Zdeněk Velíšek Horký podzim pro evropské lídry, a nejen pro ně! Evropské horizonty, strana 3 Jan Mládek, Martin Frélich Podporujeme dostatečně malé a střední firmy? Komentáře, strana 3 Olga Sehnalová, Tomáš Zdechovský, Pavel Telička, Pal Csáky, Kateřina Konečná Jak se bude vyvíjet situace v Řecku? Co na to europoslanci, strana 5 Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 číslo 8 / 2015 ročník 12 cena ČR: 15 Kč; SR: 0,83 SLOVO Jak dál s imigranty? ZÁPISKY GENERÁLNÍHO KOMISAŘE EXPO 2015 Ivan Pilný, předseda Hospodářského výboru PSP ČR Myslím, že v politice podpory středních a malých firem má ČR ještě velké rezervy. Dotační programy ať z národních, nebo evropských zdrojů jsou tak trochu postavené na hlavu. Peníze vám dají nikoli, když je potřebujete, ale když je výzva. Přijdete-li s něčím novým a inovace by definition musí být něco nového, musíte svůj projekt ohnout do kriterií, které vymyslel nějaký úředník. Velmi bych se přimlouval za zřízení inovačního fondu, který by pracoval na principu rizikového kapitálu, tedy i s tím, že řada projektů selže. Ty ovšem musí být monitorovány a včas zastaveny. Daňové úlevy pro vědu, výzkum a inovace jsou pro MSP nedosažitelné. V oblasti potřebných pracovních sil mají MSP ještě menší šance získat pracovní síly zejména z technických oborů. Hrátky s minimální mzdou nepochybně ohrožují ty malé nebo je ženou do náruče šedé ekonomiky. ASMP nebo Hospodářská komora nejsou součástí tripartity, ta je určena pro velké zaměstnavatele. Řada MSP se nalézá v šedé zóně, kdy dochází privátní kapitál, ale pro banky a rizikový kapitál jsou nezajímavé. Vytváří se tak údolí smrti. Takováto opatření by nesporně přispěla k diverzifikaci české ekonomiky v důležité části zvýšení tzv. přidané hodnoty, raději bych to nazýval ekonomikou talentu nikoli zdrojů. Zatímco Maďarsko chce mít do konce srpna hotový 175 kilometrů dlouhý a čtyři metry vysoký plot na hranici se Srbskem a Makedonie dočasně dokonce zablokovala hranici s Řeckem, proud imigrantů do Evropy neustává. O řešení situace jednala v Berlíně německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Ti mimo jiné navrhují vytvoření seznamu zemí, ve kterých lidem nehrozí nebezpečí. O případném evropském azylu by tak například museli přestat uvažovat občané Senegalu nebo Kamerunu. Merkelová s Hollandem také chtějí, aby se na podzim uskutečnil summit EU s africkými zeměmi, na kterém by se mimo jiné řešilo i zpětné přijímání odmítnutých imigrantů. foto: REUTERS/Laszlo Balogh Malé a střední firmy. Čekají je zlaté časy? Podpora malých a středních podniků. To je jedním z hlavních témat politiky Evropské unie pro roky 2014 2020. Konkurenceschopnost podnikatelů na evropské i mezikontinentální scéně je totiž podle vedení osmadvacítky klíčovým předpokladem pro dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. Otázkou ale je, zda nejde pouze o strategii na papíře. Jak přesně se evropská podpora dotýká především českých podnikatelů? Na území Evropské unie je v současnosti přes dvacet milionů malých a středních podniků. To je podle zprávy Evropské komise 99 procent všech evropských firem. Je tedy zřejmé, že když je řeč o malém a středním podnikání, je řeč o páteři evropské ekonomiky. Pokud se Malých a stredných podnikateľov sa snaží podporiť predovšetkým ministerstvo hospodárstva. Rezort má vytvorený vlastný grantový systém, ktorý je financovaný zo štátneho rozpočtu. Zameriava sa pri tom hlavne na podporu začínajúcich podnikateľov, ktorí podnikajú menej ako tri roky. Osobitná pozornosť je venovaná mladým podnikateľom a absolventom škôl, ktorým pomáhajú pri rozbiehaní a komercionalizácii vlastných inovácií. podíváme na čísla do České republiky, zjistíme, že v roce 2013 vykonávalo podnikatelskou činnost v naší zemi více než 1,1 milionu lidí. Už před několika lety vedoucí představitelé Evropské unie naznačovali, že právě podpora malých a středních podniků bude v období do roku Podporu sprostredkúva Slovak Business Agency bývalá Národná agentúra pre podporu malého a stredného podnikania. Agentúra poskytuje záujemcom predovšetkým poradenské služby a vzdelávanie, no podporuje ich aj mikropôžičkami pre malých remeselníkov. Podľa Michala Dzurjanina z komunikačného oddelenia ministerstva hospodárstva je cieľom Slovak Business Agency podpora začínajúcich podnikateľov takým spôsobom, aby boli schopní ekonomicky vhodnejšie nastaviť Podnikateľov podporia stovkami miliónov eur Podmienky pre rozvoj malého a stredného podnikania sa majú v najbližších rokoch zlepšiť. Štát i Brusel chcú podnikateľom podať pomocnú ruku poradenstvom a vytváraním vhodnej infraštruktúry. Priama finančná podpora je na ústupe. svoje podnikateľské zámery, čím by sme chceli eliminovať riziko ich prípadného zlyhania. Agentúra sa osobitne venuje startupom. Aktivity inovátorov sa snaží podporovať poradenskými a vzdelávacími službami a sprostredkovaním účasti na domácich i medzinárodných podujatiach. Zároveň sprostredkúva stretnutia startupistov s potenciálnymi investormi a obchodnými partnermi. Pomocnú ruku podáva i pri tvorbe štúdii realizovateľnosti projektov. Podľa Dzurjanina je najatraktívnejším spôsobom podpory sprostredkovanie zahraničných stáží vo svetových vedecko-technologických centrách ako napríklad v americkom Silicon Valley. 2020 jednou z hlavních priorit politiky soudržnosti. Ostatně už v předchozím období šlo o důležité téma, což dokládá i fakt, že evropské dotace nebo jinou formu podpory získaly celkem 93 tisíce podniků ze všech evropských zemí. Vytvořeno bylo podle údajů Evropské komise díky opatřením osmadvacítky na 300 tisíc pracovních míst. Při pohledu do rozpočtového výhledu zjistíme, že trend se ani v období 2014 2020 rozhodně nemění. Pro tyto roky je na podporu malých a středních podniků vyčleněno přes 57 miliard eur, tedy asi 1,5 bilionu korun. V podpoře ale nejde samozřejmě jen a pouze o peníze. Evropská komise přichystala pro současné období řadu změn, které mají ještě zkvalitnit celý systém rozdělování peněz a zlepšit podmínky pro podnikání. Zavádí se například elektronická evidence jednotlivých projektů, ve které bude snadnější vykázat využití získaných prostředků. Pokračují také jednání o tzv. Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, které bude znamenat zásadní zjednodušení a zintenzivnění obchodu mezi Evropskou unií a USA. (pokračování na straně 3) PEŇAZÍ JE DOSŤ Podľa prezidenta Združenia podnikateľov Slovenska (ZPS) Jána Oravca problémom nie je nedostatok peňazí na podporu malých a stredných podnikateľov: Vo verejnosti prevláda predstava o nedostatku finančných podporných zdrojov, no v skutočnosti začína byť naopak problém s identifikáciou vhodných aktivít, ktoré by si zaslúžili podporu. Podľa Oravca by rozvoju podnikania pomohla podporná činnosť, ktorá by zlepšila podnikateľské prostredie. Striktne odmieta priame dotácie pre vybrané podniky. (pokračovanie na strane 2) Jiří František Potužník, generální komisař české účasti na Světové výstavě EXPO 2015 Z šesti měsíců Všeobecné světové výstavy je polovina pryč. Do pavilonu České republiky zavítal milion lidí, což je téměř šestina všech návštěvníků EXPO 2015, média na základě jejich hlasování označila národní expozici mezi sto čtyřiceti za vůbec nejpohodovější, střešní zahradu za nejhezčí, noční pavilon za druhý nejpřitažlivější a časopis Topolino ho pak na základě dopisů neskrývajících nadšení z vodního brouzdaliště vyhlásil za nejpřátelštější vůči dětem. Expozice i hostesky přežily mimořádná červencová vedra a prudké bouřky na počátku srpna a na hranici pozemku vyrostla v rámci Dnů designu přes tři a půl metru vysoká šitá krajka ve tvaru kapky, jejíž tvůrci budou usilovat o zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Mimochodem česká krajkářská škola slavila na mezinárodních veletrzích úspěchy i v minulosti: v roce 1925 získala na pařížské výstavě dekorativního umění Emilie Paličková cenu Grand Prix a v roce 1958 v Bruselu byla Vamberecká krajka oceněna zlatou i stříbrnou medailí. S tímto legendárním EXPO, kde Československo kromě desítek medailí v nejrůznějších kategoriích vyhrálo i Zlatou hvězdu za úplně nejhezčí pavilon, pojí národní expozici na EXPO v Miláně ještě jeden fenomén: a to nedostižný výtvarník René Roubíček letos třiadevadesátiletý nestor českého designu vytvořil skleněnou plastiku A Proč Ne pro společnost Lasvit a rozzářil tak výstavu současného textilu, do nějž se pavilon na dva týdny oblékl. Expozice v režii Asociace textilního a oděvního průmyslu představuje práci studentů středních i vysokých odborných škol a také výrobky předních podniků, mezi nimiž nechybí ani dodavatelé kostýmů pro hostesky a stevardy českého pavilonu ostatně do města módy, jímž Milán nepochybně je, inovativní materiály a originální návrhy patří.
2 EN č. 8 / 2015 TÉMA MĚSÍCE TÉMA MĚSÍCE EN č. 8 / 2015 3 Podnikateľov podporia stovkami miliónov eur (pokračovanie zo strany 1) Nenávratné granty deformujú trh tým, že zvýhodňujú konkrétnych podnikateľov. Na finančnej podpore, najmä v prípade grantov, je totiž veľmi príjemné, ak ich dostanete práve vy, ale veľmi nepríjemné, ak ich dostane váš konkurent a vy nie. Z tohto dôvodu presadzuje ZPS predovšetkým návratnú formu grantovej podoby, čiže poskytovanie úverov a investícií do základného imania subjektov. INOVÁCIE A PODNIKATELIA Ministerstvo hospodárstva podporovalo aktivity malých a stredných podnikateľov aj prostredníctvom eurofondov. V programovom období 2007 až 2013 to bol Operačný program Konkurencieschopnosť a hospodársky rast, v rokoch 2014 až 2020 Operačný program Výskum a inovácie. Prvý menovaný program je aj napriek oficiálnemu vypršaniu termínu stále aktívny. Slovensko za to vďačí výnimke, ktorú dostalo od Únie pred koncom roka 2013 vzhľadom na nízku mieru čerpania eurofondov. Z tohto programu sú teda financované aktivity subjektov podnikajúcich v oblastiach inovácií, výskumu a vývoja, energetiky a cestovného ruchu. V budúcnosti, keď sa naplno rozbehne Operačný program Výskum a inovácie, by sa mala podpora venovať predovšetkým vývoju inovácií, spolupráci medzi podnikateľmi, výskumno-vývojovými inštitúciami a univerzitami a tvorbe klastrových zoskupení. Tieto aktivity nebudú len čisto zamerané na podporu malých a stredných podnikateľov. Poslanec, a tak trochu aj komediant, Igor Matovič, predseda Obyčajných ľudí (OĽaNO), je profesionálny opozičný populista. S premiérom Robertom Ficom (Smer) tvoria výbornú dvojicu, ktorá svojimi reklamne ladenými vyhláseniami a sľubmi dokáže strhnúť na seba pozornosť. Parlamentné voľby nás čakajú o pol roka a bol najvyšší čas, aby sa do predvolebného zápolenia zapojili aj aktéri vrcholovej politiky. A kto iný by to mohol lepšie odpáliť ako Matovič. Spoločnosť Grifols je najväčším európskym a tretím celosvetovým výrobcom krvných derivátov. Silné zázemie má vybudované v USA. V minulom roku zaznamenala obrat 3,35 miliardy eur a zamestnáva 14 tisíc pracovníkov. Firma cez Junckerov plán získa 100 miliónov eur na projekty venované výskumu a rozvíjaniu nových liečebných postupov. Finančné podmienky kreditu poskytnutého Európskou investičnou bankou sú podľa predstavenstva spoločnosti nastavené dlhodobo a s priaznivými podmienkami. Firma ich využije na podporu vlastných investícií do programov vedy a výskumu. Prioritou budú oblasti ako výroba plazmatických proteínov, liečba Z toho istého operačného programu by mala byť v budúcnosti zaistená aj činnosť a rozvoj Národného podnikateľského centra v Bratislave. Začínajúci alebo už činný podnikateľ by tu mal podľa Dzurjanina získať všetky potrebné informácie, rady, podporu, priestor na vlastný rast, možnosť financovania. Bratislavské centrum by malo byť vzorom pre ďalšie, ktoré sa majú vybudovať v regiónoch. Cieľom je vytvoriť funkčnú štruktúru pre zabezpečenie systémovej podpory malých a stredných podnikateľov. Bratislavské centrum plánujú otvoriť začiatkom roka 2016 a malo by byť k dispozícii podnikateľom až do roku 2023. STOVKY MILIÓNOV Celkovo sú na Operačný program Výskum a inovácie vyčlenené 2,3 miliardy eur. Z takmer polovicou týchto prostriedkov je oprávnené nakladať ministerstvo hospodárstva. Zo sumy 1,2 miliardy je vyčlenených na podporu malých a stredných podnikateľov približne 400 miliónov eur. Z toho iba 6 % je určených pre subjekty v najrozvinutejšom Bratislavskom kraji, zvyšných 94 % je určených pre ostatné, menej rozvinuté kraje. Integrovaný regionálny operačný program ráta s budovaním infraštruktúry kultúrnych a kreatívnych odvetví. Ide predovšetkým o čoraz obľúbenejšie kreatívne centrá, inkubátory, huby a co-workingy, kde ľudia vytvárajú netechnologické inovácie. Takto by mali byť podporovaní samozamestnávatelia, slobodní umelci i mikro, malí a strední podnikatelia. Na tieto projekty je vyčlenených 215 miliónov eur. Majstri populizmu útočia Pol roka pred voľbami sa začína vojna medzi veľkými hráčmi. Matovič obvinil premiéra a jeho manželku, že na Belize schovávajú 600 miliónov eur. Manželia sa bránia trestným oznámením. V polovici augusta mu vtrhlo do jeho inzertnej firmy region- PRESS policajné komando a zhabalo server s citlivými údajmi. Po medializácii prípadu mu vyšetrovateľ expresne rýchlo vrátil časť diskov, no ten najdôležitejší, kde sa viedlo účtovníctvo, si policajti ponechali. Podľa šéfa Obyčajných ľudí sa kriminalisti venujú jeho firme pre nahlásenie korupčných praktík anonymom. I keď o takúto