Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích

Podobné dokumenty
Kolik paliativní péče je v JMK zapotřebí?

PALIATIVNÍ PÉČE V JMK

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Paliativní péče v Kraji Vysočina

Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště

Obecná a specializovaná paliativní péče

Analytická podpora projektu Paliatr Vysočina. Mapování a analýza stavu Autoři: Švancara J., Kabelka L., Dušek L.

Koncepce paliativní péče v Jihočeském kraji na období do roku 2023 PRACOVNÍ SEMINÁŘ K PALIATIVNÍ PÉČI, JIHLAVA,

Hospitalizace v odborných léčebných ústavech v roce 2001

Hospitalizace v odborných léčebných ústavech v roce 2002

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Péče o závažně nemocné v ČR - výzvy 2019/2020

Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti

Stručné představení výstupů analytické podpory projektu Paliatr Vysočina & Návrh systému ELF-is

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Systém hlášení nežádoucích událostí Nežádoucí události za 2. pololetí roku 2015 Dekubity

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nežádoucí události za 2. pololetí roku 2017

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. NÁRODNÍ PORTÁL Systém hlášení nežádoucích událostí. Nežádoucí události za 2. pololetí roku 2015

Multidisciplinarita/polymorbidita a neonkologická onemocnění v PP

Paliativní medicína v ČR v roce Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost. NÁRODNÍ PORTÁL Systém hlášení nežádoucích událostí. Nežádoucí události za 2. pololetí roku 2015

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2002

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech

Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí. irena závadová domácí hospic Cesta domů

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2001

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech

Mapa akutní lůžkové péče v ČR

Odborné léčebné ústavy v roce 2002

Graf 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocnění v evidenci praktického lékaře pro dospělé ve Zlínském kraji v letech 2009 až 2013 Zdroj: ÚZIS

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2003

Na co Češi nejčastěji umírají

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled údajů z Národního kardiochirurgického registru NZIS REPORT č. R/1 (10/2018)

Děti hospitalizované v nemocnicích ČR v letech

Nemocnice Jindřichův Hradec Paliativní péče v podmínkách urgentního příjmu

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017

PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková

PROBLEMATIKA FINANCOVÁNÍ DLOUHODOBÉ NEMOCNIČNÍ PÉČE U DĚTÍ S ŽIVOT LIMITUJÍCÍM ONEMOCNĚNÍM

Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

Dobrovolnické programy na onkologických pracovištích v ČR

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Mikroregion České Velenice tržní potenciál (zdravotnictví) Mgr. P. Zimmelová, Ph. D., Mgr.I.Šímová

Problémy akutní lůžkové péče a potřeba změn v systému úhrad

Ministerstvo zdravotnictví ČR Palackého náměstí Praha 2 Nové Město. Vážený pan MUDr. Petr Pokorný předseda Pracovní skupiny k SZV MZ

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Systém hlášení nežádoucích událostí Nežádoucí události za 2. pololetí roku 2016 Pády

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Tab Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Přehled agend NZIS a předávání dat z pohledu povinností poskytovatele zdravotních služeb

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Krtička M. 1, Švancara J. 2 1 Klinika úrazové chirurgie TC FN Brno, LF MU 2 Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

Paliativní péče o pacienty s neurodegenerativním onemocněním

Co najde epidemiolog v datech Národního registru hospitalizovaných: modelový příklad neinfekční diagnózy idiopatické střevní záněty

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

Nežádoucí události za 2. pololetí roku 2015

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE

NEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA

Analýzy zdravotního stavu

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Hospitalizovaní a zemřelí na cévní nemoci mozku v ČR v letech

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE

Ukázka klasifikačního systému CZ-DRG: Pacienti s diabetem

Portál zdravotnických ukazatelů

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje


ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

Heterogenita v poskytování akutní lůžkové péče v ČR

Zkušenosti s pilotním projektem a praktické využití regionálního reportingu v Kraji Vysočina

