Věstník. právních předpisů Jihomoravského kraje. Částka 15 Rozeslána dne OBSAH:

Ročník 2006 Věstník právních předpisů Částka 15 Rozeslána dne 2. 8. 2006 OBSAH: 228. Nařízení, kterým se mění nařízení č. 384/2004, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší

Strana 525 Věstník právních předpisů Částka 15 228 NAŘÍZENÍ ze dne 10.července 2006, kterým se mění nařízení č. 384/2004, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Rada vydává dle 7 a 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a podle 6 odst. 6, 7 odst. 7 a 48 odst. 2 písm. c) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, toto nařízení: Čl. I Nařízení č. 384/2004, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší, se mění takto: 1) Čl. 1 odst. 2) zní takto: 2) Vydává se Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, uvedený v příloze č. 2 k tomuto nařízení. 2) Příloha č. 2 zní

Strana 526 Věstník právních předpisů Částka 15 Příloha č. 2 k nařízení č. 384/2004 Věstníku INTEGROVANÝ PROGRAM KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (AKTUALIZACE, ČERVEN 2006) 1. ZPŮSOB VYPRACOVÁNÍ PROGRAMU Předmětem zpracování aktualizace Krajského programu zlepšení kvality ovzduší (KPZKO JMK) ve znění dle přílohy č. 2 k Nařízení JMK č. 384/2004 Věstníku právních předpisů JMK (dle platné legislativy se KPZKO JMK označuje výrazem Integrovaný PZKO JMK- tyto pojmy jsou totožné) a to tak, že je provedena jeho aktualizace u těch znečišťujících látek, u nichž na území v roce 2004 došlo k překročení imisního limitu a meze tolerance nebo imisního limitu, pokud není mez tolerance stanovena a je rozšířen o území obcí přičleněných k Jihomoravskému kraji zákonem č. 387/2004 Sb. o změnách hranic krajů a o změněn zákona č. 243/2000 Sb. Program je vypracován pro zónu Jihomoravský kraj, ze které je vyčleněno území Statutárního města Brna - Aglomerace Brno. Vymezení zón a aglomerací provedlo v souladu s platnou legislativou Ministerstvo životního prostředí. V rámci vstupních údajů je vliv aglomerace Brno na zónu Jihomoravský kraj zohledněn. Programový dodatek k Programu snižování emisí a k Integrovanému programu ke zlepšení kvality ovzduší je rozpracován na úroveň správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Programový dodatek byl připraven na základě písemných podkladů, vypracovaných na základě výzvy Krajského úřadu městskými úřady všech ORP. Předložené náměty byly upřesněny během osobních a telefonických jednání se zástupci obecních a městských úřadů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. 2. ROZSAH PROGRAMU 2.1 Místo překročení limitních hodnot 2.1.1 Vymezení zóny, popis regionu a další údaje, lokace měst a měřících stanic Zóna Jihomoravský kraj je vymezena bývalými okresy Blansko, Brno-město, Brnovenkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Rozkládá se na území 7 195 km 2 a rozlohou je čtvrtým největším krajem České republiky. Počtem obyvatel v roce 2005 cca 1 130 tis. zaujímá třetí místo v republice. Metropolí kraje je největší moravské a druhé největší město České republiky Brno, které počtem obyvatel (v roce 2004 mělo 369,5 tis. obyvatel) i hospodářským významem jednoznačně převyšuje ostatní města kraje. Přírodní podmínky jsou v kraji velmi různorodé a mají vliv na způsob využívání krajiny a způsob života v ní. V rámci se rozlišují tyto základní typy přírodních krajin: Východní okraj České vysočiny s Českomoravskou vysočinou, Boskovickou brázdou,

Strana 527 Věstník právních předpisů Částka 15 Brněnským masívem, Moravským krasem a Drahanskou vysočinou, dále moravské úvaly s Dyjsko-svrateckým a Dolnomoravským úvalem a Vyškovskou bránou a karpatské vysočiny zahrnující Jihomoravské Karpaty - Pálavu a Dunajovické kopce, Středomoravské Karpaty - Ždánický les a Litenčické vrchy a Bílé Karpaty s podhůřím. Přírodní vlastnosti jednotlivých částí, ať už z hlediska nerostného bohatství, úrodnosti a využitelnosti půd pro zemědělství a lesnictví, zdrojů pitné vody, dopravní prostupnosti nebo obytnosti krajiny a jejího rázu, mají vliv na lidské aktivity a potenciály jejího využití. Tyto vlastnosti významně charakterizují možnosti rozvoje kraje jako celku, ale i jeho jednotlivých prostorových částí. Poloha kraje z hlediska geografického je poměrně výhodná, což je dáno jeho postavením na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. Sousedí s Rakouskem a se Slovenskem, v rámci republiky s krajem Jihočeským, Vysočina, Olomouckým, Pardubickým a Zlínským. Spolu s krajem Vysočina vytváří jednotku NUTS 2 Jihovýchod. Převážná část okresů kraje patří mezi území, která jsou zapojena do programů Phare CBC, kromě okresů Blansko a Vyškov. Okresy hraničící se Slovenskem, Břeclav a Hodonín, byly dále zahrnuty do programů Phare CREDO. V regionu existují instituce, zaměřené na rozvíjení spolupráce se sousedními státy. Jedním z nich je Výbor pro spolupráci s Dolním Rakouskem, který sídlí v Brně a vytváří rámec pro podporu spolupráce s rakouskou stranou. Další nástroj mezinárodní spolupráce představuje Euroregion Jižní Morava Weinviertel - Zahorie, do kterého je zapojena samospráva kraje prostřednictvím Sdružení obcí a měst jižní Moravy. Vhodnou platformou pro věcnou spolupráci mezi podnikateli se stala třístranná smlouva o spolupráci mezi Regionální hospodářskou komorou jižní Moravy, Bratislavskou hospodářskou komorou SOPK a Hospodářskou komorou Dolního Rakouska. Zóna Jihomoravský kraj je rozdělena na 21 obcí s rozšířenou pravomocí a nachází se v ní 9 měst s počtem obyvatel vyšším než 10 000. 2.2 Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Vymezení těchto oblastí je předmětem tabulek I, jednotlivě pro každou zónu či aglomeraci zvlášť. Jako nejmenší územní jednotky, pro kterou jsou oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny byla zvolena území stavebních úřadů. Členění České republiky na aglomerace a zóny je obsahem Věstníku MŽP č. 11/2005. Předmětem tohoto sdělení jsou dále území, kde navíc došlo i k současnému překročení hodnoty imisního limitu a meze tolerance pro suspendované částice frakce PM 10 (Tab. II) a území, kde došlo k překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a kadmium, opět vymezené jako procenta území stavebních úřadů (Tab. III). Tab. IV uvádí, v členění podle zón a aglomerací, překročení hodnoty imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v procentech plochy jednotlivých chráněných území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Strana 528 Věstník právních předpisů Částka 15 Hodnoty uvedené v tabulce značí procento území spadající pod OZKO. V následující tabulce jsou rozpočteny hodnoty z Tabulky I pro jednotlivé obce spadající pod uvedené stavební úřady, rozloha znečištěných oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva. 2.2.1 Charakteristika obcí spadajících do OZKO NUTS3 NUTS5 STAV_UR Název PM10 % Počet obyvatel CHUEV% počet obyvatel > LV CZ062 62 Jihomoravský kraj 0,42 0 6,5 0 CZ062 CZ0621581283 620103 Blansko 18 20375 19,32 3572 CZ062 620103 Stavební úřad - Městský úřad Blansko 4,22 0 20,82 0 CZ062 CZ0213532916 620305 Šlapanice 61 190 0 116 CZ062 CZ0215531405 620305 Kobylnice 71 176 0 124 CZ062 CZ0623549738 620305 Ponětovice 72 309 0 224 CZ062 CZ0623583391 620305 Modřice 24 3667 0 868 CZ062 CZ0623583685 620305 Prace 4 860 0 34 CZ062 CZ0623583774 620305 Rebešovice 3 614 0 19 CZ062 620305 Stavební úřad - Městský úřad Šlapanice 24,77 0 0 0 CZ062 CZ0623583898 620313 Sokolnice 43 1738 0 740 CZ062 620313 Stavební úřad - Obecní úřad Sokolnice 5,56 0 0 0

