Výsledky výzkumu avifauny Jestøebích hor v letech 2000 až 2002

PANURUS, 13 (2003): 165-180 165 Výsledky výzkumu avifauny Jestøebích hor v letech 2000 až 2002 Results of bird species survey carried out in Jestøebí Mountains during 2000 2002 Pavel Žïárek Labská kotlina 971, 500 02 radec Králové Úvod Jakmile padlo rozhodnutí výboru Východoèeské poboèky ÈSO uspoøádat 8. víkendový výzkumný tábor (VV) v roce 2001 v Jestøebích horách (K. Èapkem v literárních dílech a místními obyvateli dodnes zvaných Brendy), zaèali jsme pátrat v ornitologické bibliografii po jakýchkoliv informacích o ptactvu tohoto koutu Èech. Z novìjší doby zøejmì žádná práce v tomto ohledu publikována nebyla. Nìkolik kusých informací obsahuje v kapitole Pøírodní pomìry práce LOKVENCE a kol. (1977). K. Dohnal však upozornil na zajímavý pramen z konce 19. století. V roce 1880 totiž zaèaly pod redakcí dr. Vladislava Šíra vycházet Listy Èeského spolku pro ochranu ptactva v Praze. V jednotlivých kapitolách zabývajících se zpùsobem života nìkterých druhù ptákù, jejich tahu, chovu a ochrany nalezneme coby sídla informátorù (pøedevším z øad uèitelstva) také Lhotu u rutnova, Radvanice, Markoušovice a Strážkovice z oblasti Jestøebích hor. Kapitola lídka podrobnì provází laskavého ètenáøe po celých Èechách. Konkrétních údajù o hnízdìní nebo výskytu jednotlivých ptaèích druhù se v ní však mnoho nedozvíme. Pøesto je to ètení pouèné, nebo nám podává obraz tehdejší krajiny, která vyhlížela zcela jinak než by si ledaskdo dnes pøedstavoval. Zastoupení lesù bylo v mnoha oblastech menší, jak dokládají tyto vybrané citace z trutnovského a náchodského okresu: Nesmírným hubením lesù... utrpìla krajina zdejší jak na vnadì, hospodáøství, tak i na ptactvu velikou a tìžce ocenitelnou ránu, Lesy zdejší nejsou ošetøovány a stále jich ubývá, Místa køoviskem nìjakým porostlého marno zde hledati. Vše je zoráno, zkopáno a zaseto nebo zasázeno,... není na polích stromù, jelikož jak se proslýchá,... lesní listnaté stromy stínem více škody nežli užitku pøinášejí a pod. Na jihozápadním úboèí Jestøebských hor jsou výslovnì zmínìny vísky Vodolov (Odolov), Strážkovice a Petrovice. Dr. Šír k nim tentokrát povzbudivì uvádí: Všecky tøi poskytují pohled pøíjemný,... ptákùm nikdo zde neubližuje... a také je zde pomìrnì dosti hojnì druhù. (ŠÍR 1882). Pøi mapování hnízdního rozšíøení ptákù v Èeské republice v letech 1985-1989 (Š ASNÝ, BEJÈEK et UDEC 1996) bylo v kvadrátu 5462 o rozloze 133,2 km 2, v nìmž se m.j. nachází celé sledované území Jestøebích hor, zjištìno 76-100 druhù ptákù. ranice zájmového území Vzhledem k pøíliš velké rozloze Jestøebích hor a obtížnosti prozkoumat jejich avifaunu èleny Vè. poboèky ÈSO bìhem jediného VV, resp. jedné

166 hnízdní sezóny, rozhodl výbor poboèky zamìøit pozornost pouze na centrální (žaltmanskou) èást vrchoviny a pøilehlé køovinaté stránì, louky, pastviny a zahrady a sady v okolí lidských sídel na území vymezeném takto: Na severu tvoøí hranici údolí Petøíkovického potoka ve stejnojmenné obci, východním smìrem silnice èís. 301 pøes Chvaleè a Radvanice k odboèce jižním a jihovýchodním smìrem k osadì Jívka II a dále až do obce Chlívce. Odtud pøetíná hlavní høeben jihozápadním smìrem k železnièní trati Jaromìø rutnov u obce Rtynì v Podkrkonoší, kterou sleduje jihozápadní hranice až k žel. zastávce Velké Svatoòovice. Smìrem k severozápadu a severu tvoøí hranici Markušovický potok až k jeho prameni, dále pøes louky a pastviny a osadu Bezdìkov vede do výchozího bodu na dolním konci obce Petøíkovice. Celková rozloha takto vymezeného území èiní pøibližnì 45 km 2 a až na malou oblast v okolí Švédského vrchu u východního okraje, patøící do náchodského okresu, leží v okrese rutnov. Lesnaté partie zahrnující hlavní høeben od horské osady Paseka a tzv. Panské cesty severovýchodním smìrem se nachází na území Chránìné krajinné oblasti Broumovsko (cca 1/4 zájmového území). Popis území Jestøebí hory leží na jihozápadním okraji Broumovské vrchoviny a táhnou se od pramenù Lièné u Bernartic východnì od Malých Svatoòovic a Rtynì v Podkrkonoší až k ronovu. Mají vzhled mohutného 20 km dlouhého asymetrického høbetu (kuesty), jehož èelo spadá prudkým svahem k jihozápadu a mírnými svahy k severovýchodu. Je budován prvohorními usazeninami svrchního karbonu (arkózami), v nichž se místy vyskytují mineralizované (zkøemenìlé) kmeny karbonských stromù, tzv. araukarity, rostoucími pøed 300 miliony let. Pøi vrcholové hranì i ve svazích vystupuje øada skalních výchozù. Mohutné skalní útvary (tzv. mrazové sruby) se vyskytují zvláštì v severozápadním cípu Jestøebích hor severnì nad obcí Petøíkovice (dosahují zde výšky pøes 20 m a šíøky až nìkolik set metrù) a v partii zvané Dolní les, menší skály na mnoha dalších místech. øeben Jestøebích hor, složený ze žaltmanských arkóz, hnìdoèervených pískovcù a slepencù s vyšším podílem živcù, tvoøí nadloží mohutnému karbonskému kamenouhelnému útvaru. Uhelné sloje rùzných mocností (od nìkolika dm po 2-4 m) a rùzné kvality zde byly hlubinnì tìženy po dobu 400 let až do zaèátku 90. let minulého století. Všechna dùlní díla jsou v souèasné dobì uzavøena, po snesení strojní èásti se v jejich blízkosti zachovalo velké množství rùznì objemných výsypek (odvalù, hald) a poblíž bývalého dolu Bohumír severozápadnì od obce Jívka postupnì vysychající nádrže pøipomínající kvalitou usazeného substrátu úložištì popílku tepelných elektráren. (VÍEK 1978, 2000; LOKVENC et al. 1997). Nadmoøská výška sledovaného území se pohybuje v rozmezí od zhruba 400 m na jihozápadní hranici po høebenové partie pøesahující na nìkolika místech vrstevnici 700 m o rozloze asi 56 ha, tj. jen 1,2 % z celkové plochy. Nejvyšším vrchem pohoøí je Žaltman 740 m n.m. Severní a jihozápadní èást lokality je odvodòována potoky Chvaleèským, Petøíkovickým, Markoušovickým, Pìtiletkou, Mariánským, Strážkovickým, Rtyòkou a nìkolika menšími do Úpy, severovýchodní èást potokem Jívka do øíèky Døevíè a dále

