ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU KARLOVARSKÉHO KRAJE fáze II. KONCEPT ŘEŠENÍ

ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU KARLOVARSKÉHO KRAJE fáze II. KONCEPT ŘEŠENÍ ZHOTOVITEL: Ing.arch. Pavel KOUBEK, UK-24, URBANISTICKÝ ATELIER sídlo firmy: VARŠAVSKÁ 32, PRAHA 2, PSČ 120 00 KOORDINACE ÚKOLU: Ing.arch. Pavel KOUBEK Ing.arch. Vlasta POLÁČKOVÁ UK-24 URBANISTICKÝ ATELIER URBANISTICKÝ ATELIER UP-24 sídlo firmy: VARŠAVSKÁ 32, 120 00 PRAHA 2 sídlo firmy: NA PETYNCE 84, 169 00 PRAHA 6 atelier: VARŠAVSKÁ 12, 120 00 PRAHA 2 atelier: U SADU 13, 162 00 PRAHA 6 tel. 224 251 797, tel.-fax. 224 254 202 tel. 235 355 180 e-mail: uk24@volny.cz e-mail: up24polackova@volny.cz POŘIZOVATEL: KARLOVARSKÝ KRAJ ZÁVODNÍ 353/88, 360 21 KARLOVY VARY ČERVEN 2005 Č.z. 2403-2006-01

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Použité podklady: Titulní strana topografie kraje Kapitola f.02 kartogramy Mapový podklad grafických příloh - odb. informatiky Karlovarského kraje - PRVKKK - DMÚ 25 AČR / Karlovarský kraj Strana 2/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 TÝM ZPRACOVATELŮ URBANISMUS, KOORDINACE DEMOGRAFIE, SÍDELNÍ STRUKTURA konzultace DOPRAVA VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ELEKTROROZVODY, TELEKOMUNIKACE ROZVOD PLYNU TEPLOVODY, PRODUKTOVODY OCHRADA PŘÍRODY, KRAJINA, ÚSES PŮDNÍ FOND NEROSTNÉ SUROVINY ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ : Ing. arch. Pavel KOUBEK Ing. arch. Vlasta POLÁČKOVÁ : RNDr. Zdenka HAMPLOVÁ : Prof. RNDr. Martin HAMPL, DrSc. : Ing. Josef SMÍŠEK : Ing. Karel JIČÍNSKÝ, CSc. : Věra HALTUFOVÁ : Jiří ŠART : Václav PERNÝ : Ing. Alena ŠIMČÍKOVÁ : Ing. Vladimír MACKOVIČ : RNDr. Bohumil KŘELINA : Ing. Miloš ANDRŠ GRAFICKÁ SPOLUPRÁCE : Eliška KRÁLOVÁ VÝPOČETNÍ PRÁCE, GIS : Ing. Jiří BRADÁČ T-mapy František HANZLÍK T-mapy UK-24 Strana 3/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 OBSAH A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE a. HLAVNÍ cíle řešení...9 b. ZHODNOCENÍ VZTAHŮ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD A KONCEPTU ŘEŠENÍ ÚP VÚC KARLOVARSKÉHO KRAJE...11 c. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚP VÚC KK...13 d. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ...17 B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ...21 b) ZÁKLADNÍ PODMÍNKY VÝVOJE ÚZEMÍ A OCHRANY JEHO PŘÍRODNÍCH, CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT...27 b.01 Podmínky dané významem a funkcí řešeného území v osídlení Čech a jeho vnější vztahy...27 b.02 Ochrana přírody a krajiny...28 b.02.1 Zvláště chráněná území...28 b.02.2 Přírodní parky...34 b.02.3 Natura 2000...34 b.02.4 Hlavní zásady využití území stanovené s ohledem na ochranu přírody...38 b.03 Životní prostředí...40 b.03.1 Ovzduší...41 b.03.2 Povrchové a podzemní vody...48 b.03.3 Hluk a vibrace...50 b.03.4 Geofaktory...51 b.03.5 Odpadové hospodářství...55 b.04 Kulturní hodnoty v území...62 b.04.1 Kulturní památky, památkově chráněná území...62 c) NÁVRH ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY A ZHODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH PŘEDPOKLADŮ OBCÍ...67 c.01 Demografická východiska obyvatelstvo, bytový fond, systém osídlení...67 c.01.1 Rozvojové perspektivy Karlovarska pravděpodobný demografický vývoj...67 c.01.2 Hierarchie středisek a jejich regionální působnost...69 c.01.3 Územní diferenciace rozvojového potenciálu...71 c.01.4 Výhledové populační velikosti a orientační odhad potřeb bytové výstavby ve vybraných územních jednotkách...73 c.02 Návrh rozvoje sídelní struktury...76 c.03 Zhodnocení rozvojových předpokladů vybraných měst a obcí...78 d) NÁVRH USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ, VYMEZENÍ VÝZNAMNÝCH ROZVOJOVÝCH PLOCH NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU A ÚZEMÍ SPECIÁLNÍCH ZÁJMŮ...81 d.01 Předpoklady a limity řešeného území...81 d.02 Rozvojový potenciál osídlení...83 d.03 Podmínky pro hospodářskou sféru...85 d.03.1 Komerční, hospodářské a výrobní plochy...85 d.03.2 Zemědělství a lesnictví...89 d.04 Podmínky pro rekreaci, cestovní ruch a lázeňství...95 d.04.1 Hlavní zásady využití území stanovené s ohledem na lázeňství, rekreaci a cestovní ruch v ÚP VÚC Karlovarského kraje...96 d.04.2 Vymezení regionů cestovního ruchu a oblastí zvýšeného významu pro cestovní ruch, lázeňství, rekreaci a sport na území Karlovarského kraje...97 d.04.3 Rozvoj cestovního ruchu, lázeňství, rekreace a sportu v souvislostech přeshraniční spolupráce...99 d.04.4 Lázeňství...100 d.04.5 Individuální rekreace...100 d.04.6 Turistické trasy...101 d.05 Speciální zájmy v území...101 d.06 Koordinace využití území oblasti s preferencí vybraných funkcí...102 d.06.1 Krajinné segmenty vysoké přírodní hodnoty a zvýšeného významu ochrany přírody...103 d.06.2 Oblasti zvýšeného významu pro lázeňství, rekreaci a cestovní ruch...104 d.06.3 Oblasti zvýšeného významu pro zemědělství...104 d.06.4 Oblasti zvýšeného významu pro soustředěnou urbanizaci a rozvoj sídelní struktury...105 Strana 4/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 d.06.5 Oblasti zvýšeného významu pro těžbu nerostných surovin...106 d.06.6 Aplikace návrhu uspořádání území...107 d.07 Rozvojové plochy nadmístního významu...107 d.07.1 Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu, komerční a hospodářské využití...108 d.07.2 Rozvojové plochy nadmístního významu pro cestovní ruch, rekreaci a sport...113 e) LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU...117 e.01 Navrhované limity využití území nadmístního významu...117 e.01.1 Navrhované limity využití území s ohledem na ochranu přírody...117 e.01.2 Navrhované limity využití území s ohledem na ochranu kulturního dědictví...118 e.01.3 Navrhované limity využití území v oblasti dopravní a technické infrastruktury...118 e.01.4 Navrhované limity s ohledem na zvýšený význam rekreačního využití území...119 e.01.5 Navrhované limity s ohledem na zvýšený význam zemědělského využití území...120 e.02 stanovená záplavová území...121 f) NÁVRH DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU...123 f.01 Doprava...123 f.01.1 Silniční doprava...123 f.01.2 Železniční doprava...132 f.01.3 Letecká doprava...134 f.01.4 Turistická doprava...135 f.01.5 Zatížení silniční sítě...136 f.01.6 Kategorizace silnic a dálnic...137 f.01.7 Hraniční přechody...137 f.01.8 Ochranná pásma...138 f.02 Zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod...139 f.02.1 Zásobování pitnou vodou...139 f.02.2 Zásobování průmyslovou vodou...147 f.02.3 Odkanalizování a čištění odpadních vod...148 f.02.4 Vodní toky...151 f.02.5 Vodní nádrže...152 f.03 Energetika...154 f.03.1 Zásobování elektrickou energií...154 f.03.2 Zásobování zemním plynem...156 f.03.3 Zásobování teplem...160 f.03.4 Obnovitelné a druhotné zdroje energie...163 f.03.5 Dálková vedení hořlavých kapalin...165 f.04 Telekomunikace...165 f.04.1 Koncepce rozvoje...165 f.04.2 Ochranná pásma...166 g) VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ...167 g.01 Těžba nerostných surovin...167 g.01.1 Těžba hnědého uhlí...167 g.01.2 Těžba kaolinu a keramických jílů...168 g.01.3 Těžba živcových surovin, čediče, bentonitu...168 g.01.4 Sklářské písky, kámen, štěrkopísek, cihlářská surovina...169 g.02 Doporučení...169 h) NÁVRH REGIONÁLNÍHO A NADREGIONÁLNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)...171 h.01 ÚSES v úrovni VÚC...171 h.02 Návrh...172 i) VYMEZENÍ KORIDORŮ A PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB...181 i.01 Dopravní stavby...181 i.01.1 Silniční doprava...181 i.01.2 Železniční doprava...184 i.02 Zásobování pitnou vodou...184 i.03 Odkanalizování a čištění odpadních vod...184 i.04 Zásobování elektrickou energií...184 i.05 Zásobování plynem...185 i.06 Zásobování teplem...185 i.07 Vodní nádrže...185 UK-24 Strana 5/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 j) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ A DÁLE VYHODNOCENÍ JEHO VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...187 j.01 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení...187 j.01.1 Ekonomické, sociální, kulturní a územně technické důsledky řešení...187 j.01.2 Vyhodnocení vlivů navrhovaného řešení na životní prostředí...188 j.02 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení z hlediska vlivu na půdní fond...188 k) NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY...189 k.01 Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování...189 k.01.1 Živelní pohromy...189 k.01.2 Technologické havárie...189 k.01.3 Jiná ohrožení...190 k.02 Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou...190 k.03 Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území...191 k.04 Ochrana před důsledky možného teroristického útoku na objekty, jejichž poškození může způsobit mimořádnou událost...191 l) VYHODNOCENÍ VARIANT ŘEŠENÍ KONCEPTU ÚP VÚC...193 l.01 Varianty řešení dopravních staveb...193 l.01 Varianty vymezení ploch nadmístního významu...195 m) NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚPD...197 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...199 SEZNAM VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI 1a (I.2.A.a) HLAVNÍ VÝKRES 1:50.000 (+ I.2.B.f) 1b (I.2.A.b) PROSTORY S PREFERENCÍ VYBRANÝCH FUNKCÍ 1:100.000 2 (I.2.B.a) KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU 1:50.000 3 (I.2.B.b) NÁVRH REGIONÁLNÍCH A NADREGIONÁLNÍCH ÚSES 1:50.000 4 (I.2.B.c) PLOCHY A KORIDORY PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY 1:50.000 5 (I.2.B.d) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL 1:50.000 6 (I.2.B.e) PLOCHY PŘÍPUSTNÉ PRO TĚŽBU NEROSTŮ A PRO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ PŘEDPOKLÁDANÉ TĚŽBY 1:50.000 7 (I.2.B.g) ŠIRŠÍ VZTAHY 1:200.000 Strana 6/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE UK-24 Strana 7/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Strana 8/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 a. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů stanoví působnost krajů v oblasti péče o komplexní rozvoj území. Jedním z nejdůležitějších nástrojů při uskutečňování tohoto rozvoje a jeho koordinaci je územní plánování. Podle ustanovení 14, odst. 2 písm. b) stavebního zákona je krajskému úřadu dána kompetence pořizovat územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC). Zastupitelstvu kraje je pak v souladu s 35 odst. 2 písm. e) zákona o krajích a 17 a 26 odst. 1 stavebního zákona vyhrazena pravomoc rozhodovat o pořízení ÚP VÚC, schválit jej a vyhlásit jeho závaznou část obecně závaznou vyhláškou kraje. Záměr pořídit nový územní plán velkého územního celku Karlovarského kraje byl schválen usnesením Zastupitelstva kraje č. 29/04/02 dne 25. 4. 2002. Podle organizačního řádu krajského úřadu Karlovarského kraje je činnost pořizovatele ÚP VÚC svěřena odboru regionálního rozvoje, oddělení územního plánování. Nový územní plán velkého územního celku Karlovarského kraje byl pořizovatelem zadán s cílem sjednotit a nahradit dříve vypracované platné dokumentace, zejména: 1.) Územní plán velkého územního celku okresu Cheb (schválený usnesením vlády ČR č. 485/95, dne 30.8.1995); 2.) Územní plán velkého územního celku Karlovarsko-sokolovské aglomerace (schválený usnesením Zastupitelstva Karlovarského kraje č. ZK/48/01/2001, dne 25.10.2001); Uvedené dokumenty nebylo možné vzhledem k rozdílnému datu dokončení dostatečně koordinovat. Cílem nového ÚP VÚC Karlovarského kraje je nejen návrh koordinace využití území řešených oběma zmíněnými dokumentacemi, ale také jeho koordinace s plánovacími a rozvojovými dokumenty v příhraničních oblastech SRN a dále s nově pořizovaným územním plánem Vojenského újezdu Hradiště. Současně je třeba novou dokumentaci koordinovat se základním programovým dokumentem regionálního rozvoje, Programem rozvoje Karlovarského kraje (dále také PRKK ) a reagovat na předpokládané důsledky vstupu země do Evropské unie. Prvořadým cílem řešení ÚP VÚC je vytvoření podmínek pro vyvážený vztah všech tří hlavních složek udržitelného rozvoje ochrany životního prostředí, sociální oblasti a hospodářské prosperity společnosti v souladu se směrnicí Evropská perspektiva územního rozvoje (ESDP European Spatial Development Perspective), s Programem rozvoje Karlovarského kraje a dále podle ustanovení 1 odst. 2 stavebního zákona, v němž je deklarována potřeba vytvářet územním plánováním předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Hlavní cíle řešení ÚP VÚC KK: Vytvořit podmínky pro rozvoj území a řešení nadmístních potřeb, které svým rozsahem významem nebo důsledky zasahují nebo ovlivňují podmínky využívání území více obcí; Stanovit limity pro diferencované využívání území a rozvoj všech jeho funkčních složek z hlediska nadmístního významu při zachování maximální možné volnosti pro místní rozvoj podle územního plánu obce; Řešit mezikrajské a mezinárodní územní vazby; Vymezit rozvojové plochy nadmístního významu, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, územní systémy ekologické stability, vytvořit podmínky stabilizace území pro osídlení, pro celkovou transformaci území po těžbě, případně vymezit území pro další speciální zájmy; Stanovit jejich vzájemné uspořádání a využití pro posílení ekonomického a sociálního rozvoje, při sledování minimalizace negativních vlivů; zachování přírodních hodnot a hodnot kulturního dědictví; UK-24 Strana 9/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Navrhnout využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj a cílem racionálně využít místní podmínky, přednosti a hodnoty řešeného území spolu s dostupnými zdroji; Vytvořit předpoklady pro zlepšení kvality životního prostředí, přiměřené využívání neobnovitelných přírodních zdrojů a zachování kvalitních ukazatelů obnovitelných zdrojů. Vymezit koridory a plochy pro veřejně prospěšné stavby regionálního významu, které jsou podmiňujícími investicemi pro realizaci záměrů v území; Do ÚP VÚC promítnout územní aspekty strategických cílů PRKK a dalších rozvojových dokumentů. Úlohou ÚP VÚC KK je mj. také koordinace často protichůdných požadavků dalších veřejných zájmů chráněných zvláštními předpisy, které mají průmět do území a mají vliv na možnosti jeho změn. Další úkoly ÚP VÚC: Poskytnout orgánům samosprávy komplexní podklad pro formulování strategie dalšího rozvoje a zhodnocování území, veřejných investic, pro zpracování programů rozvoje a pro jednání s investory. Poskytnout podnikatelské i občanské sféře informaci o širších a dlouhodobých územních souvislostech současných i budoucích aktivit v řešeném území a o možnostech provádění změn v území. Vytvořit rámec a východisko pro územně plánovací přípravu na úrovni měst a obcí. Protože pro orgány státní správy, především stavební úřady, bude schválený ÚP VÚC KK závazný v řízeních podle stavebního zákona, musí forma zpracování a čitelnost dokumentace umožnit převedení a uplatnění v konkrétních podmínkách např. při územním rozhodování. Strana 10/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 b. ZHODNOCENÍ VZTAHŮ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD A KONCEPTU ŘEŠENÍ ÚP VÚC KK Pro území Karlovarského kraje existují v současné době dvě platné územně plánovací dokumentace v úrovni VÚC: Územní plán velkého územního celku okresu Cheb schválený 30.8.1995 nařízením vlády, kterým se vyhlašuje závazná část usnesením vlády ČR č. 485/1995; pořizovatel - MH ČR, regionální pracoviště Chomutov; zpracovatel - Terplán a.s. Praha, hlavní projektant RNDr. Arnošt Valter; řešené území: okres Cheb; zpracování v klasické podobě nad mapou 1:50 000; z věcného hlediska je řada údajů neaktuálních; z hlediska metodického je třeba upozornit na odlišný přístup ke zpracování ÚP VÚC okresu Cheb od ÚP VÚC KSA, což je pochopitelné vzhledem k odlišné době vzniku dokumentace (legislativa) i jinému pořizovateli; Územní plán velkého územního celku Karlovarsko-Sokolovská aglomerace schválený usnesením zastupitelstva Karlovarského kraje č.zk 48/01/2001 ze dne 25.10. 2001; závazná část byla vymezena obecně závaznou vyhláškou Karlovarského kraje č.1/2001 ze dne 25.10. 2001; pořizovatel - Karlovarský kraj; zpracovatel - Institut regionálního a územního plánování s.r.o., Karlovy Vary, vedoucí projektant ing.arch. Jaroslav Jelínek; řešené území: okres Karlovy Vary a Sokolov; návrhové období rok 2020; zpracování digitální v prostředí GIS; z věcného i metodického hlediska je územní plán zpracován na velmi dobré úrovni a celá řada podkladových informací z něho byla převzata do zpracování konceptu nového ÚP VÚC Karlovarského kraje; Uvedené materiály sloužily jako závazné podklady pro zpracování ÚP VÚC KK. Veškeré údaje však bylo nutno znovu ověřit a aktualizovat. K podstatným úpravám a doplnění nových záměrů došlo zejména v případě následujících jevů: regionální a nadregionální ÚSES korekce a sjednocení na území okresů Karlovy Vary a Sokolov a přepracování se zahrnutím koncepce ÚTP NRR ÚSES na území okresu Cheb (viz kap. h); vymezení oblastí Natura 2000 (ptačí oblasti a evropsky významná stanoviště (viz kap. b.02); aktualizace rozvoje silniční sítě do konceptu ÚP VÚC KK jsou zapracovány výsledky ověřovacích dopravně urbanistických studií variant řešení: - Dopravní propojení Karlovarského kraje se Saskou částí SRN (12.2004); - Návrh koridoru silnice Podkrušnohorská paralela s R6 (03.2005); - Dopravní propojení Mariánské Lázně Lubenec / Bošov (03.2005); Dále jsou doplněny závěry materiálu Koncepce rozvoje silniční sítě KK (EDIP 12.2003) a výsledky pracovních jednání s ŘSD Praha a ŘSD Karlovy Vary související s rozvojem sídelní struktury Karlovarského kraje (viz kap. f.01). Do konceptu ÚP VÚC jsou zapracovány závěry Územní prognóza území dotčeného těžbou hnědého uhlí na Sokolovsku (T-plan 06.2004) včetně pokročilejších podkladů o záměrech rekultivací ploch po povrchové těžbě hnědého uhlí; souběžně byla zapracována koncepce rozpracované studie okolí jezera Medard Libík západně od Sokolova a Svatavy; Do konceptu ÚP VÚC jsou zapracovány výsledky censu 2001, na jejichž základě jsou revidovány představy o rozvoji sídelní struktury kraje (viz kap. c.01); UK-24 Strana 11/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Do konceptu ÚP VÚC KK jsou zapracovány závěry Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (VRVPraha 08.2004); Po dohodě z pořizovatelem jsou do řešení zahrnuty i některé zcela nové záměry, které evidentně přesahují lokální rámec a je nezbytné prověřit jejich reálnost při veřejném projednání konceptu ÚP VÚC a v rámci posouzení SEA a NATURA 2000 záměr výstavby přečerpávací vodní elektrárny, apod. Zpracovatelé jednotlivých profesí provedli sběr dat u rezortních orgánů i organizací a správců sítí. Použité podklady jsou uvedeny v příslušných kapitolách textu. Záměry nadmístního významu zapracované do konceptu ÚP VÚC byly jen výjimečně přejaty z územně plánovací dokumentace na úrovni obcí (pokud záměr měl dopad vně řešeného území obce). Častěji jsou tyto záměry výsledkem nadřazených územně plánovacích podkladů (rezortních studií a generelů). Protože se v naprosté většině takových případů jedná o veřejně prospěšné stavby, bude nutné zajistit zpětnou vazbu a zapracovat je do platné územně plánovací dokumentace a to řádně (v průběhu procesu pořízení nebo dokončení ÚPO), nebo zpětně ve formě změny ÚPO až bude taková úprava dokumentace aktuální. Územně plánovací dokumentace v úrovni VÚC je v tomto případě nadřazena územním plánům obcí a při rozvoji funkčního využití jednotlivých sídel musí být respektována. Strana 12/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 c. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚP VÚC KK Zadání územního plánu velkého územního celku Karlovarského kraje bylo vypracováno odborem regionálního rozvoje, oddělením územního plánování Krajského úřadu. Dokument byl projednán, dohodnut a schválen krajským zastupitelstvem dne 24.06.2004 usnesením č. ZK 112/06/04. Naplnění požadavků Zadání ÚP VÚC KK je předmětem vlastního zpracování konceptu řešení a je tedy součástí příslušných kapitol textu. V souladu se specifikací v dokumentu Zadání (bod 15.8.1.A.c) se proto v této kapitole zabýváme pouze těmi body, které nemohly být splněny, resp. jejichž naplnění přímo nespadá do předmětu řešení v úrovni územního plánu VÚC: Vysvětlení k jednotlivým bodům Zadání: 4.4.2 Vytvoření podmínek pro podporu stabilizace trvale žijících obyvatel a pro soustředění investic výrazněji do oblasti středního a vysokého školství, resp. rekvalifikačních programů. 6.1.6 Kromě rozvoje významných center osídlení zdůraznit i nutnost vytváření podmínek pro postupnou stabilizaci venkovského osídlení tak, aby bylo umožněno efektivní hospodaření v území, využití jeho přírodních zdrojů i péče o životní prostředí a krajinu. Vytvoření podmínek se v případě tvorby územně plánovací dokumentace vztahuje na návrh územních předpokladů pro zajištění uvedených cílů. Tato část úkolu byla splněna. Další podmínky ve formě dotací nebo úlev při provozování činností nebo zvýhodnění daňových odvodů, které mohou výrazně napomoci stabilizovat trvale bydlící obyvatelstvo ve venkovských sídlech, jsou předmětem politických programů a nespadají do oblasti územního plánování 4.9 Jednou z hlavních podmínek rozvoje území a zároveň smyslem uvedených specifických požadavků na řešení ÚP VÚC KK je zlepšení celkového image kraje v rámci ČR i v zahraničí. DTTO 5.22 Při návrhu optimální urbanistické struktury území zohlednit aktuální vývojové trendy ekonomické základny a z tohoto hlediska posoudit konkrétní známé rozvojové záměry, případně navrhnout nové. Problematika vývoje ekonomické základny je v podmínkách tržního hospodářství zpravidla předmětem důvěrných informací jednotlivých výrobních subjektů. Při zpracování uvedené sféry proto vycházíme z údajů Českého statistického úřadu a programových dokumentů Karlovarského kraje. Vyhodnocení uvedených podkladů dává komplexní přehled o prioritách a potřebách zajištění dostatečné nabídky ploch pro néové potenciální investory a tím i zvýšení nabídky pracovních příležitostí viz kap. d.03. 6.1.11 Pro návrh rozvoje rekreačních a sídelních funkcí v území využít stávající sídelní strukturu bez rozptylování zástavby do volné krajiny. Požadavek Zadání je splněn s výjimkou rozvojového rekreačního prostoru okolí nového jezera Medard Libík západně od Sokolova, kde se rozvoj rekreační, obytné i obslužné sféry předpokládá na nezastavěných plochách zčásti na rekultivovaných pozemcích povrchové těžbě. 6.1.13 Rezervovat plochy pro lokalizaci nadmístní veřejné infrastruktury a vytvořit tím podněty a nové možnosti rozvoje obcí. V rámci konceptu ÚP VÚC je proveden návrh koridorů technické infrastruktury, která je zahrnuta do veřejně prospěšných staveb. Koridory s ohledem na měřítko zpracování dokumentace daleko přesahují šířku ochranných pásem i potřebu ploch pro objekty infrastruktury (VDJ, TS, RS) jsou vymezeny v šíři 50 až 100m. Pokud uvedená šíře koridoru nepokrývá potřebu zdrojového nebo cílového objektu, je potřebná plocha vymezena samostatně. UK-24 Strana 13/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 8.10.8 Zohlednti známá k vyhlášení připravovaná chráněná území (CHKO Český les). To se týká i mezinárodní spolupráce v řadě pohraničních oblastí Krušných hor i Českého lesa. Po prověření známých záměrů konstatujeme: návrh CHKO Český les je vymezen mimo řešené území Karlovarského kraje. 10.9.5 V P+R jsou zapracovány následující záměry rozvojových lokalit, které budou po posouzení jejich významu případně zapracovány do ÚP VÚC KK. Přesné umístění bude následně řešeno v ÚPD obcí. Po ověření zpřesnění koncepce rozvojových ploch nadmístního významu byly z výčtu sledovaného v rámci fáze P+R vypuštěny lokality: - Průmyslová zóna Chodov - Vintířovská - Průmyslová zóna Toužim sever - Průmyslová zóna Otovice Jedná se o lokality menšího rozsahu, jejichž dopravní dostupnost a význam nedosahuje potřebných parametrů. Lokality byly vypuštěny mj. i s ohledem na dostatečnou nabídku jiných vhodnějších ploch nadmístního významu. 10.9.6 Dále budou posouzeny mimo jiné také následující lokality, které nebyly v P+R: Mariánské Lázně kasárna; Jenišov Pod Rohem; Krásná podél silnice na Štítary; Žlutice v okolí města, u silnice I/6 v k.ú. Knínice; Teplá areál bývalé Jitony; a další opuštěné či méně využívané průmyslové areály v okolí Sokolova, Březové a Dolního Rychnova. Do řešení nebyly z výše uvedených zahrnuty lokality: - Jenišov Pod Rohem - Krásná - Teplá Odůvodnění viz bod 10.9.5; Naopak do řešení byly v souladu s nejnovějšími trendy k prověření variantně zahrnuty další dvě lokality v dostupnosti Žluticka a Valečska: - hospodářský park Verušičky - hospodářský park Bochov 11.2.9 Vyřešit střet koridoru pro upřesnění dopravní trasy přeložky silnice I/20 v úseku Toužim Žalmanov se stávajícím letištěm Toužim Přílezy. Trasa přeložky I/20 je ve sledovaném úseku stabilizovaná a v průchodu ochranným pásmem vzletového a přistávacího koridoru letiště Toužim je možné ji s ohledem na topografické poměry zahloubit, takže nedojde k přímému narušení vzletových rovin. 11.2.12 V etapě konceptu vyhodnotit možné varianty silničního spojení přeložky silnice I/25 Ostrov Boží Dar, a to s ohledem na: 1) budoucí intenzitu dopravy v souvislosti se změnami silniční sítě sousední oblasti Ústeckého kraje; 2) zvažované otevření hraničního přechodu Boží Dar Oberwiesenthal pro dopravu do 3,5 t; 3) vzrůstající rekreačně-sportovní význam oblasti Božího Daru, Klínovce a Jáchymova. V konceptu ÚP VÚC je trasa komunikace I/25 ponechána ve stávající stopě s možnostmi řešení lokálních dopravních závad drobnými směrovými a výškovými úpravami. Varianta přeložky komunikace do nové trasy je vypuštěna s ohledem na neúměrné techniké a ekonomické nároky stavby, střety s ochranou přírody a v neposlední řadě s ohledem na doporučované omezení dopravního toku pouze pro regionální styk. Tento režim bude nutné po otevření, resp. zrušení přechodu řešit dopravními opatřeními na vybraných úsecích trasy (viz kap. f.01.1). 11.2.16 V případě potřeby vyplývající z řešení pokynu odst. 10.11.8. tohoto zadání prověřit možnosti dopravního spojení obce Kyselka se silnicí I. třídy nebo rychlostní komunikací Po prověření terénních podmínek a možností dané lokality konstatujeme, že převedení dopravy ze stáčírny Mattoni na komunikaci I. Třídy nebo rychlostní komunikaci v jiné než stávající stopě by Strana 14/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 si vyžádalo neúměrné technické a ekonomicky velmi náročné řešení. Z tohoto důvodu byla varianta nové trasy hodnocena jako nereálná a z řešení vypuštěna. 11.4.5 Navrhnout plochu pro rozšíření mezinárodního letiště Karlovy Vary a posoudit vliv zvýšení provozu. Podle posledních informací již mezinárodní letiště Karlovy Vary plochu pro prodloužení vzletové a přistávací dráhy získalo a ochranné pásmo letiště je přejato a vyhlášeno již s jejím zahrnutím. Proto není plocha zahrnuta do výčtu ploch nadmístního významu a vyhodnocena z hlediska vlivu na půdní fond. 11.12.5 Na základě dostupných podkladů (např. energetické koncepce) zohlednit záměry týkající se vhodných lokalit a podmínek pro umístění a využití obnovitelných a alternativních zdrojů energie v regionálním měřítku a to tak, aby nedošlo k narušení krajinného rázu a kvality jednotlivých složek životního prostředí. 11.12.6 Zohlednit omezující faktory limitující umístění větrných elektráren (údaje o síle větru a charakteru větrného proudění, ochraně území z hlediska ochrany přírody a krajiny, ochranná pásma vodních zdrojů a přírodních léčivých zdrojů, dobývací prostory, chráněná ložisková území, výhradní ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území, vzdálenost od zastavěných a zastavitelných území, dodržení hodnot hluku, atd.). Na základě těchto informací a dostupných podkladů vymezit plochy vhodné pro výstavbu větrných elektráren a jejich farem především v oblastech Krušné hory - západ, Toužimsko a Chebsko. Zároveň prověřit možnost vhodného napojení do soustavy distribuční a přenosové sítě, případně navrhnout její posílení, ev. výstavbu nových zařízení. K dvěma uvedeným bodům: Plochy pro eventuální výstavbu větrných elektráren jsou v konceptu ÚP VÚC zapracovány z předaných podkladů (viz výkres č.2). Současně je však třeba konstatovat, že jejich vymezení mnohdy není zcela ve shodě s připravovaným metodickým pokynem MMR ČR a MŽP ČR ke koordinaci řešení vysokých větrných elektráren v ÚPD a v ÚPP a to zejména ohledně vzdáleností od obytného zastavěného území, apod. Požadavky uvedeného pokynu navíc významně překračují možnou míru podrobnosti zpracování ÚPD v úrovni VÚC zejména vzhledem nedostupnosti potřebných podkladů v digitální formě a tedy vzhledem k neúměrným nárokům na korektní vyhodnocení těchto ploch. UK-24 Strana 15/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Strana 16/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 d. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Cíle a úkoly územního plánování jsou specifikovány v oddílu 1 první části Stavebního zákona (č.50/76 Sb.) v platném znění: 1: (1) Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu i jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. (2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek půdy, vody a ovzduší. V souladu s těmito požadavky je cílem řešení územního plánu velkého územního celku koordinace zájmů ekologie krajiny, ochrany přírody a nerostných surovin se zájmy využití území a územního rozvoje sídelní struktury z hlediska nadmístního, regionálního nebo nadregionálního při zajištění vhodných podmínek pro přiměřený populační růst a sociální prostředí kraje. Hledání vyváženého stavu těchto tří hlavních faktorů bude v případě Karlovarského kraje ovlivněno územními souvislostmi a vztahy k sousedním regionům. Bližší specifikace úkolů územního plánování dle 2 Stavebního zákona je přiměřeně k charakteru a měřítku zpracování územního plánu velkého územního celku naplněna v jeho následujících částech: 2: (1) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti: a) stanoví limity využití území (viz kap. e: Limity využití území nadmístního významu, kap. f: návrh dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, kap. g: vymezení přípustných ploch pro dobývání ložisek nerostů, kap. h: návrh regionálního a nadregionálního ÚSES textové části); b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území v úrovni územního plánu velkého územního celku je tento bod plněn především z hlediska veřejných zájmů a potřeb nadmístního významu. Dokument vytváří předpoklady pro zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, s ohledem na na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek půdy, vody a ovzduší (viz kap. c: Návrh rozvoje sídelní struktury a zhodnocení rozvojových předpokladů vybraných měst a obcí, a kap. d: Návrh uspořádání území, vymezení významných rozvojových ploch nadmístního významu ); c) určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití v úrovni ÚP VÚC je možné nezbytnost těchto opatření orientačně vyvodit na základě vymezení koridorů a ploch veřejně prospěšných staveb (viz kap. i: Vymezení koridorů a ploch veřejně prospěšných staveb ); d) vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem v úrovni ÚP VÚC pro jevy nadřazené místnímu významu (viz kap. b: Základní podmínky vývoje území a ochrany jeho přírodních, civilizačních a kulturních hodnot ); e) určuje zásahy a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby v ÚP VÚC jen v hlavních zásadách pro jevy nadmístního významu (viz již uvedená kap. c: Návrh rozvoje sídelní struktury a zhodnocení rozvojových předpokladů vybraných měst a obcí, a kap. d: Návrh uspořádání území, vymezení významných rozvojových ploch nadmístního významu ); f) posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v území - v úrovni ÚP VÚC pouze v rozsahu kap. j: Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení a vyhodnocení vlivů na životní prostředí a samostatného elaborátu SEA (není řešen detail návrhu nezbytného rozsahu staveb a podmiňujících opatření) ; g) řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci (v rámci ÚP VÚC se tento detail neřeší a je ponechán k dořešení v podrobnějším stupni projektové dokumentace); UK-24 Strana 17/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 h) navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj v úrovni ÚP VÚC v rámci stanovení urbanistické koncepce rozvoje sídelní struktury a při vymezení prostorů s preferencí vybraných funkcí (viz kap. c: Návrh rozvoje sídelní struktury a zhodnocení rozvojových předpokladů vybraných měst a obcí, a kap. d: Návrh uspořádání území, vymezení významných rozvojových ploch nadmístního významu, dále pak viz kap. g: Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů ); i) vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území v úrovni ÚP VÚC pro investice nadmístního významu (viz kap. d: Návrh uspořádání území, vymezení významných rozvojových ploch nadmístního významu a kap. f: Návrh dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu ); j) navrhuje pořadí výstavby a využití území v rámci ÚP VÚC jsou stanoveny rámcové podmínky pro posloupnost investičních celků a akcí nadmístního významu (viz např. kap. d) Návrh uspořádání území, vymezení významných rozvojových ploch nadmístního významu, kap f: Návrh dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, ); k) navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území v ÚP VÚC je daná problematika řešena v úrovni koordinace infrastruktury a limitů využití území; l) vymezuje... požadavky ochrany obyvatelstva (viz kap. k: Návrh řešení požadavků civilní ochrany ). S ohledem na specifika Karlovarského kraje a jeho polohu v rámci České republiky se úkoly územně plánovací dokumentace v úrovni VÚC soustředí především na problematiku dopravní infrastruktury a propojení české kotliny se Saskem a Bavorskem v SRN, dále na oblast lázeňství a rekreace, na revitalizaci ploch po povrchové těžbě a na vytvoření nabídky komerčních ploch pro oživení hospodářské sféry (náhrada pracovních příležitostí za útlum těžby). Souhrnně má nová dokumentace přispět k vytvoření nového image kraje v souvislosti s nabídkou nových aktivit a využitím atraktivit krajiny. Strana 18/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU UK-24 Strana 19/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Strana 20/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 a) VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Řešeným územím ÚP VÚC KK je celé území Karlovarského kraje. Je tvořeno správními obvody třech okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov), sedmi obcí s rozšířenou působností (Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov a Sokolov), čtrnácti pověřených obcí (Aš, Horní Slavkov, Cheb, Chodov, Karlovy Vary, Kraslice, Kynšperk nad Ohří, Loket, Mariánské Lázně, Nejdek, Ostrov, Sokolov, Toužim a Žlutice) a územím 132 obcí, které se skládají z 562 katastrálních území a člení se na 476 částí obcí. Celková výměra řešeného území činí 3.314,4 km 2. Řešené území je v souladu s požadavky odst. I/B/a) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 135/2001 Sb. a podle požadavku Zadání v bodu 12.1.1 vymezeno po katastrálních územích. Přehled katastrálních území řešeného území řazených dle obcí a obcí s rozšířenou působností je uveden v následující tabulce. obec s č. obec č. katastrální území rozšířenou působností Aš 1 Aš 1 Aš 2 Dolní Paseky 3 Doubrava u Aše 4 Horní Paseky 5 Kopaniny 6 Mokřiny 7 Nebesa 8 Nový Žďár 9 Vernéřov u Aše 2 Hazlov 10 Hazlov 11 Lipná u Hazlova 12 Otov u Hazlova 13 Polná u Hazlova 14 Skalka u Hazlova 15 Táborská 16 Výhledy 3 Hranice 17 Hranice u Aše 18 Pastviny u Studánky 19 Studánka u Aše 20 Trojmezí 4 Krásná 21 Krásná 22 Štítary u Krásné 23 Újezd u Krásné 5 Podhradí 24 Podhradí u Aše Cheb 6 Dolní Žandov 25 Brtná u Dolního Žandova 26 Dolní Žandov 27 Horní Žandov 28 Podlesí u Dolního Žandova 29 Salajna 30 Úbočí u Dolního Žandova 7 Františkovy 31 Dlouhé Mosty Lázně Cheb Františkovy 32 Františkovy Lázně Lázně 33 Horní Lomany 34 Jedličná 35 Krapice 36 Slatina u Františkových Lázní 37 Žírovice 8 Cheb 38 Bříza nad Ohří 39 Cetnov 40 Dolní Dvory 41 Dolní Pelhřimov 42 Dřenice u Chebu 43 Háje u Chebu obec s č. obec č. katastrální území rozšířenou působností 44 Horní Dvory 45 Hradiště u Chebu 46 Cheb 47 Chvoječná 48 Jindřichov u Tršnic 49 Klest 50 Loužek 51 Podhoří u Chebu 52 Podhrad 53 Skalka u Chebu 54 Starý Hrozňatov 55 Střížov u Chebu 56 Tršnice 9 Křižovatka 57 Křižovatka 58 Mostek u Křižovatky 59 Nová Ves u Křižovatky 10 Libá 60 Dobrošov u Libé 61 Dubina Cheb Libá 62 Hůrka u Libé 63 Libá 64 Lužná u Františkových Lázní 65 Pomezná 66 Rybáře u Libé 11 Lipová 67 Dolní Lažany u Lipové 68 Dolní Lipina 69 Doubrava u Lipové 70 Horní Lažany u Lipové 71 Horní Lipina 72 Kozly u Lipové 73 Lipová u Chebu 74 Mechová 75 Mýtina 76 Mýtina I 77 Oldřichov u Lipové 78 Palič 79 Stebnice 80 Žírnice 12 Luby 81 Dolní Luby 82 Horní Luby 83 Luby I 84 Luby II 85 Opatov u Lubů 86 Výspa 13 Milhostov 87 Děvín 88 Dolní Částkov UK-24 Strana 21/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 obec s č. obec č. katastrální území rozšířenou působností 89 Doubrava 90 Hluboká u Milhostova 91 Milhostov 92 Vackovec 14 Milíkov 93 Malá Šitboř 94 Milíkov u Mariánských Lázní 95 Mokřina 96 Těšov u Milíkova 97 Úval 98 Velká Šitboř 15 Nebanice 99 Hartoušov 100 Hněvín 101 Nebanice 102 Vrbová 16 Nový Kostel 103 Bor u Kopaniny 104 Božetín 105 Čižebná 106 Horka u Milhostova 107 Hrzín u Nového Kostela 108 Kopanina 109 Lesná u Nového Kostela 110 Mlýnek 111 Nový Kostel 112 Smrčí u Nového Kostela 113 Svažec 17 Odrava 114 Dobroše 115 Mostov 116 Obilná 117 Odrava 118 Potočiště 18 Okrouhlá 119 Jesenice u Chebu 120 Okrouhlá u Chebu 19 Plesná 121 Lomnička u Plesné 122 Plesná 123 Smrčina 124 Šneky 125 Vackov 20 Pomezí nad 126 Dolní Hraničná Ohří 127 Pomezí nad Ohří 128 Tůně Cheb 21 Poustka 129 Ostroh 130 Poustka u Františkových Lázní 22 Skalná 131 Skalná 132 Starý Rybník 133 Suchá u Skalné 134 Velký Rybník u Skalné 135 Vonšov 23 Třebeň 136 Doubí u Třebeně 137 Dvorek 138 Horní Ves u Třebeně 139 Chocovice 140 Lesina 141 Nový Drahov 142 Povodí 143 Třebeň 144 Vokov u Třebeně 24 Tuřany 145 Lipoltov 146 Tuřany u Kynšperku nad Ohří 25 Velký Luh 147 Velký Luh 26 Vojtanov 148 Mýtinka u Poustky 149 Vojtanov 150 Zelený Háj Karlovy Vary 27 Andělská Hora 151 Andělská Hora Strana 22/194 obec s rozšířenou působností Karlovy Vary č. obec č. katastrální území 28 Bečov nad 152 Bečov nad Teplou Teplou 153 Krásný Jez 154 Vodná u Bečova nad Teplou 29 Bochov 155 Bochov 156 Bražec u Bochova 157 Číhaná u Javorné 158 Dlouhá Lomnice 159 Herstošice 160 Javorná u Toužimi 161 Jesínky 162 Kozlov 163 Mirotice u Kozlova 164 Německý Chloumek 165 Nové Kounice 166 Pávice 167 Pěčkovice 168 Polom u Údrče 169 Rybničná 170 Sovolusky u Bochova 171 Teleč 172 Těšetice u Bochova 173 Údrč 30 Božičany 174 Božičany 31 Březová 175 Březová 32 Černava 176 Černava 177 Rájec u Černavy 33 Čichalov 178 Čichalov 179 Kovářov u Žlutic 180 Mokrá u Chyší 181 Štoutov 34 Dalovice 182 Dalovice 183 Všeborovice 184 Vysoká u Dalovic 35 Děpoltovice 185 Děpoltovice 186 Nivy 36 Hory 187 Hory u Jenišova 37 Hradiště 188 Bražec u Hradiště 189 Doupov u Hradiště 190 Radošov u Hradiště 191 Tureč u Hradiště 192 Žďár u Hradiště 38 Chodov 193 Chodov u Bečova n/teplou 39 Chyše 194 Čichořice 195 Chyše 196 Jablonná u Chyší 197 Podštěly 198 Radotín u Chyší 199 Žďárek u Chyší 40 Jenišov 200 Jenišov 41 Karlovy Vary 201 Bohatice 202 Cihelny 203 Čankov 204 Doubí u Karlových Var 205 Drahovice 206 Dvory 207 Karlovy Vary 208 Olšová Vrata 209 Počerny 210 Rosnice u Staré Role 211 Rybáře 212 Sedlec u Karlových Var 213 Stará Role 214 Tašovice 215 Tuhnice 42 Kolová 216 Háje u Karlových Var 217 Kolová UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 obec s rozšířenou působností Karlovy Vary č. obec č. katastrální území 43 Krásné Údolí 218 Krásné Údolí 219 Odolenovice 44 Kyselka 220 Kyselka 221 Nová Kyselka 222 Radošov u Kyselky 45 Mírová 223 Mírová 46 Nejdek 224 Bernov 225 Fojtov 226 Lesík 227 Lužec u Nejdku 228 Nejdek 229 Oldřichov u Nejdku 230 Pozorka u Nejdku 231 Suchá u Nejdku 232 Tisová u Nejdku 233 Vysoká Štola 47 Nová Role 234 Jimlíkov 235 Mezirolí 236 Nová Role 48 Nové Hamry 237 Jelení u Nových Hamrů 238 Nové Hamry 49 Otovice 239 Otovice u Karlových Var 50 Otročín 240 Brť 241 Měchov 242 Otročín 243 Poseč 244 Tisová u Otročína 51 Pila 245 Pila 52 Pšov 246 Borek u Štědré 247 Chlum u Novosedel 248 Kobylé 249 Kolešov u Žlutic 250 Močidlec 251 Novosedly u Žlutic 252 Pšov u Žlutic 253 Semtěš u Žlutic 53 Sadov 254 Bor u Karlových Var 255 Lesov 256 Podlesí u Sadova 257 Sadov 258 Stráň 54 Smolné Pece 259 Smolné Pece 55 Stanovice 260 Dražov 261 Hlinky 262 Stanovice 56 Stružná 263 Horní Tašovice 264 Stružná 265 Žalmanov 57 Šemnice 266 Pulovice 267 Sedlečko u Karlových Var 268 Šemnice 58 Štědrá 269 Brložec u Štědré 270 Domašín u Zbraslavi 271 Lažany u Štědré 272 Mostec 273 Prohoř 274 Přestání 275 Štědrá 276 Zbraslav u Štědré 59 Teplička 277 Teplička 60 Toužim 278 Bezděkov u Prachomet 279 Branišov 280 Dobrá Voda u Toužimi 281 Dřevohryzy 282 Kojšovice 283 Komárov u Štědré 284 Kosmová obec s č. obec č. katastrální území rozšířenou působností 285 Lachovice 286 Luhov u Toužimi 287 Nežichov 288 Políkno u Toužimi 289 Prachomety 290 Radyně 291 Smilov u Štědré 292 Toužim 293 Třebouň 61 Útvina 294 Český Chloumek 295 Chylice u Útviny 296 Přílezy 297 Sedlo u Toužimi 298 Svinov u Toužimi 299 Útvina 62 Valeč 300 Jeřeň 301 Kostrčany 302 Nahořečice 303 Valeč v Čechách 304 Velký Hlavákov 63 Verušičky 305 Budov 306 Hřivínov 307 Luka u Verušiček 308 Týniště 309 Vahaneč 310 Verušičky 311 Záhoří u Verušiček 64 Vrbice 312 Skřipová 313 Vrbice u Valče 65 Vysoká Pec 314 Rudné 315 Vysoká Pec u Nejdku 66 Žlutice 316 Knínice u Žlutic 317 Mlyňany 318 Protivec u Žlutic 319 Ratiboř u Žlutic 320 Skoky u Žlutic 321 Verušice 322 Veselov 323 Vladořice 324 Záhořice 325 Žlutice Kraslice 67 Bublava 326 Bublava 68 Jindřichovice 327 Háj u Jindřichovic 328 Heřmanov v Krušných horách 329 Hradecká 330 Jindřichovice v Kr. horách Kraslice Jindřichovice 331 Loučná v Krušných horách 332 Mezihorská 333 Poušť 334 Stará 69 Kraslice 335 Černá u Kraslic 336 Čirá 337 Hraničná 338 Kámen u Kraslic 339 Kostelní 340 Kraslice 341 Krásná u Kraslic 342 Liboc u Kraslic 343 Mlýnská 344 Počátky u Kraslic 345 Sněžná 346 Tisová u Kraslic 347 Valtéřov u Kraslic 348 Zelená Hora u Kraslic 70 Oloví 349 Hory u Oloví 350 Nové Domy 351 Oloví UK-24 Strana 23/200

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 obec s č. obec č. katastrální území rozšířenou působností 352 Studenec u Oloví 71 Přebuz 353 Chaloupky u Přebuze 354 Přebuz 355 Rolava 72 Rotava 356 Rotava 357 Smolná 73 Stříbrná 358 Nová Ves u Kraslic 359 Stříbrná 74 Šindelová 360 Krásná Lípa u Šindelové 361 Milíře u Šindelové 362 Obora u Šindelové 363 Ptačí 364 Šindelová Mariánské 75 Drmoul 365 Drmoul Lázně 76 Lázně 366 Lázně Kynžvart Kynžvart 367 Lazy Mariánské Lázně Strana 24/194 77 Mariánské Lázně 368 Chotěnov u Mariánských Lázní 369 Mariánské Lázně 370 Stanoviště u Mariánských Lázní 371 Úšovice 78 Mnichov 372 Mnichov u Mariánských Lázní 373 Rájov u Mariánských Lázní 374 Sítiny 79 Ovesné 375 Ovesné Kladruby Kladruby 376 Vysočany u Ovesných Kladrub 80 Prameny 377 Prameny 81 Stará Voda 378 Háj u Staré Vody 379 Jedlová u Staré Vody 380 Nové Mohelno 381 Slatina u Staré Vody 382 Stará Voda u Mariánských Lázní 383 Vysoká u Staré Vody 82 Teplá 384 Babice u Poutnova 385 Beranov 386 Beranovka 387 Beroun u Starého Sedla 388 Bezvěrov u Teplé 389 Bohuslav u Poutnova 390 Číhaná u Poutnova 391 Heřmanov u Starého Sedla 392 Horní Kramolín Teplá 393 Hoštěc 394 Jankovice 395 Kladruby u Beranova 396 Klášter Teplá 397 Křepkovice 398 Mrázov 399 Nezdice u Křepkovic 400 Pěkovice 401 Popovice u Poutnova 402 Poutnov 403 Rankovice 404 Rankovice 405 Služetín u Poutnova 406 Staré Sedlo u Teplé 407 Teplá 408 Zahrádka u Starého Sedla 83 Trstěnice 409 Horní Ves u Mariánských Lázní 410 Skelné Hutě obec s č. obec č. katastrální území rozšířenou působností 411 Trstěnice u Mariánských Lázní 84 Tři Sekery 412 Chodovská Huť 413 Krásné u Tří Seker 414 Plánská Huť 415 Tachovská Huť 416 Tři Sekery u Kynžvartu 417 Tři Sekery u Tachova 85 Valy 418 Valy u Mariánských Lázní 86 Velká 419 Klimentov Hleďsebe 420 Malá Hleďsebe 421 Velká Hleďsebe 87 Vlkovice 422 Martinov u Mariánských Lázní 423 Vlkovice u Mariánských Lázní 88 Zádub-Závišín 424 Milhostov u Mariánských Lázní 425 Zádub 426 Závišín Ostrov 89 Abertamy 427 Abertamy 428 Hřebečná 90 Boží Dar 429 Boží Dar 430 Ryžovna 91 Hájek 431 Hájek u Ostrova 432 Nová Víska u Ostrova 92 Horní Blatná 433 Horní Blatná 93 Hroznětín 434 Bystřice u Hroznětína 435 Hroznětín 436 Odeř 437 Ruprechtov u Hroznětína 94 Jáchymov 438 Jáchymov 439 Popov u Jáchymova 95 Krásný Les 440 Damice 441 Krásný Les 442 Léno 443 Plavno 444 Vrch 96 Merklín 445 Lípa 446 Merklín u Karlových Var 447 Oldřiš u Merklína 448 Pstruží u Merklína 97 Ostrov 449 Arnoldov 450 Dolní Žďár u Ostrova 451 Hanušov 452 Hluboký 453 Horní Žďár u Ostrova 454 Kfely u Ostrova 455 Květnová Ostrov Ostrov 456 Maroltov 457 Mořičov 458 Ostrov nad Ohří 459 Vykmanov u Ostrova 98 Pernink 460 Pernink 99 Potůčky 461 Potůčky 100 Stráž nad Ohří 462 Boč 463 Korunní 464 Malý Hrzín 465 Osvinov 466 Peklo 467 Smilov nad Ohří 468 Srní u Boče 469 Stráž nad Ohří 101 Velichov 470 Velichov 102 Vojkovice 471 Jakubov 472 Vojkovice nad Ohří Sokolov 103 Březová 473 Arnoltov 474 Březová u Sokolova UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 obec s č. obec č. katastrální území rozšířenou působností 475 Bystřina 476 Kamenice u Březové 477 Kostelní Bříza 478 Krásná Lípa u Březové 479 Lobzy u Březové 480 Ostrov u Březové 481 Paseka u Březové 482 Rudolec u Březové 483 Smrkovec u Březové 484 Studánka u Březové 485 Tisová u Sokolova 486 Žitná u Březové 104 Bukovany 487 Bukovany u Sokolova 105 Citice 488 Citice 489 Hlavno 106 Dasnice 490 Dasnice 107 Dolní Nivy 491 Boučí 492 Dolní Nivy 493 Horní Nivy 494 Horní Rozmyšl 108 Dolní Rychnov 495 Dolní Rychnov 109 Habartov 496 Habartov 497 Horní Částkov 498 Lítov 110 Horní Slavkov 499 Bošířany 500 Horní Slavkov 501 Kfely u Horního Slavkova 502 Ležnice 503 Ležnička 504 Třídomí 111 Chlum Svaté 505 Chlum Svaté Maří Maří 112 Chodov 506 Dolní Chodov 507 Stará Chodovská 113 Josefov 508 Luh nad Svatavou 509 Radvanov 114 Kaceřov 510 Horní Pochlovice 511 Kaceřov u Kynšperka nad Ohří 115 Krajková 512 Dolina u Krajkové 513 Hrádek u Krajkové 514 Krajková Sokolov Krajková 515 Květná u Krajkové 516 Leopoldovy Hamry 517 Libnov 518 Markvarec u Krajkové 116 Královské 519 Královské Poříčí Poříčí 117 Krásno 520 Dolní Hluboká 521 Háje nad Teplou 522 Krásno nad Teplou 523 Milešov 118 Kynšperk nad 524 Dolní Pochlovice Ohří 525 Chotíkov u Kynšperka nad Ohří 526 Kamenný Dvůr 527 Kynšperk nad Ohří 528 Liboc u Kynšperka 529 Štědrá u Kynšperka nad Ohří 530 Zlatá u Kynšperka 119 Libavské Údolí 531 Libavské Údolí 120 Loket 532 Dvory u Lokte 533 Loket 534 Nadlesí 535 Údolí u Lokte 121 Lomnice 536 Lomnice u Sokolova 537 Týn u Lomnice obec s rozšířenou působností č. obec č. katastrální území 122 Nová Ves 538 Louka u Mariánských Lázní 539 Nová Ves u Sokolova 123 Nové Sedlo 540 Chranišov 541 Loučky u Lokte 542 Nové Sedlo u Lokte 124 Rovná 543 Bystřina u Rovné 544 Čistá u Rovné 545 Krásná Lípa u Rovné 546 Milíře u Rovné 547 Rovná u Sokolova 548 Vranov u Rovné 125 Sokolov 549 Hrušková 550 Novina u Sokolova 551 Sokolov 552 Vítkov u Sokolova 126 Staré Sedlo 553 Staré Sedlo u Sokolova 127 Svatava 554 Čistá u Svatavy 555 Svatava 128 Šabina 556 Šabina 129 Tatrovice 557 Křemenitá 558 Spomyšl u Vřesové 559 Tatrovice 130 Těšovice 560 Těšovice 131 Vintířov 561 Vintířov u Sokolova 132 Vřesová 562 Vřesová UK-24 Strana 25/200

