Cizinci a jejich uplatnění na trhu práce v Jihomoravském kraji

Cizinci a jejich uplatnění na trhu práce v Jihomoravském kraji Počet cizinců v kraji se za 11 let zdvojnásobil Jihomoravském kraji žilo na konci roku 211 více než 36 tisíc cizinců, což představovalo dvojnásobek stavu zjištěného v roce 21. Počet cizinců v kraji se postupně zvyšoval, v roce 29 dosáhl maxima - téměř 37 tisíc osob. Nástup hospodářské recese a ztížení pracovního uplatnění se projevil i ve snížení počtu cizinců v roce 21. Ovšem počet cizinců s trvalým pobytem se zvyšoval každoročně a více než 17 tisíc cizinců s trvalým pobytem v kraji v listopadu 211 je proti roku 21 počtem trojnásobným. Tab. 1 Počty cizinců v Jihomoravském kraji (k 31. 12.) *) Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR 1996 21 25 26 27 28 29 21 211 Česká republika 199 151 21 794 278 312 321 456 392 315 437 565 432 53 424 291 434 153 Jihomoravský kraj 14 723 17 756 24 234 27 983 32 66 35 619 36 97 35 953 36 386 v tom okresy: Blansko 1 141 1 64 1 433 1 679 1 975 2 177 1 99 1 927 2 51 Brno-město 6 967 9 127 12 365 14 73 17 59 2 76 21 468 21 37 21 435 Brno-venkov 1 255 2 98 5 284 5 728 7 96 6 222 6 17 5 137 5 3 Břeclav 1 478 1 571 1 585 1 751 1 899 2 59 2 54 2 14 2 142 Hodonín 2 427 2 26 1 237 1 37 1 472 1 656 1 727 1 781 1 866 yškov 62 883 1 4 1 196 1 358 1 395 1 518 1 519 1 453 Znojmo 835 987 1 326 1 529 1 747 2 34 2 133 2 178 2 49 *) údaje nezahrnují cizince s platným azylem na území ČR Cizinci tvoří přes tři procenta populace Cizinci se v roce 211 v Jihomoravském kraji na počtu obyvatel podíleli 3,1 % (v roce 21 pouze 1,6 %), ve srovnání s ostatními kraji to byl podíl 7. nejvyšší. rámci ČR podíl cizinců tvořil 4,1 % obyvatel, z krajů byl tento podíl nejvyšší v Hl. m. Praze 12,9 %, naopak ve Zlínském kraji pouze 1,4 %. Převažují muži Zatímco v běžné populaci mezi obyvateli převažují ženy (na konci roku 211 v Jihomoravském kraji 51,1 %), u cizinců je registrována převaha mužů. S postupem času se ale rozdíly v zastoupení snižují. Např. v roce 23 ženy mezi cizinci tvořily v kraji pouze 34,6 %, v roce 29, kdy byl počet cizinců v kraji nejvyšší, už ženy mezi cizinci tvořily 39, % (v roce 211 4, %). Tato skutečnost souvisí především s faktem, že za zaměstnáním či podnikáním přichází především muži. ětšinu tvoří osoby v produktivním věku S tím, že většina cizinců přichází zejména za prací, souvisí i odlišná věková struktura cizinců. Mezi obyvateli Jihomoravského kraje v roce 21 tvořila dětská složka 14,1 % a podíl obyvatel ve věku 65 a více let 16,2 %. Ovšem u cizinců v kraji děti ve věku do 14 let tvořily 7,4 % (v roce 24 6,8 %) a osoby v poproduktivním věku dokonce pouze 2,7 % (v roce 24 2,3 %). Naproti tomu osoby ve věku 25 až 44 let tvořily 55,6 % (v roce 24 56,5 %) celkového počtu cizinců v Jihomoravském kraji. Graf 1 Počty cizinců a jejich podíl na počtu obyvatel v Jihomoravském kraji v letech 21 až 211 počet osob 4 35 3 25 2 15 1 5 17 756 1,6 cizinci celkem z toho s trvalým pobytem podíl cizinců na počtu obyvatel 2 39 1,8 22 668 2, 23 913 24 234 2,1 2,1 27 983 2,5 32 66 2,9 35 619 3,1 36 97 3,2 35 953 36 386 3,1 3,1 5 723 6 116 6 61 8 337 9 237 11 644 13 11 14 353 15 272 16 159 17 22 1, 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 Pramen: ŘSCP M ČR 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 podíl v % 1

