B 4.07 Operační plán dle 15 odst. (3) písm. d) NV č. 462/2000 k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů (krizový zákon) Radiační havárie 1
1. Stručný popis krizové situace (dále jen KS ) a možnosti jejího výskytu... 6 1.1. Příčiny vzniku a trvání KS... 8 2.2. Scénář vývoje KS... 9 1.2.1. Popis skutečností indikujících, že může vzniknout KS... 9 1.2.2. Popis skutečností indikujících, že bezprostředně hrozí vznik KS... 9 1.2.3. Popis skutečností indikujících, že vzniklá situace je krizová... 10 1.2.4. Popis skutečností (činitelů) urychlujících průběh, popřípadě zesilujících dopady KS... 10 1.2.5. Popis skutečností provázejících, že KS probíhá (trvá), popřípadě se jí nedaří stabilizovat a vyřešit... 10 1.2.6. Popis skutečností indikujících, že vzniklá situace přestává být krizová... 10 1.2.7. Výčet sekundárních KS, které mohou vzniknout jako důsledek vzniku popisované KS... 10 2. Dopady KS... 10 2.1. Dopady na životy a poškození zdraví osob... 11 2.2. Zničení nebo poškození majetku... 11 2.3. Poškození životního prostředí... 11 2.4. Mezinárodní dopady... 11 2.5. Dopady na území ORP a kraje... 11 2.6. Bezpečnostní dopady... 11 2.7. Ekonomické dopady... 12 2.8. Sociální dopady... 12 2.9. Dopady na kritickou infrastrukturu potřebnou pro zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu ve správním území při KS... 12 2.10. Jiné dopady... 13 3. Podmínky (předpoklady) pro řešení KS... 13 3.1. Právní podmínky... 13 3.2. Mezinárodní podmínky a vazby... 13 3.3. Vnitrostátní podmínky... 14 3.4. Bezpečnostní podmínky... 14 3.5. Ekonomické podmínky... 14 3.6. Technické podmínky... 14 3.7. Přírodní podmínky... 14 3.8. Podmínky zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při KS a tzv. kritické infrastruktury... 14 4. Omezení (překážky) pro řešení KS... 14 4.1. Právní omezení... 15 2
4.2. Mezinárodní omezení... 15 4.3. Vnitrostátní omezení... 15 4.4. Bezpečnostní omezení... 15 4.5. Ekonomické omezení... 15 4.6. Technická omezení... 15 4.7. Přírodní omezení... 15 4.8. Omezení nezbytného rozsahu základních funkcí státu při KS a tzv. kritické infrastruktury 15 4.9. Jiná omezení... 15 5. Doporučené typové postupy, zásady a opatření pro řešení KS... 15 5.1. Požadovaný cílový stav a těžiště činnosti... 15 5.2. Preventivní opatření... 16 5.3. Odpovědnost za řešení KS... 16 5.4. Zásady monitorování stavu, přenos informací, vyrozumění o hrozbě vzniku KS a způsoby varování... 16 5.5. Typové postupy a opatření realizovaná v době hrozby vzniku KS... 16 5.6. Typové postupy a opatření realizovaná při vzniku KS... 17 5.7. Typové postupy a opatření realizovaná při řešení KS... 17 5.8. Typové postupy a opatření realizovaná v etapě likvidace následků KS... 18 5.9. Požadavky na mimořádné síly a prostředky... 18 5.10. Požadavky na mimořádné zdroje... 18 6. Podklady pro vypracování operačního plánu... 19 6.1. Odborné údaje... 19 6.2. Technické údaje... 19 6.3. Organizační údaje... 20 7. Identifikační údaje o zpracovateli operačního plánu... 20 7.1. Zpracovatel operačního plánu... 20 7.2. Subjekty, které poskytly součinnost... 20 7.3. Fyzické osoby... 21 7.4. Podpisová doložka... 21 8. List aktualizace... 22 3
Seznam příloh: Příloha č. 1 Typové postupy Příloha č. 2 Požadavky SaP 4
Seznam zkratek Zkratka AČR ČR MV-GŘ HZS IZS CHKO SÚJB RMS KS KŠ MO MZe MŽP OPIS HZS ORP VZ SaP SSHR SHR Síť TLD ÚKŠ LHS ZVZ Plné znění Armáda České republiky Česká republika Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství hasičského záchranného sboru Integrovaný záchranný systém Chráněná krajinná oblast Státní úřad pro jadernou bezpečnost Radiační monitorovací síť Krizová situace Krizový štáb Ministerstvo obrany Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Obec s rozšířenou působností Velitel zásahu Síly a prostředky Správa státních hmotných rezerv Státní hmotné rezervy Síť termoluminiscenčních dozimetrů Ústřední krizový štáb Letecká hasičská služba Záchranná výcviková základna 5
