PŘÍLOHA K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ

PŘÍLOHA K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ Tabulka č. 1 Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění Tabulka č. 2 Vývoj počtu nemocensky pojištěných osob Tabulka č. 3 Hranice pro redukci denního započitatelného příjmu Tabulka č. 4 Vývoj průměrného vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno pojistné (na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti) a průměrné mzdy v NH Tabulka č. 5 Vývoj relace průměrného denního nemocenského k průměrné denní mzdě (v %) Tabulka č. 6 Přehled výše nemocenského podle výše mzdy při onemocnění trvajícím 30 dnů v roce 2004 Tabulka č. 7 Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění celkem Tabulka č. 8 Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění muži Tabulka č. 9 Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění ženy Tabulka č. 10 Vývoj počtu případů (PN) podle skupin diagnóz na 100 000 pojištěnců Tabulka č. 11 Rozložení ukončených případů PN podle délky trvání (absolutně) Tabulka č. 12 Rozložení ukončených případů PN podle délky trvání (v %) Graf č. 13 Příjmy a výdaje nemocenského pojištění Graf č. 14 Vývoj průměrného vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno pojistné (na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti) a průměrné mzdy v NH Graf č. 15 Přehled výše nemocenského a výše čisté mzdy v roce 2004 Graf č. 16 Podíl nemocenského (za 30 dnů nemoci) a čisté mzdy v roce 2004 Graf č. 17 Základní ukazatele podle výše mzdy v roce 2003 (ze Šetření o nemocnosti v malých organizacích) Graf č. 18 Denní stav práce neschopných zaměstnanců malých organizací podle výše vyměřovacího základu Graf č. 19 Počet ukončených případů podle délky trvání Graf č. 20 Vývoj počtu případů PN podle skupin diagnóz na 100 00 pojištěnců Graf č. 21 Počet případů na 100 pojištěnců (podle pohlaví); Průměrná délka 1 případu ve dnech (podle pohlaví) Tabulka č. 22 Nemocenské a náhrada mzdy podle současného právního stavu a podle návrhu Graf č. 23 Podíl výše náhrady mzdy a nemocenské za 30 dnů nemoci k čisté mzdě Graf č. 24 Rozdíl ve výši náhrady mzdy a nemocenské a výší současného nemocenského za 30 dnů nemoci Graf č. 25 Podíl výše peněžité pomoci v mateřství za 28 týdnů PN k čisté mzdě Graf č. 26 Rozdíl ve výši peněžité pomoci v mateřství podle návrhu a současného stavu za 28 týdnů PN Graf č. 27 Podíl výše ošetřovného a podpory při ošetřování člena rodiny za 9 dnů k čisté mzdě Graf č. 28 Rozdíl ve výši ošetřovného a podpory při ošetřování člena rodiny za 9 dnů Tabulka č. 29 Odhad příjmů a výdajů na nemocenské pojištění v mil. Kč (civilní sektor) Tabulka č. 30 Příklad výpočtu výše dávek v nemoci podle současného stavu a podle návrhu Graf č. 31 Schéma finančních toků systému nemocenského pojištění Mezinárodní srovnání systémů nemocenského pojištění Dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení Tabulka č. 1 Zapojení zaměstnavatelů a karenční doba v systému nemocenského pojištění Tabulka č. 2 Podpůrčí doba a výše dávky v systému nemocenského pojištění Tabulka č. 3 Přehled dvoustranných mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení 156

A) zaměstnaní Tabulka č. 1 VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje 1993 13 495 9 432 656 1 579 18 11 684 1 811 115% 1994 16 419 13 355 835 1 707 17 15 914 505 103% 1995 18 991 15 176 894 1 701 18 17 789 1 202 107% 1996 20 502 17 394 927 1 789 9 20 120 382 102% 1997 22 560 16 685 864 1 939 8 19 496 3 064 116% 1998 24 112 15 452 766 2 003 7 18 227 5 885 132% 1999 24 912 16 124 696 2 125 6 18 950 5 962 131% 2000 26 339 23 283 785 2 727 8 26 803-464 98% 2001 28 682 25 200 957 3 012 7 29 176-494 98% 2002 30 721 27 825 893 3 447 7 32 171-1 450 95% 2003 32 336 29 079 1 004 3 729 6 33 817-1 481 96% 2004 34 842 24 291 730 4 075 5 29 101 5 741 120% B) OSVČ VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje 1993 638 233 44 277 361 230% 1994 645 234 25 259 386 249% 1995 613 240 21 261 352 235% 1996 490 268 22 290 200 169% 1997 823 274 24 297 526 277% 1998 548 281 25 306 242 179% 1999 543 310 26 337 207 161% 2000 585 370 33 403 183 145% 2001 639 374 36 409 230 156% 2002 698 398 40 437 261 160% 2003 708 444 45 489 219 145% 2004 791 414 49 462 328 171% C) celkem VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje 1993 14 133 9 665 656 1 623 18 11 961 2 172 118% 1994 17 064 13 589 835 1 732 17 16 173 891 106% 1995 19 604 15 416 894 1 722 18 18 050 1 554 109% 1996 20 992 17 662 927 1 811 9 20 410 582 103% 1997 23 383 16 959 864 1 963 8 19 794 3 590 118% 1998 24 660 15 733 766 2 028 7 18 533 6 127 133% 1999 25 455 16 434 696 2 151 6 19 287 6 168 132% 2000 26 924 23 653 785 2 760 8 27 205-281 99% 2001 29 321 25 574 957 3 047 7 29 585-264 99% 2002 31 419 28 222 893 3 487 7 32 609-1 190 96% 2003 33 044 29 523 1 004 3 774 6 34 307-1 263 96% 2004 35 632 24 704 730 4 123 5 29 563 6 069 121% Pramen: Účetní zprávy, Bilance dávkových příjmů PLATBY (ČSSZ) 1) jen pojistné vybrané od zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ (bez penále, pokut, přirážek ) 2) podpora při ošetřování člena rodiny Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění 157

Tabulka č. 2 Vývoj průměrného počtu nemocensky pojištěných osob 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 NP celkem 5 051 932 5 191 110 5 071 163 5 013 735 4 801 356 4 621 443 4 438 809 4 329 135 4 369 705 4 366 354 4 315 064 4 319 121 - zaměstnanci 4 587 244 4 753 776 4 645 906 4 636 849 4 457 322 4 289 525 4 117 078 4 015 636 4 066 069 4 067 943 4 020 340 4 040 412 - zam. VO 3 813 276 3 860 657 3 711 838 3 630 741 3 563 057 3 378 472 3 234 067 3 168 542 3 177 115 3 156 615 3 084 029 3 092 817 - zam. MO 773 968 893 119 934 068 1 006 108 894 265 911 052 883 012 847 094 888 954 911 329 936 311 947 595 - NP OSVČ 464 688 437 334 425 257 376 885 344 035 331 918 321 730 313 499 303 636 298 410 294 725 278 710 DP OSVČ 464 688 536 632 575 113 563 383 586 587 603 279 610 105 619 259 628 051 640 813 645 577 726 604 Podíly v % NP zam./ NP 90,80 91,58 91,61 92,48 92,83 92,82 92,75 92,76 93,05 93,17 93,17 93,55 NP OSVČ/ NP 9,20 8,42 8,39 7,52 7,17 7,18 7,25 7,24 6,95 6,83 6,83 6,45 NP/ DP OSVČ 100,00 81,50 73,94 66,90 58,65 55,02 52,73 50,62 48,35 46,57 45,65 38,36 rok NP celkem = nemocensky pojištěné osoby celkem zam. VO = zaměstnanci velkých organizací zam. MO = zaměstnaci malých organizací NP OSVČ = nemocensky pojištěné osoby samostatně výdělečně činné DP OSVČ = důchodově pojištěné osoby samostatně výdělečně činné NP zam./ NP = nemocensky pojištění zaměstanci/ nemocensky pojištěné osoby celkem NP OSVČ/ NP = nemocensky pojištěné OSVČ/ nemocensky pojištěné osoby celkem NP/ DP OSVČ = nemocensky pojištěné OSVČ/ důchodově pojištěné OSVČ 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 NP celkem 2,75-2,31-1,13-4,24-3,75-3,95-2,47 0,94-0,08-1,17 0,09 - zaměstnanci 3,63-2,27-0,19-3,87-3,76-4,02-2,46 1,26 0,05-1,17 0,50 - zam. VO 1,24-3,85-2,18-1,86-5,18-4,27-2,03 0,27-0,65-2,30 0,28 - zam. MO 15,39 4,58 7,71-11,12 1,88-3,08-4,07 4,94 2,52 2,74 1,21 - NP OSVČ -5,89-2,76-11,37-8,72-3,52-3,07-2,56-3,15-1,72-1,23-5,43 DP OSVČ 15,48 7,17-2,04 4,12 2,85 1,13 1,50 1,42 2,03 0,74 12,55 Zdroj: Účetní zprávy ČSSZ meziroční index v % Poznámka: V roce 1993 a 1994 jde o stav nemocensky pojištěných osob v měsíci prosinci příslušného roku. Od roku 1995 je počet nemocensky pojištěných ročním průměrem vypočtěným z měsíčních údajů. 158