Úloha salda migrace Nejvíce cizinců je v Brně O tom, že cizinci v populaci kraje sehrávali ve sledovaném období významnou roli, svědčí údaje o přírůstku či úbytku počtu obyvatel, obsažené v grafu 2. Celkový přírůstek je zde uveden jako výsledek vnitřního a zahraničního stěhování a přirozené měny obyvatel. Je zřejmé, že v letech 23 až 211 sehrává saldo zahraničního stěhování v celkové bilanci počtu obyvatel rozhodující úlohu. Maximální hodnoty saldo zahraničního stěhování dosáhlo v roce 27 a od tohoto roku postupně klesalo. Největší počet cizinců je soustředěn tradičně v Brně-městě, na konci roku 211 to bylo téměř 21 tisíc osob (5,5 % obyvatel). Nejnižší počet cizinců sice byl zaznamenán v okrese yškov (1 433 cizinců, tj. 1,6 % obyvatel), nejnižší podíl cizinců na obyvatelstvu byl ale zjištěn v okrese Hodonín (1 858 cizinců tvořilo 1,2 % obyvatel okresu). Graf 2 Přírůstek/úbytek obyvatel v Jihomoravském kraji v letech 21 až 211 1 7 5 5 2 5 přírůstek/úbytek obyvatel: - vnitřním stěhováním - zahraničním stěhováním - přirozený - celkový 2 3 435 763 1 739 657 1 91 118 3 511 2 25 8 67 597 7 971 4 922 1 934 6 612 483 2 515 1 564 4 562 1 532 1 474 2 946 168 1 58 938 2 686-2 5-5 -613-85 -2 41-3 54-829 -1 894-2 721-573 -2 99-143 -939-873 -91-1 151-155 -1 296-244 -6 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 Nejvíce je Ukrajinců Z hlediska složení cizinců podle státního občanství v Jihomoravském kraji patří k nejpočetnějším občané Slovenska, Ukrajiny, ietnamu, Ruska a Polska. Ovšem zatímco ještě v roce 23 bylo mezi cizinci nejvíce Slováků, od roku 24 mezi nimi převažují občané Ukrajiny. Tab. 2 Pracující cizinci podle postavení v zaměstnání v Jihomoravském kraji (k 31. 12.) Pramen: MPS, MPO ČR 1996 21 25 26 27 28 29 21 211 pracující cizinci evidovaní na úřadech práce Česká republika 143 246 13 652 151 736 185 75 24 242 284 551 23 79 215 367 217 862 Jihomoravský kraj 15 346 11 165 13 689 18 59 21 938 29 524 26 281 26 398 2 25 v tom okresy: Blansko 892 797 1 252 1 518 1 873 1 479 1 67 978 1 57 Brno-město 7 23 5 91 7 839 11 812 13 616 2 571 19 397 19 955 13 877 Brno-venkov 954 412 975 1 34 2 31 3 2 122 1 625 1 585 Břeclav 2 791 1 965 1 51 1 584 1 876 1 839 1 748 1 765 1 599 Hodonín 2 635 1 554 1 177 1 368 1 317 1 359 1 174 1 26 1 247 yškov 465 31 557 579 612 52 37 389 392 Znojmo 46 226 379 425 613 774 466 426 448 pracující cizinci s platným živnostenským oprávněním Česká republika 45 499 64 67 246 65 722 68 785 77 158 87 753 9 983 93 59 Jihomoravský kraj 2 194 4 662 5 783 5 662 5 91 6 85 6 922 7 918 9 2 v tom okresy: Blansko 245 216 191 21 25 223 236 259 28 Brno-město 94 2 751 3 19 3 11 3 53 3 92 3 564 4 286 5 22 Brno-venkov 173 6 991 1 38 1 139 1 19 1 223 1 352 1 547 Břeclav 186 383 415 389 44 475 521 559 554 Hodonín 256 268 318 318 317 329 364 391 398 yškov 228 182 345 365 371 44 536 575 57 Znojmo 166 262 333 34 376 417 478 496 514 Cizinci přichází Bylo již uvedeno, že převážná část cizinců přichází do ČR a taktéž do Jihomoravského kraje za zaměstnáním. Na konci roku 211 bylo v Jihomoravském 2

