TO, CO VÁM DÁ V HODU, JE, JAK K TOMU P ISTOUPÍTE

TO, CO VÁM DÁ V HODU, JE, JAK K TOMU P ISTOUPÍTE

JOHN. C. MAXWELL TO, CO VÁM DÁ V HODU, JE, JAK K TOMU P ISTOUPÍTE PRAGMA HODKOVIâKY

John C. Mawwell TO, CO VÁM DÁ V HODU, JE, JAK K TOMU P ISTOUPÍTE Z anglického originálu The Difference Maker pfieloïil Petr JÛza. PRAGMA, V Hodkoviãkách 2/20, 147 00 Praha 4 2006 by Maxwell Morivation and JAMAX Realty PRAGMA, 2013 ISBN 978-80-7349-340-0

Tuto knihu vûnuji sv m asistentkám: BARBA E BRUMAGIN a LINDù EGGERS Dûkuji za va i oddanost, schopnosti, vûrnost a pfiátelství. Obû jste dokázaly zásadnû zmûnit mûj Ïivot.

Dûkuji Charliemu Wetzelovi, mému zapisovateli; Stephanii Wetzel za korekci a editaci rukopisu; a Lindû Eggers, mé asistentce.

OBSAH Jedna Z ãeho pramení vá postoj k vûci?............ 9 Dva Co pro vás vá pfiístup k vûci nemûïe udûlat.... 25 Tfii Co pro vás vá pfiístup k vûci mûïe udûlat..... 39 âtyfii Jak z va eho pfiístupu k vûci udûlat va i nejvût í v hodu...................... 51 PùT VELIK CH P EKÁÎEK SPRÁVNÉHO P ÍSTUPU....... 63 Pût Nedostatek odvahy...................... 65 est Zmûna................................83 Sedm Problémy............................. 101 Osm Strach............................... 121 Devût Neúspûch............................ 145 Deset Rozhodující síla va eho Ïivota vám mûïe pomoci promûnit Ïivoty ostatních.......... 163 O autorovi................................. 175 7

JEDNA Z ãeho pramení vá postoj k vûci? UÏ jste nûkdy sly eli nûkoho fiíkat, pfiístup 1 je v e? Zdá se, Ïe se jedná o oblíben obrat mnoha motivaãních fieãníkû. Proto, abyste byli úspû ní, podle nich potfiebujete pouze správn pfiístup. BohuÏel to není pravda. Hodnû ãasto mám motivaãní pfiedná ky. KaÏd rok tak pfiedná ím pro ãtvrt miliónu lidí. A vûfiím v motivování druh ch. Ale nepovaïuji se za motivaãního fieãníka. íkám si motivaãní uãitel. MoÏná to vypadá jako drobn technick detail, ale ten rozdíl je v tomto: motivaãní fieãník vás nabudí a vy se cítíte skvûle, ale dru- 1 V angliãtinû attitude postoj, pfiístup k vûci; zaujmout k nûãemu kladn /záporn postoj, mít k nûãemu kladn /záporn pfiístup aj. pozn. pfiekl. 9

JOHN C. MAXWELL h den uï nevíte proã. Uãitel motivace vám dá ten stejn pocit, ale druh vám nûco urãitého zûstane nûco, co vám skuteãnû pomûïe. Tvrzení, Ïe správn pfiístup je v e, je prázdné. Pokud vûfiíte tomu, Ïe pfiístup je to, na ãem záleïí, tak pak mûïete o klivû narazit. Pokud by byl správn pfiístup v ím, tak pak jediné, co by odli ovalo mne a úspû ného zpûváka, by byla jen víra v to, Ïe na to mám. Ale to mi mûïete vûfiit, Ïe existuje je tû jeden faktor, kter mi stojí v cestû: nadání. Pokud jste se nûkdy dívali na pofiady typu Americk idol a podobnû, tak víte, co mám na mysli. VÏdy mû udivuje mnoïství pfií ern ch uchazeãû, ktefií na pfiíkrou kritiku porotcû namítají: Ale já vím, Ïe umím zpívat. To jsou jen va e názory. Je zcela zfiejmé, Ïe nedostatek nadání vám Ïádn sebevûdom postoj nenahradí. TakÏe mûïe mít správn pfiístup nûjak vliv? O tom není pochyb. Pfiístup je právû to, co vychyluje jaz ãek na vahách. Je to rozhodující faktor. Není to v echno, ale je to nûco, co ve va em Ïivotû mûïe mít rozhodující roli. Podnikatel, filantrop a spisovatel W. Clement Stone fiekl: Mezi lidmi jsou jen malé rozdíly, ale tyto malé rozdíly vytváfií veliké rozdíly. Postoje jsou malé rozdíly. Velik m rozdílem je, zda jsou pozitivní, nebo negativní. Tahle kniha nemá za cíl balamutit vás tvrzením, Ïe tím jedin m, o co jde, je pfiístup. Chce vám ukázat, Ïe 10