DRG a hodnocení kvality péče aneb bez klinických doporučených postupů to nepůjde

Staré a nové výzvy v ochraně veřejného zdraví v MSK

3. Zemřelí podle příčin smrti

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE

Vliv kódování na oceňování DRG skupiny

Příloha č. 2: Kontrola dodržování režimu dočasně práceneschopných pojištěnců

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze

Paliativní péče ve FNKV Praha

Kategorie PZS: A fakultní a velké nemocnice akutní péče

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Typologie zdravotnických zařízení s ohledem na akutní lůžkovou péči v ČR

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

ZDRAVOTNICTVÍ hl. m. PRAHY 1999

Psychoterapie a její dostupnost

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Intenzivní péče v kontextu systému paliativní medicíny u dětských pacientů

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Transkript:

Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. (MOÚ BRNO) Mgr. Jan Švancara (IBA MU Brno, UZIS Praha)

Zdroj dat Národní datová základna paliativní péče

Podíl zemřelých Nejčastější příčiny úmrtí - trend Nádory jsou příčinou čtvrtiny úmrtí v ČR. Představují 2. nejčastější příčinu úmrtí. 50% 45% 40% 35% 39,4% 41,8% 42,6% 43,8% 43,5% 43,5% 42,4% 44,3% 44,0% 43,4% 27 000 pacientů 30% 25% 20% 27,2% 26,0% 26,7% 26,1% 26,3% 25,8% 26,1% 25,4% 25,3% 24,8% 8% 6% 6,5% 5,9% 5,6% 5,8% 5,8% 5,5% 5,6% 5,6% 5,4% 5,1% Srdeční onemocnění, včetně cerebrovaskulárních onemocnění Zhoubné novotvary 4% 2% 0% -2% 2,6% 4,7% 3,9% 3,4% 3,2% 3,4% 3,6% 3,7% 3,8% 3,7% 3,4% 1,3% 1,3% 1,4% 2,3% 2,2% 1,9% 1,8% 1,8% 2,1% 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Rok úmrtí Zdroj: ÚZIS, LPZ 2007-2013, NRHOSP N=748 tis. Úrazy, otravy Respirační onemocnění Diabetes mellitus

Podíl zemřelých Místo úmrtí 80% 70% 70,7% 69,0% 69,2% 67,7% 67,5% 67,1% 67,8% Mezi lety 2007 až 2013 lidé nejčastěji umírali ve zdravotnickém zařízení (více než dvě třetiny všech úmrtí). 60% 50% 40% Domácí prostředí je místem čtvrtiny všech úmrtí. 2,5 2,9 26,1 30% 20% 23,2% 25,7% 25,8% 26,7% 27,2% 27,9% 26,3% 68,4 10% 0% 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Rok úmrtí Ve zdravotnickém zařízení Doma, v zařízení sociálních služeb Na ulici, při převozu Jinde, nezjištěno Zdroj: ÚZIS, LPZ 2007-2013, NRHOSP N=748 tis.

Místo úmrtí - detailně Nejčastějším místem úmrtí v ČR je ZZ akutní péče ZZ následné péče/ldn je místem úmrtí u 9 % z celkového počtu zemřelých Hospic je místem úmrtí u 2,5 % z celkového počtu zemřelých Nemocnice akutní péče 38,8 Fakultní nemocnice 9,9 LDN / ZZ následné péče 9,0 26,1 68,4 Hospic 2,5 2,9 2,5 Psychiatrická léčebna Ostatní lůžková ZZ 1,3 8,1 Ve zdravotnickém zařízení Doma, v zařízení sociálních služeb Na ulici, při převozu Doma, v zařízení sociální péče Na ulici, při převozu 2,9 26,0 Jinde, nezjištěno Jinde, nezjištěno 2,5 Zdroj: ÚZIS, LPZ 2007-2013; NRHOSP N=748 tis.