167 Metuje. Rozvodí probíhá od jihovýchodu z vìtší èásti hlavním høebenem Jestøebích hor a nad obcí Slavìtín se stáèí východním smìrem k železnièní stanici Radvanice. Na hodnoceném území je nìkolik umìlých vodních nádrží (rybníkù). Dvì nejvìtší z nich o rozloze vodní hladiny 4,5 a 3,5 ha se nacházejí na potoce Jívka v místì bývalého dolu Bohumír u Dolních Vernéøovic, ostatní jsou podstatnì menší, mnohé novì vybudované teprve pøed nìkolika lety, vìtšinou u obcí a proto bez vìtšího vlivu na výskyt vodního ptactva. Jedná se napø. o rybníèky ve Chvalèi, Radvanicích, nad Rtyní v Podkrkonoší, pod Slavìtínem, u osady Studénka, u Petøíkovic apod. yto rybníky nemají ve vìtšinì pøípadù dostateènì vyvinuté pobøežní porosty. Nejrozsáhlejší olšová mokøina s porostem ostøic a rákosu se nachází na obou bøezích potoka Jívka jižnì od stejnojmenné obce (460 m n.m.), øídký porost rákosu je na zamokøených plochách bývalých kalových polí dolu Bohumír, podél nìkterých potùèkù (napø. Rtyòky) a pramenù v lukách (napø. na Bezdìkovské louce, na severovýchodním svahu hlavního høebene nad Slavìtínem apod.). Vegetaèní kryt je na sledovaném území s ohledem na nadmoøskou výšku jednotlivých lokalit, expozici terénu a nìkdejší i souèasné osídlení rozmanitý. Celková rozloha lesa všech vìkových skupin vèetnì èerstvých pasek èiní témìø 26 km 2 (58 %). V druhové skladbì pøevládají jehliènaté stromy a mezi nimi smrk ztepilý. Z ostatních konifer je v lesích poèetnìji zastoupen modøín opadavý, v menší míøe borovice lesní (ta byla vysazena také na rekultivovaných plochách sedimentaèních nádrží bývalého dolu Bohumír) a jen ojedinìle jedle bìlokorá. Z introdukovaných jehliènanù se v severozápadní èásti hlavního høebene vyskytuje mladší porost smrku pichlavého. Listnaté døeviny zastupují v souvislých lesních porostech nejpoèetnìji bez ohledu na nadmoøskou výšku buk lesní a javor klen. Roztroušenì se v lese vyskytují lípy, bøízy, v nižších polohách habr a dub, pøi okrajích plané (ptaèí) tøešnì, jeøáby aj., na vlhkých místech jasan, olše, støemcha a topol. Bøízy vytváøejí charakteristické souvislé porosty na chudých pùdách bývalých výsypek. Kolem vodoteèí jsou hojné vrby (jívy). Charakteristickým prvkem zdejší krajiny je mimolesní zeleò rostoucí v dlouhých pruzích na mezích (terasách) oddìlujících zøejmì nìkdejší políèka. Nejdelší se vyskytují pøedevším na jihozápadních svazích nad Markoušovicemi (tzv. Nìmecké louky) a též u Chvalèe. Druhové zastoupení døevin je na nich velmi pestré. Dominuje jasan, bøíza, jeøáb, javor klen, topol osika a plané tøešnì, ojedinìle se vyskytuje buk, jilm i smrk, z keøù hloh, jíva, rùže, bez èerný, líska aj. Zoraná pole se vyskytují vìtšinou na jihozápadních svazích u obcí Markoušovice, Velké Svatoòovice a Odolov. Na nelesní pùdì zaujímají daleko vìtší rozlohu kosené louky a pastviny. Pastva skotu se provádí v severozápadní èásti sledovaného území okolo Slavìtína a jižnì od Chvalèe. Bylo pøekvapením, že jsme v období terénních výzkumù zaznamenali jen velmi malé plochy zcela neobhospodaøované pùdy. Materiál a metodika Pùvodním zámìrem této práce bylo zpracovat výsledky exkurzí shromáždìné bìhem 8. VV Vè. poboèky ÈSO, který se uskuteènil ve dnech

