SEKRETARIÁT RADY EU ~I FORMATIV Í PŘEHLED~ EVROPSKÁ U IE A BOJ PROTI TERORISMU Brusel 2. října 2009 Terorismus představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost Evropy, pro hodnoty našich demokratických společností a pro práva a svobody evropských občanů. Teroristické činy jsou za všech okolností činy trestné a neospravedlnitelné. Proti terorismu je třeba bojovat na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Od 11. září 2001, a zejména od doby hrůzných útoků v Madridu (2004) a Londýně (2005) zintenzivnila Evropská unie svoji činnost. Na návrh předsednictví a protiteroristického koordinátora přijala Rada strategii EU pro boj proti terorismu, která Unii zavazuje k boji proti terorismu v celosvětovém měřítku za současného dodržování lidských práv, aby tak umožnila svým občanům žít v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Strategie EU pro boj proti terorismu zahrnuje čtyři oblasti činnosti: prevenci, ochranu, stíhání a reakci. Prevence Prvním cílem je předcházet tomu, aby se lidé uchylovali k terorismu, a to řešením faktorů přispívajících k šíření terorismu, které mohou vést k radikalizaci a náboru, v Evropě i v celosvětovém měřítku. V zájmu zlepšení koordinace mezi členskými státy a Unií přijala Rada strategii a podrobný akční plán pro předcházení radikalizaci a náboru. Prováděcí opatření zahrnují iniciativy členských států a Europolu, jejichž cílem je například řešení radikalizace ve věznicích, boj proti násilné radikalizaci prostřednictvím internetu ( Check the Web ), vzdělávání imámů, rozvoj schopností policejních složek na místní úrovni rozpoznávat radikalizaci a předcházet jí, a dále iniciativy zaměřené na význam proaktivní komunikace v boji proti šíření radikálních názorů a na způsoby, jak radikalizované osoby vymanit z násilnických hnutí. P R E S S R u e d e l a L o i 1 7 5 B 1 0 4 8 B R U S S E L S T e l. : + 3 2 ( 0 ) 2 2 8 1 9 5 4 8 / F a x : + 3 2 ( 0 ) 2 2 8 1 8 0 2 6 press.office@consilium.europa.eu - http://www.consilium.europa.eu
Prostřednictvím svých vojenských a civilních operací pro řešení krizí v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) přispívá EU ke zlepšení bezpečnostní situace, která ovlivňuje podmínky vedoucí k násilné radikalizaci ve třetích zemích. Jako příklady lze uvést pozorovatelskou misi na hraničním přechodu Rafáh (pásmo Gazy) a policejní mise v Ramaláhu a Afghánistánu. V rámci Civilního základního cíle 2010 se určují další civilní schopnosti k předcházení terorismu a boji proti němu v rámci EBOP. Projekty EU na pomoc třetím zemím v oblasti řádné správy věcí veřejných a právního státu jsou zaměřeny na faktory, jež mohou přispívat k radikalizaci a náboru (Euromed, západní Balkán, ASEM, Afghánistán, Pákistán, spolupráce s Alžírskem a Marokem). Ve spolupráci se zeměmi Euromed uspořádala EU setkání odborníků s cílem analyzovat a porovnat procesy radikalizace v oblasti Středomoří. V letech 2007 a 2008 uspořádala Komise konferenci Euromed věnovanou úloze sdělovacích prostředků při předcházení podněcování k terorismu. Evropská síť odborníků na radikalizaci, vytvořená Evropskou komisí, je platformou pro diskusi, která vypracovává studie a pořádá semináře věnované fenoménu radikalizace s cílem prohloubit na úrovni EU i na úrovni členských států koordinaci, pokud jde o protiteroristické a preventivní přístupy. Evropská komise podporuje členské státy prostřednictvím financování studií a projektů ve shromažďování a kritickém posuzování znalostí a odborných poznatků v této oblasti. Předcházení terorismu vyžaduje účinnou koordinaci na úrovni každého členského státu. Na podporu této koordinace bylo zahájeno vzájemné hodnocení