Strana 529 Věstník právních předpisů Částka 15 PM 10 % procento plochy území spadajícího do OZKO CHUEV % - procento plochy chráněných území spadajících do OZKO počet obyvatel > LV počet obyvatel žijících na území spadající do OZKO Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) se provádí na základě modelu vycházejícího z měření na stanicích. Hodnota modelu v místě měření je rovna naměřené hodnotě v dané lokalitě. Platí, že pokud je na daném území hodnota 36. nejvyšší průměrné 24- hodinové koncentrace vyšší než 50 μg/m 3, tak toto území spadá do OZKO. Následující obrázky graficky znázorňují OZKO v Jihomoravském kraji a síť měřících stanic Imisního Monitoringu, které v roce 2004 poskytovala data do informačního systému kvality ovzduší (ISKO). Obrázek č.1. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v Jihomoravském kraji Obrázek č.2. Měřící síť Imisního Monitoringu v Jihomoravském kraji(rok 2004)

Strana 530 Věstník právních předpisů Částka 15 Automatické stanice: Brno-střed, Brno-Tuřany, Mikulov-Sedlec, Znojmo, Hodonín Manuální stanice: Brno-Kroftova, Brno-Soběšice, Vyškov, Lovčice Kombinované stanice: Brno-Dobrovského, Brno-Húskova, Brno-Krasová 2.2.3 Informace o charakteru cílů Globálním cílem Programu je zajistit na celém území kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (Národní emisní stropy). Globální cíl se dělí na 3 specifické cíle: Specifický cíl A Snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší PM 10 ). Specifický cíl B Dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů v roce 2010 pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniaku. Specifický cíl C Udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování ostatních imisních limitů, dle současně platné legislativy. Z výše uvedených dat je patrné, že aktualizace krajského programu pro zlepšení kvality ovzduší bude zaměřena především na zdraví obyvatelstva. Z hlediska ekosystému byla překročena hranice imisního limitu pro NOx pouze v Podyjí a to konkrétně ve městě Znojmě u rušné silnice. 2.3 Odpovědné orgány Zpracování programu: ČHMÚ, pob. Brno Kroftova 43, 616 67 Brno tel: 541421011, fax: 541421019 http://www.chmi.cz/ robert.skeril@chmi.cz; elfenbei@chmi.cz; jan.vanek@chmi.cz IČ: 0020699 DIČ: není plátcem DPH Provádění programu: Krajský úřad Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno IČ 70888337 DIČ: CZ 70888337 kontaktní osoba: Ing. Bc. Anna Hubáčková, vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu

Strana 531 Věstník právních předpisů Částka 15 2.4 Druh posouzení znečištění ovzduší 2.4.1 Koncentrace znečišťujících látek v předchozích letech 2.4.1.1 Vývoj PM 10 a SPM na stanicích v letech 2001 2004 V následující tabulce jsou uvedené roční průměry PM 10 a SPM (v μg/m 3 ) naměřené na jednotlivých stanicích v letech 2001 2004. Stanice Organizace Škodlivina Metoda 2001 2002 2003 2004 Brno-Tuřany CHMU PM10 RADIO 32,0 34,0 40,0 31,0 Hodonín ZÚ PM10 TEOM 25,9 27,2 27,4 22,7 Kuchařovice CHMU PM10 RADIO+GRV 38,0 39,2 26,3 Mikulov-Sedlec CHMU PM10 RADIO 27,8 26,7 30,7 24,7 Znojmo CHMU PM10 RADIO 34,4 Brno-Soběšice CHMU SPM GRV 30,0 30,0 30,0 29,0 Brno-Kroftova CHMU PM10 RADIO+GRV 28,7 26,3-1,0 28,8 Brno-Dobrovského ZÚ PM10/SPM GRV 41,0 49,0 0,0 35,0 Brno-Húskova ul. ZÚ SPM GRV 38,0 39,1 38,1 0,0 Brno-Krasová ul. ZÚ SPM GRV 35,8 38,6 42,4 34,1 Lovčice CHMU SPM GRV 37,8 29,3 Vyškov CHMU SPM GRV 58,0 78,0 Blansko CHMU SPM GRV 49,0 47,5 Brno VŠZ CHMU SPM GRV 35,0 35,1 34,8 Brno-Skaunicové ZÚ SPM GRV 35,0 35,0 35,0 Oslavany CHMU SPM GRV 44,1 48,3 Brno-Přízřenice CHMU SPM GRV 44,1 48,3 Kyjov CHMU SPM GRV 42,0 kurzívou psané číslice znamenají hodnotu SPM, normálně psané číslice pak hodnotu PM 10. Obrázek č.3. Vývoj PM 10 a SPM na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2001-2004)

Strana 532 Věstník právních předpisů Částka 15 2.4.1.2 Vývoj SO 2 na stanicích v letech 2001 2004 V následující tabulce jsou uvedené roční průměry SO 2 (v μg/m 3 ) naměřené na jednotlivých stanicích v letech 2001 2004. Stanice Organizace Škodlivina Metoda 2001 2002 2003 2004 Brno-Tuřany CHMU SO 2 UVFL 7,462 7,618 7,643 5,489 Hodonín ZÚ SO 2 UVFL 17,1 14,2 15,6 13,7 Kuchařovice CHMU SO 2 UVFL 4,9 5,6 Mikulov-Sedlec CHMU SO 2 UVFL 6,5 6,0 7,0 5,3 Znojmo CHMU SO 2 UVFL 4,4 Brno-Soběšice CHMU SO 2 WGAE 4,9 4,3 4,2 3,4 Brno-Kroftova CHMU SO 2 IC 6,5 6,2 0,0 1,7 Vyškov CHMU SO 2 IC 2,5 Týnec EKX SO 2 WGAE 2,4 2,8 2,5 Blansko CHMU SO 2 WGAE 4,6 3,7 Brno VŠZ CHMU SO 2 WGAE 4,3 4,0 Oslavany CHMU SO 2 WGAE 4,9 4,2 Brno-Přízřenice CHMU SO 2 WGAE 4,5 3,0 Brno-Josefská CHMU SO 2 WGAE 4,1 2,5 Kyjov CHMU SO 2 WGAE 3,9 0,0 Obrázek č.4. Vývoj SO 2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2001-2004)