... za prací, třetina z nich podniká Pokles počtu cizinců v pozici zaměstnanců Třetí nejvyšší počet zaměstnaných cizinců mezi kraji kraji zaměstnáno 29,2 tisíc cizinců. Z tohoto počtu bylo 2,2 tisíc zaměstnaných cizinců v evidenci úřadů práce (69,2 %), tedy v postavení zaměstnanců, a 9, tisíc zaměstnaných cizinců podnikalo s platným živnostenským oprávněním (3,8 %). Počet zaměstnaných cizinců se meziročně snížil o 5 19 osob, tj. o 14,9 %. Proti roku 28, kdy byl zaznamenán nejvyšší počet zaměstnaných cizinců, se stav snížil o 6 42 osob, tj. o 18, %. Postupný pokles počtu byl ovšem zaznamenán pouze na straně zaměstnaných cizinců evidovaných úřady práce, snížení o 9 319 osob proti maximu v roce 28 představovalo v relativním vyjádření téměř třetinový pokles (o 31,6 %). Naproti tomu počet zaměstnaných cizinců s platným živnostenským oprávněním se v Jihomoravském kraji pravidelně zvyšoval již od roku 27. ČR bylo na konci roku 211 evidováno téměř 311 tisíc zaměstnaných cizinců, největší část z nich byla v Hlavním městě Praze (11,6 tisíc), naopak nejméně v Kraji ysočina (5,8 tisíc). Počet cizinců pracujících v Jihomoravském kraji byl mezi kraji 3. nejvyšší a tvořil 9,4 % republikového celku. Nejvyšší podíl podnikatelů mezi zaměstnanými cizinci byl zjištěn v Karlovarském kraji, a to 6,4 %, v Moravskoslezském kraji bylo naproti tomu 77,3 % zaměstnaných cizinců v pozici zaměstnanců, tedy evidovaných na úřadech práce. Graf 3 Pracující cizinci v Jihomoravském kraji v letech 21 až 211 4 35 3 25 2 15 pracující cizinci celkem pracující cizinci evidovaní na úřadech práce pracující cizinci s živnostenským oprávněním 19 472 15 827 15 83 13 5 13 467 24 252 27 839 35 69 33 23 34 316 29 27 1 5 11 165 4 662 8 626 4 424 8 675 4 792 9 97 5 113 13 689 5 783 18 59 5 662 21 938 5 91 29 524 6 85 26 281 6 922 26 398 7 918 2 25 9 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 Pramen: MPO, MPS Struktura cizinců v postavení zaměstnanců U počtu pracujících cizinců evidovaných na úřadech práce je podstatné jejich podrobnější členění, jež je obsahem tabulky 3. Z údajů je zřejmé, že jak v ČR, tak i v Jihomoravském kraji, byl pokles počtu zaměstnaných cizinců evidovaných na úřadech práce v posledních 3 letech zaznamenán pouze u kategorie evidovaných na úřadech práce s platným povolením k zaměstnání. Jak je uvedeno v metodické části, se vstupem ČR do EU nepotřebují povolení k zaměstnání občané členských zemí, stejně tak ho nepotřebují cizinci s trvalým pobytem v ČR. Tab. 3 Pracující cizinci evidovaní úřady práce podle typu evidence (k 31. 12.) Pramen: MPS ČR 25 26 27 28 29 21 211 Česká republika Evidovaní na úřadech práce 151 736 185 75 24 242 284 551 23 79 215 367 217 862 v tom: s platným povolením k zaměstnání 55 21 61 452 85 351 128 934 73 714 49 244 36 792 informace - cizinci z třetích zemí v post. zaměstnanců 2 659 6 777 1 14 14 516 17 68 22 126 26 51 informace - občané EU/EHP/ESO v post. zaměstnanců 93 867 116 846 144 751 141 11 139 315 143 997 154 56 Jihomoravský kraj Evidovaní na úřadech práce 13 689 18 59 21 938 29 524 26 281 26 398 2 25 v tom: s platným povolením k zaměstnání 4 225 6 432 6 636 13 332 1 221 9 24 2 17 informace - cizinci z třetích zemí v post. zaměstnanců 134 474 76 1 85 1 347 1 696 2 44 informace - občané EU/EHP/ESO v post. zaměstnanců 9 33 11 684 14 542 15 17 14 713 15 462 16 54 3