vnitrostátních opatření pro boj proti terorismu. Díky používání postupů osvědčených v rámci celé EU posílilo několik členských států své právní předpisy i operativní či analytické nástroje pro boj proti terorismu. V letech 2001 až 2007 proběhlo první hodnocení, zaměřené na protiteroristické struktury a koordinaci. Druhé hodnocení, zabývající se připraveností a reakcí v případě teroristického útoku, bylo zahájeno v roce 2007 a mělo by být dokončeno začátkem roku 2010. Ochrana Druhým cílem strategie EU je chránit občany a infrastrukturu a zmírnit naši zranitelnost vůči útokům, mimo jiné posílením bezpečnosti hranic, dopravy a kritické infrastruktury. 2
Mezi opatření k posílení ochrany hranic patří nařízení o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech EU (2009), zřízení agentury FRONTEX (2005) a modernizace celního kodexu Společenství (2005). V Radě bylo dosaženo politické dohody o dalších krocích v zájmu rozvoje systému SIS II (2009). Rada a Parlament schválily nařízení o Vízovém informačním systému (2009). Rada v současné době jedná o potřebě vytvořit evropský systém jmenné evidence cestujících. Mezi opatření ke zlepšení bezpečnosti dopravy patří přijetí směrnice o zabezpečení přístavů (2005) a iniciativy zaměřené na zlepšení zabezpečení evropských letišť poté, co byl ve Spojeném království zmařen útok na transatlantický let (2006). V roce 2008 schválila Rada nařízení o společných pravidlech v oblasti ochrany letectví (revize nařízení 2320/02). Rada a Parlament dále přijaly v rámci třetího námořního balíčku šest legislativních aktů, jejichž cílem je posílit bezpečnost námořní dopravy v Evropě (2009). Pokud jde o ochranu kritické infrastruktury, Rada přijala směrnici o postupu pro určování a označování evropských kritických infrastruktur (2008). V říjnu roku 2008 předložila Komise návrh rozhodnutí Rady o výstražné informační síti kritické infrastruktury (CIWIN), kterým se zřizuje evropská platforma pro výměnu informací o ochraně kritické infrastruktury. V uplynulých letech byla provedena celá řada opatření v oblasti zabezpečení výbušnin. Rada přijala z podnětu Komise akční plán EU pro zvýšení zabezpečení výbušnin (2008). Jedním z úspěchů je vytvoření Evropské sítě pro odstraňování výbušných zařízení (EEODN). Komise přijala v roce 2008 směrnici o identifikaci a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití. Španělsko v současné době ve spolupráci s Europolem vyvíjí systém včasného varování (EWS). Do konce roku 2010 by měl být v provozu Evropský systém údajů o bombách (EBDS). V červnu roku 2009 přijala Komise balíček politických opatření týkajících se chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti (CBRN) s cílem posílit ochranu občanů EU před chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými hrozbami. V několika uplynulých letech se EU více zaměřovala na oblast bezpečnostního výzkumu a vývoje a investovala do této oblasti; tento přístup vyústil v začlenění bezpečnostního výzkumu a vývoje jakožto zvláštního tématu v rámci sedmého rámcového programu Komise. Pro toto téma jsou na období let 2007 2013 vyčleněny finanční prostředky ve výši 1,3 miliardy EUR s cílem rozvinout vědecké a technologické know-how a využít jej k reakci na bezpečnostní výzvy související s teroristickými činnostmi a hrozbami. V návaznosti na zjištění Evropského fóra pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti bude Komise nadále usilovat o to, aby potřeby v oblasti vynucování práva a civilní bezpečnosti více odpovídaly schopnostem průmyslových odvětví a výzkumných společenství. V sedmém rámcovém programu pro výzkum (2007 2013) bude významná částka finančních prostředků určena k posílení ochrany před konvečními výbušninami a před nekonvenčními teroristickými útoky (chemickými, biologickými, radiologickými nebo jadernými). 3
