Partnerství Comenius Regio Název projektu: Quality Management in Education Zpráva z průzkumu Názory žáků a žákyň středních škol na kvalitu vzdělávání I. část květen 2012 Zpracovali: Martina Navrátilová a Radovan Výsmek Zlínský kraj
Úvod Skladba respondentů Plány po ukončení studia Informovanost o dalších kariérních možnostech Důležitost jednotlivých vyučovacích předmětů pro budoucí uplatnění Očekávání získání dalších dovedností a znalostí mimo hlavní předměty Hodnocení výuky u předmětů český jazyk, anglický jazyk a matematika Kvalita výuky předmětů český jazyk, anglický jazyk a matematika Styly výuky a jejich přínos Metody efektivního učení a jejich přínos Dopady využití ICT na kvalitu výuky Školní projekty a jejich dopady na kvalitu výuky Doporučená opatření pro zlepšení kvality výuky
Úvod Cílem průzkumu bylo zjistit názory na kvalitu vzdělávání u žáků a žákyň vybraných středních škol ve Zlínském kraji a získat od respondentů také návrhy na zlepšení kvality výuky. Předkládaná zpráva informuje o výsledcích průzkumu ve třech tematických blocích. První se týká identifikačních dat o žácích a žákyních, tedy zda jde o chlapce nebo dívku a v jakém ročníku střední školy v době vyplnění dotazníků studují. Druhý tematický blok zjišťuje představy žáků a žákyň o jejich dalším kariérním vývoji po ukončení studia na střední škole a podává zprávu o tom, do jaké míry se žáci a žákyně na další profesní dráhu cítí být školou připraveni. Třetí blok se týká hodnocení základních vyučovacích předmětů a jejich kvality. Žáci a žákyně hodnotí, co ovlivňuje kvalitu výuky, a udávají, jaká forma výuky je pro ně u určitých předmětů nejpřínosnější. Blok je uzavřen doporučeními, která by dle respondentů měla na kvalitu výuky pozitivní vliv. Průzkum se uskutečnil v rámci projektu partnerství Comenius Regio s názvem Quality Management in Education, který realizuje Zlínský kraj ve spolupráci s Úřadem zmocněnce ministra školství pro střední školy ve východním Bavorsku. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: sociologický kvantitativní výzkum Cílová skupina: žáci a žákyně středních škol ve Zlínském kraji Technika dotazování: standardizované dotazování formou on-line dotazníku Termín konání výzkumu: květen 2012 Finální soubor: 183 respondentů Návratnost: 80,7 % Autor výzkumu: Martina Navrátilová
1. Skladba respondentů Skupinu respondentů tvořili žáci a žákyně Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť a Integrované střední školy - Centra odborné přípravy a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Valašské Meziříčí. Tyto školy nebyly vybrány náhodně. Obě jsou zapojeny v projektu Quality Management in Education jako lokální partneři Zlínského kraje. K účasti na dotazníkovém průzkumu byli přizváni žáci prvního až čtvrtého ročníku těchto škol, kteří studují střední stupeň vzdělání zakončený maturitní zkouškou. Celkový počet respondentů je 183, průzkumu se účastnilo 87 žákyň a 96 žáků. Vzhledem k blížícím se maturitním zkouškám není zastoupení čtvrtých ročníků oproti ročníkům nižším tak silné. Graf 1 - Skladba respondentů dle pohlaví Graf 2 - Skladba respondentů dle ročníku studia Tabulka 1 - Celkový pohled na skladbu respondentů Ročník Chlapců Dívek Celkem 1. 25 24 49 2. 47 42 89 3. 24 19 43 4. 0 2 2 Celkem 96 87 183
2. Plány po ukončení studia Žáci a žákyně se v naprosté většině vyjádřili pro další vzdělávání, přičemž potřebu dalšího studia si uvědomují už od prvního ročníku. Hledat práci nebo odjet na zkušenou do zahraničí chce pouze 23% všech respondentů. Graf 3 - Plány po ukončení studia dle ročníků Tabulka 2 - Plány po ukončení studia - celkový pohled 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník celkem pokračovat na 33 68 31 1 133 VŠ/univerzitě odjet do zahraničí 6 3 4 0 13 hledat práci 8 15 7 0 30 pomaturitní jazykové 0 1 1 0 2 studium jiné: 2 2 0 1 5 odjet do zahraničí v 1 0 0 0 1 průběhu studia stát se prezidentem 0 0 0 1 1 jít na jinou školu 1 0 0 0 1 hrát wow 0 1 0 0 1 nástavbové studium 0 1 0 0 1 Celkem 49 89 43 2 183