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Strana 26/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 b) ZÁKLADNÍ PODMÍNKY VÝVOJE ÚZEMÍ A OCHRANY JEHO PŘÍRODNÍCH, CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT Návrh uspořádání území Karlovarského kraje vychází z analýzy jeho dosavadního využití a respektování přírodních, civilizačních a kulturních hodnot nadmístního významu. O uvedených kvalitách se pojednává zpravidla v jednotlivých kapitolách textu, které uvádíme vždy v závorce za heslem. Jedná se zejména o následující hodnoty: - velký rozsah přírodních léčivých zdrojů (d.04.1; d.04.4; d.05; e.01.3); - vysoký počet chráněných území přírody (b.02; d.06.1); - přírodní zajímavosti (b.02; d.06.1); - velký podíl zalesnění (j.02); - koncentrace lázeňských míst a center cestovního ruchu (d.04); - množství kulturních, historických a technických památek (b.04); - vysoká kvalita životního prostředí (b.03); - kvalita zemědělské půdy v některých oblastech (d.06.3); - značné nerostné bohatství (g; d.06.5); - potenciál obnovitelných zdrojů energie (f.03.4); - hustá silniční a železniční síť (f.01); - mezinárodní letiště a četná vnitrostátní letiště (f.01); b.01 Podmínky dané významem a funkcí řešeného území v osídlení Čech a jeho vnější vztahy Karlovarský kraj leží zcela na západním okraji České republiky a hraničí s krajem Plzeňským a Ústeckým v Čechách a s Bavorskem a Saskem ve Spolkové republice Německo. Okresy Karlovarského kraje (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov) tvoří historickou hranici České kotliny. Hraniční poloha oblasti v západním cípu Čech tvořila vždy tranzitní území pro cestovatele, kupce i dobrodruhy a její osídlení vznikalo pomaleji než v centrální části Čech. Díky historickému vývoji a styku několika národností a také díky tradici lázeňství evropského významu bylo Karlovarsko multikulturní a mnohonárodnostní oblastí, v níž se po staletí prolínal vliv a živel český i německý a to až do doby, kdy dvě rychle po sobě jdoucí totalitní moci tuto křehkou rovnováhu tvrdě narušily. Vymezení území Sudet těsně před druhou světovou válkou vedlo v nedávné historii k první významnější vlně odlivu tehdy českého obyvatelstva směrem do vnitrozemí, aby brzy po válce přišla vlna opačného směru, která znamenala stejně tvrdý odliv obyvatel národnosti německé. Demografické údaje o počtu a složení obyvatel dané oblasti jsou vcelku jednoznačné. Současná struktura osídlení a složení obyvatel tedy není výsledkem přirozeného vývoje oblasti, ale daleko spíš výsledkem politických kroků zaměřených jak na znovuosídlení, tak i na získání pracovních sil do nově se rozrůstajícího těžkého průmyslu především těžby. Za poslední půlstoletí je možné specifikovat v kraji mnoho protikladů: na jedné straně ojedinělé hodnoty a kvality krajiny (10 přírodních parků, jednu stávající a další navrženou chráněnou krajinnou oblast a velké množství maloplošných chráněných území podrobněji viz b.02), na straně druhé rozsáhlá dosud zčásti devastovaná území jako důsledek povrchové těžby; města lázeňská reprezentačního charakteru a města s těžkým průmyslem chemickým, energetickým i opuštěné průmyslové areály tzv. brownfields; lokality cestovního ruchu a rekreační centra vedle sídel s pověstí politických káznic a trestaneckých táborů socialistické éry. Uvedené protiklady a změna politického klimatu vytvářejí zcela nové předpoklady a potenciál pro rozvoj Karlovarského kraje. Postupný útlum povrchové těžby vytváří sice problémovou situaci v oblasti zaměstnanosti, na straně druhé však umožňuje již dnes směřovat nové síly do oblasti revitalizace krajiny, ekologicky orientovaného výzkumu a aplikací alternativního zemědělství, do sféry ekologických energetických zdrojů, do oblasti školství a služeb, do rozvoje nabídky cestovního ruchu, lázeňství a rekreačního zázemí nadregionálního významu. Současně je třeba pro stabilizaci osídlení a obyvatel nabídnout nové pracovní příležitosti ve výrobně-hospodářské sféře. Právě pro uvedená odvětví má území Karlovarského kraje v současné době mimořádně příznivé podmínky. UK-24 Strana 27/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Poloha kraje prakticky v geografickém středu otevřené Evropy dává předpoklady pro optimální dostupnost nabízených služeb a atraktivit. Současné koncepce dopravní obsluhy vytvářejí předpoklady pro zvýšení kvality dopravních služeb a celkové prokrvení hlavních regionálních os, center a středisekregionálního rozvoje. Řešeným územím prochází páteřové komunikační tahy propojující centrální část Čech a Prahu s Německem a západní Evropou. Jedná se zejména o silnici I/6, která má v úseku Karlovy Vary Praha jednoznačně charakter radiály dominantního republikového centra vyššího řádu. V Podkrušnohorském úseku Karlovy Vary Sokolov Cheb Pomezí SRN však zastává ještě daleko podstatnější roli páteře hlavní regionální rozvojové osy osídlení, která pokračuje opačným severovýchodním směrem z Karlových Var po silnici I/13 do Ostrova, Stráže nad Ohří, Klášterce nad Ohří, Chomutova, Mostu, Teplic a Děčína. Za významné z hlediska silničního propojení lze pokládat ještě silnice I/21 (D5 Bor Mariánské Lázně Cheb Vojtanov SRN) a navazující tah I/64 (Cheb Františkovy Lázně Aš SRN). Hlavní železniční spojnici tvoří trať č. 170 (Praha Plzeň Cheb Pomezí nad Ohří SRN) zařazená do III. mezinárodního tranzitního koridoru. Mezi další celostátně významné železniční spojnice patří tratě č. 140 (Kadaň Karlovy Vary Cheb), č. 147 (Tršnice Františkovy Lázně Vojtanov Plesná SRN) a č. 148 (Cheb Františkovy Lázně Aš SRN) - podrobněji viz kap. f.01. b.02 Ochrana přírody a krajiny Ochranou přírody a krajiny se podle zákona č. 114/1992 Sb. 2 se rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny. Do ÚP VÚC Karlovarsko byly zapracovány z hlediska ochrany přírody a krajiny: 1. zvláště chráněná území 2. přírodní parky 3. Natura 2000 4. územní systém ekologické stability (ÚSES) viz kap. h) b.02.1 Zvláště chráněná území V řešeném území jsou zastoupena: a) chráněné krajinné oblasti (CHKO) b) maloplošná zvláště chráněná území: národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památky (NPP), přírodní rezervace (PR), přírodní památky (PP) a) Chráněné krajinné oblasti (zákon č. 114/1992 Sb. 25) jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle čtyř zón odstupňované ochrany. CHKO má zpracovaný Plán péče, který reguluje činnost v území. Zónování CHKO není trvalé, průběžně (cca po deseti letech) se může upravovat. Úpravy zónace jsou zpravidla nejvíce podmíněny změnami v přírodě, antropogenními vlivy a lesním hospodářským plánem. V řešeném území se nachází: Slavkovský les CHKO vyhlášená výnosem MK ČSR č.j. 7657/1974 Střední Poohří návrh Slavkovský les CHKO Slavkovský je území s převážně hornatým terénem v geografickém trojúhelníku Karlových Varů, Mariánských a Františkových Lázní. Vystupuje příkře nad Tachovskou brázdu, Chebskou a Sokolovskou pánev, na východě přechází pozvolna do Tepelské plošiny. Celé území Strana 28/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 má ráz paroviny. Nejvyšší vrcholy Slavkovského lesa Lesný a Lysina leží v poněkud zdvižené západní části. Významnou součástí lesů jihozápadní části Slavkovského lesa jsou rozlehlá rašeliniště vrchovištního typu s porosty borovice blatky a břízy pýřité s charakteristickými rašelinnými druhy. Rozsáhlé lesní komplexy spolu s rašeliništi vytváří ohromný přírodní vodní rezervoár. Ze vzácné a chráněné květeny je nejvýznačnější endemit rožec kuřičkolistý, vrba borůvkovitá, dále pak arnika horská, rosnatka okrouhlolistá, tučnice obecná, vzácné hadcové sleziníky, celá řada prstnatců aj. Z typické zvěře připomeňme jelena evropského, rasu západoevropskou, zvěř černou, srnčí, kunovité šelmy. Přežívá zde i populace tetřívka obecného a tetřeva hlušce. Pravidelně zde hnízdí čáp černý, zajímavostí je nejzápadnější výskyt sysla obecného. Celá oblast je protkána sítí turistických cest, která mimo přírodních pozoruhodností směřují i k lokalitám kulturně-historickým jako je např. premonstrátský klášter v Teplé, hrad Loket, hrad a zámek Bečov s relikviářem sv. Maura nebo zámek Kynžvart. V současné době je připravována změna hranic CHKO, která je zakreslena v grafické části. Území navrhovaná k vyčlenění z CHKO Slavkovský les: Název Charakteristika Přibližná plocha (km 2 ) Zastoupení zón odstupňované ochrany CHKO Kamenný dvůr (okres Sokolov) Převážně zcelené zemědělsky obdělávané pozemky s krajinářsky nepříliš významnou zástavbou (osada Zlatá). Jedinou cennější plochou je areál dnes již zpustlého zámku Kamenný dvůr se zanedbaným zámeckým parkem. Změna je navrhována v souvislosti s přeložkou silnice I/6 K. Vary - Cheb. 1,5 3. zóna 20% 4. zóna 80% Mariánské Lázně (okres Cheb a Tachov) Minimálně třetina plochy je zastavěné území (obytná a průmyslová část Mariánských Lázní, části osad Skláře a Stanoviště, čistička odpadních vod s biologickým dočišťovacím rybníkem), na čtvrtině plochy je letiště Mariánské Lázně - Skláře, zbytek je tvořen převážně zemědělskou půdou (pastviny, daňčí obora, bažantnice). 7,00 2. zóna 1% 3. zóna 4% 4. zóna 95% Území navrhovaná k začlenění do CHKO Slavkovský les Název (okres) Charakteristika Přibližná plocha (km 2 ) Odhad zastoupení zón odstupňované ochrany CHKO Andělská Hora (okres Karlovy Vary) Území bez lidských sídel tvořené z větší části lesními porosty na levém břehu Dubinského potoka a ekologicky stabilními plochami (převážně travnatými) navazujícími na obec Andělská Hora; značný podíl nelesní zeleně charakteristické pro Doupovské hory. 4,5 2. zóna 70% 3. zóna 30% UK-24 Strana 29/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Název (okres) Charakteristika Přibližná plocha (km 2 ) Odhad zastoupení zón odstupňované ochrany CHKO Rybničná Pila (okres Karlovy Vary) Téměř celé území bez lidských sídel (s výjimkou několika budov v osadách Pila a Rybničná) tvořené převážně lesními porosty na levém břehu potoka Javorná s výskytem řady zvláště chráněných druhů (m.j. hnízdiště čápa černého). Území je součástí přirozeného propojení Slavkovský les - Doupovské hory (regionální biokoridor ÚSES) a zahrnuje jedno maloplošné zvláště chráněné území. 4,5 2. zóna 95% 3. zóna 5% Loket (okres Sokolov) Téměř celé území bez lidských sídel (s výjimkou několika budov v osadách Nadlesí a Dvory) tvořené převážně lesními porosty na pravém břehu Kamenitého potoka a lesních komplexů vrchů Robič a Krudum. Velké zastoupení ploch mokřadního charakteru (včetně rašelinišť) a nelesních ploch se značným podílem porostů s přirozenou druhovou skladbou. Jedná se o část území, které bylo v 70. letech součástí tehdy připravované CHKO Slavkovský les, ale z důvodu plánovaného otevření povrchového hnědouhelného dolu Vítkov (ke které později nedošlo) bylo v průběhu vyhlašovacího řízení vyčleněno. 9,50 2. zóna 60% 3. zóna 40% Střední Poohří Uvažované CHKO zaujímá severovýchodní část řešeného území a dále pokračuje na okres Chomutov. Jádrem území je morfologicky výrazné údolí řeky Ohře s přilehlými částmi Doupovských a Krušných hor. Pestré geologické, geomorfologické, hydrogeologické a klimatické podmínky umožnily vznik výjimečné ekosystémové struktuře, od xerotermní vegetace skalních stepí v údolí Ohře až po až po horská prameniště a rašeliniště. Spektrum zjištěných druhů flory a fauny je široké s vysokým počtem zvláště chráněných druhů. Bohatost flory a fauny (zejména vznik travinnobylinných společenstev a křovinných sukcesních stádií) je podmíněna specifickým a dlouhodobým způsobem hospodaření ve vojenském výcvikovém prostoru. V rámci širších vtahů lze navrhované CHKO hodnotit jako ekologický stabilizátor, v krajině silně poškozené těžbou. CHKO představuje přírodně hodnotný předěl mezi Mosteckou a Sokolovskou pánví. Hranice CHKO Střední Poohří zakreslená v grafické části je pouze informativní a nelze vyloučit, že bude později ještě upravována. Na území VÚ Hradiště musí být vymezení uvažované CHKO Střední Poohří dohodnuto s AČR a vyznačeno případně v rámci samostatného úkolu ÚP VÚC VÚ Hradiště. b) Přehled maloplošných zvláště chráněných území Maloplošná zvláště chráněná území jsou převzata ze serveru Karlovarského kraje. Navržená MCHÚ z průzkumů. Národní přírodní památka (zákon č. 114/1992 Sb. 35) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku, stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. Strana 30/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 NPP- národní přírodní památky ČÍSLO NÁZEV ROZLOHA [ha] 811 Ciboušov 4,960 812 Doupňák 12,800 138 Jan Svatoš 1,950 182 Komorní hůrka 7,080 198 Křížky 4,010 1167 Lužní potok 123,000 618 Odlezelské jezero 68,300 676 Skalky skřítků 8,500 1261 Upolínová louka pod Křížky 17,770 543 Železná hůrka 3,500 Národní přírodní rezervace (zákon č. 114/1992 Sb. 28). Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace, stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.využívání národní přírodní rezervace je možné v případě že se jim uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí. V řešeném území se nacházejí tyto NPR: NPR národní přírodní rezervace ČÍSLO NÁZEV ROZLOHA [ha] 26 Božídarské rašeliniště 929,570 166 Kladské rašeliny 290,930 320 Pluhův bor 87,230 404 Soos 221,000 606 Úhošť 114,570 496 Velké jeřábí jezero 26,900 501 Velký močál 50,270 Přírodní památka (zákon č. 114/1992 Sb. 36). Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů vzácných nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku, stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. PP přírodní památky ČÍSLO NÁZEV ROZLOHA [ha] 45 Čedičová žíla Boč 1,330 1850 Čedičové varhany u Hlinek 0,690 1769 Čiperka 0,010 1142 Dominova skalka 6,610 577 Goethova skalka 2,570 605 Homolka 0,500 672 Kamenný hřib 0,080 1508 Kokrháč 9,290 1787 Koňský pramen 0,010 1258 Kynžvartský kámen 0,020 1003 Lokalita břízy ojcovské u Volyně 1,490 UK-24 Strana 31/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 ČÍSLO NÁZEV ROZLOHA [ha] 1003 Lokalita břízy ojcovské u Volyně 1,490 1506 Louka vstavačů u Černýše 1,100 1661 Milhostovské mofety 0,240 1852 Moučné pytle 0,610 1507 Mravenčák 1,500 289 Olšová vrata 3,790 1572 Prachomety 3,080 1542 Přebuzské vřesoviště 89,780 1542 Přebuzské vřesoviště 89,780 363 Rašeliniště Haar 9,870 1541 Rašovické skály 35,000 373 Rotava 0,400 825 Sfingy 0,600 952 Sirňák 3,160 1168 Studenec 2,780 459 U báby - U lomu 0,030 1220 U cihelny 3,250 628 Údolí Ohře 34,190 1571 Valeč 576,740 2048 Vernéřovské doly 0,260 675 Viklan 0,100 673 Vlčí jámy 1,500 610 Vysoký kámen 3,640 1534 Želinský meandr 174,470 Přírodní rezervace - (zákon č. 114/1992 Sb. 33). Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace, stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. PR přírodní rezervace ČÍSLO NÁZEV ROZLOHA [ha] 1266 Amerika 58,740 1081 Broumovská bučina 26,170 1567 Bystřina 49,020 74 Dětanský chlum 35,600 1265 Děvín 6,550 2076 Hamrnický mokřad 6,640 1301 Holina 40,840 1681 Horská louka u Háje 18,600 129 Chlum 3,450 1260 Kosatcová louka 1,440 563 Kozelka 33,150 1851 Lazurový vrch 23,150 1781 Lipovka 1,750 233 Malé jeřábí jezero 6,020 2051 Mechové údolí 6,640 1755 Mokřady pod Vlčkem 40,620 646 Na loučkách 15,200 286 Oceán 42,790 Strana 32/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 1909 Ostrovské rybníky 61,990 316 Planý vrch 11,260 1984 Podhorní vrch 31,850 1264 Pomezní rybník 1,760 1619 Prameniště Teplé 44,890 1259 Rathsam 49,310 1853 Ryžovna 20,290 1848 Sedlec 58,910 402 Smraďoch 7,900 1263 Stráň u Dubiny 9,960 627 Střela 314,210 1900 Studna u Lužné 23,900 1046 Tišina 10,350 1262 U sedmi rybníků 5,290 1366 Údolí Teplé 172,000 1299 V rašelinách 23,190 507 Vladař 11,710 509 Vlček 62,290 1893 Ztracený rybník 11,430 PR přírodní rezervace v návrhu: Mokřady za Farským rybníkem k.ú. Chodovská Huť (okr. Cheb, v CHKO) Pět specifických vegetačních jednotek 1. Porosty vysokých ostřic 2. Společenstva rákosin 3. Tužebníková lada 4. Společenstva nezpevněných půd v akumulačních zónách stojatých vod 5. Fragmenty stojatých vod Oldřichov pod Dylení k.ú. Oldřichov (okr. Cheb) Dvě lokality botanického významu 1. Zvodnělé vřesoviště na lesní cestě (všivec lesní, plavuň zaplavovaná, plavuň vidlačka, sítina kostrbatá 2. Podmáčená smrčina rohozcová a rašeliníková. Výskyt podmáčených ostřicových společenstev a reliktních borovic (vachta trojlistá, klikev bahenní, blatouch bahenní aj.) Rašeliniště u hájovny k.ú. Tachovská Huť (okr. Cheb) Mokřadní plochy, přechodové rašeliniště, pcháčové louky a prameniště. Slatina k.ú. Tachovská Huť (okr. Cheb) Tři lokality podmáčená smrčina, prameniště a vřesoviště s výskytem prstence listnatého a rosnatky okrouhlolisté 1. Podmáčená smrčina (všivec lesní, klikva bahenní, rašeliník, suchopýr pochvatý a suchopýr úzkolistý) 2. Vřesoviště (všivec lesní, tučnice obecná, rosnatka okrouhlolistá) 3. Oligotrofní prameniště (zdrojovka pobřežní) UK-24 Strana 33/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Stará Mohelenská k.ú. Nové Mohelno (okr. Cheb) Bezlesí v lesním komplexu ve kterém se nachází přechodové rašeliniště s výskytem chráněných a regionálně významných druhů rostlin (vítod douškolistý, tučnice obecná, rosnatka okrouhlolistá, prstenec májový, klikva bahenní) b.02.2 Přírodní parky K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není nijak zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Posláním přírodního parku je zachovat a trvale chránit vymezené části území, pro jejich přírodovědné, krajinné a estetické hodnoty. Přírodní park představuje specifickou velkoplošnou ochranu krajiny i se sídly. Zák.č.114/1992 Sb. 12, odst. 3. Přírodní parky Karlovarského kraje: NÁZEV Český Les Zlatý Kopec Smrčiny Halštrov Kamenné Vrchy Leopoldovy Hamry Přebuz Jelení Vrch Horní Střela - (karlovarská část) Stráž nad Ohří b.02.3 Natura 2000 Zákonem č. 218/2004 Sb. ze dne 8. dubna 2004, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, upraveny podmínky pro vytváření soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000 a stanovena pravidla pro jejich ochranu. Tato soustava je v ČR tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. V rámci ochrany evropsky významných stanovišť jsou chráněny typy stanovišť. Strana 34/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Evropsky významná stanoviště: Navržené významné lokality ID SITECODE NÁZEV ROZLOHA [ha] KAT. OCHRANY 72 CZ0413177 Bystřina - Lužní potok 1129,58 NPP/PR 76 CZ0410155 Rudné 443,64 PP 86 CZ0410168 Vysoká Pec 210,32 PP 89 CZ0410176 Vysoký kámen 2,47 PP 104 CZ0413174 Borecké rybníky 4,20 PP 107 CZ0413190 Ostrovské rybníky 121,03 PR 120 CZ0413184 Pískovna Erika 21,85 PP 121 CZ0413185 Matyáš 70,88 PP 123 CZ0413193 U sedmi rybníků 7,56 PR 125 CZ0410150 Soos 452,64 NPR 126 CZ0413188 Olšová vrata 46,13 CHKO 133 CZ0410021 Nadlesí 111,26 CHKO/PP 137 CZ0413191 Pila 14,54 CHKO 139 CZ0414027 Lomnický rybník 109,65 PP 156 CZ0410401 Krásenské rašeliniště 151,74 CHKO 157 CZ0413173 Bochov 20,12 PP 160 CZ0413181 Javorná 64,98 CHKO/PP ;;;161 CZ0413196 Týniště 5,83 PP 166 CZ0413182 Krásno 36,64 CHKO 173 CZ0410404 Bečovské lesní rybníky 50,84 CHKO 175 CZ0412065 Medvědí rozhledy 1,62 CHKO 177 CZ0410414 Kladské rašeliny 2672,85 CHKO 178 CZ0414026 Upolínová louka - Křížky 687,18 CHKO 179 CZ0413187 Odolenovice 8,27 CHKO 184 CZ0412069 Pramenské pastviny 0,50 CHKO 191 CZ0413194 Střela 22,86 PP 192 CZ0412070 Raušenbašská lada 497,16 CHKO 195 CZ0410151 Vladař 237,25 PR 197 CZ0412071 Skalka pod Tisovým vrchem 1,46 CHKO 210 CZ0410023 Blažejský rybník 50,49 PP 215 CZ0413179 Horní Kramolín 27,31 CHKO 220 CZ0413180 Horní Kramolín - Ovesné 18,14 CHKO 833 CZ0414110 Krušnohorské plató 11779,59 NPR/PR/PP 850 CZ0413195 Teplá s přítoky a Otročínský potok 27,53 CHKO/PP 878 CZ0410413 Kaňon Ohře 339,52 CHKO/PP 879 CZ0414127 Hradiště 33159,07 NPP/PP 951 CZ0424125 Doupovské hory 12584,71 CHKO/NPR/PR/PP UK-24 Strana 35/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Ptačí oblasti: Doupovské hory vyhlášená Nařízením vlády ze dne 8.12.2004, sbírka zákonů č.688/2004. Popis: plochá sopečná hornatina Doupovské hory je jedním z významných území České republiky z hlediska výskytu řady zvláště chráněných a ohrožených druhů ptáků. Původní vegetační kryt tohoto území tvořily v minulosti převážně květnaté bučiny, jejichž poměrně rozsáhlé zbytky se zachovaly dodnes. Pro Doupovské hory je v současné době nejtypičtější, a to hlavně v centrální části, mozaika travinobylinných společenstev, porostů keřů a listnatých lesíků, které vznikly sukcesí na opuštěných a neobhospodařovaných bývalých zemědělských pozemcích. Vodní plochy se vyskytují převážně v okrajových částech na Radonicku, v okolí Bražce a Ostrova nad Ohří. Území se rozkládá v nadmořské výšce 290-928 metrů nad mořem. Část území je v současnosti využívána jako vojenský výcvikový prostor. Členitost území a pestrost jednotlivých zastoupených biotopů jsou důsledkem značné druhové diverzity vyskytujících se ptáků. Doupovské hory jsou hnízdištěm 148 ptačích druhů. Dominují zde druhy lesních a lučních společenstev. Charakteristické a také nejvýznamnější druhy pro tuto oblast tvoří potápka černokrká (Podiceps nigricollis), čáp černý (Ciconia nigra), včelojed lesní (Pernis apivorus), moták pochop (Circus aeruginosus), luňák červený (Milvus milvus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), chřástal polní (Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago), sluka lesní (Scolopax rusticola), holub doupňák (Columba oenas), výr velký (Bubo bubo), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), křepelka polní (Coturnix coturnix), krutihlav obecný (Jynx torquilla), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), lejsek malý (Ficedula parva), strnad luční (Miliaria calandra), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), skřivan lesní (Lullula arborea), ťuhýk obecný (Lanius collurio), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a krkavec velký (Corvus corax). Druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany Druh Počet párů Poznámka Chřástal polní 40-60 Čáp černý 8-12 Datel černý 60-95 Lejsek malý 30-75 Lelek lesní 10-20 Moták pochop 25-40 Pěnice vlašská 150-500 Ťuhýk obecný 300-500 Včelojed lesní 10-19 Výr velký 15-28 Žluna šedá 30-100 Druhy, jež se vyskytují na této lokalitě Druh Počet párů Poznámka Bukač velký 1-3 Chřástal kropenatý 3-8 Chřástal malý 0-1 Kulíšek nejmenší 6-10 Ledňáček říční 3-10 (15) Lejsek bělokrký 20-55 Linduška úhorní 1-3 Luňák červený 2-4 Luňák hnědý 0-1 Moták pilich 0-5 Strana 36/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Orel mořský 0-2 Skřivan lesní 10-15 Slavík modráček 5-10 Sokol stěhovavý 0-2 Strakapoud prostřední 10-20 Strnad zahradní 0-3 Sýc rousný 5-10 Tetřívek obecný 20-25 počet tokajících samců Novodomské rašeliniště Kovářská Ptačí oblast Novodomské rašeliniště Kovářská. Zasahuje do řešeného území velmi málo, do dvou k.ú. na severovýchodě Karlovarského kraje: Osvinov (Stráž nad Ohří) a Plavno (Krásný les). Popis: ptačí oblast se nachází na hřebenu Krušných hor a rozkládá se od východu k západu od Nové vsi v Horách, přes oblast kolem Hory sv. Šebestiána, oblast kolem Přísečnické přehrady, přes Kovářskou až po vrchol Macechy. Jedná se o krušnohorskou parovinu v nadmořských výškách od 830 do 1113 metrů nad mořem. Oblast má charakter slabě zvlněné krajiny s mírnými svahy a lokálními převýšeními - jednotlivými vrcholy kopců. Původní jedlobukové pralesy byly postupně pozměněny ve smrkové monokultury. V 70. a 80. letech došlo vlivem extrémně vysokých imisí k rozpadu značné části porostů a k vytvoření rozsáhlých imisních holin. Z hlediska výskytu chráněných a ohrožených druhů ptáků jsou nejvýznamnější rozsáhlé plochy rašelinišť (na české straně Krušných hor přesahující 4 000 ha), zbytky původních porostů, fragmenty starých, většinou podmáčených a zrašeliněných smrčin a vlhké podmáčené louky. Charakteristické a také nejvýznamnější druhy pro tuto oblast tvoří čáp černý (Ciconia nigra), moták pilich (Circus cyaneus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), chřástal polní (Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago), sluka lesní (Scolopax rusticola), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius) a krkavec velký (Corvus corax). Druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany Druh Počet párů Poznámka Tetřívek obecný 120-150 počet tokajících samců Žluna šedá 30-50 Druhy, jež se vyskytují na této lokalitě Druh Počet párů Poznámka Chřástal polní 15-30 Čáp černý 2-4 Datel černý 50-80 Datlík tříprstý 0-1 Jeřábek lesní 2-5 Kulíšek nejmenší 2-10 Lejsek malý 3-5 Lelek lesní 2-5 Moták pilich 0-4 Moták pochop 3-5 Skřivan lesní 5-20 Sýc rousný 20-50 Ťuhýk obecný 100-150 Výr velký 2-3 UK-24 Strana 37/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 b.02.4 Hlavní zásady využití území stanovené s ohledem na ochranu přírody Zásady využití území stanovené s ohledem na ochranu přírody (navrhované regulativy) jsou obsahem kap. e) Limity využití území nadmístního významu. Stávající přírodní potenciál bude chráněn a rozvíjen na plochách a prostřednictvím opatření ochrany přírody: zvláště chráněná území přírody přírodní parky územní systémy ekologické stability lokality výskytu chráněných rostlin a živočichů lokality Natura 2000 mokřady a vodní plochy významné krajinné prvky ( registrované i ze zákona) ZÁSADY VYUŽITÍ ÚZEMÍ: 1. Ochrana přírody: Velkoplošná chráněná území CHKO - hospodářské využívání těchto území se provádí podle čtyř zón odstupňované ochrany. Činnost v území reguluje Plán péče. Dlouhodobé cíle ochrany území CHKO: a) Ochrana území jako příkladu vývoje kulturní krajiny a dokladu trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů v minulosti. b) Ochrana druhové a biotopové rozmanitosti se zvláštním důrazem na hadcové území evropského významu, rašeliniště a mokřady. c) Ochrana reprezentativních částí přírody a péče o ně. d) Ochrana geologických a geomorfologických jevů v infiltračním území západočeského "lázeňského trojúhelníku". e) Ochrana území přes nadměrnou urbanizací a narušováním krajinného rázu. f) Obnova narušených částí přírody a krajiny. g) Umožnění rekreačního a turistického využití krajiny, které není v rozporu s výše uvedenými cíli. I. zóna Uplatňovat nejjemnější formy lesního hospodaření, popř. ponechat plochy přirozenému vývoji, vyloučit zásahy do vodního režimu (s výjimkou opatření ke stabilizaci stávajícího stavu nebo jeho zlepšení), účelově obhospodařovat louky a mokřady, vyloučit těžbu nerostů a humolitů, nepovolit umisťování nových staveb (s výjimkou pro osadu Kladská), rekreační využívání omezit na nejšetrnější nepobytové formy (s výjimkou pro osadu Kladská), využívat možnosti k usměrňování návštěvníků. II. zóna Hospodařit s ohledem na mimoprodukční funkce lesa, udržet zemědělskou činnost podmiňující zachování určitých ekosystémů a druhovou bohatost (kosení, pastva, obhospodařování mokřadů), v odůvodněných případech převádět agrocenózy na cennější Strana 38/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 společenstva nebo ponechat plochy přirozenému vývoji, minimalizovat zásahy do vodního režimu (podporovat opatření ke stabilizaci stávajícího stavu nebo jeho zlepšení), nerozšiřovat urbanizaci, využívat možnosti k usměrňování návštěvníků. III. zóna Používat běžné způsoby hospodaření v lesích, upřednostňovat způsoby obhospodařování luk a pastvin zajišťující druhovou bohatost, nerozšiřovat urbanizaci volné krajiny, požadovat vhodné objemové a architektonické řešení a situování staveb (s výjimkou měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Horní Slavkov) důsledně uplatňovat vzhledovou konvenci staveb. IV. zóna Hospodařit v lesích i na zemědělské půdě bez zvláštních omezení, revitalizovat devastované plochy (včetně říční sítě a zvýšení retenční kapacity krajiny), obnovit rozptýlenou zeleň a skladebné části ÚSES alespoň v minimálním nutném rozsahu. S výjimkou měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Horní Slavkov v co největší míře uplatňovat vzhledovou konvenci staveb. Maloplošná zvláště chráněná území - bližší ochranné podmínky a způsob využití území stanoví orgán ochrany přírody. 2. ÚSES jako závazný regulativ územního plánu Prostorové regulace jsou dány metodikou ÚSES. Prostorové a funkční parametry představují minimální parametry prvků ÚSES: velikost nadregionálního biocentra reprezentativního - 1000 ha šířka osy nadregionálního biokoridoru: lesní společenstva - 40 m, luční společenstva v nivách - 50 m, vodní společenstva - skutečná šířka vodního toku či plochy velikost regionálního biocentra - obvykle v rozpětí 20-30 ha, u mokřadních společenstev dostačuje 10 ha, u lesních společenstev je uvedený minimální parametr vázán na ekologický způsob hospodaření v lesích (podrostní a výběrné). Při zachování holosečí se požadovaná plocha pro biocentrum zdvojnásobuje šířka regionálního biokoridoru: lesní společenstva a mokřady - 40 m, luční společenstva - 50 m. U regionálního biokoridoru je v nevyhnutelných případech možné přerušení, které má charakter polopropustné bariéry. Přerušení nesmí být delší než: luční či mokřadní společenstva, společenstva stepních lad - max. 100 m (stavební plocha), 150 m (orná půda), 200 m (ostatní kultury); Maximální délka je 1 000m. lesní společenstva - úplné přerušení není povoleno, ovšem na vzdálenost do 150 m je přípustné zúžení biokoridoru na parametr lokální, tj. 15 m. Maximální délka je 700m. V ochranné zóně nadregionálního biokoridoru jsou všechny segmenty ÚSES nižší hierarchické úrovně (regionální a lokální), významné krajinné prvky a ekosystémy se stupněm ekologické stability tři a výše chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. 3. NATURA 2000 Na základě požadavků vyplývajících ze Smlouvy o přistoupení ČR k EU ze dne 16. dubna 2003 ze směrnice o ptácích 79/409/EHS a směrnice o stanovištích 92/43/EHS byly v České republice zákonem č. 218/2004 Sb. ze dne 8. dubna 2004, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o UK-24 Strana 39/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, upraveny podmínky pro vytváření soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000 a stanovena pravidla pro jejich ochranu. Tato soustava je v ČR tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. V území, kterým se vymezuje ptačí oblast Doupovské hory jsou Nařízením vlády ze dne 8. prosince 2004, 688/2004, částka 232, 3 stanoveny činnosti (mimo současně zastavěné a zastavitelné území), ke kterým je třeba předchozího souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Jedná se většinou o stanovení možných termínů prací v lesních porostech a provádění letecké aplikace biocidů a látek, které mohou změnit chemické vlastnosti půdního prostředí. Obecně nelze v ptačích oblastech provádět bez souhlasu orgánu ochrany přírody změny druhů pozemků a způsoby jejich využití, provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu nejedná-li se o postup v souladu s manipulačními řády vodních děl. Souhlasu podléhá i vytyčování nových turistických, cyklistických a lyžařských tras mimo stávající komunikace. V rámci ochrany evropsky významných stanovišť jsou chráněny typy stanovišť. Z hlediska regulativů se jedná o vyloučení činností narušujících a znehodnocujících podmínky na stanovišti. V rámci péče o lokality Natura 2000 na zemědělské půdě lze uplatnit agroenvironmentální opatření (např. pro údržbu květnatých luk jsou vhodné tituly na podporu extenzivního hospodaření na loukách, pro zachování druhově bohatých společenstev pastvin titul na podporu extenzivních pastvin, pro zachování vybraných vzácných podmáčených a rašelinných luk titul na údržbu trvale podmáčených a rašelinných luk). Dále jsou některé tituly v rámci agroenvironmentálních opatření vhodné pro podporu mizejících druhů ptáků zemědělské krajiny na vybraných územích (titul Ptačí lokality na travních porostech - chřástal polní, Ptačí lokality na travních porostech - bahňáci). b.03 Životní prostředí Tato kapitola rekapituluje stav a trendy vývoje jednotlivých složek životního prostředí a má být podkladem pro samostatnou přílohu ÚPD SEA (vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001Sb. v platném znění). Obecně Kvalita životního prostředí se podle teoretických studií a terénních výzkumů podílí na celkovém zdravotním stavu lidí asi 20 %. 80ti % se na něm podílí další 4 faktory - genetické předpoklady, životní styl, kvalita zdravotní péče a sociální a ekonomické podmínky. V našich klimatických podmínkách tráví obyvatelé převažující část života (90-95 %) ve vnitřním prostředí. Znečištění tohoto prostředí je výrazně ovlivňováno životním stylem členů domácnosti. Vývoj stavu životního prostředí V komplexním hodnocení kvality životního prostředí podle metodiky Terplanu (1988) bylo posuzováno sedm vybraných faktorů hygienické vhodnosti (koncentrace oxidu siřičitého, Strana 40/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 koncentrace polétavého prachu, jiné plynné škodliviny, zápach zemědělského původu, zápach průmyslového původu, hluk z pozemní dopravy, hluk z letecké dopravy) a pět faktorů krajinářských a urbanistických (krajinářská hodnota, devastace povrchu, hygienicky nezávadný zápach, inundace s bodavým hmyzem, ohrožení vegetace imisemi). Syntézou těchto ukazatelů bylo na území ČR stanoveno 5 kvalitativních tříd označujících stupeň kvality prostředí. Na území Karlovarského kraje byly zastoupeny třídy II. až V. tj. oblasti od prostředí vyhovujícího (Doupovské hory) až po oblasti s narušeným až extrémně narušeným životním prostředím (Sokolov a okolí). Výsledná diferenciace životního prostředí byla do značné míry ovlivněna nedostatkem hodnověrných údajů, případně jejich přísným utajením (radioaktivita, devastace území vojenskou činností, obsah těžkých kovů a karcinogenů v potravinách), takže část ukazatelů bylo nutno stanovit expertním odhadem. Hodnocení přesto poměrně dobře vystihovalo relativní rozdíly mezi jednotlivými částmi státu. Hodnocení vycházelo z údajů z konce osmdesátých let a v současné době má pouze informativní charakter. V sedmdesátých letech vedl stav životního prostředí v některých částech státu k vyhlášení 8 tzv. postižených oblastí (PO), v nichž mělo být narušení složek životního prostředí kompenzováno souborem zvláštních opatření. Opatření měla spíše symbolický význam (bezplatné svačiny ve školách, školy v přírodě, stabilizační příspěvky v části Severočeského kraje) a na tlumení důsledků narušování životního prostředí se nemohla projevit. Usnesením vlády ČR č. 228 z 22. srpna 1990 bylo na území České republiky aktualizováno vymezení celkem 17-ti postižených oblastí, ve kterých měla být problematice životního prostředí věnována přednostní pozornost. Další postup nebyl stanoven, takže zařazení měst a obcí do postižených oblastí nemělo a nemá žádné praktické důsledky. Postižená oblast Karlovarsko Sokolovská byla vymezena: z okresu Karlovy Vary správní území obci: Hroznětín, Karlovy Vary, Kyselka, Nová Role, Ostrov, Sadov, Semnice, Stráž n. O., Velichov, Vojkovice, - z obce Nejdek k.ú. Černava, Fojtov, Nejdek, Pozorka, Rájec, Suchá - z obce Jáchymov k.ú. Jáchymov, Popov z okresu Sokolov správní území obci: Březová, Bukovany, Citice, Dasmice, Dolní Nivy, Habartov, Chlum n. O., Královské Poříčí, Loket, Lomnice, Nové Sedlo, Oloví, Sokolov, Staré Sedlo, Vintířov, Vřesová, - z obce Krajková všechna k.ú. kromě k.ú. Leopoldovy Hamry - z obce Horní Slavkov k.ú. Bošířany, Horní Slavkov b.03.1 Ovzduší Kvalita ovzduší je jedním z nejdůležitějších ukazatelů celkového stavu životního prostředí. Podle nedávno zveřejněné studie (Kunzli, N. a kol.) je zhruba 6 % všech úmrtí ve vyspělých průmyslových státech (studie vycházela z dat v Rakousku, Švýcarsku a Francii) zapříčiněno znečištěným ovzduším. Zhruba polovina těchto úmrtí je způsobována výfukovými plyny z automobilů. Imisní situace Na území Karlovarského kraje je kvalita ovzduší sledována na 27 stálých měřících stanicích Českého hydrometeorologického ústavu, Hygienické služby, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Ekotoxa Opava a Orgez. UK-24 Strana 41/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Stanice provozovatel typ stanice Průměrné roční hodnoty (aritm. průměr) [µg.m -3 ] Okres Cheb SO 2 SPM PM 10 NO x NO 2 NO CO O 3 1037 Cheb ČHMÚ AMS-SRS 5,0 12 19 15 540 Fr. Lázně - HS manuální 2,6 17 14 Chebská 541 Fr. Lázně HS manuální 2,7 21 11 Ruská 486 Cheb - ESKA HS manuální - 3,8 28 31 TK 487 Cheb - U hradu HS manuální - 4,0 21 19 TK 488 Cheb - zubní odd. 597 Mar. Lázně - Krás. domov 599 Mar. Lázně - LD Hron HS manuální - TK HS manuální - TK HS manuální - TK 3,4 22 29 3,0 15 - - 1309 Skláře ČHMÚ manuální 2,6 21 170 Horní Lazy VÚLHM manuální 3,4 1161 Hranice EKX manuální 4,3 1343 Tři Sekery EKX manuální 2,1 Okres Karlovy Vary 1030 Karlovy Vary ČHMÚ AMS-SRS 8,0 26 35 24 475 1125 Ostrov nad Ohří HS manuální - 4,7-27 TK 1029 Stráž nad Ohří ČHMÚ AMS-SRS 8,2 34 21 161 Klínovec VÚLHM manuální 3,6 162 Kolová VÚLHM manuální 3,4 Okres Sokolov 1032 Sokolov ČHMÚ AMS-SRS 9,5 14 25 19 48 414 48 1199 Sokolov HS AMS - TK 11 25 37 24 221 1409 Habartov ORGEZ AMS 7,7 - - 1458 Vítkov ORGEZ kont. manu. 7,9 24 - TK 1031 Nadlesí ČHMÚ AMS-SRS 6,8 15 11 1033 Přebuz ČHMÚ AMS-SRS 3,6 12 8,7 69 69 1408 Šabina ORGEZ AMS 7,7 15 174 Přebuz VÚLHM manuální 4,5 156 Studenec VÚLHM manuální 3,2 736 Háj VÚRV manuální 19 1.6.2002 vstoupil v platnost nový zákon o ovzduší č. 86/2002 Sb. a postupně i prováděcí předpisy k zákonu. Zákon a prováděcí předpisy mj. stanoví imisní limity pro další znečišťující látky, stanoví meze tolerance a lhůty do kterých má být imisních limitů dosaženo, mění metodiku hodnocení kvality ovzduší a další. Strana 42/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Limitní hodnoty pro ochranu zdraví Znečišťující příměs SO 2 PM 10 I.etapa PM 10 II.etapa NO 2 Pb CO benzen kadmium amoniak Parametr/doba průměrování Aritmetický průměr/ 1h Aritmetický průměr/ 24 hod. Aritmetický průměr/kalendářní rok Aritmetický průměr/ 24 h Aritmetický průměr/kalendářní rok Aritmetický průměr/ 24 h Aritmetický průměr/kalendářní rok Aritmetický průměr/ 1 h Aritmetický průměr/ kalendářní rok Aritmetický průměr/ kalendářní rok maximální denní 8hod. klouzavý průměr Aritmetický průměr/ kalendářní rok Aritmetický průměr/ kalendářní rok Aritmetický průměr/ 24 h Hodnota imisního limitu 350 µg.m -3, nesmí být překročena více než 24krát za kalendářní rok 125 µg.m -3, nesmí být překročena více než 3krát za kalendářní rok Mez tolerance (pro rok 2002) 90 µg.m -3 (26%) 1.1.2005-1.1.2005 Datum do něhož musí být limit splněn 50 µg.m -3 Ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení 50 µg.m -3, nesmí být překročena více než 35krát za kalendářní rok 15 µg.m -3 (30%) 40 µg.m -3 4,8 µg.m -3 50 µg.m -3, nesmí být překročena více než 7krát za kalendářní rok (12%) Bude odvozena ze získaných údajů a bude ekvivalentní limitním hodnotám pro I. etapu 20 µg.m -3 10 µg.m -3 (50%) 1. ledna 2005 200 µg.m -3, nesmí být překročena více než 18krát za kalendářní rok 80 µg.m -3 (40%) 40 µg.m -3 16 µg.m -3 (40%) 0,5 µg.m -3 0,3 µg.m -3 (60%) 1.1.2005 1.1.2005 1.1.2010 1.1.2010 1.1.2010 1.1.2010 1.1.2005 10 mg.m -3 6 mg.m -3 1.1.2005 5 µg.m -3 5 µg.m -3 (100%) 5 ng.m -3 3 ng.m -3 (60%) 100 µg.m -3 60 µg.m -3 (60%) 1.1.2010 1.1.2005 1.1.2005 UK-24 Strana 43/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 arsen nikl rtuť PAU vyjádřené jako benzo(a)pyren Aritmetický průměr/ kalendářní rok Aritmetický průměr/ kalendářní rok Aritmetický průměr/ kalendářní rok Aritmetický průměr/ kalendářní rok 6 ng.m -3 6 ng.m -3 (100%) 1.1.2010 20 ng.m -3 16 ng.m -3 1.1.2010 (80%) 50 ng.m -3-1.1.2010 1 ng.m -3 8 ng.m -3 1.1.2010 (800%) Limitní hodnoty pro ochranu ekosystémů SO 2 NO x Znečišťující příměs Parametr/doba průměrování Aritmetický průměr/zimní období (1.10 31.3) Aritmetický průměr/kalendářní rok Hodnota imisního limitu Mez tolerance (pro rok 2002) Datum do něhož musí být limit splněn 20 µg.m -3 - Ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení 30 µg.m -3 - Ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení Cílové imisní limity pro troposférický ozón Účel vyhlášení Parametr/doba průměrování Hodnota imisního limitu Datum do něhož musí být limit splněn Ochrana zdraví lidí Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr 120 µg.m -3, nesmí být překročen a ve více než 25 dnech za kalendářní rok 1.1.2010 Ochrana vegetace AOT40, vypočtená z hodinových hodnot v období od května do července 18 000 µg.m -3. h zprůměrovaná za 5 let 1.1.2010 Depoziční limit pro prašný spad Účel vyhlášení Parametr/doba průměrování Hodnota depozičního limitu Datum do něhož musí být limit splněn Ochrana zdraví lidí Úhrnné množství/ 1 měsíc 12,5 g.m -2 Ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení Popis stavu znečištění ovzduší výčtem úrovní imisních charakteristik látek měřených v dané lokalitě a jejich poměru k stanoveným imisním limitům je poměrně komplikovaný. Výsledkem snahy nahradit tento komplikovaný popis jednoduchou, nejlépe slovně vyjádřenou klasifikací, jsou různé konstrukce indexů kvality ovzduší. Problémem konstrukce indexů kvality ovzduší je to, že aplikovanými početními operacemi dochází de facto ke stanovování nových, legislativně nezakotvených limitních úrovní hodnocených látek. Ministerstvo životního prostředí vymezuje podle zákona o ochraně ovzduší oblasti se zhoršenou kvalitou a provádí jejich změny. Sdělením ve Věstníku MŽP částka 12, prosinec 2004 byly na území Karlovarského kraje vymezeny následující oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší: Strana 44/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí v rámci obcí ČR, (v % plochy územního celku v roce 2003) Kód Kraj Okres Obec NO2 roční průměr >40 µg.m -3 PM10 roční průměr >40 µg.m -3 PM10 36. max. 24h průměr >50 µg.m -3. 