Tabulka č. 3 Hranice pro redukci denního započitatelného příjmu redukční plně redukovaný maximální maximální platnost hranice započitatelný příjem denní denní výše redukčních příjem na 60% vyměřovací dávky hranic do z částky základ stanovená první druhá výše nad - do sazbou 69% od 1.1.1993 do 31.12. 1993 190 Kč 190 Kč 190 Kč 131 Kč od 1.1.1994 do 1.10.1999 270 Kč 270 Kč 270 Kč 186 Kč od 1.10.1999 do 31.12.1999 360 Kč 540 Kč 360 Kč 360 Kč - 540 Kč 468 Kč 323 Kč od 1.1.2000 do 31.12.2000 400 Kč 590 Kč 400 Kč 400 Kč - 590 Kč 514 Kč 355 Kč od 1.1.2001 do 31.12.2001 430 Kč 630 Kč 430 Kč 430 Kč - 630 Kč 550 Kč 380 Kč od 1.1.2002 do 31.12.2005 *) 480 Kč 690 Kč 480 Kč 480 Kč - 690 Kč 606 Kč 419 Kč do 31.12.2003 procentní sazba po 1.1.2004 první tři dny 50% denního vyměřovacího základu od čtvrtého dne 69% denního vyměřovacího základu první tři dny 25% denního vyměřovacího základu od čtvrtého dne 69% denního vyměřovacího základu Pramen: MPSV *) Od 1. 1. 2004 se za prvních 14 dnů započítává do výše první redukční hranice pouze 90% denního vyměřovacího základu (maximální denní vyměřovací základ pak činí 558 Kč a maximální denní výše dávky stanovené sazbou 69% 386 Kč). Zároveň bylo prodlouženo rozhodné období ze čtvrtletí předcházejícího vzniku (PN) na 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci vzniku PN. 159

Tabulka č. 4 Vývoj průměrného vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno pojistné (na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti) a průměrné mzdy v NH průměrná vyměřovací základ pro pojistné podíl rok mzda v NH vyměřovacího základu na mzdě zaměstnanci VO zaměstnanci MO zaměstnanci OSVČ *) zaměstnanci OSVČ *) v Kč v Kč v Kč v Kč v Kč v % v % 1994 6 896 6 217 5 035 5 983 2 977 86,8 43,2 1995 8 172 7 709 6 217 7 409 3 350 90,7 41,0 1996 9 676 9 142 7 099 8 698 3 551 89,9 36,7 1997 10 696 10 154 7 978 9 672 3 426 90,4 32,0 1998 11 693 11 326 9 525 10 944 3 067 93,6 26,2 1999 12 655 12 270 10 104 11 805 3 461 93,3 27,3 2000 13 490 13 023 11 138 12 625 3 557 93,6 26,4 2001 14 640 13 992 11 616 13 472 3 735 92,0 25,5 2002 15 711 15 059 12 051 14 385 4 052 91,6 25,8 2003 16 769 16 178 12 553 15 334 4 300 91,4 25,6 2004 17 881 17 213 13 321 16 300 5 028 91,2 28,1 Zdroj: MPSV (údaje pro rok 1993 nejsou k dispozici) Meziroční index vyměřovacího základu a průměrné mzdy v NH meziroční index rok průměrné vyměřovacího základu mzdy v NH zaměstnanci VO zaměstanci MO zam. průměrně OSVČ *) v % v % v % v % v % 1995 118,5 124,0 123,5 123,8 112,5 1996 118,4 118,6 114,2 117,4 106,0 1997 110,5 111,1 112,4 111,2 96,5 1998 109,3 111,5 119,4 113,2 89,5 1999 108,2 108,3 106,1 107,9 112,8 2000 106,6 106,1 110,2 106,9 102,8 2001 108,5 107,4 104,3 106,7 105,0 2002 107,3 107,6 103,7 106,8 108,5 2003 106,7 107,4 104,2 106,6 106,1 2004 106,6 106,4 106,1 106,3 116,9 *) vyměřovací základ pro důchodově pojištěné OSVČ, tzn. pro pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti (nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné) 160

Tabulka č. 5 Vývoj relace průměrného denního nemocenského k průměrné denní mzdě (v %) Průměrná mzda v NH (hrubá) Průměrné denní Relace denního Rok měsíční denní 1) nemocenské 2) nemocenského v Kč v Kč v Kč k denní mzdě v % 1984 2 875 94 62 66 1985 2 920 96 64 67 1986 2 964 97 66 67 1987 3 026 99 68 68 1988 3 095 102 68 67 1989 3 170 104 69 66 1990 3 286 108 72 66 1991 3 792 125 77 62 1992 4 644 153 90 59 1993 5 817 191 106 55 1994 6 896 227 136 60 1995 8 172 268 146 54 1996 9 676 318 173 55 1997 10 696 351 154 44 1998 11 693 384 155 40 1999 12 655 416 165 40 2000 13 490 443 222 50 2001 14 640 481 232 48 2002 15 711 517 256 50 2003 16 769 551 268 49 2004 17 881 587 263 45 Pramen: MPSV 1) průměrná denní mzda se vypočte jako podíl průměrné měsíční mzdy a průměrného počtu dní v měsíci 2) v letech 1984-1992 přepočteno z ch dnů na kalendářní 700 Kč 600 Kč relace nemocenského ke mzdě 70% 60% 500 Kč 50% 400 Kč 300 Kč průměrné denní nemocenské průměrná denní mzda 40% 30% 200 Kč 20% 100 Kč 10% 0 Kč 0% 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 161

Tabulka č. 6 Přehled výše nemocenského podle výše mzdy při onemocnění trvajícím 30 dnů v roce 2004 měsíční nemocenské čistá mzda v Kč čistá mzda v Kč podíl v % podíl v % mzda za 30 dní zaměstnanec zaměstnanec nemocenské/čistá mzda nemocenské/čistá mzda v Kč v Kč 2 děti bezdětný zaměstnanec se 2 dětmi bezdětný zaměstnanec 5 000 3 068 4 375 4 180 70,13 73,40 7 500 4 598 6 562 6 052 70,07 75,97 10 000 6 125 8 495 7 910 72,10 77,43 12 500 7 639 10 352 9 767 73,79 78,21 15 000 9 066 12 210 11 580 74,25 78,29 17 500 10 050 14 067 13 327 71,44 75,41 20 000 10 993 15 855 15 075 69,33 72,92 22 500 11 370 17 622 16 822 64,52 67,59 25 000 11 370 19 370 18 540 58,70 61,33 27 500 11 370 21 117 20 202 53,84 56,28 30 000 11 370 22 815 21 840 49,84 52,06 32 500 11 370 24 452 23 477 46,50 48,43 35 000 11 370 26 090 25 115 43,58 45,27 37 500 11 370 27 727 26 605 41,01 42,74 40 000 11 370 29 337 28 089 38,76 40,48 Pramen: MPSV 162

Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění - CELKEM Tabulka č. 7 rok průměrný počet nemocensky pojištěných nově hlášené případy počet kalendářních dnů (tis.) počet případů na sto pojištěnců průměrná délka jednoho případu (dny) průměrné procento 1993 4 711 075 3 925 021 91 138 83,3 23,2 5,30 1994 4 755 667 4 048 326 100 177 85,1 24,8 5,77 1995 4 708 151 4 324 828 105 693 91,9 24,4 6,15 1996 4 603 615 3 951 214 101 921 85,8 25,8 6,05 1997 4 833 831 4 192 150 110 312 86,7 26,3 6,25 1998 4 784 482 3 790 700 101 552 79,2 26,8 5,82 1999 4 578 688 3 813 161 99 509 83,3 26,1 5,95 2000 4 517 546 3 812 185 106 730 84,4 28,0 6,46 2001 4 483 455 3 863 031 110 431 86,2 28,6 6,75 2002 4 466 699 3 589 680 110 411 80,4 30,8 6,77 2003 4 435 434 3 621 995 110 306 81,7 30,5 6,81 2004 4 389 251 2 705 662 94 083 61,6 34,8 5,86 pololetí *) průměrný počet nemocensky pojištěných nově hlášené případy počet kalendářních dnů (tis.) počet případů na sto pojištěnců průměrná délka jednoho případu (dny) průměrné procento 2001 4 423 954 2 137 469 57 909 48,3 27,1 7,23 2002 4 400 223 1 930 313 56 481 43,9 29,3 7,09 2003 4 389 949 2 027 573 58 022 46,2 28,6 7,30 2004 4 345 750 1 449 006 49 299 33,3 34,0 6,23 *) publikace Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR je zpracovávána pololetně od roku 2001 Pramen: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice, ČSÚ 163

Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění - MUŽI Tabulka č. 8 rok průměrný počet nemocensky pojištěných nově hlášené případy počet kalendářních dnů (tis.) počet případů na sto pojištěnců průměrná délka jednoho případu (dny) průměrné procento 1993 2 588 768 1 917 460 43 278 74,1 22,6 4,58 1994 2 602 032 2 021 779 48 267 77,7 23,9 5,08 1995 2 555 301 2 170 856 51 139 85,0 23,6 5,48 1996 2 483 615 1 997 154 49 516 80,4 24,8 5,45 1997 2 601 745 2 101 173 53 467 80,8 25,4 5,63 1998 2 570 663 1 890 014 48 962 73,5 25,9 5,22 1999 2 431 210 1 886 705 47 975 77,6 25,4 5,41 2000 2 389 680 1 912 493 52 983 80,0 27,7 6,06 2001 2 373 440 1 922 790 54 213 81,0 28,2 6,26 2002 2 364 642 1 798 513 54 574 76,1 30,3 6,32 2003 2 370 554 1 804 152 54 406 76,1 30,2 6,29 2004 2 329 424 1 347 279 45 482 57,8 33,8 5,33 pololetí *) průměrný počet nemocensky pojištěných nově hlášené případy počet kalendářních dnů (tis.) počet případů na sto pojištěnců průměrná délka jednoho případu (dny) průměrné procento 2001 2 340 186 1 052 863 28 400 45,0 27,0 6,70 2002 2 329 382 965 623 27 961 41,5 29,0 6,63 2003 2 334 141 1 001 541 28 598 42,9 28,6 6,77 2004 2 311 860 711 909 23 873 30,8 33,5 5,67 *) publikace Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR je zpracovávána pololetně od roku 2001 Pramen: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice, ČSÚ 164

Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění - ŽENY Tabulka č. 9 rok průměrný počet nemocensky pojištěných nově hlášené případy počet kalendářních dnů (tis.) počet případů na sto pojištěnců průměrná délka jednoho případu (dny) průměrné procento 1993 2 122 307 2 007 561 47 861 94,6 23,8 6,18 1994 2 153 635 2 026 547 51 910 94,1 25,6 6,60 1995 2 152 850 2 153 972 54 554 100,1 25,3 6,94 1996 2 120 000 1 954 060 52 405 92,2 26,8 6,75 1997 2 232 086 2 090 977 56 845 93,7 27,2 6,98 1998 2 213 819 1 900 686 52 590 85,9 27,7 6,51 1999 2 147 478 1 926 456 51 535 89,7 26,8 6,57 2000 2 127 866 1 899 692 53 747 89,3 28,3 6,90 2001 2 110 015 1 940 241 56 218 92,0 29,0 7,30 2002 2 102 057 1 791 167 55 837 85,2 31,2 7,28 2003 2 064 880 1 817 843 55 900 88,0 30,8 7,42 2004 2 059 827 1 358 383 48 601 65,9 35,8 6,45 pololetí *) průměrný počet nemocensky pojištěných nově hlášené případy počet kalendářních dnů (tis.) počet případů na sto pojištěnců průměrná délka jednoho případu (dny) průměrné procento 2001 2 083 768 1 084 606 29 509 52,1 27,2 7,82 2002 2 070 841 964 690 28 521 46,6 29,6 7,61 2003 2 055 808 1 026 032 29 424 49,9 28,7 7,91 2004 2 033 890 737 097 25 426 36,2 34,5 6,87 *) publikace Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR je zpracovávána pololetně od roku 2001 Pramen: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice, ČSÚ 165

Tabulka č. 10 Vývoj počtu případů podle skupin diagnóz na 100 000 pojištěnců rok nemoci dýchací soustavy nemoci svalové a kosterní soustavy poranění a otravy nemoci trávicí soustavy počet v % počet v % počet v % počet v % 1993 *) 40 260 47,27 11 378 13,36 10 015 11,76 6 340 7,44 1994 41 803 45,11 12 381 13,36 10 625 11,47 6 497 7,01 1995 47 206 47,66 13 405 13,53 10 859 10,96 6 450 6,51 1996 43 983 46,43 13 439 14,19 10 666 11,26 6 160 6,50 1997 41 947 48,40 12 029 13,88 9 328 10,76 5 119 5,91 1998 34 989 45,03 12 052 15,51 8 684 11,18 5 153 6,63 1999 40 800 50,30 12 105 14,92 8 352 10,30 4 962 6,12 2000 40 451 47,91 13 912 16,48 8 690 10,29 5 398 6,39 2001 40 241 47,35 14 490 17,05 8 519 10,02 5 364 6,31 2002 33 683 42,11 15 280 19,10 8 579 10,73 5 549 6,94 2003 37 896 46,59 13 980 17,19 8 127 9,99 5 240 6,44 Pramen: Ukončené případy pro nemoc a úraz ÚZIS ČR *) rok 1993 bez hl. m. Prahy 166