3. Informovanost o dalších kariérních možnostech Žáci a žákyně uvádějí, že kariérové poradenství nefunguje v mnoha odhledech uspokojivě. Podle výsledků průzkumu respondenti dostávají informace o svých dalších možnostech zejména ve výuce, částečně od výchovného poradce ve škole nebo prostřednictvím projektů zaměřených na budoucí kariéru. Toto poradenství však funguje izolovaně od reálného trhu práce a vzdělávání. Celých 63% žáků a žákyň nenavštívilo žádnou vysokou školu nebo univerzitu, 61% žáků nebylo na exkurzi u žádného zaměstnavatele a 59% neabsolvovalo žádný program v Informačním a poradenském středisku úřadu práce. Graf 4 - Jak byli respondenti informováni školou o dalších kariérních možnostech po ukončení studia
4. Důležitost jednotlivých vyučovacích předmětů pro budoucí uplatnění Žáci a žákyně se měli vyjádřit k důležitosti jednotlivých předmětů s ohledem na jejich budoucí kariéru. Fakt, že naprostá většina respondentů plánuje po složení maturitní zkoušky dále studovat ve vyšších formách vzdělávání a orientuje se spíše na humanitní předměty, odráží známou situaci na trhu práce a vzdělávání. Pozitivním výstupem tohoto průzkumu je uvědomělost mladých lidí o nutnosti učit se anglický jazyk a případně další cizí jazyky. Jen 3 respondenti uvedli, že znalost angličtiny není po jejich další kariéru potřebná. Zajímavé je zjištění, že spolu s délkou studia roste u žáků a žákyň přesvědčení, že se ve škole neučí předměty užitečné pro jejich budoucí kariéru, což je patrné z grafu č. 15. Tabulka 3 - Důležitost předmětů pro budoucí kariéru respondentů - celkový pohled bezpodmínečně nutný celkem užitečný nepotřebný/neužitečný 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. Český jazyk 16 32 16 1 65 24 45 23 1 93 9 12 4 25 Anglický 40 62 29 2 133 9 24 14 47 3 3 jazyk Další cizí 9 22 10 41 33 57 24 2 116 7 10 9 26 jazyk Společenské 4 23 8 35 27 39 23 1 90 18 27 12 1 58 vědy Dějepis 4 16 2 22 15 33 18 1 67 30 40 23 1 94 Matematika 17 25 13 55 23 42 15 2 82 9 22 15 46 Fyzika 6 11 5 22 21 34 11 2 68 22 44 27 93 Chemie 8 15 6 29 14 22 5 2 43 27 52 32 111 Ekonomie 14 7 7 1 29 25 45 23 93 10 37 13 1 61 Biologie 8 15 6 29 20 27 15 1 63 21 47 22 1 91 celkem 126 228 102 4 211 368 171 12 153 294 157 4
Graf 5 - Užitečnost předmětu Český jazyk pro budoucí kariéru respondentů Graf 6 - Užitečnost předmětu Anglický jazyk pro budoucí kariéru respondentů
Graf 7 - Užitečnost předmětu dalšího cizího jazyka pro budoucí kariéru respondentů Graf 8 - Užitečnost předmětu Společenské vědy pro budoucí kariéru respondentů
Graf 9 - Užitečnost předmětu Dějepis pro budoucí kariéru respondentů Graf 10 - Užitečnost předmětu Matematika pro budoucí kariéru respondentů
Graf 11 - Užitečnost předmětu Fyzika pro budoucí kariéru respondentů Graf 12 - Užitečnost předmětu Chemie pro budoucí kariéru respondentů
Graf 13 - Užitečnost předmětu Ekonomie pro budoucí kariéru respondentů Graf 14 - Užitečnost předmětu Biologie pro budoucí kariéru respondentů
Graf 15 - Celkový pohled na užitečnost zvolených vyučovacích předmětů s ohledem na budoucí kariéru respondentů
5. Očekávání získání dalších dovedností a znalostí mimo hlavní předměty V souvislosti s rychle se měnící situací na trhu práce je nutné připravit žáky a žákyně na fakt, že během svého profesního života se budou stále vzdělávat, měnit zaměstnání, měnit dokonce svou odbornost či zaměření. K úspěšné adaptaci na tyto změny pomohou tzv. soft skills - měkké dovednosti jako například schopnost komunikace, orientace v problémech a další. Respondenti byli dotazováni, do jaké míry očekávají získání těchto dovedností během studia na střední škole. Výstupy týkající se soft skills vycházejí pozitivně. Většina studentů očekává, že schopnost učit se, komunikovat a řešit problémy získají během studia určitě nebo alespoň částečně. Méně optimismu však vyjadřují u získání podnikatelských znalostí a u dovedností v oblasti ICT. Graf 16 - Schopnost učit se - očekávání respondentů Graf 17 - Schopnost řešit problémy - očekávání respondentů
Graf 18 - Schopnost komunikace - očekávání respondentů Graf 19 - Občanské a kulturní kompetence - očekávání respondentů