35x/rok BaP >0,001 µg.m -3 As >0,06 µg.m -3 Benzen >5 µg.m -3 CO max. denní 8h klouzavý průměr > 10 000 µg.m -3 Souhrn CZ041 Karlovarský kraj 0,1 6,5 6,5 CZ0412 Karlovarský Karlovy Vary okres 7,2 7,2 537918 Karlovarský Karlovy Vary Dalovice 100,0 100,0 537926 Karlovarský Karlovy Vary Jenišov 100,0 100,0 537934 Karlovarský Karlovy Vary Mírová 100,0 100,0 537969 Karlovarský Karlovy Vary Otovice 100,0 100,0 538116 Karlovarský Karlovy Vary Děpoltovice 25,0 25,0 551651 Karlovarský Karlovy Vary Hory 66,7 66,7 554961 Karlovarský Karlovy Vary Karlovy Vary 86,7 86,7 555185 Karlovarský Karlovy Vary Hroznětín 14,3 14,3 555258 Karlovarský Karlovy Vary Kolová 20,0 20,0 555398 Karlovarský Karlovy Vary Nová Role 50,0 50,0 555533 Karlovarský Karlovy Vary Sadov 60,0 60,0 555614 Karlovarský Karlovy Vary Šemnice 66,7 66,7 CZ0413 Karlovarský Sokolov okres 0,5 14,3 14,3 538434 Karlovarský Sokolov Svatava 100,0 100,0 238591 Karlovarský Sokolov Dolní Rychnov 100,0 100,0 560286 Karlovarský Sokolov Sokolov 20,0 100,0 100,0 560294 Karlovarský Sokolov Březová 15,8 15,8 560367 Karlovarský Sokolov Horní Slavkov 11,1 11,0 560383 Karlovarský Sokolov Chodov 40,0 40,0 560464 Karlovarský Sokolov Král. Poříčí 100,0 100,0 560537 Karlovarský Sokolov Loket 42,9 42,9 560545 Karlovarský Sokolov Lomnice 50,0 50,0 560570 Karlovarský Sokolov Nové Sedlo 100,0 100,0 560642 Karlovarský Sokolov Staré Sedlo 100,0 100,0 560685 Karlovarský Sokolov Vintířov 25,0 25,0 Překročení limitní hodnoty a meze tolerance pro ochranu zdraví lidí v rámci obcí ČR, (v % plochy územního celku v roce 2003) Kód Kraj Okres PM 10 roční průměr PM 10 36. nejvyšší 24h Souhrn Obec > 43,2 µg.m -3 průměr > 60 µg.m -3 >35x/rok CZ041 Karlovarský kraj 0,8 0,8 CZ04131 Karlovarský Sokolov okres 3,6 3,6 CZ0413560286 Karlovarský Sokolov Sokolov 60,0 60,0 CZ0413560537 Karlovarský Sokolov Loket 28,6 28,6 CZ0413560570 Karlovarský Sokolov Nové Sedlo 33,3 33,3 CZ0413560642 Karlovarský Sokolov Staré Sedlo 100,0 100,0 Překročení limitní hodnoty a cílového imisního limitu O 3 pro ochranu zdraví lidí v rámci krajů ČR, (v % plochy územního celku v roce 2003 Kód Kraj O 3 Max. denní 8h klouzavý průměr > 120 µg.m-3 >25x/3roky CZ041 Karlovarský 100.00 UK-24 Strana 45/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Překročení limitní hodnoty a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci krajů a okresů ČR, (v % plochy územního celku v roce 2003) Kód Kraj Okres Procenta celkové plochy CHUEV Procenta celkové plochy SO2 zimní průměr >20 µg.m -3 NOx roční průměr >30 µg.m -3 AOT40 >18000 µg.m -3. h Souhrn Podíl CHUEV SO2 zimní průměr >20 µg.m -3 NOx roční průměr >30 µg.m -3 AOT40 >18000 µg.m -3. h Souhrn CHUEV CZ041 Karlovarský 2,9 19,5 21,4 46,4 0,0 34,6 34,6 CZ0411 Karlovarský Cheb 1,9 13,7 15,2 39,7 0,1 10,9 10,9 CZ0412 Karlovarský Karlovy Vary 1,0 20,3 23,2 34,8 52,7 52,7 CZ0413 Karlovarský Sokolov 4,6 26,0 30,6 66,3 36,2 36,2 Pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou orgány kraje a orgány obce povinny vypracovat programy ke zlepšení kvality ovzduší pro znečišťující látky, u kterých jsou překračovány imisní limity a meze tolerance, v případě troposférického ozonu cílové imisní limity a to za účelem plnění limitních hodnot. Karlovarský kraj má zpracován materiál Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek a energetická koncepce Karlovarského kraje. Výsledek této prace je shrnut do jednotného akčního plánu ochrany ovzduší, který Karlovarskému kraji zajistí plnění požadavků české legislativy z hlediska ochrany ovzduší a následné plnění požadavků Evropské unie. Zdroje znečišťování Na území karlovarského kraje bylo v roce 2000 evidováno 65 zvlášť velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO I). Nejvýznamnější jsou ČEZ a.s. Elektrárna Tisová, Sokolovská uhelná a.s. Chemické závody Sokolov a.s. a Tosta a.s. Aš. Emisní bilance (zdroje REZZO I REZZO III) Karlovarského kraje v porovnání s ostatními kraji ČR Kraj Tuhé látky SO 2 NO x CO C x H y [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] Hl. m. Praha 1 423,7 2 916,4 4 019,5 6 897,6 3 186,9 Středočeský 6 861,6 28 068,9 18 931,5 30 686,7 9 376,1 Jihočeský 4 066,9 12 701,5 4 747,3 17 926,6 4 465,9 Plzeňský 4 092,7 12 155,7 5 190,4 18 084,2 4 750,6 Karlovarský 2 752,5 21 997,0 8 995,4 10 863,8 2 961,2 Ústecký 4 962,9 89 233,8 62 436,1 19 274,3 8 584,2 Liberecký 2 463,1 7 369,5 2 806,7 10 368,7 2 517,0 Královehradecký 3 060,3 10 052,1 3 069,5 14 365,4 3 844,8 Pardubický 3 159,0 18 922,1 14 081,6 14 114,2 3 854,7 Vysočina 2 822,0 5 283,5 2 522,0 12 414,2 3 185,3 Jihomoravský 1 553,6 3 344,5 4 742,6 7 070,0 2 205,5 Olomoucký 2 356,4 7 995,8 3 879,8 10 851,9 2 542,5 Zlínský 1 432,8 8 373,3 4 131,1 7 354,7 2 241,1 Moravskoslezský 7 376,5 28 829,8 22 775,6 138 986,2 5 048,7 Celkem 48 384,0 257 244,0 162 329,2 319 258,6 58 764,4 Emisní bilance okresů Karlovarského kraje (REZZO I REZZO III) Okres Tuhé látky SO 2 NO x CO C x H y [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] Cheb 682,7 1 024,5 484,1 3 034,4 735,9 Karlovy Vary 865,8 1 735,0 679,0 4 478,8 1 119,3 Sokolov 1 204,0 19 237,5 7 832,4 3 350,6 1 106,1 Strana 46/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Další znečišťující látky pocházejí ze zdrojů mimo území kraje, značný vliv na kvalitu ovzduší v lokálním měřítku ale mají i domácí topeniště vytápěná pevnými palivy. Spalují převážně méně kvalitní paliva a znečišťující látky emitují do blízkosti dýchací zóny. Spalováním hnědého uhlí za nízkých teplot dochází např. ke vzniku nemetanových organických látek (VOC) - tj. olefinů, aldehydů a ketonů s prokázanými nebo pravděpodobnými karcinogenními účinky. Domácí topeniště jsou podle bilančních výpočtů 3. největším zdrojem VOC v ČR. Územní působnost ústředního regulačního řádu pro vydávání signálu upozornění a signálu regulace při překročení zvláštních imisních limitů pro oxid siřičitý a oxid dusičitý se vztahuje na kraj Karlovarský a kraj Ústecký. Stacionární zdroje znečišťování podléhající regulaci podle ústředního regulačního řádu jsou: ČEZ, a.s. Elektrárna Tušimice ČEZ, a.s. Elektrárna Ledvice ČEZ, a.s. Elektrárna Prunéřov 1 ČEZ, a.s. Elektrárna Prunéřov 2 ČEZ, a.s. Elektrárna Tisová CHEMOPETROL, a.s. Teplárna T 700 CHEMOPETROL, a.s. Teplárna T 200 1. Severočeská teplárenská a.s. Komořany Teplárna Ústí nad Labem, a.s. Sokolovská uhelná, a.s., zpracovatelská část - Vřesová Doporučené hodnoty krajských emisních stropů v roce 2010 pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak (kt/rok) Kraj SO 2 NO x VOC NH 3 Jihočeský 19,0 18,5 13,0 11,5 Jihomoravský 10,5 20,0 18,0 10,5 Karlovarský 20,0 12,5 6,0 2,5 Kraj Vysočina 11,5 16,0 16,5 9,5 Královéhradecký kraj 15,0 13,5 11,0 7,0 Liberecký 13,0 8,0 7,5 3,5 Moravskoslezský 33,0 26,0 24,5 6,5 Olomoucký 11,0 13,0 11,5 7,5 Pardubický 20,0 19,5 12,0 7,0 Plzeňský 14,5 17,5 15,5 8,0 Praha 8,5 13,5 12,5 1,0 Středočeský 35,0 41,5 36,5 16,0 Ústecký 60,0 58,0 25,5 5,0 Zlínský 12,0 8,5 10,0 5,5 UK-24 Strana 47/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 b.03.2 Povrchové a podzemní vody Jakost povrchové vody je na území kraje dlouhodobě sledována na 12 profilech celostátní sítě. Ohře PROFIL: Pomezí ř.km: 251 Ukazatel Jednotka aritmetický průměr 99-00 charakteristická hodnota C90 třída čistoty biochemická spotřeba kyslíku mg.l -1 1,9 3,2 II chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg.l -1 18 26,0 III amoniakální dusík mg.l -1 0,12 0,27 I dusičnanový dusík mg.l -1 3,58 5,05 II celkový fosfor mg.l -1 0,09 0,13 II saprobní index makrozoobentosu číslo 2,10 II Ohře PROFIL: Jindřichov ř.km: 236 Ukazatel Jednotka aritmetický průměr 99-00 charakteristická hodnota C90 třída čistoty biochemická spotřeba kyslíku mg.l -1 3,0 5,4 III chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg.l -1 19,0 28,0 III amoniakální dusík mg.l -1 0,22 0,56 II dusičnanový dusík mg.l -1 3,34 5,00 II celkový fosfor mg.l -1 0,13 0,24 III saprobní index makrozoobentosu číslo 2,19 II Ohře PROFIL: Citice ř.km: 207,4 Ukazatel Jednotka Aritmetický průměr 99-00 charakteristická hodnota C90 třída čistoty biochemická spotřeba kyslíku mg.l -1 2,1 3,1 II chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg.l -1 17,9 23,3 II amoniakální dusík mg.l -1 0,23 0,85 III dusičnanový dusík mg.l -1 2,96 4,45 II celkový fosfor mg.l -1 0,10 0,23 III saprobní index makrozoobentosu číslo 1,86 II Ohře PROFIL: Tuhnice ř.km: 178,3 Ukazatel Jednotka Aritmetický průměr 99-00 charakteristická hodnota C90 třída čistoty biochemická spotřeba kyslíku mg.l -1 2,2 4,0 III chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg.l -1 16,4 24,8 II amoniakální dusík mg.l -1 0,15 0,32 II dusičnanový dusík mg.l -1 2,58 3,45 II celkový fosfor mg.l -1 0,11 0,14 II saprobní index makrozoobentosu číslo 1,98 II Ohře PROFIL: Hubertus ř.km: 169,4 Ukazatel Jednotka aritmetický průměr 99-00 charakteristická hodnota C90 třída čistoty biochemická spotřeba kyslíku mg.l -1 2,5 4,4 III chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg.l -1 17,7 25,3 III amoniakální dusík mg.l -1 0,20 0,37 II dusičnanový dusík mg.l -1 2,52 3,20 II celkový fosfor mg.l -1 0,11 0,14 II saprobní index makrozoobentosu číslo 2,04 II Ohře PROFIL: Radošov ř.km: 158,5 Ukazatel Jednotka aritmetický průměr 99-00 charakteristická hodnota C90 třída čistoty biochemická spotřeba kyslíku mg.l -1 2,6 4,4 III chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg.l -1 17,8 28,3 II amoniakální dusík mg.l -1 0,17 0,37 II dusičnanový dusík mg.l -1 2,49 3,15 II celkový fosfor mg.l -1 0,11 0,13 II saprobní index makrozoobentosu číslo 2,00 II zákl. klas. III zákl. klas. III zákl. klas. III zákl. klas. III zákl. klas. III zákl. klas. III Strana 48/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Ohře PROFIL: Lužný ř.km: 139,3 Ukazatel Jednotka aritmetický průměr 99-00 charakteristická hodnota C90 třída čistoty biochemická spotřeba kyslíku mg.l -1 2,3 4,3 III chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg.l -1 18,2 28,4 III amoniakální dusík mg.l -1 0,13 0,31 II dusičnanový dusík mg.l -1 2,43 3,03 II celkový fosfor mg.l -1 0,13 0,15 III saprobní index makrozoobentosu číslo 2,03 II Svatava PROFIL: Sokolov ř.km: 0,1 Ukazatel Jednotka aritmetický průměr 99-00 charakteristická hodnota C90 třída čistoty biochemická spotřeba kyslíku mg.l -1 1,8 3,0 II chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg.l -1 12,0 19,3 II amoniakální dusík mg.l -1 0,20 0,44 II dusičnanový dusík mg.l -1 1,35 1,73 I celkový fosfor mg.l -1 0,04 0,08 II saprobní index makrozoobentosu číslo 1,42 I Rolava PROFIL: Rybáře ř.km: 0,2 Ukazatel Jednotka aritmetický průměr 99-00 charakteristická hodnota C90 třída čistoty biochemická spotřeba kyslíku mg.l -1 2,4 3,7 II chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg.l -1 14,6 26,8 III amoniakální dusík mg.l -1 0,22 0,53 II dusičnanový dusík mg.l -1 1,22 1,73 I celkový fosfor mg.l -1 0,09 0,15 II saprobní index makrozoobentosu číslo 1,72 II Teplá PROFIL: Karlovy Vary ř.km: 0,01 Ukazatel Jednotka aritmetický průměr 99-00 charakteristická hodnota C90 třída čistoty biochemická spotřeba kyslíku mg.l -1 1,7 2,3 II chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg.l -1 17,8 26,8 III amoniakální dusík mg.l -1 0,09 0,27 I dusičnanový dusík mg.l -1 1,23 2,50 I celkový fosfor mg.l -1 0,08 0,16 III saprobní index makrozoobentosu číslo 1,57 II Bystřice PROFIL: Ostrov nad Ohří ř.km: 4,8 Ukazatel Jednotka aritmetický průměr 99-00 charakteristická hodnota C90 třída čistoty biochemická spotřeba kyslíku mg.l -1 5,8 10,8 IV chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg.l -1 19,9 43,8 III amoniakální dusík mg.l -1 0,78 1,43 III dusičnanový dusík mg.l -1 1,54 2,55 I celkový fosfor mg.l -1 0,35 0,50 IV saprobní index makrozoobentosu číslo 1,99 II Bílý Halštrov PROFIL: Doubrava ř.km: 0,5 Ukazatel Jednotka aritmetický průměr 99-00 charakteristická hodnota C90 třída čistoty biochemická spotřeba kyslíku mg.l -1 3,2 5,7 III chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg.l -1 15,2 23,3 II amoniakální dusík mg.l -1 0,84 1,70 III dusičnanový dusík mg.l -1 5,44 8,16 III celkový fosfor mg.l -1 0,37 0,70 IV saprobní index makrozoobentosu číslo 1,54 II zákl. klas. III zákl. klas. II zákl. klas. III zákl. klas. III zákl. klas. IV zákl. klas. IV UK-24 Strana 49/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 třída I neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích třída II mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému třída III znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému třída IV silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému třída V velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému Hlavním zdrojem znečištění je vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod do vodotečí. V současné době je vybudována kanalizace a centrální ČOV u všech měst nad 5000 obyvatel a u většiny obcí nad 500 obyvatel. Provozovatel Počet obyvatel připojených na kanalizaci Délka kanalizační sítě ( km ) Kapacita ČOV (m 3 /den ) Množství vypouštěných odpadních vod do VK v roce 2000 ( tis. m 3 ) Množství čištěných odpadních vod ( tis. m 3 ) Chevak Cheb a.s. 76 055 220 51 891 5 612 3 251 VaK Karlovy Vary a.s. 106 453 362 141 368 7 002 4 474 VOSS s.r.o. Sokolov 66 001 235 35 937 4 209 3 932 Město Kraslice 7 500 21 4 100 332 300 Město Nejdek 5 300 24 8 000 734 500 Město Rotava 3 000 14 3 000 186 100 Karlovarský kraj 290 784 21 156 20 779 celkem 1 ( bez vod srážkových ) b.03.3 Hluk a vibrace Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu především městského prostředí a je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Důsledkem hlukové zátěže je zvyšování celkové nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškozování sluchu i chorobných změn krevního tlaku. Nárůst ekvivalentní hladiny hluku A o 10 db se projeví 10-12% přírůstkem celkové nemocnosti. Následky se většinou projevují s určitým zpožděním a s individuálním účinkem podle citlivosti každého jedince. Více než 90% hluku je způsobováno lidskou činností a z toho přibližně 80% hluku je vytvářeno dopravou, zejména automobilovou. Nejvýznamnějším zdrojem hluku v silniční dopravě jsou nákladní automobily a autobusy. Kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí je ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L Aeq, T,. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku L Aeq, T = 50 db a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. Strana 50/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb Způsob využití území Korekce db 1) 2) 3) 4) Chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a staveb lázní -5 0 +5 +15 Chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní 0 0 +5 +15 Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory 0 +5 +10 +20 Poznámka korekce uvedené v tabulce se nesčítají Pro noční dobu se použije další korekce -10 db s výjimkou hluku z železniční dráhy, kde se použije korekce -5 db. 1) Použije se pro hluk z provozoven (například továrny, výrobny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní zařízení) a z jiných stacionárních zdrojů (například vzduchotechnické systémy, kompresory, chladící agregáty). Použije se i pro hluk působený vozidly, která se pohybují na neveřejných komunikacích (pozemní doprava a přeprava v areálech závodů, stavenišť apod.). Dále pro hluk stavebních strojů pohybujících se v místě svého nasazení. 2) Použije se pro hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích. 3) Použije se pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikací, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující a v ochranném pásmu drah. 4) Použije se pro starou hlukovou zátěž z pozemních komunikací a z drážní dopravy. Tato korekce zůstává zachována i po rekonstrukci nebo opravě komunikace, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněných venkovních prostorech staveb, a pro krátkodobé objízdně trasy. Rekonstrukcí nebo opravou komunikace se rozumí položení nového povrchu, výměna kolejového svršku, případně i rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení. Stará hluková zátěž je stávající stav hlučnosti ve venkovním prostoru působený hlukem z dopravy historicky vzniklý do dne účinnosti nařízení vlády. Uvedený předpis obsahuje i limitní hodnoty pro hluk uvnitř obytných a dalších prostor. Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající situaci zástavby po vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet stanovené limity, je možné potřebnou ochranu před hlukem zajistit izolací objektu. Přitom musí být zachována možnost potřebného větrání. Hluková mapa kraje, nebo jiný komplexní materiál o úrovni hluku ve vnějším prostředí není pro karlovarský kraj k dispozici. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů - stanoví postup při provozování zdrojů hluku nebo vibrací, u kterých nelze z vážných důvodů dodržet hygienické limity. Takové zdroje lze provozovat jen na základě časově omezeného povolení vydaného orgánem veřejného zdraví, pokud se prokáže, že hluk nebo vibrace byly omezeny na rozumně dosažitelnou míru a provozem nebo používáním zdroje hluku nebude ohroženo veřejné zdraví ( 31). Žádost orgánu veřejného zdraví měli předložit vlastníci, popřípadě správci pozemních komunikací nejpozději do 1. ledna 2002 ( 103). Tento termín se stal nereálným z důvodu pozdní přípravy podkladů a proto byl novelou zákona prodloužen do 1.1.2003. b.03.4 Geofaktory b.03.4.1 Radonové riziko Radon 222 Rn je inertní přírodní radioaktivní plyn, bez chuti a zápachu, nepostižitelný lidskými smysly. Radon vznikající radioaktivním rozpadem horninového uranu je uvolňován ze zrn minerálů a může migrovat do objektů (zejména do jejich sklepních a přízemních částí). Radon se s poločasem rozpadu 3,825 dne dále mění na izotopy polonia, olova a vizmutu, které jsou kovové povahy, jsou schopné vázat se na prachové částice v ovzduší a s nimi jsou vdechovány do plic. V plicích pak působí jako vnitřní zářiče, které mohou iniciovat karcinomy plic. Nebezpečí radonu spojeno především s uranovými doly a rakovinou plic horníků (ve středověku nazývanou hornická nemoc ). Po objevení radonu před téměř sto lety byl radon považován za možnou příčinu vzniku choroby, ale teprve v roce 1952 objevil Bale a nezávisle na něm akademik UK-24 Strana 51/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Běhounek hlavní důvod - vdechování krátkodobých produktů přeměny radonu (Po, Bi, Pb), jejich usazování na povrchu dýchacích cest a z toho vyplývající ozařování kmenových buněk výstelky dýchacích cest. Objev vedl k cílenému úsilí snížit výskyt profesionální rakoviny plic u horníku uranových dolů a ke snaze kvantifikovat toto profesionální riziko, najít vztah mezi expozicí produktům přeměny radonu a rakovinou plic. To bylo provedeno epidemiologickými studiemi rakovin plic u vybraných skupin horníků. V roce 1956 zjistil Hultqvist výskyt radonu v bytech ve Švédsku, mělo se však zato, že jde o specifický lokální problém, a informace zapadla. Teprve v sedmdesátých letech byly vysoké koncentrace radonu objeveny i v dalších zemích a byly zahájeny národní (anti)radonové programy. V ČR byla příprava na radonový program zahájena v roce 1978 v Jáchymově. Ukázalo se, že jde o světově unikátní situaci, způsobenou jednak přirozeně vyšším radonovým rizikem podloží navíc místy kontaminovaným zbytky po historické těžbě stříbrné rudy obsahující i uran, jednak tím, že ve městě bylo použito do stavebních materiálů vysoce radioaktivních odpadů z místní výroby uranových barev a posléze i výroby radia. V polovině osmdesátých let byly nalezeny budovy s nečekaně vysokými koncentracemi radonu, přitom příčinou bylo prokazatelně pronikání radonu z podloží. Ve spolupráci s Českým geologickým ústavem byly vytipovány oblasti s předpokládaným nízkým, středním a vysokým radonovým rizikem. Postupně bylo zahájeno systematické proměřování území republiky a zájem veřejnosti i vlády se přenesl na problém radonu z podloží. Kromě systematického proměřování území České republiky bylo zahájeno i experimentální ověřování sanačních postupů a jejich financování. Dosud bylo provedeno opatření ve více než 2000 rodinných domcích a dětských zařízeních. Legislativně byla problematika upravena vyhláškou ministra zdravotnictví č. 76/1991 Sb. a usnesením vlády k radonové problematice č.150/1990 a č.709/ 1993. V současné době jsou základní otázky upraveny "atomovým" zákonem č.18/1997 Sb., vyhláškou SÚJB č.184/1997 Sb. Podle odvozené mapy radonového rizika 1 : 200 000 jsou na území Karlovarského kraje zastoupeny všechny tři oblasti radonového rizika. Kategorie Objemová aktivita 222 Rn [kbq.m -3 ] 1. nízké riziko < 30 < 20 < 10 2. střední riziko 30-100 20-70 10-30 3. vysoké riziko > 100 > 70 > 30 propustnost podloží nízká střední vysoká Nízké radonové riziko je ve větší míře zastoupeno pouze v Doupovských horách. V ostatních částech kraje zcela převažují oblasti se středním a vysokým radonovým rizikem. V okolí Jáchymova, Nejdku, Karlových Varů, Slavkova a Jáchymova jsou doložené oblasti redistribuce uranu s možností výskytu lokálních anomálií objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Situaci dále ovlivňují stará důlní díla (odvaly) v okolí Jáchymova a Slavkova a četné tektonické poruchy (Karlovy Vary, Jáchymov, Slavkov). Vyhláška SÚJB č 184/1997 Sb. stanovila tzv.směrné hodnoty pro obsah radonu v stávajících a nových stavbách takto: - v pobytovém prostoru stávajících budov by neměla být průměrná hodnota tzv. ekvivalentní objemové aktivity radonu vyšší než 200 Bq/m 3. Je-li překročena, doporučuje se provést rozumná protiradonová opatření. Pokud je naměřena hodnota vyšší než 2000 Bq/m 3, měl by být v takové místnosti vyloučen dlouhodobý pobyt osob. Strana 52/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 - v pobytovém prostoru nového domu by průměrná ekvivalentní objemová aktivita radonu měla být menší než 100 Bq/m 3, proto při nové výstavbě mají být provedena rozumná preventivní opatření. V rámci radonového programu bylo na území kraje dosud proměřeno 3 817 budov (do konce roku 2000), z nichž v 783 (20,5 %) byla naměřena hodnota nad 200 Bq/m 3. Okres Cheb Obec Počet měřených Počet objektů Geom. průměr objektů nad 200 Bq/m 3 (Bq/m 3 ) Cheb 129 5 56.5 Aš 166 30 93.8 Dolní Žandov 37 16 205.5 Drmoul 4 4 261.8 Františkovy Lázně 54 7 75.3 Hazlov 26 7 76.0 Hranice 54 6 81.7 Krásná 6 0 84.0 Křižovatka 33 8 112.8 Lázně Kynžvart 79 12 80.3 Libá 15 3 113.5 Lipová 43 2 63.8 Luby 47 7 94.9 Mariánské Lázně 334 46 82.2 Milhostov 9 0 52.5 Mnichov 1 1 247.0 Nebanice 18 0 59.6 Nový Kostel 25 2 53.5 Odrava 2 0 - Okrouhlá 6 1 75.1 Ovesné Kladruby 1 0 28.0 Plesná 9 3 113.0 Podhradí 8 1 112.5 Pomezí nad Ohří 6 1 74.1 Poustka 11 0 - Prameny 15 7 142.6 Skalná 39 12 114.5 Stará Voda 73 22 107.8 Trstěnice 6 0 29.0 Třebeň 21 0 62.0 Tři Sekery 2 1 93.9 Valy 50 15 139.2 Velká Hleďsebe 16 2 88.8 Vlkovice 8 0 69.5 Vojtanov 17 3 134.7 Zádub-Závišín 13 0 49.8 Celkem 1383 224 Okres Karlovy Vary Obec Počet měřených Počet objektů Geom. průměr objektů nad 200 Bq/m 3 (Bq/m 3 ) Karlovy Vary 286 21 55.7 Abertamy 28 15 216.5 Andělská Hora 2 1 202.0 Bečov nad Teplou 146 25 106.6 Bochov 27 4 69.3 Boží Dar 24 11 135.7 Božičany 1 0 128.0 Březová 3 3 267.7 Černava 12 8 194.2 Čichalov 8 0 69.1 UK-24 Strana 53/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Dalovice 1 0 41.0 Děpoltovice 17 5 113.6 Hájek 1 0 28.0 Horní Blatná 23 8 102.6 Hroznětín 53 13 108.4 Chodov 58 1 46.4 Chyše 9 0 57.5 Jáchymov 58 58 773.9 Jenišov 1 1 355.0 Kolová 6 3 213.6 Krásné Údolí 2 1 62.0 Krásný Les 2 1 14 - Kyselka 1 0 44.0 Merklín 4 4 308.6 Mírová 9 0 63.3 Nejdek 201 52 114.7 Nová Role 30 10 96.1 Nové Hamry 23 8 131.8 Ostrov 164 26 77.4 Otovice 36 5 69.1 Pernink 5 2 131.5 Potůčky 5 4 264.7 Pšov 1 0 88.0 Sadov 19 1 75.3 Smolné Pece 8 2 128.2 Stanovice 18 4 100.6 Stráž nad Ohří 1 1 156.0 Stružná 1 0 68.0 Šemnice 2 0 63.0 Štědrá 7 0 50.1 Teplá 5 0 89.7 Teplička 5 2 167.2 Toužim 23 0 63.0 Útvina 10 1 74.6 Valeč 1 0 43.0 Velichov 1 0 77.0 Verušičky 2 0 51.8 Vojkovice 2 0 8 - Vysoká Pec 10 6 165.1 Žlutice 27 1 58.5 Celkem 1389 308 Okres Sokolov Obec Počet měřených Počet objektů Geom. průměr objektů nad 200 Bq/m 3 (Bq/m 3 ) Sokolov 166 7 53.1 Březová 33 1 56.3 Bublava 23 2 55.9 Citice 16 0 41.5 Dasnice 36 4 76.8 Dolní Nivy 4 4 546.2 Dolní Rychnov 11 0 73.8 Habartov 15 1 62.9 Horní Slavkov 10 4 137.7 Chlum Svaté Maří 1 0 - Chodov 6 2 131.1 Jindřichovice 106 31 106.4 Josefov 14 2 87.2 Kaceřov 6 0 68.9 Krajková 14 0 42.3 Královské Poříčí 11 0 54.6 Kraslice 106 26 103.1 Strana 54/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Krásno 33 18 176.9 Kynšperk nad Ohří 11 1 61.3 Libavské Údolí 18 1 80.5 Loket 18 5 96.1 Lomnice 21 0 48.6 Nové Sedlo 34 1 53.8 Oloví 14 2 66.6 Přebuz 13 4 113.8 Rotava 224 124 181.8 Rovná 8 1 68.5 Staré Sedlo 1 1 198.0 Stříbrná 14 3 85.2 Svatava 25 3 76.4 Šabina 6 1 92.0 Šindelová 16 2 102.9 Tatrovice 1 0 - Vintířov 10 0 64.1 Celkem 1045 251 b.03.4.2 Seismicita Seismicita daného území znamená časoprostorové rozložení výskytu seismických jevů uvnitř jeho hranic. Pro posouzení seismického ohrožení je třeba brát v úvahu i zemětřesení s ohnisky v sousedních seismicky aktivních oblastech, která mohou svými účinky na dané území zasahovat. Ve střední Evropě jsou tektonické posuny - pokud k nim vůbec dochází - malé a skutečně katastrofická zemětřesení se zde vyskytují jen výjimečně. Území s nejvýraznější vlastní seismickou aktivitou je Kraslicko. Pro tuto oblast je typický výskyt seismických otřesů v sériích trvajících několik dní i týdnu (zemětřesné roje). Uvolňování seismické energie probíhá formou slabých mikrootřesů, kterých lze zaznamenat denně desítky. Série kulminuje silnějším zemětřesením, po němž opět aktivita doznívá řadou slabých otřesů. Tyto roje se opakují v intervalech zpravidla několika desítek let. Ve 20.století byly na Kraslicku zaznamenány významnější zemětřesné roje v r.1908, na přelomu let 1936-37 a 1985-86. Magnitudo dominantních zemětřesení nepřesáhlo hodnotu 4.6 a makroseismická intenzita v ohnisku dosahuje maximálně hodnoty 7 podle 12-ti stupňové makroseismické stupnice MSK-64, používané v Evropě. Intenzita 7 představuje možnost mírného poškození budov (trhliny v omítce, opadávání střešní krytiny a pod.). Makroseismické pole kraslických zemětřesení je omezeno na nejzápadnější část území České republiky mezi jižním výběžkem Krušných hor a Smrčinami. Jen výjimečně bývá pozorován maximální otřes zemětřesného roje i dále na východ. b.03.5 Odpadové hospodářství 1.1.2001 vstoupil v platnost nový zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. Podle tohoto zákona a prováděcích předpisů je povinností státu, krajů a původců (s produkcí větší než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu) zpracovat Plány odpadového hospodářství (POH). Jako základní výchozí materiál pro POH krajů byly v průběhu roků 2001-2002 zpracovány Krajské koncepce hospodaření s odpady (KKHO). KKHO Karlovarského kraje zpracovala společnost Ekoinvest Sokolov. UK-24 Strana 55/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Soubor opatření a zásad vyplývajících ze závazné části POH ČR a přispívajících k naplnění závazné části POH kraje: Analytická část KKHO verze 3. (září 2002) podrobně analyzuje výchozí stav v produkci odpadů a nakládání s nimi a je zde uveden přehled o zařízeních pro nakládání s odpady na území kraje. Přehled produkce odpadů v Karlovarském kraji v členění dle skupin OECD ODPADY Produkce v t Komunální a domovní odpady 119 554,2 Odpady z energetiky 363 045,7 Odpady z dolování a těžby 32,6 Stavební a demoliční odpady 134 064,7 Odpady ze zemědělství a lesnictví 58 040,0 Ostatní odpady 8 1192,7 Celkem 755 929,9 Seznam skládek odpadů a ostatních zařízení OKRES KATASTR PROVOZOVATEL SKUPINA KAPACITA V m 3 Projektovaná Momentální Zbývající Sokolov Kraslice TS města Kraslic S - OO 357 600 před uzavřením Tisová Ekoinvest Sokolov s. r. o. S - IO 527 000 390 000 390 000 Tisová Ekoinvest Sokolov s. r. o. S - OO 950 000 150 000 700 000 Horní Slavkov HAAS a CZJZEK s. r. o. S - IO 16 741 Lítov MÚ Habartov S - OO 100 000 20 000 20 000 Vintířov Sater - Chodov s. r. o. S - OO 1 422 000 20 000 1 132 000 Karlovy Vary Božíčany TS Nová Role S - IO nestanovena Božíčany TS Nová Role S - IO 153 000 75 000 75 000 Božíčany TS Nová Role S - OO 129 339 60 000 60 000 Hradiště Zitas - TKO s. r. o. S - OO 1 027 000 150 000 700 000 Ostrov n/o Škoda Ostrov s. r. o. S - OO 72 000 nezaměřeno Cheb Vernéřov Ašské služby S - IO 469 000 140 000 140 000 Ostatní OKRES KATASTR PROVOZOVATEL SKUPINA KAPACITA V m 3 Sokolov Nové Sedlo Sokolovská Uhelná a. s. inertní m. Nové Sedlo ISSO - inženýrské stavby inertní m. Projektovaná Momentální Zbývající zahlazování důlní činnosti zahlazování těžební činosti Tisová ČEZ a. s. odkaliště 9 124 000 9 113 000 9 113 000 Tisová ČEZ a. s. uložiště 3 800 000 1 325 000 Krásno Diamo a. s. uložiště nestanoveno Vřesová Sokolovská Uhelná a. s. odkaliště 10 371 000 10 000 000 10 000 000 Nové Chalupy Sokolovská Uhelná a. s. nádrž TDK 14 000 Vysvětlivky Projektovaná kapacita - celková projektovaná kapacita skládky včetně fyzicky nevybudovaných kazet Momentální kapacita - kapacita skládky, která je v současné době připravena pro ukládání odpadů Zbývající kapacita - nezaplněná kapacita skládky včetně nevybudovaných kazet Strana 56/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Závazná část POH Karlovarského kraje obsahuje následující soubor opatření a zásad: Soubor opatření a zásad vyplývajících ze závazné části POH ČR a přispívajících k naplnění závazné části POH kraje A. Opatření předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečených vlastností Cílem těchto opatření je snižovat měrnou produkci odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, maximálně využívat odpady jako náhrady primárních přírodních zdrojů a minimalizovat negativní vlivy na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání s odpady. Zejména je potřebné: a) podporovat změny výrobních postupů směrem k nízkoodpadovým až bezodpadovým technologiím, a v případě vzniku odpadů k jejich vyššímu využívání, b) podporovat náhradu, za předpokladu, že je to technicky a ekonomicky možné, nebezpečných materiálů a složek používaných jako suroviny méně nebezpečnými, c) podporovat zavedení systémů environmentálního řízení, především systém Mezinárodní organizace pro normalizaci, Národní program zavedení systémů řízení podniků a auditů z hlediska ochrany životního prostředí, d) naplňovat program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro oblast odpadového hospodářství, včetně zlepšení přístupu veřejnosti k informacím o stavu odpadového hospodářství, e) usilovat na úrovni veřejné správy o efektivní změny řízení odpadového hospodářství vedoucí ke zvýšení kvality řízení a odpovědnosti rozhodování, f) podporovat všechny formy dobrovolných aktivit výrobní a nevýrobní sféry. B. Zásady pro nakládání s komunálním odpadem Cílem je snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky a přispět k postupnému naplnění cílů stanovených POH ČR, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvýše 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvýše 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvýše 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. K tomu je potřebné: a) vytvářet podmínky, tam kde je to účelné, k oddělenému shromažďování jednotlivých druhů biologicky rozložitelných odpadů vznikajících v domácnostech, živnostech, průmyslu a úřadech, mimo směsný odpad. b) podporovat vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s komunálními odpady tak, aby bylo dosaženo postupného omezení BRKO ukládaných na skládky. C. Zásady pro nakládání s nebezpečnými odpady Cílem je snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování, zejména a) získat veřejnost k oddělenému sběru nebezpečných složek komunálního odpadu, b) podporovat krajské aktivity při plnění Realizačního programu ČR pro nakládání s nebezpečnými odpady. D. Zásady pro nakládání s vybranými odpady a zařízeními podle části čtvrté zákona o odpadech D.1 Odpady s obsahem PCB a zařízení je obsahující Cílem je odstranit odpady PCB a zařízení s obsahem PCB nebo jejich dekontaminace do roku 2010 a k tomu připravit plány dekontaminací nebo odstranění inventarizovaných zařízení a PCB v nich obsažených. UK-24 Strana 57/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 D.2 Odpadní oleje Cílem je zvyšovat množství zpětně odebraných olejů a zajistit jejich vyšší materiálové využití v souladu s POH ČR a odpadní oleje nevhodné k materiálovému využití přednostně upravovat na palivo. D.3 Baterie a akumulátory Cílem je zvýšit kontrolované nakládání s použitými bateriemi a akumulátory a zvýšit jejich materiálové využití. D.4 Kaly z čistíren odpadních vod Cílem je vytvářet podmínky pro ekologické nakládání s kaly z čistíren odpadních vod. D.5 Odpady z azbestu Cílem je zlepšit úroveň kontrolovaného nakládání s odpady azbestu a zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního prostředí. D. 6 Autovraky Cílem je vytvářet podmínky pro ekologické nakládání s autovraky a iniciovat a vytvořit optimální krajskou síť pro sběr autovraků. E. Zásady pro vytváření přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady Cílem těchto opatření je vytvořit podmínky pro integrovaný systém nakládání s odpady na regionální úrovni, který bude naplňovat požadavky POH kraje s možností jeho propojení na celostátní síť zařízení pro nakládání s odpady. F. Podíl recyklovaných odpadů Cílem POH ČR je zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010. K tomu je potřebné: a) podporovat oddělený sběr za účelem dalšího materiálového využití u těch odpadů, kde je to s ohledem na ekologické, technické, ekonomické a sociální podmínky možné, b) analyzovat způsoby sběru a separace stavebních a demoličních odpadů a podporovat jejich materiálové využití c) podporovat vytvoření sítě sběru tříděných a vyřazených elektrických a elektronických zařízení G. Podíl odpadů ukládaných na skládky Cílem je snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného snižování a podporovat tam, kde to bude účelné, přeměnu stávajících skládkových areálů na centra komplexního nakládání s odpady. Opatření pro města a obce: V rámci POH Karlovarského kraje se doporučuje městům a obcím: a) Zvýšit do roku 2010 intenzitu mobilního sběru nebezpečných složek komunálního odpadu na cílovou hodnotu přistavení sběrny 4 x ročně pro všechny obyvatele v oblastech se zavedeným mobilním sběrem. b) Zvýšit do roku 2008 počet sběrných dvorů (optimálně v obcích od 2 do 10 tis. obyvatel jeden sběrný dvůr, ve větších městech jeden sběrný dvůr na každých 10 tis. obyvatel). c) Zvýšit počet sběrných násob na sběrové sklo (optimální hustota 200 osob/nádoba). Strana 58/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 d) Zavést odvozový způsob sběru papíru. e) Zavést odvozový způsob sběru odpadních plastů. f) Podporovat dotřiďování papíru a plastů (optimální počet 1 2 třídicí linky na okres, střední kapacita 2500 t/rok). g) Do roku 2008 posoudit zavedení odděleného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů podle možností a podmínek jednotlivých obcí. h) Podporovat kompostování bioodpadů v domácích kompostérech. i) Podporovat komunitní kompostování bioodpadů j) Iniciovat výstavbu biofermentačních jednotek na zpracování komunálního odpadu (odhadovaná nová kapacita 5000 t/rok) k) Iniciovat výstavbu zařízení na třídění a úpravu směsného komunálního odpadu za účelem výroby paliva (předpokládaná kapacita 20 tis. tun/rok s výhledem jejího dalšího rozšíření). l) Provozovat speciální kontejnery pro sběr odpadních olejů ve sběrných dvorech pro sběr nebezpečných odpadů. m) Podporovat vytvoření sítě pro odevzdání autovraků. n) Podporovat vytvoření sběrné sítě elektrošrotu. Opatření pro povinné osoby: V rámci POH Karlovarského kraje se doporučuje povinným osobám: a) Zvýšit do roku 2010 intenzitu mobilního sběru nebezpečných složek komunálního odpadu na cílovou hodnotu přistavení sběrny 4 x ročně pro všechny obyvatele v oblastech se zavedeným mobilním sběrem. b) Zvýšit do roku 2008 počet sběrných dvorů (optimálně v obcích od 2 do 10 tis. obyvatel jeden sběrný dvůr, ve větších městech jeden sběrný dvůr na každých 10 tis. obyvatel). c) Zvýšit počet sběrných násob na sběrové sklo (optimální hustota 200 osob/nádoba). d) Zavést odvozový způsob sběru papíru. e) Zavést odvozový způsob sběru odpadních plastů. f) Podporovat dotřiďování papíru a plastů (optimální počet 1 2 třídicí linky na okres, střední kapacita 2500 t/rok). g) Provozovat zpětný odběr odpadních olejů v místech prodeje nových olejů. h) Provozovat speciální kontejnery pro sběr odpadních olejů ve sběrných dvorech pro sběr nebezpečných odpadů. i) Provozovat zpětný odběr odpadních baterií a akumulátorů v místech prodeje baterií a akumulátorů. j) Provozovat zpětný odběr odpadních baterií a akumulátorů v servisní síti akumulátorů a automobilů s využitím systému povinných osob. k) Provozovat zpětný odběr opotřebených pneumatik v místech prodeje. l) Provozovat zpětný odběr opotřebených pneumatik v servisní síti automobilů s využitím systému povinných osob. m) Podporovat vytvoření sítě pro odevzdání autovraků. n) Podporovat vytvoření sběrné sítě elektrošrotu. Opatření pro původce: V rámci POH Karlovarského kraje se doporučuje původcům odpadů: a) Provádět změny výrobních postupů směrem k nízkoodpadovým až bezodpadovým technologiím, a v případě vzniku odpadů k jejich vyššímu využívání. b) Nahrazovat za předpokladu, že je to technicky a ekonomicky možné, nebezpečné materiály a složky používané jako suroviny méně nebezpečnými. c) Odstranit odpady PCB do konce roku 2010. UK-24 Strana 59/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 d) Připravit plány dekontaminací nebo odstranění inventarizovaných zařízení a PCB v nich obsažených. e) Zavádět program environmentálního řízení, především systém Mezinárodní organizace pro normalizaci, Národní program zavedení systémů řízení podniků a auditů z hlediska ochrany životního prostředí. f) Provádět opatření k zavedení separovaného sběru odpadních plastů, sběrového papíru a sběrového skla na úřadech veřejné správy, v hotelech, nemocnicích, školách. Staré zátěže Za ekologickou zátěž považujeme každé anomální zhoršení vlastností životního prostředí, které je v rozporu s požadavky na zdravé životní prostředí definované příslušnými právními předpisy. Z tohoto pohledu lze do skupiny ekologických zátěží zařadit: staré ekologické zatěže (SEZ) evidované a financované v rámci FNM evidovány jsou podle www.fnm.cz zátěže Chemické závody Sokolov, Hnědouhelné doly Březová nevyhovující bývalá zařízení na uložení či zneškodnění odpadů jde o soubor skládek uzavřených před rokem 1991 a skládky provozované na zvláštní podmínky nevyhovující stavební objekty a zařízení, které nelze již provozovat a logicky tudíž podléhají demolicím na základě obhlídky ve všech okresech kraje jde zpravidla o demolovaný bytový fond, nevyužívané zemědělské objekty, objekty škol atp., kdy bude nutno při jejich demolicích, rekonstrukcích a přestavbách nakládat s relativně velkými objemy stavební suti. Dle odhadů zpracovatelů KKOH jde v některých částech kraje až o cca 5 % stavebního fondu zvýšení obsahů těžkých kovů v zeminách - jde o případ, kdy na základě plošné aplikace hnojiv s obsahy Cd, byly v letech 1980-1985 realizovány analýzy (S.KLÍR disertační práce, ČIL) vykazující v některých případech nadlimitní obsahy. Do této skupiny lze zařadit i potenciálně vysoké obsahy TK v dnových sedimentech vodotečí a vodních nádrží. plošná odstranění odpadů v přírodě plošná zátěž v okolí obcí a měst. rozsáhlá znečištění zemin a vod v areálech průmyslových objektů, kde doposud nebyly přijata konečná rozhodnutí o zahájení systematických sanačních prací, např. lokalita Hájek. V následujícím přehledu jsou uvedeny pouze staré zátěže s vysokou rizikovostí. Staré zátěže okresu Cheb POŘADÍ LOKALITA MÍSTNÍ NÁZEV 1. Vernéřov u Aše provozovaná U Skřivánčího vrchu PROVOZOVATEL RIZIKOVOST DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU Ašské služby a. s. vysoká Skládka se zaváží inertním materiálem. Doporučujeme sanovat in situ. Vzhledem k zvýšeným obsahům NO3- a NH4+ v povrch. vodě pod skládkou (monitoring 1993-1996) doporučujeme další monitoring. 2. Chocovice Chocovice TS Cheb vysoká Vybudovat nový monitorovací systém. Následující sanace dle výsledků monitorování, pravděpodobně sanace in situ - úprava a zatěsnění povrchu a následné ozelenění. 3. Aš Tosta Aš - závod 12 TOSTA Aš, a.s. vysoká Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: hydrogeol. průzkum (vč. monitorovacích vrtů) zabránit dalšímu černému skládkování Projekt asanace počítá pouze se zakrytím plochy nad kalovými poli. Strana 60/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 POŘADÍ LOKALITA MÍSTNÍ NÁZEV 4. Cheb Maškov - ČD Cheb 5. Úšovice Skládka Hamrníky 6. Mostov Skládka Mostov PROVOZOVATEL RIZIKOVOST DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU České dráhy - TD - vysoká Navrhovaná opatření: Cheb rekultivuje se Předběžná opatření: monitoring povrchových vod Finální opatření: podle výsledků předběžné etapy TS Františkovy Lázně vysoká Postupovat dle vypracovaného projektu rekultivace - sanace in situ. vysoká Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: hydrogeol. průzkum (vč. monitorovacích vrtů) monitoring povrchových vod Finální opatření: podle výsledků předběžné etapy 7. Žírovice Žírovice TS Františkovy Lázně vysoká Skládka je v současnosti překryta zeminou a urovnána. Vzhledem k rizikovosti skládky nelze považovat úpravy za dostačující. Doporučujeme dále pokračovat v monitoringu a skládku sanovat dle připravovaného projektu rekultivace. Staré zátěže okresu Karlovy Vary Pořadí Lokalita Místní Provozovatel Rizikovost Doporučení dalšího postupu název 1. Nejdek 221 Lesík TSM Nejdek vysoká Hydrogeologický monitoring 2. Toužim 230 lom Polikno 3. Horní Blatná Horní Blatná Dále dle výsledku monitoringu. TSM Toužim vysoká Hydrogeologický monitoring Sanace in situ úprava terénu a zatěsnění povrchu MÚ Horní Blatná vysoká rekultivuje se 4. Jáchymov 223 Popov TS Jáchymov rekultivovaná Hydrogeologický monitoring Dále dle výsledku monitoringu. Staré zátěže okresu Sokolov POŘADÍ LOKALITA MÍSTNÍ NÁZEV PROVOZOVATEL RIZIKOVOST DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU 1. Horní Slavkov Bošířany MěÚ Horní Slavkov vysoká Doporučujeme provést sanaci 2. Dolní Rychnov Glavunion Dolní Rychnov skládky včetně odplynění. Glavunion Teplice vysoká Doporučujeme zamezit dalšímu ukládání odpadů na skládku a na základě aktuálních výsledků monitoringu podzemních vod navržení vhodného způsobu sanace skládky včetně biologické rekultivace. 3. Boučí Dolní Nivy Glavunion a. s. vysoká - provedení HG průzkumu včetně plynometrického a na základě dosažených výsledků bude možno navrhnout vhodný způsob sanace. - provádět monitoring skládky. - zabezpečit stabilitu skládkového tělesa 4. Oloví Za hřištěm vysoká Doporučujeme provedení hydrogeologického průzkumu, včetně rozboru vzorků vody z řeky Svatavy. Na základě dosažených výsledků bude rozhodnuto o dalším postupu. UK-24 Strana 61/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 POŘADÍ LOKALITA MÍSTNÍ NÁZEV PROVOZOVATEL RIZIKOVOST DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU 5. Rotava městská skládka MěÚ Rotava vysoká Doporučujeme provedení sanace na místě (úplné zamezení povrchového přítoku vody a atmosférických srážek do tělesa skládky) a provádění pravidelného monitorování kvality podzemních a povrchových vod. K tomu je možné využít stávajících vrtů HPJ-1 a HPJ-2. a 2 odběrných profilů na bezejmenném potoce nad a pod skládkou. 6. Jindřichovice Skládka Jindřichovice vysoká Doporučujeme ukončit skládkování, provést hydrogeologický průzkum včetně rozboru vzorku vody z bezejmenné vodoteče - na základě výsledků bude navržen vhodný způsob sanace skládky. 7. Krajková Skládka rekultivovaná Krajková 8. Kynšperk n. O. Na kukačce rekultivovaná 9. Kraslice západ rekultivovaná 10. Liboc U kolejí vysoká - částečně rekultivovaná 11. Dolní Pochlovice 12. Obora u Šindelové Boží požehnání U huti rekultivovaná rekultivovaná Doporučujeme provedení jednoduchého hydrogeologického průzkumu, jehož součástí bude vybudování monitorovacího systému skládky. Na základě výsledků provedení dalších opatření. b.04 Kulturní hodnoty v území b.04.1 Kulturní památky, památkově chráněná území Strategická poloha Karlovarského kraje na spojnici Čech se západní Evropou byla v historických dobách jednou z příčin vzniku mnoha hradů a tvrzí, z nichž řada se dochovala již jen v podobě zřícenin a pouze menší část byla později přestavěna nebo rozšířena do podoby zámeckých staveb. Území kulturně historicky oscilovalo mezi českým a německým vlivem - v dobách Přemyslovských bylo spjato s expanzí německého osídlení. Na vzniku hmotné kultury se tak v průběhu dalších staletí podílely oba národy, což je dodnes patrné v místopisných pojmech a názvech hradů, zřícenin, zámků i sídel. Současné vymezení Karlovarského kraje zahrnuje části území historických krajů Chebského a Žateckého. Cheb byl od středověku až do 18. stol. městským státem s rozsáhlými právy a ovládal značně rozsáhlé území. Z hlediska ochrany kulturních památek podle zák.