Tabulka č. 11 Rozložení ukončených případů podle délky trvání dny a intervaly rok absolutně délky trvání PN 1993 *) 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 1 45 422 52 196 47 687 24 972 18 548 19 323 18 373 19 102 18 277 17 180 15 690 2 28 607 31 067 30 734 27 848 26 705 28 308 26 813 27 292 26 188 24 863 24 118 3 57 911 60 665 60 048 53 267 51 408 53 822 52 476 50 692 49 618 46 198 45 212 4 90 614 93 915 92 981 81 310 75 395 76 765 75 482 73 116 70 835 66 481 63 561 5 178 263 166 014 167 525 137 480 130 967 121 797 120 939 116 998 115 850 105 230 106 150 6 142 115 176 043 183 651 165 182 153 607 147 231 141 805 136 110 136 167 124 822 124 026 7 277 278 347 569 347 025 307 286 306 402 274 932 287 203 266 870 260 476 234 698 244 598 1 týden 820 210 927 469 929 651 797 345 763 032 722 178 723 091 690 180 677 411 619 472 623 355 8 221 812 242 495 250 262 210 489 207 088 185 342 184 328 181 100 175 818 155 295 168 544 9 199 571 204 525 225 198 175 297 176 827 152 947 153 847 147 071 141 496 119 457 135 408 10 203 502 227 808 244 020 209 276 207 862 177 186 183 899 171 581 180 306 152 265 159 833 11 177 419 218 641 232 139 209 396 197 848 169 279 172 671 168 696 171 178 156 235 156 351 12 209 459 244 763 271 231 234 609 234 545 189 183 199 573 201 422 202 563 174 518 187 399 13 133 747 201 767 224 739 219 076 203 653 181 429 180 591 184 129 185 214 163 026 166 462 14 175 464 268 122 279 417 274 869 282 492 237 014 266 596 260 876 253 459 221 659 237 228 2 týdny 1 320 974 1 608 121 1 727 006 1 533 012 1 510 315 1 292 380 1 341 505 1 314 875 1 310 034 1 142 455 1 211 225 3 týdny 484 146 665 599 717 104 717 440 682 237 580 900 582 239 620 890 616 545 571 315 585 785 4 týdny 226 789 318 365 341 559 352 541 327 937 287 827 276 364 298 935 301 024 294 577 285 885 5 týdnů 135 475 197 523 210 817 216 753 201 277 181 403 170 575 193 709 193 997 192 608 181 087 6 týdnů 89 932 130 823 139 904 141 711 131 266 119 127 111 237 123 281 124 104 125 837 116 831 7 týdnů 65 049 96 552 103 512 104 504 97 363 89 566 83 432 92 922 93 308 97 077 90 416 8 týdnů 47 287 71 483 76 800 77 992 73 742 67 417 63 697 69 576 70 699 73 996 69 910 9 týdnů 37 223 57 627 62 036 63 464 60 535 55 502 51 841 60 517 61 666 65 874 61 269 10 týdnů 28 581 43 048 46 118 47 061 44 317 40 363 37 780 42 601 43 957 46 950 44 212 11 týdnů 22 167 34 296 37 179 37 694 35 459 32 903 30 564 34 626 36 160 38 584 35 678 12 týdnů 20 399 32 889 35 799 36 795 34 813 32 716 30 808 33 636 34 513 36 933 34 739 13 týdnů 14 980 24 143 26 272 26 677 25 901 24 280 22 968 26 583 27 303 29 249 28 014 365+ 2 197 4 928 9 840 10 074 8 711 6 981 6 583 8 014 8 405 9 670 11 070 celkem 3 433 812 4 406 893 4 663 608 4 360 796 4 189 005 3 717 964 3 713 850 3 814 083 3 810 108 3 572 487 3 608 020 Pramen: Ukončené případy pro nemoc a úraz ÚZIS ČR 167

Tabulka č. 12 Rozložení ukončených případů podle délky trvání dny a intervaly rok v % délky trvání PN 1993*) 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 1 1,32 1,18 1,02 0,57 0,44 0,52 0,49 0,50 0,48 0,48 0,43 2 0,83 0,70 0,66 0,64 0,64 0,76 0,72 0,72 0,69 0,70 0,67 3 1,69 1,38 1,29 1,22 1,23 1,45 1,41 1,33 1,30 1,29 1,25 4 2,64 2,13 1,99 1,86 1,80 2,06 2,03 1,92 1,86 1,86 1,76 5 5,19 3,77 3,59 3,15 3,13 3,28 3,26 3,07 3,04 2,95 2,94 6 4,14 3,99 3,94 3,79 3,67 3,96 3,82 3,57 3,57 3,49 3,44 7 8,07 7,89 7,44 7,05 7,31 7,39 7,73 7,00 6,84 6,57 6,78 1 týden 23,89 21,05 19,93 18,28 18,22 19,42 19,47 18,10 17,78 17,34 17,28 8 6,46 5,50 5,37 4,83 4,94 4,99 4,96 4,75 4,61 4,35 4,67 9 5,81 4,64 4,83 4,02 4,22 4,11 4,14 3,86 3,71 3,34 3,75 10 5,93 5,17 5,23 4,80 4,96 4,77 4,95 4,50 4,73 4,26 4,43 11 5,17 4,96 4,98 4,80 4,72 4,55 4,65 4,42 4,49 4,37 4,33 12 6,10 5,55 5,82 5,38 5,60 5,09 5,37 5,28 5,32 4,89 5,19 13 3,90 4,58 4,82 5,02 4,86 4,88 4,86 4,83 4,86 4,56 4,61 14 5,11 6,08 5,99 6,30 6,74 6,37 7,18 6,84 6,65 6,20 6,58 2 týdny 38,47 36,49 37,03 35,15 36,05 34,76 36,12 34,47 34,38 31,98 33,57 3 týdny 14,10 15,10 15,38 16,45 16,29 15,62 15,68 16,28 16,18 15,99 16,24 4 týdny 6,60 7,22 7,32 8,08 7,83 7,74 7,44 7,84 7,90 8,25 7,92 5 týdnů 3,95 4,48 4,52 4,97 4,80 4,88 4,59 5,08 5,09 5,39 5,02 6 týdnů 2,62 2,97 3,00 3,25 3,13 3,20 3,00 3,23 3,26 3,52 3,24 7 týdnů 1,89 2,19 2,22 2,40 2,32 2,41 2,25 2,44 2,45 2,72 2,51 8 týdnů 1,38 1,62 1,65 1,79 1,76 1,81 1,72 1,82 1,86 2,07 1,94 9 týdnů 1,08 1,31 1,33 1,46 1,45 1,49 1,40 1,59 1,62 1,84 1,70 10 týdnů 0,83 0,98 0,99 1,08 1,06 1,09 1,02 1,12 1,15 1,31 1,23 11 týdnů 0,65 0,78 0,80 0,86 0,85 0,88 0,82 0,91 0,95 1,08 0,99 12 týdnů 0,59 0,75 0,77 0,84 0,83 0,88 0,83 0,88 0,91 1,03 0,96 13 týdnů 0,44 0,55 0,56 0,61 0,62 0,65 0,62 0,70 0,72 0,82 0,78 365+ 0,06 0,11 0,21 0,23 0,21 0,19 0,18 0,21 0,22 0,27 0,31 celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Pramen: Ukončené případy pro nemoc a úraz ÚZIS ČR 168

Graf č. 13 42 000 38 000 34 000 30 000 26 000 22 000 18 000 14 000 14 133 11 961 příjmy *) výdaje rozdíl příjmů a výdajů Příjmy a výdaje nemocenského pojištění v mil. Kč 17 064 16 173 19 604 18 050 20 992 20 410 23 383 19 794 24 660 18 533 25 455 19 287 26 924 27 205 29 321 29 585 31 419 32 609 33 044 34 307 35 632 29 563 38 041 29 718 10 000 6 127 6 168 6 069 8 323 6 000 2 000 2 172 891 1 554 582 3 590-281 -264-1 190-1 263-2 000 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SR *) příjmy z pojistného od zaměstnavetelů, zaměstnanců a OSVČ (bez penále, pokut, přirážky k pojistnému i ostatních závazků a pohledávek) 169

Graf č. 14 21 Vývoj průměrného vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno pojistné (na nemocenské, důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti) a průměrné mzdy v NH 100 18 86,8 90,7 89,9 90,4 93,6 93,3 93,6 92,0 91,6 91,4 91,2 90 80 Výše mzdy a VZ v tis. Kč 15 12 9 6 43,2 41,0 36,7 32,0 26,2 27,3 26,4 25,5 25,8 25,6 28,1 70 60 50 40 30 Podíl VZ na mzdě v % 3 20 10 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 0 průměrná mzda v NH VZ pro zaměstnance VZ pro OSVČ podíl VZ zaměstnanců na mzdě podíl VZ OSVČ na mzdě 170

Graf č. 15 Nemocenské a čistá mzda v Kč 30 000 28 000 26 000 24 000 22 000 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 Přehled výše nemocenského a výše čisté mzdy v roce 2004 nemocenské za 30 dní čistá mzda pro zaměstnance se 2 dětmi čistá mzda pro bezdětného zaměstnance 40 000 37 500 35 000 32 500 30 000 27 500 25 000 22 500 20 000 17 500 15 000 12 500 10 000 7 500 5 000 Měsíční hrubá mzda v Kč 171

