Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie Toxické látky v rostlinách Bakalářská práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Lucie Grofová B1407 Chemie Biologie se zaměřením na vzdělání Chemie se zaměřením na vzdělání Vedoucí práce: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Hradec Králové červen 2015

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Zadání bakalářské práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Lucie Grofová B1407 Chemie Biologie se zaměřením na vzdělávání Chemie se zaměřením na vzdělávání Název práce: Název práce AJ: Cíl a metody práce: Garantující pracoviště: Vedoucí práce: Oponent: Toxické látky v rostlinách Toxic substances in plants V rámci této bakalářské práce budou sepsány a charakterizovány toxické látky vyskytující se u vyšších rostlin. Dále zde bude zpracováno, jaké otravy dané toxické látky způsobují a jaký mají projev či vliv na zdraví člověka. Bakalářská práce bude zpracována formou literární rešerše na základě doporučené odborné literatury (Přírodní toxiny a jedy - V. Hrdina, R. Hrdina, V. Měrka, L. Jahodář, Z. Martinec; Rostliny způsobující otravy a alergie - J. Baloun, L. Jahodář; Farmakobotanika - L. Jahodář). Také budou využity odborné internetové databáze (např. Web of Science, atd.), kde budou vybrány články za období 2010-2015. Cílem bakalářské práce je podat přehled toxických látek v rostlinách a jejich dopad na zdraví člověka. katedra biologie Přírodovědecké fakulty UHK doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. doc. RNDr. František Malíř, Ph.D. Datum zadání práce: 9. 12. 2013 Datum odevzdání práce: 30. 6. 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem v seznamu použité literatury uvedla všechny prameny, z kterých jsem vycházela. V Hradci Králové dne Lucie Grofová

Poděkování: Touto cestou bych ráda poděkovala paní doc. PharmDr. Lence Tůmové, CSc. za její ochotu, odborný dohled, cenné rady a laskavý a vstřícný přístup při vedení mé bakalářské práce. Zároveň děkuji i za pomoc při získávání potřebných informací.

Anotace GROFOVÁ, L. Toxické látky v rostlinách. Hradec Králové, 2015. Bakalářská práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové. Vedoucí bakalářské práce doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. 60s. V rámci této bakalářské práce budou sepsány a charakterizovány toxické látky vyskytující se u vyšších rostlin. Dále zde bude zpracováno, jaké otravy dané toxické látky způsobují a jaký mají projev či vliv na zdraví člověka. Bakalářská práce bude zpracována formou literární rešerše na základě doporučené odborné literatury (Přírodní toxiny a jedy - V. Hrdina, R. Hrdina, V. Měrka, L. Jahodář, Z. Martinec; Rostliny způsobující otravy a alergie - J. Baloun, L. Jahodář; Farmakobotanika - L. Jahodář). Také budou využity odborné internetové databáze (např. Web of Science, atd.), kde budou vybrány články za období 2010-2015. Cílem bakalářské práce je podat přehled toxických látek v rostlinách a jejich dopad na zdraví člověka. Klíčová slova jedovatá látka, fytotoxikologie, první pomoc, jed, intoxikace, dávka, otrava

Annotation GROFOVÁ, L. Toxic substances in plants. Hradec Králové, 2015. Bachelor Thesis at Faculty of Science University of Hradec Králové. Thesis Supervisor: Assoc. Prof. PharmDr. Lenka Tůmová, PhD. 60p. The toxic substances occurring in higher plants will be introduced and characterized in the context of this bachelor thesis. There will be also processed the toxic effect of these substances and their manifestation on human health. The bachelor thesis will be elaborated in the form of a literature review on the basis of recommended scientific literature (Natural toxins and poisons - V. Hrdina, R. Hrdina, V. Měrka, L. Jahodář, Z. Martinec; Plants causing poisoning and allergies - J. Baloun, L. Jahodář; Pharmacobotany - L. Jahodář). The Professional Internet databases will be also used (e.g. Web of Science, etc.) where the articles will be selected for the period 2010-2015. The aim of bachelor thesis is to provide an overview of toxic substances in plants and their impact on human health. Keywords toxic substance, phytotoxicology, first aid, poison, intoxication, dose, poisoning

Obsah Úvod... 10 1 Toxikologie... 11 1.1 Základní pojmy používané v toxikologii... 11 1.2 Otrava... 12 2 Toxikokinetika... 13 2.1 Absorpce... 13 2.2 Distribuce... 13 2.3 Biotransformace... 13 2.4 Exkrece... 14 3 Působení rostlinných jedů na organismus... 15 4 Rostlinné jedy... 17 4.1 Alkaloidy... 17 4.1.1 Alkaloidy chinolizidinové... 17 4.1.2 Alkaloidy piridinové a piperidinové... 17 4.1.3 Alkaloidy isochinolinové... 18 4.1.4 Alkaloidy indolové... 18 4.1.5 Alkaloidy steroidní... 18 4.1.6 Alkaloidy tropanové... 18 4.1.7 Alkaloidy terpenické... 18 4.2 Glykosidy... 18 4.2.1 Kyanogenní glykosidy... 19 4.2.2 Kardioaktivní glykosidy... 19 4.2.3 Saponiny... 19 4.3 Lignany... 19 4.4 Terpeny... 19 4.5 Toxické aminokyseliny... 20 4.6 Rostlinné kyseliny... 21 4.7 Proteiny a peptidy (toxalbuminy)... 21 4.8 Nitrosloučeniny... 21 5 Prevence a první pomoc... 22 5.1 Metody extrakorporální eliminace toxické látky z organismu... 23

5.1.1 Peritoneální dialýza... 23 5.1.2 Hemodialýza... 23 5.1.3 Hemoperfuze... 23 5.1.4 Výměna krevní transfuze a plazmaferéza... 24 5.1.5 Orthotopická transplantace jater... 24 6 Speciální část... 25 6.1 Rostliny obsahující toxické alkaloidy... 25 6.2 Rostliny obsahující toxické glykosidy... 36 6.3 Rostliny obsahující toxické terpeny... 47 6.4 Rostliny obsahující toxické kyseliny... 49 6.5 Rostliny obsahující toxické proteiny a peptidy (toxalbuminy)... 52 Diskuze... 53 Závěr... 55 Seznam literatury a internetových zdrojů... 56

Seznam použitých zkratek aj. atd. cca CNS dých. GIT HCN např. NS popř. př. TS TÚ tzv. vazomot. a jiné a tak dále circa (přibližně) centrální nervová soustava dýchacího gastrointestinální trakt kyanovodík například nervová soustava popřípadě příklad trávicí soustava trávicí ústrojí takzvaný vazomotorického