Graf 20 - Podnikatelské kompetence - očekávání respondentů Graf 21 - Používání ICT - očekávání respondentů
Tabulka 4 - Očekávání získání dalších dovedností mimo hlavní vyučovací předměty - celkový pohled určitě ano částečně velmi málo vůbec 1. 2. 3. 4. celkem 1. 2. 3. 4. celkem 1. 2. 3. 4. celkem 1. 2. 3. 4. celkem schopnost učit 26 41 17 84 20 38 17 1 76 2 10 7 19 1 2 1 4 se schopnost 30 33 18 81 16 44 22 1 83 2 10 2 1 15 1 2 1 4 řešit problémy schopnost 31 50 26 2 109 17 34 13 64 1 5 3 9 1 1 komunikace občanské a 15 23 5 43 26 52 26 1 105 7 11 7 25 1 3 5 1 10 kulturní kompetence podnikatelské 9 7 4 20 21 33 18 1 73 17 41 15 73 2 8 6 1 17 kompetence používání ICT 23 25 13 1 62 24 51 22 97 2 10 8 20 3 1 4 celkem 135 181 86 7 125 254 121 8 32 89 45 5 18 18 8
6. Hodnocení výuky u předmětů Český jazyk, Anglický jazyk a Matematika Žáci a žákyně měli subjektivně zhodnotit, jak na ně působí výuka klíčových předmětů (Český jazyk, Anglický jazyk a Matematika). Nejčastěji hodnotili výuku jako podnětnou, a to u všech tří předmětů. Nejvíce podnětná a zároveň nejméně stresující je pro respondenty výuka angličtiny. Nejnáročnější hodinou je pro ně hodina matematiky, která vycházela také jako nejvíce stresující. Nejvíc nezáživná je hodina češtiny, ta je také ze všech předmětů nejvíce postavena na monologu učitele/učitelky. Graf 22 - Hodnocení výuky předmětu Český jazyk Graf 23 - Hodnocení výuky předmětu Anglický jazyk
Graf 243 - Hodnocení výuky předmětu Matematika
7. Kvalita výuky předmětů Český jazyk, Anglický jazyk a Matematika Respondenti se vyjadřovali k tomu, co má podle jejich názoru pozitivní vliv na kvalitu výuky klíčových předmětů (Český jazyk, Anglický jazyk a Matematika). V hodinách předmětu Český jazyk by si žáci a žákyně přáli více pracovat individuálně. Zde se odráží fakt, že v předchozích hodnoceních vycházela hodina češtiny jako nezáživná a postavená zejména na monologu učitele/učitelky. Také atmosféra v hodině se jeví jako podstatný ukazatel kvality výuky. Na druhé straně pedagogické schopnosti učitele/učitelky a obsah hodiny nejsou při výuce Českého jazyka dle respondentů tak důležité. Zajímavé jsou výsledky u předmětu Anglický jazyk. Podle respondentů má největší vliv na kvalitní výuku počet žáků ve třídě a hned poté možnost pracovat individuálně. Také atmosféra v hodině je významným prvkem ovlivňujícím kvalitu výuky. Podobně jako v hodinách Českého jazyka žáci a žákyně nevyžadují u učitelů/učitelek pedagogické znalosti a schopnosti nijak zásadně. Zato obsah hodiny a odborné (čili v tomto případě jazykové) znalosti učitele/učitelky se zde dostávají do popředí. Použití moderních technologií při výuce předmětu Matematika se respondentům jeví jako zásadní pro kvalitu výuky. Na průběh hodiny má podle nich značný vliv také připravenost žáků a jejich počet ve třídě. Vyučující by měli mít dostatečné pedagogické schopnosti. Graf 24 - Co ovlivňuje kvalitu hodin Českého jazyka
Graf 25 - Co ovlivňuje kvalitu hodin Anglického jazyka Graf 26 - Co ovlivňuje kvalitu hodin Matematiky
Graf 27 - Co ovlivňuje kvalitu výuky - celkový pohled
8. Styly výuky a jejich přínos V odpovědích na otázku, jaký styl výuky je pro žáky a žákyně nejpřínosnější, nedochází mezi respondenty k jednoznačné shodě. Výuku založenou na monologu učitele/učitelky a skupinovou práci žáků v hodinách preferuje stejný počet respondentů. Také práce žáků ve dvojicích a projektové vyučování patří mezi ty vyhledávanější formy výuky. Respondenti v této otázce mohli zvolit i vlastní návrhy. Objevují se odpovědi jako: Dotazování se žáků vyučujícími k danému tématu, Komunikace mezi učitelem a žáky formou doplňující otázek apod., Spolupráce mezi učitelem a žáky, vtipy k tématu. Graf 28 - Styly výuky a jejich přínos
9. Metody efektivního učení a jejich přínos Většina žáků a žákyň (64%) byla během studia seznámena s některými metodami efektivního učení např. techniky ukládání do paměti, metody soustředění, jak překonat trému a nervozitu při učení před zkouškou atd. Hodnocení respondentů týkající se užitečnosti těchto metod je však již nejednoznačné. Jen necelá polovina z nich považuje seznámení s těmito metodami za užitečné, zato pro 20% respondentů toto žádný přínos nemělo. Jistých si není 33% žáků a žákyň. Graf 29 - Seznámení s metodami efektivního učení a jejich přínos