1. Z âeho PRAMENÍ VÁ POSTOJ K VùCI? vá pfiístup mûïe promûnit hodnû vûcí ve va em Ïivotû. Chci tak uãinit tím zpûsobem, Ïe vám pomûïu pochopit, odkud va e postoje a pfiístup k vûcem a situacím pochází, co pro vás mohou a nemohou udûlat a jak z nich mûïete udûlat své pfiednosti. Chci vám také poskytnout vhled k tomu, jak se vypofiádat s pûti nejvût ími pfiekáïkami, kter m musíme v ichni ãelit: se ztrátou odvahy, zmûnou, problémy, strachem a neúspûchem. Pokud na tom jste jako vût ina lidí, tak se pfiinejmen ím s jednou z nich setkáváte kaïdiãk den! Vydejme se spolu na cestu a podívejme se nejprve na nûjaké základy. CO TO JE P ÍSTUP? Co je to vlastnû ten pfiístup? Co vás napadne, kdyï to slovo sly íte? Já to vnímám jako vnitfiní pocit vyjádfien chováním navenek. Lidé vïdy vyjadfiují, co cítí uvnitfi. Nûktefií lidé se to snaïí skr vat, a po nûjakou dobu se jim mûïe dafiit ostatní klamat. Ale takové skr vání dlouho nevydrïí. Postoje si cestu ven najdou vïdy. MÛj otec hroznû rád vypráví pfiíbûh o ãtyfiletém chlapci, kterého maminka koneãnû pfiinutila se zklidnit. Tady seì na té Ïidli a ani se nehni! fiekla pfiísnû zdeptaná maminka. Chlapec se bál vût ího trestu, 11

JOHN C. MAXWELL a tak si sedl, ale fiekl: Tak jo, mami. Navenek sedím, ale uvnitfi stojím. Vá pfiístup ovlivní v echny aspekty va eho Ïivota. MÛÏe v e pfietfiít jasn mi, záfiiv mi barvami vytvofiit umûlecké dílo. Nebo v e mûïe nabarvit tmav mi stra- ideln mi stíny. Pfiístup je natolik pûsobiv a dûleïit, Ïe na nûho pohlíïím následovnû: Je to pfiedvoj va eho pravého já. Kofieny má uvnitfi, ale ovoce vnû. Je to vá nejlep í pfiítel, nebo nejhor í nepfiítel. Je upfiímnûj í a stálej í neï va e vlastní slova. Je to vá pohled zaloïen na zku enostech z minulosti. Je to to, co k vám lidi pfiitahuje, nebo je odrazuje. Pokud není vyjádfien, tak je nespokojen. Je to archiváfi va í minulosti. Je to mluvãí va í pfiítomnosti. Je to prorok va í budoucnosti. Ve va em souãasném Ïivotû neexistuje jediná jeho ãást, která by va ím pfiístupem nebyla ovlivnûná. A pfiístupem, kter si s sebou nesete z dne ka, bude samozfiejmû ovlivnûna i va e budoucnost. Vá pfiístup ovlivàuje ve keré aspekty va eho Ïivota. Je jako malífisk tûtec mysli. 12