Převaha občanů z členských zemí EU Ještě v roce 21 tvořil v Jihomoravském kraji počet zaměstnaných cizinců v evidenci úřadů práce s platným povolením k zaměstnání 35, % z počtu evidovaných úřady práce. roce 211 se jejich počet snížil o tři čtvrtiny (o 77,2 %) na 2 17 osob a podíl na celku se snížil na 1,4 %. Počet zaměstnaných cizinců s trvalým pobytem (informace - cizinci z třetích zemí v postavení zaměstnanců) sice v roce 211 tvořil pouze 1,1 %, jejich počet ovšem meziročně vzrostl o pětinu (o 2,5 %) na 2 44 osob. Od roku 25 je tento počet patnáctinásobný. Nadpoloviční většinu zaměstnaných cizinců v evidenci úřadů práce v letech 25 až 211 vždy tvořili občané členských zemí EU (informace - občané EU/EHP/ESO v postavení zaměstnanců). Jejich počet se s výjimkou roku 29 každoročně zvyšoval a v roce 211 tvořili 79,5 % zaměstnaných cizinců v evidenci úřadů práce. Tab. 4 Pracující cizinci v Jihomoravském kraji podle státního občanství (k 31. 12.) Pramen: MPS, MPO ČR 25 26 27 28 29 21 211 Evidovaní na úřadech práce 13 689 18 59 21 938 29 524 26 281 26 398 2 25 z toho podle státního občanství: Slovensko 8 511 1 515 11 898 1 862 11 761 12 325 12 655 Ukrajina 3 328 4 854 5 257 2 58 8 599 8 31 2 18 Polsko 268 496 543 486 566 586 637 ietnam 19 77 165 4 145 146 9 Rusko 42 12 17 87 185 219 224 S platným živnostenským oprávněním 5 783 5 662 5 91 6 85 6 922 7 918 9 2 z toho podle státního občanství: Slovensko 987 1 1 1 73 1 152 1 225 1 295 1 36 Ukrajina 1 895 1 915 1 971 1 77 1 969 2 862 4 18 Polsko 11 13 11 11 97 99 12 ietnam 1 56 1 433 1 539 1 832 2 251 2 141 1 922 Rusko 72 66 64 71 7 78 85 Změny u pracujících z Ukrajiny Z hlediska státního občanství mezi zaměstnanými cizinci evidovanými úřady práce na konci roku 211 v Jihomoravském kraji převládali Slováci (62,6 %), mezi zaměstnanými cizinci s platným živnostenským oprávněním měli nejvyšší zastoupení občané Ukrajiny (44,6 %). Ovšem právě u Ukrajinců byly zaznamenány nejvýraznější meziroční změny v počtech. U evidovaných úřady práce se počet Ukrajinců snížil o tři čtvrtiny (tuto změnu lze ztotožnit se změnou počtu zaměstnaných cizinců v evidenci úřadů práce s platným povolením k zaměstnání), naopak u osob v pozici podnikatelů byl zaznamenán jejich 4% nárůst. Graf 4 Uchazeči o zaměstnání podle MPS a pracující cizinci v Jihomoravském kraji v letech 21 až 211 7 6 64 89 65 762 66 557 63 692 65 944 69 342 62 722 5 4 3 2 1 55 393 15 827 3 734 13 5 2 923 uchazeči o zaměstnání pracující cizinci celkem volná pracovní místa 13 467 3 146 15 83 3 459 19 472 5 834 55 23 24 252 7 99 44 239 43 63 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 Pramen: MPO, MPS 27 839 13 725 35 69 8 253 33 23 3 4 34 316 2 955 29 27 2 775 Pracující cizinci z třetích zemí tvoří pouze zlomek Příliv cizinců bývá veřejností často vnímán negativně. ýjimkou nebývají názory, že cizinci domácím berou práci a přispívají k růstu nezaměstnanosti. K tomuto lze uvést několik údajů. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil v roce 211 tvořilo pracovní sílu v ČR 5 257,6 tisíc osob. Zaměstnaní cizinci (evidovaní na úřadu práce či podnikající), jichž bylo v ČR 31,9 tisíc, tak tvořili 5,9 % pracovní síly. Odpočteme-li z počtu zaměstnaných cizinců cizince podnikající, dále pracující cizince s trvalým 4

pracovní síly v ČR i v Jihomoravském kraji pobytem a zaměstnané občany členských zemí EU (ti mají na trhu práce stejné postavení jako občané ČR), pak počet zaměstnaných cizinců v evidenci úřadů práce s platným povolením k zaměstnání tvoří pouze,7 % pracovní síly. Obdobně v Jihomoravském kraji pracovní sílu v roce 211 tvořilo 572,5 tisíc osob. Zaměstnaných cizinců bylo celkem 29,2 tisíc osob, tvořili tak 5,1 % pracovní síly. Zaměstnaní cizinci v evidenci úřadů práce s platným povolením k zaměstnání v kraji tvořili pouze,4 % pracovní síly. Graf 5 Měsíční počty uchazečů o zaměstnání a zaměstnaných cizinců v Jihomoravském kraji v letech 27 až 211 zaměstnaní cizinci (tis. osob) 8 7 6 5 4 3 2 1 počet uchazečů o zaměstnání (měsíční počet) zaměstnaní cizinci v evidenci ÚP (měsíční počet) zaměstnaní cizinci s živnost. opr. (roční počet) I I I I I 8 7 6 5 4 3 2 1 počet uchazečů o zaměstnání (tis. osob) 27 28 29 21 211 Pramen: MPS, MPO Růst počtu nezaměstnaných, pokles počtu zaměstnaných cizinců krizovém roce 29 se v Jihomoravském kraji podle evidence MPS zvýšil počet uchazečů o zaměstnání meziročně o 22 881 osob, na druhé straně počet volných pracovních míst poklesl o 5 213. Počet zaměstnaných cizinců poklesl pouze o 2 46. Prakticky až v roce 211 se v kraji plně projevila opatření na ochranu trhu práce před zaměstnáváním cizinců třetích zemí, přesto počet uchazečů o zaměstnání dosáhl téměř 63 tisíc osob. Graf 6 Pracující cizinci a uchazeči o zaměstnání podle krajů k 31. 12. 211 8 7 6 5 pracující cizinci evidovaní na ÚP pracující cizinci s živn. oprávněním uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa 4 3 2 1 Pramen: MPO, MPS Aktivizace volné pracovní síly I když v důsledku hospodářské krize vzrostla nezaměstnanost, nebylo možno některé volné pozice obsadit. Snahou úřadů práce je podpořit zaměstnanost a aktivizovat volné pracovní síly z řad evidovaných uchazečů o zaměstnání. Problémem zůstává převzdělanost uchazečů o práci, na konci roku 211 např. v kraji mělo 33 % uchazečů o zaměstnání nejméně maturitu. Na nabídkové straně trhu práce tak chybí především řemeslníci i méně kvalifikovaní pracovníci. Úřady práce je posuzována nezbytnost vydání povolení k zaměstnání na volné pracovní místo, u nějž zaměstnavatel požaduje nižší stupeň kvalifikace. Tato místa jsou často obsazována zahraničními zaměstnanci, s nimiž bude zřejmě nutno počítat i v budoucnosti. 5