10. Dopady využití ICT na kvalitu výuky Z výsledků dotazování na téma dopadů využití moderních informačních technologií (ICT) ve výuce vyplývá, že žáci a žákyně jsou ve vyučování zvyklí využívat jak osobní počítač, tak internet, e-mail, e- learning a ve vybraných předmětech využívají také speciální software. Co se týče vlivu využití ICT na kvalitu výuky, dle respondentů kvalita stoupne, když mohou využít internet. Obecně je využití PC ve výuce mezi dotazovanými poptáváno. Malý vliv na kvalitu výuky má za současného stavu využití ICT ve výuce například e-learning a e-mail. Speciální software zvedne kvalitu výuky jen průměrně. Graf 30 - Dopady využití ICT na kvalitu výuky
11. Školní projekty a jejich dopady na kvalitu výuky Naprostá většina žáků a žákyň uvádí, že jejich škola realizuje nějaký školní projekt. Pouze 17 žáků a žákyň udává, že škola žádný projekt nerealizuje. Pozitivním vlivem projektů na kvalitu výuky si není jista více než polovina respondentů. Projekty se na kvalitě výuky neodrážejí vůbec podle 14% respondentů. Graf 31 - Školní projekty a jejich dopad na kvalitu výuky
12. Doporučená opatření pro zlepšení kvality vzdělávání Více než polovina žáků a žákyň je přesvědčena, že kvalita vzdělávání by se zvýšila, pokud by k nim jejich vyučující změnil přístup. Podle respondentů kvalitu výuky příliš nezlepší použití lepších učebnic nebo jiných studijních materiálů či soustavné vzdělávání pedagogů. Komentáře dotazovaných potvrzují, že přístup pedagoga je alfou a omegou kvalitního vzdělávání: Učitelé by se občas měli naučit mluvit se žáky jako s lidmi sobě rovnými a používat jim přátelštější termíny. Nebýt tak profesionální. Učit se to, co je doopravdy potřebné a ne jen to, co je v učebnicích. Názorné ukázky, muzea, dokumenty. Např.: v biologii jít studovat botaniku do přírody, pouštět filmy k danému tématu. Zábavnější hodiny (nemluví jen učitel, hodina vyplňována hrou atp.) Teambuildingové společné akce, uvolňovací (očistné) společné pobyty pedagogů. Učitelé by měli mít respekt, jinak se není možné ve třídě nic naučit. Žáci a žákyně by rovněž uvítali lepší využití moderních technologií ve výuce. Graf 32 - Doporučení ke zlepšení kvality vzdělávání
Závěr Závěrem shrneme nejdůležitější získané poznatky, přičemž zachováme strukturu dotazovaných oblastí: Skladba respondentů Skupinu respondentů tvořili žáci a žákyně Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť a Integrované střední školy - Centra odborné přípravy a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Valašské Meziříčí. Celkový počet respondentů je 183, průzkumu se účastnilo 87 žákyň a 96 žáků. Nejsilnější zastoupení měli žáci a žákyně druhých ročníků. Plány po ukončení studia Naprostá většina respondentů plánuje po ukončení studia na střední škole pokračovat ve studiu na vysoké škole nebo na univerzitě. Hledat práci bude jen 16% respondentů. Informovanost o dalších kariérních možnostech Žáci a žákyně se necítí být dostatečně informováni o svých kariérních možnostech po ukončení studia. Toto zjištění vede k otázce, zda masový zájem o další studium na vysokých školách není částečně důsledkem neefektivního kariérového poradenství? Více než 60% respondentů se neúčastnilo žádné kariérové aktivity mimo školu (exkurze u zaměstnavatele, na úřadu práce nebo na univerzitě). Kariérové poradenství je poskytováno ve škole výchovnými poradci, které během studia navštívilo 61% respondentů, ale uspokojivé odpovědi na své otázky zde dostalo jen 22% žáků a žákyň. Důležitost jednotlivých vyučovacích předmětů pro budoucí uplatnění Jako absolutně nejdůležitější předmět pro svou budoucí kariéru označili respondenti Anglický jazyk. Jako celkem užitečný byl nejčastěji označen další cizí jazyk a dále předmět Společenské vědy. S postupující délkou studia roste u žáků a žákyň přesvědčení, že se ve škole učí hlavně neužitečné předměty.