Úvod Tématem bakalářské práce jsou toxické látky v rostlinách. Jak všichni víme, kontakt mezi člověkem a rostlinami je tu už od pradávna. Člověk rostliny dlouhá léta využívá jako zdroj potravy, zdroj léčivých látek, krmivo pro zvířata, ale také jako zdroj jedů [1]. I v dnešní době se můžeme setkat s velkým množstvím otrav způsobených rostlinami. Velkou část těchto otrav tvoří sice otravy způsobené houbami, nicméně i otravy vyššími rostlinami nejsou zanedbatelné. Zvláště v případě dětí, které láká nejen barva plodů, ale může dojít i k jejich záměně (př. lesní plody) [1]. Netýká se to pouze dětí, ale také dospělých, kde bývá otrava velmi často způsobena lidskou neopatrností a neinformovaností. Proto je důležité, aby široká veřejnost byla neustále informována o nových poznatcích týkajících se toxických látek. Rostliny obsahující jedovaté látky by se v žádném případě neměly vysazovat v okolí dětských hřišť, v parcích, zahradách mateřských či základních škol. I přesto se některé rostliny na těchto prostranstvích stále objevují [1]. Fyziologicky účinné látky nacházející se v rostlinách mají vliv nejen na lidský organismus, ale také na organismus živočišný. Rostliny můžeme rozdělit na léčivé a jedovaté. Ovšem žádnou ostrou hranici mezi léčivými a jedovatými rostlinami nelze stanovit, neboť z některých prudce jedovatých rostlin můžeme získávat cenné účinné látky. Vždy záleží na velikosti dávky [1]. Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o toxických látkách vyskytujících se u vyšších rostlin. Jednotlivé rostliny budou seskupeny do tabulek dle typu toxické látky (např. rostliny obsahující toxické alkaloidy, atd.). U rostliny bude uveden její latinský název a čeleď, do níž patří (česky i latinsky). Dále tu budou uvedeny toxické látky, klinický projev intoxikace a první pomoc. Hlavním zdrojem informací pro tuto práci byly doporučené odborné knihy, ale také odborné internetové databáze, kde byly využívány články v rozsahu let 2010 2015. 10

1 Toxikologie Toxikologie je vědní obor, jehož hlavním záměrem je studium toxických účinků chemických látek a jejich komponent na živý organismus [2], tedy nauka o jedech a jejich působení na živé organismy [3]. Pojem toxikologie pochází z řeckých slov toxikon = jed a logos = nauka, učení. Toxikologie je členěna na několik odvětví - kritériem členění je její zaměření [4]. Samostatnou část z toxikologie tvoří toxikologie jedovatých rostlin, tedy fytotoxikologie [3]. Toxikologie určuje způsob, rozsah a podmínky účinku jedu, ale zároveň se zde stanovují zásady prevence, diagnostiky a různé způsoby léčby. Toxikologie je úzce spjata se základními klinickými obory, mezi které patří např. farmakologie a klinická farmakologie [2]. 1.1 Základní pojmy používané v toxikologii Přírodní toxiny neboli chemické látky (biologického původu), jsou produkované jak jednobuněčnými, tak i mnohobuněčnými organismy, např. ve speciálních žlázách, pletivech a tkáních [5]. Jedy některých rostlin a jejich toxické vlastnosti byly využívány k různým účelům již kdysi dávno v lidských dějinách. Hlavním důvodem, proč se toxiny (jedy) zapsaly do dějin, bylo jejich využívání k záměrnému odstranění nechtěných soků, popř. k sebevraždám [5]. Jedovatá rostlina je taková rostlina, která po požití nebo vniknutí do těla poraněním, způsobí poruchu zdraví neboli otravu člověka [6]. Obsah jedovatých látek v jednotlivých orgánech rostliny je různý, mění se např. dle stáří rostliny, ročního období, i během dne [1]. Pojmem toxická látka čili jed označujeme různé látky, které jsou vpraveny do organismu, popř. pouze na organismus působí prostřednictvím svých chemických či fyzikálních vlastností, čímž dojde k poškození organismu, popř. až ke smrti [3]. Toxicita (škodlivost) je vlastnost látky, která vyvolává otravu [4]. Toxicita dané chemické látky je závislá především na její dávce. Jelikož některé látky jsou toxické již při velmi malém množství, např. botulinotoxin, naopak jiné látky až při větším množství, např. chlorid sodný, etylalkohol [7]. Minimální množství jedu se označuje jako dávka toxická. Pokud dojde ke zvýšení této toxické dávky, může nastat smrt a tato dávka se označuje jako dávka smrtelná. Rychlost projevení příznaků otravy závisí především na velikosti dávky. Například dostane-li se do těla dostatečně velká dávka jedu, otrava nastává ihned [3,8]. Toxikóza, tímto pojmem se označuje patologický stav, jež byl zapříčiněn látkou, která má škodlivý vliv na lidský organismus [2]. 11

Toxoid je uměle upravený toxin, což je látka zbavená škodlivých účinků, avšak se zachovalou tvorbou protilátek. Mezi nejběžnější toxoidy patří např. toxoid tetanu a záškrtu [2]. Expozice je chápána jako vystavení živého organismu účinku chemické látky, při níž dojde k průniku do vnitřních částí organismu. [9] Gastrointestinální trakt, plíce a kůže jsou nejčastějším místem, kde dochází k expozici. Dle délky trvání rozdělujeme expozici na akutní jednorázovou, která trvá obvykle 24 hodin. Druhým typem je opakovaná expozice neboli opakované působení toxické látky, např. subakutní toxicita, subchronická toxicita a chronická toxicita [7]. 1.2 Otrava Pokud se jed dostane do organismu, jeho působení se projevuje změnou funkce orgánů, čímž dojde ke vzniku otravy (= intoxikace). Otrava je charakterizována jako výsledek vzájemného působení organismu a škodlivých látek [3]. Dle vzniku a průběhu dělíme otravu na akutní a chronickou. Akutní otrava nastává po požití velké dávky jedu a příznaky se projevují velmi brzo (řádově minuty, popř. hodiny). K akutní otravě dochází velmi často např. při sebevraždách či při používání chemikálií v zaměstnání [1,3,10]. Chronická otrava nastává během opakovaného požívání malých dávek jedu. Tyto malé dávky nejsou pro organismus toxické, nicméně dochází k jejich hromadění v těle a příznaky se projevují po delší době [1,3]. 12

2 Toxikokinetika Osud toxické látky v organismu, toxikokinetika, zahrnuje její kvantifikaci v organismu v průběhu absorpce, distribuce, biotransformace a exkrece. [11] Po vstupu (absorpci) jedu do organismu probíhají zbývající tři děje součastně [2]. 2.1 Absorpce Děj, při kterém látka vstupuje z místa podání či kontaktu s organismem do krevního řečiště. Do krevního řečiště se většina látek dostane pomocí trávicího traktu, plícemi či kůží [2,11]. Absorpce trávicím traktem může nastat v ústní dutině, v žaludku, v tenkém i tlustém střevě, ale i v konečníku. Ovšem největší podíl látek se absorbuje v tenkém střevě z důvodů velké absorpční plochy i vysokého prokrvení. Vstřebávání se odehrává nejčastěji prostřednictvím difúze a zároveň zde již probíhá i biotransformace [2,11]. Faktory, které ovlivňují absorpci toxické látky, jsou např. fyzikálně-chemické vlastnosti dané látky, věk, rychlost vyprazdňování obsahu žaludku, ale i velikost povrchu jednotlivých částí trávicího traktu [11]. K absorpci prostřednictvím plic dochází velmi často např. při průmyslové výrobě či při otravách oxidem uhelnatým. Daná toxická látka se nachází ve formě plynů, páry, aerosolu, či lehce prchavé kapaliny [11]. Pokud nedojde k poranění kůže, je absorpce kůží minimální. Kůže totiž poskytuje výbornou bariéru vůči většině toxických látek [2]. Toxické látky, které se mohou vstřebat prostřednictvím kůže, jsou např. nervové plyny či insekticidy [11]. 2.2 Distribuce Proces, při němž dochází k rozptýlení toxické látky z krve do tkání. Nejdříve dojde k rozptýlení toxické látky do plic, srdce, jater, ledvin či mozku, později do ostatních tkání [2]. Toxické látky bývají velmi často distribuovány za pomoci pasivní difúze. Nejvíce toxických látek bývá nahromaděno v játrech či ledvinách. Hematoencefalitická bariéra brání distribuci toxické látky do mozku, nicméně není bariérou zcela stoprocentní [2,11]. 2.3 Biotransformace Biochemické, nejčastěji enzymatické procesy, které mění lipofilní látky na látky méně lipofilní, tj. více rozpustné ve vodě. [2,11] Toxické látky se následně dostávají z organismu nejčastěji činností ledvin [2]. 13