Strana 533 Věstník právních předpisů Částka 15 2.4.1.3 Vývoj NO 2 na stanicích v letech 2001 2004 V následující tabulce jsou uvedené roční průměry NO 2 (v μg/m 3 ) naměřené na jednotlivých stanicích v letech 2001 2004. Stanice Organizace Škodlivina Metoda 2001 2002 2003 2004 Brno-Tuřany CHMU NO 2 CHLM 20,571 20,404 23,07 20,224 Hodonín ZÚ NO 2 CHLM 21,1 21,5 22,7 20,9 Kuchařovice CHMU NO 2 CHLM 12,0 12,8 Mikulov-Sedlec CHMU NO 2 CHLM 11,7 12,2 12,8 11,0 Znojmo CHMU NO 2 CHLM 0,0 0,0 17,8 Brno-Kroftova CHMU NO 2 CHLM 27,8 29,1 25,0 Brno-Dobrovského ZÚ NO 2 TLAM 35,2 Brno-Krasová ul. ZÚ NO 2 TLAM 13,8 Vyškov CHMU NO 2 GUAJA 19,1 Obrázek č.5. Vývoj NO 2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2001-2004)

Strana 534 Věstník právních předpisů Částka 15 2.4.1.4 Vývoj NOx na stanicích v letech 2001 2004 V následující tabulce jsou uvedené roční průměry NOx (v μg/m 3 ) naměřené na jednotlivých stanicích v letech 2001 2004. Stanice Organizace Škodlivina Metoda 2001 2002 2003 2004 Brno-Tuřany CHMU NOx CHLM 27,752 27,167 30,011 28,017 Hodonín ZÚ NOx CHLM 29,3 31,3 33,3 29,1 Kuchařovice CHMU NOx CHLM 13,9 14,9 0,0 0,0 Mikulov-Sedlec CHMU NOx CHLM 13,5 14,0 14,6 13,2 Znojmo CHMU NOx CHLM 25,0 Brno-Kroftova CHMU NOx GUAJA 50,9 53,3 Brno-Húskova ul. ZÚ NOx TLAM 8,4 15,1 Brno-Krasová ul. ZÚ NOx TLAM 8,8 10,6 Lovčice CHMU NOx GUAJA 11,1 Týnec EKX NOx GUAJA 12,0 11,5 11,1 Blansko CHMU NOx GUAJA 29,2 23,1 Brno VŠZ CHMU NOx GUAJA 33,0 28,4 Brno-Skaunicové ZÚ NOx TLAM 9,1 9,1 Kyjov CHMU NOx GUAJA 28,5 Obrázek č.6. Vývoj NOx na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2001-2004)

Strana 535 Věstník právních předpisů Částka 15 2.4.2 Aktuální koncentrace znečišťujících látek 2.4.2.1 Koncentrace PM 10 na stanicích imisního monitoringu (IM) v Jihomoravském kraji Koncentrace PM10 (v μg*m -3 ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2004 Brno-Střed Brno-Tuřany Brno-Kroftova Brno-Dobrovského Hodonín Kuchařovice Mikulov-SedlecVyškov Znojmo leden 44,247 53,958 26,663 45,306 únor 32,176 70,375 21,517 36,792 44,875 březen 36,968 38,353 25,175 31,258 27,876 39,675 duben 27,132 29,69 27,533 22,989 29,504 květen 23,582 19,702 20,538 19,902 23,613 16,199 21,729 červen 26,51 17,449 18,345 22,633 18,765 22,576 červenec 28,714 19,222 19,953 21 24,351 29,851 srpen 29,549 23,819 22,269 22,345 24,414 25,239 35,343 září 27,856 22,321 21,8 22,813 21,867 22,054 29,971 říjen 30,448 31,447 33,36 25,55 26,522 37,237 listopad 44,431 29,123 37,649 33,2 21,511 24,8 23 25,231 35,132 prosinec 39,906 43,225 36,125 25,3 28,452 32,464 27,935 41,069 Brno- Střed Koncentrace PM10 (v μg*m -3 ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2005 Brno- Brno- Kroftova Dobrovského Hodonín Kuchařovice Brno- Tuřany Mikulov- Sedlec Vyškov Znojmo Lovčice leden 49,345 26,158 29,8 19,226 19,1 20,243 20,645 30,195 únor 67,143 48,679 46,864 46,435 32,505 37,786 41,121 38,64 52,347 březen 74,499 42,768 43,643 41,577 37,7 35,464 38,226 53,554 duben 52,928 33,329 38,862 37,52 34,483 28,809 31,115 41,51 květen 33,164 20,011 25,194 25,615 18,929 22,968 17,37 21,581 22,794 24,172 červen 31,085 20,587 25,138 23,846 18,182 22,862 19,513 22,567 21,777 29,233 červenec 34,359 24,8 22,516 34,167 22,342 22,041 20,194 26,566 22,903 srpen 34,483 25,592 15,034 33,185 22,156 20,286 14,516 27,012 19,355 září 40,03 31,004 25,467 50,56 27,085 24,207 27,489 24,933 32,35 29,7 říjen 55,655 44,713 39,429 31,417 33,953 37,742 40,142 34,355 56,388 39,032 listopad 65,528 52,407 49,467 31,52 36,698 38,267 43,378 45,3 55,316 51,7 prosinec 41,819 31,81 28,548 23,042 21,114 24,935 25,174 28,519 34,289

Strana 536 Věstník právních předpisů Částka 15 Měsíční průměry PM10 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2004) 80 70 60 Koncentrace (ug/m3) 50 40 30 20 10 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Brno-Tuřany Brno-Střed Brno-Kroftova Brno-Dobrovského Hodonín Kuchařovice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo Měsíční průměry PM10 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2005) 80 70 60 koncentrac (ug/m3) 50 40 30 20 10 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Brno-Střed Brno-Tuřany Brno-Kroftova Brno-Dobrovského Hodonín Kuchařovice Mikulov-Sedlec Vyškov Znojmo Lovčice

Strana 537 Věstník právních předpisů Částka 15 2.4.2.2 Koncentrace SPM na stanicích IM v Jihomoravském kraji Koncentrace SPM (v μg*m -3 ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2004 Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Krasová Lovčice leden 38,032 47,968 44,125 35,677 únor 32,138 40,815 37,125 27,586 březen 38,129 46,903 42,556 34,871 duben 31,724 37,069 39,36 33,6 květen 26,355 26,161 29,962 24,839 červen 30,9 29,133 28,538 24,133 červenec 21,387 25,032 28,12 21,667 srpen 25,69 25,6 31,731 24,903 září 22,833 26,767 31,04 23,633 říjen 26,613 34,871 36,96 32,133 listopad 23,2 27,76 30,2 prosinec 35,194 31,75 37,323 Koncentrace SPM (v μg*m -3 ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2005 Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Krasová Lovčice leden 24,484 33,345 23,12 26,6 únor 39,286 54,293 38,167 42,786 březen 37,968 59,258 36,885 46,839 duben 34,167 50,8 33,577 49,533 květen 26,645 30,677 25,269 32,742 červen 27,9 34,393 25,5 39,167 červenec 25,2 28,929 32,583 31,355 srpen 22,194 27,226 30,963 24,581 září 35,207 37,633 26,08 41,133 říjen 38,323 56,194 37,958 46,828 listopad 47,733 55,533 44,32 prosinec 23,806 33,226 30,458

Strana 538 Věstník právních předpisů Částka 15 Měsíční průměry SPM na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2004) 60 50 40 Koncentrace (ug/m3) 30 20 10 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Krasová Lovčice Měsíční průměry SPM na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2005) 70 60 50 koncentrace (ug/m3) 40 30 20 10 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Krasová Lovčice

