DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2014. Funkce, výhody a nevýhody CZT. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.



Podobné dokumenty
ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013

Energetický regulační úřad sekce regulace oddělení teplárenství VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE K ROKU 2006

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis

3. PŘEDNÁŠKA. Popis systémů CZT Historie, typy a principy KVET. Ing. Josef Karafiát, CSc.

prosinec 2016 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2015 vyrobené z uhlí... 7

ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Zveřejněno dne

Možnost čerpání dotací na vytápění biomasou z OP ŽP

Struktura trhu s teplem

JUDr. Kateřina Eichlerová, Ph. D.

Metodika posouzení nákladů při odpojování odběratelů od soustavy CZT

prosinec 2017 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2016 vyrobené z uhlí... 7

Stav teplárenství z pohledu regulátora, cenové rozhodnutí k cenám tepla, podpora KVET. Energetický regulační úřad

Žádosti o podporu v rámci prioritních os 2 a 3 jsou přijímány od 1. března 2010 do 30. dubna 2010.

jeho budoucnost Czech Technical University in Prague, Czech Republic Faculty of Mechanical Engineering

Technologie přeměny Osnova předmětu 1) Úvod 2) Energetika

XXVIII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ. Rizikové faktory dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

OPŽP šance pro finance obcím

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Aktuality z oblasti využívání pevné biomasy. Ing. Richard Horký, TTS Group

Dodávka tepla do bytové sféry v okresech dle druhu zdroje. Dodávka tepla do okresů dle druhu zdroje. (TJr/)

Obnovitelné zdroje. Rozvoj výroby elektřiny a tepla, legislativní podmínky připojení. Rozvoj výroby elektřiny a tepla, legislativní podmínky připojení

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

Profil společnosti Největší výrobce a dodavatel ekologického tepla a elektřiny ve Strakonicích 1954 Ekologický provoz využívající biopalivo až 40%

VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE k 1. lednu 2011

Základní pojmy energetiky, Státní energetická koncepce, energetická legislativa

Teplárenské cykly ZVYŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI. Pavel Žitek

Teplárenství ve Státní energe/cké koncepci

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci XVII. výzvy Operačního programu Životní prostředí

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková

Akční plán energetiky Zlínského kraje

KONFERENCE - Energetické využití biomasy

EKONOMICKÉ PŘIJATELNOSTI

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

S l eznam ana ý yzovan ch t opa ř í en a j ji e ch l ik og a výbě ýb ru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu V AV- VAV SP- SP 3g5-3g

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

Studie současného stavu a návrh opatření vedoucích ke stabilizaci a dalšímu rozvoji teplárenství v ČR MANAŽERSKÝ SOUHRN

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o.

1/62 Zdroje tepla pro CZT

MODERNIZACE CZT MĚSTA KOPŘIVNICE. prezentace pro Teplárenské dny

Hradec Králové Radim Sobotík

R E A L I Z U J E M E V A Š E P Ř E D S T A V Y

Obnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu. Martin Mikeska - Komora obnovitelných zdrojů energie

Hodnocení energetické náročnosti z pohledu primární energie - souvislosti s KVET

VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE k 1. lednu 2010

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky

VYTÁPĚNÍ BIOMASOU V TŘEBÍČI - historie a provedená opatření k naplnění zákona č. 415/2012

Možnosti podpory pro pořízení kogeneračních jednotek od roku 2015 Dotační programy OPPIK a OPŽP

Bezpečnostní fórum Zlínského kraje

Zaměření PO 2 OPŽP Základní principy hodnocení projektů

Analýza teplárenství. Konference v PSP

Vzdělávání energetického specialisty. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc.

Dotační možnosti OP PIK

Zapojení špičkových kotlů. Obecné doporučení Typy turbín pro parní teplárny. Schémata tepláren s protitlakými turbínami

Celkem 1 927,8 PJ. Ostatní OZE 86,2 PJ 4,3% Tuhá palia 847,8 PJ 42,5% Prvotní elektřina -33,1 PJ -1,7% Prvotní teplo 289,6 PJ 14,5%

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 4. výzvy pro prioritní osu 2 a 3 Operačního programu Životní prostředí

Teplárenství v ČR. záruka ekologického využití paliv. Ing. Jiří Vecka výkonné pracoviště Teplárenského sdružení ČR. 26.

