OBSAH 1 Úvod... 8 2 Cíl práce... 9 3 Metodika... 11 4 Teoretická část... 15 4.1 Základní pojmy... 15 4.2 Třídění daní používané k analýzám jejich dopadu... 17 4.2.1 Klasifikace daní dle jejich dopadu na tržní mechanizmus... 17 4.2.2 Klasifikace daní dle stanovení hodnoty daně vzhledem k daňovému základu... 18 4.2.3 Klasifikace daní dle stupně jejich progrese... 18 4.3 Teorie přesunu a dopadu daní... 19 4.4 Legislativa České republiky... 20 4.5 Směrnice Evropské unie... 22 4.6 Spotřební daň z tabákových výrobků... 25 4.6.1 Předmět daně... 25 4.6.2 Základ daně z tabákových výrobků... 26 4.6.3 Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků... 27 4.6.4 Daňová povinnost... 27 5 Praktická část... 29 5.1 Vývoj sazeb a výpočet spotřební daně z tabákových výrobků... 29 5.2 Vývoj inkasa spotřebních daní... 30 5.3 Spotřeba cigaret... 31 5.4 Incidence spotřební daně... 32 6
5.4.1 Cenový vývoj u vybraných druhů cigaret... 32 5.4.2 Analýza progresivity vybrané spotřební daně... 46 5.5 Analýza spotřeby tabákových výrobků... 52 5.5.1 Analýza spotřeby příjmových skupin domácností... 52 5.5.2 Analýza spotřeby vybraných druhů cigaret... 53 5.6 Analýza vydaných tabákových nálepek... 54 6 Diskuze a závěr... 58 7 Použité zdroje... 63 8 Přílohy... 64 7
1 Úvod Za nejdůležitější funkci výběru daní je považována fiskální funkce. Inkaso činí více jak 90 % všech příjmů do státního rozpočtu. Základním kritériem pro rozdělení daní je vazba na důchod poplatníka. Přímé daně krátí důchod poplatníka, zatímco u nepřímých daní se liší plátce daně a osoba, která tuto daň fakticky platí v rámci ceny výrobku, tedy konečný spotřebitel. Plátcem daně je fyzická či právnická osoba, která určitý výrobek poskytla. Daň z tabákových výrobků je jednou z pěti spotřebních daní zavedených v České republice. Spotřební daně zatěžují pět komodit minerální oleje, tabákové výrobky, líh, pivo a víno. Od roku 2008 lze do této skupiny zařadit také ekologické daně na plyn, pevná paliva a elektřinu. Spotřební daně spravuje pověřený celní úřad sídlící v Kolíně a v Kutné Hoře, což komplikuje sdílení administrativy s ostatními daněmi. Správce přijímá návrhy na stanovení konečné ceny, registruje objednávky nálepek a předává je následně plátci daně. S výběrem spotřební daně je spojena další funkce, a to regulace spotřeby zdraví škodlivých látek. V období let 2004 až 2008 došlo k výraznému růstu sazeb v souvislosti s harmonizací legislativy s Evropskou unií. Výše sazeb spotřební daně z tabákových výrobků značně ovlivňuje cenu cigaret. Růst spotřební daně však může mít za následek rozvoj podmínek pro nárůst šedé ekonomiky. 8
2 Cíl práce V této práci je řešena problematika spotřební daně z tabákových výrobků. Především vývoj a změny sazeb této daně, a to v návaznosti na vstup České republiky do Evropské unie, kdy Česká republika musela harmonizovat svoji legislativu v oblasti spotřebních daní během tříletého přechodného období. Cílem této práce je kvantifikovat a identifikovat incidenci spotřební daně z tabákových výrobků placené v ČR. V této práci je řešena skutečnost, jak ceny vybraného zdaněného zboží reagují na změnu daňové sazby a v návaznosti na to, jak se mění spotřebovávané množství v souvislosti se změnou ceny. Růst cen výrobků je předpokladem pro snížení spotřebovávaného množství, avšak v případě tabákových výrobků neexistují blízké substituty, tedy poptávka po cigaretách je neelastická. Předpokladem je, že výše spotřeby neklesá, spotřebitel přechází pouze na jinou, levnější značku cigaret. Další určení daňové incidence pro roky 2002 až 2005 zahrnuje metodu kvantifikace daňové incidence založené na porovnání indexů koncentrace důchodů a daní, přičemž indexy koncentrace jsou odvozeny ze známé Lorenzovy křivky koncentrace důchodů. Nulovou hypotézou je, že spotřební daň z tabákových výrobků na důchody dopadá regresivně. V této metodě jsou použity údaje z českého statistického úřadu, a to konkrétně z rozdělení domácností podle čistého příjmu, protože statistika neposkytuje rozdělení podle hrubých příjmů. Předpokladem je, že za použití hrubých příjmů, by se výsledky posunuly dále do oblasti regresivity. První část této práce zahrnuje teoretické poznatky současné daňové teorie v oblasti daní. V jednotlivých kapitolách jsou definovány základní pojmy, klasifikace daní. Dále je zde analyzována problematika postupné harmonizace právních předpisů České republiky s legislativou Evropské unie. Druhá část obsahuje analýzu vývoje sazeb, inkasa spotřební daně z tabákových výrobků, kvantifikaci přesunu a efektivní dopad daně v období realizace změn daňové 9
sazby v případě vybraného sortimentu tabákových výrobků (Mars, Start, Sparta, Petra, LM, Marlboro). Dále analýzu pomocí metody kvantifikace daňové incidence založené na porovnání indexů koncentrace důchodů a daní a výsledky, kterých bylo dosaženo. Stanoveny jsou tedy následující hypotézy: 1. poptávka po cigaretách je neelastická, výše spotřeby neklesá, 2. spotřební daň z tabákových výrobků na důchody dopadá regresivně, 3. použití hrubých příjmů posune výsledky dále do oblasti regresivity. 10
3 Metodika Po zadání diplomové práce byla prostudována dostupná literatura týkající se teorie daní a daňové incidence. Následoval primární výzkum vývoje cen vybraných značek cigaret v souvislosti se změnami sazby daně z tabákových výrobků v období let 2004 až 2007. Dále byla zjištěna sekundární data z webových stránek statistického úřadu o spotřebě cigaret v České republice v letech 1999 až 2006 a o spotřebě tabáku jednotlivých příjmových skupin, z databáze celní správy České republiky data o vývoji inkasa spotřebních daní a spotřební daně z tabákových výrobků v letech 2004 až 2007 a z Generálního ředitelství cel o vydaných tabákových nálepkách na cigarety. Etapy vypracování práce: Zadání diplomové práce červen 2006 Studium literatury leden až duben 2007 Vypracování teoretické části květen až listopad 2007 Zmapování cen cigaret leden až listopad 2007 Vyhledání údajů o spotřebě tabáku říjen až listopad 2007 Analýza vývoje sazeb leden 2008 Analýza vývoje inkasa leden 2008 Incidence spotřebních daní únor 2008 Analýza spotřeby cigaret březen 2008 Vypracování praktické části leden až duben 2008 Zpracování závěru duben 2008 Odevzdání bakalářské práce květen 2008 Pro vypracování teoretické části byla v jednotlivých kapitolách využita metoda definice k podání základních pojmů, klasifikace daní, vývoje a dopadu daní a faktorů, které přesun daně ovlivňují. Analýza byla užita v částech zabývajících se samotnou spotřební daní, vývojem sazeb spotřební daně z tabákových výrobků od roku 2004 až do roku 2007, vývojem inkasa této daně od roku 2004 do roku 2007 a spotřebou jednotlivých příjmových skupin. 11