Strana 539 Věstník právních předpisů Částka 15 2.4.2.3 Koncentrace NO 2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji Koncentrace NO 2 (v μg*m -3 ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2004 Brno-Střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová Hodonín Lovčice Mikulov Vyškov Znojmo leden 36,3 28,857 30,875 31,459 17,194 16,354 37,867 26,874 únor 31,862 26,246 27,833 16,958 28,813 10 22,296 19,84 březen 25,613 23,026 30,815 12,63 27,093 8,903 11,462 15,452 20,051 duben 25,533 16,451 23,6 10,6 19,997 14,533 10,331 14,4 18,76 květen 21,516 16,942 21,769 12,808 12,975 10,903 7,555 18,323 13,069 červen 23,733 16,219 22,8 14,154 8,308 10,517 6,411 15,933 11,383 červenec 20,194 13,781 17,52 12,96 11,484 8,645 6,424 12,516 11,209 srpen 19,839 15,368 19,808 16,115 14,565 8,533 7,742 17,967 14,155 září 24,967 18,031 17,48 10,64 18,487 8,967 8,492 13,067 14,534 říjen 20,806 18,977 17,8 13,32 22,428 8,484 12,45 16,567 21,362 listopad 40,041 24,245 22,04 15,64 25,98 17,467 15,459 20,033 20,19 prosinec 43,676 25,341 16,208 16,458 27,718 9,29 18,192 24,839 22,541 Koncentrace NO 2 (v μg*m -3 ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2005 Brno-Střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová Hodonín Lovčice Mikulov Vyškov Znojmo leden 46,694 21,074 22,38 21,68 22,16 21,023 10,323 9,727 20,323 17,888 únor 59,678 38,321 29,291 25,042 23,875 26,247 16,893 17,283 20,143 25,762 březen 57,073 32,133 27,78 16,923 15,962 9,71 13,922 21,484 25,417 duben 49,839 30,067 21,209 19,731 13,654 12,167 12,287 11,7 22,376 květen 42,665 32,233 17,106 17,308 11,731 10,087 26,323 7,704 29,677 13,842 červen 38,451 35,933 14,567 12,154 12,731 7,924 13,833 6,903 15,2 12,136 červenec 32,79 36,593 13,425 16,792 11,458 14,589 17,226 6,647 15,533 10,952 srpen 38,607 43,548 17,69 17,481 15,37 17,499 18,067 7,107 23,346 13,597 září 41,068 62,069 17,413 17,72 12,92 22,707 16,4 9,692 22,833 17,036 říjen 47,709 40,032 22,398 17,833 14,833 19,105 16,194 14,949 23,9 24,63 listopad 50,815 70,5 30,03 18,2 19,48 22,813 31,655 20,612 33,31 25,359 prosinec 51,341 56,464 29,346 19,833 14,833 23,585 26,548 18,545 35,581 20,917

Strana 540 Věstník právních předpisů Částka 15 Měsíční průměry NO2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2004) 50 45 40 35 koncentrace (ug/m3) 30 25 20 15 10 5 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Brno-Střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová Hodonín Lovčice Mikulov Vyškov Znojmo Měsíční průměry NO2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2005) 80 70 60 koncentrace (ug/m3) 50 40 30 20 10 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Brno-Střed Brno-Kroftova Brno-Tuřany Brno-Dobrovského Brno-Krasová Hodonín Lovčice Mikulov Vyškov Znojmo

Strana 541 Věstník právních předpisů Částka 15 2.4.2.4 Koncentrace NOx na stanicích IM v Jihomoravském kraji Koncentrace NOx (v μg*m-3) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2004 Brno-Střed Brno-Tuřany Hodonín Mikulov-Sedlec Znojmo leden 37,009 42,369 21,962 37,072 únor 35,86 39,557 28,264 březen 30,181 35,172 13,216 26,06 duben 19,461 25,673 11,844 24,387 květen 21,89 17,514 9,021 16,789 červen 21,269 12,301 7,761 14,69 červenec 17,109 15,698 7,843 14,006 srpen 19,267 19,178 9,461 17,735 září 26,026 24,944 10,188 20,018 říjen 28,352 31,623 14,739 33,322 listopad 123,014 36,647 39,626 17,701 32,345 prosinec 129,917 44,239 43,808 20,755 35,346 Koncentrace NOx (v μg*m -3 ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2005 Brno-Střed Brno-Tuřany Hodonín Mikulov-Sedlec Znojmo leden 136,201 34,296 33,683 11,296 34,859 únor 128,83 35,417 36,354 19,031 33,499 březen 108,492 37,131 15,685 32,64 duben 91,033 28,52 14,158 28,286 květen 81,102 21,292 17,42 9,206 17,284 červen 72,387 18,068 14,846 8,424 15,101 červenec 62,314 16,847 21,684 7,78 13,981 srpen 77,736 22,263 25,223 8,667 17,34 září 79,162 23,586 32,071 11,496 22,845 říjen 107,154 32,971 29,524 17,301 37,651 listopad 128,193 46,737 37,615 23,632 40,37 prosinec 140,018 47,194 35,839 21,473 31,781

Strana 542 Věstník právních předpisů Částka 15 Měsíční průměry NOx na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2004) 140 120 100 koncentrace (ug/m3) 80 60 40 20 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Brno-Střed Brno-Tuřany Hodonín Mikulov-Sedlec Znojmo Měsíční průměry NOx na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2005) 160 140 120 koncentrace (ug/m3) 100 80 60 40 20 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Brno-Střed Brno-Tuřany Hodonín Mikulov-Sedlec Znojmo

Strana 543 Věstník právních předpisů Částka 15 2.4.2.5 Koncentrace SO 2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji Koncentrace SO 2 (v μg*m -3 ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2004 Brno-Střed Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Tuřany Hodonín Mikulov Vyškov Znojmo leden 3,581 5,138 10,923 17,486 10,325 10,553 9,986 únor 2,359 6,511 14,886 3,546 4,985 březen 3,138 2,274 7,344 13,349 8,233 2,814 4,594 duben 2,267 1,91 5,428 4,865 2,577 4,33 květen 2,226 0,81 3,642 3,306 1,048 2,894 červen 4,655 0,783 3,192 3,117 0,787 2,631 červenec 5,097 0,62 3,777 9,146 4,53 0,755 2,419 srpen 5 0,937 3,584 8,829 4,355 1,171 3,484 září 2,241 1,279 4,811 11,518 4,11 1,5 3,642 říjen 2,516 1,643 5,832 15,767 4,417 1,687 4,364 listopad 2,741 4,074 4,875 17,057 4,796 2,007 4,557 prosinec 3,076 3,1 6,029 18,873 6,278 2,23 4,776 Koncentrace SO 2 (v μg*m -3 ) na stanicích IM v Jihomoravském Kraji, rok 2005 Brno-Střed Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Tuřany Hodonín Mikulov Vyškov Znojmo leden 4,438 2,839 1,89 5,356 16,46 4,766 4,951 únor 9,361 3,538 5,026 11,489 21,718 10,37 5,679 9,738 březen 7,903 4,548 4,04 10,381 9,847 5,084 7,818 duben 4,56 9,267 2,303 7,239 6,043 2,297 4,223 květen 3,212 14,967 0,855 3,913 7,321 4,559 0,823 2,456 červen 3,44 15,481 0,679 3,342 7,41 3,441 0,578 2,353 červenec 2,746 25,133 0,757 2,985 6,953 2,678 0,684 2,251 srpen 2,128 10,8 0,932 3,204 3,835 1,335 2,638 září 3,199 5,433 1,367 3,843 8,486 5,025 1,447 3,201 říjen 4,454 5,097 1,542 5,71 8,102 5,89 1,694 4,81 listopad 6,377 5,5 2,507 6,875 11,963 6,663 2,552 5,019 prosinec 5,956 4,161 1,932 6,606 13,465 5,664 2,116 5,656