1. Stručný popis krizové situace (dále jen KS ) a možnosti jejího výskytu Vznik krizové situace nastane po radiační havárii. Radiační havárie je podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, radiační nehodou, tj. událostí, která má za následek nepřípustné uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření nebo nepřípustné ozáření fyzických osob a jejíž následky vyžadují naléhavá opatření na ochranu obyvatelstva a životního prostředí. (Pozn.: nejedná se tedy o případ použití zbraní hromadného ničení [dále jen ZHN]). V souladu s touto definicí s příslušným ustanovením nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, se plánují a připravují neodkladná ochranná opatření pro ta jaderná zařízení, kde je stanovena zóna havarijního plánování (dále jen ZHP), tzn. pro události na těchto zařízeních, jejichž pravděpodobnost vzniku je větší nebo rovna 10-7 rok a jejichž důsledky vyžadují provedení neodkladných opatření na ochranu obyvatelstva. Na území České republiky se toto týká pouze jaderných elektráren Temelín a Dukovany (dále jen jaderně energetické zařízení - JEZ), které mají na základě zákona č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovenou ZHP. U ostatních jaderných zařízení na území ČR se na základě provedených příslušných rozborů ZHP nestanovila. S ohledem na možné dopady je však třeba uvažovat i vznik krizové situace - radiační havárie v důsledku havárie jaderného zařízení v zahraničí. Nelze vyloučit, že v důsledku úniku radioaktivních látek do životního prostředí dojde, v závislosti na rozsahu a průběhu radiační havárie, k ozáření osob a kontaminaci části, příp. celého území ČR tedy i na území určené obce. Přímé ozáření osob (pronikavá radiace) z důvodů havárie jaderného zařízení na území určené obce Ostrov se nepředpokládá. Nejbližší jaderné zařízení na území ČR se nachází v jihočeském kraji a je to Jaderná elektrárna Temelín. Mimo území ČR se nachází nejbližší jaderné zařízení v SRN a jsou to JE Niederaibach cca 130 km od hranic kraje, JE Grafenrheinfeld cca 160 km od hranic kraje a Gundremmingen cca 230 km od hranic kraje. 6
Obr. 1 Rozmístění Jaderných zařízení Zdroj: ArcWiev Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen SÚJB) zajišťuje pomocí celostátní radiační monitorovací sítě (dále jen RMS) a na základě hodnocení radiační situace podklady pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření v případě radiační havárie (dále jen ochranná opatření ) Na území Karlovarského kraje nejsou žádné prostředky pro monitorování radiační situace v době míru kromě prostředků SÚJB. HZS KK pro potřeby rozšíření monitoringu území a zabezpečení jednotek HZS disponuje přístroji pro měření radiační situace typu DC-3. Těmito přístroji jsou vybaveny všechny jednotky HZS Karlovarského kraje a také jednotka SDH Ostrov. 7
Obr. 2: Teritoriální síť TLD monitorovací místa Zdroj: www.suro.cz Na základě těchto podkladů SÚJB připraví doporučení k realizaci, příp. odvolání ochranných opatření a tato doporučení předává představiteli postiženého území příslušným státním a samosprávným orgánům, jako: - neodkladná ochranná opatření, tj. ukrytí, jódová profylaxe a evakuace, se v rámci Vnějších havarijních plánů JEZ připravují v ZHP pro případ radiační havárie vzniklé v ČR, - následná ochranná opatření, tj. zejména regulace požívání radionuklidy kontaminovaných potravin a vody a regulace používání radionuklidy kontaminovaných krmiv, je třeba plánovat a připravovat pro celé území ČR nebo pro jeho postiženou část, a to pro případ vzniku radiační havárie jak na území ČR, tak v zahraničí. 1.1. Příčiny vzniku a trvání KS Příčiny vzniku radiační havárie jsou detailně analyzovány v příslušných materiálech vypracovaných ČEZ, a.s., a sumárně lze shrnout, že se může jednat o narušení integrity ochranných bariér a o následný únik radionuklidů a ionizujícího záření do životního prostředí, mimo areál JEZ. Na území určené obce a se nepředpokládá. Obdobně mají provedenou analýzu možných příčin vzniku radiační havárie držitelé povolení k provozu JEZ v zahraničí. Radiační havárie může trvat několik hodin, ale i několik dní v závislosti na rozsahu poškození JEZ, množství a složení uvolněných radionuklidů do životního prostředí a na úspěšnosti realizace prováděných opatření. Velmi důležitou roli hrají i povětrnostní 8