Metoda kvantifikace a identifikace byla využita v praktické části incidence spotřební daně k určení daňové incidence. Metoda indukce a syntézy byla použita v závěru této práce pro zobecnění závěrů, týkajících se jednotlivých značek cigaret a pro shrnutí závěrů jednotlivých kapitol praktické části. V kapitole spotřeby cigaret byla užita metoda deskripce časové řady. Pro tuto metodu byly stanoveny následující ukazatele: První diference: d t = y t y t-1 Relativní přírůstek: r t = d t / y t-1 Koeficient růstu spotřeby: k t = y t / y t-1 d t...první diference v roce t, y t...pozorovaná hodnota v roce t, y t-1...pozorovaná hodnota v roce t-1, r t...relativní přírůstek v roce t, k t...koeficient růstu v roce t. Ze zjištěných hodnot ukazatelů první diference a relativního přírůstku byly stanoveny průměrné hodnoty aritmetickým a geometrickým průměrem. Aritmetický průměr: A = (d 2 + d 3 + + d T ) / (T - 1) Geometrický průměr: G = (k 2 k 3 k T ) 1 / (T-1) d t...první diference v roce t, T...počet let ve sledovaném období, k t...koeficient růstu v roce t. V části analýzy daňové progresivity byla použita Lorenzova křivka a Kakwaniho metoda. Lorenzova křivka se konstruuje jako poměr počtu domácností v procentech k celkovému důchodu v procentech, který tyto domácnosti získávají. Důležitým 12
pravidlem je kumulativní způsob načítání příjmů domácností (tj. od domácností, které mají nejnižší příjmy, až po domácnosti s příjmy nejvyššími). Vlastní ukazatel daňové progresivity nebo regresivity je pak konstruován na základě tzv. Giniho koeficientu (indexu): G = k...počet tříd, x i, x j...průměry tříd, k 1 k i= 1 j= i+ 1 n i, n j...absolutní četnost tříd, x... vážený průměr, n...absolutní četnost. x x i x n 2 j n n i j, Kakwaniho metoda zavádí index daňové progresivity P, resp. regresivity odvozený od křivky daňové koncentrace C(p), která měří rozložení daňového břemene mezi domácnosti. Na základě koncentračních křivek se vypočte index daňové koncentrace C a index důchodové koncentrace G jako jedna minus 2x plocha pod křivkou. Obě křivky koncentrace, tj. křivku koncentrace důchodů L(p) i křivku koncentrace daní C(p), lze zakreslit do jednoho grafu. Vzájemná poloha obou křivek vyjadřuje stupeň progresivity daní. Graf č. 1: Křivky koncentrace Koncentrace III II I Kvantily obyvatel L(p) C(p) linie rovné distribuce 13
Plocha kvadrantu je rozdělena na 3 oblasti podle polohy obou křivek. Křivka koncentrace daní se může nacházet v oblasti označené I. V této oblasti je daň progresivní, neboť relativně více postihuje příjemce vyšších důchodů. V oblasti označené jako II je daň regresivní a v oblasti nad linií rovné distribuce označenou jako III je daň vysoce regresivní. Křivka daňové koncentrace také ukazuje, jaký podíl daně platí každá důchodová skupina. Matematicky je Kakwaniho index progresivity daně P, vyjádřen jako: P = C G, C index daňové koncentrace, G index důchodové koncentrace, P index progresivity. Platí, že: při P = 0 je daň proporcionální, při P > 0 je daň progresivní, při P < 0 je daň regresivní. Tab. č. 1: Kakwaniho klasifikace indexů progresivity Výše indexu progresivity [%] Hodnocení méně než -30 velmi regresivní -30 až -15 dosti regresivní -15 až -5 mírně regresivní -5 až +5 převážně proporcionální +5 až +15 mírně progresivní +15 až +30 dosti progresivní +30 a více velmi progresivní Ke zpracování diplomové práce bylo využito literárních, internetových zdrojů a interních zdrojů Generálního ředitelství cel. Diplomová práce je zpracovaná v aplikaci Microsoft Word, grafy v aplikaci Microsoft Excel. 14
4 Teoretická část V této části práce se zabývám teoretickými poznatky současné daňové teorie v oblasti daní. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány základním pojmům, definicím a klasifikaci daní, dopadu daní, současné právní úpravě a směrnicím Evropské unie. 4.1 Základní pojmy Příjmy veřejných rozpočtů jsou daně, poplatky a půjčky. [1] Daně jsou povinné zákonem stanovené platby nenávratného charakteru vybírané prostřednictvím správců daně (finančních a celních úřadů) od fyzických a právnických osob ve prospěch veřejného rozpočtu. [2] Daň je platba neúčelová a neekvivalentní. Neúčelovostí rozumíme, že daň nemá financovat konkrétní projekt vlády, stane se pouze součástí celkových příjmů veřejného rozpočtu. Neekvivalentnost pro poplatníka znamená, že nemá nárok na protihodnotu odpovídající výši zaplacené daně. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech nebo je nepravidelná a platí se za určitých podmínek. Poplatek je peněžním ekvivalentem za služby poskytované veřejným sektorem. Je účelový, dobrovolný, nepravidelný a nenávratný. Půjčka je úvěrový příjem veřejného rozpočtu. Je to návratná, nepovinná a nepravidelná platba účelového nebo neúčelového charakteru. Funkce daní jsou: alokační, redistribuční, stabilizační, fiskální. [1] 15
Alokační funkce se uplatňuje v případě, že trh projevuje neefektivnost v alokaci zdrojů. Jako příčiny tržního selhání jsou uváděny: existence veřejných statků, externalit a nedokonalá konkurence. Funkce redistribuční je důležitá proto, že lidé nepovažují rozdělení důchodů a bohatství za spravedlivé. Veřejné finance proto mají za úkol přesunout část těchto důchodů a bohatství směrem k chudším jedincům. Stabilizační funkce zmírňuje cyklické výkyvy v ekonomice kvůli zajištění cenové stability a dostatečné zaměstnanosti. Za nejdůležitější funkci se považuje funkce fiskální, díky které se získávají peněžní prostředky do veřejného rozpočtu, z kterého jsou pak financovány veřejné výdaje. Podíl daní jako příjmu na celkových příjmech veřejného rozpočtu dosahuje v ČR více než 90%. Jedním z nejzákladnějších kritérií, podle které se daně rozdělují, je vazba na důchod poplatníka. Pak daně rozlišujeme na daně: přímé, nepřímé. [1] Daně přímé krátí důchod poplatníka a poplatník platbu daně nemůže přesunout na jiný subjekt. Zatímco u daní nepřímých plátce daň odvádí, ale neplatí ji z vlastního důchodů, nýbrž daň přenáší na jiný subjekt (poplatníka), který ji fakticky platí v podobě vyšší ceny. 16