Počet pracujících cizinců z třetích zemí se vyrovnal počtu volných míst Češi pracující v cizině Jako doplnění vztahu zaměstnanosti cizinců a počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce je uveden graf 6 s údaji za kraje ČR ke konci roku 211. Je zřejmé, že v Čechách byli pracující cizinci soustředěni především v Hl. m. Praze a ve Středočeském kraji, na Moravě pak v Jihomoravském kraji. Počty uchazečů o zaměstnání ve všech krajích s výjimkou Hl. m. Prahy přesahovaly počty zaměstnaných cizinců. Je však třeba znovu uvést, že v rámci ČR pracovalo na základě platného povolení k zaměstnání pouze 36,8 cizinců, ovšem uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce bylo celkem 58,5 tisíc. Navíc téměř 36 tisíc pracovních míst zůstalo na konci roku neobsazeno. Údaje o zaměstnanosti cizinců v ČR, pocházející z podkladů MPS a MPO ČR, v podrobném členění a v relativně dlouhém časovém období zahrnují počty legálně zaměstnaných cizinců. Na druhé straně ovšem chybí věrohodné informace o počtech občanů ČR zaměstnaných v zahraničí. Metodická část Podle ustanovení zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců se cizincem rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Jinak řečeno za cizince jsou v České republice považovány osoby s jiným než českým státním občanstvím, osoby bez státního občanství a rovněž osoby s více občanstvími, z nichž žádné není státním občanstvím ČR. Jsou rozlišovány následující kategorie a typy pobytu cizinců: 1) Občané zemí EU, EHP (Norska, Islandu a Lichtenštejnska) a Švýcarska (zkráceně občané EU ) a jejich rodinní příslušníci pobývají na území ČR na základě: povolení k přechodnému pobytu, jedná se o nárokové povolení nebo spíše o potvrzení o pobytu, které by mělo ulehčit občanům EU jednání s úřady, pobyt v ČR v rámci tohoto povolení se započítává do doby rozhodné pro žádost o povolení k trvalému pobytu povolením k trvalému pobytu, občan EU získá povolení k trvalému pobytu po 5 letech nepřetržitého přechodného pobytu bez dalších podmínek; pokud je na území zaměstnán a pobývá zde nepřetržitě po dobu nejméně 3 let; jestliže je rodinným příslušníkem státního občana ČR, který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu EU, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území. 2) Občané zemí mimo EU (zkráceně občané třetích zemí ) pobývají v ČR: krátkodobě (obecně do 9 dnů) bez víz - občané těch zemí, se kterými má ČR uzavřenou dohodu o bezvízovém styku krátkodobě na základě krátkodobých víz do 9 dní - občané těch zemí, se kterými nemá ČR uzavřenou dohodu o bezvízovém styku na základě víz nad 9 dní, vízum tohoto typu nově nelze prodloužit. Maximální platnost tohoto víza je jeden rok; navazuje na něj povolení k dlouhodobému pobytu povolení k dlouhodobému pobytu, jedná se o povolení navazující na víza nad 9 dní, vydává se na dobu jednoho roku a po uplynutí této lhůty je lze prodloužit na základě povolení k trvalému pobytu, o trvalý pobyt lze požádat obecně za 5 let nepřetržitého pobytu na vízum nad 9 dní nebo povolení k dlouhodobému pobytu v ČR bez dalších podmínek nebo; po 4 letech nepřetržitého pobytu, a to cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany; po 2,5 letech, pokud jde o úspěšné absolventy pilotního projektu MPS "ýběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků"; bez ohledu na délku předchozího pobytu, pokud o trvalý pobyt žádá za účelem soužití se svým rodinným příslušníkem, který je občanem ČR s trvalým pobytem v ČR nebo v případě humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. 