Stíhání Třetím cílem strategie pro boj proti terorismu je stíhat a vyšetřovat teroristy v rámci Evropy i v celosvětovém měřítku, narušovat plánování, přesuny a komunikaci, rozbíjet podpůrné sítě, zastavit financování a přístup k materiálu potřebnému k útokům a postavit teroristy před soud. Evropský zatýkací rozkaz je často využíván jako nástroj proti terorismu a jiným formám závažné trestné činnosti. Na základě těchto zkušeností přijala Rada rámcové rozhodnutí o vytvoření evropského důkazního příkazu (2008). Rada rovněž přijala rámcové rozhodnutí s cílem umožnit vzájemné uznávání příkazů ke konfiskaci (2006). K iniciativám týkajícím se boje proti financování terorismu patří třetí směrnice o boji proti praní peněz (2005), nařízení o kurýrech převážejících hotovost vyžadující oznámení částky hotovosti nebo jiných cenností o hodnotě vyšší než 10 000 EUR (2005) a nařízení o převodech finančních prostředků (2006). Rada se v současné době zabývá návrhem nařízení o alternativních systémech poukazování peněz (platební služby). Rada přijala rámcové rozhodnutí o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti a o financování terorismu. Několik opatření má za cíl posílit výměnu informací v rámci boje proti terorismu. Členské státy přistoupí k výměně daktyloskopických údajů a údajů o DNA a vozidlech podle rozhodnutí Rady souvisejících s Prümskou úmluvou (2008), která stanoví rovněž poskytování informací za účelem předcházení teroristickým trestným činů, a to i z vlastního podnětu. V roce 2005 byl přijat společný postoj s cílem zlepšit sdílení informací o ztracených a odcizených pasech, mimo jiné s Interpolem. V roce 2006 byla přijata směrnice o uchovávání údajů a rámcové rozhodnutí o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány. Rada také přijala rozhodnutí umožňující donucovacím orgánům přístup do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a dalších druhů závažných trestných činů. K dalšímu vývoji došlo v oblasti výměny informací a justiční spolupráce. S cílem zaručit vysokou úroveň ochrany základních práv a svobod, zejména právo fyzických osob na soukromí, přijala Rada rámcové rozhodnutí o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (2008). Rada přijala rámcové rozhodnutí o zlepšení výměny informací o odsouzeních v trestním řízení vydaných proti státním příslušníkům členských států (2008). Byla posílena spolupráce bezpečnostních a zpravodajských agentur prostřednictvím modernizace a rozšíření Situačního střediska EU, které členským státům a Komisi poskytuje častá hodnocení na vysoké úrovni týkající se teroristických hrozeb. Europol i Eurojust se podílejí na vyšetřováních probíhajících v Evropě v souvislosti s terorismem. Přidělením styčných úředníků USA do Europolu a Eurojustu byla posílena transatlantická spolupráce. V roce 2006 byla sjednána dohoda určená k posílení výměny informací mezi Eurojustem a ministerstvem spravedlnosti USA. V roce 2009 bylo přijato rozhodnutí posilující Europol. Evropská policejní akademie (EPA) zahájila programy odborné přípravy v oblasti boje proti terorismu určené pro vyšší policejní úředníky. Za účelem zlepšení odborné přípravy vyšších policejních úředníků schválila Rada dohodu o spolupráci mezi Evropskou policejní akademií (EPA) a Interpolem (2009). Dále byla aktualizována a rozšířena dohoda o spolupráci mezi Europolem a Eurojustem (2009). 4