1. Z âeho PRAMENÍ VÁ POSTOJ K VùCI? ODKUD MÁM SVÒJ P ÍSTUP? Pokud je vá pfiístup natolik dûleïit, tak by bylo nejspí nejlep í zaãít se ptát, odkud pochází a zda ho máme takov, jak je, nadobro s jeho klady i zápory. Nejprve se tedy podívejme, odkud ná pfiístup pochází. 1. Osobnost kdo jste Dva muïi si vy li na ryby. KdyÏ pfiestaly brát, zaãali si povídat. Jeden z muïû chválil svoji Ïenu, oceàoval její vlastnosti a nakonec to celé uzavfiel slovy: Ví, kdyby byli v ichni chlapi jako já, tak by v ichni chtûli b t Ïenatí právû s ní. A kdyby byli jako já, tak by to nechtûli, dodal ten druh. KaÏd jsme jin. Narodili jsme se jako osobnosti. Jsme odli ní zrovna tak jako na e otisky prstû. To se t ká i sourozencû, ktefií se narodí stejn m rodiãûm a ktefií jsou vychováváni ve stejném prostfiedí. Dokonce geneticky identická dvojãata mají své vlastní osobnosti. Va e osobnost va e pfiirozené zaloïení vá pfiístup ovlivàuje. To neznamená, Ïe byste snad byli svojí osobností chyceni do pasti. Ale va e postoje a pfiístup k vûcem jsou jí zcela jistû ovlivnûny. 13

JOHN C. MAXWELL 2. Prostfiedí co je okolo vás Prostfiedí, kterému jste byli bûhem svého rûstu vystaveni, mûlo na vá pfiístup vliv zcela stoprocentnû. Pro- li va i rodiãe rozvodov m fiízením? To by mohlo zpûsobit, Ïe budete nedûvûfiiví vûãi opaãnému pohlaví. Umfiel nûkdo z va ich blízk ch? To by mohlo zpûsobit, Ïe se budete bát si k nûkomu vytvofiit bliï í vztah. VyrÛstali jste ve skromn ch pomûrech? MoÏná se tedy budete houïevnatû snaïit o úspûch. Anebo naopak, budete se snadno vzdávat. Je obtíïné pfiesnû pfiedpovûdût, jak bude mít prostfiedí dopad na postoje daného ãlovûka, ale mûïete si b t jisti, Ïe urãit vliv zde bude. Obû dvû na e dûti jsou adoptované, a oba s manïelkou na základû této zku enosti vûfiíme, Ïe genetické vlivy jsou nejsilnûj ím ran m urãovatelem postojû. Víme ale také, Ïe prostfiedí hraje roli rovnûï. 3. V razy ostatních va e pocity Vût ina lidí si dobfie pamatuje pfiíkrá slova uãitelû nebo rodiãû i o desítky let pozdûji. Nûktefií lidé si cel Ïivot nesou jizvy po takov ch záïitcích. Ve své knize Winning with People uvádím u principu bolesti, Ïe lidé, ktefií ubliïují, druhé lidi zraàují a jsou jimi snadno zraàováni. Stejnû tak mohou mít dopad na pfiístup ãlovûka i pozitivní slova. Vzpomínáte si na nûjaká pochvalná 14