medializáciu šéf Obyčajných ľudí zrejme nestál, na druhý deň zavelil do protiútoku. Alzheimerovej choroby, vaskulárne ochorenia, kardiovaskulárna chirurgia, liečba arteriálnej trombózy. O konkrétnych platobných podmienkach čiastkových kreditov bude banka s barcelonskou firmou rokovať individuálne. ŤAHÚŇ ŠPANIELSKEJ ENERGETIKY Na Facebooku zverejnil status, v ktorom obvinil premiéra Roberta Fica a jeho manželku Svetlanu, že si v roku 2008 založili v daňovom raji na Belize schránkovú firmu a dva účty v miestnej banke. K 21. júlu tohto roka mali na účte sumu približne 600 miliónov eur. K nim sa mali manželia dostať ulievaním si peňazí z verejného obstarávania, čo by mali dokazovať tri desiatky dokumentov, ktoré získal Matovič. A ako sa k týmto informáciám dostal? Od anonyma. TRESTNÉ OZNÁMENIE Poslednou skupinou malých a stredných podnikateľov, ktorí by mali v najbližších piatich rokoch získať dotácie z Bruselu, sú rybári. Operačný program Rybné hospodárstvo si kladie za cieľ podporovať akvakultúru, čiže rozvoj rybárskej turistiky a predaj rýb. Peniaze by mali slúžiť na obnovu alebo výstavbu nových zariadení a predajní, ktoré budú výlučne slúžiť na prvotné spracovanie rýb a ich priamy predaj. Akvakultúra má od Únie prisľúbených takmer 16 miliónov eur. V tom istom statuse si šéf Obyčajných ľudí vypýtal nejaký čas na preskúmanie pravdivosti dokumentov, no predbežne ich označil za hodnoverné. Ak sa ukáže, že pravdivé boli, slovenská politika zažije Hirošimu a Nagasaki zároveň. Som presvedčený, že na 99 % to pravda všetko bude, uvidíme, dodal Matovič na Facebooku. Ficova reakcia bola veľmi rýchla. Ešte v ten istý deň zvolal tlačovku, na ktorej predstúpil pred novinárov spolu s manželkou Svetlanou. Niekomu tečie do topánok a kope všade okolo seba, povedal premiér s tým, že spolu s manželkou podávajú trestné oznámenie na Matoviča. Po celý čas stála Svetlana vedľa svojho manžela, pôsobila pritom rozrušene, chvíľami veľmi skľúčene. Neprehovorila ani slovo. POMOCNÁ RUKA Štát sa snaží malým a stredným podnikateľom vytvoriť lepšie podmienky na ich aktivity. Financovanie predovšetkým podpornej infraštruktúry chce zabezpečiť nielen prostredníctvom eurofondov, ale aj zo štátneho rozpočtu. Cieľom nie je len vývoj nových technológií a inovácií, ale aj znížiť stále vysokú nezamestnanosť, ktorá sa pohybuje v prvom kvartáli tohto roka na úrovni 12,4 %. Junckerov plán odštartujú tri španielske projekty V predkladaní projektov Španieli nezaostávajú. Spomedzi ôsmych, ktoré odštartujú Junckerov plán, získali investície hneď pre tri spoločnosti. Prvé štyri projekty boli schválené v apríli 2015. Investície poplynú do modernizácie letiska v Chorvátsku, vybudovania štrnástich zdravotných stredísk v Írsku, podpory výrobných technológií v Taliansku a pre barcelonskú spoločnosť Grifols. Tzv. Junckerov investičný plán bol predstavený v novembri 2014. V rámci neho bol vytvorený Európsky fond pre strategické investície s využitím kapitálu v objeme 5 miliárd eur z Európskej investičnej banky a zriadený garančný fond v rozsahu 16 miliárd eur. Zdroje pre garančný fond vo výške 8 miliárd eur budú poskytnuté z rozpočtu EÚ vo forme viazaných rozpočtových prostriedkov, čiže právne záväzného prísľubu vynaložiť tieto financie na vopred stanovený účel. Podľa Junckerovho plánu by malo na podporu európskeho hospodárstva plynúť 315 miliárd eur, ktoré majú pochádzať z verejných i súkromných investícií. Sevillská firma Abengoa sa špecializuje na energiu a životné prostredie. Operuje vo Francúzsku, Holandsku, v juhoamerických krajinách, k najnovším úspechom patrí výstavba solárnej elektrárne v Arizone, ktorá je najväčšou svojho druhu na svete. Z Európskej investičnej banky firma získa kredit vo výške 125 miliónov eur. Za čiastku 50 miliónov eur bude ručiť EÚ rozpočtom v rámci Európskeho fondu pre strategické investície. Zvyšnú časť kreditu garantuje InnovFin, spoločná iniciatíva Európskej investičnej banky a Európskej komisie v rámci programu Horizont 2020 ako rámcového programu pre výskum a inovácie. Dlhodobými investíciami banka firmu podporí vo sfére biotechnológie a rozvoji chemických technológií pre rafinérie, čističky vôd, elektrické systémy a energie z obnoviteľných zdrojov. Tieto aktivity bude Abengoa realizovať vo svojich výskumných strediskách v Andalúzii, teda v regióne, ktorý Európska investičná banka definuje ako región s vysokou nezamestnanosťou. Cieľom investícií je zabezpečenie udržateľného rastu firmy a poskytnutie pracovných pozícií kvalifikovaným pracovníkom v regióne. PLYNOFIKÁCIA ZOSTÁVA V KURZE Ilustrační foto: autor Od vypuknutia finančnej krízy však štát vytváral podmienky, ktoré malých a stredných podnikateľov, a predovšetkým živnostníkov, donútili skoncovať s podnikaním. Napríklad likvidačné odvodové zaťaženie pre živnostníkov alebo pomerne nedávno zavedené daňové licencie. Tie sú prakticky minimálnou daňou, ktorú musí odviesť každý podnikateľ bez ohľadu na to, či v danom roku vykázal zisk alebo stratu. Celé divadielko môžeme vnímať ako naplno rozbehnutý predvolebný boj. Kým malé strany zamorili krajinu bilbordami, väčšie ryby si začínajú ísť po krku až teraz. Nejde len o Matovičove obvinenie Fica z ujedania verejných peňazí, ktoré sa lejú na účty na Belize. Zrejme nie je náhoda, že práve v tomto období sa policajti rozhodli prevetrať firmu predsedu OĽaNO, dávno po všemožných voľbách spred roka a len pol roka do tých parlamentných. Pokiaľ Matovič dodá hodnoverné dôkazy, môžu sa jeho slová o politickom zemetrasení naplniť, aj keď ťažko povedať, či voličov Smeru rozhodí nejakých 600 miliónov na Belize. Na druhej strane, pokiaľ sa žiadne alebo len veľmi slabé dôkazy objavia, Matovič stratí niekoľko stúpencov a bude bojovať o každé kreslo v parlamente. A kauza sa, samozrejme, uhrá dostratena, ako je už pod Tatrami zvykom. Na Matovičove obvinenie Ficovcov a na ich trestné oznámenie na šéfa Obyčajných ľudí dohliadne Generálna prokuratúra. Tej šéfuje Jaromír Čižnár, bývalý spolužiak premiéra. Údajne práve pre tento vzťah sa generálny prokurátor rozhodol Ficove trestné oznámenie podstúpiť námestníkom, aby sa tak zabezpečil maximálne spravodlivý prístup. Uvidíme. 