Algoritmizace prostorových úloh

Podobné dokumenty
Algoritmizace prostorových úloh

Algoritmizace prostorových úloh

Programovací jazyk Pascal

Základní pojmy. Úvod do programování. Základní pojmy. Zápis algoritmu. Výraz. Základní pojmy

Vlastnosti algoritmu. elementárnost. determinovanost. rezultativnost. konečnost. hromadnost. efektivnost

Úvod do programování - Java. Cvičení č.4

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Algoritmus. Přesné znění definice algoritmu zní: Algoritmus je procedura proveditelná Turingovým strojem.

Algoritmizace prostorových úloh

Algoritmizace. Obrázek 1: Přeložení programu překladačem

Algoritmy I. Cvičení č. 2, 3 ALGI 2018/19

Algoritmizace a programování

Algoritmizace. 1. Úvod. Algoritmus

Čtvrtek 8. prosince. Pascal - opakování základů. Struktura programu:

Základy algoritmizace

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, Varnsdorf, IČO: tel Číslo projektu

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Algoritmus. Cílem kapitoly je seznámit žáky se základy algoritmu, s jeho tvorbou a způsoby zápisu.

Algoritmizace prostorových úloh

Lekce 01 Úvod do algoritmizace

3 Co je algoritmus? Trocha historie Definice algoritmu Vlastnosti algoritmu... 3

Funkce, podmíněný příkaz if-else, příkaz cyklu for

6 Příkazy řízení toku

Algoritmizace prostorových úloh

2. lekce Algoritmus, cyklus Miroslav Jílek

Informatika Algoritmy

Algoritmizace, základy programování, VY_32_INOVACE_PRG_ALGO_01

Pojem algoritmus. doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava

Název předmětu: Školní rok: Forma studia: Studijní obory: Ročník: Semestr: Typ předmětu: Rozsah a zakončení předmětu:

PROGRAMOVACÍ JAZYKY A PŘEKLADAČE REALIZACE PŘEKLADAČE I

Řídicí struktury. alg3 1

Algoritmizace prostorových úloh

Jazyk C Program v jazyku C má následující strukturu: konstanty nebo proměnné musí Jednoduché datové typy: Strukturované datové typy Výrazy operátory

PODPROGRAMY PROCEDURY A FUNKCE

Algoritmizace- úvod. Ing. Tomáš Otáhal

Algoritmizace a programování. Ak. rok 2012/2013 vbp 1. ze 44

Vyučovací hodina. 1vyučovací hodina: 2vyučovací hodiny: Opakování z minulé hodiny. Procvičení nové látky

Programovací jazyk. - norma PASCAL (1974) - implementace Turbo Pascal, Borland Pascal FreePascal Object Pascal (Delphi)

Michal Krátký. Úvod do programování. Cíl kurzu. Podmínky získání zápočtu III/III

Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ

Identifikátory označují objekty v programu používané (proměnné, typy, podprogramy).

Algoritmizace. Cíle předmětu

3. přednáška. Obsah: Řídící struktury sekvence, if-else, switch, for, while, do-while. Zpracování posloupnosti

Lekce 04 Řídící struktury

Algoritmus. Cílem kapitoly je seznámit žáky se základy algoritmu, s jeho tvorbou a způsoby zápisu.

Algoritmy a algoritmizace

Logické operace. Datový typ bool. Relační operátory. Logické operátory. IAJCE Přednáška č. 3. může nabýt hodnot: o true o false

Základy algoritmizace a programování

Algoritmizace a programování

Základy algoritmizace a programování

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND. Úvod do PHP PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

PROMĚNNÉ, KONSTANTY A DATOVÉ TYPY TEORIE DATUM VYTVOŘENÍ: KLÍČOVÁ AKTIVITA: 02 PROGRAMOVÁNÍ 2. ROČNÍK (PRG2) HODINOVÁ DOTACE: 1

Seminář z IVT Algoritmizace. Slovanské gymnázium Olomouc Tomáš Kühr

Sada 1 - PHP. 03. Proměnné, konstanty

Algoritmizace a programování. Ak. rok 2012/2013 vbp 1. ze 44

Algoritmizace a programování

Program a životní cyklus programu

1. lekce. do souboru main.c uložíme následující kód a pomocí F9 ho zkompilujeme a spustíme:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy programování a algoritmizace úloh Podmíněný příkaz

Algoritmizace a programování

PROGRAMOVÁNÍ V JAZYCE C V PŘÍKLADECH 11 Dynamické datové struktury 11.1 Spojové struktury Příklad PROG_

1 Základy algoritmizace a programování. 1.1 Algoritmus Možnosti zápisu algoritmů. Základy algoritmizace a programování

Funkce, intuitivní chápání složitosti

- speciální symboly + - * / =., < > <> <= >= a další. Klíčová slova jsou chráněnými útvary, které nelze použít ve významu identifikátorů.