Strana 544 Věstník právních předpisů Částka 15 Měsíční průměry SO2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2004) 20 18 16 14 koncentrace (ug/m3) 12 10 8 6 4 2 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Brno-Střed Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Tuřany Hodonín Mikulov Vyškov Znojmo Měsíční průměry SO2 na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2005) 30 25 20 koncentrace (ug/m3) 15 10 5 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Brno-Střed Brno-Soběšice Brno-Kroftova Brno-Tuřany Hodonín Mikulov Vyškov Znojmo

Strana 545 Věstník právních předpisů Částka 15 2.4.2.6. Koncentrace benzenu na stanicích IM v Jihomoravském kraji Koncentrace benzenu (v ng*m -3 ) rok 2004 Brno-Střed Mikulov-Sedlec leden únor březen 3,377 duben 0,504 květen 0,309 červen 0,251 červenec 0,332 srpen 0,247 září 0,277 říjen 0,467 listopad 2,533 0,541 prosinec 3,348 0,702 Koncentrace benzenu (v ng*m -3 ) rok 2005 Brno-Střed Mikulov-Sedlec leden 3 0,559 únor 2,641 0,876 březen 1,629 0,529 duben 1,038 0,377 květen 2,467 0,23 červen 1,909 0,223 červenec 1,886 0,292 srpen 2,047 0,351 září 2,801 0,505 říjen 3,593 0,544 listopad 6,282 prosinec 4,439

Strana 546 Věstník právních předpisů Částka 15 Měsíční průměry benzenu na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2004) 4 3,5 3 koncentrace (ng/m3) 2,5 2 1,5 1 0,5 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Brno-Střed Mikulov-Sedlec Měsíční průměry benzenu na stanicích IM v Jihomoravském kraji (2005) 7 6 5 koncentrace (ng/m3) 4 3 2 1 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Brno-Střed Mikulov-Sedlec 2.4.3. Prostředky použité ke zjišťování koncentrací znečišťujících látek Všechna imisní data, která byla použita v aktualizaci krajského programu zlepšování kvality ovzduší, byla převzata z databáze Informačního systému kvality ovzduší (ISKO). Tato databáze obsahuje verifikovaná data jednotlivých společností, a to jak z automatizovaného, manuálního i kombinovaného měřícího programu. Passporty jednotlivých stanic jsou uvedeny na internetových stránkách ČHMÚ: http://www.chmi.cz/uoco/isko/isko2/locality/pollution_locality/region_district_2741.html

Strana 547 Věstník právních předpisů Částka 15 2.4 Původ znečištění ovzduší 2.4.1 Výčet hlavních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v Jihomoravském kraji V následujících podkapitolách je vždy uvedeno 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů pro danou škodlivinu a dále přehled umístění všech zdrojů REZZO 1. 2.5.1.1 Výčet 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů TZL Provozovatel Provozovna TZL v t/rok ČEZ, a.s. Hodonín 103,101 VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost Kyjov 35,671 Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost Mokrá 34,005 COLAS CZ, a.s. Tasovice 25,564 CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o. Mokrá 20,085 Slévárna Zetor, a.s. Brno 19,777 DSB EURO s.r.o. Blansko 18,684 FERAMO METALLUM INTERNATIONAL s.r.o. Brno 15,753 SLÉVÁRNA KUŘIM, A. S. Kuřim 13,939 NEFELI s.r.o. Hodonín 11,973 Zdroj: ČHMÚ, REZZO1, KrÚ JmK Umístění všech zdrojů REZZO 1 je uvedeno na následující mapce a odstupňováno dle množství emisí TZL (t/rok)

Strana 548 Věstník právních předpisů Částka 15 2.5.1.2 Výčet 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů SO 2 Provozovatel Provozovna SO 2 v t/rok ČEZ, a.s. Hodonín 1982,17 VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost Kyjov 154,423 ČR- Ministerstvo obrany zastoupené Vojenskou ubytovací a stavební správou Vyškov 148,773 Moravskoslezské cukrovary, a.s. Hrušovany n. Jevišovkou 107,838 Tylex Letovice, akciová společnost Letovice 98,768 Teplárny Brno, a.s. Brno - Sever 86,286 Saint-Gobain Vertex, a.s. Hodonice 67,573 Tusculum a.s. Rousínov 56,721 MINERVA BOSKOVICE,a.s. Boskovice 26,209 Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost Mokrá 23,059 Zdroj: ČHMÚ, REZZO1, KrÚ JmK Umístění všech zdrojů REZZO 1 je uvedeno na následující mapce a odstupňováno dle množství emisí SO 2 (t/rok)

Strana 549 Věstník právních předpisů Částka 15 2.5.1.3 Výčet 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů NOx Provozovatel Provozovna NOx v t/rok Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost Mokrá 699,394 VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost Kyjov 353,556 RWE Transgas, a.s. Břeclav 274,124 CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o. Mokrá 272,189 ČEZ, a.s. Hodonín 226,011 RWE Transgas, a.s. Hostim 175,113 Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost Brno 167,773 Teplárny Brno, a.s. Brno - Špitálka 129,333 Teplárny Brno, a.s. Brno - Cervený Mlýn 81,202 SKLÁRNY MORAVIA, akciová společnost Úsobrno 71,255 Zdroj: ČHMÚ, REZZO1, JMK Umístění všech zdrojů REZZO 1 je uvedeno na následující mapce a odstupňováno dle množství emisí NOx (t/rok)

Strana 550 Věstník právních předpisů Částka 15 2.5.1.4 Výčet 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů CO Provozovatel Provozovna CO v t/rok Moravskoslezské cukrovary, a.s. Hrušovany n. Jevišovkou 713,049 NEFELI s.r.o. Hodonín 101,114 CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o. Mokrá 90,39 ČEZ, a.s. Hodonín 65,793 RWE Transgas, a.s. Břeclav 59,836 Flachs, a.s Hodonín 55,979 P-D Refractories CZ a.s. Velké Opatovice 31,768 TONDACH Česká republika s.r.o. Šlapanice 30,574 ČR- Ministerstvo obrany zastoupené Vojenskou ubytovací a stavební správou Vyškov 28,977 Teplárny Brno, a.s. Brno 28,048 Zdroj: ČHMÚ, REZZO1, KrÚ JmK Umístění všech zdrojů REZZO 1 je uvedeno na následující mapce a odstupňováno dle množství emisí CO (t/rok)

Strana 551 Věstník právních předpisů Částka 15 2.5.1.5 Výčet 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů VOC Provozovatel VOC v t/rok JOSEF SEIBEL, s.r.o. 12,8 ROMIKA INDUSTRIES, a.s. 12,8 Lachema s.r.o. 11,15 BACHL, spol. s r.o. 9,499 GDP KORAL, s.r.o. 4,344 COLORprofi, spol. s r.o. 3,562 Ladislav Konečný 3 Moravské keramické závody a.s. 2,934 POINT CZ, s.r.o. 2,922 Moravské naftové doly, a.s. 2,847 Zdroj: ČHMÚ, REZZO1, KrÚ JmK Umístění všech zdrojů REZZO 1 je uvedeno na následující mapce a odstupňováno dle množství emisí VOC (t/rok)