160 miliónov eur z Junckerovho investičného balíka získa firma Redexis, ktorá pokryje rozvoj distribučných plynových sietí v Španielsku do roku 2018 s cieľom rozvetviť plynofikáciu a zabezpečiť tak prístup všetkým potenciálnym klientom. Konečné náklady sú vyčíslené na 325,6 milióna eur a približne polovicu zainvestuje Európska investičná banka s predpokladom vytvoriť 60 nových trvalých pracovných pozícií a ďalších 3 000 vo fáze budovania plynárskej infraštruktúry. Redexis Gas je druhým najväčším operátorom plynového dopravného systému a štvrtým najväčším distribútorom v Španielsku. Firma sa drží svojho podnikateľského zámeru a úspešne expanduje na domácom trhu. V roku 2014 zaznamenala 3,2percentný rast. Spustila do prevádzky 139 kilometrov sietí a dosiahla celkovú dĺžku viac ako 4,4 tisíc kilometrov plynovodu. Firma previedla plynofikáciu v desiatich nových okrskoch a predložila viac ako 200 návrhov na schválenie kompetentným orgánom. Dana Miháliková Malé a střední firmy. Čekají je zlaté časy? (pokračování ze strany 1) V květnu vydala Evropská komise zprávu, ze které vyplývá, že pro malé a střední podniky v celé Evropě bude mít dohoda obrovský význam. Malé a střední podniky jsou páteří evropské ekonomiky. Díky nim se prospěch z TTIP vrátí na samý začátek do místních komunit ve městech a vesnicích, kde tyto firmy působí, uvedla eurokomisařka pro obchod Cecilia Malströmová. V HLEDÁČKU JE BYROKRACIE KOMENTÁŘE Jednoznačná není letos situace v tradičních sklárnách. Zatímco některé investují desítky milionů, ta v Nižboru míří do insolvence. zdroj: Honza Groh, Wikimedia Commons Řešit by měly připravené a postupně zaváděné změny i řadu problémů, se kterými se potýkají čeští podnikatelé. Řeč je například o stále poměrně obtížnému pronikání českých firem na evropský trh nebo o problému s uznáváním českých výrobků v některých evropských zemích. Ovšem především by se konečně měl začít lepšit problém, na který si stěžují podnikatelé mnoho let: příliš časté a v mnoha případech i nejasně zacílené kontroly, které podle podnikatelů místy hraničí až s byrokratickou šikanou. Eurokomisařka zodpovědná za vnitřní trh, průmysl a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska nedávno v projevu o stavu průmyslu v EU prohlásila, že je potřeba snížit necelní překážky, omezit byrokracii a vytvořit fungující partnerské prostředí. Partnerské prostředí mezi Komisí a podniky, mezi podniky a orgány v členských státech a mezi Komisí a členskými státy, prohlásila eurokomisařka. Z chystaných plánů a změn pro toto hospodářské období je zřejmé, že si Evropská komise moc dobře uvědomuje, jak byrokracie a nezvládnuté kontroly poškozují celkovou image evropských dotací a celkově Evropské unie nejvíce. Česká republika není výjimkou. V minulosti nebyly rozhodně ojedinělé případy, kdy podnikatel raději oželel dotace, než aby se pouštěl do nejistého byrokratického molochu, který je s nimi spojený. Palčivým problémem je následná kontrola uzavřených dotačních projektů po několika letech ze strany finančních úřadů, které mají zcela odlišný názor na provedení projektu než poskytovatel dotace v době jeho realizace a nekompromisně trestají firmy vracením dotací, uvedla generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová s tím, že zájem o dotace ze strany podnikatelů tak může kvůli této hrozbě velmi rychle začít upadat. STARÝ PROGRAM ÚSPĚŠNÝ Jak se ale zdá, prozatím se nic takového naštěstí neděje. Nové programové období už začalo a Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost byl vůbec prvním programem, který se podařilo spustit. Jsem přesvědčena, že program České republice pomůže stát se moderní ekonomikou zaměřenou na výzkum a inovace, uvedla při jeho podpisu eurokomisařka pro regionální politiku Corina Creţuová. Připraveno je v něm pro české podnikatele ze všech krajů vyjma Prahy kolem 120 miliard korun. Největší balíky peněz půjdou na výzkum a vývoj a na účinné nakládání s energií. A jak se zdá, start se povedl. Na prvních 17 výzev reagovalo už několik tisíc lidí, kteří pro své projekty chtějí desítky miliard korun. A nemluví se samozřejmě pouze o novém operačním programu pro podnikatele. Stále totiž máme možnost dočerpat část peněz z minulého programového období. V květnu byly konečně povoleny dlouho uzavřené kohoutky OP Podnikání a inovace. Česká republika může začít znovu čerpat finanční prostředky z OPPI, který byl kvůli podezřením na pochybné veřejné zakázky pozastavený více než dva roky, uvedl náměstek ministra financí Lukáš Podporu malých a středních podnikatelů vnímám jako mimořádně potřebnou a důležitou pro zdravé fungování naší ekonomiky. Důvodem je význam (nejen) českých podnikatelů pro naše hospodářství, který je neoddiskutovatelný a lehce prokazatelný na řadě ekonomických ukazatelů. Jedná se celkem o 1,1 milionu ekonomických subjektů, které jsou hnací silou podnikatelské sféry, růstu, inovací i konkurenceschopnosti, jsou také významnými zaměstnavateli. Malé a střední firmy poskytují zaměstnání bezmála 1,8 milionu lidí, což představuje 60 % zaměstnaných v naší zemi. Navíc na přidané hodnotě, vygenerované českou ekonomikou, se podílí více než z poloviny. Pro malé a střední podnikatele jsme připravili celou řadu programů, které považuji za klíčové pilíře podpory malých a středních podnikatelů. Jedná se Wagenknecht s tím, že původní zastavená částka 38 miliard korun se zmenšila kvůli chybám u kritizovaných projektů o 3,4 miliardy. I tak je to ale dobrá zpráva pro všechny již rozjeté a naplánované projekty, které s napětím čekaly, zda a kdy se konečně podaří odblokovat peníze. Jak se zdá, dočerpání zbývajících peněz tak nic nestojí v cestě. Program už podnikatelům proplatil skoro 80 miliard korun a v současnosti je nejlépe čerpajícím centrálním programem z minulého období. Jen v červnu v něm bylo proplaceno na 393 žádostí. Na jednu připadlo v průměru 7 milionů korun. Jsem velmi rád, že se nám podařilo nastavit fungující proces, díky kterému máme nejvyšší úspěšnost čerpání ze všech operačních programů, oceňuje fungování programu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. FIRMY ČEKAJÍ VELKÉ INVESTICE Podpora malých a středních podniků není prioritou jen EU, ale pro zachování systému výroby a služeb by měla být prioritou každé vlády. Přesto, že se v souvislosti s podporou MSP hovoří převážně o strukturálních fondech, tak klíčová kritéria pro úspěšné působení a růst firem jsou mimo dotace. Primární je vymahatelnost práva (bohužel u nás často zpochybněna, viz insolvenční a exekuční kauzy), stabilní právní a daňové prostředí (stále se mění, upravuje novelizacemi, mění se daňové sazby), únosné náklady na práci (firmy se potýkají s vysokými odvody za zaměstnance, vysokou výši nastavení minimální mzdy atd.). Sekundárními kritérii pro podporu podnikání a zvláště pak malých a středních podniků jsou veškeré podpory, opatření, dotace, pobídky, daňové úlevy či jiné formy podpory. Ve zdravém a fungujícím prostředí jich podnikatelé budou potřebovat a využívat méně než v prostředí, které je na dotacích a pobídkách postaveno. Jak se zdá, v brzké době se opravdu dočkáme rekordního počtu projektů. Podle nedávného průzkumu GE Money Bank plánují české podniky