168 31.5. 3.6.2001 v oblasti Jestøebích hor a jehož základnou byla Jestøebí bouda v osadì Paseka v nadmoøské výšce 680 m. ábora se zúèastnilo po rùznou dobu celkem 17 osob: Fr. Bárta, J. Branda se synem omášem, M. Èerný,. Diviš s manželkou Janou, J. Fišera, J. Galbavý, A. orová, P. Kafka se synem Petrem, P. Kuna, M. Mareèek, J. Nejepínská, J. Spíšek, D. Vodnárek a P. Žïárek. Podniknuty byly spoleèné pochùzky v høebenové partii a skupinové exkurze do vytypovaných vzdálenìjších lokalit za použití motorových vozidel. Zaznamenáváni byli všichni pozorovaní nebo slyšení ptáci a jejich nalezená hnízda. Vzhledem k tomu, že nìkteøí èlenové Vè. poboèky ÈSO (zejména. Diviš, M. Èerný a J. Branda) podnikli do Jestøebích hor v rámci pøípravy 8. VV nìkolik rekognoskaèních exkurzí pøed termínem jeho konání (od 5. 10. 2000) a autor tohoto pøíspìvku provádí v kvadrátu 5462 mapování hnízdního rozšíøení ptákù, byly výsledky zpracovány sumárnì a zahrnují i nìkolik údajù z roku 2002. Kromì termínu 8. VV je tak zapoèítáno 5 exkurzí. Diviše a spol. a 23 samostatných exkurzí autora. Není-li v jednotlivých pøípadech uvedeno jméno zpravodaje, jedná se o vlastní zjištìní. Dìkuji všem, kteøí mnì v prùbìhu VV sdìlili výsledky svých pozorování nebo je dodateènì zaslali v písemné formì. Výsledky a diskuze Pøehled všech 101 zjištìných druhù ptákù spolu s vyznaèením charakteru jejich výskytu v oblasti Jestøebích hor je uveden v tabulce è. 1. V následujícím textu je podrobnìji komentován výskyt nìkterých z nich. Veslonozí (Pelecaniformes) Náhodné pozorování 17 ex. kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na tahu severním smìrem nad Malými Svatoòovicemi 24.3.2001. Brodiví (Ciconiiformes) Jednotlivé nehnízdící volavky popelavé (Ardea cinerea) na pøeletu u Petøíkovic a opakovanì u rybníkù na potoce Jívka. Èáp èerný (Ciconia nigra) zastižen nìkolikrát na pøeletu v severní èásti Jestøebích hor, obsazené hnízdo s mladými na buku navštíveno 1.6.2001 v PR Raè nedaleko za hranicí sledovaného území. Vrubozobí (Anseriformes) Náhodné pozorování nízko pøeletujícího hejna 70 ex. husy polní (Anser fabalis) pøes høeben Jestøebích hor zaznamenal 19.11.2000 u osady Paseka. Diviš. Kachna divoká (Anas platyrhynchos) na sledovaném území hnízdí: 8.7.2000 samice s mladými na rybníku u Jívky (Diviš), 16.6.2001 samice s 5-6 mladými na potoce Jívka pod hrází horního rybníka. Na rybníce téhož dne 29 zjevnì vysazených mladých ptákù. Druh zastižen i na ostatních rybníècích. Dravci (Falconiformes) Kánì lesní (Buteo buteo) pozorována témìø pøi každé exkurzi, hnízdí více párù. Vèelojed lesní (Pernis apivorus) v hnízdní dobì 3.6.2001 u obce Jívka

169 (Bárta, Èerný). Luòák hnìdý (Milvus migrans) krátce zakroužil 31.3.2001 nad prùsmykem u Odolova a pokraèoval dále v tahu severním smìrem. éhož dne kroužil nad okrajem lesa nad Rtyní v Podkrkonoší samec motáka pochopa (Circus aeruginosus) spolu se 2 ex. kánì lesní, zøejmì na tahu, v dané oblasti nehnízdí. Jestøáb lesní (Accipiter gentilis) zastižen pouze dvakrát v severní èásti území v mimohnízdní dobì (29.10. a 23.12.2000), jeho hnízdìní lze pøedpokládat. Podobnì je tomu s krahujcem obecným (Accipiter nisus), který byl zastižen v hnízdní dobì 2.6.2001 pod hlavním høebenem u Kolèarky. Na podzim a v zimì zaletují krahujci lovit také do obcí. Dne 10.11.2001 byl útoèící pták pozorován ve Rtyni v P. a pozdìji téhož dne v Malých Svatoòovicích. Poštolka obecná (Falco tinnunculus) hnízdí na více místech, napø. v obcích Chvaleè a Radvanice. Dne 31.3.2001 pozorován u Rtynì v Podkrkonoší 1 ex. na pøíhradovém stožáru vedení vysokého napìtí pod jehož vrcholem se nacházelo hnízdo (patrnì od straky obecné). Kurové (Galliformes) Koroptev polní (Perdix perdix) zastižena 16.6.2001 u železnièní trati nad obcí Chvaleè v nadmoøské výšce 520 m. Køepelka polní (Coturnix coturnix) se ozývala na pastvinì u Slavìtína a na louce u orních Vernéøovic. Krátkokøídlí (Ralliformes) Jediným zástupcem øádu je chøástal polní (Crex crex) zastižený v lukách na více místech (Malé Svatoòovice, Paseka, Chvaleè, Radvanice). Bahòáci (Charadriiformes) Sluku lesní (Scolopax rusticola) jsem vyplašil ze smrkové tyèoviny u Kryštofovy skály nad mavým dolem 21.10.2000. Dlouhokøídlí (Lariformes) Náhodný pøelet 1 ex. racka chechtavého (Larus ridibundus) nad okrajem Malých Svatoòovic jsem zaznamenal 24.3.2001. Mìkkozobí (Columbiformes) olub høivnáè (Columba palumbus) se vyskytuje prakticky na celém sledovaném území. okající holub doupòák (Columba oenas) zastižen èasnì zjara (24.3. 27.4.2001) v bukových nebo smíšených porostech nad Malými Svatoòovicemi, u Odolova, nad Chlívci a severnì od Slavìtína. rdlièka divoká (Streptopelia turtur) pozorována u Rtynì v Podkrkonoší, v údolí Jívky i na samotném høebeni Jestøebích hor u osady Paseka. rdlièka zahradní (Streptopelia decaocto) se vyskytuje pouze v obcích, pozorována také u zemìdìlských objektù. Sovy (Strigiformes) Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) se pøedvedl úèastníkùm exkurze 2.6.2001 ve svahu Kraví hory severnì od Odolova. éhož dne sedìl na smrku ve strmém skalnatém svahu nad pramenem Mariánského potoka (pod masivem Žaltmanu) dospìlý výr velký (Bubo bubo). Mladý puštík obecný (Strix aluco) vykukoval 1.6.2001 z dutiny buku nad silnicí z Radvanic do orních Vernéøovic.