č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění jsou na území Karlovarského kraje evidovány: - národní kulturní památky: Zámek Kynžvart ojedinělá ukázka venkovské reprezentativní rezidence ve stylu vídeňského klasicismu a empíru. Byl vybudován pro knížete Metternicha počátkem 19. Strana 62/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 století a jsou v něm soustředěny umělecké sbírky a kuriozity rodu Metternichů a unikátní knihovna s 24000 svazky. Prohlášen národní kulturní památkou nařízením vlády ČR č. 132/2001 Sb. ze dne 28. března 2001; Bečov nad Teplou areál hradu a zámku. Hrad byl vystavěn počátkem 14. století, nejstarší částí jsou tři gotické věže, později doplněné palácem a dalšími stavbami. Na hradě byl ukryt vzácný románský relikviář sv. Maura z 12. století památka světového významu. Pod hradem je zámek z 18. století, kde je vystavena expozice západočeské gotiky. - kulturní památky: Loket královský hrad postavený již ve 12. století, významné správní středisko loketského kraje za vlády Lucemburků, rozšířen v době vlády Václava IV. V prostorách hradu je dnes expozice historického porcelánu. Chyše - renesanční zámek z r. 1578 přestavěný ve stylu anglické gotiky. Valeč - mimořádně hodnotný barokní soubor staveb zámku, parku a zámeckého kostela Nejsvětější trojice zbudovaný na místě zaniklé tvrze v letech 1695 1730. Sochařská výzdoba parku z let 1733 40 pochází z dílny Matyáše B. Brauna, stejně jako pomník F. A. Šporka a sloup Nejsv. trojice. Seeberg Ostroh u Chebu; původně románský hrad, rozšířen goticky, za třicetileté války vypleněn a opuštěn. Na poč. 20. století opraven jako výletní místo a restaurace. Zdevastovaný objekt byl od r. 1986 rekonstruován a r. 1990 zpřístupněn veřejnosti jako součást Františkolázeňského muzea. Vildštejn u Skalné hrad postaven již kolem r. 1200, patří mezi naše nejstarší hrady. K románskému jádru s dochovanou vstupní věží a patrovou kaplí přibyly gotické a renesanční stavby. V předhradí je rokokový zámek z 18. století, dnes zřícenina. Andělská Hora zřícenina gotického hradu z konce 14. století. Po vypálení švédskými vojsky v r. 1635 byl znovu obnoven a obýván až do počátku 18. století. Hauenštejn ruiny zámku na místě hradu z pol. 13. st. Naposledy byl upravován 1878-82 v novogotickém slohu. Hartenštejn ruiny gotického hradu s promyšleným dělostřeleckým obranným systémem založeným na trojici bateriových věží. Klášter Premonstrátů Teplá založen koncem 12. století. Dnešní barokní přetavba je od Kryštofa Dienzenhofera z let 1689 1721, včetně původně románského kostela Zvěstování p. Marie. Klášter vlastní jednu z nejstarších a nejvýznamnějších historických knihoven, která obsahuje asi 100 000 svazků. Hartenberg Hřebeny; zřícenina gotického hradu z 1. pol. 14. stol., později renesančně a barokně rozšířeného na zámek. Vyhořel koncem 20. stol. Chlum sv. Máří - komplex barokního kostela s klášterem křížovníků z let 1687 99. Od 14. století mariánské poutní místo. Maria Loreto - významné poutní místo (jedno z nejnavštěvovanějších u nás i v Německu) na kopci nad Starým Hrozňatovem. Areál Lorety a poutního kostela sv.ducha pochází ze 2.poloviny 17. století. Ve 2. polovině 20.stol byl areál téměř zcela zdevastován, po roce 1992 zrekonstruován a opět slouží původnímu účelu. - městské památkové rezervace: Cheb řada hodnotných památek: hrad z 12. století se zachovanou věží, zbytky paláce a kaplí. Symbolem města je Špalíček skupina 11 středověkých domů v sevřeném půdorysu na náměstí, které lemují gotické, barokní a renesanční domy. Je zde barokní radnice, kostel sv. Kláry (K. Dienzenhofer - r. 1711), muzeum v Pachelbelově domě, kde UK-24 Strana 63/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 byl r. 1634 zavražděn Albrecht z Valdštejna; historické jádro města prohlášeno MPR výnosem MK ČSR č.16 429/81 VI/1 ze dne 6. října 1981; Františkovy Lázně lázeňské město založené r. 1793 s pravidelným půdorysem ve stylu empíru a klasicismu; historické jádro města prohlášeno MPR nařízením vlády č. 443/1992 Sb. za dne 29. července 1992; Loket - městská památková rezervace zahrnuje hrad, barokně přestavěný kostel sv. Václava z r. 1240, barokní radnici a soubor 18 barokních a renesančních domů; historické jádro města prohlášeno MPR výnosem MK ČSR č. 24 756/79 VI/1 ze dne 29. prosince 1979; - městské památkové zóny: Karlovy Vary lázeňské město založené Karlem IV. v r. 1358; v 18. a 19. století vzniklo mnoho staveb různých stavebních slohů, které tvoří osobitý charakter města. Barokní památky připomíná kostel sv. Máří Magdalény od K. Dienzenhofera. Za zmínku stojí Zítkova Mlýnská kolonáda z r. 1881, replika Tržní kolonády z r. 1883 a další lázeňské budovy a hotely; jádro města prohlášeno MPZ vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992; Mariánské Lázně - město založeno až na přelomu 18. a 19. století, největšího stavebního rozmachu dosáhlo v 19. století. K hlavním památkám patří pavilon Křížového pramene a barokní kolonáda s litinovými prvky z r. 1889. Je zde mnoho domů v novorenesančním stylu a množství kostelů různých slohů a církví; lázeňské jádro prohlášeno MPZ vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992; Bečov nad Teplou - podhradí hradu Bečov se stalo v 15. století městem. Kamenný most spojuje město se zámkem; jsou zde původní domy, radnice a barokní kostel sv. Jiří. Horní Slavkov; prohlášen MPZ vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992; Ostrov - osada povýšena před r. 1268 na královské město. Na místě středověké pevnosti stojí barokní zámecký komplex se zahradou a letohrádkem. Nejstarší památkou je románský kostel sv. Jakuba, gotický farní kostel sv. Michaela a bývalý raně barokní piaristický klášter; jádro města prohlášeno MPZ vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992; Jáchymov založen r. 1516 při stříbrných dolech. V r. 1533 s 18000 obyvateli druhé nejlidnatější město Českého království, z té doby se dochovala řada domů a mincovna, kde je dnes muzeum. Jsou zde zbytky Šlikova hrádku; prohlášen MPZ vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992; Horní Blatná; prohlášena MPZ vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992; Teplá status města od 14. století, osídlení vzniklo v souvislosti se založením kláštera. Je zde řada barokních domů, děkanský kostel sv. Jiljí a špitální kostel Nejsvětější Trojice ze 17. století; jádro sídla prohlášeno MPZ vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992; Toužim; jádro sídla prohlášeno MPZ vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992; Valeč; jádro sídla prohlášeno MPZ vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992; Žlutice - město se zbytky zámku a pozůstatky husitského hrádku Nevděk z 1. pol. 15. stol., kostel sv. Petra a Pavla původně gotický, později zbarokizovaný; jádro sídla prohlášeno MPZ vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992; Strana 64/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 V současné době je navrženo několik dalších městských jader k prohlášení městskými památkovými zónami Abertamy, Andělská Hora, Boží Dar, Nejdek, lokalita sorely Ostrov a dále Krásno. - vesnické památkové rezervace (zastoupení lidového stavitelství): v Chebském okruhu: Doubrava ukázka původní chebské lidové architektury v nejstarším zachovaném hrázděném statku z r. 1751; dle nařízení vlády ČR č. 127/1995 Sb. ze dne 24. května 1995; Nový Drahov - vesnické památkové zóny: okres Cheb: Dolní Lažany Salajna Okres Sokolov: Dolní Rychnov; obec prohlášena VPZ vyhláškou MK ČR č. 249/1995 Sb. ze dne 22. září 1995; Královské Poříčí; Oblast Toužim Teplá: Beranov; obec prohlášena VPZ vyhláškou MK ČR č. 249/1995 Sb. ze dne 22. září 1995; Kojšovice; obec prohlášena VPZ vyhláškou MK ČR č. 249/1995 Sb. ze dne 22. září 1995; Kosmová; obec prohlášena VPZ vyhláškou MK ČR č. 249/1995 Sb. ze dne 22. září 1995; Popovice; obec prohlášena VPZ vyhláškou MK ČR č. 249/1995 Sb. ze dne 22. září 1995; - archeologická rezervace: Tašovice západně od Karlových Var; lokalita prohlášena památkovou archeologickou rezervací výnosem MK ČSR č. 16 417/87 VI/1 ze dne 21. prosince 1987; - krajinná památková zóna: Valečsko na východní hranici kraje; prohlášení vybrané části krajinného celku za území krajinné památkové zóny (okr. Karlovy Vary a okr. Louny) vyhl. MK ČR č.208/1996 Sb. ze dne 1. července 1996; V současné době se chystá vyhlášení dalšího území krajinnou památkovou zónou údolí řeky Střely na hranicích s Plzeňským krajem. Soustředění vyšší četnosti památkových objektů je patrné zejména podél údolí řeky Ohře a dále na spojnicích Aš Cheb Mariánské Lázně; Loket Bečov nad Teplou; Karlovy Vary Boží Dar a podél historické trasy Karlovy Vary Praha. Mimo tyto osy leží z památkově významnějších sídel jen Klášter Teplá, Teplá, Toužim, Nejdek a Horní Blatná. Ochrana nemovitých kulturních památek a území vymezených městských nebo vesnických památkových rezervací, archeologických rezervací, městských, vesnických nebo krajinných památkových zón se řídí zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění (dle zák. ČNR č. 425/1990 Sb.). Vyhlášená ochranná pásma kulturních památek: - Čistá u Rovné (okr. Sokolov) OP dolu Jeroným; - Chlum Svaté Maří (okr. Sokolov) OP areálu poutního kostela; - Krásný Les (okr. Karlovy Vary) OP hradu a zámku Horní Hrad a osady; UK-24 Strana 65/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 - Dalovice (okr. Karlovy Vary) OP zámku Dalovice; - Kyselka (okr. Karlovy Vary) OP Lázně Kyselka; - Bochov (okr. Karlovy Vary) OP Bochov; - Nejdek (okr. Karlovy Vary) OP kulturních památek; Strana 66/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 c) NÁVRH ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY A ZHODNOCENÍ ROZVOJOVÝCH PŘEDPOKLADŮ OBCÍ c.01 Demografická východiska obyvatelstvo, bytový fond, systém osídlení Na úseku obyvatelstva a osídlení jde v konceptu řešení územního plánu VÚC především o zhodnocení regionálního rozvojového potenciálu kraje, územních rozdílů v předpokladech rozvoje a navazující stanovení pravděpodobných tendencí v budoucím populačním vývoji a potřebách bytové výstavby. S tím souvisí i posouzení možných změn v hierarchii středisek a v jejich regionální působnosti. Vzhledem k pluralitě zájmů a různorodosti subjektů ovlivňujících územní vývoj i k dramatičnosti dosud nedokončených transformačních změn naší společnosti, je prognózování budoucích stavů velmi obtížné a může být jen orientační povahy. S ohledem na diferencovanou spolehlivost perspektivních odhadů na jedné straně a na podmiňující posloupnosti v jejich stanovování na straně druhé, je nezbytné zdůraznit dvě obecné metodické zásady celého postupu hodnocení. Prvou je přednostní stanovení perspektivních odhadů v úrovni celého kraje, který je tak považován za základní bilanční rámec dalších územních specifikací. Ty jsou orientovány v prvé řadě na rozlišení rozvojového potenciálu hlavních subregionálních jednotek, které lze považovat za relativně organické celky. Druhou zásadou je prvotní rozlišení subregionálních jednotek podle jejich celkových rozvojových možností a teprve návazně provedení příslušných odhadů jejich populačního vývoje a s tím související bytové výstavby. Tím je zohledněna dominantní úloha migrace pro budoucí vývoj distribuce obyvatelstva, neboť diferencovaný rozvojový potenciál subregionů v podstatě vyjadřuje i jejich pravděpodobnou migrační atraktivitu. Hlavní důraz je kladen na zhodnocení potenciálu celých subregionů a nikoliv tedy jednotlivých středisek z důvodu vysoké prostorové mobility obyvatelstva, a proto i volné spojitosti mezi významem (pracovním i obslužném) středisek osídlení na jedné straně a lokalizací bydliště obyvatel na straně druhé. Ve smyslu uvedených zásad je uspořádáno následné hodnocení: celkový výhled kraje posouzení perspektiv regionální organizace a hierarchie středisek typologie subregionů z hlediska potenciálu regionálního rozvoje stanovení výhledových populačních velikostí a potřebných objemů bytové výstavby v subregionech a v jejich rámci i u vybraných obcí. Při všech těchto hodnoceních jsou východiskem nejen výsledky předchozích rozborů, ale i nové informace zejména z cenzu 2001, které v době zpracování analýz území nebyly ještě k dispozici. Týká se to v prvé řadě údajů o počtech pracovních příležitostí a dojížďce za prací, které jsou podstatné jak pro aktualizaci hodnocení regionální působnosti měst, tak pro zhodnocení jejich současného ekonomického vývoje. c.01.1 Rozvojové perspektivy Karlovarska pravděpodobný demografický vývoj V současnosti patří Karlovarsko mezi ekonomicky neprosperující kraje, a tedy mezi mírně problémové oblasti. Podle údajů ČSÚ (Statistická ročenka 2004) dosahovala úroveň ekonomiky kraje (HDP na obyvatele) v r. 2003 pouze 78,8 % průměru ČR, míra nezaměstnanosti ke konci února r. 2005 byla 11,0 % při celostátním průměru 9,6 %. Nižší ekonomickou úroveň vykazovaly pouze 3 kraje (Zlínský, Vysočina a Olomoucký), přičemž rozdíl proti Karlovarsku byl nevýznamný nejnižší úroveň mělo Olomoucko se 76,5 % průměru ČR. Také v případě UK-24 Strana 67/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 aktuální míry nezaměstnanosti měly vyšší hodnoty pouze 3 kraje Olomoucký, Ústecký a Moravskoslezský. U uvedených skutečností je nutné zdůraznit významný vliv pozitivního extrému Prahy na průměrné hodnoty ČR. Především to platí u ukazatele HDP na obyvatele, kde žádný z ostatních krajů nedosahuje celostátní úrovně: příslušné hodnoty se pohybují v rozmezí 76,5 % až 93,6 % (Jihomoravský kraj). Vzhledem k mírně nadprůměrné výchozí ekonomické úrovni byl výsledek dosavadní transformace neúspěšný, i když v prvé řadě v důsledku ekonomického útlumu těžkého průmyslu na Sokolovsku. Jak to dokládají údaje v tab. 1 byl vývoj v letech 1991 2001 již v úrovni okresů značně rozdílný a právě v případě Sokolovska dokonce výrazně nepříznivý. Tab. 1 Základní charakteristiky ekonomického vývoje Okres, kraj, ČR Počet pracovních příležitostí Průměrná mzda zaměstnanců (v Kč) Ekonomický agregát na obyv. (ČR=100) Míra nezaměstnanosti (%) 1991 2001 Index 1991 2001 Index 1991 2001 28.2.2005 Cheb 45 097 43 251 95,9 3 633 12 740 350,7 97,5 91,6 9,2 Karlovy Vary 63 535 57 266 90,1 3 582 12 986 362,5 96,2 89,8 10,7 Sokolov 51 205 39 841 77,8 4 186 13 411 320,4 119,7 84,1 13,2 Karlovarský kraj 159 837 140 364 87,8 3 790 13 042 344,1 103,7 88,6 11,0 ČR 5 314565 4 739121 89,2 3 789 14 633 386,2 100,0 100,0 9,6 Prameny: - Výsledky cenzů 1991 a 2001, ČSÚ, Praha. - Každoroční výkazy o počtech zaměstnanců a mzdách (1992, 2002), ČSÚ, Praha. Poznámky: Ekonomický agregát je definován jako součin počtu pracovních příležitostí a průměrných mezd a má podobnou vypovídací schopnost jako HDP. Příčiny tohoto vývoje je třeba vysvětlovat nejen vážnými změnami v pánevních oblastech, ale i dalšími faktory. Na prvém místě je to všeobecně nižší sociální a sídelní stabilita i nižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva. Důležitý vliv měl a má i nedostatečný rozvoj kvartérního sektoru, zejména výrobních služeb, který je v řadě ohledů důsledkem ztráty krajské administrativní úrovně Karlovarska v r. 1960. V současnosti je vážným problémem i chybějící návaznost na vyšší dopravní infrastrukturu, zejména v případě sítě rychlostních komunikací, resp. dálniční sítě. Na druhé straně má Karlovarsko řadu nepochybných pozitivních předpokladů dalšího vývoje. Především je to jistě polohová atraktivita, která bude v souvislosti s naším vstupem do EU dále zesilována. Výhodou je rovněž diverzifikovaná ekonomická základna, rekreační a turistická přitažlivost, tradice lázeňství a některých průmyslových oborů. Příznivé efekty lze očekávat i od realizace krajské samosprávy, a to v několika oblastech. Tato samospráva představuje klíčový subjekt územního rozvoje, který reprezentuje zájmy kraje zejména vůči centru. Dále může být jádrem pro formování zájmově integrovaných regionálních korporací. Konečně je i podnětem pro formování dalších krajských institucí a zprostředkovaně i vyšších regionálních služeb (např. vysokého školství). Ve smyslu konstatovaných bariér, ale především potenciálních rozvojových faktorů, lze tedy do perspektivy očekávat určité zlepšení vývojových tendencí jak v ekonomice, tak např. v migračním vývoji. Strana 68/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Hlavní potřeby kraje a proto i cíle regionální politiky jsou v podstatě dvojího druhu: 1) Rozšíření vyšších služeb a kvartérního sektoru v kombinaci se širokou podporou školství a kvalifikačního růstu obyvatelstva. 2) Zásadní zlepšení technické, především dopravní infrastruktury a tedy napojení jak na Prahu, tak i na blízká centra v Německu, dále pak zlepšení komunikačních poměrů v celém podkrušnohorském koridoru. Z předchozích hodnocení lze vyvozovat i některé předpoklady o budoucím populačním vývoji kraje. Ten bude totiž stále více záviset na vývoji migrace obyvatelstva, neboť stav a perspektivy přirozené reprodukce obyvatelstva jsou jednak relativně předvídatelné a jednak všeobecně sestupné, byť v horizontu k r. 2020 zatím nikoliv výrazně. V období 1991 2001 došlo alespoň k velmi nízkému nárůstu celkové populace, a to výlučně díky přirozeným přírůstkům, v letech 2001 2003 již populace stagnuje a podle poslední projekce přirozeného vývoje obyvatelstva (ČSÚ) by do r. 2020 mělo dojít ke snížení populace na méně než 296 tisíc obyvatel. Přirozené úbytky budou pravděpodobně vyváženy přírůstky migračními, což bylo již dříve konstatováno. Celkový vzrůst populace je ale málo pravděpodobný, resp. může být jen velmi slabý. V tomto smyslu je reálné odhadnout celkový počet obyvatelstva v kraji k r. 2020 v rozmezí 305 310 tisíc. Pro další bilance v konceptu ÚP VÚC byla přijata mírně optimistická hodnota 310 tisíc, která do jisté míry skrývá i určitou územně plánovací rezervu. S mírně optimistickým přístupem lze odhadovat i pravděpodobnou potřebu bytové výstavby. Při zachování současné intenzity dokončené bytové výstavby (v letech 2001 2003 celkem 1 538 bytů) by v období 2004 2020 mělo být postaveno, resp. dokončeno méně než 9 000 bytů. Současná vybavenost obyvatelstva kraje byty je sice mírně nad celostátní úrovní, ale intenzita bytové výstavby je výrazně podprůměrná. Z těchto důvodů je oprávněné předpokládat potřebu zvýšení této intenzity zhruba na současnou celostátní úroveň a zároveň zvýšit tuto potřebu o cca 2,5 tisíce bytů pro nárůst populace. Orientačně lze tedy stanovit objem bytové výstavby pro období 2004 2020 na zhruba 15 000 bytů. Stanovená výhledová populační velikost 310 000 obyvatel a odhad objemu bytové výstavby na 15 000 bytových jednotek, je základním kvantitativním rámcem pro navazující hodnocení perspektivní územní distribuce obyvatelstva a rozmístění bytové výstavby. c.01.2 Hierarchie středisek a jejich regionální působnost Současnou významovou diferenciaci středisek osídlení a odpovídající uspořádání regionálních vazeb je možné označovat za vysoce stabilizovanou i z hledisek budoucího vývoje. Je tomu tak z několika důvodů. Prvým je zřetelná velikostní a funkční rozdílnost mezi hlavními středisky, druhým pak polohové a komunikační poměry, zohledňující pochopitelně přírodní zvláště orografické podmínky. Za další faktor podporující tuto stabilitu organizace osídlení je možné označit i relativní soulad územních administrativních struktur na jedné straně a přirozených spádových / dojížďkových regionů na straně druhé, jak to dokládají i údaje v tab. 2. Rozdíly v průběhu hranic administrativních a přirozených jednotek jsou tedy vzácné a nepodstatné: např. z celokrajského pohledu dochází k přesahu regionální působnosti jen u Mariánských Lázní (Chodová Planá a Zadní Chodov) a Toužimi (Bezvěrov). V rámci kraje existuje významný rozdíl jen v jediném případě: převažující spád Chodovska ke Karlovým Varům (obdobně převažuje atraktivita Karlových Varů nad Ostrovem u několika obcí v jeho obvodu). UK-24 Strana 69/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Tab. 2 Porovnání populačních velikostí administrativních jednotek a dojížďkových regionů hlavních středisek Počet obyvatel v tisících v r. 2001 Středisko Subregion / mikroregion Region Vyšší region administrativní dojížďkový administrativní dojížďkový administrativní Dojížďkový Karlovy Vary 90,5 96,6 118,9 138,8 304,3 307,1 Cheb 49,7 48,5 91,8 93,9 - - Sokolov 74,7 74,4 93,6 74,4 - - Mariánské Lázně 25,1 28,4 - - - - Ostrov 28,4 22,9 - - - - Chodov 18,9 19,3 - - - - Aš 17,0 17,0 - - - - Prameny: - Výsledky cenzů 2001, ČSÚ, Praha. - Navazující zpracování regionalizace podle pohybu za prací. Poznámky: Vzhledem k nedostatečnému pracovnímu významu Kraslic je příslušný obvod zahrnut do Sokolovska a naopak je vyčleněna jako samostatná jednotka subregion Chodova, který ovšem pracovně spáduje ke Karlovým Varům. Navzdory značné vývojové diferenciaci středisek v současnosti viz tab. 3 zůstává tedy regionální organizace a hierarchie středisek v podstatě zachována. Diferencovaný vývoj se tudíž promítá převážně do sociální a ekonomické kvality obyvatelstva a jen sekundárně do mírných významových posunů v pozici středisek. Hierarchizace středisek stanovená v rámci rozborové části je vhodná i pro perspektivní úvahy: Vyšší regionální centrum Karlovy Vary, které svoji pozici budou nadále posilovat. Regionální centra Cheb s předpoklady dalšího rozvoje a zachování značné autonomie a Sokolov, jehož významové postavení bude stagnovat. Mikroregionální střediska rozvojové a autonomní Mariánské Lázně a rozvojový Ostrov, který je silně aglomeračně propojen s Karlovými Vary. Slabá mikroregionální střediska Aš, vývojově problémový Chodov (posilující vazby na Karlovy Vary) a v důsledku polohy autonomní, ale střediskově velmi slabé Kraslice. Slabší střediska subregionálního typu mají v organizaci osídlení doplňující úlohu: vzhledem k vlastní velikosti Nejdek a Horní Slavkov, vzhledem k periferní poloze také Toužim a Žlutice. Tab. 3 Významnější pracovní střediska Středisko Počet pracovních příležitostí 2001 1991 Index 2001/1991 Saldo dojížďky Počet dojíždějících 2001 1991 2001 Karlovy Vary 29 789 30 951 96,2 3 838 960 8 722 Cheb 16 349 17 197 95,1 253 33 3 455 Sokolov 12 563 13 715 91,6 571-231 5 182 Mariánské Lázně 8 084 8 855 91,3 717 823 2 523 Ostrov 6 980 8 382 83,3-1 485-1 453 1 745 Aš 5 696 5 863 97,2-534 - 656 954 Nejdek 3 954 3 823 103,4-140 - 720 914 Chodov 3 351 4 125 81,2-3 777-4 284 719 Strana 70/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Kraslice 3 349 4 293 78,0-220 85 785 Františkovy Lázně 3 100 2 940 105,4 325 182 1 499 Horní Slavkov 2 313 3 095 74,7-472 - 167 437 Vřesová 2 292 3 897 58,8 2 185 3 815 2 227 Toužim 1 998 2 371 84,3 240 228 636 Vintířov 1 837 2 527 72,7 1 362 2 013 1 598 Jáchymov 1 635 1 519 107,6 376 189 846 Nové Sedlo 1 610 1 998 80,6 483 690 918 Dolní Rychnov 1 542 1 349 114,3 1 028 800 1 340 Prameny: - Výsledky cenzů 1991 a 2001, ČSÚ, Praha. Poznámky: V tabulce jsou zachyceny obce s více než 1 500 pracovními příležitostmi v r. 2001. Počet příležitostí byl stanoven jako součet počtu zaměstnaných ekonomicky aktivních a salda směrově podchyceného pohybu za prací (ten ale odpovídá pouze 90 % pracovní dojížďky). Obce byly sledovány v administrativním vymezení k r. 1991 v zájmu srovnatelnosti: po cenzu 1991 se osamostatnily některé malé obce Hory (dříve Karlovy Vary), Těšovice (dříve Sokolov), Krásný Les (dříve Ostrov), Vysoká Pec (dříve Nejdek) a Poustka (dříve Františkovy Lázně). Vzhledem ke zdůrazněné souhlasnosti administrativních a přirozených územních jednotek a korespondující hierarchizaci středisek je možné použít pro základní perspektivní rozvahy územní členění kraje podle obvodů obcí II. stupně (s tzv. pověřenými OÚ). Pouze ve třech případech je vhodné tyto obvody připojit k obvodům větších středisek z důvodu velmi omezené územní nebo populační velikosti a nedostatečné střediskové autonomie hlavních sídel. Jedná se o obvody měst Kynšperk n. Ohří a Loket, které jsou přiřazeny k Sokolovu a dále o VÚ Hradiště, připojený k obvodu Žlutic. Celkem tedy bude samostatně bilancováno 12 územních jednotek, které představují dostatečně podrobnou (citlivou) územní strukturaci a zároveň zohledňují funkční i rozvojová specifika dílčích území. Jednotlivé významnější obce budou blíže charakterizovány z hlediska perspektivního populačního vývoje a bytové výstavby teprve odvozeně v rámci zmíněných bilančních jednotek. c.01.3 Územní diferenciace rozvojového potenciálu Zhodnocení rozvojového potenciálu územních jednotek je problém komplexního typu, neboť musí postihovat různorodé faktory. Základním úkolem je zde stanovení hlavních hodnotících aspektů a výběr vhodných, dostatečně reprezentativních ukazatelů pro příslušné aspekty. V prvém případě je třeba zdůrazňovat nejen agregátní aspekt ekonomické kvality, ale s ohledem na vývojovou společenskou fázi, tj. nastupující fázi postindustriální i aspekt sociální kvality, neboť význam tzv. lidského a sociálního kapitálu se postupně stává primární podmínkou i z hlediska ekonomického růstu. Konečně třetím základním aspektem hodnocení musí být polohový faktor. Zvýšeně to platí pro následující hodnocení, které se týká relativně malých územních celků dříve charakterizovaných upravených subregionů u nichž je postavení v širším systému často rozhodující pro jejich vývoj. Podstatně obtížnější je nalezení vhodných charakteristik, resp. ukazatelů pro vyjádření tří vybraných hodnotících aspektů. Problémem je zde již samotná omezenost dostupných informací např. klíčový ekonomický ukazatel agregátního typu, tj. HDP je naší statistikou sledován jen do úrovně krajů a jeho možné nahrazení tzv. ekonomickým agregátem lze realizovat jen do úrovně okresů. Z dostupných charakteristik je nutné vybírat ty, které mají relativně syntetický vypovídající smysl a které je možné navíc považovat i za koreláty dalších územně technických (např. vybavenost infrastrukturou) nebo geografických (např. intenzita osídlení a míra urbanizace) podmíněností. Zároveň by počet vybraných ukazatelů měl být omezený, a to nejen UK-24 Strana 71/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 z důvodu jednoduchosti, ale i možnosti agregace heterogenních hodnotících aspektů. Ta je možná jedině prostřednictvím sčítání dílčích bodových ocenění. Jako podstatná byla specifikována tři hodnotící hlediska charakterizovaná prostřednictvím pěti ukazatelů. 1) Poloha a postavení subregionu v systému osídlení byly zvoleny dvě charakteristiky. Prvou je polohová atraktivita, resp. širší polohové poměry, která zohledňuje vzdálenost od významných center a hlavních komunikačních os. V tomto případě bylo rozlišení subregionů do značné míry subjektivní. Druhou charakteristikou je pozice příslušného centra v sídelní a regionální hierarchii, což do jisté míry odráží i míru urbanizace a intenzity osídlení byla aplikována dříve stanovená významová kategorizace středisek. 2) Sociální kvalita vzhledem k dosažitelným datům byla použita jediná charakteristika, a to úroveň vzdělanosti obyvatelstva (z cenzu 2001), která ovšem agreguje dva dílčí údaje: podíl obyvatelstva s tzv. středním vzděláním a pětinásobek podílu obyvatelstva se vzděláním vysokoškolským (bylo uvažováno pouze obyvatelstvo starší 15 let). Je možné předpokládat výraznou korelaci mezi vzdělaností a pracovní kvalifikací lidských zdrojů a zprostředkovaně i diverzifikací ekonomiky a zastoupením progresivních aktivit. Totéž platí pro případ sociální a kulturní kvality prostředí. 3) Ekonomické poměry v důsledku dříve zmíněné absence ukazatelů typu HDP/obyv. byly použity dvě odlišné parciální charakteristiky: míra nezaměstnanosti a vývoj počtu pracovních příležitostí v letech 1991 2001. Přestože se jedná o relativně specifické charakteristiky, je možné předpokládat jejich dostatečnou reprezentativnost pro vyjádření současné ekonomické úspěšnosti, resp. problémovosti sledovaných subregionů. Vlastní metodika hodnocení rozvojového potenciálu subregionů spočívala v bodovém ohodnocení těchto jednotek podle vybraných ukazatelů. Ve všech případech bylo rozlišeno 5 kategorií podle úrovně příslušné charakteristiky. Kategoriím byl přisouzen 1 bod (nejhorší úroveň, tj. např. v případě míry nezaměstnanosti nejvyšší hodnoty) až 5 bodů (nejlepší situace). U hodnocení vzdělanosti obyvatelstva byl ale počet bodů zdvojnásoben, aby byla zachována proporcionalita, resp. významová rovnocennost všech tří hodnotících aspektů. Podle celkového počtu bodů byly subregiony rozděleny do 5 finálních kategorií z hlediska jejich celkového rozvojového potenciálu. Je třeba zdůraznit, že celé hodnocení je založeno na relativizaci rozdílů v rozvojovém potenciálu mezi sledovanými subregiony a nikoliv ve vztahu k průměrným podmínkám v ČR. Výsledky popsaného hodnocení jsou prezentovány v tab. 4. Tab. 4 Typologie subregionů podle rozvojového potenciálu Bodové hodnocení z hlediska faktoru Subregion střediska A Polohového B Vzdělanosti Ekonomického obyvatelstva C D Celkem 1. Výrazně rozvojové Karlovy Vary 5 5 10 3 5 28 Mariánské Lázně 4 3 10 5 5 27 Cheb 5 4 8 4 5 26 2. Rozvojové Ostrov 4 3 8 3 4 22 Aš 4 2 4 5 5 20 Strana 72/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 3. Stabilizované Sokolov 4 4 6 2 3 19 Nejdek 3 2 4 4 5 18 4. Problémové Horní Slavkov 2 1 4 2 2 11 Kraslice 2 2 4 2 1 11 Toužim 1 1 4 2 3 11 Chodov 4 2 2 1 1 10 5. Výrazně problémový Žlutice 1 1 2 1 1 6 Prameny: - Výsledky cenzů 1991 a 2001, ČSÚ, Praha a vlastní hodnocení vysvětlené v textu Poznámky: Metodika hodnocení je popsána v příslušném textu. A širší polohové poměry; B regionální význam střediska; C míra nezaměstnanosti; D vývoj pracovních příležitostí v letech 1991 2001. Výsledná typologie subregionů má dvojí smysl. Za prvé může sloužit jako podklad pro účely regionální politiky a širších územně plánovacích řešení, přičemž je v tomto případě důležité kombinovat celkové zhodnocení s dílčími, neboť vedle celkového rozvojového potenciálu lze specifikovat i jeho slabé a silné stránky. Za druhé je tato typologie klíčovým podkladem pro navazující odhady populačního vývoje subregionů i vybraných obcí, neboť v zásadě charakterizuje jejich migrační atraktivitu. Právě migrační bilance bude nejvýznamnější pro další populační vývoj zmíněných jednotek. c.01.4 Výhledové populační velikosti a orientační odhad potřeb bytové výstavby ve vybraných územních jednotkách Základním rámcem pro perspektivní bilance byly dříve stanovené odhady pro celý kraj 310 tisíc obyvatel k r. 2020 a objem výstavby v letech 2004 2020: 15 tisíc bytů. Pro územní rozvedení těchto počtů byly vedle dosaženého stavu rozhodující stanovené předpoklady diferencované migrační atraktivity subregionů, které byly sekundárně upraveny podle aktuálních celkových populačních tendencí (v letech 1991 2004) a věkové struktury obyvatelstva (především tzv. index věkového složení, který vyjadřuje poměr mezi nejmladšími a nejstaršími skupinami obyvatelstva). Protože předpoklady migračního a přirozeného populačního vývoje jsou často v protikladu, byly zmíněné úpravy nezbytné. Všeobecně však byla dána podstatně vyšší váha předpokladům vývoje migračního. Proti rozvojové typologii subregionů byly přijaty následující úpravy: 1) Oba nejvýše hodnocené subregiony Karlovarský a Mariánskolázeňský mají výrazně zhoršenou věkovou strukturu obyvatelstva a jsou v posledních letech populačně mírně ztrátové. Proto je v budoucích letech předpokládán jen nižší přírůstek (díky zlepšené migrační bilanci) v porovnání s Chebskem i Ašskem. 2) Naopak rozvojově problémové jednotky s relativně příznivou demografickou situací, resp. aktuálním populačním vývojem, byly v perspektivních odhadech poněkud lépe hodnoceny. Týká se to jednak subregionu Nejdku (nejvyšší relativní růst v letech 1991 2004), kde je předpokládán do r. 2020 další nárůst obyvatelstva a jednak problémových subregionů Chodova (nejlepší úroveň věkového složení) a Kraslic, u nichž se uvažuje pouze mírný úbytek obyvatelstva do r. 2020. UK-24 Strana 73/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Vliv uvedených úprav populačně růstové či úbytkové dynamiky subregionů vede k mírnému snížení jejich celkové rozvojové diferenciace. Tendence současného vývoje v ČR jsou všeobecně orientovány ve sféře územní distribuce obyvatelstva ke stabilizaci existujících nerovnoměrností. Z těchto důvodů a také z důvodu pouze nevýznamného celkového populačního růstu kraje v budoucím období je také uvažována poměrně malá diferenciace v úrovni subregionů v rozpětí cca + 5 % (Chebsko) až 5 % (Žluticko) celkové změny počtu obyvatelstva do r. 2020. Předpokládané populační velikosti subregionů i vybraných obcí jsou uvedeny v tab. 5. V úrovni obcí byly výhledové počty obyvatelstva odvozovány z hodnot pro subregiony s tím, že byl předpokládán jen nevýznamně vyšší růst středisek proti ostatním obcím. Důvodem je značná současná a nepochybně i budoucí variabilita v lokalizaci bydliště obyvatelstva do středisek nebo jejich blízkého zázemí (nabídka a cena ploch, intervence obecní samosprávy ve prospěch rozvoje bydlení atd.). V tomto smyslu jsou také uváděny počty pro jednotlivé obce méně spolehlivé než pro jednotlivé subregiony. Na rozdíl od většiny ekonomických aktivit je totiž lokalizace bydlení podstatně slaběji podmíněna polaritou středisko zázemí. Tab. 5 Výhledové populační velikosti a objemy bytové výstavby podle subregionů a vybraných obcí Karlovarského kraje KRAJ REGION Mikroregion Subregion Vybrané obce Počet obyvatelstva k 1. 1. 2001 k 1. 1. 2004 Výhled 2020 Orientační odhad objemu postavených bytů v letech 2004 2020 Mikroregion Cheb 49 655 50 539 53 000 3 150 Cheb 32 893 33 242 35 000 2 100 Františkovy Lázně 5 261 5 355 5 600 325 Mikroregion Aš 17 041 17 274 18 000 1 025 Aš 12 584 12 866 13 500 775 Mikroregion Mariánské Lázně 25 143 24 824 25 500 1 300 Mariánské Lázně 14 741 14 277 14 750 750 REGION CHEBSKO 91 839 92 637 96 500 5 475 Mikroregion Karlovy Vary 90 534 89 180 91 250 4 675 Subregion Karlovy Vary 68 362 67 122 69 500 3 800 Karlovy Vary 53 358 51 807 53 500 2 900 Nová Role 4 048 4 047 4 200 225 Subregion Nejdek 9 452 9 471 9 750 500 Nejdek 8 600 8 565 8 800 450 Subregion Toužim 6 436 6 365 6 100 200 Strana 74/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Toužim 3 798 3 732 3 600 125 Subregion Žlutice + Hradiště 6 284 6 222 5 900 175 Žlutice 2 869 2 817 2 700 75 Mikroregion Ostrov 28 363 28 998 30 000 1 600 Ostrov 17 451 17 206 18 000 1 000 Jáchymov 2 830 3 143 3 300 200 REGION KARLOVARSKO 118 897 118 178 121 250 6 275 Mikroregion Sokolov 79 501 79 384 78 500 2 800 Subregion Horní Slavkov 6 880 6 757 6 500 200 Horní Slavkov 5 972 5 818 5 600 175 Subregion Chodov 18 868 18 905 18 500 600 Chodov 14 687 14 454 14 250 450 Nové Sedlo 2 639 2 669 2 625 90 Subregion Sokolov + Kynšperk n. O. + Loket 53 753 53 722 53 500 2 000 Sokolov 25 081 24 901 25 000 950 Březová 2 781 2 826 2 825 100 Habartov 5 390 5 337 5 300 200 Kynšperk n. Ohří 5 160 5 085 5 100 200 Loket 3 202 3 217 3 250 125 Mikroregion Kraslice 14 106 14 050 13 750 450 Kraslice 7 273 7 159 7 000 250 Rotava 3 449 3 403 3 325 100 REGION SOKOLOVSKO 93 607 93 434 92 250 3 250 VÚC KARLOVARSKÝ KRAJ 304 343 304 249 310 000 15 000 Prameny: - Sčítání 2001, ČSÚ, Praha. - Průběžná bilance obyvatelstva podle obcí k 1. 1. 2004, ČSÚ, Praha. Poznámky:- Subregiony a mikroregiony jsou totožné v 5 případech: Aš, Cheb, Mariánské Lázně, Ostrov a Kraslice. - Regiony odpovídají okresům s tím, že obec Teplá je převedena z Karlovarska do Chebska. - Subregiony jsou základní bilanční jednotky pro stanovení výhledových populačních velikostí a objemů bytové výstavby. Výhledy pro vybrané obce jsou pouze orientační. Subregiony odpovídají obvodům obcí II. stupně (tzv. pověřeným), ale ve třech případech byly tři tyto jednotky vzhledem k jejich malému rozsahu připojeny k obvodům větším: Žlutice + VÚ Hradiště a Sokolov + Kynšperk n. Ohří + Loket. V tab. 5 jsou uvedeny i orientační odhady potřebného rozsahu bytové výstavby. Ty byly rovněž primárně stanoveny podle subregionů a sekundárně odvozeny pro vybrané obce analogickým postupem jako výhledové počty obyvatelstva. Výpočet rozsahu bytové výstavby sestával ze dvou složek. Prvou byla výstavba nutná pro event. nárůst populace subregionů (předpokládán byl průměrný počet obyvatel na 1 byt 2,5, což je méně než v současnosti): celkem UK-24 Strana 75/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 je nárůst uvažován u poloviny, tj. 6 subregionů; odpovídající potřeba bytů je 3 100. Druhou složkou byl objem výstavby z důvodu reprodukce bytového fondu a zlepšení bytové situace (je třeba počítat s růstem podílů cenzových domácností jednotlivců). V tomto případě byla odhadnuta celokrajská průměrná roční výstavba bytů na cca 700 s tím, že v současnosti činí cca 500 a očekává se, že bude postupně zvyšována. U této reprodukční intenzity je předpokládána jen omezená územní variabilita především nižší úroveň v depopulačních jednotkách, kde lze očekávat malé ztráty bytového fondu z důvodu rozvoje infrastruktury apod. Větší ztráty zde mohou být způsobeny pouze transformací trvalého bydlení na bydlení rekreační. c.02 Návrh rozvoje sídelní struktury Sídelní struktura Karlovarského kraje prošla historickými změnami v průběhu a krátce po druhé světové válce v souvislosti s politickými otřesy té doby. Krátce na to došlo k vymezení jednoho z největších vojenských újezdů v oblasti Doupovských Hor (VÚ Hradiště) v severovýchodní části kraje, což následně vedlo k odsídlení značné části území. Další změny sídelní struktury pak souvisely v průběhu následných desetiletí s rozsáhlou povrchovou těžbou hnědého uhlí v oblasti Sokolva. Rozvoj sídel v té době závisel na plánu a množství realizovaných bytů tzv. komplexní bytové výstavby. V období posledního čtvrtstoletí je sídelní struktura v podstatě stabilizovaná. Jak je patrné z demografických východisek v kap. c.01 a z analytické fáze úkolu, sídelní struktura vytváří procesem přirozeného vývoje vyšší regionální centra, regionální centra a střediska mikroregionální až subregionální. Soustředění sídel v jednotlivých oblastech je dáno především vhodnými podmínkami pro osídlení tedy podmínkami pro trvalé bydlení a dostatečnou nabídkou pracovních příležitostí. Historicky se hlavní soustředění sídel v kraji kumuluje do pásu údolí Ohře od SRN a Chebu, přes Kynšperk nad Ohří, Sokolov, Karlovy Vary až k Ostrovu. Každé z uvedených sídel je zpravidla obklopeno okruhem sídel, které vytvářejí jeho mikroregion : Cheb Františkovy Lázně; Sokolov Březová Svatava Dolní Rychnov Staré Sedlo; Karlovy Vary Chodov Nová Role; Ostrov Hroznětín. Řetězec uvedených sídel vytváří hlavní regionální rozvojovou osu Karlovarského kraje. V tomto prostoru je možné i v dalších letech očekávat zvýšení hustoty obyvatel a další kumulaci výstavby bytové, občanské i výrobní sféry. Hlavní aglomerační osa rozvojová je doplněna i hlavní dopravní osou území silnicí I/6, resp. R6 (Cheb Sokolov Karlovy Vary) a silnicí I/13 (Karlovy Vary Ostrov Stráž nad Ohří). Rozvoj osídlení v uvedeném prostoru bude podpořen i nově navrhovanou dopravní páteří v území trasou tzv. Podkrušnohorské paralely k silnici R6 v linii Hroznětín Nová Role Chodov Nové Sedlo Svatava Habartov Kaceřov Františkovy Lázně (Cheb), která podpoří obsluhu sídel hlavní regionální rozvojové osy i v místě soustředěné nabídky relaxačních a rekreačních celků. Na výše uvedenou hlavní aglomerační osu navazují vedlejší, resp. nižší regionální osy propojovací. Jedná se o pásy osídlení: Cheb Františkovy Lázně (Vojtanov SRN) Aš SRN; Cheb Lázně Kynžvart Mariánské Lázně Planá; Ostrov Jáchymov Boží Dar SRN. I tyto regionální osy jsou doplněny dopravními páteřemi hlavních komunikací: silnice I/21 (Mariánské Lázně Kynžvart Cheb Františkovy Lázně) a I/64 (Františkovy Lázně Hazlov Aš) pro první dvě zmíněné nižší regionální osy propojovací a silnice I/25 (Ostrov Jáchymov Strana 76/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Boží Dar) pro osu naposled zmíněnou. Zatímco v prvním případě (komunikace I/21 a I/64) se jedná o komunikace směřující k hraničním přechodům (přejezdům) s možností neomezeného provozu těžké nákladní dopravy, je v případě silnice I/25 situace jiná. Provoz na ní bude i nadále omezen na regionální provoz s omezenou tonáží (viz kap. f.01.7). I když se tato skutečnost nedotkne celého průběhu trasy ve vnitrostátní poloze, je možné že ovlivní další rozvoj propojovaných sídel. V rámci kraje jsou vysledovány i další nižší lokální propojovací osy: Karlovy Vary Nová Nejdek; Karlovy Vary Chodov (Nové Sedlo) Jindřichovice Rotava Kraslice - SRN; Sokolov Svatava Oloví Rotava Kraslice SRN Ostrov Hroznětín Merklín Pernink Horní Blatná Potůčky SRN; Aš Hranice SRN; Loket Horní Slavkov; Chyše Žlutice; I tyto v podstatě nejnižší kategorie lokálních propojovacích os jsou podpořeny dopravními tahy komunikací zpravidla II. tříd. Jak je patrné, každou sídelní osu sleduje současně i osa dopravní, která zastává nezastupitelnou funkci dopravní obsluhy. Podobně je tomu i se systémy technické obsluhy území, které přirozeně protkávají nejvíce prostory s nejvyššími hustotami osídlení. Vzájemná korelace je však nejpatrnější v případě dopravních sítí a osídlení. Zpravidla nové kvalitní dopravní propojení přivede i nové investory do dříve neobjevených lokalit a stává se tak katalizátorem jejich rozvoje. Naopak v případě sídel určité velikosti často jejich vlastní rozvoj vynutí zkvalitnění dopravních tahů. Z toho je patrné, že strukturu osídlení je možné zčásti ovlivnit i když nepřímo. Tak i v případě Karlovarska může poměrně stabilizovaná sídelní struktura v návrhovém období doznat určité změny v závislosti na navrhovaných úpravách dopravní sítě. Mezi hlavními očekávanými změnami je: nová struktura a vymezení mikroregionu Sokolov - západ v souvislosti s rozvojem sídel, rekreační a vyšší vybavenosti v oblasti nového jezera Medard Libík; to se dotkne zejména posílení významu sídel Svatava, Bukovany, Habartov, Lítov, Chlum sv. Máří; pravděpodobné posílení hlavní aglomerační rozvojové osy v podkrušnohorském pásu v souvislosti s realizací tzv. paralely k R6. To může vyvolat zájem o bydlení nebo o komerční plochy v sídlech, které v určité distanci sledují hlavní dopravní tah R6 a I/13: jedná se především o sídla Hroznětín Děpoltovice Nová Role Chodov Nové Sedlo Svatava Habartov Kaceřov Františkovy Lázně. posílení radiální funkce silnice II/221 vzhledem k vyššímu regionálnímu centru Karlovým Varům a její otevření pro regionální přeshraniční dopravu. To velmi pravděpodobně ovlivní rozvoj propojovaných sídel v ose Karlovy Vary Velký Rybník Hroznětín Merklín Pernink Horní Blatná Potůčky SRN. předpoklad posílení oblasti Žluticko-Tepelska v důsledku navrhovaného zkvalitnění dopravního tahu Bošov Mariánské Lázně, které je míněno jako prostředek iniciace hospodářského rozvoje stagnující oblasti. Uvedené opatření se týká sídel Chyše, Žlutice, Toužim, Teplá. V tomto případě se však neočekává vytvoření nové osy osídlení, ale spíše posílení jednotlivých sídel ve funkci subregionálních středisek UK-24 Strana 77/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 předpoklad posílení oblasti Bochov Žlutice Valeč Bošov v případě realizace některé z variant hospodářské komerční zóny při novém tahu silnice R6 (Bošov / Verušičky / Bochov). Všechna uvedená opatření jsou zaměřena na stabilizaci a posílení stávající struktury osídlení a zachování funkcí jednotlivých sídel. Navrhovaná kategorizace struktury sídelní sítě na Karlovarsku je následující: vyšší regionální centrum: Karlovy Vary regionální centra: Cheb Sokolov mikroregionální střediska: Mariánské Lázně Ostrov slabá mikroregionální střediska: Aš Chodov Kraslice subregionální střediska: Nejdek Horní Slavkov Toužim Žlutice Mezi významnější ve struktuře osídlení je možné zařadit ještě ta sídla, která jsou součástí sídelních os např. Jáchymov, Nové Sedlo, Loket, Rotava, Habartov, Kynšperk nad Ohří, Lázně Kynžvart, Teplá. c.03 Zhodnocení rozvojových předpokladů vybraných měst a obcí Rozvojové předpoklady obcí jsou do značné míry dány urbanistickou koncepcí zpracovaných územních plánů. V řadě případů jsou zpracovány se značně optimistickými předpoklady a pokrývají reálnou potřebu výstavby podle ÚP VÚC (zejména ve sféře obytných zón) se značnou rezervou. Následující přehled zahrnuje pro centra regionů a vybraná střediska mikroregionů srovnání předpokladů podle platné dokumentace a potřeb dle pozdějších záměrů, resp. dle ÚP VÚC. Karlovy Vary (územní plán města 12.1997; Ing.arch. J.Jelínek, IRUP Karlovy Vary) počet obyvatel: 54.000 nepochybné vyšší regionální centrum s funkcí lázeňskou, obytnou a výrobní; největší lázeňské město ČR, lázně a kulturní centrum mezinárodního významu, středisko cestovního ruchu. Navrhované rozvojové kapacity: bydlení: nabídka dle ÚPO cca 178 ha tj. cca 5500 bytů / potřeba dle VÚC cca 2900 bytů (dle ÚPO je navrženo 158 ha pro rodinné domy a 20 ha pro bytové domy) ekonomické aktivity: 20 ha pro drobnou výrobu, 24 ha pro průmyslovou výrobu, 2 ha pro rozvoj lázeňství probíhá realizace průtahu I/6 v úpravě dělené čtyřpruhové komunikace; v ÚP VÚC je navržen tzv. supervelký obchvat, s cílem v maximální míře zachovat homogenní charakter rychlostní tranzitní komunikace R6 a oddělit maximální část tranzitní složky dopravního toku mimo zastavěné území města. Strana 78/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Cheb (územní plán sídelního útvaru 07.1994, Ing.arch. P. Leitl, UrbioProjekt Plzeň) počet obyvatel: 33.000 nepochybné regionální centrum s předpoklady dalšího rozvoje a zachování autonomie Navrhované rozvojové kapacity: bydlení: nabídka dle ÚPN SÚ cca 148 ha (odvozeno cca 4500 bytů) / potřeba dle VÚC cca 2100 bytů (dle ÚPO je navrženo 113 ha pro rodinné domy a 35 ha pro bytové domy) ekonomické aktivity: ÚPO -132 ha ploch průmyslový park Cheb I. + II. nové záměry: průmyslový park Cheb Horní Dvory cca 300 ha (rozsah nabídky ploch však značně převyšuje reálnou možnost zajištění pracovních sil, atd.) navržen jihovýchodní obchvat silnice II/214 mimo centrum města; úprava koridoru železniční trati č. 170 (tunel v jižní části zastavěného území); Sokolov (územní plán sídelního útvaru - před r. 1994 Ing.arch. A Kasková nyní je rozpracován nový územní plán města ve fázi konceptu, Ing. D.Binderová, Kadlec KK Nusle spol. s r.o. Praha) počet obyvatel: 25.200 nepochybné regionální centrum, jehož význam v oblasti těžké výroby a zejména těžby bude stagnovat; má však předpoklady stát se centrem ve sféře rekreace, výzkumu a služeb v souvislosti s realizací jezera Medard Libík; Navrhované rozvojové kapacity: bydlení: nabídka dle původního ÚPN SÚ cca 1000 bytů / potřeba dle VÚC cca 950 bytů ekonomické aktivity: dle původního ÚPN SÚ: transformační brownfields cca 20 ha, drobná výroba cca 6 ha; Sokolov Vítkov St.Sedlo: cca 30 ha; Sokolov jih: cca 17 ha; navržen nový koridor rychlostní silnice R6, pokračování severozápadního obchvatu města silnicí II/210 a severního obchvatu silnicí II/181; Mariánské Lázně (územní plán města 03.2003, Ing.arch. M. Míka MARKANT, Mariánské Lázně & Ing.arch. D. Urbanec - UNIART) počet obyvatel: 14.900 Rozvojové a autonomní mikroregionální středisko s funkcí lázeňskou a obytnou Navrhované rozvojové kapacity: bydlení: nabídka dle ÚPO cca 1000 bytů / potřeba dle VÚC cca 750 bytů ekonomické aktivity: dle ÚPO cca 26 ha; průmyslová zóna Mariánské Lázně Klimentov (na ploše areálu bývalých kasáren AČR) cca 11 ha. navržen obchvat silnicí I/21 (Drmoul Velká Hleďsebe) a propojení nové trasy se silnicí II/198 (původně II/230); Ostrov (územní plán města 10.2002, Ing.arch. A.Kasková) počet obyvatel: 18.000 Rozvojové mikroregionální středisko silně aglomeračně propojené s Karlovými Vary Navrhované rozvojové kapacity: bydlení: nabídka dle ÚPO cca 250 bytů v RD / potřeba dle VÚC cca 1000 bytů (potřebu je možné pokrýt v nejbližším okolí v aglomerovaných sídlech) UK-24 Strana 79/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 ekonomické aktivity: dle ÚPO celkem cca 40 ha; výrobní zóna Ostrov jih (I. + II. etapa) 18 ha; probíhá realizace severního obchvatu silnicí I/13; Aš (územní plán sídelního útvaru 1994, Ing.arch. J.Jelínek, IRUP Karlovy Vary; v současné době zahájeno zpracování nové ÚPD) počet obyvatel: 12.700 Rozvojové až problémové autonomní slabé mikroregionální středisko Navrhované rozvojové kapacity: bydlení: nabídka dle ÚPN SÚ cca 68 ha (odvozeno cca 1800 bytů) / potřeba dle VÚC cca 775 bytů ekonomické aktivity: dle ÚPN SÚ průmysl cca 33 ha, drobná výroba cca 3 ha; nyní průmyslový park Aš 73 ha; navržen dokončení (2. etapa) obchvatu města silnicí II/217; Chodov (změna č.2 územního plánu Ing.arch. O.Fára, AFIatelier Plzeň) počet obyvatel: 14.800 Problémové slabé mikroregionální středisko Navrhované rozvojové kapacity: bydlení: nabídka dle ÚPO cca 28 ha (odvozená kapacita cca 500 bytů) / potřeba dle VÚC cca 450 bytů ekonomické aktivity: dle ÚPO cca 32 ha navržen obchvat silnicí II/209 (původně II/181); Kraslice (územní plán sídelního útvaru 12.1993, Ing.arch. K.Zoch) počet obyvatel: 7.300 Problémové velmi slabé, ale v důsledku polohy autonomní mikroregionální středisko Navrhované rozvojové kapacity: bydlení: nabídka dle ÚPO cca 26 ha, resp. 350 bytů / potřeba dle VÚC cca 250 bytů ekonomické aktivity: dle ÚPN SÚ cca 8ha Strana 80/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 d) NÁVRH USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ, VYMEZENÍ VÝZNAMNÝCH ROZVOJOVÝCH PLOCH NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU A ÚZEMÍ SPECIÁLNÍCH ZÁJMŮ Návrh uspořádání území vyjadřuje v úrovni dokumentace velkého územního celku základní principy členění území. Tato specifická forma urbanistické koncepce v ÚPD této kategorie je v podstatě průmětem politických rozvojových programů zaměřených na oblast hospodářskou, sociální i ekologickou do konkrétního území s historickou sídelní strukturou, přírodním bohatstvím a danými územními limity. Pouze za předpokladu vyváženého působení a vyrovnané péče o všechny tři výše uvedené programové složky bude možné dosáhnout dlouhodobé rovnováhy mezi těmito faktory, která je ne zcela výstižně označována pojmem udržitelný rozvoj. Základní členění prostorové struktury velkého územního celku vychází z územních předpokladů a limitů, v nichž se promítá jak sféra bohatství přírodních surovin a zdrojů, tak i oblast jejich ochrany a ochrany přírody jako takové. Současně však musí respektovat charakter krajiny a historický vývoj sídelní struktury. Uspořádání území samo o sobě vždy navazuje na historicky danou hospodářskou orientaci kraje, na kulturní i hmotné dědictví zanechané předcházejícími generacemi ať ve smyslu kladných hodnot, nebo problémových starých zátěží např. v důsledku neúměrné exploatace území. Při návrhu uspořádání území proto dále vycházíme ze základu existující a fungující infrastruktury (dopravní i technické) a specifikujeme potřeby doplnění jednotlivých systémů tak, aby mohly plnit nároky kladené na ně v příštím období cca do r. 2020. Návrh uspořádání území proto vychází z následujících východisek: předpoklady a limity řešeného území rozvojový potenciál osídlení podmínky pro hospodářskou sféru - komerční a výrobní aktivity - zemědělství podmínky pro rekreaci, cestovní ruch a lázeňství speciální zájmy v území Na základě syntetického vyhodnocení těchto složek společně se známými záměry jsou specifikována závěrečná doporučení: koordinace využití krajiny vymezení rozvojových ploch nadmístního významu d.01 Předpoklady a limity řešeného území Jedním ze základních předpokladů vývoje území je jeho poloha v širším kontextu sídelní i geograficko-politické struktury polohový potenciál. Zatímco prakticky po celou druhou polovinu dvacátého století bylo území Karlovarského kraje pohraniční oblastí na okraji dvou mocenských politických bloků, nové podmínky po pádu tzv. železné opony a otevření dříve silně vojensky střežených hranic dává kraji zcela nové předpoklady. UK-24 Strana 81/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Mezi zcela nové podněty z nichž mohl kraj do značné míry čerpat již v uplynulém desetiletí patřila řada programů pro přeshraniční spolupráci pro nečlenské, resp. nyní již pro členské státy Evropské unie např. program Phare přeshraniční spolupráce CBC, resp. INTERREG III, apod. Východiskem pro koncepční rozvahy řešení kraje v tomto směru byly materiály trilaterální koncepce rozvoje česko-bavorsko-saského příhraničí (severozápadní Čechy, severovýchodní Bavorsko, saské Vogtlandsko 1994), Směry a cíle šetrného prostorového rozvoje českosaského Krušnohoří (1995), Společný programový dokument ČR Sasko (2000),. Jedním z prvních produktů v této oblasti byl projekt Euregio Egrensis, jehož cílem je přispět k porozumění a toleranci ve vztazích mezi ČR a SRN a podporovat všechny formy spolupráce v oblasti veřejné správy, hospodářských vztahů i partnerství škol, spolků, občanských sdružení. Cílem je prohloubení koordinace činnosti a spolupráce v evropském regionu zahrnujícím přibližně oblast horního a středního povodí řeky Ohře: ze svobodného státu Bavorsko jsou zahrnuty okres Amberg Sulzbach, Bayreuth, Kronach, Kulmbach, Neustadt a.d.w., Schwandorf, Tirschenreuth, Wunsiedel i.f., Hof a svobodná města Amberg, Bayreuth, Hof, Weiden i.d.opf.; ze svobodného státu Sasko okresy Aue-Schwarzenberg a Vogtlandkreis a svobodné město Plavno; ze svobodného státu Durynsko okresy Greiz a Saale-Orla-Kreis; z České republiky okresy Cheb, Karlovy Vary, Sokolov a Tachov. Spolupráce je zaměřena na oblasti cestovního ruchu, lázeňství a turistiky, životního prostředí, zemědělství, hospodářství a dopravy, vzdělávání, kultury a sportu. Jedním z prvních produktů spolupráce, jehož územní průmět se dotýká řešení ÚP VÚC Karlovarského kraje, je cykloturistický okruh Bavorskem, Durynskem, Saskem a Českou Republikou trasa Euregio Egrensis. Dalším významnějším projektem Euregia Egrensis je mj. spolupráce českých, bavorských a saských lázeňských měst a organizací s cílem vytvořit lázeňské srdce Evropy. To souvisí nejen s vytvořením nových vztahů a aktivit, ale i nové kvality vazeb mezi lázeňskými městy např. včetně dopravní ifrastruktury, linkové dopravy, apod., která překročí tradiční vymezení tzv. velkého lázeňského trojúhelníku. Cílem programů přeshraniční spolupráce mezi členskými zeměmi EU obecně je: podpora hospodářského rozvoje příhraničních regionů, posílení konkurenceschopnosti podniků, oživení hospodářství na obou stranách hranic; překonávání negativních jevů zatěžujících regiony, jako např. znečištění životního prostředí, nedostatečná infrastruktura, apod.; eliminace periferního charakteru pohraničí a zvýšení životní úrovně obyvatel; prohloubení spolupráce i společenského kontaktu mezi občany příhraničních regionů. Takto nově definované prostředí a kontext Karlovarského kraje v rámci širších vztahů nabízí nová východiska a podmínky pro územní rozvoj a vytvoření nového postavení a image kraje. Limity, které bude při vlastním rozvoji území třeba brát v úvahu vycházejí z několika oblastí: hlavním limitem, který vychází z vlastních možností a podmínek kraje je jeho současná demografická struktura, přičemž předpoklady přírůstku počtu obyvatel přirozenou měnou prakticky neexistují (viz kap. C.01); Vzhledem k očekávanému útlumu těžby hnědého uhlí na Sokolovsku bude dále třeba zajistit novou nabídku pracovních příležitostí s cílem stabilizovat podmínky pro trvale bydlící obyvatele, resp. zabránit jejich odlivu za Strana 82/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 pracovní nabídkou do jiných území. V této sféře může v průběhu doby po uvolnění omezení ze strany SRN sehrát určitou roli právě uvolnění přeshraničního styku; územní rozvoj musí respektovat územní limity, ochranná pásma a opatření v oblasti: - ochrany přírody a krajiny (CHKO, maloplošná chráněná území, ), přírodní parky, ÚSES, NATURA 2000, atd.; - ochrany nerostných surovin (chráněná ložisková území, vymezení ložisek nerostných surovin a jejich dobývacích prostorů, apod.), přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; - ochrany kulturních památek a kulturního dědictví (ochranná pásma kulturních památek nebo jejich souborů, městské a venkovské památkové rezervace nebo zóny, archeologické památky a rezervace, krajinné památkové zóny, ); - ochrany technických sítí a jejich systémů zajišťujících provoz a životaschopnost hospodářských celků a struktury sídelní sítě. územním limitem jsou všechna stanovená záplavová území vodních toků; jako specifický limit Karlovarského kraje je třeba s ohledem na staletou tradici chápat ochranu lázeňských provozů a statutu lázeňských měst. d.02 Rozvojový potenciál osídlení Současný rozvojový potenciál sídel vzniká převážně díky nově vzniklým a utvářeným prostorovým vztahům, protože z historického hlediska celé území Karlovarského kraje prošlo padesátiletým obdobím zcela nepřirozeného vývoje. Opuštěná sídla se podařilo po 2. světové válce dosídlit jen zčásti. Mnoho sídel bylo zlikvidováno ve vojenském prostoru v Doupovských horách, ve Slavkovském lese a další v hraničním pásmu. Na Sokolovsku byla likvidována sídla v důsledku rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí. Struktura sídelní sítě se výrazným způsobem změnila. Totalitní uplatnění střediskové soustavy přispělo k značnému vylidnění venkovského prostoru a k destrukci ekonomického a sociálního prostředí venkovských sídel. Při tvorbě koncepce ÚP VÚC nelze pominout skutečnost, že v poválečných letech se na území Karlovarského kraje vyměnila velká část obyvatelstva a jeho celkový počet se současně podstatně snížil. Území bylo dosídleno etnicky i kulturně různorodými skupinami, takže vznikla výrazná sídelní a kulturní diskontinuita. Navíc vznikem železné opony se podstatně změnila i makrogeografická poloha celého prostoru, který se z exponovaného prostoru majícího minimálně stejné ekonomické a sociální vazby do Německa jako do českého vnitrozemí stal periferií v rámci ČR. Jestliže se území Karlovarského kraje již před 2. světovou vyznačovalo výraznou koncentrací obyvatelstva do měst a mimo to rozptýlenou strukturou venkovských sídel, pak v průběhu poválečného dosídlování se tato disproporce ještě zvýraznila. Přistěhovalci směřovali především do měst a do větších obcí. Osud stovek malých sídel byl dále zkomplikován vytvořením hraničního pásma, násilnou kolektivizací a posléze koncentrací zemědělské výroby a některými dalšími faktory (například rozšiřování těžby hnědého uhlí na Sokolovsku anebo slučováním obcí v 70. letech). Omezená sídelní stabilita oblasti byla dána i tím, že osídlenecké a dosídlovací akce byly zpravidla následovány vlnami vystěhovalectví často do míst původního bydliště (lidé vracející se do vnitrozemí). Karlovarský kraj, stejně jako ostatní pohraniční oblasti se vyznačoval nadprůměrnou fluktuací obyvatelstva (osídlovací akce byly ukončeny v r. 1949, dosídlování pokračovalo až do roku 1970). Dosud nebylo dosaženo předválečného počtu obyvatel: dnes se počet obyvatel pohybuje kolem 305 tisíc, zatímco před 2. světovou válkou se pohyboval přes 500 tisíc obyvatel. UK-24 Strana 83/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Současná sídelní struktura je však již stabilizovaná. Oblast Chebské a Sokolovské pánve je silně urbanizovaná a vytváří potenciálně nejrozvojovější prostor vyšší regionální osy podél toku Ohře a komunikací R6 a I/13. Zde jsou soustředěna všechna regionální střediska kraje (Cheb, Sokolov, Karlovy Vary) včetně mikroregionálního Ostrova. Tato kumulace sídel vytváří předpoklady pro další posilování infrastruktury dopravní, technické i občanské a pro zahrnutí dalších sídel kategorie slabších mikroregionálních středisek (Chodov, ) a dalších subregionálních středisek a významnějších sídel (Františkovy Lázně, Kynšperk nad Ohří, Březová, Habartov, Svatava, Staré a Nové Sedlo, Loket, Nová Role, Hroznětín, ) do pásu vysoce urbanizované aglomerace (viz např. kartogram Systém osídlení ). Právě tato vyšší regionální rozvojová osa má předpoklady pro soustředění většiny investic pro zkvalitnění sídelních funkcí, nabídky ploch pro komerční a výrobní činnosti (pracovní příležitosti zejména náhradou za útlum těžby), nové nabídky nadmístní vybavenosti (rozvoj středního a vysokého školství) i potenciál pro rozvoj obytných ploch. Na zmíněnou vyšší regionální osu navazují nižší regionální osy (Cheb Františkovy Lázně Aš; Cheb Lázně Kynžvart Mariánské Lázně; Ostrov Jáchymov Boží Dar). Územní rozvoj v těchto nižších regionálních osách se bude více soustředit do zmíněných středisek: Aš, Mariánské Lázně, Jáchymov. Orientační potřeba výstavby bytů Na základě předpokladů demografického vývoje je očekávaná potřeba výstavby bytů hlavních středisek vyšší regionální rozvojové osy v porovnání s nabídkou podle platné územně plánovací dokumentace uvedených sídel následující: Sídlo nabídka bytů dle ÚPSÚ, ÚPO potřeba bytů dle VÚC **) Karlovy Vary 5500 2900 Cheb 4500 2100 Sokolov 1000 950 Ostrov 250 1100*) 1000 Chodov 500 450 *) potřeba je kryta v nejbližším okolí v aglomerovaných sídlech **) viz kap. c Z uvedeného je patrné, že potřeba rozvoje sídelní struktury nebude limitována nedostatkem disponibilních ploch v jednotlivých sídlech (podrobnější ověření rozvojových potřeb by bylo žádoucí pouze v případě Ostrova). Stabilizace sídelní struktury v prostoru venkova mimo sídelní rozvojové osy závisí na zcela jiných předpokladech. Naprostá většina venkovských sídel byla ještě před padesáti lety podstatně větší, než jsou dnes, a proto poskytují v rámci původně vymezených stavebních pozemků dostatečný prostor i flexibilní nabídku pro využití stávajícího fondu a území pro rekreaci, vznik zemědělských (rodinných) farem, ekologické formy hospodaření, agroturistiku, apod. Problémem zůstává lidský potenciál, resp. zájem trvale bydlet a pracovat mimo větší centra osídlení, služeb a vybavenosti. Předpokladem pro zvýšení přitažlivosti takového životního stylu a tedy pro stabilizaci obyvatel ve venkovské části osídlení je vyvážená míra kompenzace nevýhod takto rozvolněného osídlení např. ve formě zajištění dopravních služeb (dovoz dětí do školek a základních škol, ) nebo za předpokladu politicko-hospodářských preferencí a určité formy dotací nebo úlev zde provozovaných činností tato oblast je však již zcela mimo předmět řešení vlastního územního plánu. Strana 84/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Určitou formou podpory a stabilizace osídlení by případně mohlo být zajištění dobré kvality telekomunikací a možnosti internetového připojení ve venkovských obcích pro takové profese, které nevyžadují nezbytnou přítomnost na pracovišti. Podobně zajištění technické infrastruktury (plynofikace, zajištění kvality pitné vody, ) vede ke zvýšení úrovně obytného prostředí sídel a k jejich vyšší stabilitě. Právě ověření efektivity realizace inženýrských sítí je však často spíše jedním z faktorů, který podporuje redukci sídel malé velikosti a urychluje urbanizační proces a vývoj suburbánních struktur v blízkosti velkých měst a městských aglomerací. Okrajové horské polohy jsou osídleny poměrně řídce a jejich potenciál se týká spíše rozvoje rekreační funkce. Sídelní struktura těchto prostorů bude orientována na oblast rekreačních služeb s cílem minimalizovat jejich sezónní charakter (viz kap. d.04) Předpoklady pro stabilizaci a rozvoj sídelní struktury: zajištění přiměřené nabídky a spektra pracovních příležitostí nabídka bydlení zajištění dobré úrovně a kvality vybavenosti (zejména školství a zdravotnictví, obchod) podmínky pro denní rekreaci a relaxaci obyvatel Uvedené předpoklady jsou řazeny sestupně podle pořadí důležitosti, z čehož plyne, že v kraji s tak vysokou mírou nezaměstnanosti jaká je na Karlovarsku bude jednou z hlavních priorit zajištění ploch pro rozvoj výrobních podniků a provozoven s dostatečnou nabídkou pracovních míst (viz kap. d.03). Tento úkol bude nabývat na důležitosti současně s plánem útlumu těžby hnědého uhlí Sokolovské uhelné a.s. Výše zmíněné požadavky je možné mnohem snáze uspokojit v oblastech se soustředěnou sídelní strukturou a kvalitní dopravní dostupností. Právě tato skutečnost povede k přirozenému prohloubení procesu urbanizace v prostoru podkrušnohorského pásu osídlení v údolí toku Ohře tzv. vyšší regionální rozvojový sídelní koridor. Územně technická opatření ke snížení populační ztráty území a zpomalení úbytku obyvatel se v úrovni ÚP VÚC projeví: vymezením územní pro investice zajišťující stabilní nabídku pracovních příležitostí (viz vymezení ploch nadmístního významu pro komerční využití a výrobu kap. d.07); ověřením dostatečné územní připravenosti a nabídky ploch pro výstavbu bytů v rámci platné ÚPD (viz výše); ověřením územních rezerv pro zajištění kvality a standardu občanského vybavení zejména v oblasti základního, středního a vyššího školství, v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Územně plánovací dokumentace předkládá v tomto případě pouze nabídku možného rozvoje struktury osídlení a vytváří pro něj předpoklady. Její naplnění a využití závisí na vyhledání a získání konkrétního investora a naplnění uvedených předpokladů konkrétními investicemi. d.03 Podmínky pro hospodářskou sféru d.03.1 Komerční, hospodářské a výrobní plochy Hlavními hospodářskými odvětvími Karlovarského kraje, která také poskytují nejvíce pracovních příležitostí, jsou lázeňství, hornictví a energetika, stavebnictví a lesnictví. Kromě těžby nerostných surovin (zejména hnědého uhlí a kaolinu) a výroby elektrické energie se jedná UK-24 Strana 85/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 především o strojírenství, výrobu porcelánu, skla, hudebních nástrojů, textilní a konfekční výrobu. Zvláště posledně jmenovaná odvětví jsou již delší dobu v útlumu. Stavebnictví prošlo v posledním desetiletí transformací velkých firem na množství malých a středních podniků. Současná orientace průmyslových odvětví v Karlovarském kraji Karlovarský region: V regionu převažuje tradiční výroba porcelánu a skla, výroba a zpracování keramických surovin, stavebních materiálů, průmysl elektrotechnický, strojírenský, textilní a potravinářský (minerální vody Mattoni a Marienbad Waters). Sokolovský region: Pro Sokolovský region je specifická a stále velmi významná těžba hnědého uhlí a energetika (zejména areály elektráren Vřesová a Tisová). Nejvýznamnějším podnikem je Sokolovská uhelná a.s. - největší zaměstnavatel v kraji. V Sokolovské průmyslové aglomeraci má bohatou tradici také chemický průmysl, strojírenský a elektrotechnický průmysl, výroba hudebních nástrojů, porcelánu, skla, výroba stavebních materiálů, a textilní průmysl. Chebský a Mariánsko-Lázeňský region: Tradiční textilní průmysl na Chebsku je poznamenán útlumem, řada textilních podniků ukončila svou činnost. Podobná situace je i ve strojírenství (zánik firmy ESKA, omezení výroby firmy KOVO). Významná průmyslová odvětví jsou slévárenství, potravinářství, výroba hudebních nástrojů, těžba kaolinu a keramických jílů a výroba stavebních materiálů. Specifickým výrobním odvětvím Karlovarského kraje jsou plnírny minerálních vod. Hlavními firmami provozujícími tuto činnost jsou Karlovarské minerální vody Mattoni a Marienbad Waters. Nejvýznamnějšími místy plníren jsou Kyselka, Korunní, Louka (Nová Ves), Mnichov a Mariánské Lázně. V posledních letech se opakovaně prověřuje záměr výstavby nové plnírny severovýchodně od Mariánských Lázní. Lokalita Sítiny je však vysoce kontroverzní a problematická jak z hlediska ochrany přírody (leží v CHKO Slavkovský les), tak z důvodu nevyhovující dopravní sítě (leží při silnici II/230, která v průchodu údolím Teplé nemá předpoklady pro zlepšení technických parametrů a rozhodně není vhodná pro nákladní těžkou dopravu). Pokud bude záměr i nadále aktuální, doporučujeme prověřit možnost lokalizace nového závodu až v prostorumezi Rájovem a Závišínem při křižovatce s odbočkou komunikace III. tř. k Teplé, která je podle ÚP VÚC navrhována ke zkvalitnění a převedení do sítě silnic II.třídy na tahu Mariánské Lázně Teplá Toužim Žlutice R6. Nabídka nových ploch pro komerční, hospodářské a výrobní aktivity Územní plán velkého územního celku sleduje s ohledem na své zaměření pouze problematiku regionálního a nadregionálního významu. Nedotýká se tedy problémů konkrétní lokalizace výrobní sféry v sídlech, kterou je třeba řešit v rámci ÚPD obcí a měst a pravomoci jejich zastupitelstev. Zcela jiný je však svým rozsahem problém nezaměstnanosti spojený jednak se zánikem některých i tradičních podniků a také s plánovaným postupným útlumem těžby Sokolovské uhelné a.s. Závod sice nabízí pracovní místa v divizi rekultivací, ale podíl nezaměstnanosti v kraji je stále na vysoké úrovni (viz kap. c.01.1). Zajištění územních předpokladů a podmínek pro zvýšení nabídky pracovních příležitostí je jedním z prioritních cílů kraje. Proto koncept řešení ÚP VÚC Karlovarského kraje vymezuje více než deset lokalit nadmístního významu pro komerční, hospodářské a výrobní aktivity. Zajištění územní přípravy pro výrobní a hospodářské parky je věnována značná pozornost jak městy a obcemi, tak i krajským úřadem a dalšími centrálními a regionálními institucemi. Strana 86/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 V průběhu posledních deseti let byla zpracována řada vyhledávacích a ověřovacích studií, které vyhodnocovaly předpoklady pro lokalizaci průmyslových zón v regionu (Pasportizace průmyslových zón Karlovarského kraje - Regionální rozvojová agentura Egrensis; Studie výběru ploch pro lokalizaci strategických průmyslových zón v ČR, Karlovarský kraj T-plan) Vymezení ploch nadmístního významu pro výrobu a komerci je v této fázi výsledkem rozboru uvedených podkladů. Přehled navrhovaných ploch nadmístního významu pro komerční, hospodářské a výrobní využití: 1. Hospodářský park Aš (cca 73 ha) lokalizace na jihozápadním okraji města Aše při novém silničním obchvatu města komunikací I/64 dobré dopravní připojení pro nákladní silniční dopravu jak z české, tak z německé strany Buduje se základní technická infrastruktura. Město preferuje firmy z oblasti lehkého průmyslu, obchodu a řemesel, bez negativního vlivu na životní prostředí. 2. Průmyslový park Cheb I. + II. (celkem cca130 ha) lokalizace na severovýchodním okraji města Chebu v těsné blízkosti severního obchvatu města komunikací R6 dobrá dostupnost jak z hlavního tahu nové rychlostní komunikace, tak i z vlastního města dostatek pracovních sil. výstavba technické vybavenosti průmyslového parku byla zahájena v r.2002. 3. Průmyslová zóna Sokolov Vítkov Staré Sedlo (cca 73 ha) lokalizace východně od Sokolova a silnice I/6 dobrá dostupnost z komunikace R6 a silnic III. třídy (od mimoúrovňových křižovatek Staré Sedlo a Sokolov) Podmínkou využití je geologické prověření z hlediska poddolování, které určí komplex opatření nutných pro zakládání staveb. 4.Průmyslová zóna Sokolov jih (cca 20 ha) lokalizace na jižním okraji města, mezi silnicí I/6 Cheb Karlovy Vary a silnicí II/210 lokalita je vedena jako území pro drobnou průmyslovou výrobu. Zájmem města je vybudování středních a malých průmyslových podniků s co největším počtem nových pracovních míst. 5. Průmyslová zóna Dolní Rychnov - Silvestr (cca 24 ha) lokalizace mezi Dolním Rychnovem a Tisovou na jižním okraji města Sokolov (severní okraj bývalé výsypky Silvestr) dostupnost ze silnice III. třídy Dolní Rychnov Citice nevyskytují se žádné podzemní inženýrské sítě, podél severního okraje vede parovod z Elektrárny Tisová, na východním okraji linky VN. 6. Průmyslová zóna Ostrov - jih (cca 18 ha) lokalizace na jižním okraji města Ostrov, východně od silnice I/13 dobrá dostupnost z křižovatek se silnicí I/13 UK-24 Strana 87/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 zóna je připravena včetně základní technické infrastruktury (kapacitní příjezdové komunikace a centrální obslužná komunikace; inženýrské sítě jsou přivedeny ke hraně všech využitelných ploch) Zájmem města je vybudování středních a malých průmyslových podniků s co největším počtem nových pracovních míst. 7. Průmyslový park Cheb Horní Dvory (cca 300 ha) lokalizace východně od města Cheb, jižně od silnice II/606. dobrá dopravní dostupnost z komunikace R6 a II/606 prověřuje se reálnost záměru s ohledem značný plošný rozsah a dostatek pracovních sil (Cheb realizuje již lokalitu 2) jižně od lokality je letiště Cheb, původně vojenské, nyní využívané pro sportovní létání. Vzhledem k blízkosti rekreační oblasti Jesenické nádrže bude nutné stanovit podmínky chránící krajinný ráz (zejména pohledové horizonty ve směru od rekreační oblasti) a vyloučit jakékoli negativní dopady na rekreační zónu. 8a. Hospodářský park Bošov (varianta A) (cca 90 ha) jedna z variantních ploch pro komerční a výrobní zónu, která by mohla nabídkou pracovních příležitostí podpořit stabilizaci sídelní struktury oblasti Žluticka a Valečska. lokalizace severně od silnice I/6 a budoucí komunikace R6 západně od obce Bošov dobrá dostupnost z nové mimoúrovňové křižovatky na R6 a z doprovodné silnice II/606. 8b. Hospodářský park Verušičky (varianta B) (cca 80 ha) jedna z variantních ploch pro komerční a výrobní zónu, která by mohla nabídkou pracovních příležitostí podpořit stabilizaci sídelní struktury oblasti Žluticka a Valečska. lokalizace severně od budoucí komunikace R6 a oboustranně od silnice I/6 (budoucí doprovodné II/606) jihovýchodně od obce Verušičky poměrně dobrá dostupnost po doprovodné silnici II/606 lokalita má z uvedených variant nejhorší podmínky z hlediska napojení na technické sítě. 8c. Hospodářský park Bochov (varianta C) (cca 70 ha) jedna z variantních ploch pro komerční a výrobní zónu, která by mohla nabídkou pracovních příležitostí podpořit stabilizaci sídelní struktury oblasti Žluticka a Valečska; leží však již poněkud excentricky od těchto sledovaných oblastí. lokalizace severně od stávající silnice I/6 (budoucí doprovodné II/606) a jižně od budoucí komunikace R6 severně od obce Bochov dobrá dostupnost z nové mimoúrovňové křižovatky na R6 a z doprovodné silnice II/606. z uvedených variantních lokalit má Bochov nejlepší podmínky napojení na technickou infrastrukturu (např. STL plyn je k dispozici v místě). 9. Hospodářský park Olšová Vrata (cca 6 ha) lokalizace na jižním okraji areálu mezinárodního letiště Karlovy Vary Olšová Vrata dostupnost zajištěna po místních komunikacích od silnice I/6 (R6) plocha je zamýšlena pro nezbytné potřeby leteckého provozu Cargo Lokalita se nachází v ochranném pásmu letiště avšak mimo vlastní ochranné pásmo vzletového a přistávacího koridoru. 10. Průmyslová zóna Mariánské Lázně - Klimentov (cca 20 ha) Strana 88/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 lokalizace na západním okraji v zastavěné části města (areál bývalých kasáren AČR určení k transformaci a využití pro výrobní zónu) výhodou je úplné zainvestování plochy všemi sítěmi nevýhodou dopravní dostupnost přes zčásti zastavěné území. Detailněji o uvedených lokalitách pojednává kap. d.07 Rozvojové plochy nadmístního významu Brownfields Využití opuštěných výrobních či skladových ploch, tzv. "brownfields", brání nedostatek finančních prostředků investorů, kteří raději využívají volné "ničím nezatížené" pozemky vně zastavěného území měst a obcí. Veřejným zájmem však je tyto pozemky, které jsou "mrtvými" a často nevábnými součástmi sídel, využít a oživit. Proto by měly být do těchto území směřovány prostřednictvím měst a obcí dotace od regionálního rozvojového fondu. V regionu vznikly brownfields nejčastěji po zániku provozů textilních továren, mrazíren a báňských staveb, ale také zemědělských areálů a kasáren zejména v územních obvodech měst Sokolov, Ostrov, Teplá a Cheb. d.03.2 Zemědělství a lesnictví d.03.2.1 Koncepce zemědělství kraje Koncepce vychází z analýzy výchozích podmínek Karlovarského kraje pro zemědělský sektor a rozboru podkladových materiálů (Koncepce rozvoje zemědělství Karlovarského kraje -IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s. - 2002). Přestože vyšší územní celky nemají přímou kompetenci za sektor zemědělství existuje přímá souvislost zemědělství s jakýmkoliv regionálním rozvojem. Připravovaná reforma společné zemědělské politiky Evropské unie patří k jednomu z východisek návrhové části. Koncepce rozvoje zemědělství a venkova by měla sledovat následující cíle: konkurenceschopný zemědělský sektor moderní výrobní metody přinášející: - ekologicky šetrné, kvalitní produkty podle požadavků společnosti - přiměřenou životní úroveň a příjmovou stabilitu pro zemědělce - diverzitu forem zemědělské výroby, zachovávajících vzhled kulturní zemědělské krajiny podporujících venkovskou komunitu Při rozvaze o koncepci zemědělství v příštích desetiletích je třeba vzít v úvahu, že zemědělství a lesnictví jsou hlavními uživateli půdy a hrají tedy klíčovou úlohu v udržování a obhospodařování krajiny v Evropě (80% rozlohy Evropské unie). Zemědělská činnost, která probíhá na evropském kontinentě po staletí, je hlavním prostředkem, který formuje krajinu. Diverzita a pestrost fauny a flory je neoddělitelně spojena se systémy zemědělské výroby. Při snížení potřeby zemědělsky obhospodařovaných ploch je třeba zajistit údržbu krajiny. Tato zemědělská činnost sama o sobě vyžaduje náklady, aniž nese adekvátní výnosy. Může však být dotována z titulů pro enviromentální služby, ochranu životního prostředí a zachování krajiny. Bude nezbytné počítat s tím, že v kraji budou využívány zejména dotační tituly směřované: pro zemědělství se sníženými vstupy na orné půdě na ošetřování travních porostů UK-24 Strana 89/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 na travní porosty bez produkce krmiv na ekologické zemědělství na zatravňování orné půdy na tvorbu travnatých pásů na svažitých půdách na pěstování meziplodin pro zpomalení povrchového odtoku vod na orné půdě na trvale podmáčené louky a rašelinné louky na oplocení cenných lokalit na pastvinách na ptačí lokality na trvalých travních porostech na údržbu extenzivních sadů na výsadbu rozptýlené zeleně pro zvýšení rozmanitosti zemědělské krajiny na zalesňování zemědělské půdy - v Karlovarském kraji nebude mít prioritu Sektorový operační program (SOP MZe) Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství České republiky pro období 2004-2006 komplexně ovlivní české zemědělství a venkovský prostor při kladení důrazu na udržení a rozvoj sociálně ekonomických podmínek obyvatel venkova. Sleduje obdobné cíle, které jsou obsahem Zadání ÚP VÚC Karlovarského kraje: strategie SOP MZe se zaměřuje na: - rozvoj konkurenceschopné a enviromentálně šetrné zemědělské a lesnické výroby - zvýšení úrovně kvality zpracování, přidané hodnoty a marketingu - zastavení vylidňování venkova - udržení přírodního potenciálu krajiny a kulturně - historických památek venkova - stabilizace vlastnických struktur v zemědělství a lesnictví Cílem SOP MZe je zabezpečit trvale udržitelný rozvoj venkova v integraci se zemědělstvím, lesním hospodářstvím, vodním hospodářstvím a kvalitním zpracováním zemědělských produktů. Tak by se měla uskutečnit adaptace českého zemědělství na evropský model prostřednictvím multifunkčního, konkurenceschopného sektoru zemědělství. Priority a zaměření jednotlivých opatření Rozvoj zemědělství, lesního a vodního hospodářství a venkova: - Investice do zemědělského majetku - Podpora začínajícím mladým zemědělcům - Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing - Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí - Pozemkové úpravy - Udržování a zlepšení ekologické stability půdy a krajiny - Rajonizace zemědělské výroby Významnou okolností, která bude mít rozhodující vliv na vývoj zemědělství kraje je jeho územní diferenciace. - Rajonizace výroby zemědělských plodin a chovu hospodářských zvířat je nutným předpokladem pro dosažení ekonomické efektivity hospodaření a budoucí konkurenceschopnosti v otevřeném evropském trhu. - rajonizace umožňuje vymezit oblasti nejvhodnější pro určitý druh zemědělské výroby, která vykazuje největší efektivitu Multifunkční zemědělství Strana 90/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 V koncepci jsou uvedena doporučená opatření k vytváření předpokladů pro multifunkční zemědělství: produkce zemědělských výrobků mimo tradiční sortiment: - dřevo - obnovitelné suroviny - léčivé rostliny, houby - suroviny pro chemický a farmaceutický průmysl - exotická zvířata rukodělné aktivity například: - truhlářství - tesařství - umělecké předměty - kovovýroba - opravy vozidel - umělecké předměty zpracování, prodej - výroba potravin rostlinného a živočišného původu - výroba balících materiálů z rostlinných surovin - výroba dřevěných výrobků - recyklace služby, agroturistika opatření k využívání alternativních zdrojů energie dostupné na venkově a zemědělství V rámci vypracování konceptu ÚP VÚC Karlovarského kraj byly vymezeny oblasti zvýšeného významu pro zemědělství (viz kap. d.06.3). Zemědělská půda se podílí cca 40% na výměře řešeného území. Její rozmístění na území kraje není rovnoměrné. I když z hlediska celorepublikových poměrů patří průměrná kvalita ZPF Karlovarského kraje k nejnižším, lze v relativním měřítku řešeného území rozlišit kvalitativní rozdíly zemědělské půdy. Cílem návrhu je zajistit v ÚP VÚC kraje územní ochranu krajinných segmentů se zvýšeným významem pro zemědělskou výrobu. Nejedná se o řízení a plánování zemědělské výroby, ale o exaktně podloženou diferenciaci přírodních podmínek v kraji z hlediska zemědělského hospodaření, návrh uspořádání území kraje a promítnutí veřejného zájmu do zemědělské krajiny (tj. mimoprodukčních funkcí ZPF). Zemědělství lze charakterizovat jako tradiční krajinotvorný faktor, jehož vedlejší produkt představuje údržba kulturní krajiny. S probíhajícím útlumem produkce potravinářských komodit se zvyšuje význam zemědělství pro zachování kulturního charakteru krajiny. Navržené vymezení oblastí s vysokým významem pro zemědělství vychází z následujících předpokladů: Územně plánovací dokumentace představuje nástroj, na základě kterého se mimo jiné rozhoduje o změnách stávajícího využití území a koordinují se činnosti ovlivňující rozvoj území ÚP může vytvořit podmínky pro stabilizaci stávajícího způsobu využití tj. v daném případě pro zemědělskou výrobu. Proces zemědělské výroby má být dlouhodobě vázán na konkrétní území zejména z následujících důvodů: - vlastnictví konkrétních pozemků či jejich smluvní pronájem, - závislost rostlinné výroby na vegetačních cyklech pěstovaných plodin - delší návratnost vložených prostředků do půdy (protierozivní ochrana, úpravy vodního režimu, cykly hnojení apod.), UK-24 Strana 91/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 - územních vazeb obhospodařovaných ploch a účelové výstavby (která by v optimálním případě měla být v těžišti obhospodařovaného území) - víceletých lhůt, které podmiňují poskytnutí dotací (jinak by musely být vráceny) Z dlouhodobého hlediska bude pokračovat v ČR útlum zemědělské výroby. Odborná literatura uvádí, že k zabezpečení produkce potravinových komodit mírného pásma by v ČR postačovala cca poloviční rozloha zemědělské půdy. Pro zemědělskou výrobu by měly být přednostně stabilizovány oblasti s relativně nejkvalitnějšími půdami. Dobré přírodní podmínky představují komparativní výhodu ve srovnání s hospodařením v horších přírodních poměrech. V grafice jsou oblasti vymezeny dle výrazných technických (např. dopravní koridory regionálního a vyššího významu) a přírodních (lesní komplexy, vodoteče apod.) předělů. V tabulkových přehledech jsou zahrnuta celá dotčená katastrální území. Oblasti vysokého významu pro zemědělství jsou vymezeny na území kraje koordinovaně s dalšími prioritami území na regionální úrovni (ochrana přírody a krajiny, cestovní ruch a lázeňství, rozvoj sídelní struktury) Svým rozsahem mají jednotlivé oblasti regionální význam (cca 1000 ha zemědělské půdy a více. Ve výrazně lesnatém území jsou oblasti od cca 500 ha). V podrobnějším měřítku územních plánů jednotlivých obcí by mělo být vymezení oblastí upřesněno (zejména dle podrobnější znalosti kvality půdy, technických a přírodních předělů a místních záměrů rozvoje sídelní struktury). V optimálním případě by na území každé obce mělo být územně stabilizováno cca 40% zemědělské půdy pro zemědělskou výrobu (oblasti vysokého významu pro zemědělství na regionální případně místní úrovni). Oblasti jsou rozloženy po celém území kraje i když nejsou vymezeny na relativně nejkvalitnějších půdách. Toto kritérium předpokládá, že zemědělské subjekty stabilizované v oblastech vysokého významu pro zemědělství budou mít možnosti (technické, územní, organizační apod.) zajišťovat i mimo oblasti vysokého významu: - údržbu kulturního charakteru zemědělské krajiny - nezbytný managamentu zemědělské půdy, jejíž intenzivní hospodářské využití limitují její mimoprodukční funkce (zvýšená ochrana přírody, vodohospodářský význam, lázeňství, rekreace a cestovní ruch apod.). Na úrovni ÚPD VÚC nelze vycházet z vlastnických a uživatelských poměrů v území (nejedná se o standardní obsah ÚPD). Vlastnické, respektive uživatelské kritérium lze uplatnit při projednávání ÚPD. Jako hlavní kritéria při vymezování konkrétních oblastí byly použity: - kvalita půdy odvozená z tříd ochrany, - dosažení plošného rozsahu regionálního významu, - další významné funkce území a jeho limity, - územní koordinace v rámci návrhu uspořádání území Navržené vymezení oblastí vysokého významu pro zemědělství může být v rámci projednávání ÚPD korigováno či oponováno. Závěry z projednání se promítnou do návrhové etapy zapracováním připomínek do souborného stanoviska. Přehled oblastí vysokého významu pro zemědělství Pro orientační charakteristiku oblastí vysokého významu pro zemědělství byly vypracovány tabulkové přehledy jednotlivých oblastí. V přehledech jsou uvedena katastrální území jejichž zemědělská půda se podílí v rozhodující míře na rozsahu ZPF v dané oblasti. Pro jednotlivá katastrální území jsou uvedeny procentické podíly tříd ochrany. Také oblast je celkově charakterizována podílem tříd ochrany. Strana 92/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 L O K A L I T Y - katastrální území Z1 zemědělská půda součet ha Charakteristika kvality ZPF v lokalitě Podíl tříd ochrany v procentech Podíl v % z lokality celkem třída I třída II třída III třída IV třída V Hranice 727 63,7% 26,76 33,98 8,27 13,58 17,40 Trojmezí 414 36,3% 12,33 27,62 11,22 13,74 35,09 celkem 1 142 100,0% 21,52% 31,67% 9,34% 13,64% 23,82% L O K A L I T Y - katastrální území Z2 zemědělská půda součet ha Charakteristika kvality ZPF v lokalitě Podíl v % z Podíl tříd ochrany v procentech lokality celkem třída I třída II třída III třída IV třída V Aš 535 56,7% 50,60 11,16 7,82 6,33 24,09 Krásná 409 43,3% 58,03 9,54 9,08 6,51 16,84 celkem 945 100,0% 53,82% 10,46% 8,36% 6,41% 20,95% L O K A L I T Y - katastrální území Z3 zemědělská půda součet ha Charakteristika kvality ZPF v lokalitě Podíl v % z Podíl tříd ochrany v procentech lokality celkem třída I třída II třída III třída IV třída V Hazlov 320 16,1% 21,91 20,29 15,08 24,78 17,94 Hůrka 191 9,6% 13,16 25,12 46,89 11,99 2,85 Libá 380 19,1% 5,66 29,66 23,46 22,18 19,05 Polná u Hazlova 92 4,6% 4,26 23,71 0,14 11,21 60,68 Ostroh 224 11,2% 12,63 38,38 18,25 10,23 20,52 Polná u Hazlova 206 10,4% 27,03 22,54 6,35 22,57 21,51 Poustka u Františkových Lázní 312 15,7% 43,83 12,96 22,81 15,33 5,07 Táborská 267 13,4% 42,48 26,79 22,77 0,36 7,60 celkem 1 991 100,0% 22,83% 24,68% 20,73% 15,82% 15,94% L O K A L I T Y - katastrální území Z4 zemědělská půda součet ha Charakteristika kvality ZPF v lokalitě Podíl v % z Podíl tříd ochrany v procentech lokality celkem třída I třída II třída III třída IV třída V Dolní Luby 142 8,4% 39,33 1,16 4,17 3,95 51,40 Horní Luby 172 10,2% 7,48 9,40 36,99 0,16 45,97 Lomnička u Plesné 171 10,1% 32,29 2,43 21,88 24,18 19,21 Luby I 466 27,6% 16,06 9,90 54,09 6,38 13,57 Luby II 22 1,3% 0,00 0,00 14,00 27,92 58,08 Plesná 266 15,8% 14,61 46,63 2,18 5,63 30,95 Smrčina 96 5,7% 0,00 37,79 0,00 25,50 36,71 Šneky 81 4,8% 22,86 36,99 4,57 11,04 24,54 Vackov 273 16,2% 24,40 8,91 16,61 19,36 30,72 celkem 1 687 100,0% 19,1% 16,7% 24,7% 10,9% 28,5% UK-24 Strana 93/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 L O K A L I T Y - katastrální území Z5 zemědělská půda součet ha Charakteristika kvality ZPF v lokalitě Podíl v % z Podíl tříd ochrany v procentech lokality celkem třída I třída II třída III třída IV třída V Chocovice 215 13,2% 16,22 32,75 7,70 20,52 22,82 Chvoječná 158 9,7% 10,62 33,06 17,07 14,95 24,30 Lesina 206 12,6% 0,00 11,21 68,90 13,37 6,52 Loužek 336 20,6% 10,78 22,96 25,04 41,17 0,05 Nebanice 275 16,8% 11,36 26,70 22,81 37,60 1,53 Třebeň 271 16,6% 0,00 13,70 38,38 45,88 2,04 Vokov u Třebeně 172 10,5% 16,83 39,59 17,38 24,53 1,67 celkem 1 633 100,0% 9,1% 24,6% 28,5% 30,8% 7,0% L O K A L I T Y - katastrální území Z7 zemědělská půda součet ha Charakteristika kvality ZPF v lokalitě Podíl v % z Podíl tříd ochrany v procentech lokality celkem třída I třída II třída III třída IV třída V Krásné u Tří Seker 137 23,9% 19,10 21,98 34,93 6,08 17,91 Tachovská Huť 234 40,9% 8,77 37,26 6,39 14,46 33,12 Tři Sekery u Kynžvartu 202 35,2% 22,17 16,15 24,97 15,72 20,99 celkem 573 100,0% 16,0% 26,2% 19,8% 12,9% 25,2% L O K A L I T Y - katastrální území Z8 zemědělská půda součet ha Charakteristika kvality ZPF v lokalitě Podíl v % z Podíl tříd ochrany v procentech lokality celkem třída I třída II třída III třída IV třída V Hory u Oloví 80 15,9% 14,13 29,42 31,64 13,10 11,71 Jindřichovice v Krušných horách 422 84,1% 14,06 59,78 3,57 5,22 17,37 celkem 502 100,0% 14,1% 54,9% 8,0% 6,5% 16,5% L O K A L I T Y - katastrální území Z9 zemědělská půda součet ha Charakteristika kvality ZPF v lokalitě Podíl v % z Podíl tříd ochrany v procentech lokality celkem třída I třída II třída III třída IV třída V Abertamy 226 25,0% 31,90 31,85 19,70 4,44 12,11 Hřebečná 255 28,1% 36,92 19,97 41,84 0,04 1,23 Pernink 425 46,9% 46,95 13,16 13,31 5,69 20,88 celkem 906 100,0% 40,4% 19,7% 22,9% 3,8% 13,2% L O K A L I T Y - katastrální území Z10 zemědělská půda součet ha Charakteristika kvality ZPF v lokalitě Podíl v % z Podíl tříd ochrany v procentech lokality celkem třída I třída II třída III třída IV třída V Bystřice u Hroznětína 308 43,1% 9,14 13,30 9,18 57,27 11,11 Hluboký 64 9,0% 2,25 14,02 4,11 74,00 5,62 Kfely u Ostrova 342 47,9% 14,92 25,86 14,92 41,64 2,65 celkem 714 100,0% 11,3% 19,4% 11,5% 51,3% 6,6% Strana 94/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 L O K A L I T Y - katastrální území Z11 zemědělská půda součet ha Charakteristika kvality ZPF v lokalitě Podíl v % z Podíl tříd ochrany v procentech lokality celkem třída I třída II třída III třída IV třída V Bochov 932 42,0% 10,40 14,52 38,34 10,12 26,62 Dlouhá Lomnice 466 21,0% 26,43 3,53 20,93 24,39 24,72 Horní Tašovice 407 18,3% 15,73 8,83 26,10 18,23 31,11 Německý Chloumek 281 12,6% 20,92 16,60 29,69 18,80 14,00 Nová Víska u Ostrova 135 6,1% 0,00 10,35 51,44 22,42 15,78 celkem 2 220 100,0% 15,4% 11,2% 32,1% 16,4% 24,8% L O K A L I T Y - katastrální území Z12 zemědělská půda součet ha Charakteristika kvality ZPF v lokalitě Podíl v % z Podíl tříd ochrany v procentech lokality celkem třída I třída II třída III třída IV třída V Čichalov 316 8,1% 1,23 20,30 13,46 14,85 50,16 Chyše 584 14,9% 9,24 27,30 25,45 22,38 15,63 Kovářov u Žlutic 132 3,4% 11,44 0,00 27,75 11,62 49,19 Luka u Verušiček 308 7,9% 7,94 13,67 8,60 60,30 9,50 Mokrá u Chyší 336 8,6% 0,00 14,76 4,64 33,44 47,16 Protivec u Žlutic 578 14,8% 5,67 7,94 41,10 6,91 38,38 Skřipová 197 5,0% 7,73 10,98 63,92 11,97 5,39 Štoutov 224 5,7% 6,60 37,19 11,22 25,42 19,57 Týniště 329 8,4% 17,52 26,71 19,38 27,43 8,95 Velký Hlavákov 421 10,8% 6,19 7,29 35,52 37,53 13,47 Vrbice u Valče 490 12,5% 1,64 10,76 47,20 33,01 7,38 celkem 3 916 100,0% 6,4% 16,3% 28,2% 26,1% 23,0% d.04 Podmínky pro rekreaci, cestovní ruch a lázeňství Cíle rozvoje CR a lázeňství dle Programu rozvoje kraje Přírodní i kulturně historické podmínky Karlovarského kraje jsou pro cestovní ruch a lázeňství mimořádně vhodné a v jiných regionech neopakovatelné. Cestovní ruch a lázeňství je jednou z prioritních oblastí rozvoje kraje. V programu rozvoje Karlovarského kraje jsou uvedeny tyto základní cíle a opatření (prioritní opatření jsou podtržená): rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a nabídky služeb v cestovním ruchu a lázeňství; - modernizace a výstavba základní a doprovodné infrastruktury - vybudování krajského informačního systému CR a lázeňství - zkvalitnění nabídky služeb v CR a lázeňství tvorba nových produktů (nových druhů rekreačních aktivit, pobytů, programů apod.) v cestovním ruchu a lázeňství - tvorba společných produktů CR a lázeňství - tvorba regionálních produktů CR typických pro Karlovarský kraj zachování a obnova kulturních památek a zajímavostí - obnova a využití kulturních a technických památek UK-24 Strana 95/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 - údržba a využití přírodních zajímavostí pro CR spolupráce veřejného sektoru a podnikatelských subjektů opatření: - propojení vzdělávacího systému s potřebami cestovního ruchu a lázeňství - posílení jednotného marketingu produktů CR a lázeňství d.04.1 Hlavní zásady využití území stanovené s ohledem na lázeňství, rekreaci a cestovní ruch v ÚP VÚC Karlovarského kraje Hlavní zásady využití území stanovené s ohledem na lázeňství, rekreaci, cestovní ruch a sport navazují na cíle a opatření uvedené v programu rozvoje kraje. Pro jejich realizaci vytváří územní plán podmínky a koordinuje je s ostatními zájmy v území. Stanovení hlavních zásad: 1. Stávající potenciál kraje pro lázeňství, rekreaci, cestovní ruch a sport bude chráněn; jedná se o: hodnotnou krajinu, zejména území hor, lesů, vodních ploch a toků území ochrany přírody, přírodní zajímavosti zdroje přírodních léčivých a minerálních vod a jejich ochranná pásma, ochranná pásma lázeňských míst hodnotná sídla, nejvýznamnější historická města a jejich pamětihodnosti, plochy památkových rezervací a zón, památkově chráněné stavby včetně památek lidové architektury 2. Území s ukončenou těžbou hnědého uhlí budou rekultivována a revitalizována mimo jiné i pro rekreační funkci, neboť představují pro cestovní ruch, rekreaci a sport významný rozvojový potenciál kraje; jedná se zejména o prostory: lomu Medard a Libík, Lítov a Boden (lom Jiří a Družba - za návrhovým obdobím ÚP VÚC) 3. Soustavně bude rozvíjena oblast turistiky: cykloturistiky pěší turistiky zimní turistiky na běžkách vodní turistiky autoturistiky 4. Bude podporováno budování sportovních zařízení a rekreačních areálů citlivým způsobem k ochraně přírody a krajiny v souladu s územně plánovací dokumentací obcí a s ohledem na možnosti řešení dopravní a technické infrastruktury. Nové kapacity budou vybavovány dostatečným zázemím pro dopravu v klidu. Intenzita rekreačního využití se bude přizpůsobovat požadavkům ochrany přírody, památek a životního prostředí. 5. Individuální pobytová rekreace bude koncentrována ve stávajících územích, kde budou zkvalitňovány podmínky z hlediska dopravní dostupnosti, technické vybavenosti, nakládání s odpady, občanské vybavenosti (zejména v oblasti sportovních zařízení). Nebudou zakládána nová střediska individuální pobytové rekreace ve volné krajině. Chalupaření bude podporováno jako forma údržby a obnovy vesnických sídel a oživení venkovských regionů. Strana 96/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 6. V krajině bude rekreace, sport a cestovní ruch chápána jako jedna z jejích funkcí, která při zachování zájmů ochrany přírody a krajiny může přinést ekonomickou prosperitu do venkovských oblastí. Bude podporována agroturistika. 7. Budou podporovány další programy související s rozvojem rekreace a cestovního ruchu (např. Česko-bavorský geopark). 8. Rekreace bude řešena ve vazbě na okolní regiony včetně zahraničních. d.04.2 Vymezení regionů cestovního ruchu a oblastí zvýšeného významu pro cestovní ruch, lázeňství, rekreaci a sport na území Karlovarského kraje Pro potřeby tohoto územního plánu bylo území kraje rozděleno do tří regionů cestovního ruchu. Mimo zůstal Vojenský újezd Hradiště. V rámci těchto regionů byla vymezena jádrová území s významným potenciálem pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu a s vyšší koncentrací vybavenosti pro cestovní ruch, lázeňství, rekreaci a sport oblasti se zvýšeným významem pro lázeňství, rekreaci a cestovní ruch. Ve vymezených oblastech zvýšeného významu pro rekreaci budou preferovány aktivity a činnosti, které stabilizují nebo rozvíjejí podmínky pro rekreaci. Změny stávajícího využití, které by výrazněji omezily možnosti rekreačního využívání, budou povolovány, jen je-li to nezbytné v zájmu ochrany přírody, nebo v jiném veřejném zájmu a na základě průkazu, že veřejný zájem na změně bude v dlouhodobém horizontu větším přínosem než zachování daných předpokladů pro rekreační využívání. 