1. Z âeho PRAMENÍ VÁ POSTOJ K VùCI? slova od svého oblíbeného uãitele nebo jiného dospûlého, kterého jste si váïili? Pár slov mûïe zmûnit zpûsob, jak m o sobû ãlovûk pfiem lí, a zároveà mohou dát smûr jeho Ïivotu. Charlie Wetzel, mûj zapisovatel, si pamatuje slova své sestry, Barbary Rensink, která mu fiekla, kdyï mu bylo osmnáct. V té dobû jeho Ïivot nijak v razn smûr nemûl, a ona mu tehdy fiekla, Ïe si myslí, Ïe má cit pro vafiení a Ïe dovede dobfie rozpoznat, které chutû jdou k sobû. Do té doby ho nûco takového ani nenapadlo. Tak zapoãalo jeho desetileté období, kdy se plnû vûnoval studiu vafiení a v emu okolo potravin vãetnû podnikání v oboru restauraãních sluïeb. To ho nakonec pfiivedlo k jeho prvnímu zamûstnání jako profesionálního kuchafie v restauraci. 4. Self-image jak sami sebe vidíte To, jak vidíte sami sebe, má na postoje ohromn vliv. Chabé sebevûdomí a patn pfiístup k vûcem jdou ãasto ruku v ruce. Je tûïké vnímat vûci v okolním svûtû pozitivnû, kdyï sami sebe vnímáte jako negativní. Dwayne Dyer k tomuto doporuãuje: Dávejte pozor na nálepky, kter mi se oznaãujete. KaÏdá taková nálepka je omezením, které si nedovolíte pfiekroãit. Pokud máte problémy dostat se tam, kam chcete, tak je moïné, Ïe se problém nachází uvnitfi vás samotn ch. Pokud nezmûníte své vnitfiní pocity vûãi sobû, nebudete schopni zmûnit své vnûj í jednání vûãi ostatním. 15

JOHN C. MAXWELL 5. Vystavení se pfiíleïitostem k rûstu co proïíváte Osvícensk spisovatel a filozof Voltaire pfiirovnával Ïivot ke karetní hfie. Hráãi musí akceptovat rozdané karty. Ale jakmile je mají, jen oni sami rozhodují o tom, jak s nimi budou hrát. Sami volí, jak riskovat a jak jednat. V ichni lidé nepotkávají stejné pfiíleïitosti k rûstu. KdyÏ jsem vyrûstal, vystavovali mne rodiãe neustále nov m záïitkûm, které mne formovaly. KdyÏ jsem byl na stfiední, tak mû poslali na kurz Dalea Carnegieho Jak si získat pfiátele a ovlivàovat ostatní lidi a i jiné dal í kurzy. Otec mne obãas brával na t den ze koly, abych mohl b t s ním bûhem jeho sluïebních cest, na které jezdil jakoïto vedoucí náboïenské denominace. Brával mne s sebou, abych si vyslechl pfiedná ky znám ch kazatelû a misionáfiû. Rodiãe mi dokonce platili za ãetbu knih, které mohly utváfiet mé my lení. Dûlali v echno moïné, aby mi umoïnili rozvíjet postoj otevfien osobnostnímu rûstu. Jako dospûl jsem v zapoãatém smûru pokraãoval a snaïil se pfiedat tento postoj dále sv m dûtem a vnouãatûm. Ne kaïd má takové tûstí, jako jsem mûl já. Pokud bylo va e dûtství podobné mému, tak sv m rodiãûm podûkujte. Pokud jste se v ak s pfiíleïitostmi k rûstu setkali jen zfiídka nebo zda jste byli málokdy pfiivádûni k hranicím sv ch schopností, tak moïná budete muset na svém rûstu a rozvoji svého pfiístupu pracovat tvrdûji. 16

1. Z âeho PRAMENÍ VÁ POSTOJ K VùCI? 6. Spolãování se s vrstevníky va e spoleãnost KaÏdou chvíli sl cháváme o mlad ch lidech s problémy, ktefií podle okolí b vali tak bezproblémoví, ale pak se chytli patn ch part a skupin. Je pravda, Ïe se postupnû zaãínáte podobat lidem, se kter mi trávíte hodnû ãasu. Pokud se slu nû vychované dítû zaãne pohybovat ve spoleãnosti lidí s niï ími morálními standardy, tak je jen otázkou ãasu, kdy i jeho morálka poklesne. A co myslíte, Ïe se stane, pokud nûkdo s dobr m pfiístupem k vûcem bude trávit svûj ãas s lidmi s negativními postoji? Zaãne si vytváfiet svûj negativní pfiístup. MoÏná, Ïe si bude myslet, Ïe své okolí dokáïe promûnit, ale pokud je v poãetní nev hodû, tak pak to bude ono negativní okolí, které bude mít vût í vliv. 7. Pfiedsudky to, co si myslíte Mnohé z faktorû, které jsem zde zmínil a které se vyznaãují vlivem na va e postoje, byly vytvofieny ve va í minulosti. Víte ale, co nejvíce utváfií nebo udrïuje vá pfiístup dnes? Va e my lenky. My lenky na nás mají obrovsk dopad, jak v následující poznámce podotknul spisovatel a úspû n podnikatel Bob Conklin: Mohu vás pozvednout i nechat padnout. Mohu pracovat pro vás, nebo proti vám. Mohu vám pfiinést úspûch, nebo neúspûch. 17