4.2 Třídění daní používané k analýzám jejich dopadu Daně třídíme podle nejrůznějších hledisek. V této kapitole je zpracováno třídění používané k analýzám jejich dopadu. 4.2.1 Klasifikace daní dle jejich dopadu na tržní mechanizmus Každá daň odebírá daňovému subjektu určitou část jeho nominálního důchodu. Ochuzuje ho o finanční prostředky. Ze své podstaty vyvolává u poplatníka důchodový efekt. Užší pojetí, které je častější a používá se v daňových analýzách, považuje za neutrální daň takovou, která kromě důchodového efektu nemá současně efekt substituční. Ten motivuje poplatníka ke změně jeho aktivit s cílem minimalizovat svoji daňovou zátěž. Daňový subjekt tak může nahrazovat zdaněnou mzdu zvyšováním volného času, spotřebu akcízovaného zboží jeho blízkým substitutem, případně má tendenci přesunovat své aktivity do stínových částí ekonomiky. Čím větší bude substituční efekt daně, tím méně bude neutrální k ekonomickému mechanizmu. [3] Z tohoto pohledu jsou daně: distorzní, nedistorzní (neutrální). [3] U distorzích daní se vyskytují oba efekty. Jak důchodový, tak i substituční. Tyto daně ovlivňují poplatníky ve výběru svých ekonomických aktivit. Nedistorzní daně v sobě nesou pouze důchodový efekt a tak poplatník není motivován k přesunu svých výdajů ke komoditám s nižší elasticitou poptávky. 17
4.2.2 Klasifikace daní dle stanovení hodnoty daně vzhledem k daňovému základu Daň může být stanovena podle množství jednotek daňového základu nebo se její výše určuje z ceny zdaňovaného základu. Z tohoto hlediska rozlišujeme daně. jednotkové (specifické), ad valorem (k hodnotě). [3] Jednotkové daně jsou stanoveny podle množství jednotek daňového základu nebo množství jednotek užitečné vlastnosti v daňovém základu (např. objem přepočteného 100% lihu obsaženého v alkoholických nápojích). Typickým přestavitelem těchto daní jsou daně spotřební. Daně ad valorem se určují podle ceny zdaňovaného základu, jejich výše se určuje nejčastěji procentem. Zástupci těchto daní jsou daně důchodové nebo, daně z přidané hodnoty nebo také clo. Výhodou valorických celních sazeb je jejich odolnost proti inflačním vlivům, neboť bez ohledu na změny cenové hladiny zboží tvoří clo stabilní procentuální podíl. [4] 4.2.3 Klasifikace daní dle stupně jejich progrese Pro různé příjmové skupiny domácností je míra zdanění rozdílná. Tato klasifikace nám pomáhá posoudit, zda je zdanění spravedlivé a jak se míra zdanění bude měnit od domácností s nízkými příjmy až po domácnosti s vysokými příjmy. Rozlišujeme pak daně: proporcionální, progresivní, regresivní. [3] 18
Proporcionální daně jsou daně, kdy se míra zdanění s rostoucím důchodem poplatníka nemění. Poplatníci s různou výší příjmu platí stejné % ze svého důchodu jako daň. Pak platí, že: daň / důchod = konstanta. Progresivní daně jsou daně, kdy míra zdanění je tím vyšší, čím je důchod poplatníka vyšší. Tedy s růstem příjmu poplatník platí vyšší část svého důchodu jako daň. Pak platí, že: daň / důchod = rostoucí funkce důchodu. Regresivní daně jsou daně, kdy míra zdanění je tím menší, čím je příjem poplatníka vyšší. Poplatník s vyšším důchodem platí menší % svého důchodu jako daň. Pak platí, že: daň / důchod = klesající funkce důchodu. 4.3 Teorie přesunu a dopadu daní Incidenční analýzy se zabývají zjišťováním rozložení břemene různých daní mezi členy společnosti, přičemž nejčastěji se sleduje, jakou část z celkových daní (nebo z celé daně) nesou příslušníci různých důchodových skupin. Daň uložená různým subjektům zákonem zpravidla nevyjadřuje skutečné břemeno neboť existuje možnost přesunu na jiné subjekty, které však v zákoně jako plátci uvedeni nejsou. [5] Nejprve si musíme uvědomit, že daň dopadá na subjekty dvěma způsoby, a to ze zákona tzv. zákonný dopad daně a skutečně tzv. skutečný neboli efektivní dopad daně. [1] Z hlediska daňové praxe je důležitý dopad zákonný, neboť subjekty vymezené zákonem jsou povinny daň řádně a včas platit, jinak se vystavují nebezpečí sankcí. Tyto subjekty jsou naší daňovou právní úpravou označováni jako plátci daně. Jsou to osoby fyzické i právnické. Avšak daň plátci nekrátí jeho reálný důchod, plátce daň převádí na další subjekt. 19
Z hlediska ekonomického je důležitější efektivní dopad determinující ceny a důchody. Efektivní dopad daně se týká pouze jednotlivců. V tomto případě daň krátí reálný důchod této fyzické osoby. Daně placené právnickými osobami vždy dopadají ve svém konečném důsledku na osobu fyzickou. Tyto daně placené buď subjektem, jednotlivcem nebo společností mohou být přesouvány dopředu nebo dozadu. Přesuny se realizují na trzích výrobků, faktorů a kapitálu a to buď dopředu (na kupujícího na trhu), nebo dozadu (na prodávajícího na trhu). Přesun může být částečný, plný (stoprocentní) nebo dokonce více než stoprocentní. Pokud k přesunu nedojde vůbec, říkáme, že je nulový. Jedna daň může být přesunuta zároveň dopředu i dozadu a subjekt, na nějž se daň přesune, může ji opět přesunout na jiné subjekty. Tak dochází po uložení daně k procesu postupného přesouvání daně stále dál od zdaněného subjektu. Mikroekonomická analýza konkurenčního trhu dochází k následujícím poznatkům o efektivně placené nepřímé dani: čím je poptávka elastičtější, tím větší část daně nese výrobce, čím je poptávka méně elastická, tím větší část daně nese spotřebitel. [5] 4.4 Legislativa České republiky Spotřební daně byly do daňové soustavy České republiky zavedeny daňovou reformou platnou od 1. 1. 1993. - univerzální daň z přidané hodnoty - spotřební daň z: uhlovodíkových paliv a maziv, lihu, piva, vína, tabákových výrobků. [3] 20