podmínky, a to nejprve v lokalitě ZHP, ale následně i v oblastech, nad které se šíří vzduch kontaminovaný radionuklidy. Na území určené obce se nachází jedno úložiště jaderného odpadu, které je naskladněné a neprovádí se v něm žádná manipulace s tímto odpadem. K eventuálnímu vzniku jaderné havárie může dojít pouze při přepravě jaderného materiálu přes území určené obce nebo Karlovarského kraje. Vzhledem k tomu, že dle havarijního plánu úložiště Bratrství je jakákoliv předpokládaná MU zařazena jen do 1. a 2. stupně poplachu IZS, nevztahují se opatření z tohoto havarijního plánu na KPK. 1.2. Scénář vývoje KS 1.2.1. Popis skutečností indikujících, že může vzniknout KS Popis skutečností indikujících možnost vzniku takové situace, jejímž důsledkem může být radiační havárie, je uveden v příslušné dokumentaci provozovatele JEZ (např. ve vnitřním havarijním plánu). Pro potřeby tohoto plánu je provedeno následující dělení příčin vzniku radiační havárie - radiační havárie může vzniknout buď z vnitřních příčin (např. tzv. technologické příčiny), anebo z vnějších příčin (např. teroristická hrozba). - vnitřní příčiny vznik na území ČR: držitel povolení k provozu JEZ je podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povinen vypracovat tzv. vnitřní havarijní plán (dále jen VniHP); součástí tohoto VniHP je i analýza v úvahu připadajících příčin pro vznik mimořádných událostí, včetně případné radiační havárie, na jím provozovaném JEZ; následně je tento držitel povolení povinen o vzniku mimořádné události s podezřením na únik radionuklidů a ionizujícího záření nebo o vzniku radiační havárie informovat SÚJB, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady (dále KÚ) nacházející se v ZHP. - vnitřní příčiny vznik mimo území ČR: obdobně mají zpracovány VniHP i provozovatelé JEZ v zahraničí; o vzniku takovéto radiační havárie bude ČR informována cestou Styčného místa ČR, jako jediného kompetentního orgánu v republice oprávněného přijímat a předávat informace o radiační havárii (NCA D/A), buď v souladu s příslušnou mezinárodní úmluvou prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii (dále jen MAAE) a/nebo na základě příslušné bilaterální smlouvy přímo ze sousedního státu; informace ČR bude také mít na základě vlastního monitorování radiační situace. ČR může také být informována o vzniku radiační havárie mimo území ČR cestou OPIS MV-GŘ HZS ČR jako Národního bodu varování (NWP). - vnější příčiny (teroristický útok) vznik na i mimo území ČR nelze předem popsat indikující skutečnosti; informování bude zajištěno buď přímo z JEZ nebo na základě monitorování radiační situace prováděného nepřetržitě na území ČR. V případě vzniku mimo území ČR budou fungovat stejné mezinárodní informační kanály a stejné monitorování radiační situace, jak je popsáno výše. 1.2.2. Popis skutečností indikujících, že bezprostředně hrozí vznik KS - hrozící nebo nastalý únik radionuklidů nebo ionizujícího záření do životního prostředí. - únik radioaktivních látek do životního prostředí, - radiační situace indikující nutnost přijmout neodkladná ochranná opatření. 9
- nesnadné opětovné získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření a opětovné zajištění jaderné bezpečnosti, tj. zajištění stavu a schopnosti JEZ a osob obsluhujících JEZ zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat následky nehod, 1.2.3. Popis skutečností indikujících, že vzniklá situace je krizová - pokračující únik radioaktivních látek do životního prostředí, - radiační situace indikující nutnost přijmout ochranná opatření, - náhlé změny povětrnostních podmínek. 1.2.4. Popis skutečností (činitelů) urychlujících průběh, popřípadě zesilujících dopady KS - nesnadné opětovné tzv. získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření a opětovné zajištění jaderné bezpečnosti, - pokračující únik radionuklidů a ionizujícího záření do životního prostředí, - radiační situace indikující nutnost přijmout ochranná opatření, - náhlé změny povětrnostních podmínek. 1.2.5. Popis skutečností provázejících, že KS probíhá (trvá), popřípadě se jí nedaří stabilizovat a vyřešit - nesnadné opětovné tzv. získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření a opětovné zajištění jaderné bezpečnosti, - pokračující únik radionuklidů a ionizujícího záření do životního prostředí, - radiační situace indikující nutnost přijmout neodkladná ochranná opatření. 1.2.6. Popis skutečností indikujících, že vzniklá situace přestává být krizová - opětovné získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření a opětovné zajištění jaderné bezpečnosti, - zastavení úniku radioaktivních látek do životního prostředí, - radiační situace indikující možnost odvolat ochranná opatření. 1.2.7. Výčet sekundárních KS, které mohou vzniknout jako důsledek vzniku popisované KS - Znečištěné vody, ovzduší a přírodního prostředí (KS 11) - narušení dodávek el. energie (KS 14) - narušení dodávek potravin (KS 15) - narušení dodávek pitné vody (KS 16) - migrační vlny velkého rozsahu (KS 21) - hromadné postižení osob mimo epidemie (KS 22) 2. Dopady KS Dopady radiační havárie se mohou lišit v závislosti na místě jejího vzniku a na celkovém množství, složení, energii a mechanismu šíření radionuklidů v životním prostředí. Tyto dopady jsou pro případ radiační havárie vzniklé v JEZ z vnitřních příčin na území ČR a pro ZHP analyzovány ve VněHP. 10