Strana 552 Věstník právních předpisů Částka 15 2.5.1.6 Výčet 10 nejvýznamnějších stacionárních zdrojů amoniaku Provozovatel Provozovna Množství NH 3 v t/rok AGROPODNIK Hodonín a.s. Milotice 168,125 JAVE Velké Němčice, a.s. Velké Němčice 77,903 AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE Hrádek 62,58 AGROPODNIK ZNOJMO,a.s. Strachotice 60,457 Agropodnik, a.s. Šebetov 59,16 AGROPODNIK ZNOJMO,a.s. Ctidružice 57,619 AGRO KRÁSNO, s.r.o. Dubňany 52,483 Agropodnik, a.s. Újezd u Černé Hory 48,078 BONAGRO, a.s. Šlapanice 44,985 AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE Hodonín - Pánov 42,84 Zdroj: ČHMÚ, REZZO1,, KrÚ JmK Umístění všech zdrojů REZZO 1 je uvedeno na následující mapce a odstupňováno dle množství emisí NH 3 (t/rok)

Strana 553 Věstník právních předpisů Částka 15 2.5.2 Výčet hlavních plošných zdrojů znečišťování ovzduší v Jihomoravském kraji V následující tabulce je uveden výčet 10 nejvýznamnějších plošných zdrojů znečišťování ovzduší: 2.5.2.1 Deset nejvýznamnějších plošných zdrojů v Jihomoravském kraji ORP Město Počet obyvatel Hustota obyvatel / km 2 1. 6203 Brno 367 729 159,7 2. 6220 Znojmo 35 177 53,4 3. 6206 Hodonín 26 290 41,4 4. 6204 Břeclav 25 716 29,5 5. 6217 Vyškov 22 259 44,2 6. 6201 Blansko 20 290 45,1 7. 6218 Veselí nad Moravou 12 032 33,9 8. 6210 Kyjov 12 030 40,3 9. 6202 Boskovice 10 909 39,2 10. 6209 Kuřim 9 552 55,0 Zdroj: ČSÚ, SLDB, 2001 10 nejvýznamnějších plošných zdrojů (měst) bylo vybráno na základě údajů ze sčítání lidu domu a bytů v roce 2001. Výběr nejvýznamnějších plošných zdrojů by měl vycházet z předpokladu, že u měst nad 10 000 obyvatel je míra využití síťových forem energie (plyn a CZT) obdobná. Další podpůrným argumentem je fakt, že v těchto městech hraje vedle zátěže z malých energetických zdrojů velký význam i doprava a prašné areály. 2.5.3 Výčet hlavních liniových zdrojů znečišťování ovzduší v Jihomoravském kraji V následující tabulce je uveden výčet nejvýznamnějších liniových zdrojů znečišťování ovzduší na území 2.5.3.1 Nejvýznamnější liniové zdroje v Jihomoravském kraji Liniový zdroj Nejvyšší průměrná intenzita dopravy počet vozidel / 24 hodin 1. Dálnice D1 celkově 213 km(orp Brno, ORP Rosice a ORP Slavkov) nad 35 000 2. Dálnice D2 ( ORP Břeclav, ORP Hustopeče, ORP Šlapanice) nad 35 000 3. Silnice I. Třídy č. 43 ( ORP Kuřim, ORP Blansko, ORP Boskovice) nad 25 000 4. Silnice I. Třídy č. 52 (ORP Židlochovice) nad 25 000 5. Silnice I. Třídy č 50 (ORP Slavkov, ORP Bučovice) 15 000 až 25 000 6. Silnice I. Třídy č. 46 ( ORP Vyškov ) 15 000 až 25 000 7. Silnice I. Třídy č. 52 (ORP Pohořelice ) 15 000 až 25 000 8. Silnice II. Třídy č. 385 (ORP Kuřim ) 15 000 až 25 000 9. Silnice I. Třídy č. 23 (ORP Rosice ) 1 001 až 15 000 10. Silnice I. Třídy č. 38 (ORP Znojmo) 1 001 až 15 000

Strana 554 Věstník právních předpisů Částka 15 Liniový zdroj Nejvyšší průměrná intenzita dopravy počet vozidel / 24 hodin 11. Silnice I. Třídy č. 40 (ORP Břeclav) 1 001 až 15 000 12. Silnice I. Třídy č. 55 ( ORP Břeclav, ORP Hodonín, ORP Veselí n. Moravou) 1 001 až 15 000 13. Silnice II. Třídy č. 152 (ORP Šlapanice) 1 001 až 15 000 14. Silnice II. Třídy č. 361 (ORP Znojmo) 1 001 až 15 000 Zdroj: ŘDS, sčítání dopravy 2000 Tabulka č. Délka silnic v JMK členěná dle ORP v km 2.5.3.2 Délky komunikací v jednotlivých ORP ORP D R 1 2 O S Blansko 0 0 18 136 74 227 Boskovice 0 0 23 141 155 319 Brno 33 10 39 77 100 258 Břeclav 35 0 38 85 74 231 Bučovice 0 0 23 32 43 98 Hodonín 0 0 33 90 62 185 Hustopeče 29 0 0 113 87 229 Ivančice 0 0 0 66 66 132 Kuřim 0 4 6 34 36 80 Kyjov 0 0 39 119 82 241 Mikulov 0 0 28 39 74 141 Moravský Krumlov 0 0 11 119 100 230 Pohořelice 0 11 27 42 80 159 Rosice 20 0 15 50 61 145 Slavkov 9 0 25 35 39 107 Šlapanice 47 5 4 108 154 318 Tišnov 0 0 0 109 111 220 Veselí n.m. 0 0 39 42 86 168 Vyškov 19 13 12 86 174 304 Znojmo 0 0 60 309 238 607 Židlochovice 22 16 0 53 106 197 S 213 58 438 1 886 2 001 4 594 D dálnice, R rychlostní komunikace, 1 silnice první třídy, 2 silnice druhé třídy, O - ostatní 2.5.4 Celkové množství emisí V následující tabulce jsou uvedena aktualizovaná emisní data pro hlavní znečišťující látky, srovnaná s doporučenými hodnotami krajských emisních stropů, kterých by mělo být dosaženo v roce 2010. 2.5.4.1 Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek (kt/rok) Látka 2000 2001 2002 2003 2004 Strop 2010 Tuhé znečišťující látky 2,38 2,49 3,17 4,95 5,33 - Oxid siřičitý 3,94 4,39 4,22 4,50 4,65 4,3 Oxidy dusíku 18,98 21,46 20,80 21,99 21,62 18,0 Oxid uhelnatý 35,75 40,32 37,26 38,85 37,66 - Amoniak 2,5 10,0 4,35 4,17 9,21 11,0 VOC 8,37 9,17 18,17 20,31 19,64 18,3