V roce 2003 v souvislosti s blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie byl přijat nový zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Nový zákon musel být v době vstupu České republiky do Evropské unie v souladu s právem Evropských společenství v oblasti spotřebních daní až na vyjednané výjimky v přístupové smlouvě. Do oblasti nepřímých daní s platností k 1. 1. 2008 byl zaveden nový zákon 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. První etapa tzv. ekologické daňové reformy spočívá ve zdanění: zemního plynu, pevných paliv, elektřiny. Správa této daně spadá pod celní orgány stejně jako spotřební daně. Právní úprava musí respektovat hlavní zásady daňové problematiky stanovené ve Smlouvě o založení Evropského společenství z roku 1957. Článek 90 - Členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných členských států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny podobné výrobky domácí. Členské státy nepodrobí dále výrobky jiných členských států vnitrostátnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou ochranu jiným výrobkům. [6] Článek 91 - Pokud jsou výrobky vyvezeny na území některého členského státu, nesmí být navrácení vnitrostátních daní vyšší než vnitrostátní daně, kterým byly výrobky přímo nebo nepřímo podrobeny. [6] Článek 92 - Osvobození od daně a navracení daní při vývozu do jiných členských států s výjimkou daně z obratu, spotřebních a ostatních nepřímých daní, jakož i vyrovnávací poplatky při dovozu z členských států jsou přípustné pouze tehdy, pokud zamýšlená opatření na omezenou dobu předem schválila Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou. [6] 21
Článek 93 - Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně přijme ustanovení k harmonizaci právních předpisů týkajících se daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní v rozsahu, v jakém je tato harmonizace nezbytná pro vytvoření a fungování vnitřního trhu ve lhůtě uvedené v článku 14. [6] V oblasti spotřebních daní v rámci EU neexistují jednotné sazby a ani stejný počet výrobků podléhajících spotřební dani. Proto se u spotřebních daní uplatňuje princip vybírání spotřební daně v zemi spotřeby a ne výroby. Další zásadou je umožnit volný oběh zboží nezatíženého spotřební daní až do dne, kdy je toto zboží dodáno pro konečnou spotřebu. Základním principem je využívání daňových skladů. Daňová povinnost obecně vzniká okamžikem vyskladnění z daňového skladu, sazba spotřební daně je stejná bez ohledu na původ zboží (podmínka stejného zacházení). Správa spotřebních daní přešla do kompetence celních úřadů, a to z následujících důvodů: neprobíhají kontroly na hraničních přechodech v důsledku odstranění vnitřních hranic v Evropské unii a celní správa má tak kapacity pro tuto správu, ve většině zemí Evropské unie provádí správu spotřebních daní celní orgány, postupy ve správě spotřební daně se podobají celním postupům. 4.5 Směrnice Evropské unie Předmětem harmonizace spotřebních daní je jejich struktura v členských státech a dále sbližování sazeb těchto daní. Hlavními dopady je zvýšení daňových sazeb a zavedení jednotného systému pro pohyb a zdaňování výrobků podléhajících spotřební dani po celé EU. Cílem harmonizace právních předpisů v oblasti spotřební daně z tabákových výrobků je usnadnit volný pohyb tabáku v rámci Evropské unie. 22
Sblížení spotřební daně z tabákových výrobků mezi členskými státy bylo provedeno následujícími nejdůležitějšími právními předpisy v této oblasti: Směrnice Rady č. 92/79/EHS, o sbližování daní z cigaret. [7] Každý členský stát musí od 1. ledna 1993 uplatňovat celkovou minimální spotřební daň, jejíž dopad je stanoven na 57 % maloobchodní prodejní ceny (včetně všech daní) cigaret nejžádanější cenové kategorie. Směrnice Rady č. 92/80/EHS, o sbližování sazeb spotřebních daní z jiných tabákových výrobků než z cigaret. [7] Směrnice Rady č. 95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. [7] Výše specifické spotřební daně nesmí být nižší než 5 % a vyšší než 75 % souhrnné výše specifické a poměrné spotřební daně ukládané na tyto cigarety. Specifická složka spotřební daně nesmí být nižší než 5 % a vyšší než 55 % celkového daňového zatížení, které vychází ze souhrnu poměrné spotřební daně, specifické spotřební daně a daně z obratu ukládané na tyto cigarety. Směrnice Rady č. 1999/10/ES, kterou se mění směrnice 92/79/EHS o sbližování daní z cigaret, směrnice 92/80/EHS o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnice 95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků. [7] Směrnice Rady č. 2002/10/ES, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků. [7] 23
Každý členský stát musí uplatňovat celkovou minimální spotřební daň, jejíž dopad je stanoven na 57 % maloobchodní prodejní ceny (včetně všech daní) cigaret nejžádanější cenové kategorie a tato nesmí být nižší než 60 EUR za 1000 ks. Od 1. července 2006 se částka "60 EUR" nahrazuje částkou "64 EUR". Členské státy, které vybírají celkovou minimální spotřební daň ve výši nejméně 95 EUR za 1000 cigaret nejžádanější cenové kategorie, nemusejí požadavek minimálního dopadu ve výši 57 % splnit. Od 1. července 2006 se částka "95 EUR" nahrazuje částkou "101 EUR". Směrnice Rady č. 2003/117/EHS, kterou se mění směrnice 92/79/EHS a 92/80/EHS, s cílem povolit Francouzské republice prodloužené uplatňování nižších sazeb spotřební daně na tabákové výrobky uvolněné ke spotřebě na Korsice. [7] Tři zásadní omezení pro stanovení výše sazeb pro spotřební daň z cigaret jsou: 1. Pevná část daně se musí pohybovat v rozmezí 5 75 % ze souhrnné částky pevné a procentní části daně a v rozmezí 5 55% ze souhrnného daňového zatížení včetně daně z přidané hodnoty. 2. Celková spotřební daň musí činit 57 % z částky pro konečného spotřebitele. 3. Celková spotřební daň musí činit 64 EUR na 1 000 ks cigaret. Česká republika získala několik výjimek, co se týče časového harmonogramu sblížení sazeb spotřební daně z cigaret. Požadavek uplatnění celkové minimální spotřební daně ve výši 57 % z ceny pro konečného spotřebitele a podmínka 60 EUR na 1 000 ks cigaret byly odloženy až do 31. prosince 2006. Podobně stanovená minimální částka 64 EUR na 1 000 ks dostala výjimku do 31. prosince 2007. 24
4.6 Spotřební daň z tabákových výrobků V této kapitole se zabývám předmětem daně, základem daně, sazbami, výpočtem daně z tabákových výrobků a daňovou povinností. 4.6.1 Předmět daně Předmětem daně jsou tabákové výrobky. Tabákovými výrobky se pro účely zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření. Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) cigaretami 1. tabákové provazce, které se kouří jako takové a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b), 2. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo 3. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru, b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří jako takové a které 1. obsahují výlučně přírodní tabák, 2. mají krycí list z přírodního tabáku, 3. obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, a vázací list, oba listy z rekonstituovaného tabáku, jejichž jednotková hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 1,2 g a krycí list je vinutý ve tvaru spirály v ostrém úhlu nejméně 30o k podélné ose tabákového smotku, nebo 4. obsahují tabákovou náplň, krycí list v normální barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku zakrývající celý výrobek včetně případného filtru, ale nezakrývající náustek v případě náustkových doutníků, jejichž jednotková 25