170 Kukaèky (Cuculiformes) las samcù kukaèky obecné (Cuculus canorus) se ozýval prakticky ve všech typech prostøedí až po høebenové partie. Sviš ouni (Apodiformes) Rorýs obecný (Apus apus) hnízdí v obcích (Malé Svatoòovice, Radvanice). V obci Chvaleè zaletoval 21.5.2002 do škvíry mezi prkny ve štítu venkovského stavení. Volnì se vznášející drobný hmyz loví nad celým územím. Srostloprstí (Coraciadiformes) Ledòáèek øíèní (Alcedo atthis) zastižen pouze 18.11.2000 u rybníèku na potoce Jívka ve Slavìtínì. Lze pøedpokládat jeho výskyt i níže po toku pod Radvanicemi. Šplhavci (Piciformes) Nejhojnìjším zástupcem øádu je strakapoud velký (Dendrocopos major). Z dutiny ve smrku na okraji lesa se 2.6.2001 ozývala žadonící mláïata. V každém roèním období jsme se pravidelnì setkávali i s datlem èerným (Dryocopus martius). Žluna zelená (Picus viridis) byla zastižena na okraji Rtynì v Podkrkonoší, v parku v Malých Svatoòovicích a ve Chvalèi. Žluna šedá (Picus canus) na okraji lesa nad Rtyní v P., v sadech nad Malými Svatoòovicemi, u Vìtrného dolu u Chlívcù a v Odolovì (Diviš). Strakapoud malý (Dendrocopos minor) zastižen pouze 30.4.2001 ve Starém Sedloòovì: Samec volal z vrcholu mladého modøínu a druhý pták mu odpovídal voláním a bubnováním z nedaleké staré olše. Pìvci (Passeriformes) Na území Jestøebích hor bylo zjištìno 69 druhù pìvcù, což pøedstavuje více než 2/3 z celkového poètu zjištìných druhù. Pìvci náleží do 19 èeledí. Nejpoèetnìji jsou 13 druhy zastoupeni pìnkavovití (Fringillidae), 11 druhy pìnicovití (Sylviidae) a 9 druhy drozdovití (urdidae). Pro hodnocení charakteru výskytu (pøedevším hnízdìní) jednotlivých druhù bylo stejnì jako v pøípadì pøíslušníkù ostatních øádù použito kritérií doporuèených pro kvadrátové mapování hnízdního rozšíøení ptákù v ÈR (Š ASNÝ, BEJÈEK et UDEC 1996) a to kategorie B2 (pozorování zpívajícího samce anebo zaslechnutí hlasù souvisejících s hnízdìním v hnízdním období) až D16 (nález hnízda s mláïaty). Vìtšina zjištìných pìvcù patøí mezi obecnì rozšíøené druhy, o jejichž hnízdìní na tak velkém území není tøeba pøi respektování zmínìných kritérií pochybovat. V následujícím textu jsou pøesto struènì shrnuty poznatky o jednotlivých druzích. Odstavce jsou èlenìny podle systematického uspoøádání pìvcù do èeledí. Skøivan polní (Alauda arvensis) se pravidelnì vyskytoval na všech nezalesnìných lokalitách bez ohledu na nadmoøskou výšku. Skøivan lesní (Lullula arborea) byl zastižen pouze èasnì zjara (24.3.2001) v období tahu na Nìmeckých loukách. Vlaštovka obecná (irundo rustica) i jiøièka obecná (Delichon urbica) hnízdí pouze v obcích. Létající hmyz loví v širokém okolí, jiøièky èasto s rorýsi obecnými i vysoko nad zalesnìným høebenem Jestøebích hor.