2.4 Exkrece Nejdůležitějším orgánem vylučujícím toxiny a jedy (resp. jejich metabolity) do zevního prostředí jsou ledviny. [2] Druhý nejdůležitější způsob vylučování toxické látky probíhá prostřednictvím stolice [2,11]. Mezi méně významné způsoby exkrece z hlediska kvantitativního patří vylučování potem, slinami, slzami či mlékem [2]. Mezi nejdůležitější mechanismy, jež se uplatňují při exkreci ledvinami, patří globulární filtrace, pasivní zpětná difúze, aktivní sekrece a reabsorpce. Látky původní, ale i jejich metabolity mohou být z organismu vyloučeny žlučí [2]. Při exkreci potem, může dojít k zánětům kůže. Exkrece mlékem má velký význam především pro kojence, neboť látky se dostávají do mléka prostou difúzí. Mléko je o něco kyselejší než plazma, takže se v něm hromadí bazické látky. Zároveň mléko obsahuje 4 % tuku, což umožňuje hromadění lipofilních látek, jako jsou např. polychlorované bifenyly [2]. 14

3 Působení rostlinných jedů na organismus Lidský organismus je soustava integrovaných činností mnoha odlišných systémů. Jestliže dojde vlivem toxické látky k poškození jednoho z těchto systémů, může dojít ke smrti člověka. [6,12] Reakce na jed je specifická u každého člověka, neboť závisí na citlivosti jeho organismu k dané toxické látce. Zároveň také závisí na stavu organismu či jeho stáří. Například mladý organismus se velmi rychle regeneruje ze stavu intoxikace, zatímco starší organismus je mnohem náchylnější [12]. Podle příznaků otravy v rámci jednotlivých ústrojí lidského organismu, lze ve většině případů stanovit diagnózu [3]. Rostlinné jedy postihují jednotlivé systémy v organismu. Jed může působit buď na jeden systém, nebo může dojít k poškození více systémů [13]. V rámci nervového systému dochází nejčastěji k poškození autonomního systému, což se projeví vznikem disharmonie parasympatiku, který redukuje frekvenci či sílu stahu, a sympatiku, jež způsobuje stah svaloviny [6]. Dále jed také ovlivňuje rychlost a koordinaci kontrakcí svaloviny. Patří sem například opiové alkaloidy (morfin) a další jako skopolamin, atropin, kokain, strychnin, kofein, [3,12]. Po napadení dýchacího ústrojí obvykle dojde k zneprůchodnění dýchacích cest a útlumu dýchacího centra [6]. Z kyanogenních glykosidů se uvolňuje kyanovodík, který je jedem pro dýchání [8]. Též může dojít i k paralýze dechu, což je typické zejména pro látky obsažené u čeledi hvězdicovitých, kukurbitaciny či kolchicin [12]. Náprstníkové glykosidy mohou ve větších dávkách vést k zástavě srdeční činnosti a může dojít až ke smrti organismu - např. konvalinka, oleandr, oměj, tis, [3,8]. Další látky mohou vést k porušení krevního (= cévního) systému a tím ke změnám v krevní srážlivosti, protože některé látky aglutinují erytrocyty a jiné je hemolyzují [3,6,12]. V játrech prostřednictvím látek vstřebávajících se v GITu dochází k poškození jaterních buněk, k nekróze jaterní tkáně. Avšak mnohé jedy mohou být játry detoxikovány [3,6]. Látky, které játra nedetoxikují, pokračují do ledvin, kde mohou způsobit vážná poškození [12]. V gastrointestinálním traktu dochází k ovlivnění enzymové aktivity mikroorganismů ve střevech, dále může dojít k zácpě či průjmu [6]. Po požití dochází k dráždění žaludku, čímž je vyvoláno zvracení. Tyto účinky mají např. nikotin, kolchicin, saponiny, solanin, [3]. 15

Mnoho tzv. rostlinných jedů může vyvolat v ledvinách záněty až nekrózy ledvinové tkáně [6]. Například siličné nebo pryskyřičné látky v malých dávkách mohou způsobit nadměrné vylučování vody, zatímco při vysokých dávkách způsobují zánět ledvin, např. kofein, theobromin, [3]. 16

4 Rostlinné jedy Mezi vyššími rostlinami nacházíme velké množství organických látek, které mají významnou biologickou aktivitu spolu s toxicitou. Většina těchto látek vzniká jako konečný produkt látkové výměny v rostlině [14]. Primární metabolismus zahrnuje biogenezi proteinogenních kyselin, nukleových kyselin, většiny proteinů, sacharidů, některých karboxylových kyselin [1]. Tedy procesy, které jsou důležité pro získání energie a stavebních materiálů [8]. Sekundární metabolismus probíhá v cytoplasmě a patří sem biochemické reakce, jež nejsou životně nezbytné pro rostliny [1]. Výsledkem sekundárního metabolismu jsou sekundární metabolity, které uplatňují svůj význam jako léčiva či rostlinné jedy [8,14]. Sekundární metabolity neslouží pouze jako ochranné látky, ale často zaujímají úlohu atraktantu, což je důležité především pro opylení či rozptýlení semen [15]. Oba metabolismy, jak už primární, tak i sekundární, jsou spolu úzce spjaty a nelze je od sebe ostře oddělit [1]. Všechny jedovaté metabolity jsou konkrétními chemicky definovanými látkami [14]. 4.1 Alkaloidy Alkaloidy jsou dusíkaté látky, které vznikají metabolickou přeměnou aminokyselin v organismu rostlin [16]. Do dnešní doby bylo izolováno celkem cca 7000 alkaloidů, které jsou přítomny v 10 20 % vyšších rostlin [8,12]. V rostlině jsou nejčastěji vázány jako soli organických kyselin (kyseliny šťavelové, mléčné, jablečné, ), pouze málo alkaloidů se nachází v rostlinách volně [8,17]. Alkaloidy jsou nejčastěji látky bezbarvé, pevné a bez zápachu. Nachází se v různých orgánech rostliny, např. kořeny, plody či semena [17]. Velké množství z nich se využívá jak terapeuticky, tak jako látky pro průmyslovou výrobu léčiv či v lidové medicíně [8,16]. 4.1.1 Alkaloidy chinolizidinové Mezi nejvýznamnější chinolizidinové alkaloidy patří především cytisin ze štědřence odvislého (Laburnum anagyroides) a spartein z janovce metlatého (Sarothammus scoparius L.), čeleď bobovité Fabaceae [6,12]. Jedná se o deriváty norlupinanu [12]. 4.1.2 Alkaloidy piridinové a piperidinové Základem struktury je pyridin a jeho redukovaný produkt piperidin. Do piperidinových alkaloidů řadíme koniin z bolehlavu plamatého (Conium maculatum), čeleď Apiaceae (miříkovité), dále nikotin z tabáku virginského (Nicotiana tabacum), če- 17