2.1. Dopady na životy a poškození zdraví osob Při radiační havárii lze očekávat ozáření osob a následné poškození jejich zdraví z důvodu: - zevního ozáření z poškozeného zdroje, - zevního ozáření z radioaktivního mraku, - zevního ozáření z depozitu radioaktivních látek na povrchu terénu po průchodu radioaktivního mraku, - zevního ozáření z kontaminace na povrchu těla a oděvu, - vnitřního ozáření po vdechnutí radioaktivních látek obsažených ve vzduchu, - vnitřního ozáření z požití potravy a vody kontaminované radioaktivními látkami. 2.2. Zničení nebo poškození majetku V případě radiační havárie vzniklé jak na území ČR nebo mimo něj, může být v závislosti na jejím rozsahu a průběhu kontaminací uniklých radionuklidů znehodnocen i majetek na území kraje, příp. může být omezeno nebo zakázáno jeho využití do doby provedení dekontaminace. 2.3. Poškození životního prostředí V případě radiační havárie vzniklé jak na území ČR, tak mimo ně může být v závislosti na jejím rozsahu a průběhu poškozeno životní prostředí ve vytyčených prostorech (v zasažených oblastech). 2.4. Mezinárodní dopady V případě radiační havárie vzniklé jak na, tak mimo území ČR může dojít v závislosti na jejím rozsahu a průběhu k narušení, příp. omezení, některých činností mezinárodních politických a mocenských organizací a našich vztahů k těmto organizacím, státům a jiným zahraničním subjektům. V tomto případě se však uplatňují úmluvy MAAE, a to zejména Úmluva o včasném oznamování jaderné nehody, Úmluva o pomoci v případě jaderné nebo radiační havárie a smlouvy o jaderných škodách (Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společný protokol týkající se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy). Povinností států, které tyto úmluvy ratifikovaly, je včas varovat ty státy, které by mohly být radiační havárií ohroženy a na vyžádání poskytnout příslušnou pomoc. V případě druhé úmluvy je navíc právem země účastnící se této úmluvy vyžádat si prostřednictvím MAAE příslušnou pomoc. Dále se na mezinárodní úrovni postupuje v souladu s uzavřenými dvoustrannými dohodami mezi ČR a některými (zejména okolními) státy o vzájemném vyrozumívání a pomoci v případě vzniku radiační havárie. 2.5. Dopady na území ORP a kraje Vzhledem k tomu, že se nepředpokládá vznik této krizové situace na území ORP, nelze hodnotit její dopady na území ORP a kraje. 2.6. Bezpečnostní dopady Kromě migrační vlny se nepředpokládá narušení bezpečnosti. 11
2.7. Ekonomické dopady V případě radiační havárie vzniklé na území ČR může dojít v závislosti na jejím rozsahu a průběhu k narušení ekonomiky a ekonomickým ztrátám zejména v ZHP a na území celé ČR k narušení energetické sítě dlouhodobým výpadkem významného zdroje dodávek elektrického proudu. V případě radiační havárie vzniklé jak na území ČR, tak mimo ně mohou být zasaženy kontaminací určitých oblastí, zásob a provozů systémy zásobování potravinami, krmivy a dodávka vody. 2.8. Sociální dopady V případě radiační havárie vzniklé na území ČR lze v ZHP předpokládat sociální dopady po přijetí ochranných opatření (zejména po ukrytí nebo evakuaci obyvatelstva; u omezeného počtu obyvatel nelze vyloučit ani přesídlení z nejvíce kontaminovaných oblastí v okolí JEZ). U některých profesí je nutné uvažovat i o dočasné ztrátě zaměstnání. Dá se předpokládat, že dojde k částečné migraci obyvatel ze ZHP. Lze očekávat, že se v zasažené oblasti zvýší finanční požadavky na zdravotnictví a sociální dávky. Na ostatním území ČR lze předpokládat sociální dopady v důsledku narušení dodávek elektřiny a v důsledků možného zavedení systému regulace zásobování potravinami, krmivy a pitnou vodou. V případě vzniku radiační havárie mimo území ČR lze očekávat jisté sociální dopady s ohledem na možnou regulaci zásobování potravinami, krmivy a pitnou vodou nebo na možný zákaz jejich spotřeby a s ohledem na omezený vstup na území jiného státu. 