Graf č. 16 Podíl nemocenského (za 30 dnů nemoci) a čisté mzdy v roce 2004 90 Podíl nemocenského a čisté mzdy v % 80 70 60 50 40 bezdětný zaměstnanec zaměstnanec se 2 dětmi 30 40 000 37 500 35 000 32 500 30 000 27 500 25 000 22 500 20 000 17 500 15 000 12 500 10 000 7 500 5 000 Hrubá měsíční mzda v Kč 172

Graf č. 17 120 35,7 Základní ukazatele podle výše mzdy v roce 2003 (ze Šetření o nemocnosti v MO) 40 Počet případů na 100 pojištěnců 100 80 60 40 20 57 5,54 32,2 97 31,4 97 30,2 94 8,52 8,36 7,80 29,2 86 počet případů na 100 pojištěnců průměrná délka 1 případu PN průměrné procento PN 6,86 31,0 69 70 5,89 5,52 28,9 29,5 51 30,3 42 4,09 3,46 28,0 33 2,49 35 30 25 20 15 10 5 Průměrné % a průměrná délka PN 0 do 7 7-10 10-13 13-16 16-19 19-22 22-25 25-28 28-31 nad 31 0 Pásma měsíční hrubé mzdy v tis. Kč 173

Graf č. 18 Denní stav práce neschopných zaměstnanců malých organizací podle výše vyměřovacího základu (v %) 12,0 podíl prostonaných kalendářních dnů na jednoho zaměstnance a den v % 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 8,0 7,9 5,5 7,7 10,4 7,7 9,5 6,8 7,4 5,7 6,4 4,4 leden - červen 2003 leden - červen 2004 4,9 4,4 3,6 2,9 3,4 2,2 0,0 do 8 tis. 8-12 tis. 12-16 tis. 16-20 tis. 20-24 tis. 24-28 tis. 28-32 tis. 32-36 tis. 36 tis. a více měsíční výše vyměřovacího základu zaměstnance v tis. Kč 174

Graf č. 19 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 *) rok 1993 bez hl. m. Prahy Počet ukončených případů PN podle délky trvání 1993 *) 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 1 týden 2 týdny 3 týdny 4 týdny 5 týdnů 6 týdnů 7 týdnů 8 týdnů 9 týdnů 10 týdnů 11 týdnů 12 týdnů 13 týdnů 14-15 týdnů 16-17 týdnů 18-21 týdnů 22-26 týdnů 27-30 týdnů 31-34 týdnů 35-39 týdnů 40-43 týdnů 44-47 týdnů 48-52 týdnů 175

Graf č. 20 Vývoj počtu případů PN podle skupin diagnóz na 100 000 pojištěnců Počet případů 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 47 206 43 983 40 260 41 803 41 947 40 800 40 451 40 241 37 896 34 989 33 683 13 405 13 439 13 912 14 490 15 280 12 381 11 378 12 029 12 052 12 105 13 980 10 015 10 625 10 859 10 666 9 328 8 684 8 352 8 690 8 519 8 579 8 127 6 340 6 497 6 450 6 160 5 119 5 153 4 962 5 398 5 364 5 549 5 240 1993 *) 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 *) rok 1993 - údaje bez hl. m. Prahy Nemoci trávicí soustavy Poranění a otravy Nemoci svalové a kosterní soustavy Nemoci dýchací soustavy 176

Graf č. 21 Počet případů na sto pojištěnců 105 100 95 90 85 80 75 70 65 ženy celkem muži 60 55 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Průměrná délka 1 případu ve dnech 36 34 ženy celkem 32 muži 30 28 26 24 22 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 177

Výše nemocenského (v Kč) - SOUČASNÝ STAV Tabulka č. 22 Nemocenské a náhrada mzdy podle současného právního stavu a podle návrhu Násobky Mzda v Kč počet kalendářních dnů mzdy hrubá **) 5 10 30 180 365 0,6 11 618 734 1 924 7 100 46 700 95 540 1,0 19 364 1 142 2 992 10 952 71 702 146 627 1,4 27 110 1 260 3 300 12 020 78 470 160 425 1,8 34 855 1 260 3 300 12 020 78 470 160 425 2,2 42 601 1 260 3 300 12 020 78 470 160 425 2,6 50 346 1 260 3 300 12 020 78 470 160 425 Výše náhrady mzdy (v Kč) - NÁVRH Násobky Mzda v Kč počet kalendářních dnů mzdy hrubá **) 5 10 30 180 365 0,6 11 618 1 099 2 095 6 567 42 267 86 297 1,0 19 364 1 824 3 480 10 888 69 988 142 878 1,4 27 110 2 310 4 407 13 805 88 805 181 305 1,8 34 855 2 416 4 609 14 423 92 723 189 293 2,2 42 601 2 416 4 609 14 423 92 723 189 293 2,6 50 346 2 416 4 609 14 423 92 723 189 293 Rozdíl nemocenského a náhrady mzdy (v Kč) podle NÁVRHU vůči SOUČASNÉMU STAVU Násobky Mzda v Kč počet kalendářních dnů mzdy hrubá **) 5 10 30 180 365 0,6 11 618 365 171-533 -4 433-9 243 1,0 19 364 682 488-64 -1 714-3 749 1,4 27 110 1 050 1 107 1 785 10 335 20 880 1,8 34 855 1 156 1 309 2 403 14 253 28 868 2,2 42 601 1 156 1 309 2 403 14 253 28 868 2,6 50 346 1 156 1 309 2 403 14 253 28 868 Podíl nemocenského k čisté mzdě *) (v %) - SOUČASNÝ STAV Násobky Mzda v Kč počet kalendářních dnů mzdy hrubá **) 5 10 30 180 365 0,6 11 618 48 63 77 85 85 1,0 19 364 46 61 74 81 81 1,4 27 110 37 49 60 65 65 1,8 34 855 30 39 47 52 52 2,2 42 601 25 33 40 44 44 2,6 50 346 22 29 35 38 38 Podíl dávky (náhrady mzdy a nemocenského) k čisté mzdě *) (v %) - NÁVRH Násobky Mzda v Kč počet kalendářních dnů mzdy hrubá **) 5 10 30 180 365 0,6 11 618 72 68 71 77 77 1,0 19 364 74 70 74 79 79 1,4 27 110 69 66 68 73 74 1,8 34 855 57 55 57 61 61 2,2 42 601 48 46 48 52 52 2,6 50 346 42 40 42 45 45 Výpočet pro rok 2006 *) bezdětný zaměstnanec **) výše hrubé mzdy, ze které je počítáno nemocenské i náhrada mzdy - vzhledem k různému stanovení rozhodného období se liší od průměrné mzdy v roce 2006 Poznámka: pro výpočty se uvažuje, že dnem vzniku je pondělí 178

Graf č. 23 Podíl výše náhrady mzdy a nemocenské za 30 dnů nemoci k čisté mzdě 80 75 70 77 77 78 71 71 72 78 73 76 73 74 70 68 68 podíl v % 65 60 55 50 současný stav návrh 60 63 53 57 47 52 45 43 40 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 násobek průměrné mzdy 179

Graf č. 24 6 000 5 000 Rozdíl ve výši náhrady mzdy a nemocenské a výší současného nemocenského za 30 dnů nemoci 10,4 12,0 10,0 4 000 v Kč v % čisté mzdy 8,7 9,4 8,6 8,0 3 000 6,0 v Kč 2 000 1 000 0-0,4-455 -533-618 -712-356 -64 1,9 346 1 785 2 403 2 403 2 403 4,0 2,0 0,0 v % čisté mzdy -1 000-2,0-2 000-3 000-2,6-5,8-5,7-5,7-5,8 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 násobek průměrné mzdy -4,0-6,0 180

Graf č. 25 Podíl výše peněžité pomoci v mateřství za 28 týdnů PN k čisté mzdě 95 90 85 80 87 86 87 86 88 87 89 87 90 85 90 82 85 82 78 podíl v % 75 70 65 60 současný stav návrh 76 66 73 70 55 58 50 45 53 48 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 násobek průměrné mzdy 181