leď Solanaceae (lilkovité). Chemicky to jsou deriváty ornithinu a nikotinové kyseliny [12,18]. 4.1.3 Alkaloidy isochinolinové Jsou toxické látky makovitých rostlin z čeledi Papaveraceae jako jsou morfin či papaverin. Jejich struktura vychází z fenylalaninu a tyrosinu [12,19]. 4.1.4 Alkaloidy indolové Indolové alkaloidy zaujímají zhruba čtvrtinu všech alkaloidů. Jejich chemickou strukturu tvoří indol [12]. Jednoduchou strukturu vykazují např. gramin a psilocybin (rod lysohlávky Psilocybe). Složitější strukturu mají námelové alkaloidy neboli deriváty kyseliny lysergové, kam řadíme např. ergotamin, ergometrin či ergokristin. Indolové alkaloidy představují rozsáhlou skupinu s terapeutickým využitím [12,19]. Nejčastější příčinou intoxikace je nesprávné dávkování léků s jejich obsahem [6]. 4.1.5 Alkaloidy steroidní Biogeneze steroidních alkaloidů vychází z tvorby skvalenu a jeho cyklizace [12]. Jsou sem řazeny cholestanové alkaloidy lilku, např. solanidin, solasodin z čeledě lilkovité Solanaceae [6,19]. 4.1.6 Alkaloidy tropanové Tropanové alkaloidy se vyskytují u čeledí Solanaceae, Erythroxylaceae, Proteaceae, Euphorbiaceae, Mohou být využívány jako látky terapeutické, ale i toxické. Patří sem apoatropin, který způsobuje respirační paralýzu, dále atropin, hyoscyamin, tropin, skopolamin, [16]. 4.1.7 Alkaloidy terpenické Patří sem vysoce toxické metabolity oměje (Aconitum), např. akonitin [12]. 4.2 Glykosidy Jedná se o nejrozsáhlejší skupinu sekundárních metabolitů terapeuticky využitelné, ale i toxické [6]. Glykosidy jsou organické látky, které se hydrolýzou štěpí na složku cukernou a složku necukernou, nazývanou aglykon. Jsou vzájemně propojeny glykosidickou vazbou [8,12,17]. Jsou to bezbarvé látky, rozpustné v alkoholu i ve vodě. V rostlinách mají nejčastěji hořkou až palčivou chuť, specifickou vůni i zápach. Nejčastěji jsou přítomny v rostlinných orgánech, jako jsou cibule, natě, semena či listy [8,17]. 18

4.2.1 Kyanogenní glykosidy Hlavní příčinou jedovatosti je uvolňující se kyselina kyanovodíková. Kyanogenní glykosidy nalezneme cca v 90 čeledích. Patří sem například amygdalin, který způsobuje hořkou chuť mandlí [8]. Nacházejí se především v semenech rostlin [6,17]. 4.2.2 Kardioaktivní glykosidy Kardioaktivní, neboli také srdeční glykosidy se nejčastěji používají při srdeční nedostatečnosti [17]. Můžeme je nalézt v rostlinách jako je konvalinka vonná (Convallaria majalis), brslen evropský (Euonymus europaeus) či u různých druhů náprstníků (Digitalis). Nejvýznamnější glykosid z rodu Digitalis je digitoxin, který patří k důležitým kardiotonikům [20]. 4.2.3 Saponiny Saponiny se také zařazují mezi rostlinné metabolity, neboť to jsou glykosidy s charakteristickým triterpenovým či steroidním aglykonem [21]. Jejich hlavním významem je schopnost způsobovat hemolýzu, tedy uvolňování hemoglobinu z erytrocytů, což má význam pouze u parentální (mimostřední) aplikace. Některé saponiny dráždí pokožku či sliznice, čímž může dojít k absorpci [6,12]. Jejich vodné roztoky při silném třepání tvoří pěnu [22]. Saponiny lze nalézt téměř ve všech orgánech rostlin v kořenech, semenech, natích [17]. Jsou obsaženy v jírovci (Aesculus), břečťanu (Hedera), bramboříku (Phytolacca) či dalších rostlinách [6,12]. 4.3 Lignany Jejich rozšíření je široké. V nahosemenných rostlinách jsou přednostně obsaženy ve dřevě a u krytosemenných rostlin se nacházejí ve všech pletivech. Většina lignanů má cytotoxické a antimitotické vlastnosti [21]. Z hlediska toxicity jsou nejvýznamnější především podofylotoxin a peltatin. Mezi obecné příznaky otravy patří např. zvracení, iritace očí, kůže a dýchacího systému. Dále chronická intoxikace je charakteristická poškozením jater, ledvin či nervové tkáně [21]. 4.4 Terpeny Terpeny jsou největší známou skupinou sekundárních metabolitů. Všechny terpeny jsou odvozeny ze základní stavební jednotky, kterou představuje pětiuhlíkatý 2- methylbuta-1,3-dien, tzv. izopren [14]. Dle počtu izoprenových jednotek rozdělujeme terpeny do 7 kategorií. První z těchto kategorií představují hemiterpeny C5, druhou kategorií jsou monoterpeny C10, do třetí kategorie zařazujeme seskviterpeny C15, čtvrtou kategorii tvoří diter- 19

peny C20, pátou kategorii označujeme jako sesterpeny C25, šestá kategorie se nazývá triterpeny C30, a poslední neboli sedmá kategorie jsou karoteny C40 [14,15]. Monoterpeny tvoří složku některých toxických silic u čeledí Cupressaceae - cypřišovité a Lamiaceae hluchavkovité [6,12,14]. Seskviterpeny mají mnoho účinků včetně toxických. Mezi prudké křečové jedy patří pikrotoxin a koriamyrtin z indomalajské rostliny Anamirta cocculus, dále gossypol ze semen bavlníku Gossypium [6,12]. V našich rostlinách se vyskytují nejvíce u čeledi Asteraceae (hvězdnicovité pelyněk, heřmánek, vratič či řimbaba) v podobě hořkých a vonných metabolitů [6,14]. Diterpeny jsou toxicky významné látky nacházející se u čeledi Ericaceae - vřesovcovité, např. andromedotoxin [12,14]. Následně sem řadíme mezerein z lýkovce (Daphne) a estery forbolu z čeledi Euphorbiaceae - pryšcovité. Projevují se především silným dráždivým účinkem na pokožku a mohou vyvolat i rakovinu kůže [6,12]. Triterpeny o různých strukturních formách se vyskytují v metabolismu rostlin a vykazují velmi rozsáhlou biologickou aktivitu [14]. Nejdůležitější jsou kukurbitaciny z čeledě tykvovitých - Cucurbitaceae a sporýšovitých - Verbenaceae, tzv. lantadeny A a B [6,12,14]. Nejčastěji bývají uloženy ve speciálních rostlinných pletivech mezibuněčné prostory, kanálky, siličné nádržky, speciální trichomy, žlázky či papily. Jejich hlavním významem v rostlině je vábení opylovačů či ochrana před houbovými a živočišnými patogeny. Zároveň chrání rostliny i před žírem hmyzu, plžů, savců či ptáků [8,17]. 4.5 Toxické aminokyseliny Rostliny obsahují více než 300 neproteinových aminokyselin, které mohou být volné či vázané ve formě γ-glutamyl peptidů [6,21]. Některé z nich mohou být toxické pro lidský i zvířecí organismus [12]. Významné jsou např. α, γ-diaminomáselná a α-amino-β-oxalylaminopropionová kyselina přítomné v hrachoru (Lathyrus), způsobující onemocnění lathyrismus anebo β-aminopropionitril, vyvolávající osteolatyrismus. [12]. Dále se u bobovitých rostlin Fabaceae, vyskytují kanavanin, β-kyanoalanin a 3, 4- dihydroxyfenylalanin [12]. Mnohé aminokyseliny mohou vázat v organismu selen záměnou za síru, čímž dochází k intoxikaci v důsledku akumulace selenu v organismu [6]. 20