Pascal. Katedra aplikované kybernetiky. Ing. Miroslav Vavroušek. Verze 7

Poslední nenulová číslice faktoriálu

Úvod do programování. Lekce 1

Algoritmizace prostorových úloh

PROGRAMOVÁNÍ V SHELLU

Sada 1 - Základy programování

Obsah přednášky. programovacího jazyka. Motivace. Princip denotační sémantiky Sémantické funkce Výrazy Příkazy Vstup a výstup Kontinuace Program

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

- znakové konstanty v apostrofech, např. a, +, (znak mezera) - proměnná zabírá 1 byte, obsahuje kód příslušného znaku

10. Složitost a výkon

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ , 5.1 a 5.2 8/14

Algoritmy I. Cvičení č.1, 2 ALGI 2016/17

Renáta Bednárová STATISTIKA PRO EKONOMY

NPRG030 Programování I RNDr.Tomáš Holan, Ph.D. 4.patro, č

Operátory pro maticové operace (operace s celými maticemi) * násobení maticové Pro čísla platí: 2*2

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, Varnsdorf, IČO: tel Číslo projektu

1. lekce. do souboru main.c uložíme následující kód a pomocí F9 ho zkompilujeme a spustíme:

Činnost: 1) Vyhodnotí se výraz E. 2) Jeho hodnota se uloží do proměnné V.

2.1 Podmínka typu case Cykly Cyklus s podmínkou na začátku Cyklus s podmínkou na konci... 5

Identifikátor materiálu: ICT-4-01

Zápis programu v jazyce C#

Programování a algoritmizace

2. Množiny, funkce. Poznámka: Prvky množiny mohou být opět množiny. Takovou množinu, pak nazýváme systém množin, značí se

2. Modelovací jazyk UML 2.1 Struktura UML Diagram tříd Asociace OCL. 3. Smalltalk 3.1 Jazyk Pojmenování

for (i = 0, j = 5; i < 10; i++) { // tělo cyklu }

VISUAL BASIC. Přehled témat

DTP Základy programování Úvod do předmětu

Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, p.o. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Lokální definice (1) plocha-kruhu

Předmluva k aktuálnímu vydání Úvod k prvnímu vydání z roku Typografické a syntaktické konvence... 20

Algoritmizace. Algoritmizace (Y36ALG), Šumperk - 1. přednáška 1

Programovací jazyky. imperativní (procedurální) neimperativní (neprocedurální) assembler (jazyk symbolických instrukcí)

I. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU

Tvorba software a algoritmizace

Programování v jazyce C pro chemiky (C2160) 3. Příkaz switch, příkaz cyklu for, operátory ++ a --, pole

Algoritmy a datové struktury

Transkript:

INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Algoritmizace prostorových úloh Algoritmus Daniela Szturcová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ESF napomáhá rozvoji lidských zdrojů a podnikatelského ducha.

Historie Ve 12. století universita v Bagdádu Muhammad ibn Músá al-khwárizmí napsal knihu, kde uváděl různé výpočty s čísly. "Algoritmi dicit" překlad "Tak praví al Khwárizmí".

Definice Algoritmem můžeme označit předpis, kterým popíšeme postup řešení nějaké úlohy či problému. Potřebujeme: hodnoty vstupních dat, předepsané kroky řešení, požadovaný výsledek.

Vlastnosti algoritmu Konečnost konečný počet kroků, požadovaný výsledek v rozumném čase. Determinovanost jednoznačný, přesný a srozumitelný předpis, formální jazyky. Rezultativnost správný výsledek. Hromadnost řešení skupiny podobných úloh. Opakovatelnost.