JOHN C. MAXWELL Ovládám to, jak se cítíte, a jak m zpûsobem jednáte. Díky mnû se mûïete rozesmát, pustit do práce nebo se zamilovat. Díky mnû va e srdce mûïe zpívat radostí, vzru ením, nad ením. Nebo se mûïete cítit zdrcení, vyprahlí, nemocní. Mohu vás pfiimût cítit se patnû, lhostejnû. Mohu b t va imi pouty, tûïk mi, utaïen mi, ubíjejícími. Stejnû tak mohu b t jako barvy sklenûného hranolu tanãící, jasné, pomíjivé, navïdy ztracené, pokud je nezachytí pero nebo zámûr. Mohu b t pûstována a vypûstována v nûco úchvatného a krásného, co budou ostatní vnímat skrze va e ãinnosti. Nikdy nemohu b t odstranûna pouze nahrazena. Jsem MY LENKA. Proã mû lépe nepoznat? Va e Ïivoty jsou utváfieny ve ker mi va imi my lenkami. Va ím pfiístupem k va emu sousedovi je to, co si o nûm myslíte. To, co si myslíte o své práci, je va ím pfiístupem k ní. Va e my lenky o partnerovi, partnerce, lidech, které potkáváte v dopravní piãce, a vládû vytváfií vá pfiístup ke v em tûmto subjektûm. Souhrn v ech va ich my lenek vytváfií vá celkov postoj a pfiístup. 18

1. Z âeho PRAMENÍ VÁ POSTOJ K VùCI? 8. Volby to, co dûláte Básník, kritik a editor slovníkû Samuel Johnson si byl vûdom, Ïe ten, kdo zná lidskou pfiirozenost tak nicotnû, Ïe se stále snaïí najít tûstí mûnûním v eho okolo sebe, aniï by zmûnil své vlastní sm lení, promrhá svûj Ïivot v bezv sledné snaze a bude jen násobit své strasti, kter m se zam lí vyhnout. Vût ina lidí chce mûnit svût proto, aby zmûnili své vlastní Ïivoty, ale svûtem, kter by mûli zmûnit jako první, je ten, kter se nalézá uvnitfi jich samotn ch. To je volba a právû ta, kterou mnozí nejsou ochotni zvolit. V kresleném seriálku Peanuts od Charlese Schulze fiíká holãiãka Lucy svému mlad ímu brá kovi Linusovi: Ach jo, já se cítím tak mrzutû. MoÏná bych ti mohl pomoci, fiíká Linus, kter se vïdy snaïí pomáhat. Sedni si sem místo mû pfied televizi a já ti skoãím pfiipravit malou svaãinku. Nûkdy jen potfiebujeme nûjakou malou dobrotu, abychom se cítili lépe. Linus se po chvíli vrací se sendviãem, ãokoládov mi su enkami a sklenicí mléka. Tak co? ptá se. Mohl bych ti je tû nûjak pomoci? Nezapomnûl jsem na nûco? Lucy si vezme tác a povídá: Jo, je tu jedna vûc, na kterou jsi nemyslel. A pak se rozkfiiãí: Já se nechci cítit lépe! 19