v příštích měsících investovat až 333 miliardy korun. Česká ekonomika roste, zvyšují se také počty zakázek pro malé a střední podniky. Ty musejí na vzniklou poptávku reagovat a investují do nového vybavení nebo rozšíření výrobních kapacit, říká ředitel komerčního bankovnictví GE Money Bank Jan Novotný. Největší objem investic, téměř 173 miliardy, půjde do modernizace a rozšíření výrobních kapacit. Ovšem nemalé peníze poputují i na obnovu vozového parku (více než 94 miliardy korun) nebo na oblast IT (kolem 29 miliard korun) a na vybavení kanceláří (bezmála 16 miliard korun). Konkrétních případů chystaných investic jsou po celé zemi stovky. Například strojírenská společnost ZKL chce investovat do závodu v Klášterci nad Ohří, Budějovický Budvar má v plánu modernizovat budovu stáčecí linky, společnost Bonett zase postaví další stanice na stlačený zemní plyn. V souvislosti s OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost bude mít svá želízka v ohni i stát, respektive jednotlivá ministerstva. I ta totiž mohou využívat dotace a podporovat tím konkurenční prostředí či pomáhat začínajícím podnikatelům. Za peníze z Evropské unie chce stát ve spolupráci s řadou firem vybudovat síť superrychlého internetu, který bude dostupný ve všech firmách i domácnostech. Další peníze chce získat také na projekt Národního inovačního fondu. Půjde o unikátní platformu pro financování začínajících podnikatelů a jejich projektů tzv. startupů. K dispozici má mít tento nástroj až 2,3 miliardy korun, které dodají kromě Evropské unie i soukromí investoři. Startupy jsou pro českou ekonomiku velmi důležité. Mají rychlý start a ještě rychlejší růst, mají potenciál v budoucnu generovat zisk a vytvářet nová pracovní místa. Jsou také velmi důležitým motivačním prvkem pro naše studenty a absolventy, vysvětluje ministr Mládek význam projektu. Filip Appl především o Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), program Záruka a program Inostart. Podporu malých a středních podniků vnímám jako osobní prioritu, protože tato podpora se státu jednoduše vyplatí. Stačí k tomu jen systematická podpora ze strany státu, který podnikatelům nesmí stavět byrokratické překážky, ale podporovat je především jednodušším přístupem k financování a snižováním administrativní zátěže. Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Frélich, ředitel Odboru vzdělávání Hospodářské komory ČR EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA Horký podzim pro evropské lídry, a nejen pro ně! Když jsem si před několika dny četl výčet témat, o kterých právě jednal v Praze s českými politickými špičkami francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, měl jsem pocit, že mám před očima seznam diplomatické agendy Evropské unie pro příští pololetí. Přičemž z celého pololetí zbývají už jen čtyři poslední měsíce roku. Je to málo na všechny ty rébusy současnosti! A to přitom v řadě členských zemí EU netrvaly politické prázdniny ani pár týdnů, natož celé dva měsíce. Léto vyplnily starosti s jedním z té řady akutních problémů, které čekají na zářijový restart evropské diplomacie. Vládní garnitury řady členských zemí EU byly nuceny zabývat se prudkým nárustem ilegální imigrace hned, bez čekání na evropský konsensus. V některých případech však je k tomu nutila spíš vyhrocená situace ve veřejném mínění než vlastní problémy s uprchlíky. A nešlo při tom jen o vlády států, které tvoří vnější hranici EU. Tu zdolal příval běženců bohužel dřív, než se Evropská unie jako celek dokázala shodnout na společné obraně proti pronikání nezvládnutelného množství migrantů ze sousedních kontinentů a z Balkánu do zemí Evropské unie. K obranným opatřením začaly přistupovat i státy ležící uvnitř schengenského prostoru, neboť tam už postupu migrantů z jedné země do druhé nepřekážejí na hranicích žádné systematické a spolehlivé zábrany. A tak je tam tedy během léta začaly některé vlády překotně a nekoordinovaně budovat. Nemyslím tím jen maďarský drátěný plot, ale i jinde zaváděná opatření pro kontrolu a zadržování osob překračujících hranice. To samo o sobě vzdalovalo evropské země od společného řešení fenoménu migrace. Byla to sice především rychlost pronikání běženců do nitra Evropy, která si vynutila takový vývoj, ale někde také chyběla vůle dát přednost evropskému řešení před vlastním, suverénním. Ostatně evropské řešení nebylo ještě vypracováno. A není dodnes. Říci ale, že Evropa či Brusel opět zklamaly, není spravedlivé. Jednotná a stmelená Evropa je in statu nascendi, ve stavu zrodu. Do perfektní funkčnosti má ještě daleko. Nedisponuje vším, co by potřebovala na zvládání všech výzev nových časů. A časy, do kterých vstupujeme, nejsou idylické. Evropští lídři to už pociťují a řekl bych, že je to znát i v jejich výzvách ke společnému postupu osmadvacítky vůči fenoménu masové ilegální imigrace: zdůrazňují unisono, že jde o problém celé Unie a že na něj musí Unie také jako celek reagovat. A když teď píšu termín evropští lídři, nemyslím právě jen Merkelovou s Hollandem. Jsem přesvědčen, že tu momentálně nepohodlnou a nevděčnou roli evropských lídrů musí teď považovat za svou všichni šéfové vlád, kteří o tom, co Unie jako celek opravdu podnikne, budou muset říci své ano či ne zřejmě už na nejbližším summitu EU. Považuji za pozitivní a nadějné, že na zásadě jednotného postupu celé Unie se shodli například ministři Zaorálek a Fabius, protože v počátcích současné imigrační krize se z Prahy ozývaly spíš projevy značné nevůle k přijímání společných evropských rozhodnutí o dalším postupu vůči běžencům. Dodnes je ostatně v Praze považováno za prioritu zpevnění hranice. I když vláda nejdříve vzbudila dojem, že by k něčemu takovému sáhla teprve tehdy, kdyby ztroskotaly snahy zpevnit vnější schengenskou hranici, s prvnímí kroky ke zpevnění té české nečekala. Bohužel, schengenská hranice nápor migrantů skutečně nezastavila a jen málokdo to bere jako důkaz toho, že stavění hráze proti uprchlické tsunami nebude účinné ani na hranicích jedné izolované země. S fenoménem migrace se bude muset Evropa vypořádat v mnohem širším a velkorysejším rámci, než je ochrana hranic. To za prvé. A za druhé: paralelně s tím se bude muset bránit šíření atmosféry strachu a xenofobních nálad a růstu násilných aktivit extremistických skupin. Právě před nimi varuje nedávno publikovaný apel českých vědců adresovaný politikům, médiím i veřejnosti. Cením si na něm hlavně toho, že upozorňuje na alarmující fakt, že tyto nálady a aktivity nemají v naší společnosti dostatečnou protiváhu. Ani u politiků, ani v médiích, ani ve veřejnosti! Osobnosti české vědy soudí, že radikalizace společnosti skrze strach je jedno z největších nebezpečí, které nám v souvislosti s imigrační krizí hrozí. Jejich varování nevyvolalo ale reakci, jakou si zasloužilo. Možná by ji vyvolalo u politiků, médií a veřejnosti tam, kde už se radikální a xenofobní politické proudy derou do vyšších pater politické soutěže než zatím u nás. V těch zemích už také proti nim demokratické strany i veřejnost vystupují rezolutněji než u nás. Řekl bych, že i ty výzvy evropských lídrů ke společnému evropskému postupu ve věci ilegální imigrace a k soudržnosti evropského celku jsou motivovány vědomím, že dát dnes volný průchod vůli radikálních či přímo extremistických hnutí ve věci imigrace, znamená riskovat bezbrannost proti týmž hnutím, až se zítra obrátí proti demokracii a svobodě. Tedy proti nám všem.