Místo úmrtí onkologických pacientů Tři čtvrtiny úmrtí nastávají na lůžku některého zdravotnického zařízení (ZZ). Nemocnice Fakultní nemocnice LDN / ZZ následné péče 8,6 11,4 42,9 54% 20,0 76,5 Hospic Psychiatrická léčebna 0,5 8,3 3,0 0,5 Ostatní ZZ Doma 7,0 18,4 Ve zdravotnickém zařízení Doma, v zařízení sociálních služeb V zařízení sociálních služeb 1,6 Na ulici, při převozu Jinde, nezjištěno Na ulici, při převozu Jiné, nezjištěno 0,5 1,1 Na JIP/ARO zemřelo 904 onkologických pacientů (celkem 3%), Zdroj: ÚZIS, LPZ; NRHOSP, onkologičtí pacienti zemřelí v roce 2013 N = 27 084

V ČR každoročně umírá na onkologické onemocnění 27000 pacientů Více než 50% (14 000) umírá v ZZ akutní péče V hospicích umírá 2400 onkologických pacientů za rok V LDN/ZZ následné péče umírá 2500 onkologických pacientů za rok

Příčina úmrtí ve vybraných typech ZZ Zhoubné novotvary jsou dominantní příčinou úmrtí mezi hospicovými pacienty. Oproti LDN i nemocnicím následné péče je v hospicích velmi málo pacientů umírajících na kardiovaskulární onemocnění. Hospic (N=17.3 tis.) Nemocnice / Fakultní nemocnice (N=487.2 tis.) LDN (N=63.1 tis.) Nemocnice následné péče (N=18.7 tis.) Příčina úmrtí Zhoubné novotvary 85,6 29,8 21,2 20,4 Srdeční onemocnění, včetně cerebrovaskulárních onemocnění 8,2 40,0 52,5 52,7 Neurodegenerativní onemocnění 0,4 0,3 0,6 0,3 Respirační onemocnění 0,4 4,2 2,8 2,8 Diabetes mellitus 0,4 2,4 2,6 2,8 Úrazy, otravy 0,4 3,7 2,9 3,5 Onemocnění jater 0,3 2,5 1,4 1,2 Alzheimerova nemoc, demence a senilita 0,1 0,1 0,2 0,3 Onemocnění ledvin 0,0 0,1 0,1 0,0 HIV / AIDS 0,0 0,0 0,0 0,0 Ostatní 4,2 16,8 15,8 15,9 Zdroj: ÚZIS, LPZ 2007-2013, NRHOSP zemřelí ve zdravotnickém zařízení

<= 40 40-45 45-50 50-55 55-60 60-65 65-70 70-75 75-80 80-85 85-90 90-95 95-100 100+ Podíl zemřelých Věk zemřelých V nemocnicích následné péče a LDN se koncentrují pacienti vyššího věku. 30% 25% 20% 15% (Fakultní) nemocnice Nemocnice následné péče / LDN Hospic Ostatní ZZ 10% 5% 0% Věk úmrtí (v letech) Zdroj: ÚZIS, LPZ 2011-2013, NRHOSP zemřelí ve zdravotnickém zařízení

Hospic Medián věku pacienta při úmrtí je 75 let 25% pacientů je 65 let ZZ následné péče/ldn Medián věku je 86 let 9% pacientů je 65 let

Délka poslední hospitalizace onkologických pacientů dle typu ZZ Doba hospitalizace (ve dnech) Interkvartilový rozptyl Medián 0 10 20 30 40 50 60 70 80 Medián Průměr Psychiatrická léčebna LDN/ ZZ následné péče Hospic Fakultní nemocnice 20 50,2 13 28,2 9 21,9 5 12,2 Nemocnice 6 11,7 Hospitalizace ukončená pacientovou smrtí je obvykle velmi krátká. Zdroj: ÚZIS, LPZ; NRHOSP, onkologičtí pacienti zemřelí v roce 2013 N = 27 084