JOHN C. MAXWELL Na zaãátku sv ch ÏivotÛ si toho moc vybírat nemû- Ïeme. Nevybíráte si, kdy a kde se chcete narodit. Nevybíráte si své rodiãe. Nevybíráte si svoji rasu, typ své osobnosti, svûj genetick make-up. Nevybíráte si své zdraví. Nic z toho, co jste, nezávisí na vás. Jen málo z toho, co dûláte, závisí na vás. Jak fiekl Voltaire, zaãínáte s kartami, které vám byly rozdány. Ale ãím déle Ïijete, tím více je vá Ïivot ovlivàován tím, jak se rozhodujete a co volíte. Vy si vybíráte, co jíte. (To je jedna z prvních vûcí, kde si dûti zaãínají prosazovat svoji nezávislost.) Vybíráte si, se kter mi hraãkami si hrajete. Volíte, zda se budete dívat na televizi, nebo zda si udûláte domácí úkoly. Volíte si své kamarády, se kter mi trávíte svûj voln ãas. Vybíráte si, zda dokonãit stfiední kolu, jestli jít na vysokou, zda se oïenit ãi vdát, jaké zamûstnání si zvolit. âím déle Ïijete, tím více voleb ãiníte a jste tak víc zodpovûdní za to, jak vá Ïivot vypadá. Pokud to nakreslíme jako diagram, tak to bude vypadat asi takto: Podmínky S postupujícím ãasem roste poãet moïn ch voleb Volby 20

1. Z âeho PRAMENÍ VÁ POSTOJ K VùCI? Uveden diagram samozfiejmû nezobrazuje pfiesnû kaïd lidsk Ïivot. Obecnû ale postupnû, ãím déle Ïijeme, je na e my lení a jednání urãováno ménû podmínkami, v nichï se nacházíme, a ná Ïivot je naopak více a více urãován tím, jak se rozhodujeme. A jednou z na ich voleb je ná pfiístup k vûcem. Nevím, jak mi situacemi a zku enostmi jste ve sv ch Ïivotech pro li. MoÏná, Ïe za sebou máte kru né ãasy. MoÏná, Ïe jste ãelili velik m tûïkostem ãi smutn m tragédiím. SvÛj pfiístup si ale i tak mûïete stále zvolit. MoÏná, Ïe nejpozoruhodnûj ím pfiíbûhem o tom, jak se dá ãelit tûïkému lidskému osudu a osobní tragédii, je ten, kter jsem sly el o Viktoru Franklovi. Frankl, kter se narodil v roce 1905, vyrûstal ve Vídni a uï brzy vykazoval zájem o psychiatrii. Jako náctilet si dopisoval se Sigmundem Freudem, pfiiãemï jeden dopis, kter mu poslal, starého pána natolik zaujal, Ïe jej poskytl jednomu odbornému ãasopisu, kter jej pozdûji otisknul. Frankl se stal ve sv ch pûtadvaceti letech úspû n m vídeàsk m lékafiem, ale v roce 1942, ãtyfii roky po nacistické invazi do Rakouska, byl s ostatními rakousk mi Îidy poslán do koncentraãního tábora. Zde proïil neskuteãná utrpení a ztratil celou svoji rodinu: svoji tûhotnou manïelku, své rodiãe a svého bratra. Bûhem zbytku druhé svûtové války byl uvûznûn v koncentraãních táborech, vãetnû brutalitou nechval- 21

JOHN C. MAXWELL nû proslulé Osvûtimi. Vût ina jeho spoluvûzàû byla zabita, nebo to vzdali. Nikoli v ak Frankl. NejenÏe si udrïel nadûji, ale snaïil se ji i pfiedávat ostatním. Klíã, jak vûfiil, byl podle nûj v nalezení a udrïení si nûjakého smyslu. O léta pozdûji fiekl Frankl pfii rozhovoru pro noviny New York Times Holcombu B. Noblemu, Ïe poslední z lidsk ch svobod je vybrat si svûj postoj k jakémukoli stavu okolností, vybrat si svûj vlastní zpûsob. Frankl jako zázrakem svûj pobyt v koncentraãních táborech pfieïil. A po válce byl odhodlán své zku enosti vyuïít pro pomoc ostatním. Vrátil se zpût do koly a získal doktorát. Vytvofiil logoterapii, které je ãasto pfiezdíváno jako tfietí vídeàská kola psychoterapie. Je zaloïená na lidské vûli najít smysl a ten pak vyjádfiit, ãásteãnû postojem, jak zaujímáme vûãi nevyhnutelnému utrpení. Do sv ch pûtaosmdesáti let Frankl vyuãoval ve Vídni jako profesor neurologie a psychiatrie. Vedl pfiedná ky na 209 univerzitách pûti kontinentû. ObdrÏel dvacet devût ãestn ch doktorátû a o nûm samotném bylo publikováno více jak 150 knih v patnácti rozliãn ch jazycích. Jeho postoj byl jak za dobr ch, tak za patn ch ãasû vïdy pozitivní. Jednou Frankl fiekl: Îivot ãlovûku klade otázku, a tu mûïe zodpovûdût pouze svému vlastnímu Ïivotu; mûïe odpovûdût pouze tak, Ïe se stane zodpovûdn m. 22