Reakce Čtvrtým cílem strategie EU pro boj proti terorismu je připravit se v duchu solidarity na zvládání a minimalizaci následků teroristického útoku, a to zlepšováním schopností řešit tyto následky, koordinovat reakci a řešit potřeby obětí. Byly určeny vojenské prostředky a schopnosti, které by mohly podpořit úsilí o koordinovanou reakci EU při katastrofách. Tyto prostředky a schopnosti zahrnují oblast strategické přepravy (letecké/námořní) a taktické přepravy (vrtulníky), zdravotní jednotky, polní nemocnice a logistiku. Byly dokončeny postupy, jejichž cílem bylo dosáhnout vyváženosti mezi potřebami v oblasti přepravy a dostupnými vlastními vojenskými dopravními prostředky nebo pronajatými vojenskými dopravními prostředky z členských států. Bylo zahájeno několik iniciativ ke zlepšení konzulární ochrany občanů EU v případě teroristických útoků nebo přírodních katastrof ve třetích zemích. Komise nedávno předložila další návrhy. Rada přijala závěry vyzývající ke zvýšení schopností civilní ochrany prostřednictvím systému evropské vzájemné pomoci založeného na modulovém přístupu k civilní ochraně (2008). Každý rok se i nadále konají mnohonárodní cvičení, jejichž cílem je ověřit připravenost členských států vzájemně si pomáhat v případě přírodních či člověkem způsobených katastrof. Získané poznatky mimo jiné ukázaly, že je třeba zlepšit komunikační prostředky mezi hlavními městy členských států a Evropskou komisí. S cílem zlepšit komunikaci v případě krize mezi vlastními útvary zřídila Komise síť ARGUS. Pro činnost Společenství v oblasti civilní ochrany byl zřízen finanční nástroj (2007 2013). Tento nástroj umožní Unii podpořit předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám, připravenost a reakci na tyto katastrofy, a to v rámci Unie i mimo ni. Pro účely činností souvisejících s okamžitou humanitární pomocí byl na období let 2007 2013 stanoven rozpočet ve výši 1,5 miliardy EUR se zvláštní rezervou na pomoc při mimořádných událostech. Byl zahájen pilotní projekt na pomoc obětem terorismu a jejich rodinám a další související grantové činnosti financované Komisí. Další finanční prostředky na podporu obětí byly vyčleněny v rámci programu pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní (2007 2013). Komise dále financuje evropskou síť sdružení obětí terorismu s rozpočtem ve výší 200 000 EUR, jejímž cílem je podnítit mezinárodní spolupráci mezi sdruženími obětí terorismu a posílit zastoupení zájmů těchto obětí na úrovni EU. Na návrh předsednictví a protiteroristického koordinátora byly přijaty návrhy na zavedení koordinačních opatření EU v případě mimořádných událostí a krizí (2005). Byly schváleny operační postupy a příručka o koordinačních opatřeních v Radě v případě krizí (2006), které byly vyzkoušeny v rámci cvičení, jehož se zúčastnili stálí zástupci, Komise a sekretariát Rady (2006). Od roku 2007 probíhají navazující cvičení. 5
Mezinárodní spolupráce Boj proti terorismu hraje významnou a stále větší úlohu v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie a jejích širších mezinárodních vztahů. EU i nadále spolupracuje s dalšími mezinárodními a regionálními organizacemi, pokud jde o globální protiteroristická opatření. Komise vypracovala svůj první komplexní program boje proti terorismu na podporu činnosti třetích zemí zaměřené na předcházení terorismu a boj pro němu, přičemž pokrývá tyto prioritní oblasti: o oblast jižní Asie, zejména Pákistán, Afghánistán, Indii, Bangladéš o oblast Sahelu (Mauritánie, Mali, Niger) a Maroko, Alžírsko o Jemen o uplatňování norem OSN v oblasti boje proti terorismu. Hlavním finančním nástrojem na podporu třetích zemí v úsilí o řešení otázek spojených s bojem proti terorismu je nástroj stability. Zatímco z krátkodobého hlediska řeší tento nástroj konkrétní krizové situace, z dlouhodobého hlediska je zaměřen zejména na hrozby nadregionální povahy. Komise podporuje nadregionální přístup v rámci boje proti terorismu a organizované trestné činnosti. V rámci dlouhodobých cílů nástroje stability jsou podle orientačního programu na období let 2009 2011 klíčovými prioritami podpora uplatňování norem OSN v oblasti boje proti terorismu a podpora regionálních opatření přispívající k boji proti terorismu v jižní Asii, zejména v Pákistánu a Afghánistánu, v oblasti Sahelu a v Jemenu. V roce 2008 byla spolu se šesti zeměmi západního Balkánu zahájena iniciativa na podporu sdílení osvědčených postupů, používající model vzájemného hodnocení EU v oblasti boje proti terorismu, jejímž cílem je provést analýzu jejich protiteroristických struktur a doporučit změny. Svou úlohu v boji proti terorismu posiluje za silné podpory Unie Organizace spojených národů. Dokladem této skutečnosti je například přijetí Úmluvy proti jadernému terorismu (2005) a přijetí strategie OSN pro boj proti terorismu (2006). EU i nadále usiluje o všeobecnou úmluvu OSN proti terorismu. Ve vztazích s třetími zeměmi EU trvale a naléhavě vybízí k ratifikaci a provádění stávajících 16 úmluv a protokolů OSN proti terorismu. Mezi EU a USA, Ruskem, Indií, Pákistánem, Austrálií, Japonskem a Egyptem byl zahájen politický dialog na vysoké úrovni o boji proti terorismu. Od roku 2004 spolupořádá EU se zeměmi Rady pro spolupráci v Zálivu každoroční dialog týkající se boje proti financování teroristů. Spolupráce v oblasti boje proti terorismu se stává součástí vnějších dohod Unie. Dokladem je například revidovaná dohoda z Cotonou, Evropsko-středomořský kodex chování pro boj proti terorismu (obojí z roku 2005) a návrh dohody s Pákistánem o boji proti terorismu a o nešíření. Spolupráce v oblasti boje proti terorismu byla rovněž zahrnuta do jedenácti akčních plánů v rámci politiky sousedství EU. 6
Od roku 2004 zahájila EU iniciativy zaměřené na budování kapacit v oblasti boje proti terorismu s Alžírskem, Indonésií a Marokem, které spojily projekty pomoci financované členskými státy a Komisí. Komise kromě toho podporuje řadu projektů souvisejících s bojem proti terorismu, zejména v oblasti ochrany hranic a boje proti financování terorismu, v oblastech sahajících od Balkánu až po jihovýchodní Asii. Komise podpořila řadu zasedání konaných pod záštitou EuroMed (naposledy v roce 2008 v Kanadě), která byla věnována vztahu mezi sdělovacími prostředky a terorismem. Přáním EU a jejích členských států je spolupracovat v boji proti terorismu s USA způsobem, který je v souladu se zásadami právního státu, respektuje naše společné hodnoty a je v souladu s našimi příslušnými závazky podle mezinárodního práva, zejména mezinárodního práva v oblasti lidských práv, uprchlického práva a humanitárního práva. V této souvislosti EU v červnu roku 2009 završila vytvoření politického rámce, který umožní členským státům, jež si tak přejí učinit, přijímat některé bývalé vězně z vazebního zařízení Guantánamo. Pracujeme na dalších iniciativách za účelem posílení naší spolupráce s USA. V rámci skupiny G8 podporuje Komise a několik členských států celosvětové úsilí o snížení rizika, že teroristé získají zbraně hromadného ničení. Unie například podporuje úsilí Ruska o snížení jeho nadbytečných zásob jaderných a chemických zbraní. Provádějí se společné akce EU na podporu činností souvisejících s nešířením, které vykonávají Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Unie také významně podporuje úsilí o zamezení šíření biologických zbraní. Kontaktní informace: Tisková kancelář Rady Evropské unie Press.office@consilium.europa.eu Tel. +32 (0) 2 281 95 48 Fax +32 (0) 2 281 80 26 7