171 Linduška lesní (Anthus trivialis) hnízdí na okrajích lesù na celém území, linduška luèní (A. pratensis) byla zastižena pouze tøikrát ve druhé polovinì bøezna 2001 na tahu v lukách u Rtynì v P., M. Svatoòovic a Slavìtína (Diviš). Konipas horský (Motacilla cinerea) se vyskytuje u všech vìtších potokù i v lesích. Konipas bílý (M. alba) není úzce vázán jako pøedešlý druh na vodní toky. nízdí vìtšinou v obcích, s oblibou u zemìdìlských objektù. uhýk obecný (Lanius collurio) obývá køovinaté stránì na jihozápadních svazích, zjištìn také u Radvanic, Jívky, Odolova aj. uhýk šedý (L. excubitor) zastižen pouze 29.10.2000 nad Markoušovicemi, zøejmì prùtažný nebo již zimující pták. Špaèek obecný (Sturnus vulgaris) hnízdí jednak v blízkosti lidských obydlí a také v dutinách listnatých stromù v lesích. Za potravou zaletuje na kosené louky a pastviny. Nìkteøí se zdrží dlouho do podzimu (11 ex. 3.11.2001 na zahradì ve Rtyni v P.). Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) patøí mezi typické zimní hosty. V roce 2001 zaznamenán pozdní výskyt 30.4. V Markoušovicích uštipovalo 15 ex. pupeny bøízy. éhož dne asi o hodinu pozdìji se 14 ex. živí u zásypu na starých jablkách nad Bezdìkovem, bylo to zøejmì totéž hejnko. Z krkavcovitých (Corvidae) se nejhojnìji vyskytuje sojka obecná (Garrulus glandarius), s níž se lze setkat zejména v lesích, ale i na okrajích obcí. Straka obecná (Pica pica) je rozšíøena po celém území, hnízdí èasto na vysokých stromech v obcích. Oøešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) je stálý a potulný. Na sklonku roku 2000 pozorován u Žaltmanu, Švédského vrchu a v Markoušovicích, na jaøe 2001 u Odolova a Malých Svatoòovic, 2.6.2001 u kostela v Radvanicích. nízdí však v lesích. Vrána obecná šedá (Corvus corone cornix) zastižena jen 24.3.2001, na sledovaném území zøejmì nehnízdí. Zato krkavec velký (C. corax) byl v hnízdní dobì nìkolikrát pozorován nad M. Svatoòovicemi, Nìmeckými loukami, údolím Jívky a u Slavìtína (zde 27.4.2001 adultní ex. zaèínající pelichat ruèní letky). Kavka obecná (C. monedula) zøejmì v žádné obci na sledovaném území nehnízdí. Pøelet 6 ex. nad obcí Jívka ve smìru od Adršpašských skal jsem zaznamenal 8.6.2002. Skorec vodní (Cinclus cinclus) byl v hnízdní dobì zastižen dvakrát na Petøíkovickém potoce v Petøíkovicích a na potoce Jívka. Støízlík obecný (roglodytes troglodytes) patøí mezi bìžné obyvatele všech typù lesa, pøedevším okolí strží a pasek. nízdí i v obcích. Pìvuška modrá (Prunella modularis) je rozšíøena po celém území Jestøebích hor, pro hnízdìní preferuje mladé jehliènaté porosty. Cvrèilka zelená (Locustella naevia) zastižena v kopøivami zarostlém úvozu nad obcí Jívka a na Nìmeckých loukách. Cvrèilka øíèní (L. fluviatilis) pouze 2.6.2001 u ústí potoka Jívky do horního rybníka. Rákosník zpìvný (Acrocephalus palustris) se navrací ze zimovištì velmi pozdì. Ještì 18.5.2002 byl patrný tah u Rtynì v P., kdy jich byla spousta v poli øepky olejky. S oblibou hnízdí v kopøivách u vodoteèí v nižších polohách. V hnízdní dobì zastižen u Chvaleèského potoka a Jívky. Sedmihlásek hajní (ippolais icterina) hnízdí povìtšinou na zahradách v obcích. Jeho zpìv jsme slyšeli v Petøíkovicích, Chvalèi, Radvanicích a Slavìtínì. Pìnici èernohlavou (Sylvia atricapilla), pìnici slavíkovou (S. borin), pìnici pokøovní (S. curruca)

172 i pìnici hnìdokøídlou (S. communis) jsme zastihli v celé oblasti Jestøebích hor až po høebenovou èást. Budníèek menší (Phylloscopus collybita) je z rodu budníèkù nejhojnìjší a na našem území se zdržuje nejdéle. Zastihli jsme ho v intervalu od 24.3. do 5.10. Budníèek vìtší (Ph. trochilus) obývá prosvìtlenìjší místa, s oblibou bøezové mlaziny. Budníèek lesní (Ph. sibilatrix) pøilétá až koncem dubna a obývá listnaté a smíšené partie starších porostù. V Jestøebích horách se bìžnì vyskytují oba naši králíèci. Stálého králíèka obecného (Regulus regulus) jsme zastihli v jehliènatých porostech prakticky bìhem všech exkurzí, tedy i v zimních mìsících. ažný králíèek ohnivý (R. ignicapillus) je také pomìrnì hojnì rozšíøen na podobných lokalitách jako pøedešlý, na lokalitu pøilétá v dubnu. Z èeledi lejskovitých (Muscicapidae) byli zastiženi lejsek šedý (Muscicapa striata) a lejsek èernohlavý (Ficedula hypoleuca). Prvnì jmenovaný hnízdí na okrajích starších porostù v nižších polohách a také v obcích (Petøíkovice, Radvanice, Malé Svatoòovice aj.). Lejsek èernohlavý byl 27.4.2001 zastižen na høebeni u Paseky, zøejmì ještì na tahu. Jeden samec zpíval 30.4.2001 ve starém klenu v Markoušovicích a opodál byl další pár, 12.5.2001 zpíval hnìdý samec na klenu vedle chalupy ve Chvalèi. Bramborníèek hnìdý (Saxicola rubetra) byl zjištìn pouze 30.4.2001 na pastvinì u Bezdìkova. Samci rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus) zpívali v Petøíkovicích, Radvanicích, Markoušovicích, na Odolovì a v osadì Paseka (650 m n.m.). Rehek domácí (Ph. ochruros) je hojný v okolí lidských obydlí. V Radvanicích byl zastižen již 31.3.2001 a poblíž velké sanované haldy tamtéž byl spatøen ještì 21.10.2000. Èervenka obecná (Erithacus rubecula) patøí k hojným hnízdièùm ve všech typech lesa. Kos èerný (urdus merula) hnízdí nejen v obcích, ale vytváøí zde i plachou lesní populaci, zjištìn byl i v zimních mìsících. Drozd zpìvný (. philomelos) bìžnì hnízdí na celém území, zastižen byl od 24.3. do 29.10. Drozd kvíèala (. pilaris) hnízdí na nìkolika místech v Radvanicích a u Chvalèe. V hnízdní dobì pozorována v Petøíkovicích, u Malých Svatoòovic a Rtynì v P. Dne 21.5.2002 byly desítky nedávno vyvedených mláïat u velkého polního hnojištì za železnièní tratí u Chvalèe. Na podzim se objevují prùtažní ptáci (napø. asi 100 ex. 29.10.2000 u Markoušovic) a podle potravní nabídky se nìkteøí zdrží v nižších polohách do zimy. Drozd brávník (. viscivorus) obývá jehliènaté lesy až po høebenové partie. Drozd cvrèala (. iliacus) patøí mezi návštìvníky ze severu Evropy. Na podzim zastižena 29.10.2000 u Markoušovica 18.11.2000 asi 80 ex. na pøeletu u M. Svatoòovic. Nápadný byl jarní tah v poslední dekádì bøezna 2001 (napø. 31.3.2001 se jich desítky zdržovaly v habrovém lesíku na bøehu potoka Rtyòky. Poslední zastižena 13.4.2001 u Jívky. Ze sýkor bylo v Jestøebích horách zastiženo všech 7 druhù hnízdících v ÈR. Bìhem exkurzí byly na celém území nejèastìji pozorovány sýkora koòadra (Parus major), sýkora modøinka (P. caeruleus) a sýkora uhelníèek (P. ater), v jehliènatých porostech také sýkora parukáøka (P. cristatus). V hnízdním období se na více místech ozývaly sýkora babka (P. palustris) a sýkora lužní (P. montanus). Mlynaøík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) je zøejmì nejménì poèetný. Po rozpadu zimních hejnek jsme pozorovali