1. Region Lázeňského trojúhelníku oblasti: 1a Karlovarsko, 1b Sokolovsko, 1c Chebsko, 1d Mariánskolázeňsko 2. Region Krušných hor a Smrčin oblasti: 2a Jáchymovsko, 2b Nejdecko, 2c Kraslicko, 2d Ašsko 3. Region Jihovýchod (Žluticko, Toužimsko, Tepelsko, Valečsko) oblasti: 3a Žluticko a Valečsko 1. Lázeňský trojúhelník Vymezení a charakteristika: Oblast zahrnuje území mezi třemi nejvýznamnějšími lázněmi Karlovarska Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi a Františkovými Lázněmi a jejich zázemí. Nejedná se o stejnorodý morfologický celek. V centru oblasti leží CHKO Slavkovský les s preferovanou šetrnou rekreací zaměřenou na turistiku. Severní částí trojúhelníku protéká řeka Ohře, využívaná vodáky. Na západě oblast zahrnuje okolí Františkových Lázní a Chebu s rekreačními nádržemi Skalka a Jesenice využívanými zejména k letní rekreaci. Do regionu spadá i část Českého lesa patřící do Karlovarského kraje. Východní částí regionu protéká řeka Teplá, jejíž povodí spadá téměř celé rovněž do CHKO Slavkovský les. Regulativy pro využívání oblastí vymezených v regionu Lázeňského trojúhelníku viz kap. e) Limity využití území nadmístního významu, včetně stanovených záplavových území V Programu rozvoje cestovního ruchu Karlovarského kraje je zařazena celá řada cílů pro tento region (výběr): - Výstavba nových a doplnění existujících cyklostezek na Karlovarsku UK-24 Strana 97/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 - Zajištění trasy Románské hrady Chebska - Zvýšení počtu hraničních přechodů do Německa (např. Slatina) - Vybudování řady naučných a tematických stezek, výstavba sportovních areálů a zařízení - Na Sokolovsku revitalizace důlních lokalit na rekreační využití - Prezentace pozůstatků historických důlních děl a důlní činnosti společně s novodobými hornickými díly formou naučného okruhu po horních dílech minulosti a současnosti; zajištění a zpřístupnění středověkého dolu Jeroným - Revitalizace území těžby nerostných surovin v okolí Sokolova (rekreační jezero), Chodov Smolovská výsypka (skanzen lidové hrázděné architektury zaniklých obcí Krušnohoří, zahrady dálného východu, cyklokros, obora, aj.) - Dobudování cyklistických cest přes výsypky v okolí Chodova, do Vintířova aj.; vybudování symbolické křížové cesty z Chodova - od kostela k obnovené Smolnické kapličce na Smolnické výsypce - Podpora rozvoje vodáctví v údolí Ohře - vodácké tábořiště v okolí Sokolova (infrastruktura, zázemí, parkoviště - Vybudování návštěvnických center v CHKO Slavkovský les (Mariánské Lázně s prohlídkovou zahradou, Lázně Kynžvart, Prameny) - Vybudování golfového hřiště ve Velké Hleďsebi 2. Krušné hory a Smrčiny Vymezení a charakteristika: Region zahrnuje část Krušných hor patřících do Karlovarského kraje a Ašský výběžek (Smrčiny). Region je charakteristický rekreací v horském a podhorském prostředí s převládající návštěvností horských středisek v zimním období. Odlišuje se okolí Stráže nad Ohří a Ašský výběžek. Nejvýznamnějším horským střediskem Krušných hor je Boží Dar - Klínovec a Bublava Stříbrná, kde jsou v ÚPVÚC Karlovarského kraje vymezeny rozvojové plochy nadmístního významu pro rekreaci. Regulativy pro využívání oblastí vymezených v regionu Krušných hor a Smrčin viz kap. e) Limity využití území nadmístního významu, včetně stanovených záplavových území V Programu rozvoje cestovního ruchu Karlovarského kraje je zařazena celá řada cílů pro tento region (výběr): - Vytvoření komplexního projektu Hudební region ve spolupráci s městy Luby a Johanngeorgenstadt a Markneukirchen (Německo) - Vybudování trvalé expozice Zaniklé obce v Krušnohorském pohraničí - v muzeu v Horní Blatné či v Nejdku skanzen na Smolnické výsypce - Vytváření podmínek pro venkovský cestovní ruch přestavba býv. stájí na multifunkční zemědělský objekt Rýžovna u Božího Daru (ve spolupráci s Kurort Oberwiesenthal a obcemi Breitenbrunn a Rittersgrün) - Využití montánních děl - dobudování hornického skanzenu v Jáchymově, zapojení Jáchymovska do prezentace (naučné stezky nebo okruhu) historických a novodobých důlních děl na území kraje, zajištění a prezentace pozůstatků hornické činnosti (jednoho díla svého typu) v rámci uvedené naučné stezky či okruhu - Vybudování Česko-saského prázdninového parku Potůčky - Vybudování vzdělávacího centra k výchově v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí, využití alternativních zdrojů energie, šetření energiemi atd. - Boží Dar (jako replika původního objektu mlýna) - Vybudování naučné stezky Aš a Ašsko - Údržba, dobudování a rozšíření přeshraničních cykloturistických cest a turistických stezek (Hranice u Aše aj.) - Výhledové vybudování zábavního centra na nevyužitém území Ašska, v české enklávě mezi Bavorském a Saskem Další záměr - V lokalitě Rýžovna ve správním území Božího Daru je navržen vznik nového sídla s rekreační funkcí (projekt Salaš agroturistika, chov ovcí) 3. Jihovýchod Vymezení a charakteristika: Oblast zahrnuje jihovýchodní část karlovarského kraje (Žluticko, Toužimsko, Tepelsko, Valečsko). Region je charakteristický dosud ne zcela využitým potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch. Přitom rozvoj cestovního ruchu by mohl být jedním ze zdrojů pro oživení této části kraje, která trpí nedostatkem pracovních příležitostí a ubýváním a stárnutím obyvatelstva. Nově navržené silniční trasy I. a II. třídy směřující na Plzeň a Mariánské Lázně by měly k oživení regionu přispět. Regulativy pro využívání oblastí vymezených v regionu Jihovýchod viz kap. e) Limity využití území nadmístního významu, včetně stanovených záplavových území Záměry převzaté z Programu rozvoje cestovního ruchu Karlovarského kraje - Doplnění cyklistických cest okolí Teplé - Podpora aktivit venkovského cestovního ruchu a zdravotně rehabilitačních pobytů wellness - Doplnění cyklistických cest - Vybudování poznávacího okruhu po památkách Bochova tvrziště (vyhlídkový bod) památník hrad - Vybudování centra horolezectví a bezmotorového létání v okolí Vladaře Strana 98/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 - Propagace a podpora obnovy krajinné památkové zóny Valečovska jako atraktivního cíle cestovního ruchu, včetně dobudování ubytovacích kapacit na zámku v Kostrčanech a v Nahořečicích - Propagace zámeckého areálu ve Valči jako malého Kuksu d.04.3 Rozvoj cestovního ruchu, lázeňství, rekreace a sportu v souvislostech přeshraniční spolupráce V rámci pracovní skupiny Euregio Egrensis byl vytvořen plán společných přeshraničních aktivit v oblasti turistického ruchu Masterplan. V současné době se pracuje především na projektu EuregioMobil. Jeho cílem je propojení všech stávajících dopravních možností pro cykloturisty. Probíhá jednání s dopravci na české i německé straně o sjednocení jízdních řádů a jízdného. Připravuje se vydání česko-německé mapy Euregio Egrensis rozšířené o cyklotrasy a cyklobusy ve Frankenwaldu s vyznačenými přestupními místy. Financování bude zajištěno z programu Interreg IIIA. Karlovarský kraj se zasloužil o rozšíření Hradní stezky - německé Burgenstrasse i na českou stranu. Ke stávajícím členům a cílům této stezky se zapojilo několik nových památkových objektů nejen z Karlovarského kraje (Cheb, Kynžvart, Loket, Teplá, Bečov), ale i z Plzeňského a Středočeského kraje, a byl vydán nový propagační materiál v české i německé verzi. Přeshraniční turistické stezky Na základě dohody mezi vládou ČR a vládou SRN o malém pohraničním styku probíhají jednání týkající se nových záměrů na zřízení turistických stezek protínajících státní hranice mimo jiné mezi Karlovarským kraje a Bavorskem a Saskem. Dohody se týkají také režimu, termínů otevření a provozních dob. V rámci vnitrostátního projednání zajišťuje krajský úřad odborná stanoviska a vyjádření obcí jako budoucích provozovatelů hraničních přechodů. Česko-bavorský Geopark Základní ideou projektu je vytvořit geopark, jehož náplní je poukázat na úzké propojení geologické minulosti s kulturně-ekonomickým vývojem lidské společnosti. Cílem Českobavorského geoparku je především informovat veřejnost o oblasti v širším měřítku, aktivně podporovat rozvoj regionu, vyzdvihnout turistickou atraktivitu oblasti, poukázat na význam geologických podmínek pro ekonomický a kulturní rozvoj. Vedle lázeňství vyzdvihuje v přeshraničním měřítku další zajímavosti regionu, které doposud nebyly širší veřejnosti všeobecně známy. Na území kraje bylo expertním týmem vytipováno kolem stovky geologicky zajímavých lokalit. Ve studii jich bylo podrobně řešeno cca 40, ostatní bude možno zahrnout v dalších fázích rozvoje geoparku. Klenotem mezi jednotlivými lokalitami v Karlovarském kraji by se měl stát důl Jeroným u Čisté. Jedná se o minimálně v evropském měřítku zcela unikátně zachovalý důl z přelomu 15. a 16. století. Pro provoz geoparku se počítá s vytvořením informačního systému (www stránky, informační tabule, naučné stezky, panoramatické tabule), zpřístupnění lokalit (pěšiny, chodníky, mostky, vyhlídkové plošiny, terénní úpravy, parkovací plochy, altány) a vybudování značení. Opěrnými body geoparku budou regionální muzea zaměřená na geologii, vybrané přírodní geotopy a hornické památky. Projekt také využívá současný dostupný potenciál infocenter a aktivit soukromých subjektů v oblasti lázeňství i tradičních výrobních závodů. Celková rozloha Geoparku v rámci Karlovarského kraje činí 2 327 km 2. UK-24 Strana 99/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 d.04.4 Lázeňství Cestovní ruch v Karlovarském kraji je založen na lázeňství, které se stále více integruje do služeb cestovního ruchu a přestává být výlučně léčebnou disciplínou. Zaměřuje se na prevenci a profituje i ze služeb poskytovaných mimo léčebné programy. Karlovarský kraj je nejvýznamnější lázeňskou oblastí České republiky (poskytuje cca 40% lázeňských služeb v rámci ČR). "Lázeňský trojúhelník" měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně doplňují Jáchymov a Lázně Kynžvart (místa se statutem lázeňských míst). V Kyselce byl provoz lázní uzavřen. ÚPVÚC stanovil tyto hlavní zásady ve vztahu k lázeňství: pokládat lázeňství, soustředěné v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Františkových Lázních, Lázních Kynžvart a v Jáchymově, za jednu z hlavních a trvalých rozvojových funkcí území, která vedle nadregionálního významu zdravotního má nesporný význam ekonomický v území nepovolovat činnosti v rozporu s ochranou přírodních léčivých zdrojů, zdrojů minerálních vod a s lázeňskou funkcí území; využívat rezervy v kapacitách zdrojů minerálních vod - rozšiřovat kapacity stávajících lázeňských míst; chránit zázemí lázeňských měst Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart a Jáchymov před znehodnocením podmínek pro lázeňskou rekreaci zejména nevhodnou zástavbou; ÚP VÚC se zabýval v souladu s požadavky zadání otázkou obnovy lázeňských provozů ve zrušených lázních a problémem koexistence stáčíren minerálních vod s rekreačně využívanými územími a obcemi, případně s lázeňskými provozy. Prameny Myšlenka obnovení balneoprovozu v Pramenech je obsažena též v ÚP VÚC okresu Cheb. Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod v Pramenech jsou klasickými kyselkami Slavkovského lesa. Prameny byly v minulosti lázeňským místem s balneoprovozy. Nová jímání těchto zdrojů zajišťují stálost jejich parametrů a hygienickou nezávadnost. Obnova lázní v Pramenech se jeví z hlediska dnešních znalostí o území sice žádoucí, ale z ekonomického hlediska pravděpodobně neefektivní. Zodpovědně posoudit takový záměr by vyžadovalo jej podrobně specifikovat a vyhodnotit. Z územně technických hledisek zde nejsou žádné zásadní limity, které by záměru bránily (možnost dopravní obsluhy, technického vybavení). Naději na úspěch by mohl mít záměr, který by vedle vlastních malých lázní nabídl další návazné aktivity, které by využily specifika místa, takže lázeňský provoz by byl jen doplňují aktivitou dalších. Lze konstatovat, že případná obnova lázní v Pramenech není záměrem nadregionálního významu, ale z hlediska místního by byla jistě vítaným rozšířením a oživením oblasti. Kyselka Obnova lázní v Kyselce, které byly ve své době nesrovnatelně významnější než Prameny, je v současné době rovněž málo pravděpodobná. Využití zchátralého lázeňského stavebního fondu pro obnovení provozu lázní se jeví z ekonomického hlediska nereálné. Obec vzhledem k výstavbě stáčírny Mattoni a zvýšenému dopravnímu provozu ztratila také některé předpoklady být poklidným místem pro rekreaci lázeňských hostů. Dopravní řešení spočívá v rekonstrukci stávající trasy silnice, velkorysejší řešení koncept ÚP VÚC nenavrhuje. d.04.5 Individuální rekreace Rozsah druhého bydlení je v kraji nadprůměrný vzhledem k přírodním hodnotám řešeného území, relativní dostupnosti rekreačně přitažlivých oblastí i vzhledem k potřebě rekreace obyvatel měst žijících v bytových domech. Zcela dominantní postavení má z tohoto pohledu území Krušných Hor a jejich podhůří, zhruba v zóně Kraslice Stráž n. Ohří. Menší území Strana 100/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 s vysokým zastoupením objektů individuální rekreace jsou pak podmíněna blízkostí měst nebo vodních nádrží (především Andělská Hora, Šemnice a Lipová). Subregiony s nejvyšším počtem objektů individuální rekreace (OIR) na 100 trvale obydlených domů jsou krušnohorské subregiony Ostrov, Nejdek, Kraslice, za nimi následuje subregion Chebu a Žlutic. V těchto jednotkách se nachází řádově 2/3 všech OIR kraje. Problematika individuální pobytové rekreace je obvykle řešena na úrovni územních plánů obcí. Případné střety, které vyvolává (např. se zájmy ochrany přírody a životního prostředí, zajištění technické infrastruktury) nenabývají na Karlovarsku regionálního rozsahu. ÚPVÚC stanovuje zásadu nezakládat nové lokality individuální rekreační zástavby ve volné krajině. Pro stávající chatové osady bude dobudována odpovídající infrastruktura. Užívání domovního fondu k rekreaci (chalupářství) pokládáme za kladný trend, protože udržuje ve většině případů citlivě stavební fond ve venkovských sídlech a do těchto sídel přináší rekreační aktivity, byť většinou sezónního charakteru. d.04.6 Turistické trasy Problematika turistické a rekreační dopravy nadmístního významu v oblasti cyklistických tras, pěších turistických tras, běžeckých lyžařských tras a vodáckých tras je detailněji popsána v kapitole f.01.4 Turistická doprava. d.05 Speciální zájmy v území V severovýchodní části řešeného území, v Doupovských horách, se nachází Vojenský újezd Hradiště, který je tvořen územím řady původních obcí (bývalý soudní okres Doupov) o celkové rozloze 33 161 ha. Správa vojenského újezdu vykonává povinnosti obce v přeneseném smyslu, podle zákona č.222/1999 Sb. o zajištění obrany. Pro vojenské účely je toto území využíváno od r.1953. Původní sídelní struktura byla v území likvidována včetně cenného stavebního fondu (stavebních památek). Pro zmíněné území byl zpracován územní plán vojenského újezdu Hradiště (VLS ČR, s.p. Ing.arch. K. Typovský 2004) v úrovni VÚC, který je jedním ze závazných podkladů pro zpracování konceptu ÚP VÚC Karlovarského kraje. Podle dohody pořizovatelů obou uvedených dokumentací není obsah ÚP VÚ Hradiště přejímán do ÚP VÚC Karlovarského kraje kromě vyznačení dopravních napojení prostoru. Z hlediska regionálního a nadregionálního je však třeba zmínit jevy, které se vymezeného území VÚ Hradiště dotýkají a které je třeba respektovat nebo koordinovat v následné podrobnější dokumentaci: Doprava Vojenský újezd Hradiště je uzavřeným prostorem s vyloučením civilní dopravy dopravní přístup vojsk do vojenského újezdu je koordinován podle ÚP VÚ Hradiště 2004 po většině státních silnic a železnic, které do něho ústí na rychlostní čtyřpruhové silnici I/6 bude pohyb vojenské nekolové techniky vyloučen, pro vojenskou techniku se počítá s doprovodnou komunikací podél I/6 UK-24 Strana 101/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 železniční přístupy - železniční stanice Vojkovice (po trati č.140) ze západu - železniční zastávka Vahaneč (po trati č.163 s dočasně zastaveným provozem - funguje od Protivce do Bochova jen jako vlečka) od jihu záměry regionálního a nadregionálního významu: - koridory sledovaných variant řešení dopravního tahu silnice I/13 v úseku Stráž nad Ohří Boč severozápadní část újezdu - letiště Olšová vrata u Karlových Varů - úprava - prodloužení dráhy na 2400m - Vojkovice - překladiště železnice (vlečka) - silnice, obnova mostu, Jakubov - nová příjezdová komunikace Infrastruktura návrh vysokotlakého plynovodu (tanguje jihozápadní okraj újezdu u Stružné) Ochrana vod a léčivých zdrojů CHOPAV Slavkovský les a Chebská pánev - jihozápadní část újezdu ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů I. a II.stupně - severozápadní část újezdu ochranná pásma vodních zdrojů povrchových i podzemních (2a, 2b, 3. stupně) (využití těchto zdrojů je mimo vojenský újezd, zásobování vlastního vojenského újezdu je z malých vodních zdrojů lokálního významu uvnitř újezdu) ÚSES a ochrana přírody ve vojenském újezdu byl vymezen v ÚP VÚ Hradiště územní systém ekologické stability (včetně nadregionální a regionální úrovně) VÚ Hradiště je v celé své rozloze zahrnuto do lokalit NATURA 2000 ptačí oblast a evropsky významná lokalita - stanoviště navržená CHKO Střední Poohří zasahuje severní část vojenského újezdu, jeho nejcennější přírodní partie Hospodaření s odpady západně od Činova se nachází skládka odpadů, která v současné době funguje pro území s cca 80 000 obyvateli (včetně Karlových Varů) d.06 Koordinace využití území oblasti s preferencí vybraných funkcí Ve fázi konceptu ÚP VÚC bylo navrženo uspořádání území, které na regionální úrovni vzájemně koordinuje rozvoj sídelní struktury, lázeňství, rekreaci a cestovní ruch, zvýšenou ochranu přírody a krajiny a zemědělské hospodaření. V rámci návrhu uspořádání území vymezuje koncept ÚP VÚC podle požadavku Zadání prostory s preferencí vybraných funkcí v následujícím členění: krajinné segmenty vysoké přírodní hodnoty a zvýšeného významu ochrany přírody oblasti zvýšeného významu pro rekreaci oblasti zvýšeného významu pro zemědělství oblasti zvýšeného významu pro soustředěnou urbanizaci a rozvoj sídelní struktury oblasti zvýšeného významu pro těžbu nerostných surovin Strana 102/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Vymezení těchto oblastí je patrné ve výkresu č. 1.b Prostory s preferencí vybraných funkcí a v přiložených kartogramech. Vymezení případně schválení takto definovaných oblastí by mělo napomoci budoucímu formování a orientaci sídelní struktury a ve smyslu 2 vyhl.č. 135/01 Sb. zabezpečit soulad jednotlivých činností v území, omezit na přípustnou míru jejich negativní vlivy a zajistit předpoklady pro zvyšování kvality životního prostředí. Ve vymezených oblastech by mělo být preferováno využití, aktivity a činnosti podle výše uvedeného určení a jeho bližší specifikace. Pro takto vymezené preferované využití by bylo vhodné vytvořit nástroje a opatření, která by alespoň po určité období napomohla uvedené činnosti v daném prostoru podporovat (otázka provázání s dotační politikou kraje, státu, ). Jiné využití, které by výrazněji omezilo preferovanou funkci území, budou povolovány, jen bude-li to nezbytné v zájmu ochrany přírody, nebo v jiném veřejném zájmu - a to na základě průkazu, že veřejný zájem na změně bude v dlouhodobém horizontu větším přínosem než zachování původně předpokládané preferované funkce. Vymezení oblastí zvýšeného významu vybraných funkcí bude velmi pravděpodobně v rámci projednávání konceptu ÚPD oponováno a korigováno. Závěry z projednání se promítnou do návrhové etapy zapracováním připomínek do souborného stanoviska. d.06.1 Krajinné segmenty vysoké přírodní hodnoty a zvýšeného významu ochrany přírody Krajinné segmenty zvýšené ochrany přírody zahrnují převážnou část ploch podléhajících některé z forem ochrany přírody. V rámci vymezení byly do segmentů zahrnuty plochy s vysokou přírodní a estetickou hodnotou, které vytvářejí hlavní charakter krajinného rámce Karlovarského kraje. Vymezení oblastní má prvotně limitní charakter, tj. není podřízeno a upravováno podle žádné z dalších oblastí zvýšeného významu některé z funkcí. Vymezené území by nemělo být ve střetu s oblastmi preference těžby nerostných surovin, zemědělské výroby ani s oblastí preference soustředěné urbanizace. K částečně omezenému prolnutí může dojít s oblastí zvýšeného významu pro rekreaci a cestovní ruch. Záměry směřující do oblastí krajinných segmentů vysoké přírodní hodnoty a zvýšeného významu ochrany přírody musí být posuzovány velmi pečlivě se značnou opatrností (viz kap. b.02.3). Jedná se především o posouzení záměrů: Plošně náročných investic a rozsáhlých liniových staveb, které by mohly způsobit přímo nebo zprostředkovaně změnu charakteru prostředí, nebo jeho degradaci; Záměry, které mohou vyvolat negativní změny krajiny v důsledku vytvoření technických bariér omezujících pohyb a průchodnost krajiny; Záměry, které by výrazněji zhoršily poměry v krajině například nevhodným dělením pozemků, změnou vodního režimu, vytvářením technických bariér omezujících nebo komplikujících údržbu krajiny. Všechny záměry směřované do oblasti musí být posouzeny z hlediska jejich dopadu na kvalitu krajinného prostředí, v místě platná omezení z oblasti ochrany přírody a krajiny a z hlediska zachování krajinného rámce. Záměry bude možné realizovat pouze v případě, že nedojde k narušení uvedených podmínek a v místě stanovených limitů. UK-24 Strana 103/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Další způsoby využití navržené koncepce uspořádání území Vymezení segmentů zvýšené přírodní hodnoty a ochrany krajiny má za cíl stabilizovat a chránit před narušením prostory s vysokou kvalitou přírodní složky. Jejich stanovení má sloužit při rozhodování o záměrech a využití území jako upozornění na limity v uvedené oblasti. d.06.2 Oblasti zvýšeného významu pro lázeňství, rekreaci a cestovní ruch Oblasti zvýšeného významu pro lázeňství, rekreaci a cestovní ruch zahrnuje lokality a sídla s významným potenciálem pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu a současně s vyšší koncentrací vybavenosti pro cestovní ruch, lázeňství, rekreaci a sport. Vymezení oblastí zvýšeného významu pro lázeňství, rekreaci a cestovní ruch je předpokladem pro koordinaci navrhovaného uspořádání území Karlovarského kraje. Oblasti zvýšeného významu pro lázeňství, rekreaci a cestovní ruch jsou vymezeny tak, aby nebyly ve střetu s oblastmi preference těžby nerostných surovin. Jak vyplývá z povahy rekreačních činností, je možné, že se tyto oblasti budou v regionálním měřítku překrývat s oblastmi rozvoje sídelní struktury, ochrany přírody a zčásti i s oblastmi zvýšeného významu zemědělské produkce. Záměry směřující do oblastí zvýšeného významu pro lázeňství, rekreaci a cestovní ruch bude nezbytné posoudit z hlediska jejich dopadu na charakter a image lázeňských míst, cílů cestovního ruchu a kvalitu rekreačního potenciálu. Jedná se především o posouzení záměrů: Plošně náročných investic a rozsáhlých liniových staveb, které by mohly způsobit přímo nebo zprostředkovaně degradaci prostředí lázeňských míst a rekreačních lokalit a tím trvalé poškození jejich hodnot; Záměry, které mohou vyvolat negativní změny v důsledku vytvoření technických bariér omezujících pohyb a prostředí lázeňských míst a lokalit cestovního ruchu; Další způsoby využití navržené koncepce uspořádání území Oblasti se zvýšeným významem pro lázeňství, rekreaci a cestovní ruch umožní formou programů podpory stabilizovat a rozvíjet sféru cestovního ruchu a souvisejících činností v daném prostředí při dodržení zásad obecné ochrany přírody a krajiny. d.06.3 Oblasti zvýšeného významu pro zemědělství Vymezení uvedených oblastí zahrnuje plochy s relativně (v rámci Karlovarského kraje) nejkvalitnější zemědělskou půdou a relativně nejvýhodnějšími podmínkami pro obhospodařování - vytváří tak územní předpoklady pro stabilizaci zemědělského hospodaření. Z těchto zásad vychází návrh opatření ( územních regulativů ) vztahujících se k oblastem zvýšeného významu pro zemědělství: Oblasti vysokého významu pro zemědělství jsou vymezeny tak, aby nebyly ve střetu se známými záměry rozvoje osídlení v regionálním měřítku. Případné další regionální záměry, které mohou vzniknout v návrhovém období ÚP VÚC, budou územně řešeny mimo oblasti vysokého významu pro zemědělství. Strana 104/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Pokud záměr ve veřejném zájmu nebude možné realizovat (s ohledem na technické či přírodní podmínky či neúměrnou ekonomickou náročnost) mimo oblasti vysokého významu pro zemědělství, bude podmíněna jeho realizace územními opatřeními. Na základě vyhodnocení konkrétní situace budou formulována tak, aby nebyla výrazněji ohrožena dominantní funkce těchto oblastí tj. zemědělské výroba na zemědělské půdě. Záměry směřující do oblastí vysokého významu pro zemědělství bude nutné posoudit z hlediska jejich územních dopadů na zemědělskou výrobu. Jedná se především o následující záměry: Plošně náročné investice, které by mohly způsobit ať přímé či vyvolané trvalé odnětí významnějšího podílu zemědělské půdy v dotčené oblasti (přesahující přirozený plošný rozvoj zemědělské oblasti) nebo výrazněji zhorší organizaci půdního fondu či jeho možnosti zemědělského obhospodařování Záměry činností, které by po realizaci vyžadovaly změnu režimu území (například snížení nebo omezení intenzity zemědělské výroby v souvislosti se zařízeními cestovního ruchu či rekreace) Záměry, které by výrazněji zhoršily organizaci půdního fondu například nevhodným dělením pozemků, vytvářením technických bariér omezujících nebo komplikujících hospodaření na zemědělských pozemcích apod. Všechny záměry směřované do oblasti budou posouzeny z hlediska jejich dopadu na hospodářské obvody jednotlivých zemědělských subjektů. Záměry bude možné realizovat za podmínky, že zemědělským subjektům budou odpovídajícím způsobem kompenzovány negativní dopady na jejich hospodářský obvod (např. mimoúrovňové přejezdy, náhradní účelové komunikace apod.). Další způsoby využití navržené koncepce uspořádání území Organizace půdního fondu v oblastech vysokého významu pro zemědělství bude řešena (zejména prostřednictvím komplexních pozemkových úprav) tak, aby byly umožněny intenzivní formy zemědělského obhospodařování, při dodržení zásad obecné ochrany přírody a krajiny. Celková výměra zemědělské půdy zařazené do oblastí a funkčních ploch vysokého významu pro zemědělství by měla být v rozmezí 40 50 % zemědělské půdy kraje. Z vymezení oblastí vysokého významu pro zemědělství nevyplývá, že se na zbývající zemědělské půdě kraje nebude zemědělsky hospodařit. Vymezení těchto oblastí pouze naznačuje, z hlediska celokrajských územních souvislostí, kde podporovat dlouhodobou územní stabilizaci zemědělské výroby. d.06.4 Oblasti zvýšeného významu pro soustředěnou urbanizaci a rozvoj sídelní struktury Vymezení oblastí zvýšeného významu pro rozvoj sídelní struktury a soustředěné urbanizace je výsledkem rozboru reálné kumulace sídel v území a vytváření aglomeračních vazeb v sídelní struktuře. Současně jsme vycházeli z výsledků a rozboru demograficko-statistických údajů. Vymezení uvedených oblastí zahrnuje plochy s relativně optimálními podmínkami pro rozvoj sídel a všech jejich funkcí, tj. ploch obytných, výrobních, vybavenosti občanské i technické a zázemí pro každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel. Vymezení oblastí zvýšeného významu pro soustředěnou urbanizaci vytváří předpoklady pro další koordinovaný rozvoj sídelní struktury. Oblasti zvýšeného významu soustředěné urbanizace a rozvoje sídelní struktury jsou vymezeny tak, aby nebyly ve střetu s oblastmi preference zemědělské výroby a ochrany přírody. Jak UK-24 Strana 105/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 vyplývá ze specifikace jejich zaměření, mohou se oblasti rozvoje sídelní struktury v regionálním měřítku překrývat s oblastmi rekreačními. Venkovská území se slabým sídelním potenciálem jsou v podstatě negativním vymezením oblastí zvýšeného významu pro sídelní rozvoj. V těchto územích je třeba věnovat pozornost dlouhodobému úbytku trvale bydlících obyvatel, který signalizuje přeměnu obytných sídel na ryze rekreační lokality se všemi z toho plynoucími negativními důsledky tzv. sezónního obydlení, snížení efektivity provozu technické infrastruktury a údržby dopravní sítě, rizika nízké sociální kontroly území mimo sezónu a tedy vzrůstu kriminality, apod. Záměry směřující do oblastí zvýšeného významu pro soustředěnou urbanizaci budou posouzeny z hlediska jejich územních dopadů a koordinace využití území. Jedná se především o následující záměry: Nové plošně náročné záměry na rozšíření ploch se zvýšenou ochranou přírody nebo intenzivní zemědělské hospodářské činnosti, které by mohly vyvolat střety se stávající nebo rozvíjenou sídelní strukturou nebo výrazněji ovlivnit prostředí sídel a možnosti jejich rozvoje; Záměry činností, které by vyvolávaly omezení kvality využití sídel a jejich prostředí, případně by vyvolávaly potřebu rušení sídel a změnu sídelní a technické struktury oblasti (povrchová těžba, výhledové vodní nádrže, ); Záměry, které vyvolají negativní změny v organizaci sídelní sítě v důsledku vytvoření nových technických bariér omezujících pohyb a vazby v rámci existující nebo navrhované sídelní struktury; Všechny záměry budou posouzeny z hlediska jejich dopadu na sídelní strukturu a oblast soustředěné urbanizace. Záměry bude možné realizovat pouze za podmínek koordinace a jejich skloubení se zájmy rozvoje dotčených sídel. Další způsoby využití navržené koncepce uspořádání území Oblasti se zvýšeným významem pro soustředěnou urbanizaci umožní intenzifikaci rozvoje výrobní i obytné sféry, dopravní, technické i občanské vybavenosti sídelní sítě včetně rekreačního a relaxačního zázemí sídel při dodržení zásad obecné ochrany přírody a krajiny. Vymezení oblastí zvýšeného významu pro soustředěnou urbanizaci a rozvoj sídelní struktury nepředpokládá omezení rozvoje sídel mimo tyto oblasti. Specifikace těchto prostorů upozorňuje příslušné správní složky na oblasti, v nichž je soustředěnou urbanizaci třeba očekávat, koordinovat a řídit. d.06.5 Oblasti zvýšeného významu pro těžbu nerostných surovin Vzhledem k tomu, že ÚPD v úrovni VÚC sleduje pouze jevy a činnosti nadregionálního nebo regionálního významu, je vymezení oblasti zvýšeného významu pro těžbu nerostných surovin omezeno na rozsáhlou oblast povrchové těžby hnědého uhlí v dolech Jiří a Družba severně od Sokolova. Ostatní plochy potenciální těžby i když významné dobývanou surovinou jsou v měřítku zpracování ÚP VÚC svým rozsahem významné méně. Oblast zvýšeného významu pro těžbu nerostných surovin je vymezena mimo všechny ostatní výše uvedené oblasti; zahrnuje v podstatě již existující rozsah povrchových dolů Jiří a Družba včetně ploch určených k revitalizaci po ukončení těžby v průběhu a po návrhovém horizontu ÚP VÚC. Strana 106/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Záměry směřující do oblasti zvýšeného významu pro těžbu je nezbytné posoudit z hlediska územních dopadů, ale zejména z hlediska časových vztahů v průběhu a během postupného útlumu těžby v případě uvedené oblasti až cca v r. 2030. Jedná se především o následující záměry: Záměry na postupnou rekultivaci a revitalizaci ploch po povrchové těžbě je třeba prověřit z hlediska celkové urbanistické koncepce cílového využití území a nového formování krajiny; s ohledem na povinnost provádět postupnou rekultivaci již v průběhu těžby vzniká riziko prodlevy a nekoncepčního přístupu k realizaci rekultivací, pokud nebude včas taková koncepce schválena. Záměry na využití (často proklamované jako dočasné) objektů opouštěných postupně v průběhu útlumu těžby vlastními provozy dolu se mohou stát negativní zátěží a břemenem z hlediska dlouhodobého cíle využití území po jeho revitalizaci. Takové záměry je třeba hodnotit z hlediska výhledových úprav území, v případě potřeby omezit jejich platnost do ukončení provozu velkolomu Pro oblast dolů Jiří a Družba je žádoucí vypracovat v dostatečném předstihu návrh urbanistické koncepce cílového využití území po ukončení těžby tak, aby se chystaná rekultivační opatření mohla včas přizpůsobit a koordinovat s budoucími záměry. d.06.6 Aplikace návrhu uspořádání území Při tvorbě celokrajských strategií nebo koncepcí a v jejich následných aktualizacích bude uspořádání území, obsažené ve schválené ÚPD kraje považováno za jeden z výchozích závazných podkladů, který bude v příslušné koncepci akceptován. Dotační politika kraje bude při rozhodování o přidělování jednotlivých druhů dotací mimo jiné vycházet z uspořádání území, obsaženého ve schválené ÚPD kraje. Cílem je, aby dotace posilovaly či stabilizovaly priority v navrženém uspořádání území v souladu s preferovaným využitím jednotlivých oblastí. Základní zásady uspořádání území a limity jeho využití představují závaznou část řešení územně plánovací dokumentace. Nadřízený orgán územního plánování ve svém vyjádření k územním plánům obcí či k jejich změnám posoudí, zda předkládaná koncepce není v rozporu se schváleným uspořádáním území v ÚP VÚC. Projednané a schválené vymezení oblastí zvýšeného významu pro vybrané funkce bude postupně promítnuto do územních plánů obcí (při jejich změnách či při pořízení nové dokumentace). Pro funkční plochy zvýšeného významu vybraných funkcí takto zapracované do úrovně ÚPO budou formulovány regulativy využití území, které zajistí jejich územní ochranu a stabilizaci v rámci řešeného území (upřesněním by neměla být snížena celková výměra příslušné oblasti). d.07 Rozvojové plochy nadmístního významu Vymezení rozvojových ploch nadmístního významu je výsledkem syntetického procesu následujícího po analýze podkladových materiálů a analytické fázi ÚP VÚC Karlovarského kraje. Vlastní rozsah a výčet ploch současně vychází z podmínek a předpokladů demografického vývoje kraje a jeho jednotlivých regionů. Potřeby zajištění dostatečné nabídky pro hlavní rozvojové cíle kraje v příštích letech souvisejí zejména s rozvojem výrobní a komerční sféry (nabídka pracovních příležitostí) a dále s rozvojem rekreačních aktivit (posílení image kraje v oblasti lázeňství, rekreace a cestovního ruchu na úkor těžkého a těžebního průmyslu). UK-24 Strana 107/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Výčet lokalit nadmístního významu je následující: č. lokalita 1 Hospodářský park Aš 2 Průmyslový park Cheb I. + II. 3 Průmyslová zóna Sokolov Vítkov Staré Sedlo 4 Průmyslová zóna Sokolov jih 5 Průmyslová zóna Sokolov Silvestr 6 Průmyslová zóna Ostrv jih 7 Průmyslový park Cheb Dolní Dvory 8a Hospodářský park Bošov (var.a) 8b Hospodářský park Verušičky (var. B) 8c Hospodářský park Bochov (var. C) 9 Hospodářský park Olšová Vrata 10 Průmyslová zóna Mariánské Lázně - Klimentov 11 Komplex jezera Medard - Libík 12 Středisko Jáchymov Boží Dar 13 Středisko Stříbrná - Bublava Uvedený soupis dokumentuje jednoznačné priority ve sféře nadmístních zájmů, které není možné řešit v rámci pravomocí a dokumentace jednotlivých sídel. Prvních deset, resp. dvanáct lokalit (včetně variant) se týká nabídky ploch pro komerční a výrobní sféru tedy úsilí o zajištění investic, které mohou do budoucna poskytnout nové pracovní příležitosti. Zbývající tři lokality se týkají záměrů převážně ve sféře rekreačních služeb i když plochy č.11 v bezprostřední blízkosti Sokolova nabízejí i další možnosti využití související také s nabídkou pracovních příležitostí. d.07.1 Rozvojové plochy nadmístního významu pro výrobu, komerční a hospodářské využití (1) Hospodářský park Aš Charakteristika: Hospodářský park Aš se nachází na jihozápadním okraji města Aše. Pozemky jsou z jedné strany vymezeny železniční tratí č.148 Hranice - Aš - Cheb, z druhé strany pak státní hranicí se SRN. Nový silniční obchvat města Aše prochází lokalitou hospodářského parku a zajistí dobré dopravní připojení pro nákladní silniční dopravu. Obchvat dále pokračuje na státní hranici, kde naváže na připravovaný obchvat města Selbu a dále bude směřovat k dálnici A93 Mnichov Berlín. Dopravně je tady lokalita obsloužena jak z české, tak z německé strany. Buduje se základní technická infrastruktura. Celkem je vymezeno cca 73 ha ploch. Zásady pro využití rozvojové plochy: Preference firem v oblasti lehkého průmyslu, obchodu a řemesel, bez negativního vlivu na životní prostředí. Jako první investor vstoupila do hospodářského parku firma Rexam Petainer Aš s.r.o. (výrobky z umělých hmot). Potenciální výrobní plochy budou využívány v souladu se zájmy města Aš a s ohledem na zájmy ochrany přírody. Území je třeba rozvíjet komplexně za předpokladu zainvestování dopravní a technickou infrastrukturou. Strana 108/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 (2) Průmyslový park Cheb I. + II. Charakteristika: Areál průmyslového parku se nachází na severovýchodním okraji města Chebu v těsné blízkosti severního obchvatu města komunikací R6. Lokalita je dále vymezena celostátní železniční tratí č.140 Cheb - Tršice a původní trasou silnice I/6 dnes II/606. Lokalita je dobře dostupná jak z hlavního tahu nové rychlostní komunikace, tak i z vlastního města, které může v této fázi poskytnout dostatek pracovních sil. V I. etapě činí celková rozloha ploch 50 ha (zasíťováno bude 35 ha). Ve druhé etapě je v budoucnosti možné rozšíření severním směrem. Výstavba technické vybavenosti průmyslového parku byla zahájena v r.2002. Celková výměra I. A II. etapy činí cca 130 ha. Průmyslový park Cheb I.+II je hodnocen jako lokalita strategického významu na 2.místě. Zásady pro využití rozvojových ploch: Výrobní plochy budou využívány v souladu se zájmy města Cheb a okolních obcí a s ohledem na zájmy rekultivace a revitalizace krajiny. Intenzita využití bude limitována posouzením vlivu na životní prostředí. Území bude rozvíjeno komplexně za předpokladu zainvestování dopravní a technickou infrastrukturou. (3) Průmyslová zóna Sokolov Vítkov Staré Sedlo Charakteristika: Zóna Sokolov Vítkov Staré Sedlo leží východně od Sokolova a silnice I/6 (Cheb-Karlovy Vary), která má být v tomto úseku rekonstruována na rychlostní komunikaci R6. Lokalita bude dobře dostupná ze silnice III. třídy od mimoúrovňových křižovatek Staré Sedlo a Sokolov na R6. Využití lokality je po odpisu zásob dobývacího prostoru možné. Podmínkou je geologické prověření z hlediska poddolování, které určí komplex opatření nutných pro zakládání staveb. Celková rozloha lokality 73 ha Zóna Sokolov (- východ) Vítkov Staré Sedlo je hodnocena jako lokalita strategického významu v pořadí 1.b s vysokým stupněm realizační priority. Zásady pro využití rozvojových ploch: Výrobní zóna bude využívána v souladu se zájmy města Sokolov a okolních obcí a s ohledem na zájmy rekultivace a revitalizace krajiny. Intenzita využití bude limitována posouzením vlivu na životní prostředí. Území bude rozvíjeno komplexně za předpokladu zainvestování dopravní a technickou infrastrukturou. (4) Průmyslová zóna Sokolov jih Charakteristika: Zóna Sokolov - jih se nachází na jižním okraji města, mezi silnicí I/6 Cheb Karlovy Vary a silnicí II/210 bezprostředně u mimoúrovňové křižovatky těchto komunikací. Po okraji lokality vede bývalá silnice Sokolov Březová Cheb, která je využívána pro příjezd na střelnici a na rekultivované pozemky výsypky Silvestr. Uvedená lokalita je v dosud platném územním plánu vedena jako území pro drobnou průmyslovou výrobu. Zájmem města je UK-24 Strana 109/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 vybudování středních a malých průmyslových podniků s co největším počtem nových pracovních míst. Celková výměra lokality činí cca 20 ha. Zásady pro využití rozvojových ploch: Plocha bude využita v souladu se zájmy města Sokolov a okolních obcí a s ohledem na zájmy rekultivace a revitalizace krajiny. Intenzita využití bude limitována posouzením vlivu na životní prostředí. Území bude rozvíjeno komplexně za předpokladu zainvestování dopravní a technickou infrastrukturou. (5) Průmyslová zóna Dolní Rychnov - Silvestr Charakteristika: Areál Silvestr leží mezi Dolním Rychnovem a Tisovou na jižním okraji města Sokolov. Jedná se o severní okraj bývalé výsypky Silvestr, jejíž povrh je porostlý náletovými dřevinami a částečně rekultivován. Na této ploše byla prováděna hornická činnost povrchovým způsobem. V prostoru tohoto areálu se nevyskytují žádné podzemní inženýrské sítě, podél severního okraje vede parovod z Elektrárny Tisová, na východním okraji linky VN. Areál je přístupný ze silnice III. třídy Dolní Rychnov Citice. Celková výměra lokality činí cca 24 ha. Zásady pro využití rozvojových ploch: Plochy bude využívána v souladu se zájmy města Sokolov a okolních obcí a s ohledem na zájmy rekultivace a revitalizace krajiny. Intenzita využití bude limitována posouzením vlivu na životní prostředí. Území bude rozvíjeno komplexně za předpokladu zainvestování dopravní a technickou infrastrukturou. (6) Průmyslová zóna Ostrov - jih Charakteristika: Průmyslová zóna Ostrov - jih leží na jižním okraji města Ostrov na východní straně státní silnice I/13. Průmyslová zóna je připravena na zelené louce se základní technickou infrastrukturou. Jsou k dispozici kapacitní příjezdové komunikace a centrální obslužná komunikace. Inženýrské sítě jsou přivedeny ke hraně všech využitelných ploch. Lokalita je dobře přístupná s křižovatek se silnicí I/13 (v současné době probíhá výstavba obchvatu města Ostrov). Celková výměra obou etap lokality činí cca 18 ha. Zásady pro využití rozvojových ploch: Zájmem města je vybudování středních a malých průmyslových podniků s co největším počtem nových pracovních míst. Výrobní plochy budou využívány v souladu se zájmy města Ostrov a okolních obcí a s ohledem na zájmy rekultivace a revitalizace krajiny. Intenzita využití bude limitována posouzením vlivu na životní prostředí. Území bude rozvíjeno komplexně za předpokladu zainvestování dopravní a technickou infrastrukturou. (7) Průmyslový park Cheb Horní Dvory Charakteristika: Lokalita je situovaná výhodně od zastavěné části města Cheb, jižně od silnice II/606. Navazuje na dobývací prostor štěrkopísků (Dřenice) a průmyslovou zónu Dolní Dvory. Má Strana 110/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 výbornou dopravní dostupnost, minimální zatížení územně funkčními limity. Vzhledem k rozsahu vymezené plochy zůstává sporné, zda by se v blízkém okolí (i při velikosti města Cheb) nalezl dostatek pracovních sil (viz analýza VŠE). S ohledem na automatizaci výroby a nízký počet pracovních míst na jednotku využité plochy takových výrobních areálů je třeba nabídku uvedené rozvojové plochy přehodnotit. Jižně od lokality je letiště Cheb, původně vojenské, nyní využívané pro sportovní létání. Celková výměra lokality činí cca 300 ha. Průmyslový park Cheb Horní Dvory byl hodnocen jako lokalita strategického významu v pořadí 1.a. Zásady pro využití rozvojových ploch: Vzhledem k blízkosti rekreační oblasti Jesenické nádrže bude nutné stanovit podmínky chránící krajinný ráz (zejména pohledové horizonty ve směru od rekreační oblasti) a vyloučit jakékoli negativní dopady na rekreační zónu.výrobní plochy je nezbytné využívat v souladu se zájmy města Cheb a okolních obcí a s ohledem na zájmy rekultivace a revitalizace krajiny. Intenzita využití bude limitována posouzením vlivu na životní prostředí. Území bude rozvíjeno komplexně za předpokladu zainvestování dopravní a technickou infrastrukturou. (8a) Hospodářský park Bošov (varianta A) Charakteristika: Lokalita je vymezena severně od silnice I/6 a budoucí komunikace R6 západně od obce Bošov. Jedná se o jednu z variantních ploch pro komerční a výrobní zónu, která by mohla nabídkou pracovních příležitostí podpořit stabilizaci sídelní struktury oblasti Žluticka a Valečska. Dopravní dostupnost lokality bude velmi dobrá z nové mimoúrovňové křižovatky na R6 a z doprovodné silnice II/606. V případě realizace uvedené lokality je možné počítat i s výstavbou STL plynovodu do oblasti Žluticko-Valečska. Celková výměra lokality cca 90 ha. Zásady pro využití rozvojových ploch: Výrobní plochy budou využívány v souladu se zájmy okolních obcí a s ohledem na zájmy rekultivace a revitalizace krajiny. Intenzita využití bude limitována posouzením vlivu na životní prostředí. Území bude rozvíjeno komplexně za předpokladu zainvestování dopravní a technickou infrastrukturou. (8b) Hospodářský park Verušičky (varianta B) Charakteristika: Lokalita je vymezena severně od budoucí komunikace R6 a oboustranně od silnice I/6 (budoucí doprovodné II/606) jihovýchodně od obce Verušičky. Jedná se o jednu z variantních ploch pro komerční a výrobní zónu, která by mohla nabídkou pracovních příležitostí podpořit stabilizaci sídelní struktury oblasti Žluticka a Valečska. Dopravní dostupnost lokality bude poměrně dobrá po doprovodné silnici II/606. Lokalita má z uvedených variant nejhorší podmínky z hlediska napojení na technické sítě. Celková výměra lokality činí cca 80 ha. Zásady pro využití rozvojových ploch: Výrobní plochy budou využívány v souladu se zájmy okolních obcí a s ohledem na zájmy rekultivace a revitalizace krajiny. Intenzita využití bude limitována posouzením vlivu na UK-24 Strana 111/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 životní prostředí. Území bude rozvíjeno komplexně za předpokladu zainvestování dopravní a technickou infrastrukturou. (8c) Hospodářský park Bochov (varianta C) Charakteristika: Lokalita je vymezena severně od stávající silnice I/6 (budoucí doprovodné II/606) a jižně od budoucí komunikace R6 severně od obce Bochov. Jedná se o jednu z variantních ploch pro komerční a výrobní zónu, která by mohla nabídkou pracovních příležitostí podpořit stabilizaci sídelní struktury oblasti Žluticka a Valečska; leží však již poněkud excentricky od těchto sledovaných oblastí. Dopravní dostupnost lokality bude velmi dobrá z nové mimoúrovňové křižovatky na R6 a z doprovodné silnice II/606. Z uvedených variantních lokalit má Bochov nejlepší podmínky napojení na technickou infrastrukturu (např. STL plyn je k dispozici v místě). Celková výměra lokality cca 70 ha. Zásady pro využití rozvojových ploch: Výrobní plochy budou využívány v souladu se zájmy okolních obcí a s ohledem na zájmy rekultivace a revitalizace krajiny. Intenzita využití bude limitována posouzením vlivu na životní prostředí. Území bude rozvíjeno komplexně za předpokladu zainvestování dopravní a technickou infrastrukturou. (9) Hospodářský park Olšová Vrata Charakteristika: Lokalita přímo navazuje na jižní okraj areálu mezinárodního letiště Karlovy Vary Olšová Vrata. Dostupnost areálu bude zajištěna po místních komunikacích od silnice I/6 (R6). Plocha je zamýšlena pro nezbytné potřeby leteckého provozu Cargo. Celková výměra lokality činí cca 6 ha. Zásady pro využití rozvojových ploch: Lokalita se nachází v ochranném pásmu letiště avšak mimo vlastní ochranné pásmo vzletového a přistávacího koridoru. Výrobní plochy je nezbytné využívat v souladu se zájmy města Karlovy Vary, letiště Olšová Vrata a okolních obcí a s ohledem na zájmy rekultivace a revitalizace krajiny. Intenzita využití bude limitována posouzením vlivu na životní prostředí. Území je třeba rozvíjet komplexně za předpokladu zainvestování dopravní a technickou infrastrukturou. (10) Průmyslová zóna Mariánské Lázně - Klimentov Charakteristika: Lokalita je situovaná na západním okraji města v zastavěné části tím se liší od všech předcházejících lokalit. Jedná se o areál bývalých kasáren AČR určení k transformaci a využití pro výrobní zónu. Výhodou je úplné zainvestování plochy všemi sítěmi, nevýhodou dopravní dostupnost přes zčásti zastavěné území. Celková výměra lokality činí cca 230 ha. Zásady pro využití rozvojových ploch: Lokalita leží v zastavěném území v blízkosti obytných ploch, proto budou preferovány firmy z oblasti lehkého průmyslu, obchodu a řemesel, bez negativního vlivu na životní prostředí. Strana 112/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Výrobní plochy je nezbytné využívat v souladu se zájmy města Mariánské Lázně a okolních obcí a s ohledem na zájmy rekultivace a revitalizace území. Intenzita využití bude limitována posouzením vlivu na životní prostředí. Území bude rozvíjeno komplexně za předpokladu zainvestování dopravní a technickou infrastrukturou. d.07.2 Rozvojové plochy nadmístního významu pro cestovní ruch, rekreaci a sport (11) Rozvojové plochy v západní části Sokolovské hnědouhelné pánve, v území bývalých lomů Boden Lítov a Medard Libík Charakteristika: Koncept ÚPVÚC Karlovarského kraje navrhuje novou koncepci využití území po těžbě, a to v souladu s Územní prognózou území dotčeného těžbou hnědého uhlí na Sokolovsku (Tplan, červen 2004) a s Urbanistickou studií Západní části Sokolovské pánve (Kolektiv zpracovatelů, červen 2005). Oba tyto materiály byly pořízeny Krajským úřadem Karlovarského kraje jako upřesňující podklad pro řešení tohoto specifického prostoru. Území je řešeno v těchto územně plánovacích podkladech komplexně z hlediska jeho obnovy po stránce urbanistické, krajinářské, ochrany vodního režimu, dopravní a technické vybavenosti, při respektování zájmů ochrany přírody a krajiny. Jednou z hlavních nových funkcí území je rekreace. Územím, které je v současné době v rekultivaci a jeho nové funkční využití bude realizováno v návrhovém období tohoto ÚP VÚC, je prostor bývalých lomů Boden Lítov a Medard Libík. Těžba je zde ukončena, probíhá postupná revitalizace území. Významná vodní plocha vznikne v prostoru Medard - Libík 500ha, u Svatavy hloubka až cca 50m. V prostoru Lítov - Boden západní část prostoru jsou realizovány dvě vodní nádrže - jedna pro rekreaci, druhá rybochovná. V tomto území jsou vymezeny výše uvedené dvě rozvojové plochy nadmístního významu, jedna mezi Habartovem a Bukovany a druhá u Svatavy a Sokolova. Zásady pro využití rozvojových ploch: Rozvojové plochy budou využívány v souladu se zájmy rozvoje obcí, na jejichž území leží a v souladu se zájmy rekultivace a revitalizace krajiny. Území bude rozvíjeno komplexně a vyváženě z hlediska obslužných funkcí, dopravní a technické vybavenosti. Významnou funkcí území bude rekreace. Náměty pro využití ploch: plocha mezi Habartovem a Bukovany: vybavenost pro vodní sporty, ubytovací zařízení školství (měl by zde vzniknout komplexně vybavený areál pro vysoké školství zaměřený na ochranu životního prostředí, tvorbu a ochranu krajiny, biotechnologie a příbuzné obory), věda, bydlení, botanická zahrada plocha u Svatavy a Sokolova: vybavenost pro vodní sporty, autocamping a další druhy ubytovacích zařízení, sportoviště, ekonomické aktivity - progresivní technologie, oživení tradičních výrob, zábavný park (12) Rozvojová plocha rekreačních středisek Jáchymov - Boží Dar Klínovec Charakteristika: V návaznosti na stávající střediska a jejich vybavenost se plánuje zkvalitnění a výstavba nové vybavenosti pro zimní, ale i letní sporty. V zimním středisku je zahájena obnova stávajících a výstavba nových lanových drah (některé i s celoročním provozem), sjezdových tratí a doplnění infrastruktury (výstavba zasněžovacích systémů, objekty sociálního a stravovacího zázemí, parkoviště apod.). Pro plochu byla zpracována rozvojová studie Rozvoj zimních sportů a turistiky v regionu Klínovce a Fitelbergu, Studie proveditelnosti, a Posouzení vlivů na životní prostředí (INVESTON, s.r.o., Karlovy Vary ve spolupráci s Mountain Service s.r.o.2001). Jižně od Božího Daru se uvažuje o výstavbě zařízení i pro letní rekreaci UK-24 Strana 113/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 (např. golfové hřiště, cyklostezky pro horská kola apod.). Na území sousedního Ústeckého kraje se nachází druhá část střediska s centrem Loučná (v grafice není vymezena). Za hranicí navazuje na německé straně středisko zimních sportů Kurort Oberwiesenthal. Středisko bude rozvíjeno koordinovaně se sousedními územími. Propojení zimních středisek Fichtelberg Klínovec - Neklid Boží Dar by z hlediska rozvoje cestovního ruchu bylo přínosné. Doporučujeme jej realizovat v omezeném rozsahu (opustit např. záměr přímého propojení nejvyšších vrcholů Krušných hor na české i německé straně) tak, aby byly co nejméně ovlivněny zájmy ochrany přírody a starých důlních děl (viz výsledky Studie proveditelnosti a Posouzení vlivů na životní prostředí pro Rozvoj zimních sportů a turistiky v regionu Klínovce a Fichtelbergu INVESTON, listopad 2001). Zásady pro využití rozvojové plochy: Rozvojová plocha rekreačních středisek Jáchymov - Boží Dar Klínovec bude využívána v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Intenzita využití bude limitována posouzením vlivu na životní prostředí. Středisko bude rozvíjeno komplexně a vyváženě z hlediska obslužných funkcí, dopravní a technické vybavenosti. (13) Rozvojová plocha u Stříbrné Charakteristika: Jedná se o plochu pro výstavbu lyžařských vleků, sjezdových drah a doprovodné infrastruktury jihovýchodně od Stříbrné na Kraslicku, které je jedním z jádrových území rekreace v Krušných horách. Pro území Kraslicka byla zpracována v roce 1971 prognóza rozvoje (TERPLÁN). Prognóza vymezila hranici rekreačního krajinného celku Kraslicka. Nevýznamnějšími rekreačními středisky jsou Bublava a Stříbrná. Na německé straně navazuje středisko zimních sportů Klingenthal, kde se plánuje Německo-české centrum zimních sportů s areálem lyžařských můstků územní plán 12/2004. Tyto záměry jsou umístěny mimo území ČR. Zásady pro využití rozvojové plochy: Rozvojová plocha Stříbrná bude využívána v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Intenzita využití bude limitována posouzením vlivu na životní prostředí a to v širších souvislostech rekreačního krajinného celku. Výstavba nových zařízení by mohla mít vliv na zesílení dopravních rekreačních vazeb. Z toho důvodu je třeba dále prověřovat také možnost rozšíření prostupnosti hraničního přechodu i pro automobilový provoz. Přehled další sportovní a rekreační vybavenosti nadmístního významu Z četných sportovních a rekreačních zařízení uvádíme v přehledu jen ta nejdůležitější - krajského, či republikového významu: Golfová hřiště Golf resort Karlovy Vary, 18-ti jamkové hřiště z r.1933 Astoria Golf Club Cihelny (Karlovy Vary), 18-ti jamkové hřiště, otevřené v r.2001 Golf Club Mariánské Lázně, 18-ti jamkové hřiště z r. 1905 (jedno z prvních ve střední Evropě) Golf Club Františkovy Lázně, 18-ti jamkové hřiště nově provozovaná Golf klub Lázně Kynžvart - ve výstavbě, 2x18 jamková mistrovská dráha, 9 jamková cvičná dráha a řada doprovodných zařízení výsypka Silvestr 18 ti jamkové záměry na k.