Očekávání získání dalších dovedností a znalostí mimo hlavní předměty Respondenti jsou v otázce získání dalších znalostí a dovedností mimo hlavní výuku spíše pozitivní. Získání zásadních soft-skills (komunikace, schopnost řešit problémy atd.) v dostatečné míře očekává většina žáků a žákyň. Respondenti pochybují, že během studia získají podnikatelské kompetence a dovednost práce s moderními informačními technologiemi. Hodnocení výuky u předmětů Český jazyk, Anglický jazyk a Matematika Pro žáky a žákyně je hodina Českého jazyka nejvíce nezáživnou hodinou. Hodiny Anglického jazyka jsou pro většinu respondentů podnětné a jen málo stresující. Matematika je vyučována sice podnětným způsobem, ale je pro žáky a žákyně také nejvíce náročnou a stresující hodinou. Kvalita výuky předmětů Český jazyk, Anglický jazyk a Matematika Podle respondentů by se kvalita výuky Českého jazyka zvýšila, pokud by jim bylo umožněno pracovat v hodinách více samostatně. V hodinách Anglického jazyka má hlavní vliv počet žáků a žákyň ve třídě. Na kvalitu výuky Matematiky by mělo největší vliv lepší využívání moderních informačních technologií. Styly výuky a jejich přínos V odpovědích na přínos jednotlivých forem výuky nejsou respondenti jednotní a jejich preference jsou téměř rovnoměrně rozloženy mezi všechny možnosti. Jednoznačný výsledek je, že naprostá většina žáků a žákyň (73%) si přeje být do výuky více zapojena, a to buď přímým dotazováním ze strany pedagoga nebo možností pracovat samostatně či ve skupinách s ostatními žáky a žákyněmi. Metody efektivního učení a jejich přínos Většina žáků a žákyň byla během studia seznámena s některými metodami efektivního učení. Jen necelá polovina z nich (47%) považuje toto za užitečné.
Dopady využití ICT na kvalitu výuky Žáci a žákyně jsou ve vyučování zvyklí využívat jak osobní počítač, tak internet, e-mail, e- learning a ve vybraných předmětech využívají také speciální software. Respondenti udávají markantní zvýšení kvality v případě, kdy mohou použít internet. Malý vliv na kvalitu výuky má za současného stavu využití ICT ve výuce například e-learning a e-mail. Speciální software zvedne kvalitu výuky jen průměrně. Toto zjištění vede k otázce, zda investice do tvorby e-learningových či speciálních výukových materiálů jsou efektivní. Školní projekty a jejich dopady na kvalitu výuky Naprostá většina žáků a žákyň uvádí, že jejich škola realizuje nějaký školní projekt. Pozitivním vlivem projektů na kvalitu výuky si je jista více než čtvrtina (27%) žáků a žákyň Doporučená opatření pro zlepšení kvality výuky Více než polovina žáků a žákyň je přesvědčena, že kvalita vzdělávání by se zvýšila, pokud by k nim jejich vyučující změnil přístup. Respondenti doporučují více zapojit žáky a žákyně do výuky. Oživit hodiny filmem, exkurzemi, diskuzí. Žáci a žákyně volají po přátelštějším, méně formálním přístupu vyučujících. Navrhují společné teambuildingové akce. This project has been funded with support from the European Commission. This publication [communication] reflects the views only of the author, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein.