Historické povodně do roku 1890 VaV 650/6/03 DÚ 02 Vliv, analýza a možnosti využití ochranné funkce údolních nádrží, alternativní opatření pro ochranu před povodněmi v povodí Labe, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka Seminář 29. 3. 2006 Praha Komořany Libor Elleder
Podklady a. Raporty České Budějovice, Praha, Mělník, Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín (1851-1890). b. Poznámky ke Klementinským pozorováním (1771-1831) c. Dokumentární zdroje: různé excerpce a edice tématicky zaměřených textů d. Povodňové značky, archivní materiály Archiv ČHMÚ Brozany
Archiv Brozany: nalezené záznamy zaměřených historických značek v Praze
Značky na klášteře Křížovníků s červenou hvězdou v Praze
Značky a vodočet v pražských loktech na skále v Děčíně Pata vodočtu ve výši 9 loket a 8 palců ( cca 466 cm) nad normálem. Ten je označen písmeny 5S. Donedávna neznámá zkratka reprezentuje tzv. Fünfspanner, tj. Pětipídník, čili 5 českých pídí (125 cm). To byl v 19. století v Děčíně vodní stav nutný pro plnosplavnost největších lodí.
Praha 1118-1890: záznamy o kulminačních stavech Vodní stav /cm/ vodočet U Křížovníků 600 400 200 1100 1200 1300 1400 1500 1600 1700 1800 Vztaženo k plastice Bradáče Značky u kláštera Křížovníků Doplňky podle písemných zpráv Podle poznámek z Klementina Podle Novotného Autorův odhad
Praha Staroměstské mlýny, povodňové průtoky v letech 1825-2002 2002 5000 4000 1845 1862 1890 [m 3.s -1 ] 3000 2000 1000 0
Použití historických dat A. Rekonstrukce historických případů pro studium hydrosynoptiky, transformace povodňových vln, postupových dob a vztahů mezi kulminačními stavy v jednotlivých profilech. B. Studium sezonality(1.) a frekvence (2.) velkých povodňových případů C. Srovnatelné použití získaných dat s pomocí modelu Aqualog je zatím možné od 80. let 19. století. Pro testování starších případů by bylo nutné provést částečné (např. případ r.1845,1862,1872) a nebo dokonce velmi výrazné zjednodušení modelu ( případy 1784, 1799, 1824, 1830) a to navíc po dalším doplnění historických dat.
A. Povodeň 27.-28.března 1784 Praha, možnosti rekonstrukce hydrogramu
700 600 500 400 300 200 100 0 Rekonstrukce průběhu vodních stavů za povodně 1784 podle literárních zdrojů 1784 v Praze Zatopena Husova ulice Zatopena Annenská ulice úroveň terénu před Clam-Gallas palácem v Husově ulici 189,00 m n. m. Bpv, Domy poblíž vody vytopeny 184,54 m n. m. Bpv 27.2. 0:0 27.2. 6:0 27.2. 12:0 27.2. 18:0 28.2. 0:0 28.2. 6:0 28.2. 12:0 28.2. 18:0 29.2. 0:0 29.2. 6:0 29.2. 12:0 29.2. 18:0 1.3. 0:0 1.3. 6:0 1.3. 12:0 1.3. 18:0 Čas [hod] Vodní stav [cm]
Povodeň v únoru 1784: srovnání Praha- Drážďany 700 600 28.2 10-16.h. cca 575 cm 1.3. 2.h. 553 cm 29.2. 8.h. 500 Vodní stav /cm/ 400 300 200 100 Klementinum, Tpr. /st. C/ 5 0 26.2. 27.2. 28.2. 29.2. 1.3. 2.3. 3.3. 4.3. -100 Dresden Praha Tpr st.c