2.9. Dopady na kritickou infrastrukturu potřebnou pro zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu v kraji při KS Radiační havárie může mít v závislosti na rozsahu a průběhu v zásadě vliv na všech devět oblastí uvedených v tabulce v bodě 3.8. s tím, že pozornost je třeba věnovat podle míry ohrožení především: - nouzovým službám (záchranné a likvidační práce), - systému zásobování potravinami (veřejné služby), - systému dodávky vody, - systému dodávky elektřiny, - systému dodávky krmiv, Způsob jak se radiační havárie dotkne jednotlivých oblastí: - Nouzové služby se musí podílet na organizaci, řízení a zavádění ochranných opatření zejména na řízení evakuace, zajištění uzávěr na hranicích ZHP, na státních hranicích, na monitorování a hodnocení situace, na zřízení a zajištění provozu dekontaminačních středisek, specializované lékařské péče. Nemalou roli budou mít nouzové služby při likvidačních pracích po skončení úniku radionuklidů (dekontaminační práce všeho typu, monitorování). - Systémy zásobování potravinami, krmivy a dodávka vody mohou být zasaženy kontaminací určitých oblastí, zásob, provozů. Lze očekávat regulaci potravních řetězců a kontrolu distribuce potravin, krmiv a vody (včetně přes-hraničních transferů). - Systém dodávky elektřiny může být zasažen dlouhodobým výpadkem silného zdroje (pravděpodobnost kontaminace pracovišť, či ozáření osob nebude jiná než u 12
jiných oblastí bude řešena na základě výsledků monitorování v souladu s územními havarijními plány). 2.10. Jiné dopady Při vzniku radiační havárie lze očekávat, že nejdříve v ZHP a později i na celém území ČR může být několikadenní okamžitý nedostatek základních potravin včetně balené pitné vody, neboť lze předpokládat nákupní horečku. Je potřeba počítat se vznikem paniky u části obyvatelstva v ZHP a s jejím důsledkem nekontrolovanou evakuací osob. Lze očekávat vyšší nápor na zdravotní střediska na s požadavkem preventivní kontroly zdravotního stavu. Je také pravděpodobné, že v některých oblastech bude docházet k přetížení dalších služeb, např. dopravy, bankovnictví, hygienických stanic atd. Je třeba počítat s tím, že po výzvě k ukrytí osob nebudou moci obyvatelé postiženého území jít do zaměstnání a v důsledku toho může v některých úřadech, výrobních závodech, školách a jiných zařízení dojít k přechodnému přerušení provozu. 3. Podmínky (předpoklady) pro řešení KS 3.1. Právní podmínky Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření ( atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů ( krizový zákon) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů ( rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně Vyhláška SÚJB č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu, Vyhláška SÚJB č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě, Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech integrovaného záchranného systému Vyhláška MV č. 429/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č.328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů k ochraně obyvatelstva Nařízení vlády č.11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování Nařízení vlády č. 462/2001 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů ( krizový zákon) 3.2. Mezinárodní podmínky a vazby Na mezinárodní úrovni se uplatňují zejména úmluvy MAAE a to zejména Úmluva o včasném oznamování jaderné nehody a Úmluva o pomoci v případě jaderné nebo radiační havárie. Povinností států, které tyto úmluvy ratifikovaly, je včas varovat ty 13
státy, které by mohly být radiační havárií ohroženy a na vyžádání poskytnout předem dohodnuté prostředky pro posouzení a likvidaci následků. V případě druhé úmluvy je navíc právem země účastnící se této úmluvy vyžádat si prostřednictvím MAAE příslušnou pomoc. Dále se na mezinárodní úrovni postupuje v souladu s uzavřenými dvoustrannými dohodami mezi ČR a některými (zejména okolními) státy o vzájemném vyrozumívání a pomoci v případě vzniku radiační havárie a v souladu s příslušnými předpisy EU. V návaznosti na výše uvedené mezinárodní úmluvy jsou v členských zemích zřízena tzv. styčná místa a národní body varování. Výkon funkce Styčného místa ČR pro příjem a předávání informací o vzniku nebo podezření na vznik mimořádné události důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany zajišťuje SÚJB; záložní spojení