4.6 Rostlinné kyseliny Nejčastěji se jedná o kyselinu šťavelovou a její rozpustné soli Na +, K +, NH 4. Pokud vzniknou nerozpustné vápenaté soli, dojde k poškození hospodaření s vápníkem v organismu. Kyselina šťavelová se nachází v čeledích šťavelovité (Oxalidaceae), rdesnovité (Polygonaceae) či lipnicovité (Poaceae). Působením šťavelanu vápenatého dochází k poškození sliznic prostřednictvím ostrých krystalků [6,12]. Další kyselinou je kyselina parasorbová, kterou nalezneme v jeřábu ptačím (Sorbus aucuparia). Na rozdíl od sorbové kyseliny je tato kyselina toxická [6,12]. V oleji semen brukvovitých rostlin (Brassicaceae) nalezneme kyselinu erukovou [6,8]. Při krmení zvířat stravou, která obsahuje velké množství kyseliny erukové, dochází k akumulaci lipidů v srdci a k myokardiální fibróze [6]. Kyselina aristolochiová je hojně zastoupena v druzích podražců - Aristolochia [8]. Dříve se používala jako lék pro léčbu mnoha onemocnění. Avšak v roce 1990 bylo zjištěno, že její užívání způsobuje syndrom poškozování ledvin [23]. Je označována jako genotoxický karcinogen, je nefrotoxická poškozuje ledviny [24]. Jedná se o aromatickou nitrosloučeninu, jejímž zdrojem je Aristolochia clematitis, A. indica, A. longa, a Asarum canadense z čeledi Aristolochaiceae [21]. 4.7 Proteiny a peptidy (toxalbuminy) Tyto látky byly v minulosti označovány pojmem toxalbuminy [12]. Nalezneme je např. jako zásobní bílkoviny v embryu semene [8]. Nejčastěji jsou hydrolyzovatelné a resorbovatelné z trávicího ústrojí v dostatečné koncentraci, díky čemuž jsou schopny specificky reagovat v organismu po perorálním příjmu [12]. Patří sem toxické látky jako ricin (ze semen skočce Ricinus), dále látky vyskytující se u bobovitých rostlin - Fabaceae, př. abrin, robin a fasin [6,12]. Zároveň sem patří i lektiny (fytohemaglutininy), které se skládají z glykoproteinů obsahujících 4 10 % sacharidové složky [6]. Mají schopnost aglutinovat, tedy shlukovat červené krvinky [6,12,17]. Jejich další vlastností je ovlivňování dozrávání lymfocytů či působení na rakovinné buňky [6]. Patří sem i obsahové látky jmelí Viscum, tedy tzv. viskotoxiny [12]. 4.8 Nitrosloučeniny Nitrosloučeniny neboli nitrotoxiny lze nalézt u velkého množství druhů rostlin, především v čeledi Fabaceae - bobovité. Ve většině případů se jedná o deriváty nitropropanu. Příznaky otravy se vyskytují velmi rychle, patří mezi ně např. slabost, paralýza končetin či poruchy dýchání [21]. 21

5 Prevence a první pomoc Jedním z preventivních opatření, aby nedocházelo k otravám dětí, je nevysazovat jedovaté rostliny především u dětských hřišť ani v jejich blízkosti, v zahradách mateřských škol, u pískovišť či na sídlištích [8]. Menší děti by měly být neustále pod dohledem rodičů, aby se předešlo otravě v důsledku požití jedovaté rostliny, neboť malé děti neustále něco strkají do úst. V případě, že se jedná o starší děti, je tu výhoda, že je můžeme o jedovatosti rostlin poučit, ale i přesto je musíme hlídat. Ať se jedná o malé nebo větší děti, je důležité, abychom jim vysvětlili, že žádné neznámé plody či semínka nesmí ochutnávat [8]. U dospělých osob je nejčastější příčinou otravy záměna jedlé rostliny za rostlinu jedovatou. Člověk by neměl sbírat, jíst, ochutnávat či používat k přípravě nápojů a potravin rostliny, které spolehlivě nezná. [8] V případě otravy platí, že před zahájením léčby je nutné myslet na důležité faktory, jež mohou určitým způsobem ovlivnit, jak toxicitu látek, tak i očekávané výsledky. Mezi tyto faktory nejčastěji zařazujeme chemickou strukturu jedu, jeho fyzikálněchemické vlastnosti, konzistenci, stabilitu, cestu proniknutí jedu do těla organismu, způsob a rychlost jeho metabolické přeměny v těle organismu [25]. Dalším velmi důležitým faktorem, na který bychom neměli nikdy zapomínat, je zdravotní stav pacienta v době intoxikace (otravy) a zjištění, zda pacient užívá dlouhodobě nějaké jiné léky [25]. Stanovit diagnózu otravy bývá často velmi těžké, neboť máme k dispozici pouze její příznaky, které ovšem bývají nespecifické a projeví se někdy až po dlouhé době po požití [8,26]. Důležité je, abychom léčbu zahájili včas. Jako první bychom se měli pokusit identifikovat požitou rostlinu. Botanické znalosti lidí jsou většinou minimální, proto postupně zjišťujeme velikost, charakter rostliny, místo růstu, tvar či velikost listů, barva květů, atd. V ideálním případě s sebou pacient přinese požitou rostlinu, což umožní velmi rychlou identifikaci. Pokud dojdeme k závěru, že požitá rostlina je toxická, je důležité, abychom zabránili dalšímu vstřebávání jedu a urychlili jeho vyloučení z organismu [25,26]. Snažíme se odstranit toxickou rostlinu z trávicího ústrojí. Pokud je pacient při vědomí, vyvoláme zvracení, např. podrážděním kořene jazyka, měkkého patra či podáním emetik [8,17,26]. Zvracení vyvoláváme tak dlouho, dokud není zvracená tekutina čistá [26]. Poté je důležité provést výplach žaludku [26]. K výplachu neboli laváži žaludku se používá speciální sonda a vlažná voda či fyziologický roztok [25]. 22

