LC v epidermis jsou nezral

Podobné dokumenty
T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Intracelulární detekce Foxp3

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky)

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Funkce imunitního systému

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Imunitní systém.

Kůže: kompartment imunitního systému

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Univerzita Palackého v Olomouci. Bakalářská práce

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita

Lymfatický systém. Karel Smetana

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

NÁLEZ DVOJITĚ POZITIVNÍCH T LYMFOCYTŮ - CO TO MŮŽE ZNAMENAT? Ondřej Souček Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové

Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

HLA - systém. Marcela Vlková

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Dendritické buňky MASARYKOVA UNIVERZITA. Bakalářská práce PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace. Ústav imunologie LF UP

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

CO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL

Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU

Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno

Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc.

Struktura a funkce imunitního systému

T-lymfocyty a nádorová imunita

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Chemotaktické cytokiny (chemokiny)

MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno

Imunitní systém jako informační soustava. Cytokiny M.Průcha

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

B lymfocyty diferenciace B lymfocytů a tvorba protilátek. Současné možnosti využití MP transplantace, alergie, autoimunita, infekční onemocnění

Aplikace průtokové cytometrie v klinické imunologii a hematologii

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA

Imunitní systém. Lymfatické orgány. Thymus - charakteristika. Thymus - vývoj. Thymus - vývoj Thymus - stavba. Histologie a embryologie

Lymfatický (mízní) systém

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Imunitní odpověď při infekci virem hepatitidy B. J. Uhlíř

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

Regulační T buňky a infekce

Využití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Dr. Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě

Prevence chřipky pomocí intradermální vakcinace Jan Kynčl

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Struktura a funkce imunitního systému. Igor Hochel

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

CZ.1.07/1.5.00/

Eva Havrdová et al. Roztroušená skleróza. v praxi. Galén

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I

Aktivace lymfocytů v klinické laboratoři

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

DEGHAS-orgánové komplikace diabetu

Hypereozinofilní syndrom (HES) a chronická eozinofilní leukemie (CEL)

Muž 15 let Klinická dg.: Lymphadenopathia colli l. sin, Rezistence pozorována od 3/2013 Bez progrese růstu Krevní a serologické nálezy negativní

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha

ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Role BAFF cytokinu v transplantačních reakcích. Mgr. Zuzana Sekerková RNDr. Alena Sekerková

Základní morfogenetické procesy

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Co přináší biologická léčba nespecifických zánětů střevních. Keil R.

Transkript:

P.Barták Praha

LC v epidermis jsou nezral LC jsou v epidermis nezralé po setkání s Ag přesun do lymfatik během cesty v lymfatických kapilárách dozrávají v uzlinách prezentují Ag

Dendritické buňky v kožním zánětu DCs jsou nepříliš četné, ale široce distribuované buňky hematopoetického původu. jsou specializované na vychytávání, zpracování a prezentaci antigenu T- lymfocytům. Ken Shortman, Shalin H.Naik: Nature Rev.Immunology 7,19-30,2006 DCs jsou nejpotentnější APC v celém imunitním systému. Hiroshi Matsui et al.: J invest Dermatol 126,1804,2006

Birbeckova granula LC oproti ostatním DC mají vyšší hladinu langerinových molekul V umbilikální krvi mají LC charakter zralých buněk i s BG a s CD1 a MHCclassII na povrchu

T buněčná funkčnost je programována dendritickými buňkami Akltivované paralyzované DC Anergické T buňky Regulační T buňkyl Malá kapacita zpracování Ag Jen krátkodobý projev MHC class II-peptide Málo adhezních / kostimulatorních molekul Malá kapacita migrace Type 2 T buňky Deaktivované paralyzované DC? Pathogens Cytokines (TNF, IL-1) T cell signals (CD40L) Odpočívající nezralé DC Vysoka kapacita zpracování Ag Nízký display MHC class II-peptide Málo adhezních/ kostimulatorních molekul Velká migrační kapacita Type 1 T buňky Aktivované zralé DC Malá kapacita zpracování Ag Vysoký display MHC class II-peptide Mnoho adhezních/ kostimulatorních molekul Velká migrační kapacita

Nezralé DC: Prezentace a zpracování Ag v periferii Zralé DC: Prezentace Ag T buňkám v lymfatické tkáni

MHCclassI MHCclass II exprimovány na povrchu ACP jako 2 nekovalentně spojené polypeptidy Integrální membránový protein buněk a destiček (Ag- transplantační) 3 extracelulární domény :α- 1,2,3 α-3 spojena s mikroglobulinem β 2 a má vazebné místo pro CD8 Obě N terminálové domény připravené příjmout Ag