2,3% 0,9% 0,3% 0,1% 0,0% 0,0% 6,3% 11,3% Podíl zemřelých 14,7% 29,3% 34,8% Počet hospitalizací v posledních 3 měsících života 60% 50% 40% 30% Počet hospitalizačních dní 3 měsíce života Průměr 19,2 Medián 14 Interkvartilové rozpětí 5-28 20% 10% 0% 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Počet hospitalizací za poslední 3 měsíce života Počet hospitalizací v posledních 3 měsících života je 2 (medián); 11% pacientů v tomto období nebylo hospitalizováno ani jednou, 25% pacientů mělo v uvedeném období 3 hospitalizace. Počet dní hospitalizace je 14 dnů (medián), u 22% pacientů 30 dnů, u 5% 60 dnů. Zdroj: ÚZIS, LPZ; NRHOSP, onkologičtí pacienti zemřelí v roce 2013 N = 27 084

Místo pobytu za poslední 3 měsíce života V procentech Ve dnech 2,6% 1,6% 0,7% 2,3 1,4 0,7 16,9% 15,0 78,2% 69,4 Nemocnice LDN Hospic Ostatní ZZ Doma / v sociálním zařízení Onkologičtí pacienti v posledních 3 měsících života tráví více než pětinu času na lůžku ZZ. V průměru to je 15 dní v nemocnici akutní péče, 2 dny v LDN, a 1 den v hospici. Zdroj: ÚZIS, LPZ; NRHOSP, onkologičtí pacienti zemřelí v roce 2013 N = 27 084

Co nám tato čísla říkají Kolik pacientů zemřelo Příčinu úmrtí Místo úmrtí Počet a délku a charakter hospitalizací

Co nám tato čísla neříkají Jaká byla kvalita péče v závěru života Jestli místo péče, kde dožili, odpovídalo přání a preferencím pacientů

co neříkají V ZZ nejsou sbírána data o kvalitě péče v závěru života Četné kazuistiky naznačují, že paliativní péče v zařízeních následné péče trpí vážnými nedostatky

Hospici a LDN jako místa terminální onkologické péče Přestože v LDN a v hospici umírá přibližně stejný počet onkologických pacientů, jedná se o 2 různé kontexty V hospicích 90% hospitalizací končí úmrtím úmrtí je očekávanou událostí a logika péče s ním počítá V LDN 17.9% hospitalizací končí úmrtím pacienta. Úmrtí je relativně časté, ale často neočekávané, logika péče s ním nepočítá. Lze rozpoznat u onkologických pacientů terminální fázi?

Funkční stav Klinický průběh závěru života Nádory Orgánová selhání Demence, COM Terminální fáze ssfdgffhshsnnnss Terminální fáze???? ssfdgffhshsnnns s Terminální fáze??? -6M -3M -1M -6M -3M čas -1M -6M -3M čas -1M

U většiny onkologických pacientů lze prospektivně rozpoznat terminální fázi onemocnění (poslední měsíce-týdny) Lze společně s pacientem vytvořit individuální plán péče v závěru života (hodnoty, preference, možnosti rozsah péče, místo péče) Využití hospicové a následné (ale také akutní) péče může být součástí tohoto plánu Individuální plán paliativní péče je v ČR využíván zcela minimálně

Úmrtí onkologických pacientů v ZZ akutní péče (%) 60 50 40 54,2 51,2 38,3 44,7 41,7 52,1 30 20 29,4 22,2 10 0 Bekelman et al. JAMA January 19, 2016 Volume 315, Number 3

Velká variabilita v zastoupení úmrtí v akutní nemocnici svědčí o velkých rozdílech mezi vyspělými zeměmi v organizaci péče v závěru života

Diskuse Lůžkové hospice zajišťují v ČR specializovanou paliativní péči u 8% onkologických pacientů v závěru života a to pouze v posledních týdnech života (významné navýšení kapacity není reálné) Je třeba zajistit dostupnost paliativní péče i v ostatních místech, kde se onkologičtí pacienti v závěru života vyskytují, např. v LDN (edukace zdravotníků, práce s plánem péče ) Je třeba koncepčně rozvíjet další formy specializované paliativní péče: zařízení mobilní (domácí) paliativní péče ambulance a konziliární týmy PP v nemocnicích oddělení paliativní paliativní péče (Akutní? Následná? Dlouhodobá?)

.. diskuse Národní program paliativní péče ČSPM www.nppp.cz