zajišťuje OPIS GŘ HZS ČR. Výkon funkce Národního bodu varování ČR zajišťuje OPIS GŘ HZS ČR. 3.3. Vnitrostátní podmínky Obecně se jedná o splnění podmínek k vyhlášení krizového stavu podle krizového zákona 240/2000 Sb. - 3, 4, 10, 25, 26, 35, 37 a o uzavření smluv mezi IZS a právnickými nebo fyzickými osobami o výpomoci. Vyhlášení krizového stavu zprostředkovává OPIS GŘ HZS ČR a zajištění vnitřní bezpečnosti má na starosti Policie ČR. 3.4. Bezpečnostní podmínky Využití stávajících sil bezpečnostních složek s možností výpomoci z jiných krajů nezasažených touto KS. 3.5. Ekonomické podmínky V této KS se nepředpokládá enormní nárůst potřeb po finančním zajištění. 3.6. Technické podmínky Tato krizová situace je po technické stránce zajištěna. Nepředpokládá se využívání prostředků ze SSHR. 3.7. Přírodní podmínky Viz informační část HPK 3.8. Podmínky zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při KS a tzv. kritické infrastruktury V případě radiační havárie mimo ZHP nedojde k přímému ohrožení základních funkcí státu, ale jen k zavedení regulačních opatření. Za této situace bude především nutné posílení policie v ohrožených oblastech a zajištění dodávek nezávadných potravin, krmiv a vody. 4. Omezení (překážky) pro řešení KS V současné době nejsou známa žádná mezinárodní nebo právní omezení, neboť současná legislativa umožňuje řešení krizové situace. Z hlediska vnitrostátního by mohlo dojít k nezbytnému omezení rozsahu základních funkcí státu. 14
4.1. Právní omezení Pozdní vyhlášení krizového stavu. 4.2. Mezinárodní omezení Neřešení a nebo neoznámení vzniklé radiační havárie. 4.3. Vnitrostátní omezení Nerespektování doporučených opatření nebo jejich podcenění z hlediska personálního a materiálního zabezpečení, 4.4. Bezpečnostní omezení Nerozpracovává se. 4.5. Ekonomické omezení Nebude se řešit. 4.6. Technická omezení Nebude se řešit. 4.7. Přírodní omezení Nebude se řešit. 4.8. Omezení nezbytného rozsahu základních funkcí státu při KS a tzv. kritické infrastruktury Nezabezpečení základních funkcí státu v uzavřených obcích, neinformovanost obyvatelstva o nezbytném přerušení (omezení) základních služeb nebo o způsobu jejich náhradního řešení. 4.9. Jiná omezení Nedůsledné zabezpečení pořádkové služby k potlačení možného vzniku kriminality a zabezpečení respektování nařízených opatření. 5. Doporučené typové postupy, zásady a opatření pro řešení KS 5.1. Požadovaný cílový stav a těžiště činnosti Při vzniku radiační havárie mimo území kraje: - monitorování radiační situace, - zpracování podkladů pro ochranná opatření, předání doporučení k jejich realizaci, - rozhodnutí o realizaci ochranných opatření a jejich zavedení. 15
5.2. Preventivní opatření Jsou nerealizovatelná, vzhledem k tomu, že v našem kraji se nenachází zdroj radiační havárie. 5.3. Odpovědnost za řešení KS - SÚJB monitorování radiační situace, příprava podkladů pro vydání doporučení k realizaci/odvolání ochranných opatření, jejich vydání a předání představiteli postiženého území, - premiér/vláda ČR - rozhodnutí o realizaci/odvolání ochranných opatření a jejich zavedení/odvolání, - MV-HZS ČR záchranné a likvidační práce, podíl na činnosti radiační monitorovací sítě (RMS), - MV-Policie ČR zajištění vnitřního pořádku a podíl na činnosti RMS, - Ministerstvo financí podíl na činnosti RMS, - Ministerstvo obrany - podíl na činnosti RMS, podíl na záchranných a likvidačních pracích, posílení Policie ČR vojáky AČR k plnění úkolů v oblasti zajištění vnitřního pořádku, - Ministerstvo zemědělství podíl na činnosti RMS, - Ministerstvo životního prostředí podíl na činnosti RMS. - Ministerstvo zdravotnictví poskytování speciální lékařské pomoci ozářeným osobám. - hejtman/krajský úřad ( případně v návaznosti starosta obce/ obecní úřad s rozšířenou působností) rozhodnutí o realizaci/odvolání ochranných opatření a jejich zavedení/odvolání, 5.4. Zásady monitorování stavu, přenos informací, vyrozumění o hrozbě vzniku KS a způsoby varování SÚJB: 1. Řídí činnost RMS. 2. Zajišťuje pomocí RMS a na základě hodnocení radiační situace podklady pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření v případě radiační havárie. 3. Zabezpečuje mezinárodní výměnu dat o radiační situaci. Podrobnosti k funkci a organizaci RMS jsou uvedeny ve vyhlášce č. 319/2002 Sb. Vyrozumění o hrozbě vzniku KS a způsob varování: MV-HZS ČR zabezpečuje systém varování obyvatelstva a stanoví způsob informování fyzických a právnických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu a době jejich provedení. 5.5. Typové postupy a opatření realizovaná v době hrozby vzniku KS Příloha č. 1 OP soubor Formulář TP SÚJB - průběžný monitoring radiační situace, - vyhodnocení radiační situace a) dopad na obyvatelstvo, b)dopad na životní prostředí, 16