Graf č. 26 Rozdíl ve výši peněžité pomoci v mateřství podle návrhu a současného stavu za 28 týdnů PN 45 000 40 000 124,1 132,1 139,1 150,0 35 000 103,5 v Kč 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 v Kč v % čisté mzdy 33,1 50,9 59,5 21 168 28 616 33 908 39 004 100,0 50,0 v % čisté mzdy 5 000 0 8,4 9,1 8,0 7,5 588 784 980 980 4 508 10 584 7 644 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 0,0 násobek průměrné mzdy 182

Graf č. 27 Podíl výše ošetřovného a POČR za 9 dnů k čisté mzdě 80 75 70 77 78 78 72 73 74 79 74 77 75 75 72 70 70 65 65 podíl v % 60 61 58 55 54 53 50 současný stav návrh 48 45 44 40 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 násobek průměrné mzdy 183

Graf č. 28 Rozdíl ve výši ošetřovného a POČR za 9 dnů 2 000 4,0 1 500 2,8 3,3 2,9 2,7 1 000 v Kč v % čisté mzdy 2,0 v Kč 500 0-108 -126-144 -162-63 0,1 0,7 18 126 567 756 756 756 0,0 v % čisté mzdy -500-0,5-1 000-1,4-1,3-1,3-1,3 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 násobek průměrné mzdy -2,0 184

Tabulka č. 29 Odhad příjmů a výdajů na nemocenské pojištění v mil. Kč (civilní sektor - kapitola 313) současný právní stav návrh zákona 2004 2005 2006 2007 2008 2006 2007 2008 skutečnost rozpočet Příjmy z pojistného 35 632 38 220 39 790 41 900 44 130 32 390 23 966 25 114 z toho: dobrovolné pojistné OSVČ 791 900 1 000 1 000 1 100 1 000 1 000 1 100 maximální VZ 0-210 -335 připojištění (sazba 3,3% z VZ) 110 250 250 snížení pojistného pro zaměstnavatele 7 670 18 226 19 119 Výdaje na nemocenské pojištění 29 562 29 121 32 195 33 930 35 780 28 985 24 493 25 745 z toho: nemocenská 24 704 23 815 26 850 28 297 29 840 23 386 18 137 19 074 peněžitá pomoc v mateřství 4 123 4 450 4 538 4 783 5 044 4 681 5 197 5 468 ošetřovné 730 850 802 845 891 805 854 898 vyrovnávací příspěvek 5 6 5 5 5 5 5 5 1/2 náhrady 1.-14. den - připojištění 108 300 300 Rozdíl příjmů a výdajů 6 070 9 099 7 595 7 970 8 350 3 405-527 -631 Náhrada mzdy (výdaj zaměstnavatele) 2 971 8 705 9 171 Výdaje na nemocenské pojištění + náhrada mzdy 31 956 33 198 34 916 Poznámky: Pojistné: současný právní stav 4,4% (3,3% + 1,1%), návrh zákona 2,5% (1,4% + 1,1%) z vyměřovacích základů. Nemocnost: současný právní stav 5,8%, návrh zákona 5,3%. 185

Příklad výpočtu výše dávek v nemoci podle současného právního stavu a podle návrhu zákona Tabulka č. 30 SOUČASNÝ PRÁVNÍ STAV NÁVRH ZÁKONA Měsíční mzda 20 000 Kč Měsíční mzda 20 000 Kč Počet dnů Počet dnů - kalendářních 30 - kalendářních 30 - ch v období prvních 14 kalendářních 10 Denní vyměřovací základ (DVZ) Denní vyměřovací základ (DVZ) - za kalendářní den (12/365) 658 Kč - za kalendářní den (12/365) 658 Kč - za den (12/261) 920 Kč Redukce DVZ pro 1. - 14. den Redukce DVZ za kalendářní den do 510 Kč redukce na 90% tj. na 459 Kč do 629 Kč redukce na 90% tj. na 566 Kč do 730 Kč redukce na 60% tj. na 89 Kč do 944 Kč redukce na 60% tj. na 17 Kč nad 730 Kč nezohledňuje se nad 944 Kč nezohledňuje se Redukovaný DVZ 548 Kč Redukovaný DVZ 584 Kč Redukce DVZ pro 15. a další den Redukce DVZ za den do 510 Kč redukce na 100% tj. na 510 Kč do 881 Kč redukce na 90% tj. na 793 Kč do 730 Kč redukce na 60% tj. na 89 Kč do 1 322 Kč redukce na 60% tj. na 23 Kč nad 730 Kč nezohledňuje se nad 1 322 Kč nezohledňuje se Redukovaný DVZ 599 Kč Redukovaný DVZ 817 Kč Nemocenské za 1.-3. den 25% z 548 411 Kč Náhrada mzdy za 1.-3. den 30% z 817 738 Kč 4.-14. den 69% z 548 4 169 Kč 4.-14. den 69% z 817 3 948 Kč od 15. dne 69% z 599 6 624 Kč Nemocenské od 15. dne 69% z 584 6 448 Kč NEMOCENSKÉ celkem 11 204 Kč NÁHRADA MZDY A NEMOCENSKÉ celkem 11 134 Kč Poznámky : Redukční hranice platné pro rok 2006 Pro určení počtu ch dnů se předpokládá počátek v pondělí. 186

SCHEMA FINANČICH TOKŮ SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ podle současného právního stavu podle návrhu nového zákona Graf č. 31 0,7 0,9 Úspory planoucí do státního rozpočtu (vyšší příjmy než výdaje) Úspory zaměstnavatelů vyplývající ze snížení pojistného Správní výdaje Správní výdaje 1,0 1,0 Část snižení pojistného zaměstnavatelů - kompenzuje výdaje na nárhadu mzdy Výdaje zaměstnavatele na náhradu mzdy Příjmy nemocenského pojištění z plateb zaměstnavatelů 3,6 Příjmy nemocenského pojištění z plateb zaměstnavatelů 2,5 3,3 Výdaje nemocenského pojištění na dávky 1,4 Výdaje nemocenského pojištění na dávky Příjmy nemocenského pojištění z plateb zaměstnanců Příjmy nemocenského pojištění z plateb zaměstnanců 1,1 1,1 187

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ SYSTÉMŮ NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Mezinárodní komparace systémů nemocenského pojištění je (ostatně jako každé mezinárodní srovnání) poněkud zjednodušujícím pohledem na složitou problematiku ochrany člověka při krátkodobé. V Evropě patří nemocenské pojištění, spolu s úrazovým a důchodovým, historicky ksystémům s nejdelší tradicí. Bylo založeno již na konci 19. století (Bismarckova reforma v Německu 1883 a Taafeho reforma v Rakousku- Uhersku 1888). Sociální zabezpečení včetně jeho důležité součásti nemocenského pojištění je v jednotlivých státech založeno na rozdílném vývoji sociálních transferů, tradicích a zvyklostech, ekonomickém postavení, návaznostech dalších sociálních subsystémů, existencí různých kategorií zaměstnanců, odlišných daňových a jiných odvodech a dalších souvislostech. Rozdílnost přístupů platí i v rámci členských států EU. V EU patří sociální politika mezi tzv. komunitární politiku, nikoliv společnou. To znamená, že hlavní těžiště této politiky stále patří jednotlivým členským státům. EU působí svými orgány pouze v roli koordinační a hlavní snahou je, aby nedošlo k narušení čtyř základních svobod (volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu). Většina členských i kandidátských zemí je v současné době postavena před podobné problémy: stárnoucí populace, nezaměstnanost, růst nákladů na sociální dávky. U nových členských států je navíc nutné vzít v úvahu výrazné politické a společenské změny realizované během devadesátých let, které se promítají i v sociální oblasti. Dávky nemocenského pojištění jsou v evropských zemích koncipovány především jako dávky nahrazující příjem v nemoci. Ostatní druhy dávek, pokud vůbec v systému existují, mají s výjimkou dávek v mateřství okrajový charakter. Peněžité dávky v mateřství jsou významné, nikoliv však primárně pro svou finanční náročnost z hlediska celého systému sociálního zabezpečení, ale především z hlediska ochrany matky a dítěte, což jsou hodnoty vnitrostátně i mezinárodně velice zdůrazňované a zpravidla je tato problematika často popisována komplexněji nejen z pohledu náhrady mzdy - ale i v souvislosti se systémem zdravotní péče. Nicméně systémy nemocenského pojištění se většinou soustřeďují úzce na náhradu výdělku. V této souvislosti je vhodné uvést, že v některých státech je systém nemocenského a zdravotního pojištění organizačně spojen. V současné době však nelze vysledovat trend, který by jednoznačně upřednostňoval spojování nebo naopak rozpojování těchto systémů. Důvodem určitého organizačního uspořádání v jednotlivých zemích je především tradice mající dlouholeté kořeny. Nelze tedy jednoznačně určit, zda je (ne)spojení těchto systémů vhodnější či méně vhodné. V tomto bodě není možné přenášet a upřednostňovat zahraniční zkušenosti, protože funkčnost systémů je závislá na velkém množství specifických charakteristik sociálních systémů. Zapojení zaměstnavatelů do systému nemocenského pojištění je obvyklé ve většině evropských zemích (členských státech EU i kandidátských státech). Intenzita a způsob participace je velmi různá, zpravidla má podobu (spolu)účasti na výplatě dávek. Zaměstnavatel vyplácí po určitou dobu mzdu nebo její část, nebo doplácí k nemocenské dávce doplatek do výše (např. průměrné, poslední) mzdy. V některých případech je větší či menší prostor v systému ponechán pro kolektivní vyjednávání (placené volno bez nutnosti lékařského potvrzení, výplata dávky vkarenční době, vyšší úroveň dávek nad stanovené zákonné minimum apod.). V zásadě systémy nemocenského pojištění v zahraničí poskytují tyto typy peněžitých dávek: 188