Dále je doporučeno po zvracení či výplachu žaludku pacientovi podat adsorbens, např. živočišné uhlí rozpuštěné asi ve 100 ml vody [26]. Živočišné uhlí na sebe navazuje toxickou látku, čímž zabraňuje jejímu dalšímu vstřebávání [10]. V případě, že od požití jedovaté rostliny uplynulo několik hodin a toxická látka pronikla do střev, použijeme projímadlo (síran hořečnatý = hořká sůl či síran sodný = Glauberova sůl). Pokud ovšem toxická látka sama vyvolala průjem, je třeba kontrolovat dehydrataci pacienta [17,26]. Bolesti břicha či žaludku můžeme zmírnit přiložením horkého obkladu [17]. Po odstranění toxické látky z těla pacienta, je třeba pacienta ještě po dobu 12 či 24 hodin sledovat, abychom se přesvědčili o úspěchu léčby [26]. Další zásadou při léčbě otrav je neustálé sledování, popř. upravování základních funkcí, tedy přistoupit k symptomatické terapii. Je třeba sledovat tělesnou teplotu, zajišťovat dýchání, udržovat funkci oběhového a centrálního nervového systému, sledovat vnitřní prostředí, léčit šok. [26] 5.1 Metody extrakorporální eliminace toxické látky z organismu Jedná se především o metody, které mimotělně odstraňují toxické látky z organismu. Nejčastěji se provádějí za pomoci dialýzy a hemoperfuze [25]. 5.1.1 Peritoneální dialýza Peritoneální dialýza má tu výhodu, že pacient není vázán na umělou ledvinu. Tento úkon tedy může provádět sám. Dialyzační roztok je podán do břišní dutiny a cca po 1 až 2 hodinách se vymění. Jedná se o jednodušší metodu, než je hemodialýza či perfuze. Ovšem nevýhodou je, že tato metoda je méně účinná a zároveň tu je riziko infekce [25]. 5.1.2 Hemodialýza Je nejúčinnější způsob eliminace toxické látky z organismu. Hemodialýza nahrazuje základní funkci ledvin. Hlavní úkolem hemodialýzy je očistit krev od zplodin metabolické výměny látek. Krev je hemodialyzátorem přečerpávána přes semipermeabilní membránu. Jedná se o tzv. umělou ledvinu. Je velmi účinná např. při eliminaci metanolu, etylenglykolu nebo lithia [10,25]. 5.1.3 Hemoperfuze Hemoperfuze se používá především při odstranění krátkodobě či střednědobě působících barbiturátů, chloraldehydrátů atd. Dále například při otravě meprobamátem či organofosfáty. Nevýhodou je, že může dojít ke komplikaci zvané trombocytopenie (= nepoměr mezi tvorbou a zánikem trombocytů, jež vede ke snížení jejich celkového počtu). Hemoperfuze je prováděna přes kapsli obsahující sorbenty, 23

např. granule absorbujícího uhlí potažené tenkou vrstvou polymeru nebo umělou pryskyřicí. Při velmi vážných otravách se po hemoperfuzi přechází na hemodialýzu [10,25]. 5.1.4 Výměna krevní transfuze a plazmaferéza Výměnou krevní transfuze či plazmaferézou dochází k eliminaci toxické látky a toxinů (jedů) v krevním řečišti [25]. Uplatňuje se např. při otravě hemolytickými toxiny [10]. 5.1.5 Orthotopická transplantace jater Orthotopická transplantace jater je speciální metoda využívaná hlavně při progresivním selhávání jaterních funkcí [25]. 24

25 6 Speciální část 6.1 Rostliny obsahující toxické alkaloidy rostlina čeleď toxická látka klinický příznak první pomoc citace velké množství teplého čaje, prevence šoku silné pocení, bolest hlavy, neklid, svalová slabost a třes, dilatace [26,27] Ephedra distachya Ephedraceae efedrin, norefedrin, (teplo, klid), popř. výplach žaludku, dodání chvojník dvouklasý chvojníkovité norpseudoefedrin průdušek a zornic, elektrolytů, proti křečím zvracení, nespavost diazepam Taxus baccata tis červený Conium maculatum bolehlav plamatý Vincetoxicum hirundinaria tolita lékařská Taxaceae tisovité Apiaceae miříkovité Asclepiadaceae klejichovité taxin, milosin koniin, γ-konicein, konhydrin antofiny nevolnost, zvracení, koliky břicha, mělké dýchání, kolaps, smrt zástavou dechu a srdce pálení v hrdle, zvracení, průjem, obrna kosterního svalstva, zástava dechu při plném vědomí a za plné srdeční činnosti zvracení, průjmy, ochrnutí dechu odstranění jedu, aktivní uhlí, lékařský dozor, výplach žaludku, symptomatická léčba křečí, stimulace dýchání, oběhu a srdeční činnosti vyprázdnění žaludku, podání stimulancií (strychnin, opium, kofein), podání aktivního uhlí, přídavek kyslíku s CO2, umělé dýchání [26,27,28, 29,30] [27,30,31, 32] symptomatická [27,33]

26 Senecio jacobea starček přímětník Tussilago farfara podběl obecný Berberis vulgaris dřišťál obecný Buxus sempervirens zimostráz vždyzelený Sedum acre rozchodník prudký Genista germanica, G. tinctoria kručinka německá, k. barvířská Laburnum anagyroides štědřenec odvislý (převislý) Asteraceae hvězdnicovité Asteraceae hvězdnicovité Berberidaceae dřišťálovité Buxaceae zimostrázovité Crassulaceae tlusticovité Fabaceae bobovité Fabaceae bobovité jakobin, jahodin, senecionin, senecin, jakonin, jakodin senkirkin, senecionin, tussilagin, isotussilagin berberin, oxyacanthin, palmatin, iatrorhizin buxin, cyklobuxin D., parabuxin, buxinamin, parabuxinidin sedamin, sedridin, sedinon, narkotin, nikotin anagyrin, cytisin cytisin, methylcytisin, laburnin, laburnamin cirhóza jater, poškození CNS, svalová slabost, žloutenka, koliky riziko kancerogenity při dlouhodobém používání dráždí CNS, ochrnutí dýchacího a vazomotorického centra, nauzea, průjem zvracení, koliky v GITu, průjem, svalová slabost, povrchní dech, silné křeče, poruchy CNS bolest hlavy, nevolnost, poruchy TÚ, slabé omámení zpomalují přenos srdečních impulzů, působení na NS a srdeční činnost slinění, pocení, pálení v ústech a hrdle, zvracení, křeče, bolest hlavy, kolaps krevního oběhu, halucinace symptomatická [27,32] symptomatická, výplach žaludku po zvládnutí křečí odstranit toxické agens a zavést symptomatickou léčbu [27] symptomatická [27] zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí, podpora dýchání, symptomatická léčba výplach žaludku, aktivní uhlí, stimulace dýchání, na křeče barbituráty či diazepam [26,27,32] [27,30,32] [26,27,32] [27,32,34]

27 Lupinus polyphyllus vlčí bob (lupina) mnoholistý Chelidonium majus vlaštovičník větší Papaver somniferum mák setý Papaver bracteatum mák listenatý Papaver rhoeas mák vlčí Aconitum napellus, A. variegatum oměj šalamounek, o. pestrý Fabaceae bobovité Papaveraceae mákovité Papaveraceae mákovité Papaveraceae mákovité Papaveraceae mákovité Helleboraceae čemeřicovité spartein, lupinin, lupanidin, lupanin benzofenantridiny chelidonin, sanguinarin, chelerytrin, stylopin, coptisin, protopin, berberin, spartein morfin, kodein, noskapin, thebain, papaverin thebain, alpinigenin, bractamin, salutaridin rhoeadin, berberin, koptisin, rhoeagenin akonitin, arsin, napellin, neopellin, pikroakonitin, hypakonitin neklid, nevolnost, zvracení, zpomalená frekvence srdce, potíže při polykání, žloutenka podráždění GITu, nauzea, krvavé průjmy a kolika, pálení v ústech a krku, nevolnost, zvracení, nutkání k močení, závratě svalová relaxace, pomalé dýchání, závratě, zvracení, otupělost, bezvědomí, až poruchy dýchání poruchy CNS, zpomalení dechu, křeče kardiologické, neurologické, gastrointestinální potíže; slinění, reflexní kašel, kýchání, pocení, zvracení, průjem, pocity mravenčení; hypotenze, bezvědomí, zástava dechu zvracení, aktivní uhlí, pozorování, symptomatická vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadla, symptomatická léčba výplach žaludku, podpora dýchání, aktivní uhlí, vyprázdnění močového měchýře symptomatická odstranit zbytky z GITu zvracením či výplachem žaludku, aktivní uhlí, při srdečním selhání srdeční masáže, defibrilace [27,32,34] [27,32,34, 35,36] [27,32,34, 37,38] [32] [32] [13,27,32, 38,39,40]