c)prognóza dalšího vývoje radiační situace, - příprava a předání doporučení k realizaci ochranných opatření, - možnost vyžádání pomoci (pro ČR) z MAAE a z okolních států na základě mezinárodní Úmluvy o pomoci v případě jaderné nebo radiační havárie a na základě uzavřených bilaterálních smluv, - průběžné informování MAAE a okolních států o vývoji radiační situace. Starosta - aktivace KŠ - realizace ochranných opatření podle návrhů KŠ SÚJB (možná i ukrytí mimo ZHPzáleží na povětrnostních podmínkách). MV-HZS ČR - záchranné a likvidační práce, - evakuace, - dekontaminace - podíl na činnosti RMS. MV-Policie ČR - zajištění vnitřního pořádku, Ministerstvo financí - podíl na činnosti RMS, Ministerstvo obrany - podíl na činnosti RMS, podíl na záchranných a likvidačních pracích, posílení Policie ČR vojáky AČR k plnění úkolů v oblasti zajištění vnitřního pořádku, Ministerstvo zemědělství - podíl na činnost RMS, Ministerstvo životního prostředí - podíl na činnost RMS, Ministerstvo zdravotnictví - poskytování speciální lékařské pomoci ozářeným osobám. SÚJB předpokládá pomoc IZS pro realizaci monitorování radiační situace (zejména letecké a mobilní skupiny). V případě vyhlášení KS mimo ZHP bude řešeno nasazení sil a prostředků v rámci IZS dle zákona č. 239/2000, Sb. 5.6. Typové postupy a opatření realizovaná při vzniku KS Příloha č. 1 OP soubor Formulář TP Popis očekávaného chování a reakcí obyvatelstva, podnikatelských aj. subjektů ohrožených KS: - obyvatelstvo, podnikatelské a jiné subjekty se v případě vzniku jakékoliv radiační havárie budou řídit pokyny starosty. Předpokládá se jako jediné v úvahu připadající neodkladné opatření na ochranu obyvatelstva ukrytí (v závislosti na povětrnostních podmínkách) a hlavně se bude jednat o následná ochranná opatření regulaci potravin, vody a krmiv. Hejtman kraje po vzniku KS přijme opatření na ochranu obyvatelstva také podle havarijního plánu kraje. 5.7. Typové postupy a opatření realizovaná při řešení KS Příloha č. 1 OP soubor Formulář TP Vycházení z dokumentace vypracované ČEZ a.s. a SÚJB 17
5.8. Typové postupy a opatření realizovaná v etapě likvidace následků KS Příloha č. 1 OP soubor Formulář TP Po poklesu dávkového příkonu na přípustnou hodnotu realizovat především následující opatření: - dokončení všech postupů a opatření realizovaných při řešení KS - postupné odvolání režimových opatření - hygienická očista osob nalézajících se v ZP - dekontaminace materiálu (prostředků individuální ochrany, nářadí, strojů, zařízení a techniky), budov, komunikací a všech kontaminovaných povrchů - asanace území - postupný návrat evakuovaných osob a zavedení běžného režimu 5.9. Požadavky na mimořádné síly a prostředky Nepředpokládají se. 5.10. Požadavky na mimořádné zdroje Příloha č. 2 OP soubor Formulář požad. SaP SÚJB - předpokládá zajištění průjezdu pro mobilní skupiny a přednostní zajištění spojení, zejména přenosu dat z RMS. Požadavky na mimořádné zdroje budou případně řešeny v souladu se zákonem č. 241/2000 Sb., a na základě uzavřených dvoustranných smluv IZS. ***Neodkladná ochranná opatření: - Varování obyvatelstva je souhrn opatření zabezpečujících včasné informování obyvatelstva o hrozícím nebezpečí. - Individuální ochrana osob slouží k ochraně dýchacích cest, očí a povrchu těla osob před účinky radionuklidů. - Ukrytí velmi účinné v časné fázi radiační havárie. Účinnost závisí na typu dostupných budov jejich poloze vůči havarovanému jadernému zařízení. Odvrácená dávka může vzrůst až desetinásobně, je-li využito sklepních prostor. Po průchodu radioaktivního mraku může ukrytí pokračovat jako dlouhodobější opatření pro odvrácení dávky ze zevního ozáření způsobené radionuklidy deponovanými na povrchu terénu. - Jódová profylaxe je namířena proti působení radioaktivního jódu ve štítné žláze člověka. Stabilní jodid draselný (KI) blokuje ukládání radiojódu do štítné žlázy. Podání 50 300 mg KI poskytuje téměř 100% ochranu, uskuteční-li se 1 až 6 hodin před očekávanou dobou příjmu radionuklidu. Podávání tablet KI se předpokládá při úniku radioaktivních látek způsobujících významnou kontaminaci území. - Evakuace znamená neodkladné dočasné vyvedení osob ze zasažené oblasti. Cílem je zabránit vážným deterministickým účinkům a vysokému riziku 18