- dávka v případě nemoci - dávka související s těhotenstvím a mateřstvím - dávka umožňující pečovat o nemocnou osobu (člena rodiny) - případně dávka jako dorovnání mzdy z důvodu převedení na jinou práci v těhotenství. Dávky v nemoci a v těhotenství a mateřství jsou poskytovány ve všech státech. Ostatní typy dávek mají spíše okrajový charakter eventuelně se v systémech nevyskytují. V případě dávky umožňující péči o nemocnou osobu a zvláště u možnosti dorovnání mzdy pro ženu, která je převedena na jinou práci z důvodu těhotenství, je její rozšířenost v systému nemocenského pojištění v zahraničí příznačnější v nových členských a v kandidátských státech. Dávky ze systému nemocenského pojištění jsou ve většině zemí zdaňovány. Mezi převažující skutečnosti platící v evropském kontextu nemocenského pojištění je možno zařadit tyto body: Dávkami nemocenského pojištění je pokryta naprostá většina (pojištěné, zaměstnané) populace. Výše peněžitých dávek je určena jako procentní částka k předchozím příjmům. Výše této částky je samozřejmě různá, ale v zásadě se pohybuje v intervalu 50-100%. Úroveň dávek souvisejících s mateřstvím je zpravidla o něco vyšší než u ostatních dávek. Maximální doba pobírání nemocenské je ve většině zemí cca jeden rok, doba pobírání dávky související s porodem a mateřstvím je cca 15-20 týdnů, u péče o blízkou osobu (dítě) existuje omezení doby pobírání dávky. (S možností různých výjimek u všech typů dávek.) Karenční doba existuje ve většině zemí, za určitý standard je možno považovat tři dny. V některých případech je větší či menší prostor ponechán pro sjednávání dílčích podmínek v rámci kolektivního vyjednávání. Projevuje se tendence ke zrovnoprávnění postavení matky a otce při zabezpečení péče o dítě. S různou intenzitou zaměstnavatel nějakým způsobem participuje na systému nemocenského pojištění ve většině států (např. v Nizozemí je systém plně privatizován, jinde je účast méně intenzivní). Neexistuje jednoznačný trend pro (ne)spojování systému nemocenského a zdravotního pojištění. Každá země vychází ze svých specifických podmínek. (Nejen) v systému nemocenského pojištění by měla platit snaha, která se prosazuje ve státech EU, udržet člověka v maximální míře v aktivitě např. pomocí vhodné prevence, zlepšováním ho prostředí, umožněním přeřazení na vhodnější práci, důslednou kontrolou atd. V jednotlivých státech je v systémech nemocenského pojištění často nepřehledné množství výjimek, odchylek v případě specifických nemocí, úrazů, maximálních a minimálních limitů, specifických pravidel pro různé kategorie pracujících, variací časových lhůt atp. 189

DVOUSTRANNÉ SMLOUVY O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Sociální zabezpečení je v mnoha ohledech stále národní záležitostí. Téměř u všech států se v právních předpisech o sociálním zabezpečení vyskytují ustanovení, která např. omezují poskytování jednotlivých dávek pouze na území těchto států, nebo jsou tyto dávky poskytovány pouze vlastním státním příslušníkům příslušného státu. Dvoustranné smlouvy sociálním zabezpečení jsou tradičním, běžně používaným prostředkem koordinace v oblasti sociálního zabezpečení. Jejich smyslem je zabránit negativní i pozitivní kolizi národních systémů sociálního zabezpečení, spočívající v absenci či překrývání pojištění, včetně neodůvodněného poskytování týchž dávek ze stejného titulu oběma smluvními státy a zajistit práva osob, které migrují mezi dvěma smluvními státy. Tyto smlouvy upravují oblast sociálního zabezpečení většinou obdobným způsobem jako mnohostranné úmluvy či předpisy ES/EU, neboť při přípravě bilaterálních smluv se vycházelo z jejich obecně platných principů. Dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení lze dělit podle charakteru do 3 typů: proporcionální smlouvy jsou založeny na principu rovného zacházení, jediného pojištění, sčítání dob pojištění a výplaty dávek do druhého smluvního státu. Tyto smlouvy Česká republika uzavřela s: Bulharskem, Francií, Chile, Chorvatskem, Izraelem, bývalou Jugoslávií (ve vztahu k Makedonii, Slovinsku, Bosně a Hercegovině, Srbsku a Černé Hoře), Kanadou, Kyprem, Litvou, Lucemburskem, Maďarskem, Německem, Polskem, Quebekem, Rakouskem, Rumunskem a Švýcarskem. teritoriální smlouvy vycházejí z principu trvalého pobytu pojištěnce. Na tomto principu je založena pouze smlouva s bývalým SSSR (dnes ve vztahu s Ruskem). kombinované smlouvy proporcionální s teritoriálním prvkem. Jde o smlouvy se Slovenskem a Ukrajinou. Ne všechny bilaterální smlouvy se vztahují na celou oblast sociálního zabezpečení: např. smlouva s Nizozemím upravuje pouze export dávek sociálního pojištění. Po vstupu České republiky do Evropské unie dvoustranné smlouvy se státy, které již byly členskými státy Evropské unie (Francie, Německo, Rakousko, Lucembursko Nizozemí) a smlouvy se státy, které vstoupily do Evropské unie 1. května 2004 (Slovinsko, Slovensko, Polsko, Kypr, Litva, Maďarsko) neztrácí svou platnost, ale neaplikují se s výhradou přesně stanovených výjimek dohodnutých s Evropskou unií, vzhledem k tomu, že platí tzv. koordinační nařízení, která upravují nároky z oblasti sociálního pojištění obdobně jako bilaterální smlouvy proporcionálního typu. Smlouvy se státy, které nejsou členy Evropské unie Bosna a Hecegovina, Bulharsko, Chile, Chorvatsko, Izrael, Kanada, Makedonie, Quebek, Rumunsko, Ruská federace, Srbsko a Černá Hora, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, zůstávají nadále v platnosti a jsou v plném rozsahu prováděny. Bilaterální spolupráce v oblasti sociálního zabezpečení je nadále zaměřena na jednání se státy, které nejsou pokryty společnými komunitárními pravidly a které jsou v centru zájmu 190

