo EU ETS a současně obecně zvýšit motivaci ke snižování emisí ze stávajících stacionárních spalovacích zdrojů nezahrnutých do EU ETS. Jedná se o doplnění zásadních cílů a úkolů Státní energetické koncepce přímo souvisejících s ochranou ovzduší. Podobně jako v případě Státní politiky životního prostředí by měly být vyjmenovány relevantní cíle a související opatření. 5

20 Doporučující Připomínka ke kapitole 11 SWOT analýza (str. 71) 21 Doporučující Připomínka ke Kapitole 11 SWOT analýza (str. 73) Navrhujeme doplnit následující bod v části slabé stránky v tabulce Analýza znečišťování - emise : Nárůst nebo stagnace emisí v sektorech jiných než veřejná energetika a výroba tepla a spalovací procesy v průmyslu. Požadujeme vyškrtnout následující bod ze seznamu rizik: Změkčování požadavků na významné stacionární zdroje emisí v rámci procesu integrovaného povolování (stanovení podmínek na horní hranici intervalů definujících parametry BAT) odůvodněné ekonomickými a sociálními důvody. K významným poklesům (absolutním i relativním) emisí dochází pouze v sektorech energetiky a průmyslu. V sektorech jako jsou lokální vytápění domácností, doprava a zemědělství se nedaří nastavit politiky tak, aby docházelo ke konstantnímu významnějšímu snižování emisí. Stát by měl ve svých opatřeních cílit prioritně právě na tyto sektory. Jakékoliv změkčování limitů musí být podloženo odpovídající analýzou přínosů a nákladů. Hodnoty emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami jsou stanoveny v rozmezí hodnot právě proto, že škále technologií odpovídá uvedený rozsah. U novějších zdrojů je tlak na využívání dolního rozsahu pochopitelný, u starších zařízení mohou existovat technické limity, které brání využití BAT technik umožňující dosažení limitů z dolní části rozsahu. Aplikace Závěrů o BAT povede k významnému poklesu emisí, jakého se nedaří dosáhnout v žádných sektorech, na které se BAT nevztahují. Zarputilé trvání na přísnějších emisních limitech, než umožňuje BAT, může být kontraproduktivní: provozovatel uzavře SZTE a dojde k hromadnému přechodu na lokální topeniště. 22 Doporučující Připomínka k hlavě II bod 11 SWOT analýza (str. 73) Navrhujeme doplnit na seznam rizik následující bod: Nestabilita legislativy, díky níž lze aktuálně dokončené nebo aktuálně dokončované ekologizace označit jako zmařené prostředky. Nestabilita legislativy, díky níž lze aktuálně dokončené nebo aktuálně dokončované ekologizace označit jako zmařené prostředky, když ekologizace prováděné na limity IED nevyhoví aktuálně projednávanému BFEF LCP nebo požadavkům vyplývajících z PZKO. Riziko je sice uvedeno v tabulce 55 jako riziko provádění a financování, ale patří i do SWOT. 23 Doporučující Připomínka ke Kapitole 14.3 (str. 82) Požadujeme doložit sektorovou strukturu navrženého závazku a také příspěvku jednotlivých dodatečných opatření. 6 Zejména emisní strop pro SO2 ve výši pouhých 70 kt do roku 2020 je velmi nízký a je otázkou, nakolik je uvedená hodnota vůbec dosažitelná. Reálnou splnitelnost cíle je třeba doložit pro