Strana 555 Věstník právních předpisů Částka 15 Z údajů uvedených v tabulce lze vyvodit následující závěry: v období 2000 až 2004 vykazují tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku rostoucí trend. krajský emisní strop je setrvale překračován v případě oxidu siřičitého, oxidů dusíku a VOC v letech 2003 a 2004 Z porovnání součtu emisí hlavních znečišťujících látek z deseti nejvýznamnějších stacionárních zdrojů, uvedených v předchozích tabulkách, s celkovými krajskými emisemi vyplývají následující závěry: podíl skupiny na celkových emisích tuhých látek činí 5,6 %, podíl na emisích ze stacionárních zdrojů 13,3 %, podíl skupiny na celkových emisích oxidu siřičitého činí 59,1 %, podíl na emisích ze stacionárních zdrojů 66,8 %, podíl skupiny na celkových emisích oxidů dusíku činí 11,5 %, podíl na emisích ze stacionárních zdrojů 51 %, podíl skupiny na celkových emisích těkavých organických látek činí 0,5 % 2.5.5 Informace o dálkovém přenosu znečištění Přenos škodlivin přes hranice kraje i státu můžeme charakterizovat několika skutečnostmi: 1) Snížení přenosu škodlivin přes hranice kraje, projevující se formou suché i mokré depozice nelze regulovat žádným nástrojem z úrovně krajského úřadu. 2) Transfer těchto látek je pod vlivem - globálního - regionálního - v poslední fázi před dopadem je ovlivněn místní orografií terénu, která deformuje proudění (V přiložené tabulce je příspěvek veškerých stacionárních zdrojů ČR pro SO 2 a příspěvek z významných zdrojů sousedních států. V případě modelování NO 2 jsou na území ČR modelovány veškeré stacionární zdroje velké. Střední i malé společně s dopravou. 3) Zdroje znečišťování na straně druhé způsobují reexport škodlivých látek produkovaných na území na sousední kraje i státy. 4) Přenos přes hranice kraje i států probíhá tak, že příspěvky z jednotlivých zdrojů tvoří na území plošný impakt, který lze stanovit jako pozadí kraje a jeho hodnotu lze definovat měřícími stanicemi typu background stanice, které jsou lokalizovány v území pokud možno co nejméně ovlivněné lokálními zdroji a měřícími rezidenční znečištění v území kraje. 5) Stanovení hladiny znečištění ovzduší jež má původ mimo hranice sledovaného území zajišťují stanice situované ve volné krajině s rozsahem representativnosti řádově desítek kilometrů. Tyto stanice zajišťující charakter pozaďových měření jsou zapojeny do různých projektů či programů s různou úrovní využití dat. V České republice jsou v činnosti stanice s následující účastí v projektech

Strana 556 Věstník právních předpisů Částka 15 Přehled stanic čistoty ovzduší zapojených do programů měřících dálkový přenos škodlivin Košetice STANICE Název Svratouch Mikulov.Sedlec Zapojena v programu GAW, EMEP, GEMS EMEP INTERREG IIC LOKALITA Roční průměr v µg/m 3 Umístění SO 2 NO x PM 10 CHKO Žďárské Vrchy Biosférická reservace Pálava 6 9 23 3 10 25 7 14 28 Štítná n. Vláří AIM CHKO Bílé Karpaty 9 12 26 Bílý Kříž AIM CHKO Beskydy 6 8 24 Nedvězí MIM CHKO Žďárské Vrchy *SPM. 0,8 = PM 10 GAW ( Global Atmosfere Watsh)spot) EMEP( the Co-operative Programme for Monitoring and Evaluation of Long-range Transmission of Air Pollutants in Europe) GEMS (Global Environment Monitoring Systems) AIM (Automatizovaný imisní monitoring-státní síť) MIM (Manuální imisní monitoring- státní síť) INTERREG- (Společný mezinárodní projekt ČR, SR, Maďarsko, Rakousko) 5-22* Vyhodnocením výsledků měření pozaďových stanic vyplývá, že hodnoty pozadí imisního impaktu pro území se pohybují u ročního intervalu Oxidu siřičitého na hladině 6-9 µg.m -3 Oxidů dusíku na hladině 8-12 µg.m -3 Prašné částice PM 10 24-26 µg.m -3 2.6 Analýza situace 2.6.1 Podrobnosti o faktorech, působících zvýšené znečištění ovzduší Vývoj zdrojové struktury emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, amoniaku a VOC v letech 2002 až 2004 je uveden v následující tabulce. 2.6.1.1 Vývoj podílu jednotlivých kategorií zdrojů (v t. rok -1 ) Látka Rok REZZO1 REZZO2 REZZO3 R1 R3 REZZO4 2002 464 258 1 475 2 197 968 Tuhé látky 2003 434 198 1 591 2 223 2 727 2004 471 262 1 518 2 251 2 931 2002 2 090 261 1 158 3 509 708 Oxid siřičitý 2003 2 404 215 1 301 3 920 580 2004 2 841 206 1 072 4 119 591 2002 3 716 442 1 014 5 172 15 630 Oxidy dusíku 2003 3 119 378 1 117 4 614 17 380 2004 3 640 402 1 034 5 076 17 270 2002 1 681 539 3 422 5 642 31 618 Oxid uhelnatý 2003 1 931 413 3 683 6 027 32 820 2004 2 082 384 3 366 5 832 31 410 2002 - - - - - Amoniak 2003 - - - - - 2004 2 576 1 452 7 370 11 398 220 2002 - - - - - VOC 2003 - - - - - 2004 1355 385 11120 12860 6783