SPECIAL REPORT Říjen 2018

Vícepalivový tepelný zdroj

Partyzánská 1/7 PRAHA

REGISTR PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ OBLAST: ENERGETIKA

Komentovaná cenová rozhodnutí ERÚ č. 5/2003 ze dne 25. listopadu 2002 a č. 7/2003 ze dne 18. prosince 2002, k cenám tepelné energie pro rok 2003

Zkušenosti s provozem biomasových zdrojů v Třebíči

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

Strategie EU pro vytápění a chlazení role teplárenství v transformaci energetiky

Novely vyhlášek ERÚ. Ing. René Neděla Energetický regulační úřad

Jak podnikat v energetice?

Podpora komunitních obnovitelných zdrojů v připravovaných operačních programech

Energetická [r]evoluce pro ČR

Energetika Plzně v datech

SMĚRNICE O PRŮMYSLOVÝCH EMISÍCH PŘECHODNÉ OBDOBÍ PRO TEPLÁRNY

Zpracování návrhu optimální varianty vývoje teplárenství

Aktuální stav teplárenství z pohledu ERÚ. Ing. Jan Pokorný Energetický regulační úřad

o společnosti teplo elektřina produkty a služby životní prostředí zákazníci zaměstnanci a bezpečnost

Zpráva. o vývoji energetického hospodářství města Plzně. září 2018

Příloha č. 8 Energetický posudek

cenami regulovanými, které stanovuje Energetický regulační úřad (jedná se o přenos a distribuci elektřiny a další související služby) a

Studie uplatnění tepelných čerpadel pro bytový dům

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 21/2003 ze dne 25. září 2003, k cenám tepelné energie pro rok 2004

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci XXVIII. výzvy Operačního programu životního prostředí prioritní osa 3

Jak by měl být transformován sektor teplárenství a jakou roli by měl hrát

Budoucnost české energetiky II

ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ

Novela zákona o POZE. Jan Habart. CZ Biom předseda

Představení OPŽP: Nový Program

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - LEDEN Zlínský kraj ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE NÁVRH ŘEŠENÍ EH ZK

Využití tepla a nízkouhlíkové technologie OP PIK jako příležitost

Energetické bilance města Plzně

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU

Posuzování OZE v rámci PENB. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 404/2005 Sb.

SPRÁVNÍ OBVOD ORP NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ

Nový fluidní kotel NK14

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Ročník 2007 PROFIL PŘEDPISU:

Transkript:

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2014 Funkce, výhody a nevýhody CZT Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

Zdroje tepla

Historie rozvoje teplárenství v ČR a jeho současná pozice na energetickém trhu OBDOBÍ CHARAKTERISTIKA Charakteristika vývoje teplárenství v ČR Typické zdroje nově budovaných SCZT Typické druhy používaných paliv Typicky používaná teplonosná látka Charakteristika zásobované oblasti 30. a 40. léta 50. a 60. léta 70. a 80. léta 20. století 20. století 20. století vznik extenzivní technické teplárenství rozvoj zaostávání teplárny elektrárny výtopny (výtopny) (teplárny) (elektrárny) uhlí uhlí topné oleje (uhlí) pára horká voda horká voda (pára) průmysl města sídliště (sídliště) (průmysl) (průmysl) přelom tisíciletí ekologizace racionalizace malé teplárny zemní plyn teplá voda (horká voda) sídliště 20. a 30. léta 21. století intenzifikace kvalita všechny typy všechny druhy (biomasa) teplá voda části měst Podíl teplárenství na celkových dodávkách tepla Podíl teplárenství na celkové výrobě elektřiny Podíl teplárenství na celkové spotřebě paliv v energetice DZT Teplárny Teplárny CZT Elektrár. Ostatní

Hlavní výhody a nevýhody CZT Výhody teplárenství : Lokalizace zdrojů znečištění mimo obytná centra Celkově výrazně nižší a kontrolovatelné emise oproti lokálnímu vytápění Kombinovaná výroba elektřiny a tepla Využití méněhodnotných domácích paliv Využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Nevýhody teplárenství : Vyšší investiční náročnost výstavby Ztráty tepla v rozvodech Složitější měření, řízení a regulace Náročná adaptace na změny odbytu