stochastických účinků. Evakuace je nejúčinnější, je-li provedena jako preventivní opatření tzn. před začátkem úniku radionuklidů do životního prostředí. - Dekontaminace je postup, při němž se odstraňují radioaktivní látky z povrchu těla osob, zvířat, použitých prostředků, objektů a terénu. Následná ochranná opatření: - Regulace distribuce a požívání radionuklidy kontaminovaných potravin a vody k regulaci distribuce a požívání potravin a vody znečištěných radionuklidy jsou úrovně stanovené ve vyhl. č. 307/2002 Sb. Jejich hodnoty jsou závislé na druhu potraviny a na radionuklidech způsobujících kontaminaci. - Regulace distribuce a používání radionuklidy kontaminovaných krmiv - k regulaci distribuce a používání krmiv znečištěných radionuklidy jsou úrovně stanovené ve vyhl. č. 307/2002 Sb. - Dočasné přesídlení - organizované vystěhování obyvatelstva na delší, ale časově omezené období. Optimalizovaná úroveň pro zahájení a ukončení dočasného přesídlení je 30 msv za měsíc resp. 10 msv za měsíc. - Trvalé přesídlení úplné vystěhování lidí z postižené oblasti bez toho, že by se očekával jejich návrat dříve než za několik let. Zásahová úroveň pro trvalé přesídlení je 1 Sv celoživotní neodvratitelné dávky nebo kumulovaná dávka 10 msv za měsíc přetrvávající po období jednoho až dvou let. 6. Podklady pro vypracování operačního plánu 6.1. Odborné údaje Informační podpora pro řešení krizové situace (odkazy, diskety, programy), Pro vyhodnocení radiační situace a zpracování prognózy vývoje radiační situace disponuje SÚJB následujícími softwarovými aplikacemi: - IS RMS - este ETE - este EDU - RTARC - RODOS - InterRAS - PC Cosyma Tyto programy jsou připraveny k použití při práci KŠ SÚJB. 6.2. Technické údaje Související vazby na havarijní a krizové plány: - vnitřní havarijní plán EDU, - vnitřní havarijní plán ETE, - vnější havarijní plán zóny havarijního plánování EDU, - vnější havarijní plán zóny havarijního plánování ETE, - krizové plány krajů v ZHP, - krizový plán MV - GŘ HZS ČR, - poplachový plán IZS ČR, - krizový plán SÚJB. 19
6.3. Organizační údaje Kontaktní spojení na rozhodující složky (ale i na odborníky) schopné poskytnout pomoc k řešení krizové situace 1. Krizový štáb SÚJB: Styčné místo ČR tel: 224 220 200 fax: 221 624 400 e-mail: emergency@erc-cr.cz Záložní spojení: OPIS MV-GŘ HZS ČR tel: 974 819 820 974 819 821 974 819 822 224 232 220 224 232 255 fax: 974 819 958 224 232 321 krizový tel: 725 000 510 724 178 016 e-mail: Informační a situační centrum MV tel: 974 833 235 fax: 974 833 508 rhzs.opis@grh.izscr.cz krizový tel: 725 000 209 e-mail: sicmv@mvcr.cz Operační oddělení Policejního prezidia ČR tel: 974 841 920 fax: 974 841 932 krizový tel: 725 190 085 e-mail: iosppcr@mvcr.cz 7. Identifikační údaje o zpracovateli operačního plánu 7.1. Zpracovatel operačního plánu Název Adresa Telefon e-mail Klínovecká 1204, 363 01 Městský úřad Ostrov 353 801 111 Ostrov 7.2. Subjekty, které poskytly součinnost Název Adresa Telefon e-mail HZS Karlovarského kraje Závodní 205, 360 06 353 302 111 Karlovy Vary Krajský úřad Karlovarského kraje Závodní 205, 360 06 Karlovy Vary 353 302 254 podatelna@ostrov.cz kopis@hzs-kvk.cz 20
7.3. Fyzické osoby Jméno a příjmení Adresa Telefon e-mail HZS Karlovarského kraje Ing. František Pelíšek Závodní 205, 360 06 K.V. 353 302 254 frantisek.pelisek@hzs -kvk.cz Ing. Václav Ryšlavý Bc. Zdeněk Koco Drahoslava Hnízdová Zuzana Košťálová Ladislav Jurek HZS Karlovarského kraje Závodní 205, 360 06 K.V. 353 302 282 vaclav.ryslavy@hzskvk.cz HZS Karlovarského kraje Závodní 205, 360 06 K.V. 353 302 280 zdenek.koco@hzskvk.cz HZS Karlovarského kraje Závodní 205, 360 06 K.V. 354 407 236 drahoslava.hnizdova @kvk.izscr.cz HZS Karlovarského kraje Závodní 205, 360 06 K.V. 353 302 314 zuzana.kostalova@hz s-kvk.cz Městský úřad Ostrov, Klínovecká 1204, 363 20 0strov 353 801 25 4 ljurek@ostrov.cz 7.4. Podpisová doložka Ing. Jan Bureš 21
8. List aktualizace Aktualiza ce číslo Strana číslo Druh změny textu Platnost (upřesnění, rozšíření, (datum) zrušení) 1 22 stran Aktualizace dle pokynů HZS KK od Provedl / podpis 31.10.2009 Ladislav Jurek 22