Strana 557 Věstník právních předpisů Částka 15 2.6.1.2 Vývoj podílu jednotlivých kategorií zdrojů (%) Látka Rok REZZO1 REZZO2 REZZO3 R1 R3 REZZO4 2002 14,7 8,2 46,6 69,4 30,6 Tuhé látky 2003 8,8 4,0 32,1 44,9 55,1 2004 9,1 5,1 29,3 43,4 56,6 2002 49,6 6,2 27,5 83,2 16,8 Oxid siřičitý 2003 53,4 4,8 28,9 87,1 12,9 2004 60,3 4,4 22,8 87,5 12,5 2002 17,9 2,1 4,9 24,9 75,1 Oxidy dusíku 2003 14,2 1,7 5,1 21,0 79,0 2004 16,3 1,8 4,6 22,7 77,3 2002 4,5 1,4 9,2 15,1 84,9 Oxid uhelnatý 2003 5,0 1,1 9,5 15,5 84,5 2004 5,6 1,0 9,0 15,7 84,3 2002 - - - - - Amoniak 2003 - - - - - 2004 22,2 12,5 63,4 98,1 1,9 2002 - - - - - VOC 2003 - - - - - 2004 6,9 2 56,6 65,5 34,5 Porovnáním podílů jednotlivých kategorií zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích zóny /aglomerace Jihomoravský kraj lze dojít k následujícím závěrům: podíl velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO1) na celkových emisích kraje je rozhodující v případě oxidu siřičitého, významný v případě tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku a amoniaku a marginální v případě oxidu uhelnatého a VOC, podíl středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO2) na celkových emisích kraje je významný v případě amoniaku a marginální v případě oxidu siřičitého, oxidů dusíku, VOC a oxidu uhelnatého, podíl malých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO3) na celkových emisích kraje je rozhodující v případě VOC, amoniaku, významný v případě oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého a tuhých znečišťujících látek a marginální v případě oxidů dusíku, podíl mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO4) na celkových emisích kraje je rozhodující v případě tuhých znečišťujících látek oxidů dusíku a oxidu uhelnatého, významný v případě VOC a marginální v případě oxidu siřičitého a amoniaku. 2.7 Podrobnosti o možných nápravných opatřeních Podrobnosti o možných opatřeních jsou blíže specifikovány v kapitole 2.9 Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší a do jednotlivých podopatření a akcí jsou rozvedeny v Programovém dodatku tohoto dokumentu. V této části budou prezentovány výsledky šetření na úrovni obcí, spadajících do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Strana 558 Věstník právních předpisů Částka 15 2.7.1 Výsledky šetření na úrovni obcí Souhrn podnětů měst a obcí na opatření ke zlepšení kvality ovzduší je uveden v následující tabulce (v pořadí klesající frekventovanosti). 2.7.1.1 Souhrn podnětů na opatření ke zlepšení kvality ovzduší ze strany obcí Druh opatření Obec Obnova zeleně pro zlepšení místních klimatických podmínek a kvality ovzduší Ráječko (okr. Blansko) Oprava místní komunikace Spešov Výsadba vhodné zeleně v okolí Šlapanic Šlapanice Vybudování cyklostezky v okolí Bedřichovic Šlapanice Příspěvek občanům na zakoupení plynového kotle Šlapanice Oprava všech místních komunikací ve špatném stavu Šlapanice Vybavení společnosti SATESO mech. prostředky pro úklid chodníků a kom. Šlapanice Provedení tech. opatření v BONAGRU snížení emisí NH 3 Šlapanice Zakoupení stroje na injektáž kejdy do půdy Šlapanice Zateplení školy, gymnázia, výměna oken Šlapanice Vzdělávání rozšířená ekologická výchova Šlapanice Pořízení místní dopravy pro svoz ze Šlapanic a Bedřichovic s možností Šlapanice přestupu na IDS Úprava vybraných prašných ploch Břeclav Rekonstrukce místních komunikací Ostrov u Macochy Nová krajina regionu Cezava Sokolnice Výsadba a rekonstrukce zeleně v extravilánech Mikroregion Mohyla míru 2.8 Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší přijatých před zpracováním programu Opatření na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně/aglomeraci V období po roce 1990 měla zásadní vliv na kvalitu ovzduší v zóně opatření přijatá na národní úrovni jednak v oblasti legislativní, jednak v oblasti finančních podpor. Zákon č. 309/1991 Sb., o ovzduší stanovil provozovatelům všech velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší povinnost zajistit nejpozději do konce roku 1998 dodržování zpřísněných emisních limitů a realizaci dalších technických podmínek provozu. Tato povinnost byla v požadovaném termínu drtivou většinou provozovatelů splněna což vedlo k zásadnímu snížení emisí prakticky všech znečišťujících látek, zejména tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého. V roce 2002 byl přijat nový zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, který spolu se svými prováděcími předpisy transponoval právní předpisy Evropských společenství a zároveň zachoval ty prvky předchozí právní úpravy, které se v praxi osvědčily.

Strana 559 Věstník právních předpisů Částka 15 Z dalších právních předpisů má pro kvalitu ovzduší v zónách a aglomeracích v ČR význam zejména zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (IPPC), protože na území zóny je provozována řada zařízení, která pod režim integrované prevence spadají a dále právní předpisy upravující požadavky na provoz motorových vozidel a na jakost pohonných hmot. V oblasti omezování emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší měla význam podpora plynofikace a dalších opatření, poskytovaná Státní fondem životního prostředí jak v rámci jeho standardních programů, tak v rámci Národního programu ozdravění ovzduší. Opatření na mezinárodní úrovni, zejména Úmluva EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států a její protokoly se do českého prostředí promítly prostřednictvím národní právní úpravy. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší (dále jen KPZKO JMK) byl schválen Radou dne 29.7.2004 a zveřejněn ve Věstníku právních předpisů dne 27.8.2004. Účelem KPZKO JMK bylo plnění limitních hodnot imisí ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem (nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). KPZKO JMK bylo podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace podle zvláštního zákona ( 9 zákona č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů) pro činnost orgánů ochrany ovzduší, stavebních úřadů a pro činnost kraje a obcí v samostatné a přenesené působnosti. Integrovaným programem ke zlepšení kvality ovzduší je aktualizován Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší z roku 2004. Hodnocení účinnosti uvedených opatření Výše popsaná opatření byla plošného charakteru, tedy byla aplikována na celém území České republiky. Vzhledem k dosaženému snížení emisí a souvisejícímu snížení imisní zátěže lze jejich účinnost hodnotit jako vysokou. V současné době se ukazuje, že potenciál plošných opatření se z velké části vyčerpal a další paušální zpřísňování emisních limitů a dalších požadavků by vyvolalo enormní náklady, které by neodpovídaly dosaženému efektu. Z uvedených důvodů je nutno věnovat pozornost konkrétním opatřením lokalizovaným do problémových oblastí. 2.9 Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší 2.9.1 Seznam a popis navrhovaných opatření nebo projektů, které jsou součástí programu 2.9.1.1 Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM 10 K snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM 10 jsou navrhována 3 základní opatření (popis opatření viz výše): 1.1. Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů 1.2. Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním 1.3. Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti

Strana 560 Věstník právních předpisů Částka 15 Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů K opatření 1.1. jsou navrhována tato podopatření: 1.1.1. Rozvoj environmentálně příznivé energetické 1.1.2. Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých látek 1.1.3. Ekologizace dopravy 1.1.4. Omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů 1.1.5. Zvýšení plynulosti silniční dopravy Podopatření 1.1.1 Rozvoj environmentálně příznivé infrastruktury zahrnuje následující typy akcí: plynofikace obcí a jejich částí, rozvoj stávajících sítí CZT, budování nových systémů CZT. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.1.2 Ekologizace konkrétních bodových zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek zahrnuje následující typy akcí: ekologizace energetických zdrojů v majetku obcí, ekologizace dalších zdrojů emisí. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.1.3 Ekologizace dopravy zahrnuje následující typy akcí: obměna vozidlového parku v majetku měst a obcí, obměna vozidlového parku městské hromadné dopravy, ekologizace stávajících vozidel městské hromadné dopravy. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.1.4 Odstranění prašnosti z plošných a liniových zdrojů zahrnuje následující typy akcí: úprava (zpevnění) povrchu komunikací, úprava ostatních prašných ploch. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.1.5 Zvýšení plynulosti silniční dopravy zahrnuje následující typy akcí:

Strana 561 Věstník právních předpisů Částka 15 úpravy komunikací v intravilánech měst a obcí, organizační dopravní opatření Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním K opatření 1.2: Omezení resuspenze emitovaných částic jejich odstraněním jsou navrhována tato podopatření: 1.2.1. čištění povrchu komunikací, 1.2.2. odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí. Podopatření 1.2.1 Čištění povrchu komunikací zahrnuje jednak pravidelné čištění, jednak důkladné vyčištění po zimní sezóně. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Podopatření 1.2.2 Odstraňování prašnosti v areálech a jejich okolí zahrnuje následující typy akcí: zpevňování a čištění povrchů v areálech, organizační opatření na hranicích areálů a v jejich okolí. Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu. Opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti K opatření 1.3: Vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti jsou navrhována tato podopatření: 1.3.1. budování obchvatů měst a obcí, 1.3.2. omezení automobilové dopravy v centrech měst, 1.3.3. podpora rozvoje městské hromadné dopravy 1.3.4. úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním) Podopatření 1.3.1 Budování obchvatů měst a obcí Konkrétní akce jsou uvedeny v Programovém dodatku této aktualizace Programu, zahrnuté v rámci podopatření 1.3.1 jsou uvedeny v Programovém dodatku. Podopatření 1.3.2 Omezení automobilové dopravy v centrech měst zahrnuje následující typy akcí: úplný zákaz vjezdu,