173 jednotlivé páry u Bezdìkova, Jívky a Nìmeckých luk v nadmoøské výšce 600 m. Brhlík lesní (Sitta europaea) je bìžným obyvatelem starších lesù bez rozdílu nadmoøské výšky a proniká i do obcí (Rtynì v P., Malé Svatoòovice, Radvanice). Šoupálky (Certhiidae) zastupuje v oblasti Jestøebích hor s ohledem na nadmoøskou výšku a pøevahu jehliènatých porostù pouze šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris). Pár krmil 30.6.2001 mláïata v hnízdì postaveném ve štítì roubené chaty na okraji lesa u Nìmeckých luk. Vrabec domácí (Passer domesticus) a vrabec polní (P. montanus) se vyskytují v okolí lidských obydlí. Vrabec polní s oblibou obsazuje hnízdní budky, 27.4.2001 jeden zpíval u budky na zahradì ve Rtyni v P. Nejhojnìjším ptákem z èeledi pìnkavovitých (Fringillidae) je pìnkava obecná (Fringilla coelebs), která hnízdí ve všech typech prostøedí. Její pøíbuzná pìnkava jikavec (F. montifringilla) u nás jen zimuje. Již 5.10.2000 bylo nìkolik ex. u Velkých Svatoòovic, desítky pøimíseny do velkého hejna pìnkavy obecné 31.3.2001 nad obcí Rtynì v P. Z ostatních bìžných druhù pìnkavovitých byli v hnízdní dobì ve sledované èásti Jestøebích hor zastiženi v odpovídajícím prostøedí hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes), zvonek zelený (Chloris chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), stehlík obecný (Carduelis carduelis), èížek lesní (C. spinus) a strnad obecný (Emberiza citrinella). Pár konopky obecné (C. cannabina) byl pozorován pouze jednou 24.4.2001 u železnièní stanice Malé Svatoòovice. Ostrùvkovité rozšíøení vykazuje na území ÈR èeèetka zimní (C. flammea). Na pøeletu zastižena 18.11.2000 pod obcí Chvaleè, v hnízdní dobì pak opakovanì v roce 2001 (31.3., 24.4. a 2.6.) pouze v obci Radvanice. Køivka obecná (Loxia curvirostra) je hnízdním výskytem vázána na úrodu semen jehliènatých stromù, pøedevším smrkù. V roce 2001 byla pozorována od 13.4. do 30.6. na více místech v høebenové èásti, 3.11. bylo nìkolik ex. na okraji lesa u Petrovic a mezi nimi jeden zpívající samec. Mezi hnízdící ptáky nelze uvést strnada rákosního (Emberiza schoeniclus). Jeden samec byl zastižen v poèetném tahovém hejnu pìnkav obecných a jikavcù na louce u Malých Svatoòovic 24.3.2001. V oblasti Jestøebích hor bylo v letech 2000-2002 zjištìno celkem 101 druhù ptákù. nízdìní bylo pøedpokládáno (prokázané, pøedpokládané nebo možné) u 86 druhù (85,1 %). Na tahu nebo potulkách bylo zjištìno 13 nehnízdících druhù, 2 druhy klasifikovány jako zimující ( uhýk šedý a brkoslav severní). Podle nového Èerveného seznamu ptákù ÈR (Š ASNÝ, BEJÈEK v tisku in Š ASNÝ et al. 1996) shledáme ve zkoumané èásti Jestøebích hor 24 hnízdících druhù ptákù (tj. 27,9 %), které do nìho byly zaøazeny po kritickém pøehodnocení pùvodního Èerveného seznamu z roku 1988 (SED- LÁÈEK et al. 1988) s ohledem na nová kritéria doporuèená IUCN. Podrobnosti jsou patrny z tabulky è. 1. Severní èást Jestøebích hor, v níž byl v letech 2000-2002 sledován výskyt ptákù, je vzdálena pouhé 3 km od jižního okraje Vraních hor, kde provádìli èlenové Východoèeské poboèky ÈSO podobný avifaunistický výzkum