24 Doporučující Připomínka ke Kapitole 14.4 (str. 82) 25 Doporučující Připomínka ke Kapitole 15 26 Doporučující Připomínka ke Kapitole 15.6, obrázek 31 (str. 98) 27 Zásadní Připomínka ke kapitole 15.7 opatře ní BA3 (str. 91 a 105) V kapitole se uvádí, že V případě SO2 není v referenčních scénářích zahrnut vliv navržené směrnice o středních spalovacích zdrojích (asi 5 kt/rok ze zdrojů, které budou směrnicí dotčeny). Požadujeme vypustit závorku nebo údaj přepočítat na znění směrnice schválené v rámci trialogu. U jednotlivých opatření chybí kvantifikace nákladů a přínosů pro snížení emisí. Požadujeme doplnit i vyčíslení předpokládaných nákladů a environmentálních přínosů pro jednotlivá opatření dle čl. 15.5 Úplný katalog opatření. Požadujeme doplnit vliv opatření na výsledné emise SO2 ze sektoru vytápění domácností. Požadujeme změnit název opatření na Odstranění ekonomické diskriminace spalovacích stacionárních zdrojů zahrnutých do systému EU ETS. Cílem opatření je v souladu s cílem D.1 Státní energetické koncepce zajistit srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla v oblasti plateb za emise CO2 a odstranit tak nežádoucí ekonomickou motivaci k přesouvání emisí ze stacionárních spalovacích zdrojů zařazených v EU ETS do malých a středních spalovacích zdrojů mimo EU ETS a současně obecně zvýšit motivaci ke snižování emisí ze stávajících stacionárních spalovacích zdrojů nezahrnutých do EU ETS. jednotlivé sektory a v nich navrhované přínosy konkrétních dodatečných opatření. V současné podobě materiálu nelze reálnost závazků respektive dostatečnost navržených opatření pro jejich splnění nijak ověřit. Hodnota 5 kt se vztahuje k původnímu textu směrnice o středních spalovacích zdrojích navrženému Evropskou komisí, reálné snížení bude s ohledem na finální podobu směrnice odsouhlasenou v rámci trialogu významně menší. Analýza finančních toků je nedostatečná. Je nutné uvést základní kvantifikaci výdajů včetně toho, co za dané prostředky bude dosaženo. Nákladová efektivita politik by měla být základním kritériem pro posuzování úspěšnosti a vhodnosti uplatnění navrhovaných opatření. V roce 2020 bude téměř třetina celkových emisí SO2 pocházet ze sektoru vytápění domácností. Z hlediska plnění dříve navržených národních stropů pro emise SO2 je tedy nezbytné vyhodnotit očekávaný příspěvek sektoru vytápění domácností k jejich plnění. Cílem by nemělo být jen snížení podílu pevných paliv, ale průřezové vytvoření srovnatelné ekonomické motivace ke snižování emisí u spalovacích stacionárních zdrojů nespadajících do systému EU ETS. Cílem musí být v souladu se Státní energetickou koncepcí srovnatelné zatížení centrálních a decentrálních zdrojů pouze s ohledem na skutečně vypouštěné emise. Uvedený cíl byl již vládou v rámci Státní energetické koncepce schválen, v rámci Střednědobé strategie je třeba konkrétně navrhnout zavedení ekonomických nástrojů, které zajistí odstranění nežádoucí ekonomické preference stacionárních spalovacích zdrojů nezahrnutých do EU ETS. V tomto duchu je také potřeba změnit i název opatření. 7

28 Doporučující Připomínka k hlavě III bodu 16.4 (str. 112) 29 Doporučující Připomínka k čl. 16.4 (str. 113) 30 Doporučující Připomínka k čl. 16.4 bodu 4 (str. 113) 31 Doporučující Připomínka k hlavě III bodu 16.5 (str. 115) 32 Doporučující Připomínka k hlavě III bodu 16.6 (str. 115) Požadujeme dopracovat bod 16.4 blíže ve vztahu k analytické části (především část týkající se soukromých zdrojů sektoru Veřejné energetiky a výroby tepla) Požadujeme doplnit informaci o výpočtech prostředků, které mají být podle předkladatele k dispozici z veřejných zdrojů pro skutečné naplnění cílů programu. Nesouhlasíme s tvrzením, že soukromé investice v sektoru Veřejná energetika a výroba tepla představují v období 2015-2020 cca 47,5 mld. Kč ročně. Doporučujeme nastavit re álné hodnoty investic za soukromý sektor. Požadujeme doplnit navrhovaná opatření pro zmírnění či odstranění rizik v tabulce 55. Požadujeme doplnit doporučení a odstranit konstatování. Očekávané investice doporučujeme blíže specifikovat ve vazbě na analytickou část, např. jedná se o investice na snížení NOx, SOx, PM nebo investice do snížení ztrát v přenosech nebo odkazem na vhodnou kapitolu, např. 15.1. Uvedeného teoretického čísla 284,4 mld. Kč celkem (40,6 mld. Kč ročně) lze dosáhnout pouze v případě, že téměř veškeré prostředky z SFDI a OP Doprava budou využity na snižování emisí v dopravě. Také další disponibilita prostředků z ostatních programů (např. IROP) je sporná (necílí primárně na snížení emisí). Předkladatel by měl vyjasnit zdroje financování. Odhady zástupců uvedeného sektoru se pohybují dle výstupů ze studie SPD na úrovni cca 44 mld. Kč za celé období 2010-2020. Po schválení revidovaných LCP BREF lze očekávat významné navýšení (dle předběžných odhadů až o cca 50%), přesto se zdají v materiálu uvedené celkové soukromé investice v období 2015-2020 na úrovni 285 mld. Kč zcela nereálné. Odstranění těchto rizik považujeme za zcela zásadní pro naplnění strategie z pohledu provozovatelů velkých stacionárních zdrojů, kteří ve výsledku nesou dopady těchto rizik. Úprava textu 8