1. Z âeho PRAMENÍ VÁ POSTOJ K VùCI? Abyste mohli zmûnit svûj Ïivot, tak musíte pfiijmout zodpovûdnost za svûj vlastní pfiístup a udûlat v e pro to, aby fungoval. Vá pfiístup opravdu mûïe v echno zmûnit. ZáleÏí na vás. 23

DVA Co pro vás vá pfiístup k vûci nemûïe udûlat Tuhle jsem ãetl ãlánek v USA Today, kter poukazoval na problémy, se kter mi se pot kají univerzitní profesofii a zamûstnavatelé pfii jednání s mladou nastupující generací. Jedná se o mladé lidi, ktefií jsou produktem hnutí sebeúcty z 80. let. Mnozí z nich mají o sobû jen to nejlep í mínûní. Ale jejich vysoké sebevûdomí a jejich schopnosti jsou ãasto naprosto odtrïené od reality. Deborah Stipek, dûkanka na Stanfordovû univerzitû, fiíká: âasto se na doktorandském studiu setkám se studenty, ktefií mûli za cel svûj Ïivot samé jedniãky, a kdyï se poprvé setkají s kritick m názorem, kter pro rozvoj sv ch schopností potfiebují, tak patnû reagují. Mám pro takové chvíle na svém stole pfiipravené papírové kapesníãky, protoïe se s nûãím takov m je tû nesetkali. 25

JOHN C. MAXWELL Roy Baumeister, profesor psychologie na floridské státní univerzitû, se studiu sebeúcty vûnoval pfies tfiicet let. Mûl za to, Ïe to bude klíãov bod v pomoci lidem k dosaïení úspûchu, ale nebylo tomu tak. Nebylo to ani zdaleka tak uïiteãné, jak jsme doufali, fiíká. Bylo to jedno z nejvût ích zklamání v mé profesní kariéfie. NemÛÏete poãítat s úspûchem, pokud je zde nespojitost mezi pfiístupem a realitou. Musím pfiipustit, Ïe jsem tento pohled nezastával vïdy. (Zmûny na ich názorû jsou urãit mi ukazateli na eho intelektuálního rûstu.) Pokud byste se mne na dûleïitost pfiístupu zeptali pfied dvaceti lety, tak bych vám fiekl: Vá pfiístup je jedin m bodem, kter rozhoduje mezi úspûchem a neúspûchem. Od úspûchu jste jenom sen daleko! Tehdy jsem si myslel, Ïe pokud tomu mûïete vûfiit, tak Ïe toho mûïete dosáhnout, a na vás bylo po tom prostû sáhnout. NemÛÏete poãítat s úspûchem, pokud je zde nespojitost mezi pfiístupem a realitou. Dnes je mi jasné, i kdyï vás podobné fieãi mohou motivovat, Ïe pokud budete vûfiit, Ïe jen sen samotn mûïe pfiinést úspûch, tak se doãkáte zklamání. Takováto prohlá ení prostû nejsou pravdivá. Znám mnoho lidí, jejichï pfiístup je nanejv pozitivní, a pfiesto úspû ní nejsou. Vy nikoho takového neznáte? KdyÏ 26