4 EN č. 8 / 2015 PREZENTACE EN č. 8 / 2015 5 Systém ERTMS se zabydluje i na české železniční síti Integrace evropské železnice vyžaduje odstraňovat omezení a časové ztráty při překračování státních hranic. Takto interoperabilní prostředí potřebuje i oblast řízení a zabezpečení drážní dopravy. A jak si v tomto ohledu vede Česká republika? Důležitý předěl nastal letos 10. února, kdy Centrální komise Ministerstva dopravy ČR schválila novelu Národního implementačního plánu ERTMS pro období 2014 až 2020 jakožto strategického dokumentu pro rozvoj tohoto systému v naší zemi. V současné době totiž existuje v členských státech Evropské unie řada typů rádiových komunikačních systémů i vlakových zabezpečovacích systémů, které kromě rozdílnosti v konstrukci a technickém řešení vykazují též rozdílnou úroveň zajištění bezpečnosti provozu. Systém ERTMS (European Rail Traffic Management System) umožní vytvořit a zavést jednotný, technicky i funkčně vyspělý systém vlakového zabezpečovacího zařízení stejně jako v případě rádiového komunikačního systému pro železnici. Budování vlakového zabezpečovacího systému ERTMS/ETCS (European Train Control System), a to včetně komunikačního systému ERTMS/ GSM-R (Global System for Mobile Communications Railway), však pro železniční dopravu v ČR znamená kromě výše uvedených výhod také zcela zásadní přínos v oblasti zvýšení bezpečnosti železničního provozu, neboť představuje vhodnou náhradu již technicky zastaralého národního vlakového zabezpečovače typu LS. Hotovo musí být do roku 2030 V první etapě se jedná především o vybavení části národních železničních koridorů, které jsou součástí hlavní sítě TEN-T a tvoří úseky evropských nákladních koridorů. V dalších fázích půjde o zbytek národních železničních koridorů, alternativní větve koridorových tratí a důležité spojovací tratě, které spadají do globální sítě TEN-T na území ČR. Koleje celé transevropské sítě představují přibližně 26 procent rozsahu železniční sítě ČR a probíhá na nich přes 80 procent veškerých dopravních výkonů české železnice. grafika: archiv SŽDC Vybavení tratí spadajících do hlavní sítě TEN-T systémem ERTMS je nutno organizovat tak, aby se cílového stavu dosáhlo do roku 2030. Přitom je třeba mít na zřeteli, že zabezpečovací systém ETCS je reálné nasazovat na již modernizované tratě. Úpravy tratí spadajících do globální sítě by měly bezprostředně navazovat na jejich modernizaci či optimalizaci s cílem jejich vybavení rovněž do roku 2030 tam, kde to bude možné, nejpozději však do konce roku 2050. Podmínkou je rozšíření přenosové sítě V roce 2014 bylo systémem GSM-R v ČR vybaveno přibližně 1 132 kilometrů tratí, čímž se zároveň vytvářejí podmínky pro nasazení systému ETCS, který ve své druhé aplikační úrovni využívá pro datovou komunikaci GSM-R. Další implementace tohoto systému je v první fázi zaměřena především na tranzitní železniční koridory a jejich základní objízdné trasy, dalším postupným krokem je pak pokrytí všech 3 700 km tratí dráhy celostátní. Uvedený přístup je však podmíněn realizací dalších investičních záměrů v modernizaci infrastruktury, zejména rozšiřování sítě přenosových cest, včetně pokládky optických kabelů. Souběžně s výstavbou traťové části GSM-R probíhá také intenzivní vybavování vozidel palubní částí GSM-R. Do září 2014 vydala SŽDC celkem 2 100 SIM karet pro vozidlové radiostanice GSM-R sloužící k hlasové komunikaci. Počet vozidel pohybujících se na síti SŽDC a schopných komunikovat v systému GSM-R je ještě navýšen o zahraniční vozidla, která komunikují v síti GSM-R SŽDC prostřednictvím roamingu. ETCS ročně na 250 kilometrech tratí V období 2015 až 2020 se předpokládá vybavení 1 350 kilometrů tratí infrastrukturní částí systému ETCS a přibližně 890 vozidel palubní částí předmětného systému; to znamená po dobu šesti let vybavit každoročně zhruba 250 km tratí a 150 vozidel. To je úkol náročný, ale reálný. V současnosti již probíhá realizace ETCS na 478 km dlouhém úseku Břeclav st. hr. Slovensko/Rakousko Brno Česká Třebová Kolín. Dále se připravuje vybavení spojovacího ramena 2. a 3. koridoru Přerov Česká Třebová, do roku 2018 pak implementace systému ETCS na 4. koridoru v úseku Strančice České Budějovice. Ve druhé fázi bude úsilí zaměřeno především na zajištění implementace systému ETCS na alternativních trasách ETCS Koridoru E podle Evropského rozvojového plánu ETCS, na ostatních koridorech a jejich hlavních objízdných tratích. Dosažení tohoto stavu je však podmíněno realizací dalších investičních záměrů, zejména modernizace uzlů. Vybavení železniční infrastruktury systémem ETCS však může přinést synergický efekt a zhodnocení investovaných prostředků pouze v kombinaci s maximalizací počtu vozidel vybavených palubní částí předmětného systému. (sždc) INZERCE Nová dohoda EU zruší cla v obchodu s Vietnamem Obchodovat ve Vietnamu bude nyní pro firmy osmadvacítky mnohem jednodušší. Nová dohoda o volném obchodě nejen odstraní téměř všechna cla v horizontu deseti let, nově se budou moci firmy z EU účastnit výběrových řízení na státní zakázky ve Vietnamu. Dohodu, o které obě strany jednaly dva a půl roku, nyní dokončují právníci a následně ji musí schválit ministři obchodu členských států a Evropský parlament. Unie je jedním z největších zahraničních investorů ve Vietnamu. Jen za rok 2013 Vietnam profitoval z více než 500 milionů dolarů v evropských investicích. Nová dohoda otevře cestu dalším penězům z EU. Dohoda se také týká zrušení téměř veškerých celních poplatků mezi těmito dvěma trhy. Cla budou kvůli lepší adaptaci na tento přechod odstraňována postupně. Úplně bez nich pak bude společný trh do deseti let od uvedení dohody v platnost. Pro firmy Unie to bude znamenat jednodušší přístup na trh s odhadovanou silou 90 milionů spotřebitelů. Vietnam je rostoucí ekonomikou a až bude dohoda schválena, poskytne nové příležitosti pro firmy obou stran. Přes 31 milion pracovních míst v EU je závislých na exportu, proto