3) Cizinci bez ohledu na hranice EU registrovaní žadatelé o azyl cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany. Jedná se o opatření při hromadném exodu v důsledku ozbrojeného konfliktu, živelné pohromy nebo soustavného porušování lidských práv v zemi původu, které by mělo chránit exulanty a poskytnout jim dočasné útočiště do doby odeznění kritické situace. Cizinci podléhající dočasné ochraně a strpění jsou Cizineckou policií vedeni a vykazováni v rámci povolení k dlouhodobému pobytu. 6

Údaje za celkovou zaměstnanost cizinců vycházejí ze dvou oddělených evidencí: 1) Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, resp. Správy služeb zaměstnanosti, která shromažďuje údaje vycházející z evidencí úřadů práce, a to údaje o: informace o nástupu občanů EU/EHP a Švýcarska k výkonu práce informací o nástupu cizinců s trvalým pobytem z ostatních zemí k výkonu práce vydaných platných povolení k zaměstnání cizinců 2) Ministerstva průmyslu a obchodu, poskytujícího data za: cizince s platným živnostenským oprávněním evidenci cizinců v postavení zaměstnanců došlo k významným změnám s ohledem na vstup ČR do EU. Byla sloučena evidence občanů Slovenska s ostatními cizinci zaměstnanci a bylo nově utvořeno výše uvedené členění evidence úřadu práce. Z hlediska podmínek pro zaměstnávání se tak rozlišují tři kategorie cizinců, jejichž právní režim je upraven odlišně. Jde o cizince: občany členských států EU, EHP a Švýcarska a jejich rodinné příslušníky. Tito občané mají v pracovněprávních vztazích v České republice stejné právní postavení, jako občané ČR a nepotřebují povolení k zaměstnání a mají právo pobytu po dobu jeho trvání. Zaměstnavatel hlásí na úřad práce informaci o nástupu občanů EU/EHP a Švýcarska k výkonu práce s trvalým pobytem na základě povolení k pobytu na území České republiky. Své postavení dokládají tito cizinci po dosažení patnácti let věku průkazem o povolení k pobytu vydaným Policií ČR. Na tyto cizince se pohlíží při zaměstnávání jako na státní občany ČR, nepotřebují povolení k zaměstnání a s výjimkou některých povolání, kde zákon vyžaduje státní občanství (např. státní služba), nejsou při volbě zaměstnání omezeni. Zaměstnavatel hlásí na úřad práce informaci o nástupu cizinců s trvalým pobytem z ostatních zemí k výkonu práce občany ze třetích států. Tito cizinci potřebují pro přijetí do zaměstnání, jakož i po celou dobu zaměstnání v České republice povolení k zaměstnání od příslušného úřadu práce. ýjimka je v případech, kdy je jiná úprava provedena mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána. Tito cizinci potřebují rovněž povolení k pobytu za účelem zaměstnání. Zaměstnavatel hlásí na úřad práce počet vydaných platných povolení k zaměstnání cizinců. Další i informace najdete na stránkách ČSÚ v kapitole Cizinci 7