174 v rámci 5. VV od 1.5. do 15.6. v roce 1998 (ŽÏÁREK 1998). Naskýtá se proto pøíležitost vzájemnì porovnat druhovou skladbu ptákù v obou sousedících oblastech. Úvodem je však tøeba zmínit nìkteré metodické rozdíly. Zájmové území Vraních hor mìlo rozlohu jen necelých 12 km 2, jeho prùmìrná nadmoøská výška je zhruba o 100 m vyšší (nejvyšší vrchol o 140 m) a výzkum byl provádìn jen v hnízdním období jednoho roku (1998). odnocená èást Jestøebích hor má témìø 4-násobnou rozlohu a do souhrnných výsledkù jsou zahrnuty údaje ze dvou hnízdních sezón (2001 a 2002) a nìkolik i z podzimu a zimy 2000/2001 (na nì však není brán pøi srovnání zøetel). Podle oèekávání dochází k výrazné shodì, která je nejnápadnìjší u pìvcù. Podrobnosti jsou obsaženy v tabulce è. 2. Souhrn V letech 2001 a 2002 provedli èlenové Východoèeské poboèky ÈSO výzkum avifauny Jestøebích hor v severovýchodních Èechách na ploše 45 km 2. Nadmoøská výška území je 400 až 740 m. Lesy zaujímají pøibližnì 58 % z celkové plochy. Jsou pøevážnì jehliènaté (smrkové), z listnatých døevin je v souvislých porostech nejpoèetnìji zastoupen buk lesní a javor klen. Zemìdìlskou pùdu tvoøí hlavnì kosené louky a pastviny skotu. Území je na mnoha místech poznamenáno dlouhodobou hlubinnou tìžbou èerného uhlí, poslední dùl byl uzavøen v roce 1991. Zjištìno bylo celkem 101 druhù ptákù z 13 øádù, z toho 86 hnízdících (ab. 1). Pozoruhodný je hnízdní výskyt èápa èerného, chøástala polního, holuba doupòáka, kulíška nejmenšího, žluny šedé, oøešníka kropenatého, cvrèilky øíèní, bramborníèka hnìdého a èeèetky zimní. Výsledky byly porovnány s podobným inventarizaèním výzkumem avifauny sousedních Vraních hor z roku 1998 (ab. 2). U hnízdících druhù byla shledána znaèná shoda, zejména u pìvcù. Z nich chybìli v Jestøebích horách hýl rudý a strnad rákosní, naopak ve Vraních horách sýkora babka a mlynaøík dlouhoocasý. Summary During 2000 2002 bird species survey was carried out in Jestøebí Mountains (north-eastern Bohemia, area 45 km 2, 400 740 m asl) by the members of the East Bohemia branch of the Czech Society for Ornithology. Ca. 58% of the surveyed area is covered by mainly coniferous forests (Spruce growths),deciduous trees are represented mostly by the European Beach and Sycamore. Regularly cut meadows and pastures represent farmland of that area. he landscape is marked by a long-term deep mining of hard coal, the last mine was closed in 1991. In total, 101 bird species belonging to 13 orders were recorded. 86 out of them were breeding species (ab. 1). Noteworthy species recorded were: the Black Stork, Corncrake, Stock Dove, Pygmy Owl, Grey-headed Woodpecker, Nutcracker, River Warbler, Whinchat and Redpoll. he results were compared to results of a similar research carried out in 1998 in a neighbouring area of Vraní Mountains (ab. 2). igh correspondence was found in breeding species, especially in Passerines. Only the Common Rosefinch and Reed Bunting were not recorded in Jestøebí Mts. and the Marsh it and Long-tailed it were absent in Vraní Mts. Literatura LOKVENC. a kol., 1997: Malé Svatoòovice. Pøíroda a lidé pod Jestøebími horami. ObÚ, Malé Svatoòovice. SEDLÁÈEK K., DONÁ P., Š ASNÝ K., VARGA J., 1988: Èervená kniha ohrožených a vzácných druhù rostlin a živoèichù ÈSSR 1. Ptáci. SZN, Praha.

175 ŠÍR V., 1882: lídka. Listy Èeského spolku pro ochranu ptactva v Praze, II/10: 155-157. Š ASNÝ K., BEJÈEK V. et UDEC K., 1996: Atlas hnízdního rozšíøení ptákù v Èeské republice 1985-1989. &, Jinoèany. VÍEK J., 1978: Jestøebí hory. Památky a pøíroda 5/1978: 311-312. VÍEK J., 2000: Krajinou severovýchodních Èech. OFIS, Ústí nad Orlicí. ŽÏÁREK P., 1998: Výsledky prvního výzkumu avifauny Vraních hor. Panurus 9: 29-40. + foto na str. 158 ISBN 80-86046-67-2

176 ab. 1: Seznam ptákù zjištìných v Jestøebích horách v letech 2000 až 2002 a stupeò jejich zákonné ochrany. ab. 1: List of bird species recorded in Jestøebí Mts. in 2000 2002 and their protection status. Druh ptáka/bird species Kormorán velký Phalacrocorax carbo Volavka popelavá Ardea cinerea Charakter výskytu/ype of occurence Zákonná ochrana podle/law protection Vyhlášky Èerveného 395/92 Sb. seznamu Èáp èerný Ciconia nigra S VU usa polní Anser fabalis Kachna divoká Anas platyrhynchos Kánì lesní Buteo buteo Vèelojed lesní Pernis apivorus () S VU Luòák hnìdý Milvus migrans Moták pochop Circus aeruginosus Jestøáb lesní Accipiter gentilis O N Krahujec obecný Accipiter nisus S N Poštolka obecná Falco tinnunculus Koroptev polní Perdix perdix () O N Køepelka polní Coturnix coturnix S LC Chøástal polní Crex crex S VU Sluka lesní Scolopax rusticola () O CD Racek chechtavý Larus ridibundus olub høivnáè Columba palumbus olub doupòák Columba oenas S VU rdlièka divoká Streptopelia turtur rdlièka zahradní Streptopelia decaocto Kulíšek nejmenší Glaucidium passerinum S VU Výr velký Bubo bubo O CD Puštík obecný Strix aluco Kukaèka obecná Cuculus canorus Rorýs obecný Apus apus O Ledòáèek øíèní Alcedo atthis () S VU Žluna zelená Picus viridis LC Žluna šedá Picus canus LC Strakapoud velký Dendrocopos major