MHCclassI a classii cesty prezentace Ag

Stuhový diagram LFA-1 domény LFA-1(lymphocyte-function associated antigen) je integrální protein, patří k adhezním molekulám, prostředkuje mezibuněčnou interakci a nachází se na všech leukocytech. U T-buněk je exprese LFA-1 nezbytná pro interakci s APC a pro indukci proliferace T-buněk

Chemokiny v uzlině při Ag- prezentaci

nezralé DC, řízené chemokiny, potkávají antigen v periferii a tam začíná jejich maturace. nezralé Cestují DC cestují do uzliny do a uzliny v parakortexu a v parakortexu prezentují prezentují antigen T-buňkám, antigen modifikují T-buňkám, jejich chemokinový modifikují jejich receptorový chemokinový profil receptorový a pak uzlinu opouštějí profil a pak uzlinu opouštějí

Lymfocyty, opouštějící venuly, cestují do T a B zón v kortexu a v parakortexu pod vlivem chemokinů secernovaných stromálními, folikulárními a interdigitujícími DC

chemokiny s adhezními molekulami pomáhají extravazaci lymfocytů do uzlin skrze endotelie venul

Antigen může do uzliny vstoupit s protilátkou jako komplex Ag+Ab a váže se na Fcreceptory na povrchu folikulárních DC - přitom jsou aktivovány okolní B-buňky. Samotný Ag je zavzat do interdigitujících DC a prezentován naivním T buňkám

Aktivované T- buňky reagují s B-buňkami a produkují generace paměťových a plasmatických B-buněk

Step 1 - T-Cell Activation in the Lymph Nodes APC T-Cell Immunologic Synapse ICAM-1 LFA-1 CD11a MHC TCR CD3 Antigen-Peptide CD4/CD8 LFA-3 CD2 CD40 CD40L B7 CD28 Requirements for Activation: Attachment and Stabilization Signal 1: Antigen/MHC-TCR Signal 2: Costimulation T-Cell ActivaTtion, Proliferation, and Cytokine Production Janeway CA, et al. Immunobiology: The Immune System in Health and Disease. Garland Publishing; 2001. Krueger JG. J Am Acad Dermatol. 2002;46:1-23.

FTY720 -Novartis

Mikrodomény imunitních buněk současný výzkum se soustředil na způsob signalizace mezi leukocyty vedle cholesterolu a glykosfingolipidů jsou v určitých mikrodoménách malé, regulační tetraspaninové proteiny, které podle své kapacity organizují klastry klíčových molekul a pomáhají adhezi, proliferaci a antigen prezentaci. Podrobnosti nejsou dosud dostatečně vysvětleny. Mikrodomény hrají roli v maligních chorobách. Wright M.D. et al. Tissue Antigenes 2004,64,533-42 Berditchevski F. et al.: Traffic 2006,Dec 20 Allen JA et al.: Nature Rev.Neuroscience 2006, Dec29

Vakcinace Langerhansovými buňkami LC jsou potentním aktivátorem imunitní odpovědi. Navození tolerance vakcinací : u kontaktní alergické reakce v onkologické terapii (melanom) virové choroby (Steinman- Stresa 2001)

Vakcinace dendritickými buňkami Toleranční funkce DC není náhodná - je to každodenní kritická role při jejich cestě lymfoidním orgánem - neustále rozeznávají self a infekční nonself (Steinman- Stresa 2001)

Imunointervenční budoucnost antagonisté CCR 3 a RANTES (regulated on activated normal T cell expressed and secreted ) novým cílem se stane chemokine z bazálních buněk a endotelu TARC (thymus and activation regulated chemokine) Tokura a spol : Experimental Dermatol 2001 genomová terapie (nyní 500 cílů, bude jich 10000) embryonální kmenové buňky (stem cells) -zatím u člověka nepoužitelné pro časnou degeneraci buněk, nicméně veliká naděje pro demyelinizační choroby

SALT- Skin associated lymphoid tissues - integrovaný systém imunitního dohledu určený pouze pro kůži

Součásti SALTu specializovaný soubor dendritických antigen-prezentačních buněk v epidermis (buňky Langerhansovy) periferní lymfatické cévy a uzliny, které tento systém drénují specifická populace recirkulujících T-ly se zkrácenými telomerami a homingem v epidermis Wu K et al.: Abstr Ann Mee ESDR 1999, JiD 2002,113,479 keratinocyty s produkcí imunoregulačních molekul a schopností diferenciačního rozeznání (např.kc exprimují ligand Jagged-1 pro membránový R NOTCH-1 regulující aktivaci, maturaci a migraci DC) Miele et al.: Abstr.Ann Mee SID v LA 2002,poster 563

Děkuji za pozornost

Cytokinové modulátory Cytokiny trvají 24 hodin! v AD blokáda IL-4 a IL-5, např. pomocí antimykotik (anti-cd-3 Th2) protizánětlivý IL-10 potlačuje imunitní odpověď