jednodušší přístup k 90 milionům vietnamských spotřebitelů je skvělá zpráva, uvedla evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Z celkové částky dvanácti milionů jich bude deset použito na jídlo, vodu, medicínské nutnosti, úklid, přístřeší a různé další potřeby lidí, kteří jsou konfliktem v Jemenu zasaženi. Zbylé dva miliony pak EU hodlá poslat utečencům před válkou, kteří jsou nyní v Džibutsku a Somálsku. Za letošek v součtu s předchozími podporami by tak pomoc od Unie měla činit 37 milionů eur. Humanitární krize v Jemenu dosahuje katastrofických proporcí, kdy až 80 procent populace akutně potřebuje pomoc. Humanitární pauzy jsou důležité z toho důvodu, aby mohli humanitární pracovníci a organizace doručit potřebnou podporu. Tyto pauzy musí být zaručeny všemi stranami konfliktu, řekl o krizi v Jemenu evropský komisař pro humanitární pomoc a krizový management Christos Stylianides. Ten se dále vyjádřil, že se znovu spojí s bojujícími stranami a Evropská unie do Vietnamu nejvíce vyváží techniku a elektroniku, automobily a důležitou složkou jsou rovněž farmaceutické produkty. Pro vietnamský export do zemí EU jsou klíčové především telefony, elektronika, obuv a oblečení. Ze specifických produktů Vietnamu se pak v zemích osmadvacítky objevuje káva, rýže, mořské plody a nábytek. V roce 2014 byl celkový objem obchodu mezi EU a Vietnamem vyčíslen na více než 28,3 miliardy eur. Vietnam dovezl do Unie zboží v hodnotě 22,1 miliardy eur, export států Unie do Vietnamu činil 6,1 miliardy eur. V roce 2014 EU obsáhla 10 procent celkového vietnamského zahraničního obchodu, tím se stala druhým největším obchodním partnerem Vietnamu po jejich regionálních sousedech z Číny. Evropská unie je pak druhým největším odbytištěm pro vietnamské zboží, do EU míří okolo 18 % veškerého zboží určeného k vývozu). Nejvíce Vietnam exportuje do USA. OCHRANA ZEMĚDĚLCŮ Zrušení cla se bude týkat elektrotechniky a různých elektronických zařízení, poplatek odpadne například i u náhradních dílů do aut. Daň také nebude omezovat většinu potravin, které se EU rozhodne vyvézt do Vietnamu. Unijní vývozci chtějí své produkty šířit mezi rychle se rostoucí vietnamskou střední třídu. Na potraviny se nebudou stahovat poplatky ani ve směru Vietnam-EU. Neznamená to však, jak se mnozí obávají, že evropské trhy poté zavalí levné dovážené zboží z Číny. Dohoda vyžaduje ve svých nárocích na původ výrobků, aby byly vyrobeny v továrnách ve Vietnamu. Unie si slibuje od dohody, že farmáři a malí producenti potravin budou profitovat z nové ochrany na vietnamském trhu. Celkem 169 evropských potravinářských výrobků bude na asijském trhu nyní chránit značka GI pro produkty, které mohou pocházet pouze z určité oblasti. Týká se to například šampaňského nebo skotské whisky. EU na oplátku uzná značku GI u vietnamského bude na ně naléhat, aby dodržovaly Mezinárodní humanitární právo ochranou civilistů. Oněch 80 procent obyvatel znamená zhruba 21 milion lidí. OSN odhaduje, že na vyřešení humanitární krize bude potřeba okolo 1,6 miliardy dolarů. VÍCE NEŽ PŮL MILIONU UPRCHLÍKŮ Humanitární krize v Jemenu trvá již déle než čtyři měsíce. Bojuje se jak na zemi, tak ve vzduchu. Příliv běženců, kteří se snaží ze země utéct do Somálska nebo Džibutska, už téměř dosáhl horní hranice. Obě, samy dost nestabilní země, mají už nyní problém postarat se o všechny uprchlíky. Výbor regionů (Comittee of regions) byl ustanoven v roce 1992 Smlouvou o Evropské unii. V osmadvacítce má reprezentovat regiony, aby tak byly respektovány rozdílné místní identity v EU. První schůze Výboru se uskutečnila v březnu 1994. Od té doby se každý rok schází na pěti plenárních zasedáních ročně a dvou mimořádných schůzích v některém z členských států. Sídlo Výboru je v Bruselu. Výbor nemá rozhodovací pravomoc. Je pouze konzultativním orgánem pro rozhodovací a výkonné orgány EU. Evropská komise i rada v některých případech, které jsou přímo uvedeny v Maastrichtské a Amsterodamské smlouvě, mají dokonce povinnost konzultovat svůj postup s Výborem regionů. Nejčastěji se tak stane v otázkách nových zákonů z oblastí regionální politiky, životního prostředí, kultury, vzdělání a dopravy. Výbor poskytne výkonným orgánům své stanovisko k předkládanému tématu. Pokud EK nebo ER tak neučiní, může se Výbor obrátit na Soudní dvůr. Výbor však může vydávat stanoviska i na základě vlastní iniciativy. MOHOU PODÁVAT ŽALOBY Výbor regionů má 350 členů ze všech 28 členských zemí. Jsou jimi volení zástupci, kteří působí v místních nebo regionálních orgánech. Každá země nominuje kandidáty podle svého uvážení. Rada EU je pak jmenuje na pětileté období s možností opětovného zvolení. Počet členů každé země se odvíjí od počtu obyvatel. Každý člen má rovněž svého náhradníka, který se zúčastní v případě nepřítomnosti řádného člena plenárních zasedání. Zástupci VR z jedné země tvoří národní delegaci. Každý z nich má navíc možnost připojit se k některému z politických uskupení ve Výboru. Česká republika má ve výboru 12 křesel. V současnosti je ve Výboru zastoupeno pět politických stran: Evropská lidová strana zboží. Jmenovitě jde o třeba čaj Môc Châu či kávu Buôn Ma Thuôt. Dohoda EU s Vietnamem také znamená, že Vietnam poprvé uzná značku Made in EU i pro nezemědělské produkty, s výjimkou léčiv. Firmy z EU si díky nové dohodě budou moci podávat své nabídky na veřejné zakázky ve Vietnamu. Mohou se tak účastnit výběrových řízení u stavby mostů a silnic. Rovněž mohou vstupovat do byznysu s energiemi či do 34 veřejných nemocnic. Vietnam se také zavázal více respektovat právo duševního vlastnictví. Inovace a výrobky ze zemí Unie by tak měly být lépe chráněny před nelegálním kopírováním a distribucí. Rovněž léčiva se dočkají silnější ochrany ze strany patentového práva na vietnamském trhu. U farmaceutických výrobků nyní bude možné prodloužit dobu trvání patentu až na dva roky. Léky jsou z pohledu Unie velmi důležitou složkou vývozu, tvoří celkem 9 procent veškerého vývozu osmadvacítky do Vietnamu. Benefit pro unijní farmaceutické společnosti bude i v tom, že nyní budou moci bez problémů dovážet a prodávat léčiva distributorům a prodejcům přímo v zemi. Unie chce pomoci řešit krizi v Jemenu Jemen se zmítá v občanské válce. Evropská unie chce tamním lidem pomoci a schválila na začátku srpna poslání dalších 12 milionů eur pro osoby, kterých se humanitární krize v Jemenu přímo dotýká. V tomto roce tak pomoc osmadvacítky Jemenu bude činit přes 37 milionů eur. EU chce svůj příspěvek mířit na nejakutnější potřeby trpícího obyvatelstva. V zemi je nedostatek potravin, vody, léků a paliva. PŘEDSTAVUJEME EVROPSKÉ INSTITUCE Výbor regionů Minulý měsíc jsme v naší pravidelné rubrice představili