hmotnost činí bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a venkovní obvod minimálně jedné třetiny délky tabákového smotku je nejméně 34 mm, c) tabákem ke kouření 1. řezaný nebo jinak dělený tabák, kroucený, zvlákněný nebo lisovaný do bloků a vhodný ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování, 2. tabákový odpad upravený pro konečného spotřebitele, který nespadá pod písmena a) a b) a který je použitelný ke kouření, nebo 3. tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti tabákových částic užších než 1 mm; jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret, d) ostatním tabákem tabákové výrobky, které nespadají pod písmeno c), jsou upraveny pro kouření a určeny k jinému účelu. Za tabákové výrobky podléhající dani se považují i ty výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák. Za tabákové výrobky se nepovažují výrobky, které se používají výlučně k lékařským účelům. [8] 4.6.2 Základ daně z tabákových výrobků Spotřební daň z tabákových výrobků se skládá ze dvou částí, a to procentní a pevné. Základem daně pro procentní část daně je cena pro konečného spotřebitele. Cenou pro konečného spotřebitele cigaret se rozumí nejrozšířenější cena cigaret pro konečného spotřebitele stanovená podle prodeje tabákových nálepek u Celního úřadu Kutná Hora za předchozí kalendářní rok. Tato cena slouží k výpočtu výše sazeb u cigaret. Základem daně pro pevnou část daně je množství vyjádřené v kusech u cigaret, doutníků a cigarillos a množství v kilogramech u tabáku. [8] 26
4.6.3 Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků V České republice stávající sazby nedosahují úrovně minimálních sazeb platných v Evropské unii. Sazby daně z tabákových výrobků, platné k 1. 1. 2008 jsou uvedeny v tabulce č. 2. Tab. č. 2: Sazby daně z tabákových výrobků platných od 1. 1. 2008 Text Sazby daně Procentní Pevná Minimální Cigarety 28 % 1,03 Kč/kus celkem nejméně však 1,92 Kč/kus Doutníky, cigarillos 1,15 Kč/kus Tabák ke kouření 1 280,00 Kč/kg Ostatní tabák 1 280,00 Kč/kus Pramen: [8] Výše daně se vypočítá jako součet pevné části daně násobený počtem kusů nebo počtem kilogramů a procentní části daně. U cigaret se každých započatých 90 mm délky tabákového provazce považuje za jeden kus. Je-li výše daně u tabákových výrobků vypočtená tímto způsobem nižší než stanovená minimální sazba daně, použije se minimální sazba daně. 4.6.4 Daňová povinnost Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. [8] 27
Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. [8] Daňová povinnost vzniká výrobou nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropské unie. Daňová povinnosti u spotřební daně z tabákových výrobků odpovídá hodnotě odebraných tabákových nálepek u Celního úřadu Kolín. Daňové prohlášení je nahrazeno objednávkou tabákových nálepek. Daň je splatná do 60-ti dnů ode dne odebrání. 28
5 Praktická část V této části práce analyzuji vývoj sazeb v období let 2004 až 2007, inkaso této spotřební daně v letech 2004 až 2007 a vývoj spotřeby cigaret v České republice v období let 1999 až 2006. V další řadě analyzuji přesun a efektivní dopad daně v období realizace změn daňové sazby v případě vybraného sortimentu tabákových výrobků (Mars, Start, Sparta, Petra, LM, Marlboro). Dále obsahem této kapitoly je analýza progresivity vybrané daně, analýza spotřeby tabákových výrobků a vydaných tabákových nálepek. 5.1 Vývoj sazeb a výpočet spotřební daně z tabákových výrobků Vstupem České republiky do Evropské unie, tedy k 1. 5. 2004, byla stanovena pevná sazba daně 0,48 Kč/kus, procentní sazba daně 23 % a minimální sazba daně 0,94 Kč/kus. Česká republika se zavázala, že v roce 2007 bude spotřební daň z cigaret činit minimálně 57 % z ceny pro konečného spotřebitele a 60 Eur na 1 000 kusů. Od ledna 2008 minimálně 64 Eur na 1 000 kusů. Následovalo tedy postupné zvyšování sazeb spotřební daně prováděné zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, a to ke dni 1. 7. 2005, 1. 4. 2006, 1. 3. 2007 a 1. 1. 2008. Poslední platná novela týkající se minimálních sazeb spotřební daně z tabákových výrobků nebyla zatím v cenách cigaret realizována. Vývoj sazeb spotřební daně z cigaret znázorňuje tabulka č. 3. Tab. č. 3: Vývoj sazeb spotřební daně z cigaret do 70 mm Sazby daně Platné od Procentní Pevná Minimální 1. 5. 2004 23 % 0,48 Kč/kus 0,94 Kč/kus 1. 7. 2005 24 % 0,60 Kč/kus 1,13 Kč/kus 1. 4. 2006 25 % 0,73 Kč/kus 1,36 Kč/kus 1. 3. 2007 27 % 0,88 Kč/kus 1,64 Kč/kus 1. 1. 2008 28 % 1,03 Kč/kus 1,92 Kč/kus 29
5.2 Vývoj inkasa spotřebních daní Společně s daní z přidané hodnoty, daní z příjmů právnických osob a daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tvoří spotřební daně největší část z příjmů do státního rozpočtu. Porovnání vývoje inkasa daní v oblasti nepřímých daní znázorňuje tabulka č. 4. Tab. č. 4: Vývoj inkasa daně z přidané hodnoty a spotřebních daní v mld. Kč Inkaso/rok 2004 2005 2006 2007 DPH 184,3 208,4 217,8 236,3 SPD 85,8 110,4 119,4 138,9 Pramen: [9], [10] Podíl výnosu spotřební daně z tabákových výrobků na celkovém výnosu ze spotřebních daní se v posledních letech přibližuje k 30%. Vývoj výše inkasa spotřební daně z tabákových výrobků a podíly výnosu na celkovém výnosu spotřebních daní jsou uvedeny v tabulce č. 5. Tab. č. 5: Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků v mld. Kč a jeho podíl na celkovém výnosu ze spotřebních daní Inkaso/rok 2004 2005 2006 2007 V mld. Kč 22,0 25,4 32,2 42,4 V % ze SPD 25,6 23,0 27,0 30,5 Pramen: [9], [10] Předpisem č. 217/2005 Sb. došlo ke změně zákona o spotřebních daních a zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků. Tato novela nabyla platnosti od července 2005. Z tohoto důvodu došlo v první polovině roku 2005 k předzásobení výrobců cigaret tabákovými nálepkami. To zapříčinilo výrazný pokles výběru této daně v období září až prosinec 2005. Ale i přes nerovnoměrný odběr tabákových nálepek byl výnos daně za rok 2005 o 1,3 mld. Kč vyšší než odhad. 30