177 ab. 1: pokraèování. ab. 1: continue. Zákonná ochrana Charakter podle/law protection Druh ptáka/bird species výskytu/ype of Vyhlášky Èerveného occurence 395/92 Sb. seznamu Strakapoud malý Dendrocopos minor N Datel èerný Dryocopus martius LC Skøivan polní Alauda arvensis Skøivan lesní Lullula arborea Vlaštovka obecná irundo rustica O LC Jiøièka obecná Delichon urbica Linduška lesní Anthus trivialis Linduška luèní Anthus pratensis Konipas horský Motacilla cinerea Konipas bílý Motacilla alba uhýk obecný Lanius collurio O CD uhýk šedý Lanius excubitor Z Špaèek obecný Sturnus vulgaris Brkoslav severní Bombycilla garrulus Z Sojka obecná Garrulus glandarius Straka obecná Pica pica Oøešník kropenatý Nucifraga caryocatactes O LC Vrána obecná Corvus corone Kavka obecná Corvus monedula E Krkavec velký Corvus corax O N Skorec vodní Cinclus cinclus CD Støízlík obecný roglodytes troglodytes Pìvuška modrá Prunella modularis Cvrèilka zelená Locustella naevia Cvrèilka øíèní Locustella fluviatilis () Rákosník zpìvný Acrocephalus palustris Sedmihlásek hajní ippolais icterina Pìnice èernohlavá Sylvia atricapilla

178 ab. 1: pokraèování. ab. 1: continue. Druh ptáka/bird species Pìnice slavíková Sylvia borin Pìnice hnìdokøídlá Sylvia communis Pìnice pokøovní Sylvia curruca Budníèek menší Phylloscopus collybita Budníèek vìtší Phylloscopus trochilus Budníèek lesní Phylloscopus sibilatrix Králíèek obecný Regulus regulus Králíèek ohnivý Regulus ignicapillus Lejsek èernohlavý Ficedula hypoleuca Charakter výskytu/ype of occurence Zákonná ochrana podle/law protection Vyhlášky Èerveného 395/92 Sb. seznamu Lejsek šedý Muscicapa striata O LC Bramborníèek hnìdý Saxicola rubetra () O LC Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus Rehek domácí Phoenicurus ochruros Èervenka obecná Erithacus rubecula Kos èerný urdus merula Drozd zpìvný urdus philomelos Drozd kvíèala urdus pilaris Drozd brávník urdus viscivorus Drozd cvrèala urdus iliacus Sýkora koòadra Parus major Sýkora modøinka Parus caeruleus Sýkora uhelníèek Parus ater Sýkora babka Parus palustris Sýkora lužní Parus montanus Sýkora parukáøka Parus cristatus Mlynaøík dlouhoocasý Aegithalos caudatus Brhlík lesní Sitta europaea Šoupálek dlouhoprstý Certhia familiaris Vrabec domácí Passer domesticus Vrabec polní Passer montanus Pìnkava obecná Fringilla coelebs

179 ab. 1: pokraèování. ab. 1: continue. Druh ptáka/bird species Pìnkava jikavec Fringilla montifringilla ýl obecný Pyrrhula pyrrhula Dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes Zvonohlík zahradní Serinus serinus Zvonek zelený Chloris chloris Èížek lesní Carduelis spinus Stehlík obecný Carduelis carduelis Konopka obecná Carduelis cannabina Charakter výskytu/ype of occurence Zákonná ochrana podle/law protection Vyhlášky Èerveného 395/92 Sb. seznamu Èeèetka zimní Carduelis flammea LC Køivka obecná Loxia curvirostra Strnad obecný Emberiza citrinella Strnad rákosní Emberiza schoeniclus Celkem/otal 101 () Vysvìtlivky: Charakter výskytu: = nízdìní prokázané nebo pravdìpodobné, () = nízdìní možné, = ah nebo potulky nehnízdících jedincù, Z = Zimování; Vyhláška è. 395/1992 Sb.: S = Silnì ohrožený druh, O = Ohrožený druh; Èervený seznam (v tisku): E = Druh ohrožený, VU = Druh zranitelný, CD = Druh závislý na ochranì, N = Druh témìø ohrožený, LC = Druh málo dotèený; Legend: ype of occurence: = Confirmed or probable breeding, () = Possible breeding, = Migration of non-breeding individuals, Z = Wintering.

180 ab. 2: Rozdíly v hnízdním výskytu ptákù v oblasti Vraních hor (rok 1998, resp. 1999) a Jestøebích hor (léta 2001 a 2002). ab. 2: Differences in breeding occurrence in Vraní Mts. (1998, 1999) and in Jestøebí Mts. (summers 2001 and 2002). Nepìvci/ Non-Passerines Pìvci/ Passerines Poznámka: 1) zjištìn 15. 5. 1999; Nebylo prokázáno hnízdìní ani výskyt v hnízdní dobì v horách/ No confirmed breeding or occurence in Vraních/Vraní Mts. Jestøebích/Jestøebí Mts. èáp èerný Ciconia nigra 1) kachna divoká Anas plathyrhynchos 2) koroptev polní Perdix perdix hrdlièka divoká Streptopelia turtur puštík obecný Strix aluco ledòáèek øíèní Alcedo athis žluna šedá Picus canus lejsek èernohlavý Ficedula hypoleuca 2) sýkora babka Parus palustris mlynaøík dlouhoocasý Aegithalos caudatus recorded on May 15 th 1999 2)zjištìni 19. 5. 1999; recorded on May 19 th 1999 èáp bílý Ciconia ciconia ostøíž lesní Falco subbuteo jeøábek lesní Bonasa bonasia sluka lesní Scolopax rusticola sýc rousný Aegolius funereus krutihlav obecný Jynx torquilla hýl rudý Carpodacus erythrinus strnad rákosní Emberiza schoeniclus