33 Doporučující Seznam zkratek 34 Doporučující Připomínka k: Tabulka 18 (str. 46) Vybrané základní indikátory sektoru doprava 45 K seznamu zkratek i v celém dokumentu doporučujeme nahradit zkratku CZT zkratkou SZTE = soustava zásobování tepelnou energií. V textu obecně nahradit slova soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií slovy soustav zásobování tepelnou energií. Doporučujeme rozdělit tabulku na tři části a druhou z nich upravit, jak uvedeno níže. Odůvodnění: CZT je zastaralý pojem, který už energetická legislativa ani legislativa ochrany ovzduší nezná. Tato je doporučující. Upřesnění tabulky Uvedené údaje o složení vozového parku osobních automobilů neodpovídají statistikám zpracovávaným od roku 2010 každoročně Sdružením automobilového průmyslu (Auto SAP) a Svazem dovozců automobilů (SDA). Požadujeme tabulky upravit v souladu s dostupnými daty. * Zásadní/doporučující. Upravená tabulka: 18 str. 46 Návrh na změnu (včetně komentáře): Ukazatel jednotka 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Přepravní výkon silniční osobní doprava Z toho veřejná osobní doprava Podíl veřejné dopravy na Miliardy osobo-km Miliardy osobo-km 73,29 77,25 79,13 81,06 81,60 81,78 73,91 74,76 73,28 73,62 9,35 8,61 9,50 9,52 9,22 9,49 10,34 9,27 9,02 9,03 % 12,8 11,1 12,0 11,7 11,3 11,6 14,0 12,4 12,3 12,3 9

celkové silniční osobní dopravě Přepravní výkon silniční nákladní doprava Přepravní výkon železniční nákladní doprava Miliardy t-km Miliardy t- km 39,04 43,45 50,37 48,14 50,88 44,96 51,83 54,83 51,23 54,89 17,50 14,87 15,78 16,30 15,44 12,79 13,77 14,32 14,27 13,97 Ukazatel jednotka 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Počet osobních vozidel (kat. M1) miliony 3,44 3,96 4,11 4,28 4,42 4,44 4,50 4,58 4,70 4,79 4,89 Euro 0 % n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 24 19 16 15 Euro 1 % n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 12 12 11 9 9 Euro 2 % n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 25 25 24 23 16 Euro 3 % n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 22 23 23 24 25 Euro 4 % n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 14 18 19 19 20 Euro 5 46 % n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 2 4 7 10 17 13 10

Počet užitkových vozidel tisíce 384,5 509,8 562,3 630,8 690,9 684,9 681,5 682,8 685,9 685,8 692,5 (kat. N1, N2, N3) Euro 0 % n.a. n.a. n.a. 16 11 5 2 0 n.a. n.a.?euro I1 % n.a. n.a. n.a. 13 12 10 9 8 n.a. n.a. Euro II2 % n.a. n.a. n.a. 21 19 12 11 10 n.a. n.a. Euro III3 % n.a. n.a. n.a. 41 40 34 33 31 n.a. n.a. Euro IV4 % n.a. n.a. n.a. 9 18 26 26 25 n.a. n.a. Euro V5 % n.a. n.a. n.a. 0 0 13 18 25 n.a. n.a. Počet autobusů (kat. M2 a M3) tisíce 18,25 20,13 20,33 20,42 20,37 19,94 19,65 19,70 19,73 19,72 19,89 Ukazatel Prodej paliv benzin Prodej paliv motorová nafta Prodej paliv- LPG Prodej paliv CNG jedno tka Prodej paliv (včetně biosložek) 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 PJ 94,77 87,76 85,83 89,57 86,13 83,33 75,55 72,46 67,55 63,47 PJ 74,86 138,80 144,91 152,99 153,12 148,14 141,94 142,67 144,31 146,33 PJ 2,85 3,22 3,31 3,54 3,59 3,68 3,50 3,40 3,27 3,17 PJ 0,10 0,15 0,15 0,20 0,25 0,30 0,35 0,40 0,50 0,75 11

Podíl motorové % 44 61 63 63 64 64 65 66 68 70 nafty 46 Relevantní údaje o struktuře vozového parku osobních automobilů z hlediska standardů Euro jsou k dispozici až od r. 2010, do té doby byl sledován pouze počet vozidel vybavených katalyzátorem. Od roku 2013 zahrnuje řádek Euro 5 i vozidla s Euro 6. Kontaktní osoba: Ing. Miroslav Kopáček tel.: 225 279 204 e-mail: mkopacek@spcr.cz V Praze dne 3. července 2015 12