Zápis algoritmu Pomocí přirozeného jazyka (slovní popis), pomocí grafického znázornění (např. vývojový diagram), pomocí speciálního jazyka (pseudojazyk), pomocí programovacího jazyka.

Základní pojmy Datový typ určuje hodnoty, kterých může nabývat (datový) objekt, množinu přípustných operací nad tímto datovým typem.

Základní pojmy Datovým objektem může být konstanta, proměnná, výraz, funkce.

Základní pojmy Identifikátorem označujeme jméno, která dáváme konstantám, proměnným, funkcím. Identifikátor je tvořen řetězcem znaků, kterými jsou písmena anglické abecedy, číslice, případně znak podtržítko. První znak řetězce je písmeno nebo znak podtržítko, pak může následovat libovolná sekvence písmen, číslic a znak podtržítko. Délka identifikátoru může být libovolná, je však obvykle omezena podle prostředí, ve kterém řešíme úlohu.

Základní pojmy Konstanta je veličina, jejíž hodnota zůstává po dobu řešení problému stejná. Může být použita dvěmi způsoby: přímo 63, 10 2, ABC ) nebo pojmenováním označena identifikátorem, (řecké písmeno PI používáme jako jméno konstanty 3,14...

Základní pojmy Proměnná označujeme tímto pojmem takovou veličinu, která může měnit hodnotu během řešení problému. Proměnná se zavádí definicí pojmenováním proměnné a určením jejího datového typu.

Základní pojmy Výraz je tvořen operátory, operandy a speciálními znaky. Operandem může být: konstanta, proměnná, výraz, a volání funkce.

Základní pojmy Příkazem (může být označen pojmem řídící struktura) rozumíme jednotlivé kroky algoritmu a návaznosti mezi nimi. Rozlišujeme jednoduché a strukturované příkazy. Celý algoritmus lze chápat jako jeden příkaz.

Řídící struktury Představují konstrukce programu s určitým významem. Dělíme je na jednoduché a strukturované. Mezi jednoduché příkazy řadíme: prázdný příkaz, volání funkce.

Řídící struktury Strukturované příkazy: Sekvence, posloupnost. Selekce. Cyklus.

Sekvence Sekvence je tvořena posloupností jednoho nebo více příkazů, které se provádějí v pevně daném pořadí. Příkaz se začne provádět až po ukončení předchozího příkazu. příkaz1 příkaz2... příkazn

Selekce Selekce umožňuje podmínit provedení následujícího příkazu. Splnění podmínky určí, který z příkazů bude vykonán v závislosti na splnění či nesplnění podmínky. Lze použít úplnou, nebo neúplnou podmínku.

Úplná selekce if (podmínka) { příkaz1 } else { příkaz2 }

Neúplná selekce if (podmínka) { příkaz1 }

Cyklus Cyklus je část algoritmu, která je opakovaně prováděna za splnění řídící podmínky. Opakující se příkaz (příkazy) nazýváme tělo cyklu. Rozlišujeme dva typy cyklů: indukční řídící podmínka cyklu určuje, zda bude provedena posloupnost příkazů, která tvoří tělo cyklu, nebo dojde k předání řízení za tělo cyklu, iterační počet opakování těla cyklu závisí na hodnotě řídící proměnné.

Druhy cyklů Cyklus s podmínkou před vykonáním těla cyklu Cyklus s podmínkou za tělem cyklu Cyklus s pevným počtem opakování

Cyklus s podmínkou před vykonáním těla cyklu U tohoto cyklu dochází k jeho ukončení v případě, že podmínka není splněna. Tělo cyklu se tedy nemusí vykonat ani jednou. while (výraz) { příkaz }

Cyklus s podmínkou za tělem cyklu Tělo cyklu provede minimálně jednou, protože k prvnímu testování podmínky dojde až po prvním průchodu tělem cyklu. do { příkaz } while (výraz)

Cyklus s pevným počtem opakování Tělo cyklu provede minimálně jednou, protože k prvnímu testování podmínky dojde až po prvním průchodu tělem cyklu. for (výraz1; výraz2; výraz3) { příkaz }

Zásady pro řízení cyklů Před zahájením cyklu musí řídící proměnné nabývat smysluplných hodnot, umožňujících jeho ukončení. Tělo indukčního cyklu musí zajistit změnu řídících proměnných cyklu.