28 Aconitum lycoctonum oměj vlčí mor Helleboraceae čemeřicovité lykakonitin, lykotonin vliv na nervy řídící srdeční rytmus a na myokard, slinění, reflexní kašel, kýchání, pocení, zvracení, průjem, pocity mravenčení symptomatická odstranit zbytky z GITu zvracením či výplachem žaludku, aktivní uhlí, při srdečním selhání srdeční masáže, defibrilace, při zástavě dýchání snaha o obnovení [13,27,32] Actaea spicata samorostlík klasnatý Consolida regalis ostrožka stračka Dictamnus albus třemdava bílá Ruta graveolens routa vonná Atropa bella-donna rulík zlomocný Helleboraceae čemeřicovité Helleboraceae čemeřicovité Rutaceae routovité Rutaceae routovité Solanaceae lilkovité magnoflorin delkosin, delsonin, lykoktonin skimianin, diktamnin skimianin, kokusaginin hyoscyamin, atropin, skopolamin gastroenteritida, závratě, mdloby, křeče tupost jazyka, nucení na stolici a močení, zpomalený tep, kolaps žaludeční podráždění, nauzea, nervozita, deprese žaludeční podráždění, nauzea, nervozita, deprese zarudnutí v obličeji, rozšířené zorničky, suché sliznice, zrychlený tep, poruchy vědomí symptomatická [27] výplach žaludku, aktivní uhlí [27,32] symptomatická [27] symptomatická [27] výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané vody jako emetika (= vyvolat zvracení), diazepam [27,32,38]

29 Datura stromonium durman obecný Hyoscyamus niger blín černý Lycium barbarum kustovnice cizí Nicotiana tabacum tabák virginský Solanum dulcamara lilek potměchuť Solanaceae lilkovité Solanaceae lilkovité Solanaceae lilkovité Solanaceae lilkovité Solanaceae lilkovité hyoscyamin, atropin, skopolamin, belladonin hyoscyamin, atropin, skopolamin, apoatropin hyoscyamin nikotin, nikotyrin, nornikotin, anabasin, nikotelin, nikotein solaniny halucinace, rozšířené zorničky, sucho v ústech, zrychlený tep, spavost, stížené vědomí rozšířené zorničky, sucho v ústech, neklid, halucinace, zrychlený srdeční tep, porušení srdečního rytmu, ztráta vědomí, zástava dýchání sucho v ústech, rozšířené zorničky, zrychlený tep, vzrušení až zuřivost zvýšení krevního tlaku, zvýšení tonusu GITu, křeče, respirační paralýza, nevolnost, závratě, bolest hlavy, zvracení, průjem, třes rukou bolest hlavy, únava, zvracení, bolest břicha, průjem výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané vody jako emetika (= vyvolání zvracení), diazepam, aktivní uhlí, dohled výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané vody jako emetika (= vyvolání zvracení), diazepam výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané vody jako emetika (= vyvolání zvracení), diazepam aktivní uhlí, výplach žaludku manganistanem draselným, proti křečím diazepam výplach žaludku suspenzí aktivního uhlí, proti křečím diazepam [27,34,38, 41,42] [27,30,32, 34,38] [27,34,38] [27,32] [27,38]

30 Clivia miniata klívie (řemenatka) oranžová Galanthus nivalis sněženka podsněžník Colchicum autumnale ocún jesenní Tulipa gesnera tulipán zahradní Veratrum lobelianum kýchavice zelenokvětá Amaryllidaceae amarylkovité Amaryllidaceae amarylkovité Colchicaceae ocúnovité Liliaceae liliovité Melanthiaceae kýchavicovité lykorin, klivimin, klivatin lykorin, galanthamin, tazetin, nivalin kolchicin tulipin, lykorin galantamin protoveratriny A a B, germerin, germetrin, cevadin, cevacin a veratridin, jervin a rubijervin slinění, nauzea, zvracení, průjem, ochrnutí CNS, kolaps slinění, zvracení, celková slabost, průjem pálení a škrábání hltanu a jícnu, obtížné polykání, zvracení, bolest břicha v nadbřišku, prudký průjem, bolest kloubů, svalů, hypoglykémie, hypotenze poškození srdeční činnosti, poruchy menses, slinění a ochrnutí senzitivních nervů slzení, slinění pálení v ústech, dráždění žaludeční a střevní sliznice, snížení krevního tlaku, krvácení z nosu, podráždění GITu, zvracení, průjem s krvavou stolicí symptomatická léčba, odstranění jedu symptomatická léčba, odstranění jedu vyvolání zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí, proti křečím diazepam, zabránění šoku vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, výplach žaludku, náhrada elektrolytů, proti křečím diazepam symptomatická centrální analeptika zvyšující krevní tlak, udržení činnosti dýchacího centra [27,38] [27,32,38] [27,43,44] [27,30] [27,38]

31 Lolium temelentum jílek mámivý Aquilegia vulgaris orlíček obecný Trollius altissimus upolín nejvyšší Mahonia aquifolium mahonie cesmínolistá Eschscholtzia californica sluncovka kalifornská Dicentra spectabilis srdcovka nádherná Fumaria officinalis zemědým lékařský Bryonia alba posed bílý Poaceae lipnicovité Helleboraceae čemeřicovité Helleboraceae čemeřicovité Berberidaceae dřišťálovité Papaveraceae mákovité Fumariaceae zemědýmovité Fumariaceae zemědýmovité Cucurbitaceae dýňovité temulin, perlovin, perlolidin, loliin magnoflorin, berberin magnoflorin berberin, magnoflorin eschscholtzin, rhoeadin, protopin, sanguinarin protopin, kularin, chelerythrin, sanguinarin protopin, kryptokavin, fumarin bryonicin, bryonin omámení, třes, zvracení, kolika, ospalost, křečovité bolesti žaludku, bolest hlavy, závrať křeče, omámenost, poruchy dechu a srdeční činnosti útlum nervové soustavy, poruchy zažívacího ústrojí a ledvin nevolnost nevolnost, bolest hlavy, mírný narkotický stav odstranění jedu, symptomatická, proti křečím antiepileptika, nikdy ne analeptika! symptomatická, popř. výplach žaludku [27,30,38, 45] [32] [32] [26,32] symptomatická [32,38] nevolnost, zvracení symptomatická [32] poruchy dýchání [32] gastroenteritida, nefritida, slabost, křeče, útlum dých. centra a vazomot. centra, průjem, zvracení vyvolat zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, popíjet teplý čaj [13,32,30]

32 Ricinus communis skočec obecný Cytisus scoparius janovec metlatý Aethusa cynapium tetlucha kozí pysk Euonymus europaea brslen evropský Vinca minor barvínek menší Euphorbiaceae pryšcovité Fabaceae bobovité Apiaceae miříkovité Celastraceae jesencovité Apocynaceae toješťovité Asclepias syriaca klejicha hedvábná (vatočník) Asclepiadaceae klejichovité ricinin spartein cynapin, aethusin, aethusanol evonin, neovonin, theobromin, kofein vinkamin, vinkablastin, vinkamidin, vinkamorin vincetoxin pálení v ústech, zvracení, průjem, závratě, bolest břicha, ospalost, poškození jater a ledvin nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem, podráždění ledvin, rozšířené zorničky, poruchy srdečního rytmu pálení v ústech, zvracení, slinění, poruchy vědomí, poruchy vidění, křeče, popř. obrna nevolnost, zvracení, průjem, zvýšená teplota, poruchy krevního oběhu odstranění jedu z trávicího ústrojí zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí odstranění jedu, výplach žaludku, aktivní uhlí, dohled, symptomatická léčba výplach žaludku, aktivní uhlí, symptomatická léčba [32] [32,34] [32,34] otravy se nevyskytují [32] nevolnost, zvracení, průjem [26,32,46] [32] Cynoglossum officinale užanka lékařská Boraginaceae brutnákovité cynoglossin, consolidin [32]