ú.: Strana 114/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Habartov (prostor rekultivací Boden - Lítov), Boží Dar, Děpoltovice, Velký Rybník - Hájek 2x, Stanovice 2x, Kolová u KV, Pernink 2x, Bochov 2x, Loket, Bublava 2x, Skalná, Františkovy Lázně 3x, Vlkovice- Martinov, Valeč, Andělská Hora, Hůrky, Chodová Planá, Tachov, Ovesné Kladruby Kromě těchto golfových hřišť evidujeme 9-ti jamková hřiště: Golf club Háje, Golf klub Klášter Teplá, Golf club Luby, Golf&Racing Club Karlovy Vary. Dostihové areály dostihové závodiště Karlovy Vary Motoristický sport plochodrážní stadion Mariánské Lázně motokrosový areál Loket ( Mistrovství světa v motokrosu) Sportovní letiště Cheb Mariánské Lázně - Skláře pro sportovní účely využíváno i mezinárodní letiště Karlovy Vary Loketská výsypka ultralighty záměr: Čistecká výsypka u Svatavy (prostor rekultivací Medard Libík) Vodní sporty přehrada Jesenice u Chebu: vodní sporty včetně jachtingu a windsurfingu, rybaření, autokemp nádrž Skalka u Chebu: koupání, individuální rekreace, chatová zástavba rybníky Amerika a Jadran u Františkových Lázní: koupání, autokemp Ohře: rybolov, vodácky využívaná řeka, sjízdná z Chebu do Klášterce, chybí dostatek vybavených tábořišť koupaliště a bazény: Rolava, Sklená, sportovní areál Potůčky, Thermal, Betlém u Teplé (koupaliště a camp) realizovaná vodní nádrž na výsypce Michal - 30ha s vybaveností pro rekreační využívání vodní plochy výsypka Lítov - Boden - realizované dvě menší vodní nádrže, z toho jedna pro rekreační využití záměr: rekreační využívání jezera Medard v prostoru ukončené těžby hnědého uhlí lom Jiří a Družba - výhledový záměr zřízení vodní plochy (1000ha) zpracovává Hydroprojekt Praha Bublava - rozestavěný aquapark Lyžařská a rekreační střediska Ski areál Klínovec sever: nejznámější a nejlépe vybavené lyžařské středisko v Krušných horách, upravené sjezdovky a běžecké tratě, nové kapacitní lanovky a vleky, umělé zasněžování Boží Dar: nejvýše položená obec ve střední Evropě leží v těsné blízkosti hranice s Německem (Oberwiesenthal), významné lyžařské a rekreační středisko Bublava, Stříbrná: jádrové území rekreace v Krušných horách s vazbou na rozvíjející se sousední středisko zimních sportů Klingenthal. Pernink: bývalé hornické městečko, krušnohorské středisko letní i zimní rekreace, v okolí síť cyklostezek Nové Hamry: lyžařské a rekreační středisko Abertamy: bývalá hornická osada (těžba stříbra), dnes lyžařské a rekreační středisko pod Plešivcem záměry Boží Dar Klínovec (viz předchozí text Rozvojové plochy nadmístního významu ) Stříbrná u Kraslic (viz předchozí text Rozvojové plochy nadmístního významu ) UK-24 Strana 115/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Strana 116/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 e) LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU V souladu s vyhl.č. 135/01 Sb. jsou v této kapitole specifikovány limity využití území nadmístního významu, včetně stanovených záplavových území. Protože použití pojmu limity je v současné legislativě uplatněno nejednoznačně ve dvojím smyslu jak pro vlastní limity vycházející z platných legislativních opatření, zákonů a územních rozhodnutí, tak pro navrhované regulativy budoucího využití území, upřesňujeme v souladu se Zadáním ÚP VÚC obsah této kapitoly následovně: V následujícím textu jsou uvedeny zejména navrhované limity využití území nadmístního významu nikoli tedy limity, které vyplývají z právních předpisů nebo jsou stanoveny platnými správními rozhodnutími (s výjimkou záplavových území), tzn. nejsou uváděny limity vyhlášené a stanovené v pravomoci jiných správních orgánů e.01 Navrhované limity využití území nadmístního významu e.01.1 Navrhované limity využití území s ohledem na ochranu přírody 1. V rámci konceptu ÚP VÚC Karlovarského kraje jsou nově navrhována následující opatření v oblasti ochrany přírody: návrh vymezení CHKO Střední Poohří (viz kap. b.02.1); úprava vymezení CHKO Slavkovský les (viz kap. b.02.1); návrh vymezení přírodních rezervací (viz kap b.02.1); návrh vymezení evropsky významných stanovišť NATURA 2000 (viz kap. b.02.3); Uvedená opatření z oblasti ochrany přírody jsou vymezena v grafických přílohách ÚP VÚC a řídí se platnou legislativou. 2. Rozvoj území se bude v oblasti ochrany přírody řídit následujícími regulativy: Stávající přírodní potenciál bude chráněn a rozvíjen na plochách a prostřednictvím legislativních opatření ochrany přírody (viz kap.b.02.4); Na územích s ukončenou těžbou bude podle možnosti v rámci rekultivací podporována sukcese. Soustavně bude rozvíjena osvěta v oblasti ochrany přírody naučné stezky, geoparky, ; Sport a rekreace budou v území provozovány v souladu s požadavky ochrany přírody a usměrňovány v souladu s územně plánovací dokumentací obcí. Intenzita rekreačního využití se bude přizpůsobovat požadavkům ochrany přírody a životního prostředí. Bude podporováno ekologické zemědělství jako významný činitel podporující údržbu krajiny a tím ovlivnění výrazu krajiny. Budou podporovány další programy související s ochranou přírody např. biomonitoring území. Ochrana přírody bude řešena ve vazbě na okolní regiony včetně zahraničních. 3. ÚSES jako závazný regulativ územního plánu Realizace ÚSES je podmíněna mj. řešením vlastnických vztahů, proto se územní plán omezuje na stanovení regulativů zachovávajících stávající podmínky pro budoucí UK-24 Strana 117/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 realizaci ÚSES, to je na vyloučení činností a změn využití území zhoršujících jeho ekologickou stabilitu. Plochy ÚSES a zvlášť chráněných území přírody je třeba chránit před degradací nejčastěji antropogenního původu, před znečištěním složek životního prostředí, kultivací a ruderalizací; Regulativy musí zajistit podmínky pro trvalou funkčnost existujících prvků ÚSES a zajistit územní ochranu ploch pro prvky určené k vymezení, případně založení; Právo na stávající využití území zůstává zachováno; jeho omezení je možné pouze tam, kde jsou splněny podmínky pro omezení práv vlastníků vyplývající z Ústavní Listiny, občanského zákoníku, stavebního zákona, zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, to jest mimo oblast územního plánování; Územní ochrana plochy pro funkci odlišnou od stávajícího využití území se vždy uplatní v územním a jiném správním řízení, kterým se povoluje změna využití tohoto území. V něm je zvažován soulad s veřejnými zájmy, vyjádřenými v regulativech. Regulativy jsou podkladem pro správní řízení a pro případné stanovení podmínek v povolujícím rozhodnutí. Proto musí být formulovány s právní přesností a nemohou obsahovat omezení, která nejsou vymahatelná. Pro plochy ÚSES jsou navrženy následující regulativy (limity): - stavební uzávěra pro nové stavby - zákaz rekonstrukcí stávajících staveb, které by znamenaly zvýšení standardu, s vyjímkou opatření šetřících životní prostředí (čistírny, topný systém ap.) - omezení turistických a sportovních aktivit - regulace lesního hospodářství s důrazem na druhovou skladbu dřevin, která by měla být co nejbližší původním lesním společenstvům - revitalizace vodních toků tak, aby po splnění nezbytných vodohospodářských funkcí plnily co největší měrou i funkce ekologické - uživatelé a vlastníci pozemků se musí řídit pravidly stanovenými pro funkci daného biocentra Prostorové parametry a regulace ÚSES jsou dány metodikou ÚSES (viz kap b.02.4). e.01.2 Navrhované limity využití území s ohledem na ochranu kulturního dědictví 1. V rámci konceptu ÚP VÚC Karlovarského kraje jsou nově navrhována následující opatření v oblasti ochrany kulturního dědictví: návrh vymezení městské památkové zóny (viz kap. b.04.1); Uvedené opatření z oblasti ochrany kulturního dědictví je vymezeno v grafických přílohách ÚP VÚC a řídí se platnou legislativou. e.01.3 Navrhované limity využití území v oblasti dopravní a technické infrastruktury 1. V rámci konceptu ÚP VÚC Karlovarského kraje jsou nově navrhovány koridory pro sítě dopravní a technické infrastruktury: Rychlostní a silniční komunikace; Strana 118/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Železnice Skupinové vodovody a kanalizace Elektrorozvody VVN Plynovody VVTL, resp. VTL Teplovody Pro navrhované sítě dopravní a technické infrastruktury budou v území uplatněny limity (ochranná pásma) v souladu s platnou legislativou (viz kap. f.01.8; f.03.1.2; f.03.2.2; f.03.3.3). Zákres sítí je proveden v grafických přílohách ÚP VÚC. e.01.4 Navrhované limity s ohledem na zvýšený význam rekreačního využití území 1. V rámci konceptu ÚP VÚC Karlovarského kraje jsou stanoveny následující podmínky pro využití území v zájmu ochrany lázeňství, rekreace a cestovního ruchu: Ve vymezených oblastech zvýšeného významu pro rekreaci budou preferovány aktivity a činnosti, které stabilizují nebo rozvíjejí podmínky pro rekreaci. Změny stávajícího využití, které by výrazněji omezily možnosti rekreačního využívání, budou povolovány, jen je-li to nezbytné v zájmu ochrany přírody, nebo v jiném veřejném zájmu a na základě průkazu, že veřejný zájem na změně bude v dlouhodobém horizontu větším přínosem než zachování daných předpokladů pro rekreační využívání. Regulativy pro využívání oblastí vymezených v regionu: 1. Lázeňský trojúhelník: pokládat lázeňství, soustředěné v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Františkových Lázních a Lázních Kynžvart, za jednu z hlavních a trvalých rozvojových funkcí území, která vedle nadregionálního významu zdravotního má nesporný význam ekonomický v území nepovolovat činnosti v rozporu s ochranou přírodních léčivých zdrojů, zdrojů minerálních vod a s lázeňskou funkcí území; využívat rezervy v kapacitách zdrojů minerálních vod - rozšiřovat kapacity stávajících lázeňských míst; chránit zázemí lázeňských měst Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně a Lázně Kynžvart před znehodnocením podmínek pro lázeňskou rekreaci zejména nevhodnou zástavbou; chránit kulturní hodnoty krajiny v zázemí urbanisticky a historicky cenných měst (zejména měst Karlovy Vary, Loket, Františkovy Lázně, Cheb); v CHKO Slavkovský les preferovat šetrné formy rekreace, zejména pěší turistiku a cykloturistiku s potřebným vybavením; podporovat rozvoj nového centra cestovního ruchu Bečova nad Teplou; do oblasti Sokolovska integrovat nové nabídky rekreačních aktivit v prostorech rekultivací po ukončené těžbě hnědého uhlí; v těchto prostorech preferovat lokalizaci vodních ploch s využitím pro vodní sporty, umísťovat nová ubytovací a sportovní zařízení, utvářet novou plnohodnotnou krajinu prostupnou pro pěší turisty i cykloturisty, zajistit dopravní dostupnost, parkování v klidu, zajistit technickou vybavenost; zkvalitňovat vybavenost pro hromadnou i individuální letní rekreaci u vody v oblasti Chebska(zejména u rekreačních vodních nádrží Skalka a Jesenice); ve volné krajině nepovolovat novou výstavbu staveb pro rekreaci, nezakládat nové lokality pro individuální rekreaci (s výjimkou rekultivovaných území po těžbě); UK-24 Strana 119/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 2. Krušné hory a Smrčiny: v území preferovat šetrné formy rekreace, zejména pěší turistiku, cykloturistiku, běh a turistiku na lyžích; ve volné krajině nepovolovat novou výstavbu staveb pro rekreaci, s výjimkou těch staveb, kdy nebude prokázán negativní vliv na životní prostředí a pokud bude prokázán celospolečenský přínos realizace takové výstavby (významné oživení cestovního ruchu, zvýšení zaměstnanosti); to se týká i areálů zimních sportů, golfových hřišť a podobně; rozvíjet horská rekreační střediska zejména v oblastech Jáchymovsko, Nejdecko, Kraslicko; kromě zimních rekreačních areálů realizovat i areály a zařízení pro rekreaci letní, tak aby se omezila sezónnost návštěvnosti; nezakládat nové lokality individuální rekreační zástavby; podporovat chalupářství jako formu údržby stavebního fondu venkovských sídel a oživení venkovského prostoru; chránit les jako základní potenciál této oblasti. 3. Jihovýchod (Žluticko, Toužimsko, Tepelsko, Valečsko): podporovat rozvoj hromadné i individuální rekreace, avšak nezakládat nové lokality individuální rekreační zástavby (chatové osady); výstavba staveb a areálů pro rekreaci (s výjimkou areálů individuální pobytové rekreace chatové osady) ve volné krajině není vyloučena, pokud není v rozporu s limity využití území; podporovat rozvoj nových center cestovního ruchu: zejména Žlutice a Valeč; podporovat výstavbu cyklostezek a pěších turistických stezek včetně jejich vybavenosti; podporovat agroturistiku a ekoturismus; propagovat a podporovat obnovu krajinné památkové zóny Valečovska jako atraktivního cíle cestovního ruchu. e.01.5 Navrhované limity s ohledem na zvýšený význam zemědělského využití území 1. V rámci konceptu ÚP VÚC Karlovarského kraje jsou stanoveny následující podmínky pro území se zvýšeným významem zemědělského využití: záměry, které mohou být v rozporu se zvýšeným zájmem zemědělského využití území, budou přednostně územně řešeny mimo vymezené oblasti vysokého významu pro zemědělství. Pokud záměr ve veřejném zájmu nebude možné realizovat mimo oblasti vysokého významu pro zemědělství, je jeho realizace podmíněna územními opatřeními které zamezí výraznějšímu ohrožení dominantní funkce; každý záměr bude posouzen z hlediska územních dopadů na zemědělskou výrobu, resp. na hospodářské obvody jednotlivých zemědělských subjektů. Záměry bude možné realizovat za podmínky, že zemědělským subjektům budou odpovídajícím způsobem kompenzovány negativní dopady na jejich hospodářský obvod (např. mimoúrovňové přejezdy, náhradní účelové komunikace apod.). Strana 120/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 e.02 stanovená záplavová území V řešeném území jsou stanovena záplavová území dle 66 zák. č. 254/2001 Sb. Lze předpokládat, že v prognózním období bude docházet k upřesňování stávajících a ke stanovování nových záplavových území. Vyloučena není ani úprava legislativy, týkající se záplavových území. Všechny plánované rozvojové záměry musí proto respektovat záplavová území dle jejich aktuálního stavu a legislativy platné v době realizace záměrů. V konceptu ÚP VÚC Karlovarského kraje jsou zakreslena následující záplavová území uvedených toků (dle podkladu Povodí jednotlivých toků): Tok od ř. km do ř. km Tok od ř.km do ř. km 1 Bystřice 0,00 19,0 14 Chodovský p. 0,0 15,0 2 Libocký potok 0,00 10,40 15 Jáchymovský p. 0,0 9,5 3 Odrava 0,00 4,17 16 Sázek 10,0 13,0 4 Odrava 14,5 18,5 17 Pramenský p. 9,0 11,0 5 Ohře 139,5 242,41 18 Vitický potok 0,0 12,0 6 Rolava 0,00 23,1 19 Lomnický potok 0,0 4,0 7 Svatava 0,00 29,92 20 Lomnický potok 15,0 17,0 8 Teplá 0,00 8,21 21 Lobezský potok 0,0 4,0 9 Teplá 10,90 56,00 22 Bublavský p. 0,0 3,0 10 Stoka 0,0 12,0 23 Eliášův potok 0,0 4,0 11 Slatinný potok 0,0 7,5 24 Libský potok 3,5 6,0 12 Úšovický potok 0,0 7,1 25 Střela 45,3 63,7 13 Kosový potok 25,8 33,7 Zátopové čáry pro kulminační průtoky povodní s pravděpodobností výskytu 1x za 100 let (tzv. stoletých povodní Q 100 ) jsou znázorněny v grafických přílohách dokumentace. Investiční záměry pro významné úpravy vodních toků nejsou v současné době Správami Povodí specifikovány. Je třeba počítat s tím, že bude nutno realizovat některé akce pro zajištění ochrany proti povodním poté, co bude dokončeno nové (případně přepracované) vymezení záplavových čar povodní a rozhodnuto o stupni ochrany sídel v rámci celokrajské (dosud nezpracované) koncepce. UK-24 Strana 121/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Strana 122/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 f) NÁVRH DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU f.01 Doprava f.01.1 Silniční doprava f.01.1.1 Současná silniční síť Územím Karlovarského kraje nejsou dosud, kromě krátkého úseku silnice R6, vedeny žádné dálniční úseky ani úseky rychlostních komunikací a tak současný základní komunikační systém území je tvořen především vedením silnic I.třídy a to silnicemi: Silnice I/6 (Praha Karlovy Vary Cheb - SRN) Silnice I/13 (Karlovy Vary Ostrov Chomutov Děčín - Liberec) Silnice I/20 (Plzeň Toužim Bečov nad Teplou Karlovy Vary) Silnice I/21 (D5 Bor Planá Cheb Vojtanov - SRN) Silnice I/25 (Ostrov Jáchymov Boží Dar SRN) Silnice I/64 (Františkovy Lázně Aš SRN) Současný stav těchto silnic není uspokojivý ani pro zajištění stávajících přepravních potřeb, ani ve vztahu k požadavkům na tvorbu a ochranu životního prostředí a neodpovídá běžným evropským standardům. Rozvoj dopravního systému zaostává za celkovým rozvojem území nedostatečnou nabídkou po stránce kapacity, technické kvality, pohodlí a rychlosti. Tento základní komunikační systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic II.třídy, které mají především význam pro zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich připojení na vyšší komunikační systém. Tyto silnice zabezpečují především potřeby dopravy regionálního charakteru a z toho vyplývají jejich současné dopravní závady či omezení, které jsou hlavně ve směrových poměrech daných především náročnou konfigurací terénu. f.01.1.2 Výchozí předpoklady základní koncepce silniční dopravy a širší dopravní vazby Současná silniční síť a plánované záměry na silniční síti Karlovarského kraje vychází z celkové schválené koncepce silniční sítě ČR s ohledem na aktualizované záměry vedení silniční sítě a navrhovaná řešení zapracovaná v jednotlivých územních plánech VÚC, měst a obcí. Sledovaná silniční síť zahrnuje kromě vybrané sítě hlavních a základních tahů veškeré silnice v úrovni stávajících silnic II.třídy, které společně se sítí silnic III.třídy představují tzv.regionální silnice. Koncepce rozvoje silniční sítě Karlovarského kraje je založena na nové trase čtyřpruhové rychlostní silnice R6 (Praha Karlovy Vary Cheb - SRN), která prochází napříč celým územím ve směru západ východ a která je součástí mezinárodního tahu E48 s vazbou na silnici A15 na německé straně a na koridor silnice I/13 (Karlovy Vary Děčín Liberec), která je součástí mezinárodního tahu E 442. Ve směru od Plzně tento systém doplňují další významné dopravní tahy a to silnice I/21 (D5 Planá Cheb Vojtanov) a I/20 (Plzeň Karlovy Vary). Vedení dálnic a rychlostních silnic obecně vytváří podmínky pro kvalitativně vyšší úroveň napojení území nejen na velké sídelní aglomerace ČR, ale i propojení tohoto území s okolními státy. Na tento systém navazuje síť silnic I.třídy. Jejich současné trasy, kromě silnice I/20, je z větší části možno považovat za stabilizované a je u nich sledováno především zkvalitnění jejich UK-24 Strana 123/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 vedení tak, aby odpovídalo návrhovým parametrům a výhledovým potřebám. Z toho a dále s ohledem na jejich dopravní význam vyplývají navrhovaná přeložení jejich současných tras mimo zastavěné území jednotlivých sídel. Základní silniční síť pak dále doplňují silnice II.tříd, u kterých je především sledováno odstranění jednotlivých dopravních závad, úpravy šířkového uspořádání stávajícího vedení a případné přeložky související se změnami vedení silnic vyšších tříd. Výchozím podkladem pro návrh úprav silnic II.třídy byla zpracovaná Koncepce rozvoje silniční sítě v Karlovarském kraji (EDIP 2003). V souladu s tímto materiálem bylo provedeno celkové vyhodnocení dopravního významu jednotlivých silnic a na tomto základě byl proveden i návrh na vyřazení některých úseků ze sítě silnic II.třídy. Tyto návrhy včetně návrhů nadřazené silniční sítě pak následně vyvolaly i nutnost změny číslování jednotlivých tras. V rámci zpracovávaného konceptu návrhu VÚC byly prověřovány některé, z hlediska celkové koncepce poměrně zásadní, možnosti dopravních propojení či zlepšení dopravní dostupnosti některých částí území. V jižní části území to bylo prověření možnosti zlepšení dopravního propojení v trase Mariánské Lázně Lubenec (R6). Cílem této studie bylo prověření možností zlepšení dopravní dostupnosti celého území jižní části Karlovarského kraje a tím dát předpoklady pro zlepšení ekonomického rozvoje tohoto území. Návrhy na odstranění jednotlivých dopravních závad na této trase tedy nebyly vyvolávány nadměrným dopravním zatížením, ale snahou zlepšení dopravní dostupnosti území. Z tohoto pohledu bylo také nutné hodnotit jednotlivé přeložky a jejich varianty. Rozsah přeložek je značný a bude vyžadovat nemalé investiční prostředky. Z časového hlediska se tak jedná o značně dlouhodobé řešení, jehož realizace je možná pouze postupnou realizací jednotlivých dopravních staveb a postupným uváděním této trasy do normových parametrů odpovídající kategorii S 7,5/60. Dalším prověřovaným územím byla severní podkrušnohorská část kraje. Území této části Karlovarského kraje je charakteristické soustředěním největšího osídlení především v souběžné ose vedoucí podél toku Ohře, kde jsou situována města Ostrov nad Ohří, Karlovy Vary, Sokolov, Kynšperk nad Ohří a Cheb. Dopravní obsluha území tak byla dlouhodobě koncentrována do trasy silnice I/6 s návaznou trasou silnice I/13. Území severně od této osy bylo dlouhodobě degradováno především velkoplošnou těžbou a jeho přirozený vývoj byl zásadně oslaben. S ohledem na postupnou transformaci tohoto území dojde následně i rovnoměrnějšímu rozložení dopravních vztahů a k vytvoření či posílení nových dopravních vazeb. Navrhovaná podélná obslužná osa propojuje především oblast severně od Sokolova (nové aktivity a centra pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu v oblasti bývalého lomu Medard Libík) v podstatě se všemi významnými centry osídlení celého Karlovarského kraje, dále umožňuje kvalitní propojení těchto sídel vedené mimo kapacitní koridor dálkové dopravy, tedy trasu rychlostní silnice R6 a zároveň s tím umožňuje i rozvedení radiálně směřující dopravy z příhraniční oblasti a naopak. To znamená včetně dopravy mající přeshraniční vazby s urbanizovaným pásem saského prostoru (Chemnitz -) Zwickau Plauen. Veškeré tyto podélné (i radiální) obslužné osy v tomto území by měly být převedeny do kategorie silnic II.třídy a postupně přestavovány na odpovídající parametry kvalitních dvoupruhových silnic. Při vyhodnocení jednotlivých variant bylo, vzhledem k rozsahu přeložek, vyhodnoceno jako výsledné takové řešení, které má minimální rozsah úprav a umožňuje postupnou etapizaci. Dalším samostatným okruhem bylo studijně prověřované nové silniční propojení Karlovy Vary Zwickau. To bylo již dříve prověřováno v návaznosti ve dvou základních variantách a to ve směru na Karlovy Vary a na Ostrov s řadou dílčích podvariant (VPÚ DECO a.s. 2001). V rámci této studie byly hodnoceny i další možné koridory a to především ve směru na Kraslice. Strana 124/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Výsledkem této studie bylo doporučení zlepšení dopravní dostupnosti jak prostoru Kraslic, tak i prostoru Potůčky v tzv. variantě minimálních úprav s tím, že hraniční přechody zůstanou využívány pouze pro potřeby regionální dopravy. Důvodem bylo především to, že nezbytné úpravy pro jakékoliv nadregionální dopravní vazby by si vyžádaly v průchodu terénně velmi náročným územím neúměrné stavební zásahy se zásadními dopady na krajinný ráz území. Z hlediska širších dopravních vazeb by navíc toto propojení znamenalo výrazné zvýšení dopravního zatížení zejména prostoru Karlových Varů, kde by bylo nutné nezbytně řešit převedení této trasy ve směru silnice R6 na Prahu mimo prostor zástavby Karlových Varů. Z hlediska širších dopravních vztahů se navíc toto propojení nejeví jako nezbytné. Pro tranzitní dálkovou dopravu jsou cílem velké sídelní aglomerace, což v tomto případě je v prostoru České republiky především pražská aglomerace. Tyto vazby však z prostoru aglomerace Chemnitz jsou a budou realizovány jinými koridory mimo oblast Karlových Var. Rychlostní silnice Rychlostní silnice R6 (Praha Karlovy Vary Cheb - SRN) navrhovaná trasa tvoří hlavní dopravní osu území, prochází napříč celým územím Karlovarského kraje a vytváří tak podmínky pro dobré napojení jednotlivých sídel ležících při její trase a to i v širších dopravních vazbách, což bude mít důsledky ve snížení intenzit nejen na stávající trase silnice I/6, ale i na dalších silničních tazích v širších souvislostech. V současné době je v provozu pouze úsek od hraničního přechodu se severní obchvatovou trasou kolem Chebu po křižovatku se silnicí I/21 (Ypsilonka). V koncepci rozvoje dálnic a rychlostních silnic ČR se v dalším období předpokládá pokračování její výstavby v kategorii R 25,5/100 směrem na Karlovy Vary včetně úseku na území města Karlovy Vary. Navrhovaná trasa téměř v celém tomto úseku v podstatě sleduje její stávající vedení. Zásadnější přeložka se předpokládá pouze v prostoru Kamenného Dvora (zpracována DÚR) a Karlových Var (ve stavbě). V úseku Karlovy Vary Olšová Vrata se předpokládá přestavba současné trasy v kategorii S 24,5/70 a navazující úsek ve směru na Prahu v kategorii R 25,5/100 s tím, že bude budován etapově po polovinách.. V prostoru Karlových Var byl v dlouhodobém časovém horizontu původně uvažován tzv. velký obchvat, který by v souvislosti s odpisem uhelných zásob lokality Čankov mohl zpřístupnit nové atraktivní plochy komerčních aktivit s vazbou na navrhovanou distribuční osu Ostrov Chodov Sokolov tzv. paralelu. Z dlouhodobého hlediska se jeví problematický prostor Karových Var, kde podle dosavadní koncepce je homogenita tahu R6 přerušena. Z časového hlediska se jeví problematické i předpokládané dopravní zatížení zejména prostoru dnešní křižovatky silnic R6 a I/13. Z tohoto důvodu byly do konceptu ÚP VÚC zahrnuty i další možné varianty, které by tuto problematiku řešily i v dlouhodobém časovém horizontu. Jednotlivé možné varianty mohou i představovat jednotlivé etapy realizace komunikačního systému v tomto prostoru. Jako výchozí variantu lze považovat dokončení rozestavěného průtahu silnice I/6 s návazným napojením komunikačního systému města do mimoúrovňových křižovatek. V prvním návazném období tak dojde k výraznému odlehčení komunikačního systému města, ale postupně s růstem dopravy na průtahu se okolní systém opět začne plnit. Jižní část města je v zásadě komunikačně stabilizována. Severní část města bude v souvislosti s předpokládaným rozvojem vyžadovat nová napojení na průtah a další neodpovídající návazné vazby. To je v prvé řadě propojení ze směru od Otovic do dnešní křižovatky I/6 a I/13. To tedy znamená, že v následném období by byla nutná realizace minimálně dvoupruhové komunikace vedené v trase tzv. velkého obchvatu. V územním plánu města je zakotveno pokračování rychlostní komunikace v trase velkého obchvatu. Tato řešení sice výrazně zlepšují dopravní napojení severní části Karlových Var, ale neodstraňují problematiku značného dopravního zatížení zejména křižovatky silnic I/6 a I/13 a navazujících úseků těchto silnic, po UK-24 Strana 125/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 kterých je vedena nejen tranzitní doprava, ale především jsou zde realizovány vazby místní dopravy. Problematické je i vedení těžké tranzitní dopravy. Ve směru Chomutov Cheb není možné předpokládat, že by tato doprava využívala obchvatové trasy. I ve směru Praha Karlovy Vary Cheb není toto řešení výhodné. Jedná se o výrazné prodloužení trasy navíc se značnými výškovými rozdíly. Omezení průjezdu údolní polohou je tak možné pouze dopravním značením (omezením tonáže), které nemusí být zcela účinné. Delší trasa a navíc s výškovými rozdíly má navíc z celkového pohledu i vyšší zatížení celého území negativními dopady dopravy na životní prostředí. Z těchto důvodů byly do konceptu návrhu zapracovány další varianty výhledového vedení silnice R6 a to s předpokládanou realizací obchvatové trasy kolem zastavěného území regionu Karlových Var s možností postupné etapové výstavby. V prvé etapě by byl realizován tzv. velký obchvat a to v úseku R6 Jenišov silnice II/220 ve čtyřpruhovém uspořádání a v navazujícím úseku ve dvoupruhovém. V další etapě by na tento úsek severně od Staré Role navázal supervelký obchvat vedený severně od Otovic a Vysoké s napojením na I/13 v nové mimoúrovňové křižovatce (MÚK). Další pokračování je řešeno variantně a to buď odkloněním jižním směrem s novým mostem přes Ohři a s napojením na dnešní I/6 v zatáčce před stoupáním (střelnice). To znamená, že pouze úsek ve stoupání po MÚK Olšová Vrata by byl v omezených parametrech. Tato varianta řeší problematiku dopravního zatížení v centrální části města a navíc je u ní předpoklad převedení tranzitní dopravy do nové trasy. Dopravní zatížení úseku s omezenými parametry se předpokládá již výrazně nižší. Další varianty pak předpokládají pokračování východním směrem od křižovatky se silnicí I/13 s novým mostem přes Ohři a pokračováním buď tunelovým úsekem z prostoru Sedlečka s vyústěním v údolí Dubinského potoka, nebo s vedením kolem obce Šemnice a pokračováním údolím Dubinského potoka. Všechny varianty se v horní části údolí sbíhají a dále trasa pokračuje tímto údolím východně od Andělské Hory s navázáním na navrhovanou trasu u Žalmanova, kde je navrhováno i připojení nové trasy silnice I/20 od Toužimi. Veškeré tyto varianty jsou vedeny velmi náročným terénem s řadou delších či kratších tunelových úseků. Dlouhé tunelové úseky (2-2,5 km) jsou uvažovány u variant protínajících, resp. podcházejících výběžek CHKO Slavkovský les. Kratší (do 1 km) pak u variant procházející mimo CHKO po hranici vojenského újezdu Hradiště údolím Dubinského potoka. Rozdíl variant je především v pojetí homogennosti uvažovaného tahu R6. Pouze ve variantě maximální (odpojení u Žalmanova) je vedení silnice I/6 možné zachovat v parametrech rychlostní silnice v celém rozsahu. Zde je též předpoklad výraznějšího odlehčení dnešního průtahu od tranzitní dopravy a to jak ve směru trasy I/6 Praha Karlovy Vary Cheb tak i ve směru Chomutov Karlovy Vary Cheb. Ve variantě kde zůstává úsek průchodu CHKO Slavkovský les v omezených parametrech, tedy v silniční čtyřpruhové kategorii (v podstatě v současné trase) je však také předpoklad převedení tranzitní dopravy mimo dnešní průtah. Kapacitně úsek s omezenými parametry vyhovuje předpokládaným intenzitám silnice I/6. Varianta dle ÚP Karlovy Vary je sice možným řešením, ale i zde jsou návrhové parametry rychlostní silnice omezeny a to v podstatně delším úseku. Navíc zde výrazně vzrůstá dopravní zatížení v prostoru dnešní křižovatky silnic I/6 a I/13 a též vzrůstá i dopravní zatížení dnešního průtahu. V případě úvah o kapacitním přeshraničním propojení Karlových Var a Zwickau by však řešení supervelké obchvatové trasy a nového mostu přes Ohři (v kterékoli z uvedených subvariant) bylo zcela nezbytné. Strana 126/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Silnice I.třídy Silnice I/6 (Praha Karlovy Vary Cheb - SRN) její vedení bude nahrazeno trasou silnice R6 a její současná trasa bude převedena do silnic II.třídy jako silnice II/606 (pokud nebude její současná trasa využita pro trasu silnice R6). Silnice I/13 (Karlovy Vary Ostrov Chomutov Děčín - Liberec) je významnou trasou, která v návaznosti na silnici I/6 propojuje významná města podkrušnohorské oblasti a je navíc zařazena do mezinárodní doplňkové sítě jako tah E442. V tomto území dosahuje největšího dopravního zatížení v úseku Karlovy Vary Ostrov nad Ohří. Tento úsek byl již realizován ve čtyřpruhovém uspořádání a v současné době je v realizaci navazující úsek též ve čtyřpruhovém uspořádání tj. v kategorii S 22,5/80 se severozápadním obchvatem Ostrova až po křižovatku se silnicí I/25. Od této křižovatky ve směru na Klášterec nad Ohří její dopravní zatížení výrazně klesá a proto je tento úsek již navrhován ve dvoupruhovém uspořádání v kategorii S11,5/70. Přeložení tohoto úseku silnice do nové trasy je zatím zvažováno variantně a to především vzhledem ke složité konfiguraci terénu a ochrannému pásmu minerálních vod Kyselka, které jsou limitujícím faktorem pro prostupnost této silnice územím. Výběr výsledné varianty je otázkou podrobnějšího prověření a projednání. Silnice I/20 (Plzeň Toužim Bečov nad Teplou Karlovy Vary) je součástí mezinárodní trasy E49 a propojuje oblast Plzeňska s prostorem Karlových Varů. Současné vedení silnice je značně omezeno v úseku Bečov nad Teplou Doubí, tedy v úseku procházejícím údolím Teplé (CHKO Slavkovský les). V této souvislosti se v průběhu let prověřovala řada variant jejího přeložení do zcela nové trasy z prostoru Toužimi k silnici I/6 a to ve směru na Bochov a Žalmanov. Ve směru na Bochov je v současné době vedena silnice II/198. Ta však svými parametry neumožňuje její větší využití pro přeložení trasy silnice I/20. I v tomto koridoru by tak přeložka silnice I/20 byla vedena v nové trase, ale v poměrně značně členitém terénu. Při vedení v souběhu s dnešní trasou silnice II/198 to znamená dvojí překročení údolí Střely, nebo při obejití tohoto území pak značné prodloužení trasy. Z těchto důvodů jsou v současné době již sledovány pouze varianty ve směru na Žalmanov, které jsou vedeny výrazně vhodnějším terénem pro trasování přeložky silnice I/20 a navíc jsou tyto vedeny v přímějším směru hlavní dopravní zátěže na Karlovy Vary. Na tyto varianty by mělo být v dohledné době zpracováno hodnocení EIA. Silnice je navrhována v kategorii S11,5/80. Její současná trasa v úseku Toužim Bečov nad Teplou Karlovy Vary bude převedena do silnic II.třídy a zůstane stabilizována v současné trase. Kolizi s ochranným pásmem vzletového a přistávacího koridoru letiště Toužim je nutné řešit v podrobnější dokumentaci vhodným výškovým začleněním trasy silnice v terénu (zářezem); topografické podmínky jsou vhodné. Silnice I/21 (D5 Bor Planá Cheb Vojtanov - SRN) je významnou dopravní osou území napojující prostor Chebska na dálnici D5 a v přeshraničních souvislostech je v úseku Cheb státní hranice součástí mezinárodního tahu E 49. Ve směru od dálnice D5 jsou navrhovány její přeložky do nové trasy v prostoru obcí Drmoul Velká Hleďsebe, Stará Voda a v prostoru hráze Jesenické přehrady s napojením na již realizovanou mimoúrovňovou křižovatku se silnicí R6. Od silnice R6 se pak znovu odpojuje v mimoúrovňové křižovatce severně od Chebu a dále pokračuje v trase s již realizovanými obchvaty Františkových Lázní a Vojtanova. V úseku od silnice R6 je navrhováno rozšíření současného šířkového uspořádání na čtyřpruhové uspořádání včetně navazujícího úseku nově vedeného severně od Františkových Lázní v nové trase ve více odsunuté poloze s mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí I/64, v rámci které bude řešeno i mimoúrovňové křížení železniční tratě. UK-24 Strana 127/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Silnice I/25 (Ostrov Jáchymov Boží Dar SRN) je v podstatě vedena ve stabilizované trase. Dříve zvažovaný obchvat Jáchymova by znamenal neúměrné zásahy do krajinného rázu území. Reálná je pouze krátká přeložka v prostoru Božího Daru. Předpokladem je však, že nebude rozšířen stávající režim hraničního přechodu. Silnice I/64 (Františkovy Lázně Aš SRN) je významnou dopravní trasou napojující prostor Ašska s přeshraniční vazbou na silnici A15 na německé straně. Zásadní dopravní stavby na její trase (obchvat Hazlova a Aše) již byly realizovány. Silnice II.třídy V souvislosti s návrhem na vyřazení některých úseků ze systému silnic II.třídy a naopak se zařazením některých úseků do silnic II.třídy dochází v popisu jednotlivých tras silnic ke změnám oproti současnému stavu. Tučmě vyznačené jsou tak úseky nově zařazené do trasy popisované silnice a přeškrtnuté jsou vyřazené úseky. Silnice II/179 (Útvina I/20 - Javorná II/208) je v návrhu v souvislosti s navrhovaným přeložením silnice I/20 do souběžné trasy přeřazena do silnic III.třídy. Jedinou navrhovanou přeložkou na její stávající trase je nové napojení na dnešní silnici I/20 (v návrhu II/209) u obce Útvina. Silnice II/181 (Ostrov nad Ohří Hroznětín Nová Role Chodov Nové Sedlo Královské Poříčí Sokolov Habartov Kaceřov Františkovy Lázně) předpokládá se její vedení jako uceleného tahu tzv. paralely k rychlostní silnici R6 a silnici I/13, tedy silnice, která má dopravní význam pro dopravní obsluhu osídlení ležící severně od těchto silnic. Nová trasa této obslužné osy je tak vedena v dnešních trasách různých silnic. Od Ostrova nad Ohří je vedena v trase silnice II/221, od Hroznětína po napojení na silnici II/220 v trase silnic III/22130, III/22136 a III/2204, dále v trase silnice II/209 a to až po MÚK Nové Sedlo. Odtud je vedena ve své současné trase do Sokolova a dále pokračuje v trase silnic III/21030, III/21033, III/21234, III/21219 a III/21217 přes Habartov, Kaceřov na Františkovy Lázně. Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela novou komunikační osu území je na ní navržena řada přeložek a to: po jižním okraji Hroznětína (dnešní silnice II/221), dále v prostoru obcí Odeř a Děpoltovice, jihovýchodní obchvat Nové Role, východní obchvat Chodova, krátkou přeložkou v prostoru zastavěné části Nového Sedla, severními obchvaty Královského Poříčí a Sokolova, nové napojení na silnici II/212 severně od Sokolova s navazující přeložkou na jižním okraji Svatavy a rektifikací směrových oblouků v úseku mezi Svatavou a Habartovem. V prostoru Nového Sedla je v ÚPO navržen západní obchvat, který však není v dokumentaci VÚC zakreslen; jedná se o objízdnou trasu v kategorii silnic III.tř., jejichž řešení není v úrovni ÚP VÚC zahrnuto. Silnice II/193 (Úněšov Nečtiny Žlutice) je navržena k přeřazení do silnic III.třídy a to vzhledem k nižšímu dopravnímu významu a vzhledem k navrhovanému řešení v prostoru Žlutic jižní přeložkou silnice II/194. Silnice II/194 (Podbořanský Rohozec Valeč Chyše - Toužim) je severně od navrhované trasy rychlostní silnice R6 stabilizovaná ve své dnešní trase. Jižně od této silnice je součástí prověřovaného propojení Mariánské Lázně Toužim R6. Trasa tohoto propojení je vedena v dnešních koridorech silnic II/194, II/226 a II/207. Na této navrhované trase, která by měla výrazně zlepšit dopravní dostupnost tohoto prostoru je navrhována řada přeložek a to rektifikace směrových oblouků severně od obce Chyše, severozápadní obchvat Chyše, směrová úprava v místě nevyhovujících směrových poměrů v prostoru jižně od obce Protivec, poměrně dlouhá přeložka od křižovatky se silnicí II/205 v prostoru Strahovského mlýna s následným využitím úseku dnešní trasy silnice III/20519 s pokračováním severozápadně od obcí Kobylé a Pšov až po dnešní křižovatku silnic II/193 a II/207. V dalším pokračování je navrhována přeložka jižně od Strana 128/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 obcí Štědrá, Lažany a Brložec. Další přeložka je navržena v poloze jihovýchodního obchvatu Toužimi. Alternativně by v tomto prostoru přímo navázala na obchvat silnice II/198, který v jižním úseku je veden ve shodné stopě. Silnice II/198 (Těšetice R6 Bochov Toužim - Teplá Planá II/230) je severně od navrhované trasy rychlostní silnice R6 navržena k přeřazení do silnic III.třídy, zde plní funkci pouze dopravního zpřístupnění vojenského újezdu Hradiště. V úseku mezi Bochovem a Toužimí je v podstatě stabilizovaná ve své dnešní trase, pouze u obou těchto obcí je navrhováno alternativní přeložení mimo zástavbu obcí. Jihozápadně od Toužimi je trasa také součástí prověřovaného propojení Mariánské Lázně Toužim R6. Trasa tohoto propojení je vedena v dnešních koridorech silnic II/198, III/19829 a II/230. Na této navrhované trase, která by měla výrazně zlepšit dopravní dostupnost tohoto prostoru je navrhována řada přeložek a to přemostění železniční tratě jižně od Toužimi, přeložky mimo zastavěné území obcí Kosmová a Prachomety, variantní řešení v prostoru Teplé, kde obě varianty jsou vedeny jižně od sídla. Jedna varianta je vedena blíže k sídlu s navázáním na stávající trasu a následným samostatným obchvatem Beranova, druhá pak sleduje paralelně dnešní vedení silnice III/19823 s představou zachování stávajících doprovodných alejí (tak, aby nedocházelo k dalšímu technickému členění krajiny). Za prostorem Teplé je v návrhu současná trasa vedoucí ve směru na Planou přesměrována do trasy silnice III/19829, tedy ve směru na Mariánské Lázně. V tomto úseku je navrhována pouze rektifikace směrových oblouků v prostoru Horního Kramolína. Silnice II/205 (Manětín Žlutice R6) vedení silnice v podstatě zůstává ve stávající trase s navrhovanými přeložkami v prostoru Veselova, kde je navrhováno variantní přeložení trasy, které souvisí s variantním situováním mimoúrovňové křižovatky na rychlostní silnici R6. Další přeložka je pak uvažována v zastavěné části Žlutic. Silnice II/207 (Toužim Borek II/193) silnice je v návrhu uvažována jako prodloužení trasy silnice II/194 a to v celém úseku. Silnice II/208 (Bochov - Bečov nad Teplou Krásno II/210) vedení silnice je možné považovat za stabilizované v současné trase a jediná navrhovaná přeložka je v zastavěné části obce Hlinky. Silnice II/209 (Toužim Bečov nad Teplou / Krásno Horní Slavkov Loket R6 Chodov Nová Role) severně od silnice I/6 (v návrhu R6) se předpokládá v souvislosti s návrhem tzv. paralely k R6 a I/13 její ukončení v MÚK Nové Sedlo. V dalším pokračování by její současná trasa byla vedena jako silnice II/181 a to až po napojení na silnici I/13 u Ostrova. Jižně od silnice R6 je její vedení možné považovat za stabilizované, pouze v zastavěné části Horního Slavkova je navrhováno alternativní přeložení silnice do souběžné trasy s železniční tratí (případně využití tělesa opuštěné tratě). V souvislosti s přeložením silnice I/20 do nové trasy je tak navrhováno prodloužení této silnice až po Toužim. V úseku mezi obcemi Krásno a Bečov nad Teplou je tato silnice vedena v peáži se silnicí II/208 a od Bečova nad Teplou je vedena po současné trase silnice I/20. V těchto úsecích je vedení silnice stabilizováno v současných trasách. Silnice II/210 (Kraslice Sokolov II/208 Prameny Teplá - Krsy) silnice od hraničního přechodu pro regionální dopravu přes Kraslice zůstává ve stávající trase. Dále je navrženo převedení její současné trasy do trasy silnic III/21042 a III/21036 přes Oloví s přeložkami v úseku Anenské údolí - Boučí. Další přeložka je navrhována v prostoru Sokolova a to do polohy severozápadního obchvatu města s novým mostem přes Ohři a přímým navázáním na již vybudovaný úsek obchvatové trasy. Jižně od silnice R6 je její trasa stabilizována v její dnešní UK-24 Strana 129/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 poloze a to až po napojení na silnice II/208. Další její současné pokračování až po prostoru Teplé je vzhledem k nižšímu dopravnímu významu a dále vzhledem k jeho průchodu velmi cennými partiemi CHKO Slavkovský les navrženo k přeřazení do sítě silnic III.třídy. V tomto úseku je navržena pouze krátká přeložka po severovýchodním okraji obce Prameny. V úseku jihovýchodně od Teplé zůstává její vedení ve stávající trase. Silnice II/211 (I/21 Lázně Kynžvart - Prameny) je v úseku I/21 Lázně Kynžvart stabilizovaná. V navazujícím úseku je vzhledem k nižšímu dopravnímu významu a dále vzhledem k průchodu velmi cennými partiemi CHKO Slavkovský les navržena k přeřazení do sítě silnic III.třídy. Silnice II/212 (Lázně Kynžvart R6 Kynšperk nad Ohří Luby - Kraslice) stávající úsek silnice mezi Lázněmi Kynžvart a silnicí R6 je vzhledem k nižšímu dopravnímu významu a dále vzhledem k jeho průchodu velmi cennými partiemi CHKO Slavkovský les navržen k přeřazení do sítě silnic III.třídy. Severně od silnice R6 se v prostoru Kynšperka nad Ohří počítá s přeložkou do polohy západního obchvatu města s přímou vazbou na navrhovanou mimoúrovňovou křižovatku na rychlostní silnici R6. V prostoru Kynšperka nad Ohří je dále navrhováno přemostění železniční tratě. Další přeložky jsou navržené v prostoru obce Nový Kostel s částečným využitím úseku silnice III/21239 a s přímým napojením do křižovatky s navrhovanou trasou silnice II/216. Dále je uvažovaná krátká přeložka v zastavěné části obce Luby. Silnice II/213 (Libá Hazlov Františkovy Lázně Skalná II/212) současné vedení silnice v úseku západně od silnice I/64 je vzhledem k jejímu nižšímu dopravnímu významu navržené k převedení do silnic III.třídy. Stejně tak i úsek mezi Hazlovem a Starým Rybníkem, kde nově navrhované vedení silnice je směřováno radiálním směrem na Františkovy Lázně a to v dnešní trase silnice III/31313. V úseku mezi Hazlovem a Skalnou, tedy v její současné trase však zůstávají v platnosti uvažované přeložky a to jihovýchodně od Hazlova s novým napojením na silnici I/64 a přeložka v úseku Vojtanov Starý Rybník. Další přeložkou je pak přeložka v prostoru obce Křižovatka. Silnice II/214 (st.hranice Cheb II/181) je významnou regionální silnicí s přeshraniční vazbou mezi městy Cheb a Waldsassen. Tomu odpovídá i její poměrně velké dopravní zatížení. Na její trase je tedy navrženo přeložení mimo centrální část města a to do polohy jihovýchodního objezdu, kde napojuje rozvojové území (průmyslový park). V souvislosti s návrhem tzv. paralely (silnice II/181), která je v této části území vedena od Kaceřova na Třebeň a Františkovy Lázně v trase dnešní silnice III/21217 je navrženo prodloužení silnice II/214 až po napojení na tuto paralelu v trase dnešní silnice III/21226. Silnice II/215 (Velká Hleďsebe Mariánské Lázně) je v souvislosti s návrhem nového připojení silnice II/230 na silnici I/21 vyřazena ze silnic II.třídy. Dopravní význam této silnice je především v dopravním systému města. Silnice II/216 (Aš Doubrava - Bad Brambach Plesná II/212) tato silnice je, v souladu se zpracovanou dokumentací Koncepce rozvoje silniční sítě Karlovarského kraje, převedena do trasy Aš Bad Brambach Plesná II/212. Stávající trasa Aš Doubrava by tak byla převedena do silnic III.třídy. V této souvislosti se předpokládají přeložky nové trasy na jihovýchodním okraji Aše s napojením na silnici I/64 a severní obchvat Plesné. Po napojení na silnici II/212 u obce Spálené pak navrhovaná trasa využívá silnice III/21240. Strana 130/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Silnice II/217 (Aš - Hranice) se změnou jejího dopravního významu souvisí otevření hraničního přechodu pro regionální automobilovou dopravu. To si vyžádá realizaci navrhovaného severozápadního obchvatu Aše a západního obchvatu obce Hranice. Silnice II/218 (Luby Kraslice Nejdek) v úseku mezi Luby a Kraslicemi je trasa stabilizovaná. V úseku mezi Nejdkem a Kraslicemi se předpokládá její převedení do silnic III.třídy. Silnice II/219 (II/210 Anenské údolí - Jindřichovice Nejdek Pernink I/25) silnice propojující jednotlivá sídla v příhraničním území s dopravním významem pro rozvedení rekreační dopravy. Silnice je ve své trase v podstatě stabilizována. Z navrhovaných úprav její trasy se jedná hlavně o přeložku v zastavěné části Nejdku a dále o úpravy trasy v úseku mezi Jindřichovicemi a napojením od Rotavy. Tento úsek je dnes součástí silnice II/210 a po jejím navrhovaném převedení by tak silnice II/219 pokračovala až po nové napojení na silnici II/210 v Anenském údolí. Silnice II/220 (Karlovy Vary Nejdek - Jelení) úsek mezi Nejdkem a Karlovými Vary je možné považovat za stabilizovaný. V dalším pokračování severozápadně od Nejdku, kde její dopravní význam výrazně klesá, je navrženo její převedení do silnic III.třídy. Silnice II/221 (Kyselka Ostrov nad Ohří Karlovy Vary Pernink - Potůčky) východně od silnice I/13, kde v současné době pouze zpřístupňuje prostor Velichova a Kyselky, je navrženo její převedení do silnic III.třídy. Západně od Ostrova, v souvislosti s vytvořením tzv. paralely a v souvislosti s návrhem na vyřazení předchozího úseku ze silnic II.třídy, by její trasa po Hroznětín byla součástí silnice II/181 a vedení silnice II/221 by od severu bylo vedeno v radiálním směru na Karlovy Vary v trase silnice III/22129. Návrh úprav trasy v úseku mezi Hroznětínem a Ostrovem je tak popsán u silnice II/181. Z navrhovaných přeložek stávající trasy je to variantní řešení příhraničního prostoru v obci Potůčky, kde v jedné variantě je uvažováno s propojením na německou stranu mostním objektem přes vodoteč na západním okraji obce a v druhé variantě s využitím stávajícího přechodu, který by byl připojen objízdnou trasou centra obce v souběhu s vodotečí a na něž by navázala přeložka silnice III/2196, která by tak doplnila objezd centrální části obce. Další navrhovanou přeložkou je jihozápadní obchvat obce Horní Blatná, dále rektifikace směrových oblouků na průchodu obce Pstruží, přeložka silnice v prostoru Hroznětína po jeho západním okraji, přeložka silnice v prostoru Ruprechtova, přeložka silnice v prostoru Podlesí a v prostoru Otovic. Silnice II/222 (Kyselka Karlovy Vary Chodov Jindřichovice Boučí) je v úseku Karlovy Vary Kyselka výrazně zatěžována nákladní dopravou směřující do závodu Mattoni v Kyselce. Silnice je postupně rekonstruována ve stávající trase a nepředpokládají se na ní žádné přeložky. V rámci návrhu konceptu územního plánu byly prověřovány možnosti nového dopravního napojení závodu Mattoni, tak aby jeho provoz minimálním způsobem zatěžoval okolní území. Zde je však nutné konstatovat, že veškerá možná řešení vyžadují velmi vysoké investiční nároky (nový most přes Ohři včetně navazujících přístupových tras), které svým rozsahem přesahují reálné možnosti. V úseku Karlovy Vary - Chodov je významnou propojovací trasou mezi oběmi městy a předpokládá se SV obchvat Chodova a s přeložkou v prostoru Karlových Var. V následném úseku za Vřesovou bude její dnešní trasa převedena mezi silnice III.třídy a tato bude dále vedena v dnešní trase silnice III/2222 ve směru na Dolní Nivy a Boučí, kde bude napojena na silnici II/210 Sokolov Kraslice. UK-24 Strana 131/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Silnice II/226 (Žlutice II/205 - Lubenec) vzhledem k navrhovaným úpravám trasy silnice II/194 od obce Chyše na silnici R6 (MÚK Bošov) se SZ obchvatem obce Chyše je trasa této silnice navrhována v úseku Chyše Lubenec k převedení do silnic III.třídy. V úseku západně od obce Chyše by pak její trasa byla vedena jako pokračování silnice II/194. Silnice II/230 (Planá Mariánské Lázně - Bečov nad Teplou R6) stabilizovaná trasa, která umožňuje především regionální vazby Mariánské Lázně Karlovy Vary. Přeložky její trasy jsou navrženy pouze jižně od Mariánských Lázní s novým napojením na přeložku silnice I/21 a po východním okraji obce Mnichov. V souvislosti s návrhem přeložení silnice I/20 do nové trasy od Toužimi na Žalmanov bude silnice II/230 vedena v dnešní trase silnice I/20 od Bečova nad Teplou až po napojení na silnici R6 u Karlových Varů. Silnice II/606 (Pomezí nad Ohří Cheb Sokolov Karlovy Vary - Lubenec) je bývalou trasou silnice I/6, která po realizaci rychlostní silnice R6 bude postupně převáděna do silnic II.třídy jako doprovodná trasa k R6. Přeložky na její současné trase jsou zásadně vyvolány realizací trasy silnice R6, které většinou vedou v souběhu. Do nové trasy je přeložena pouze v úseku od Kynšperka nad Ohří přes Lipoltov (SZ obchvat) na silnici I/21. Silnice II/613 (Ostrov nad Ohří Karlovy Vary) je souběžnou trasou k trase silnice I/13, která plně využívá dnešního vedení silnice III/22222. U silnic III.tříd nebyly záměry jejich přeložek do dokumentace ÚP VÚC zahrnuty kromě již uvažovaných přeložek na stávajících silnicích II.třídy, u kterých se v návrhu předpokládá jejich převedení do sítě silnic III.třídy. f.01.2 Železniční doprava f.01.2.1 Současný stav Řešeným územím je vedena řada železničních tratí, které jsou následovně členěny dle jejich dopravního významu: a) tratě mezinárodního a celostátního významu č.170 Praha Plzeň Cheb SRN: jednokolejná trať, kromě úseku Lipová Cheb, která je součástí III. mezinárodního tranzitního koridoru. V této souvislosti se na ni předpokládá její modernizace ve stupni optimalizace, včetně elektrizace. b) ostatní tratě celostátního významu č.140 Kadaň Karlovy Vary Cheb: dvoukolejná trať elektrifikovaná v úseku Cheb Karlovy Vary. Tato trať není zahrnuta v žádném z tranzitních koridorů, je však součástí doplňkové sítě TINA a v řešeném území má rozhodující přepravní kapacity v osobní i nákladní dopravě. Její modernizace se předpokládá v rozsahu optimalizace bez výraznějších územních nároků s přestavbou částí železničních stanic s jejich důslednou peronizací. Snahou je urychlení elektrizace úseku Karlovy Vary Kadaň. č.147 Tršnice Františkovy Lázně Vojtanov Plesná - SRN č.148 Cheb Františkovy Lázně Aš SRN c) tratě regionálního významu č.141 Dalovice Merklín č.142 Karlovy Vary Potůčky st.hranice (Johanngeorgenstadt) jednokolejná trať horského charakteru obsluhující oblast Nejdku a navazujícího rekreačního území okolí Perninku. Strana 132/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 V přeshraničních souvislostech navazuje na hraniční železniční přechod Potůčky/Johanngeorgenstadt a dále na trať ve směru na Zwickau. č.143 Chodov Nová Role č.144 Nové Sedlo u Lokte Krásný Jez trať se zastaveným provozem vzhledem ke špatnému technickému stavu (nepředpokládá se obnovení provozu). č.145 Sokolov Kraslice st.hranice (Klingethal) jednokolejná trať, která byla zahrnuta do procesu privatizace a v současné době ji provozuje dopravce Viamont a.s. č.146 Tršnice Luby č.148 Aš Hranice č.149 Karlovy Vary Mariánské Lázně č.161 Blatno u Jesenice Bečov nad Teplou č.163 Protivec Bochov tratˇ s dočasně zastaveným provozem osobní dopravy, která funguje jako vlečka pro potřeby Bochova Další železniční tratí, která byla zrušena, bylo propojení Cheb Slapany Waldsassen. Obnova této tratě by však byla příliš nákladná a tedy i nerentabilní. Stejně tak i bývalé propojení Hranice Adorf. f.01.2.2 Předpokládaný rozvoj železniční dopravy Předpokládaný rozvoj železniční dopravy je nutno rozdělit do jednotlivých kategorií dle jejich předpokládaného významu. Pro zařazení těchto tratí do jednotlivých kategorií a stanovení jejich (především rychlostních) parametrů je nutno vycházet z evropských dohod AGC a AGTC o železničních magistrálách. Jedná se především o tratě v základních směrech sever - jih, což jsou na našem území Děčín (Německo) - Praha - H.Dvořiště/Č.Velenice (Rakousko), Petrovice (Polsko) - Břeclav (Rakousko/Slovensko) a východ - západ Cheb/Domažlice (Německo) - Praha - Petrovice (Polsko)/Mosty u Jabl.(Slovensko), Děčín (Německo) - Nymburk - Kolín - Brno - Břeclav (Rakousko/Slovensko). Prioritním záměrem střednědobého časového horizontu je modernizace hlavních železničních koridorů, modernizace ostatních tratí celostátního významu a uvedení regionálních tratí do normového stavu. V dlouhodobém horizontu je to pak výstavba vysokorychlostních tratí, případně modernizace a výstavba tratí na technické parametry shodné s navazujícími parametry států EU. Vysokorychlostní tratě Pro výhledové vedení tras vysokorychlostních tratí přes Českou republiku se uvažuje s těmito směry: Praha - Ústí n/l - Dresden - Berlin Praha - Brno - Wien Praha - Plzeň - Nürnberg/München Brno - Ostrava - Polsko Řešeného území se vedení těchto dopravní koridorů nedotýká. Koridor vysokorychlostní tratě ve směru na Nürnberg je uvažován jižně od tohoto území ve směru na Rozvadov. Železniční tratě mezinárodního a celostátního významu Na vybrané síti železničních tratí byly orgány státní zprávy v souladu s evropskými dohodami specifikovány čtyři tranzitní železniční koridory procházející naší republikou. Pro tyto koridory byl stanoven program jejich přestavby ve dvou dimenzích: UK-24 Strana 133/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 modernizace - celková přestavba v kvalitativně nové úrovni s rychlostí 160 km/h, včetně úprav průjezdného profilu s případnými místními přeložkami optimalizace - souhrn stavebních opatření vedoucích ke zlepšení traťové třídy zatížení a prostorové průchodnosti i pro zvýšení maximální traťové rychlosti na 120 km/h Řešeným územím je vedena trasa III.koridoru (Cheb - Plzeň - Praha - Č.Třebová - Přerov Ostrava), tedy trať č.170 Praha - Plzeň - Cheb, u které se v tomto území předpokládají úpravy na úrovni optimalizace současného koridoru, tedy v současné trase. Dále je navrženo propojení tratí Plzeň Cheb a Cheb Schirnding dle studie SUDOP Praha a.s. (varianta 6). Železniční tratě regionálního významu Na těchto tratích se nepředpokládá vložení investic na zlepšení stávajících parametrů. Tyto tratě tedy budou udržovány především v současném stavu. Výjimkou je pouze železniční trať č.144 Nové Sedlo u Lokte Krásný Jez, která je v úseku Loket Krásný jez navržena ke zrušení a to z důvodu velmi špatného technického stavu. Jeho znovuzprovoznění by si vyžádalo neúměrně vysoké investiční nároky přesahující reálné možnosti. Další připravované záměry Nejzávažnějšími investicemi do železničních tratí bude především rekonstrukce železničních tratí, které jsou součástí významných dopravních koridorů, tedy které jsou v rámci Evropské unie zařazeny do páteřní a doplňkové sítě TINA. Úpravy těchto tratí budou územně řešeny především na stávajícím tělese dráhy či v obvodu dráhy. Nová křížení těchto tratí s pozemními komunikacemi vyššího řádu musí být řešeny zásadně mimoúrovňově, což nutně vyvolá řadu koordinačních akcí na silniční síti v souvislosti s likvidací úrovňových přejezdů. V celém území je síť železničních tratí stabilizovaná s dostatečnými přepravními kapacitami, o které v současné době není dostatečný zájem. Jedinou nově navrhovanou železniční tratí je zvažované dobudování spojky mezi Bezdružicemi a Teplou, které má zlepšit obslužnost Tepelska. Nejvýznamnějšími železničními dopravními uzly jsou žst. Cheb a Karlovy Vary. Železniční uzel Karlovy Vary má stanice Horní a Dolní nádraží. V územně technické studii Aktualizace železničního uzlu Karlovy Vary a následně ve studii Výhled železniční dopravy v oblasti Karlovy Vary (DRS ČR 2000) je navrhováno rozdělení dělby dopravní práce tak, že Horní nádraží by sloužilo nákladní dopravě a Dolní nádraží veškeré osobní dopravě. To však předpokládá vybudování nové kolejové spojky v trase zastávka Dvory Dolní nádraží (Tuhnická spojka) a propojení do žst.dalovice (Bohatická spojka), vymístění nežádoucích provozů údržby a opravárenství z centra města a nové napojení trati Potůčky Karlovy Vary novou Starorolskou spojkou. Převedení veškeré osobní dopravy do žst. Dolní nádraží by umožnilo kromě lepší dostupnosti i přímé vazby na linky MHD a autobusové linky veřejné hromadné dopravy. To je předpokladem pro zavedení integrovaného dopravního systému v celé aglomeraci. f.01.3 Letecká doprava Veřejná letecká dopravní síť ČR je zde zastoupena veřejným mezinárodním letištěm Karlovy Vary, u kterého se předpokládá vzrůstající využívání. Letiště Karlovy Vary má dostatek rezervních ploch pro zajištění rozvojových možností s možností prodloužení dráhy o 500 m východním směrem v rámci současných ploch letiště, které by umožnilo i přímé lety do vzdálenějších destinací. Je zpracovávána nová studie rozvoje letiště. Strana 134/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Dále se předpokládá využívání veřejných vnitrostátních letišť Mariánské Lázně a Toužim Přílezy, které jsou převážně sportovního charakteru umožňující i provoz všeobecného letectví. Stejný charakter využití se po úpravách předpokládá i u bývalého vojenského letiště Cheb. Další skupinou jsou letiště-plochy pro vzlety a přistání a to Rovná, Hory, Květná, Horní Žďár. Provoz helikoptér běžně zajišťuje letiště Karlovy Vary. Provoz LZS využívá fotbalového stadionu Slavie, který leží v těsném sousedství nemocnice. Při rekonstrukci nemocničních budov se předpokládá s jeho umístěním na střeše budovy. Na Sokolovsku je helioport situován v areálu divize Jiří Sokolovské uhelné a.s. U většiny letišť jsou vyhlášena ochranná pásma, které je nutno plně respektovat. f.01.4 Turistická doprava f.01.4.1 Cykloturistické trasy Cyklistika je jednou z dynamicky se rozvíjejících oblastí sportu a rekreace s vazbou na cestovní ruch. Krajský úřad systematicky podporuje rozvoj cyklistiky - zadal vypracování analýzy a strategie rozvoje cyklistiky v kraji. Jako hlavní cíle jsou v této strategii stanoveny: Vyznačení sítě dálkových, regionálních a místních cyklistických tras Karlovarského kraje Budování cyklistických komunikací a cyklistické infrastruktury Propojení cyklistických tras se zahraničím, navázání partnerství s evropskými městy Rozvoj cestovního ruchu a služeb spojených s cestovním ruchem a vytvoření nových pracovních příležitostí Podpora zdravého životního stylu obyvatel přispívající k upevňování jejich zdraví, nabídka další formy aktivního využívání volného času Zvýšení osobní bezpečnosti při provozování cyklistiky na komunikacích ve vlastnictví kraje a plynulosti silničního provozu (snížení nehodovosti zejména u dětí a mládeže) Snazší uplatňování záměrů, projektů a programů regionálního rozvoje Vedení hlavních cyklistických tras turistického charakteru vychází z podkladů Klubu českých turistů a z podkladů poskytnutých krajským úřadem. Tyto hlavní trasy (dle značení KČT I.- III.třídy) zajišťují propojení velkých měst ČR s vazbou na okolní státy a propojení významných nadregionálních rekreačních cílů. Na ně pak navazují cyklistické trasy regionálního významu, které mají vazby i na některé hraniční přechody. V kartogramu jsou vyznačeny nadregionálně a regionálně významné trasy dle značení KČT: 35 Podbořanský Rohozec Valeč - Chyše Žlutice - Manětín 36 Boží Dar Horní Blatná Pernink Kraslice Luby Skalná (Krušnohorská magistrála) Františkovy Lázně Cheb Lázně Kynžvart dále směr Tachov (Magistrála Český Les) 204 Sokolov Karlovy Vary 352 Teplá Úterý (Plzeňský kraj) 361 Mariánské Lázně Teplá 362 Horní Slavkov Bečov nad Teplou - Teplá 352 Teplá Úterý (Plzeňský kraj) Dále je vyznačen vnitrostátní úsek cyklistického okruhu Bavorskem, Durynskem, Saskem a Českou republikou trasa Euregio Egrensis o celkové délce 602 km. V úseku Loket Horní Slavkov údolí Teplé, kde je trasa vedena po nebezpečném úseku silnice II/209, resp. II/208, navrhujeme nahradit ji novou stezkou vedenou po tělese zrušené železniční trati č. 144. UK-24 Strana 135/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Nejvýznamnější trasou na území Karlovarského kraje je stezka podél Ohře, která bude páteřní cykloturistickou trasou kraje. Stezka bude propojena s územím SRN od Waldsassenu přes Hundsbach na Slapany do Chebu, kde bude vedena v tělese bývalé (dnes zrušené) trati. Následující úsek Cheb-Sokolov je v přípravě. Stezka mezi Sokolovem a Karlovými Vary je dokončena. Úsek Dalovice Boč (hranice s Ústeckým krajem) se rovněž připravuje. f.01.4.2 Pěší turistické trasy Karlovarský kraj je vzhledem ke svému významu pro cestovní ruch a rekreaci vybaven poměrně hustou sítí pěších turistických cest. Největší význam mají v klasických turistických oblastech jako jsou Krušné hory, Smrčiny, Slavkovský Les, ale i v okolí lázeňských center a ostatních městských středisek cestovního ruchu. V oblastech, kde je žádoucí cestovní ruch více rozvinout a podnítit, je třeba hustotu vhodně vedených turistických cest zvyšovat a stezky vybavovat potřebným zázemím pro turisty. Jedná se zejména o oblast rekultivací po těžbě hnědého uhlí a dále oblast Tepelska, Toužimska, Žluticka a Valečska. Pokud je třeba, budou doplňovány nové hraniční přechody. V programu rozvoje cestovního ruchu kraje je uvedena řada záměrů na doplnění turistických tras různého určení a významu (tématické poznávací stezky a okruhy, nová propojení sídel apod.). f.01.4.3 Zimní lyžařské běžecké trasy Zimní lyžařské běžecké trasy jsou doménou Krušných hor. Z dálkových je třeba jmenovat Krušnohorskou lyžařskou magistrálu spojující Jáchymovsko (Boží Dar) s Kraslickem (Bublava). Další kategorií jsou doplňující lyžařské trasy umožňující zokruhování výletních tras v okolí rekreačních středisek a připojující i sídla vzdálenější od hor. V blízkosti lyžařských středisek potom vznikají areály běžeckých okruhů a závodních tratí s potřebnou vybaveností. V oblastech, kde jsou vhodné sněhové podmínky a kde není běžecké lyžování tradiční disciplínou, doporučujeme budovat kratší udržované běžecké okruhy, které obohatí nabídku pro rekreaci v zimním období, což je žádoucí vzhledem ke snaze omezit sezónnost využívání rekreačních oblastí. V příhraničních oblastech budou pěší, cyklistické i běžecké lyžařské trasy řešeny s ohledem na sousední turistické oblasti, jejich atraktivity a vybavenost. f.01.4.4 Vodácká trasa Ohře - Vodní turistika je v ÚP VÚC zastoupena vodáckou trasou po Ohři. Dalšímu rozvoji vodácké turistiky však brání zejména nedostatečné zázemí pro vodáky (počet tábořišť, jejich kapacita a kvalita), mizivá a necílená propagace řeky jako turistické destinace (propagační letáky, informační tabule na toku apod.) a několik nebezpečných říčních úseků (např. nesjízdné jezy, kde se velmi obtížně přenášejí lodě Tuhnice, Loket). Z tohoto důvodu zadal Odbor regionálního rozvoje krajského úřadu Regionální rozvojové agentuře Egrensis zpracování díla Vodácká Ohře Studie možností vodácké turistiky (2004). Závěry této studie mají být podkladem pro vhodné aktivity, které budou sloužit danému cíli rozvoji vodácké turistiky na řece Ohři. f.01.5 Zatížení silniční sítě Přehled o současném dopravním zatížení silniční sítě poskytují výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2000. Největší podíl dopravní zátěže je veden po silnicích I.třídy, zejména pak po Strana 136/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 současných trasách silnic I/6, I/13 a I/21. Na silnicích II.třídy je dopravní zatížení výrazně nižší a vyšších hodnot je zde dosahováno pouze na průjezdních úsecích většími sídelními útvary, kde těchto hodnot je dosahováno především vyšším podílem vnitroměstské dopravy. Jejich celkové zatížení je patrné z doložených příloh, ze kterých je patrné jak celkové zatížení silniční sítě tak i zatížení silniční sítě na průtazích většími městy. Pro výhledové období byla zpracována prognóza dopravního zatížení v rámci zpracované Koncepce rozvoje silniční sítě v Karlovarském kraji a to s využitím růstových koeficientů dopravy se zohledněním vlivu navrhovaných dopravních staveb (viz přiložený kartogram). Pro přesnější vyhodnocení vlivu některých staveb, zejména u variant vedení trasy silnice R6 v prostoru Karlových Var, by však bylo nutné zpracovat modelové dopravní zatížení silniční sítě. f.01.6 Kategorizace silnic a dálnic Se zatížením silnic souvisí i jejich výhledové kategorie šířkového uspořádání. Výchozím podkladem je zpracovaná "Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030". V souvislosti s návrhem koncepce silniční sítě Karlovarského kraje dochází v konceptu návrhu ÚP VÚC ke změnám, které spočívají v návrhu zařazení některých úseků silnic III.tříd do silnic II.tříd a naopak k převedení některých úseků silnic II.tříd do silnic III.tříd. Z tohoto důvodu bylo nutné vypracovat aktualizovaný návrh kategorizace silniční sítě (viz příloha). f.01.7 Hraniční přechody f.01.7.1 Silniční hraniční přechody V současné době jsou nejvýznamnějšími nadregionálními silničními hraničními přechody Pomezí nad Ohří Schirnding a Vojtanov Schönberg s neomezeným pohybem pro nákladní dopravu. Přes tyto přechody bude i nadále směřována dálková tranzitní doprava. Dalším hraničním přechodem nadregionálního charakteru je Boží Dar Oberwiesenthal, ovšem pouze pro osobní dopravu. Další hraniční přechody pro dálkovou tranzitní dopravu jsou situovány mimo území kraje a to v koridorech dálnice D5 a silnic I/7 a I/8. Ostatní silniční hraniční přechody mají především regionální význam a jsou to Boží Dar Oberwiesenthal (pouze pro osobní dopravu), Svatý Kříž Waldsassen, Aš Selb, Kraslice Klingethal (s omezením pro nákladní vozidla). Z těchto je dopravně nejvýznamnější hraniční přechod Aš Selb, přes který jsou realizovány i nadregionální dopravní vazby a má navíc i velmi dobré dopravní napojení od rychlostní silnici R6. V souvislosti s navrhovanou koncepcí silniční sítě Karlovarského kraje se předpokládá zřízení nových hraničních přechodů pro regionální dopravu s vazbou na trasy silnic II.třídy a to Horní Paseky Bad Brambach, Plesná Bad Brambach, Luby - Wernitzgrun a Potůčky Johanngeorgenstadt. Otevření nových hraničních přechodů pro těžkou tranzitní dopravu či rozšíření provozu u stávajících se zásadně neuvažuje. To se týká především zvažovaného propojení v koridoru Zwickau Karlovy Vary, které bylo prověřováno v několika možných variantách. Především vzhledem k problematice přístupových tras přes krajinářsky velmi cenné území byl tento záměr vyhodnocen jako nevhodný. Koncepce přeshraničního propojení je tak založena na zvýšení četnosti hraničních přechodů pro regionální dopravní vztahy, tedy i s omezeními pro nákladní dopravu. U těchto přechodů bude nutné v případě předpokládaného přistoupení České republiky k Schengenským dohodám stanovit podmínky pro překračování státních hranic. UK-24 Strana 137/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 f.01.7.2 Železniční hraniční přechody Železniční hraniční přechody je možné považovat za stabilizované. Nejvýznamnějšími nadregionálními železničními hraničními přechody jsou Cheb Schirnding a Vojtanov Bad Brambach. Ostatní hraniční přechody (Potůčky Johanngergenstadt, Kraslice (Hraničná) Klingethal, Aš Selb) jsou a i nadále budou regionálního charakteru. f.01.7.3 Ostatní hraniční přechody Ostatní hraniční přechody mají především lokální význam pro místní propojení či pro potřeby turistických tras. Tyto přechody jsou zřizovány vždy na základě místních potřeb. f.01.8 Ochranná pásma Ochranná pásma dopravních staveb jsou dána zákonem č.266/1994 Sb. o drahách a ze zákona č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. Stejně tak je nutno respektovat i vyhlášená ochranná pásma letišť. Dálnice a rychlostní silnice 100 m (od osy přilehlého jízdního pásu) Silnice I.třídy 50 m Silnice II. a III.třídy..15 m Železniční tratě.60 m Železniční vlečky.30 m Strana 138/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 f.02 Zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod Při řešení konceptu ÚP VÚC KK byly dle Zadání respektovány zejména vazby technické infrastruktury nadregionálního a regionálního významu (skupinové vodovody, skupinové kanalizace, problematika vodních toků a nádrží). Stručně je pojednán současný stav a následně jsou uvedena hlavní navrhovaná opatření. f.02.1 Zásobování pitnou vodou Základním podkladem ke zpracování této části konceptu ÚP VÚC KK byl Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (VRV Praha, 08/04 dále jen Plán rozvoje ), který byl doplněn údaji z dalších podkladových materiálů. Byl zpracován s cílem určit další směr rozvoje vodovodů s výhledem do roku 2015 a obsahuje především: zhodnocení současného stavu zásobování vodou ve všech obcích a jejich administrativních částech. Výchozím obdobím je aktuální stav vodovodů. výpočet potřeby vody návrh potřebných rekonstrukcí objektů vodovodů návrh rozvoje vodovodů s výhledem do roku 2015 let včetně časového harmonogramu podklady pro nouzové zásobování pitnou vodou stanovení potřebných investičních nákladů Plán rozvoje, koncipovaný tak, aby umožňoval pravidelnou aktualizaci dat a textů, předpokládá, že k roku 2015 bude ukončen základní vývoj vodovodů a klade za cíl navrhnout taková opatření, kterými bude dosaženo těchto hlavních záměrů: zabezpečit kapacitu zdrojů pitné vody, pokrývající potřebu vody k cílovému roku 2015 provést opatření na existujících zdrojích, která odstraní současné problémy s dodržováním požadavků vyhlášky č.252/2004 Sb. Zdroje, kde tuto podmínku není možné z technických nebo ekonomických důvodů splnit, budou pokud to bude možné nahrazeny zdroji novými. navrhnout výstavbu nových vodovodů v souladu s rozvojovými záměry kraje navrhnout plán rekonstrukce vodovodních sítí a objektů, který povede k omezení nárůstu vody nefakturované při respektování finančních možností vlastníků sítí navrhnout výstavbu nových vodovodů v těch obcích, ve kterých je to ze současných hledisek financování reálné Současný stav Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu v závislosti na velikosti obce (administrativní části) v % (rok 2003) v obcích: Do 150 obyv. 57,1 150 500 obyv. 85,2 500 2000 obyv. 91,8 Nad 2000 obyv. 98,9 UK-24 Strana 139/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Potřeby vody a jejich krytí zdroji v m³/den: (Qp = průměrná denní potřeba, Qd = maximální denní potřeba) 2002 Qp Qd Potřeba vody 61 575 81 132 Zdroje kraje 590 520 684 729 Voda převzatá 0 0 Voda předaná 0 0 Rezerva 528 945 603 597 Ochranná pásma vodních zdrojů a chráněné oblasti přirozené akumulace vod Ochrana jednotlivých vodních zdrojů je zajištěna stanovením jejich ochranných pásem. V převážné části území má většina zdrojů ochranná pásma stanovena. V řešeném území jsou stanoveny CHOPAV Krušné hory pro ochranu dosavadních vyšších specifických odtoků z oblasti Krušných hor a k nalepšování vodnosti vodohospodářsky důležitých vodních toků a CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les pro ochranu území infiltrace a akumulace významných zdrojů podzemní vody. Hranice těchto vodohospodářských oblastí se mnohde překrývají s pásmy ochrany vodních zdrojů, s ochrannými pásmy přírodních léčivých zdrojů a s chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les. Ochranná pásma vodních zdrojů: Strana 140/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 CHOPAV Krušné hory, Chebská pánev a Slavkovský les: Zdroje pitné vody a její kvalita: ( ) povrchové vodní zdroje ( ) zdroje podzemní vody Kvalita vody podzemních zdrojů je poměrně dobrá a v některých částech kraje velmi příznivá (zejména v hydrogeologickém rajonu Chebská pánev (prameniště Nebanice)). Problémem je kvalita surové vody pro ÚV Rotava a Kraslice a kvalita surové vody pro město Nejdek (berylium). UK-24 Strana 141/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Jakost povrchových vod je znázorněna graficky: Voda: neznečištěná mírně znečištěná znečištěná silně znečištěná Významné povrchové vodní zdroje (vodárenské nádrže dle vyhlášky MŽP č.137/1999 Sb.) : Název vodárenské nádrže Mariánské Lázně Žlutice Horka Podhora Stanovice Myslivny Vodní tok Úšovický potok Střela Libocký potok Teplá Lomnický potok Černá Skupinové vodovody Přehled skupinových vodovodů (SV) je uveden v tabulce (tučně jsou zvýrazněny SV nadregionálního významu), podrobnější grafické znázornění je ve výkresové části. Jejich hlavní zdroje vody jsou případně doplněny lokálními povrchovými či podzemními zdroji, které jsou součástí bývalých místních vodovodů. Název SV SV Karlovy Vary-Ostrov SV Jáchymov SV_Žlutice SV_Horní Slavkov SV_Močidlec SV_Horka SV_Český Chloumek SV_Mariánské Lázně SV_Nebanice SV_Kraslice SV_Rotava Provozovatel Vodárny a kanalizace Karlovy Vary a.s. Vodárny a kanalizace Karlovy Vary a.s. Vodárny a kanalizace Karlovy Vary a.s. Vodárny a kanalizace Karlovy Vary a.s. Vodárny a kanalizace Karlovy Vary a.s. Vodohospodářská společnost Sokolov s.r.o Vodohospodářská společnost Sokolov s.r.o CHEVAK Cheb, a.s. CHEVAK Cheb, a.s. KMS Kraslická městská společnost s.r.o. Město Rotava Strana 142/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Skupinový vodovod Karlovy Vary - Ostrov (SVKO) Hlavními zdroji vody jsou výkonné úpravny Březová (výkon Q prům =476 l/s, Q max =650 l/s), která upravuje surovou vodu z vodárenské nádrže Stanovice (kapacita zdroje Q prům =560 l/s, Q min =348 l/s) na Lomnickém potoce s možností doplňování z říčky Teplé a úpravna vody Plavno (výkon Q prům =65 l/s, Q min =40 l/s), která upravuje surovou vodu přípravným odběrem z Plavenského potoka (Q min =12 l/s). SVKO je propojen se SV Horka a se SV Jáchymov. Skupinový vodovod Jáchymov (SVJ) V současné době je propojen se SV Karlovy Vary Ostrov. Doplňkovými zdroji jsou : úpravna a prameniště Hřebečná (Q prům =5,0 7,0 l/s). ÚV byla původně vybudována pro posílení zdrojů Abertamy. úpravna vody Myslivny (kapacita Q prům =35 l/s), upravující surovou vodu z nádrže Myslivny na potoce Černá. Kapacita zdroje je Q prům =28,0 l/s. UK-24 Strana 143/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Skupinový vodovod Žlutice (SVŽ) Hlavním zdrojem vody pro SVŽ je úpravna vody Žlutice (výkon Q min =190 l/s) s odběrem surové vody z vodárenské nádrže Žlutice. Poznámky: VDJ Bražec leží ve vojenském újezdu Doupov (jižně od obce Hradiště), vodojem Libkovice leží v Ústeckém kraji. VDJ Bezdružice leží na území Plzeňského kraje a jsou z něj zásobovány obce Bezdružice a Konstantinovy Lázně. Skupinový vodovod Horka (SVH) Zdrojem vody je úpravna vody Horka s odběrem surové vody z vodárenské nádrže Horka na Libockém potoce. Kapacita úpravny Horka Q P = 380 l/s, Q M = 480 l/s. Nádrž o objemu cca 19 mil. m 3 vody zajišťuje pro vodárenské účely průměrný odběr v množství 357 l/s. Skupinový vodovod Horka je v současné době propojen se SV Karlovy Vary Ostrov a se skupinovým vodovodem Nebanice. V rámci nádrže Horka je instalována malá vodní elektrárna. Strana 144/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Skupinový vodovod Nebanice (SVN) Pro nově rekonstruovanou úpravnu vody Nebanice s kapacitou 550 l/s jsou využívana prameniště Nebanice I s maximální kapacitou 200 l/s a Nebanice II s reálným výkonem 60 l/s. Vrt Jindřichov s vydatností Q prům =8,74 l/s je připojen na výtlačný řad z ÚV. Dále jsou v SVN využívána prameniště Bavory (kapacita Q prům = 10,93 l/s), Krásná (kapacita Q min = 14,57 l/s, Q max = 19,31 l/s), Štítary (kapacita Q prům = 10,74 l/s). SVN je propojen se skupinovým vodovodem Horka propoj je uzavřen sekčním šoupětem a není využíván pro dodávku vody. Skupinový vodovod Mariánské Lázně (SVML) SV Mariánské Lázně je rozdělen do tří propojených dílčích skupinových vodovodů (DSV): DSV Dyleň Mariánské Lázně je napájen podzemní vodou z prameniště Dyleň Mohelno DSV Mariánské Lázně Trstěnice je napájen povrchovou a podzemní vodou upravenou v úpravně Mariánské Lázně - Lunapark nebo podzemní vodou ze zdrojů v okolí města Mariánské Lázně. DSV Mariánské Lázně Zádub je napájena povrchovou a podzemní vodou upravenou v ÚV Mariánské Lázně. ÚV ML Lunapark je v současné době provozována převážně s výkonem 80 l/s a upravuje vodu z vodárenské nádrže Mariánské Lázně (maximální odběr 100 l/s) na Kamenném potoce. Tato nádrž není schopna vzhledem ke své velikosti zajistit dostatečné množství surové vody a tak bylo proto vybudováno převedení surové vody z nádrže Podhora na řece Teplá a později z Kamenného potoka. UK-24 Strana 145/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Návrh Zásobovanost obyvatelstva Počet obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu: Zásobených obyvatel 301 881 98% Nezásobených obyvatel 7 707 2% Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu v závislosti na velikosti obce (administrativní části) v % do 150 obyv. 65,1 150 500 obyv. 93,6 500 2000 obyv. 97,8 nad 2000 obyv. 100 Potřeby vody a jejich krytí zdroji v m³/den (Qp = průměrná denní potřeba, Qd = maximální denní potřeba) 2015 Qp Qd Potřeba vody 67 087 88 598 Zdroje kraje 590 213 684 255 Voda převzatá 0 0 Voda předaná 0 0 Rezerva 523 126 595 657 Dostatečná kapacita současných zdrojů pitné vody a stagnující či spíše klesající potřeby vody nevyvolávají významné požadavky na vyhledávání dalších zdrojů podzemní vody ani není reálné uvažovat o výstavbě dalších povrchových zdrojů. Stávající zdroje zpravidla nejsou využívány na hranici své kapacity a současnou situaci je možné považovat za stabilizovanou. Je nutno zajistit rozvoj a rekonstrukce existujících dopravních systémů tak, aby bylo možné současné úpravárenské kapacity více využívat a snížit ztráty vody, případně je uvažováno i s přehodnocením kapacity významných úpraven vody. Rozšíření skupinových vodovodů je znázorněno ve výkresové části. Strana 146/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Nouzové zásobování pitnou vodou (NZV) Systém NZV za krizových situací je součástí krizového plánu. Při vyhlášení krizového stavu se systém aktivuje s využitím stávajícího vodovodního systému v co největší možné míře, přičemž jsou upřednostňovány podzemní zdroje, jež mají vyšší odolnost před narušením jejich původních vlastností vody než zdroje povrchové. K roku 2015 je třeba uvažovat s potřebou pro tyto účely cca 4 642 m 3 /den, tj. 53,7 l/s. Bylo vytipováno několik zdrojů, které spadají do Skupiny I. - Zdroje NZV mimořádného významu. Jejich souhrnná kapacita mnohonásobně přesahuje potřebné množství pitné vody a to zejména díky zdroji podzemní vody v prameništi Nebanice. Časový plán realizace hlavních opatření vychází ze stanovení jejich priorit při splnění závazků, ke kterým se Česká republika přihlásila v rámci přístupových jednání pro vstup do Evropské unie, z definování rozvojových území na podkladě konceptu ÚP VÚC jimž je dána priorita a jsou upřednostňovány v časo-vém plánu výstavby a dále z potřeb rekonstrukce a modernizace současných zařízení. Postup výstavby nových objektů a rekonstrukcí zabezpečení jakosti vody ve zdrojích jejichž současný stav může ohrozit zdravotní stav obyvatelstva (jakost pitné vody) do roku 2010 nové stavby, případně náhrada staveb jejichž technický stav ohrožuje provoz systému do roku 2010 rekonstrukce vodovodních sítí a objektů průběžně podle technického stavu výstavba nových vodovodů v rozvojových oblastech do roku 2012 výstavba nových vodovodů v dnes nezásobovaných obcích a doporučených k výstavbě v Plánu rozvoje do roku 2015 realizace vodárenských zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu do roku 2020 Investiční náklady celkem (nové stavby a vybrané rekonstrukce) Akumulace nákladů kolem roku 2015 je způsobena odsouváním realizace drobnějších staveb (je pravděpodobné, že mnohé z těchto akcí budou realizovány už v dřívějších letech). f.02.2 Zásobování průmyslovou vodou V karlovarském kraji nejsou nadregionálně významné přivaděče vody pro potřeby průmyslu. Pro rozvojové zóny není vcelku problémem napojit se na stávající systémy dodávky pitné či průmyslové vody. UK-24 Strana 147/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 f.02.3 Odkanalizování a čištění odpadních vod Základním podkladem ke zpracování této části konceptu ÚP VÚC KK byl Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (VRV Praha, 08/04 dále jen Plán rozvoje ), který byl doplněn údaji z dalších podkladových materiálů. Byl zpracován s cílem určit další směr rozvoje kanalizací s výhledem do roku 2015 a obsahuje především: zhodnocení současného stavu odkanalizování ve všech obcích a jejich administrativních částech. Výchozím obdobím je aktuální stav. výpočet produkce odpadních vod návrh potřebných rekonstrukcí objektů kanalizací návrh rozvoje kanalizací s výhledem do roku 2010 let včetně časového harmonogramu, stanovení potřebných investičních nákladů, Plán rozvoje, koncipovaný tak, aby umožňoval pravidelnou aktualizaci dat a textů, předpokládá, že k roku 2010 bude ukončen základní vývoj kanalizací a klade za cíl navrhnout taková opatření, kterými bude dosaženo těchto hlavních záměrů : veškeré aglomerace s populačním ekvivalentem větším než 2 000 obyvatel budou vybaveny sběrným systémem městských odpadních vod městské odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem větším, vstupující do sběrných systémů, budou před vypuštěním podrobeny sekundárnímu nebo jemu ekvivalentnímu čištění vypouštěné vody z čistíren odpadních vod (ČOV) nad 10 000 EO budou splňovat předepsané limity pro dusík a fosfor u kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel, které se nacházejí v pásmech hygienické ochrany těchto zdrojů zajištění přiměřeného čištění městských odpadních vod vstupujících do stávajících sběrných systémů i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel před jejich vypuštěním do povrchových vod návrh rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů přiměřená likvidace odpadních vod v obcích bez sběrných systémů v souladu s rozvojovými záměry kraje přiměřená likvidace odpadních vod v ostatních obcích nevybavených sběrnými systémy stavba kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu Strana 148/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Současný stav Stávající ČOV Způsob nakládání s odpadními vodami (v roce 2002) Na ČOV je napojeno 257 340 obyvatel. Ve všech městech jsou vybudované částečné či kompletní kanalizační systémy. Nejčastěji se jedná o kanalizační sítě jednotné kanalizace, která zajišťuje odvádění nejen splaškových vod ale i dešťových vod. V některých městech je jednotný systém doplněn v okrajových částech systémem splaškové kanalizace. Skupinové kanalizace Přehled skupinových kanalizací (SK) je uveden v následující tabulce (tučně jsou zvýrazněny SK regionálního významu). Podrobnější grafické znázornění je ve výkresové části. UK-24 Strana 149/194

KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 Č.z.: 2403-2006-01 Skupinová kanalizace Provozovatel ČOV Karlovy Vary (+ Březová, Dalovice, Jenišov, Kolová, Vodárny a kanalizace Karlovy Vary a.s. COV Karlovy Vary - Drahovice Otovice, Pila, Sadov) Cheb(+ Františkovy Lázně) CHEVAK Cheb, a.s. ČOV Cheb Sokolov (+ Královské Poříčí, Vodohospodářská ČOV Sokolov Těšovice, Staré Sedlo) společnost Sokolov s.r.o Mariánské Lázně (+ Valy, Velká Hleďsebe) CHEVAK Cheb, a.s. ČOV Mariánské Lázně Kraslice (+ Zelená Hora, Kraslická městská ČOV Kraslice Stříbrná) společnost s.r.o. Chodov (+ Nové Sedlo) Vodárny a kanalizace ČOV Chodov Karlovy Vary a.s. Aš (+ Krásná) CHEVAK Cheb, a.s. ČOV Aš Návrh Předpokládá se, že na ČOV bude napojeno cca 288 000 obyvatel. Nové kanalizační sítě budou realizovány jako oddílné, dešťové vody budou zaúsťovány do recipientů a splaškové odpadní vody budouodváděny kanalizační sítí. Časový plán realizace hlavních opatření Vychází ze stanovení jejich priorit při splnění závazků, ke kterým se Česká republika při-hlásila v rámci přístupových jednání pro vstup do Evropské unie, z definování rozvojových území na podkladě konceptu ÚP VÚC jimž je dána priorita a jsou upřednostňovány v časo-vém plánu výstavby a dále z potřeb rekonstrukce a modernizace současných zařízení. Postup výstavby nových objektů a rekonstrukcí: 1. a) realizace probíhajících nebo připravených akcí a realizace akcí ve vybraných aglomeracích nad 10 000 EO (zařazených do tabulky B Usnesení vlády ČR č.1236 z r. 2002) do roku 2006 b) realizace v aglomeracích s počtem 2 000 10 000 EO do roku 2010 2. a) výstavba nových kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel, nacházejících se v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a v ekologicky citlivém území do roku 2012 Strana 150/194 UK-24

Č.z.: 2403-2006-01 KARLOVARSKÝ KRAJ ÚP VÚC K 06.05 b) výstavba ČOV v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel, které mají vybudovanou kanalizační síť do roku 2014 3. rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů průběžně podle technického stavu 4. výstavba nových kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel, nacházejících se v rozvojových oblastech Karlovarského kraje (ÚP VÚC), které v současnosti nejsou vybaveny vhodným sběrným systémem do roku 2012 5. výstavba nových kanalizací a ČOV v ostatních obcích bez kanalizace a doporučených k výstavbě v PRVKUK do roku 2015 6. výstavba či rekonstrukce kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu do roku 2020 Investiční náklady Kumulace investičních nákladů v letech 2006 a 2009 2010 vyplývá ze závazků České republiky, souvisejících se vstupem do EU. f.02.4 Vodní toky Vodní toky Většina území bývalého chebského okresu náleží do hydrologického povodí řeky Ohře, jižní část do povodí Berounky a Mže. Řada z vodních toků byla zařazena mezi významné vodní toky. Patří mezi ně u následující toky s vodárenskými odběry : Úšovický potok, Střela, Ohře, Libocký potok, Libava (Velká Libava), Bystřina, Rolava, Lomnický potok, Bystřice, Eliášův potok, Plevenský potok a Rokytnice. Teplá, Specifikace záplavových území je obsahem kapitoly e) Limity využití území nadmístního významu, včetně stanovených záplavových území Investiční záměry pro významné úpravy vodních toků nejsou v současné době známy. Je však třeba počítat s tím, že bude nutno realizovat některé akce pro zajištění ochrany proti povodním poté, co bude dokončeno (případně přepracováno) stanovení zátplavových čar povodní a rozhodnuto o stupni ochrany sídel v rámci celokrajské (dosud nezpracované) koncepce. Dále je v území třeba provést řadu akcí pro revitalizaci vodních toků, zejména v úsecích vodních toků (popř. přeložek) s necitlivě provedenou regulací. UK-24 Strana 151/194