Ekologické aspekty CZT Centralizovaný způsob zásobování teplem Kontrola paliva Rozptyl kouřových plynů Řízené spalování Emisní monitoring Ukládání popelovin čištění kouřových plynů Absence čištění kouřových plynů Emise do přízemních vrstev Neřízený proces spalování Spalování domovního odpadu Decentralizovaný způsob zásobování teplem Prašnost popelovin Vyšší obsah škodlivin Prašnost a hlučnost manip. s palivem

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) Kombinovaná výroba elektřiny a tepla přináší 30 % úspory ve spotřebě paliva oproti spotřebám paliv při oddělené výrobě téhož množství tepla ve výtopně a téhož množství elektřiny v elektrárně Ztráty 10 j. Teplo 64 j. Oddělená výroba elektřiny a tepla Výtopna 74 jednotek paliva Kombinovaná výroba elektřiny a tepla Ztráty 14 j. Elektřina 22 j. Teplárna 100 jednotek paliva Teplo 64 j. Ztráty 58 j. Elektrárna 80 jednotek paliva Elektřina 22 j.

Investiční náročnost Výstavba systému centralizovaného zásobování teplem je investičně náročnější, než rozvoj alternativních systémů energetického zásobování Porovnání měrné investiční náročnosti Systémy centralizov. zásobování teplem Systémy plošné plynofikace území Systémy plné elektrifik. území Systémy využívající kapalných paliv Tepelný napáječ vč.čerpací stanice 100 % - - - Vysokotlaký plynovod vč. RSP - 30 % - - Linka 110 kv vč. rozv. 110/22 kv - - 25 % Transportéry kapalného paliva - - - 10 % Tepelná síť 100 % - - - Středotlaká plynovodní siť - 25 % - - Městská kabelová síť 22 kv - - 20 % - Zásobníky topných olejů - - - 10 % Výměníkové stanice 100 % - - - Plynové kotelny - 230 % - - Transformační stanice 22/0,4 kv - - 50 % Olejové kotelny - - - 250 % SYSTÉMY CELKEM 100 % 50 % 25 % 40 %

Ztráty v rozvodech Procentní hodnota ztrát je silně závislá na využití přenosových kapacit tepelných sítí a na jejich technickém stavu, tj. zejména na kvalitě izolací Otopné soustavy do 0,2 MW Malé SCZT do 5 MW Velké SCZT do 300 MW Rozsáhlé SCZT nad 300 MW Ztráty v sekundární distribuci teplovody - 6 % 6 % 6 % Ztráty v primární distribuci horkovody - - 8 % 8 % Ztráty v primární distribuci parovody - - 14 % 14 % Ztráty v dálkových napáječích horkovody - - - 2 % Ztráty v dálkových napáječích - parovody - - - 5 %

Ceny tepla základní porovnání Rozhodujícím kritériem pro koncové odběratele je cena tepla, respektive úhrnná platba za teplo významná je úroveň předacího místa

Úrovně předacích cen tepla (elektřiny)

Struktura cen tepla V případě CZT spalujících uhlí jsou rozhodující pro konečnou cenu tepla stálé náklady, v případě plynových kotelen náklady na palivo - ZP

Položky určující cenu tepla

Regulace a kalkulace ceny tepla Cena tepla ze soustav CZT je cena regulovaná spadající do kategorie věcně usměrňovaných cen. Do cen tepla z CZT mohou být promítnuty pouze tzv. oprávněné náklady a přiměřený zisk (parametry stanovuje každým rokem ERÚ) Teplárenská společnost dodavatel tepla z CZT nemůže stanovit cenu tepla svévolně, ani ji nemůže meziročně výrazněji měnit. Cena tepla z domovních, nebo etážových kotelen obvykle není kalkulována (není třeba licence výrobu a prodej tepla), nezřídka je zaměňována za cenu nákupu zemního plynu. Náklady na provoz plynové kotelny bývají obvykle pouze rozúčtovány, přičemž část položek je zahrnuta do nákladů souvisejících s provozem a správou vytápěného objektu. Kapitálová složka nákladů plynové kotelny není zpravidla samostatně vyčíslována, tyto náklady bývají často součástí celkových položek dluhové služby nebo tvorby fondů na opravy, údržbu a pořízení nových zařízení budov.

Závěrem Děkuji Vám za pozornost