33 Scopolia carniolica pablen kraňský Senecio vulgaris starček obecný Veratrum album kýchavice bílá Fritillaria imperialis komonka královská Leucojum vernum bledule jarní Narcissus poeticus, N. pseudonarcissus narcis bílý, n. žlutý Claviceps purpurea paličkovice nachová Solanaceae lilkovité Asteraceae hvězdnicovité Melanthiaceae kýchavicovité Liliaceae liliovité sledování srdeční činnosti Amaryllidaceae amarylkovité Amaryllidaceae amarylkovité Poaceae lipnicovité hyoscyamin, skopolamin, atropin senecin, senecionin germerin, veratrin, protoveratrin, jervin, rubijervin imperialin (fritillarin), verticin, cevanin, cevacin galanthamin, lykorin izotazetin scilain, tazetin, lykorin, narcissin ergotoxiny, ergotamin, ergometrin zarudnutí v obličeji, rozšíření zorniček, zrychlený tep, halucinace působení na CNS, žloutenka, koliky, svalová slabost intenzivní kýchání, pálení očí, zvracení, slinění, podráždění žaludeční a střevní sliznice, snížení krevního tlaku, zpomalení tepu zvracení, nevolnost, účinek na srdce slinění, nevolnost, zvracení, průjem, celková slabost nevolnost, průjem, zvracení, pocení, omámení, kolaps, projevy ochrnutí účinek na NS, křeče, dávení, zuřivost, oslepnutí výplach žaludku, aktivní uhlí, podání slané vody jako emetika (= vyvolat zvracení), diazepam odstranění jedu, aktivní uhlí, intenzivní dohled, symptomatická léčba symptomatická léčba, odstranění jedu odstranění jedu, aktivní uhlí, symptomatická léčba [27,32,38, 47] [32] [32,34] [32,38] [32,38] [32,34,38] [32]

34 Ilex aquifolium cesmína ostrolistá Euphorbia cyparissias pryšec chvojka Corydalis cava dymnivka dutá Symphoricarpos albus pámelník bílý Glaucium corniculatum rohatec růžkatý Lycopodium selago plavuň jedlová Nicandra physalodes lilík mochyňovitý Aquifoliaceae cesmínovité odstranění jedu, dohled, náhrada elektrolytů, kontrola funkce ledvin, výplach žaludku aktivní uhlí, vyvolání zvracení, výplach žaludku, dohled, symptomatická léčba výplach žaludku, aktivní uhlí, symptomatická léčba aktivní uhlí, výplach žaludku, symptomatická léčba Euphorbiaceae pryšcovité Fumariaceae zemědýmovité Caprifoliaceae zimolezovité Papaveraceae mákovité Lycopodiaceae plavuňovité Solanaceae lilkovité theobromin euphorbon bulbokapnin, korydalin, korykavin, korytuberin chelidonin allokryptopin, glycin, protopin, chelerythrin, sanguinarin lykopidin, selčin, akrifolin, pseudoselagin hygrin, tropinon zvracení, silné průjmy, ospalost pálení v ústech a jícnu, nucení ke zvracení, bolest žaludku, silné průjmy omezení motorické aktivity, potlačení volních a reflexních pohybů bolest břicha, zvracení, průjem ochrnutí dýchacího centra podráždění hltanu, zvracení, závrať, ztráta vědomí křeče, halucinace, silný pocit žízně, zvracení, rozšířené zorničky, poruchy polykání, bezvědomí, poruchy dechu [26,34] [34,47] [26] [38,47] symptomatická [38] vyvolání zvracení, aktivní uhlí, výplach žaludku, projímadlo vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo [47] [47]

35 Solanum nigrum lilek černý Solanum pseudocapsicum lilek paprikový Solanum tuberosum lilek brambor Ulex europaeus hlodáš evropský Solanum lycopersicum rajče jedlé Physostigma venenosum puchýřnatec jedovatý Sanguinaria canadensis krevnice kanadská Strychnos nux-vomica kulčiba dávivá Solanaceae lilkovité Solanaceae lilkovité Solanaceae lilkovité Fabaceae bobovité Solanaceae lilkovité Fabaceae bobovité Papaveraceae mákovité Loganiaceae kulčibovité solanin, solasodin, solamargin solanokapsin solanin, solanein, solanidin, tropein anagyrin, cytisin, methylcytisin solanin, tomatin (nezralé plody) fyzostigmin rozšířené zorničky, nevolnost nevolnost, rozšířené zorničky, nespavost, popř. poruchy dýchání zvracení, silný průjem, rozšířené zorničky, šok, závrať, křeče, horečka pálení v ústech, slinění, zvracení, závrať, halucinace, křeče vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, výplach žaludku vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, výplach žaludku vyvolání zvracení, aktivní uhlí, výplach žaludku vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadlo, výplach žaludku [47] [47] [30,47] [47] zažívací problémy [48,49] slinění, nevolnost, zvracení, průjem, nechutenství, závratě, bolest hlavy a žaludku, pocení, záchvaty vyprázdnění žaludku [50] sanguinarin, morfin [51] strychnin svalové křeče [46]

36 6.2 Rostliny obsahující toxické glykosidy rostlina čeleď toxická látka klinický příznak první pomoc citace Juniperus sabina vyvolání zvracení, aktivní uhlí, projímadla, [27,47] Cupressaceae záněty sliznic, cytotoxická aktivita jalovec klášterský lignanové glykosidy cypřišovité (chvojka) výplach žaludku Taxus baccata tis červený Chaerophyllum temulum krabilice mámivá Nerium oleander oleandr bobkovnice Hedera helix břečťan popínavý Erysimum cheiranthoides trýzel malokvětý Taxaceae tisovité Apiaceae miříkovité Apocynaceae toješťovité Araliaceae aralkovité Brassicaceae brukvovité taxatin chaerofylin oleandrin, deacetyloleandrin, neriin, neriantin hederin, hederosaponiny A-C erysimosid, helvetikosid nevolnost, zvracení, koliky břicha, průjem, mělké dýchání, kolaps, smrt zástavou dechu a srdce podráždění GITu, ospalost, závratě, svalový třes, srdeční slabost, mydriáza zvracení, nepravidelný tep, závratě, křeče, selhání dechu, obtížné močení, v moči krev průjmy, zvracení, křeče nevolnost, zvracení, bolesti žaludku, průjem výplach žaludku, symptomatická léčba křečí, stimulace dýchání, oběhu a srdeční činnosti výplach žaludku, aktivní uhlí prevence proti křečím thiobarbituráty a diazepam vyvolání zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí, stanovení hladiny sérového draslíku aktivní uhlí, výplach žaludku, dodání elektrolytů, symptomatická léčba vyvolání zvracení, výplach žaludku, aktivní uhlí, stanovení hladiny sérového draslíku [26,27,28, 32] [27,32] [27,32] [32,34,47] [27]