Praha: srovnání průběhů významných historických povodní v letech 1784, 1830 a 1845 700 600 500 28.2.1784 10-16.h. cca 570 29.3.1845 12-14.h. 556 cm Vodní stav /cm/ 400 300 200 28.2.1830 17.30 h. cca 380 cm 100 0-2 -1 0 +1 +2 +3 1784 1830 1845
Měrná křivka a historické značky v Mělnícevliv transformace povodňové vlny v inundaci 10 9 re lativní změna kulm inačního průtoku proti Praze 2002 1845 8 1890 7 1862 Vzduto 1887 1916 1917 1900 1920 1824 1876 1872 1896 1926 1877 1915 1883 1895 1888 1897 1886 1882 1917 1954 1917 1784 6 5 4 3 2 1 0-1000 0 1000 2000 3000 4000 5000 6000-1 Průtok m 3. s -1 Mlýn Hořín Křivka 1892 Statek Hořín Praha srovnání Vodní stav /m/
Vztahy mezi historickými vodočty v Praze a Drážďanech 700 1566 1853 1856 1871 1846 1852 1868 1858 1501 1862 1655 1853 1880 1886 1889 1799 1537 1531 1854 1845 600 1881 1867 1895 1888 1830 1827 1865 1886 1891 1876 1712 1855 1877 1740 1883 1890 1675 1771 1784 500 400 1872 300 200 100 Drážďany- vodní stav / cm / nula původního vodočtu=105,55 m Bpv 0 0 100 200 300 400 500 600 700 800 Vodní stav /cm/ -Křížovnický vodočet, nula=184,54 m Bpv
B. Studium sezonality povodní na dolní Vltavě 11 MWA (1150-1300) 10 9 8 z áří 1118 z áří 1359 srpen 1273 srpen 1370 srpen 1501 srpen 1598 z áří 1890 Měsíce 7 6 5 červenec 1432 červen 1675 s rpen 2002 4 3 2 březen 1272 b řezen 1368 b řezen 1432 b řezen únor 1655 únor 1799 březen1845 únor 1862 1 únor 1342 únor 1784 LIA (1550-1850) 12 0 1000 1100 1200 1300 1400 1500 1600 1700 1800 1900 2000 Roky Zimní povodeň Letní povodeň Velká Q50 - Q100 Katastrofální >Q100
Srovnání 10 variant rekonstrukce teploty v posledních 1000 letech
30-letá frekvence výskytu velkých vltavských povodní v rámci pravidelného 179-letého cyklu SIM 140 130 150 Počátky jednotlivých cyklů 160 170 7 6 1956 5 1777 4 3 1598 2 1420 1 1370 0 1367 1359 0 1784 1598 1598 1272 1273 1118 1342 1501 1432 10 1799 1655 Počet let od počátku cyklu 20 2002 30 40 50 120 1890 1862 1675 1845 60 110 70 100 90 80
Závěrečný přehled A. A. Získaná data poukázala na některé dříve neznámé případy extrémních povodní (střední Labe roku 1846) Byly prezentovány odborné veřejnosti spolu s příčinnými faktory hydrogramy některých extrémních povodňových případů (např. 1784, 1785, 1799, 1830, 1845) Významná transformace povodňových vln nastává v oblasti Mělníka a Litoměřic (historické případy 1784,1872)
B. Závěrečný přehled B. Sezonalita povodní v povodí Vltavy se v závislosti na kolísání klimatu (MWE, LIA) měnila a dále mění Studium získaných dat poukázalo na souvislost mezi 179-letou sluneční periodou (SIM) a frekvencí velkých povodní v povodí Vltavy.
Závěr Studium historických povodní a paleopovodní odpovídá současnému světovému i evropskému trendu. Bez něho lze jen ztěží začlenit do patřičných souvislostí současné extrémní povodňové případy. Míním tím případy v Porýní v 90. letech, v povodí Moravy a Odry v roce 1997, v povodí Labe v roce 2002 a pravděpodobně i povodně na Balkáně v loňském roce. Děkuji za pozornost
Děkuji za pozornost