Příjem do státního rozpočtu ze spotřební daně z tabákových výrobků za rok 2006 činil 32,2 mld. Kč. Výrobci a dovozci tabákových výrobků reagovali na očekávanou změnu sazeb k 1. 4. 2006 odběrem výrazně vyššího množství tabákových nálepek v období leden až březen 2006. Předzásobení tvořilo 88 % celkového odběru tabákových nálepek. Díky tomu mohli dovozci a výrobci tabákových výrobků uvádět na trh tabákové výrobky zdaněné nižší sazbou daně. Příjmy do státního rozpočtu ze spotřební daně z tabákových výrobků za rok 2006 byly o 4,2 mld. Kč nižší než stanovený odhad. Někteří výrobci byli dokonce natolik předzásobeni, že ještě v roce 2007 uváděli na trh cigarety se sazbou spotřební daně platnou k 1. 7. 2005. 5.3 Spotřeba cigaret V této kapitole analyzuji vývoj spotřeby cigaret z údajů získaných z databáze Českého statistického úřadu v období změn sazeb spotřební daně z tabákových výrobků. Z metod analýzy časové řady jsem využila metodu deskripce, kdy porovnávám postupně dvě po sobě jdoucí hodnoty. Tab. č. 6: Vývoj spotřeby cigaret v letech 2000 až 2006 Rok Spotřeba cigaret [ks/osoba] První diference [ks] Relativní přírůstek [%] Koeficient růstu spotřeby [%] 1999 2090 2000 1882-208 -9,95 90,05 2001 1664-218 -11,58 88,42 2002 1893 229 13,76 113,76 2003 2192 299 15,80 115,80 2004 2243 51 2,33 102,33 2005 2275 32 1,43 101,43 2006 2338 63 2,77 102,77 Pramen: [11] Ze zjištěných hodnot ukazatelů první diference a relativního přírůstku jsem kvantifikovala průměrný absolutní přírůstek (35,43 ks) a průměrný relativní přírůstek (1,61 %). 31
Dle údajů Českého statistického úřadu spotřeba kusů cigaret na osobu v letech 2000 a 2001 vykázala klesající trend. V následujícím roce se spotřeba cigaret dostala přibližně na úroveň roku 2000 a v roce 2003 byl v České republice zaznamenán nadprůměrný nárůst spotřeby cigaret, a to o 15,8 %. V roce 2004 došlo opět k nadprůměrnému přírůstku spotřeby, avšak stejně jako v roce 2006 se jednalo o růst oproti přecházejícímu roku pohybující se kolem 2,5 %. V roce 2005 byl zaznamenán podprůměrný přírůstek spotřeby. Cílem výběru spotřebních daní je nejen příjem financí do státního rozpočtu, ale také regulace spotřeby zdraví škodlivých látek. Z údajů uvedených v kapitolách vývoj inkasa a spotřeba cigaret je patrné, že spotřební daň z tabákových výrobků plní spíše funkci fiskální než-li výchovnou. V dlouhodobém horizontu spotřeba cigaret v České republice roste. 5.4 Incidence spotřební daně V této kapitole analyzuji přesun a efektivní dopad daně v období realizace změn daňové sazby v případě vybraného sortimentu tabákových výrobků (Mars, Start, Sparta, Petra, LM, Marlboro). 5.4.1 Cenový vývoj u vybraných druhů cigaret Vývoj cen cigaret značek Mars, Start, Petra, Sparta, LM a Marlboro v letech 2004 a 2007 znázorňuje tabulka č. 7. Tab. č. 7: Vývoj cen u vybraných druhů cigaret v letech 2004 až 2007 v Kč Rok/Značka Mars Start Petra Sparta LM Marlboro 2004 34,00 35,00 44,00 46,00 49,00 57,00 2006 39,00 40,00 44,00 46,00 49,00 60,00 1.II 2007 45,00 43,00 50,00 52,00 55,00 66,00 2.II 2007 49,00 50,00 57,00 59,00 62,00 74,00 32
5.4.1.1 Cigarety Mars V roce 2004 stála krabička cigaret Mars 34,00 Kč. DPH činila 5,43 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,48 Kč za kus a procentní sazbě 23 % byla 17,42 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 5. 2004 při 0,94 Kč za kus, tedy 18,80 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka. V roce 2006 cena krabičky cigaret Mars vzrostla na 39,00 Kč. DPH činila 6,23 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,60 Kč za kus a procentní sazbě 24 % byla 21,36 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 7. 2005 při 1,13 Kč za kus, tedy 22,60 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka. V 1. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Mars vzrostla na 45,00 Kč. DPH činila 7,18 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,73 Kč za kus a procentní sazbě 25 % byla 25,85 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 4. 2006 při 1,36 Kč za kus, tedy 27,20 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka. V 2. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Mars vzrostla na 49,00 Kč. DPH činila 7,82 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,88 Kč za kus a procentní sazbě 27 % byla 30,83 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 3. 2007 při 1,64 Kč za kus, tedy 32,80 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka. Tab. č. 8: Cigarety Mars v letech 2004 až 2007 v Kč Mars 2004 2006 1.II 2007 2.II 2007 cena pro spotřebitele 34,00 39,00 45,00 49,00 DPH 5,43 6,23 7,18 7,82 SPD 18,80 22,60 27,20 32,80 Tab. č. 9: Rozdíly v letech 2004 až 2007 Mars 2004 2006 1.II 2007 2006 1.II 2007 2.II 2007 cena pro spotřebitele 5,00 6,00 4,00 DPH 0,80 0,95 0,64 SPD 3,80 4,60 5,60 33
Výše daně z přidané hodnoty v období let 2004 až 2007 má rostoucí trend, růst spotřební daně je však několikanásobně výraznější. Vývoj ceny bez daně z přidané hodnoty a spotřební daně má naopak dlouhodobý trend klesající, což je patrné z grafu č. 2. Graf č. 2: Rozklad ceny pro konečného spotřebitele v období realizace změn spotřební daně 60 Rozklad ceny v Kč 50 40 30 20 10 0 7,8 7,2 6,2 5,4 27,2 32,8 18,8 22,6 9,8 10,2 10,6 8,4 DPH SPD cena bez DPH a SPD 2004 2006 1.II 2007 2.II 2007 Období 5.4.1.2 Cigarety Start V roce 2004 stála krabička cigaret Start 35,00 Kč. DPH činila 5,59 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,48 Kč za kus a procentní sazbě 23 % byla 17,65 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 5. 2004 při 0,94 Kč za kus, tedy 18,80 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka. V roce 2006 cena krabičky cigaret Start vzrostla na 40,00 Kč. DPH činila 6,93 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,60 Kč za kus a procentní sazbě 24 % byla 21, 06 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 7. 2005 při 1,13 Kč za kus, tedy 22,60 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka. V 1. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Start vzrostla na 43,00 Kč. DPH činila 6,82 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,73 Kč za kus a procentní sazbě 25 % byla 34