úřad Evropského veřejného ochránce práv, nyní se chceme podívat na zoubek Výboru regionů. Výbor regionů je poradní orgán EU, jenž je složený z místních a regionálních volených zástupců ze všech 28 členských států. Vyjadřuje svá stanoviska k rozhodnutím, která se týkají regionálních a místních samospráv. Sídlo Výboru regionů v Bruselu. zdroj: wikimedia.com Celý spor vypukl loni na podzim, kdy povstalečtí Šíité ovládli hlavní město Saná. Šíité ze severu postupují na jih, přitom válčí se Sunnity, kteří jsou podporováni Saudskou Arábií, což je sunnitská monarchie. Spojencem Šíitů je Íran. V lednu letošního roku šíitské milice obsadily prezidentský palác, čímž donutily dosavadního sunnitského prezidenta Abdara Rabbú Mansúra Hadí podat demisi a rozpustit parlament. V březnu se do konfliktu navíc zamíchala arabská koalice s leteckými údery. Do této doby zahynulo přes dva tisíce lidí a přes půl milionu Jemenců muselo před válkou utéct ze svých domovů. (EPP), Strana evropských socialistů (PES), Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), skupina Evropské aliance (EA) a skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR). V případě, že člen nevstoupí do žádné z těchto frakcí, může zůstat nezařazený. Výbor si pak ze svého středu zvolí předsedu, jehož funkce má mandát na dva a půl roku. Výbor regionů vznikl, aby hlídal princip subsidiarity a jeho využívání v EU. Snaží se bránit centralizovanému přístupu k rozhodování. Nicejská smlouva stanovila, že členové Výboru musí mít volební mandát, nebo musí být politicky odpovědní. Lisabonská smlouva pak prodloužila funkční období členů výboru ze čtyř na pět let, dala nově VR možnost podávat žaloby na ochranu svých práv k Soudnímu dvoru EU, nebo příležitost podávat žaloby týkající se porušení zásady subsidiarity některým z legislativních aktů vydaným EU. CO NA TO EUROPOSLANCI Jaký vývoj v Řecku očekáváte po demisi vlády premiéra Tsiprase? I když podle řecké ústavy měl lídr nejsilnější opoziční strany šanci na sestavení nové vlády do pondělního rána, už v době, kdy Alexis Tsipras svou demisi oznamoval, nebylo pravděpodobné, že uspěje. Stejnou šanci bude nyní mít i lídr třetí nejsilnější řecké strany, jedná se však spíše o formalitu. Země se tedy s největší pravděpodobností blíží k novým volbám ve druhé polovině září, ke kterým ji dovede úřednický kabinet. Současné průzkumy ukazují, že Tsipras má i nadále mezi voliči nejsilnější podporu. Ve volbách tedy pravděpodobně znovu zvítězí a potvrdí svou pozici. Po odchodu pětadvaceti krajně levicových poslanců ze Syrizy navíc nebude vystaven vnitropolitickému tlaku. Olga Sehnalová, poslankyně Evropského parlamentu Co se týká dohod s Řeckem a dalšího vývoje, tak se dle mého názoru toho moc nezmění. Pokud bych byl na místě řeckého premiéra Tsiprase, došel bych si také pro nový mandát. Syriza se rozsypala jak pískový hrad a on už prostě nemá většinu. Dnes ho podporuje v parlamentu pravicová opozice. Proto jsou předčasné volby jediné možné řešení. A myslím, že horší už to, jak vyjednávat s Tsiprasem a Varufakisem, opravdu být nemůže. A i kdyby teď zvítězil ve volbách Mickey Mouse, tak budou stále stejné. A pokud příští premiér nebude držet dohody, Řecko zbankrotuje a projde si hodně těžkou dobou. Nicméně to nepředpokládám. Řecká ekonomika nicméně se začíná konečně stabilizovat a myslím, že tento rok skončí pro Řeky velmi příznivě. A přestože jedna vlaštovka jaro nedělá, jsem velký optimista. Ale vše je na Řecích. Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu Demise řeckého premiéra Tsiprase a jeho vlády jsou celkem logickým vyústěním turbulentních měsíců na domácí politické scéně, jejichž příčinou není jen mimořádně složitá ekonomická a zejména finanční situace země, nýbrž stejným dílem nezodpovědná a krátkozraká populistická politika Tsiprase a jím vedené strany. Tsipras se vinou této politiky dostal do těžko řešitelné situace. Na jedné straně země před bankrotem, na straně druhé těžko splnitelné sliby voličům. Přes veškerou kritiku je třeba konstatovat, že Tsipras pod mezinárodním tlakem sehrál pozitivní roli v nastolení reformního kurzu a dojednání potřebných dohod. To na něj zvýšilo tlak doma a vyvolalo potřebu taktizovat i ve prospěch vlastní politické budoucnosti. Země nyní nejspíš spěje k předčasným volbám, neboť je méně pravděpodobné, že by se opozici podařilo sestavit vládu. Co se týká dalšího vývoje, mnohé naznačí již předvolební kampaň. Vzedme se další populistická vlna, nebo se zúročí zkušenosti posledních měsíců? Tsipras jistě ztratil část podpory, nevíme, zda se tato přelije alespoň částečně k opozici, nebo vzejde ještě krajnější a populističtější politická formace. Každopádně vynucené reformy a dohody prošly v řeckém parlamentu většinou a nezbývá než doufat, že ta jim zajistí kontinuitu. Nad vývojem na řecké politické scéně však ještě nějaký čas bude viset otazník. Pavel Telička, poslanec Evropského parlamentu Je to veľmi zaujímavá situácia a nie som si istý, že ktokoľvek môže predvídať výsledok predčasných volieb. Podľa mňa kľúčové je, čo sa vlastne odohrávalo v dušiach Grékov v uplynulých mesiacoch a aké konzekvencie z toho vyvodí väčšina voličov. Tsipras realizoval veľmi chaotický politický pohyb v uplynulom období, výsledkom čoho bola vlastne kapitulácia jeho vlády a rozštiepenie jeho strany. Teoreticky je tu možnosť pre Novú demokraciu a grécku pravicu, no v tejto chvíli neviem odhadnúť, aká je úroveň ich dôveruhodnosti u voličov. Tsipras chce vyhrať aj septembrové voľby a bude argumentovať pravdepodobne tým, že on je zodpovedný revolucionár, on potlačil celú grécku situáciu až k hraniciam reálnych možností. V tejto chvíli nevylučujem ani vznik veľkej koalície po voľbách. Pal Csáky, poslanec Evropského parlamentu Poté, co bylo Řecko brutálním způsobem donuceno přijmout podmínky evropských mocností, zejména pak tlakem Německa, je logické, že premiér Tsipras podal demisi a vyzval k předčasným volbám. Domnívám se, že sestavení vlády opozičními stranami nebude úspěšné a v Řecku se budou konat předčasné volby. Sestavení nějakého nesourodého vládního slepence bez nových voleb by nebylo dobré, a to ani z demokratického pohledu na věc. Přece jen se situace v Řecku od posledních voleb přijetím podmínek věřitelů výrazně změnila, a proto je třeba získat souhlas řecké veřejnosti. Doufám, že se v Řecku podaří situaci stabilizovat, a k tomu by volby mohly přispět. Premiér Tsipras dal Řekům naději na důstojnost, i když se mu nepodařilo dosáhnout cílů na evropské úrovni. Proto je pravděpodobné, že opět získá vysokou podporu voličů. Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu 150392_INZ_Kompletni_sluzby_KN.indd 1 16.06.15 14:53