České republiky, a to jak z hlediska ekonomické spolupráce, tak i z hlediska zájmu české strany přispět k zajištění (případně k zachování) sociálních nároků (bývalých) našich občanů. V tomto směru probíhají jednání s Ruskou federací o uzavření nové smlouvy o sociálním zabezpečení proporcionálního typu, a dále např. s Tuniskem. Po upřesnění věcného rozsahu smluv a finančních dopadů bude zváženo zahájení jednání např. s USA, Korejskou republikou, Japonskem, Austrálií. Novým typem smluv, jejichž sjednání se připravuje, jsou smlouvy o výměně údajů a přeshraniční spolupráci při potírání zneužívání dávek sociálního zabezpečení a při výběru pojistného. Jejich sjednání se v prvé řadě předpokládá ve vztahu sousedním státům, kde je migrace osob (a tedy i možnost zneužívání dávek největší) Slovensku, Rakousku a Polsku. Uvedená tabulka je přehledem smluv o sociálním zabezpečení sjednaných Českou republikou. Obsahuje také označení těch odvětví sociálního zabezpečení, kterých se jednotlivé smlouvy týkají. 191

Tabulka č.1 Zapojení zaměstnavatelů a karenční doba v jednotlivých státech Zapojení zaměstnavatelů Karenční doba v systému stát v systému (počet dnů) A N O 1 BELGIE 14 dní mzda, dále do 30 dne ojediněle není karenční doba dorovnání A N O 0 DÁNSKO pokud tak stanoví kolektivní sml. A N O 10 FINSKO 7 dní minimálně, déle dle kolekt. 9 dnů plus den vzniku nemoci dohod A N O 3 FRANCIE délku a výši náhrady stanoví kolektivní dohoda N E 3 IRSKO A N O 3 ITÁLIE mzda, případně náhrada mzdy při TBC karenční doba není stanovena A N O 3 NĚMECKO po dobu 6 týdnů nula např. při ch úrazech, hospital., pokračování výplaty mzdy A N O 0 NIZOZEMÍ po dobu 52 týdnů 2 dny možné v kolekt. smlouvách A N O 3 PORTUGALSKO 7 dní minimálně, déle dle kolekt. nula při onemocnění TBC smluv A N O 3 RAKOUSKO 6 až 12 týdnů dle délky zaměst. ŘECKO ŠPANĚLSKO ŠVÉDSKO VELKÁ BRITÁNIE MALTA POLSKO A N O 3 3 dny až jeden měsíc N E 3 výjimky při ch úrazech A N O 1 14 dnů mzda, dále rozdíl mzda/dávka A N O 3 pouze za splnění specifických podmínek A N O 3 21 dní minimálně, déle dle kolektivních smluv A N O 0 33 dní A N O 0 SLOVENSKO prvých 10 kalendářních dnů první tři dny nižší dávka ESTONSKO LITVA LOTYŠSKO N E 1 A N O 1 od 2 dne do 14 dne A N O 0 první 2 dny placené zaměstnav. MAĎARSKO KYPR 15 dní A N O 0 N E 3 192

Tabulka č. 2 Podpůrčí doba a orientační výše dávky v jednotlivých státech Podpůrčí doba (doba pobírání Výše dávky stát nemocenského) 1 rok 60% prvních 30 dnů dále 55% BELGIE eventuelně i 60% 52 týdnů v období 18 měsíců závisí na hodinové mzdě a počtu DÁNSKO prodloužení při prac. úrazech hodin práce v týdnu zkrácení u důchodců na 13 týdnů 300 dní v období 2 let kombinace paušálních částek a FINSKO nejsou započítávány neděle procentních sazeb, někdy means test 360 dní v období 3 let 50% od 7 měsíce cca 52%, při FRANCIE při chronickém onemocnění až péči o tři a více dětí 66% 36 měsíců 12 měsíců paušální částka (týdenní) IRSKO možnost nestanovení lim itu příplatky na závislé osoby 180 dní za jeden rok 50% a od 21 dne 66,6%, při ITÁLIE speciální pravidla při onemocnění hospital. snížení dávky nejsou-li TBC závislé osoby 78 týdnů v období 3 let 70% m zdy zjišťované za 3 měsíce NĚMECKO NIZOZEMÍ 52 týdnů 70% m zdy, v kolektivních smlouv. je sjednávána často vyšší úroveň 1095 dní (3 roky) 65%, od 2 roku 70% PORTUGALSKO specificky (při TBC) i déle při TBC 80% až 100% 52 týdnů 50% m zdy od zaměstnavatele RAKOUSKO možnost prodloužení na 78 týdnů plus 25% dávka, od 5 týdne 50% dále 60% 182 až 720 dní 50%, pro schémata "IKA" platí ŘECKO zvláštnosti ŠPANĚLSKO ŠVÉDSKO VELKÁ BRITÁNIE 12 měsíců 60%, od 21 dne 75% možnost prodloužení o 6 m ěsíců při předpoklad. návratu do práce form álně není stanovena, posuzuje 80% se individuálně 52 týdnů dvě paušální částky, nižší platí do 28 týdne 156 ch dnů denní paušál MALTA až 312 dnů ve stanovených případech 6 měsíců 80% hrubého příjm u, 75% při POLSKO možnost prodloužení o 3 m ěsíce hospitalizaci, 100% při prac. úrazu 1 rok prvé tři dny 25%, jinak 55% SLOVENSKO při předpokládaném zlepšení prodloužení až o 1 rok 182 dní 80%, při pobytu v nemocnici 60% ESTONSKO možnost prodloužení na základě při m úrazu 100% lékařského posudku 52 týdnů 80% hrubého příjm u LITVA při opakovaném onemocnění až 78 týdnů v průběhu 3 let 1 rok 85% LOTYŠSKO s možností prodloužení o 4 m ěsíce MAĎARSKO KYPR 1 rok 70% nebo 60% dle délky pojištění při pojištění kratším než jeden rok zkrácení 52 týdnů 60% 193

Přehled dvoustanných mezinárodních smlouv o sociálním zabezpečení Tabulka č. 3 Stát Datum podpisu Vstup v platnost Sbírka zákonů Dávky v nemoci a mateřství Důchody Dávky při ch úrazech a nemocích z povolání Dávky v nezaměst- Rodinné dávky nanosti (Sbírka m. smluv) Zdravotní péče Peněžité dávky Zdravotní péče Peněžité dávky Bosna a Hercegovina (4) 22.5.1957 1.12.1957 III.58 UR UR UR UR UR UR UR Bulharsko 25.11.1998 1.1.2000 II.00 O O O O O Chille 7.12.2000 1.3.2004 23/2004 Chorvatsko 22.1.1999 1.7.2000 82/2000 UR UR UR UR UR UR UR UR Izrael 16.7.2000 1.7.2002 73/2002 O 5 O O O 6 O O Kanada 24.5.2001 1.1.2003 I.03 UR Makedonie (4) 22.5.1957 1.12.1957 III.58 UR UR UR UR UR UR UR Québec 19.2.2002 1.11.2003 124/2003 Rumunsko 24.9.2002 1.3.2004 25/2004 UR UR UR UR UR UR Ruská federace (3) 2.12.1959 1.7.1960 116/1960 O O O O O O Srbsko a Černá Hora 17.1.2002 1.12.2002 130/2002 UR UR UR UR UR UR UR Švýcarsko 10.7.1996 1.7.1997 267/1997 UR O O Turecko 2.10.2003 1.1.2005 135/2004 UR UR UR UR UR UR UR UR Ukrajina 4.7.2001 1.4.2003 29/2003 O O O O O O Pohřebné O UR Smlouva se vztahuje pouze na občany ČR a druhého smluvního státu Univerzální rozsah - Smlouva se vztahuje na všechny osoby, které podléhaly právním předpisům ČR a druhého smluvního státu 1) zahrnuje pouze zdravotní péči poskytovanou důchodcům 2) pouze smlouva o výplatě dávek 3) jde o smlouvu uzavřenou mezi ČSR a SSSR 4) jde o smlouvu uzavřenou mezi ČSR a Federativní lidovou republikou Jugoslávií 5) zahrnuje zdravotní péči pouze v případě nenadálých porodů 6) zahrnuje pouze neodkladnou zdravotní péči 194