25,35 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 4. 2006 při 1,36 Kč za kus, tedy 27,20 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka. V 2. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Start vzrostla na 50,00 Kč. DPH činila 7,98 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,88 Kč za kus a procentní sazbě 27 % byla 31,10 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 3. 2007 při 1,64 Kč za kus, tedy 32,80 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka. Tab. č. 10: Cigarety Start v letech 2004 až 2007 v Kč Start 2004 2006 1.II 2007 2.II 2007 cena pro spotřebitele 35,00 40,00 43,00 50,00 DPH 5,59 6,39 6,87 7,98 SPD 18,80 22,60 27,20 32,80 Tab. č. 11: Rozdíly v letech 2004 až 2007 Start 2004 2006 1.II 2007 2006 1.II 2007 2.II 2007 cena pro spotřebitele 5,00 3,00 7,00 DPH 0,80 0,48 1,11 SPD 3,80 4,60 5,60 Výše daně z přidané hodnoty v období let 2004 až 2007 má rostoucí trend, růst spotřební daně je však několikanásobně výraznější. Vývoj ceny bez daně z přidané hodnoty a spotřební daně má naopak dlouhodobý trend klesající, což je patrné z grafu č. 3. 35
Graf č. 3: Rozklad ceny pro konečného spotřebitele v období realizace změn spotřební daně 60 Rozklad ceny v Kč 50 40 30 20 10 0 8,0 6,9 6,4 5,6 32,8 22,6 27,2 18,8 10,6 11,0 8,9 9,2 DPH SPD cena bez DPH a SPD 2004 2006 1.II 2007 2.II 2007 Období 5.4.1.3 Cigarety Petra V roce 2004 stála krabička cigaret Petra 44,00 Kč. DPH činila 7,03 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,48 Kč za kus a procentní sazbě 23 % byla 19,72 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 18,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 19,72 Kč. V roce 2006 se cena krabičky cigaret Petra nezměnila. DPH činila 7,03 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,60 Kč za kus a procentní sazbě 24 % byla 22,56 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 7. 2005 při 1,13 Kč za kus, tedy 22,60 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka. V 1. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Petra vzrostla na 50,00 Kč. DPH činila 7,98 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,73 Kč za kus a procentní sazbě 25 % byla 27,10 Kč. Avšak vypočtená minimální sazba daně k 1. 4. 2006 při 1,36 Kč za kus, tedy 27,20 Kč je vyšší, proto se pro účely spotřební daně použije tato částka. V 2. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Petra vzrostla na 57,00 Kč. DPH činila 9,10 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,88 Kč za kus a procentní sazbě 27 % byla 36
32,99 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 32,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 32,99 Kč. Tab. č. 12: Cigarety Petra v letech 2004 až 2007 v Kč Petra 2004 2006 1.II 2007 2.II 2007 cena pro spotřebitele 44,00 44,00 50,00 57,00 DPH 7,03 7,03 7,98 9,10 SPD 19,72 22,60 27,20 32,99 Tab. č. 13: Rozdíly v letech 2004 až 2007 Petra 2004 2006 1.II 2007 2006 1.II 2007 2.II 2007 cena pro spotřebitele 0,00 6,00 7,00 DPH 0,00 0,95 1,12 SPD 2,88 4,60 5,79 Výše daně z přidané hodnoty v období let 2004 až 2007 má rostoucí trend, růst spotřební daně je však několikanásobně výraznější. Vývoj ceny bez daně z přidané hodnoty a spotřební daně má naopak dlouhodobý trend klesající, což je patrné z grafu č. 4. Graf č. 4: Rozklad ceny pro konečného spotřebitele v období realizace změn spotřební daně 60 Rozklad ceny v Kč 50 40 30 20 10 9,1 8,0 7,0 7,0 33,0 19,7 22,6 27,2 17,3 14,4 14,8 14,9 DPH SPD cena bez DPH a SPD 0 2004 2006 1.II 2007 2.II 2007 Období 37
5.4.1.4 Cigarety Sparta V roce 2004 stála krabička cigaret Sparta 46,00 Kč. DPH činila 7,34 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,48 Kč za kus a procentní sazbě 23 % byla 20,18 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 18,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 20,18 Kč. V roce 2006 se cena krabičky cigaret Sparta nezměnila. DPH činila 7,34 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,60 Kč za kus a procentní sazbě 24 % byla 23,04 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 22,60 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 23,04 Kč. V 1. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Sparta vzrostla na 52,00 Kč. DPH činila 8,30 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,73 Kč za kus a procentní sazbě 25 % byla 27,60 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 27,20 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 27,60 Kč. V 2. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Sparta vzrostla na 59,00 Kč. DPH činila 9,42 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,88 Kč za kus a procentní sazbě 27 % byla 33,53 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 32,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 33,53 Kč. Tab. č. 14: Cigarety Sparta v letech 2004 až 2007 v Kč Sparta 2004 2006 1.II 2007 2.II 2007 cena pro spotřebitele 46,00 46,00 52,00 59,00 DPH 7,34 7,34 8,30 9,42 SPD 20,18 23,04 27,60 33,53 Tab. č. 15: Rozdíly v letech 2004 až 2007 Sparta 2004 2006 1.II 2007 2006 1.II 2007 2.II 2007 cena pro spotřebitele 0,00 6,00 7,00 DPH 0,00 0,96 1,12 SPD 2,86 4,56 5,93 38
Výše daně z přidané hodnoty v období let 2004 až 2007 má rostoucí trend, růst spotřební daně je však několikanásobně výraznější. Vývoj ceny bez daně z přidané hodnoty a spotřební daně má naopak dlouhodobý trend klesající, což je patrné z grafu č. 5. Graf č. 5: Rozklad ceny pro konečného spotřebitele v období realizace změn spotřební daně 70 Rozklad ceny v Kč 60 50 40 30 20 10 9,4 8,3 7,3 7,3 20,2 33,5 27,6 23,0 18,5 15,6 16,1 16,1 DPH SPD cena bez DPH a SPD 0 2004 2006 1.II 2007 2.II 2007 Období 5.4.1.5 Cigarety LM V roce 2004 stála krabička cigaret LM 49,00 Kč. DPH činila 7,82 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,48 Kč za kus a procentní sazbě 23 % byla 20,87 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 18,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 20,87 Kč. V roce 2006 se cena krabičky cigaret LM nezměnila. DPH činila 7,82 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,60 Kč za kus a procentní sazbě 24 % byla 23,76 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 22,60 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 23,76 Kč. V 1. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret LM vzrostla na 55,00 Kč. DPH činila 8,78 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,73 Kč za kus a procentní sazbě 25 % byla 39
28,35 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 27,20 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 28,35 Kč. V 2. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret LM vzrostla na 62,00 Kč. DPH činila 9,90 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,88 Kč za kus a procentní sazbě 27 % byla 34,34 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 32,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 34,34 Kč. Tab. č. 16: Cigarety LM v letech 2004 až 2007 v Kč LM 2004 2006 1.II 2007 2.II 2007 cena pro spotřebitele 49,00 49,00 55,00 62,00 DPH 7,82 7,82 8,78 9,90 SPD 20,87 23,76 28,35 34,34 Tab. č. 17: Rozdíly v letech 2004 až 2007 LM 2004 2006 1.II 2007 2006 1.II 2007 2.II 2007 cena pro spotřebitele 0,00 6,00 7,00 DPH 0,00 0,96 1,12 SPD 2,89 4,59 5,99 Výše daně z přidané hodnoty v období let 2004 až 2007 má rostoucí trend, růst spotřební daně je však několikanásobně výraznější. Vývoj ceny bez daně z přidané hodnoty a spotřební daně má naopak dlouhodobý trend klesající, což je patrné z grafu č. 6. 40
Graf č. 6: Rozklad ceny pro konečného spotřebitele v období realizace změn spotřební daně 70 Rozklad ceny v Kč 60 50 40 30 20 10 9,9 8,8 7,8 7,8 20,9 34,3 28,4 23,8 20,3 17,4 17,9 17,8 DPH SPD cena bez DPH a SPD 0 2004 2006 1.II 2007 2.II 2007 Období 5.4.1.6 Cigarety Marlboro V roce 2004 stála krabička cigaret Marlboro 57,00 Kč. DPH činila 7,82 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,48 Kč za kus a procentní sazbě 23 % byla 20,87 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 18,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 20,87 Kč. V roce 2006 cena krabičky cigaret Marlboro vzrostla na 60,00 Kč. DPH činila 9,58 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,60 Kč za kus a procentní sazbě 24 % byla 26,40 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 22,60 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 26,40 Kč. V 1. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Marlboro vzrostla na 66,00 Kč. DPH činila 10,54 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,73 Kč za kus a procentní sazbě 25 % byla 31,10 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 27,20 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 31,10 Kč. V 2. polovině roku 2007 cena krabičky cigaret Marlboro vzrostla na 74,00 Kč. DPH činila 11,82 Kč a spotřební daň při pevné sazbě 0,88 Kč za kus a procentní sazbě 27 % 41
byla 37,58 Kč. Vypočtená minimální sazba daně 32,80 Kč je splněna, proto se pro účely spotřební daně použije částka vyšší, a to 37,58 Kč. Tab. č. 18: Cigarety Marlboro v letech 2004 až 2007 v Kč Marlboro 2004 2006 1.II 2007 2.II 2007 cena pro spotřebitele 57,00 60,00 66,00 74,00 DPH 9,10 9,58 10,54 11,82 SPD 22,71 26,40 31,10 37,58 Tab. č. 19: Rozdíly v letech 2004 až 2007 Marlboro 2004 2006 1.II 2007 2006 1.II 2007 2.II 2007 cena pro spotřebitele 3,00 6,00 8,00 DPH 0,48 0,96 1,28 SPD 3,69 4,70 6,48 Výše daně z přidané hodnoty v období let 2004 až 2007 má rostoucí trend, růst spotřební daně je však několikanásobně výraznější. Vývoj ceny bez daně z přidané hodnoty a spotřební daně má klesající trend, což je patrné z grafu č. 7. Tento pokles není tak výrazný jako u předcházejících levnějších značek cigaret. Graf č. 7: Rozklad ceny pro konečného spotřebitele v období realizace změn spotřební daně Rozklad ceny v Kč 80 70 60 50 40 30 20 10 0 11,8 10,5 9,6 9,1 37,6 31,1 22,7 26,4 25,2 24,0 24,4 24,6 DPH SPD cena bez DPH a SPD 2004 2006 1.II 2007 2.II 2007 Období 42
5.4.1.7 Analýza incidence spotřební daně V případě značky Mars spotřebitel nesl zvýšení daně k 1. 7. 2005 ve výši 5,00 Kč. Avšak zvýšení daně z těchto cigaret činí 4,60 Kč. Znamená to, že výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele ve více než 100% výši, a to v 109% výši. U cigaret značky Start daň vzrostla k 1. 7. 2005 o 4,60 Kč. Spotřebitel nesl zvýšení daně ve výši 5,00 Kč. Avšak zvýšení daně z těchto cigaret je 4,60 Kč. Výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele ve více než 100% výši, a to v 109% výši. V případě značek Petra, Sparta a LM se zvýšení sazeb spotřební daně na ceně neprojevilo. Výrobce sám nesl zatížení spojené se zvýšením daně ve 100% výši, a to 2,88 Kč, 2,86 Kč a 2,89 Kč. Cigarety značky Marlboro zdražily o 3,00 Kč. Daň vrostla o 4,17 Kč. Čili výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele pouze částečně v 72% výši. Výrobce nesl zvýšení spotřební daně v 28% výši, a to 1,17 Kč. Tab. č. 20: Daňová incidence v období 2004/2006 v Kč Rozdíl cen pro Rozdíl spotřební Zatížení Zatížení Cigarety spotřebitele daně + rozdíl DPH spotřebitele výrobce Mars 5,00 4,60 5,00-0,40 Start 5,00 4,60 5,00-0,40 Petra 0,00 2,88 0,00 2,88 Sparta 0,00 2,86 0,00 2,86 LM 0,00 2,89 0,00 2,89 Marlboro 3,00 4,17 3,00 1,17 Zvýšení sazeb spotřební daně k 1. 4. 2006 se na cenách projevilo až v první polovině roku 2007. Do té doby byly prodávány zásoby s kolky s nižší cenou a poté sami výrobci kryli zvýšení daně ve 100% výši. V první polovině roku 2007 přesunuli zvýšené daňové zatížení na spotřebitele, a to následovně. 43
V případě značky Mars spotřebitel nesl zvýšení daně k 1. 4. 2006 ve výši 6,00 Kč. Avšak zvýšení daně z těchto cigaret činí 5,56 Kč. Znamená to, že výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele ve více než 100% výši, a to v 108% výši. U cigaret značky Start daň vzrostla k 1. 4. 2006 o 5,08 Kč. Spotřebitel nesl zvýšení daně ve výši 3,00 Kč. Výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele ve 59% výši a sám kryl 41 % z rozdílu spotřební daně a DPH. V případě značek Petra, Sparta, LM a Marlboro se zvýšení sazeb spotřební daně na ceně projevilo nárůstem ceny cigaret o 6,00 Kč stejně jako u cigaret značky Mars. Výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele ve více než 100% výši, a to v rozmezí od 106 % do 109 %. Tab. č. 21: Daňová incidence v období 2006/1.II 2007 v Kč Rozdíl cen pro Rozdíl spotřební Zatížení Zatížení Cigarety spotřebitele daně + rozdíl DPH spotřebitele výrobce Mars 6,00 5,56 6,00-0,44 Start 3,00 5,08 3,00 2,08 Petra 6,00 5,56 6,00-0,44 Sparta 6,00 5,52 6,00-0,48 LM 6,00 5,55 6,00-0,45 Marlboro 6,00 5,66 6,00-0,34 Zvýšení sazeb spotřební daně k 1. 3. 2007 se na cenách cigaret projevilo až v druhé polovině roku 2007. V případě značky Mars spotřebitel nesl zvýšení daně k 1. 3. 2007 ve výši 4,00 Kč. Avšak zvýšení daně z těchto cigaret činí 6,24 Kč. Znamená to, že výrobce přesunul zvýšení daně na spotřebitele v méně než 100% výši, a to v 64% výši, sám nesl zvýšení daně v 36% výši. 44