1 / 5
Nadané děti téma radostné, zajímavé, v poslední době často diskutované. Zejména v souvislosti s tím, jak jim zajistit co nejlepší péči odpovídající jejich předpokladům a nárokům Přestože se této problematice věnuje u nás již mnoho let mnoho odborníků/odbornic z řad pedagogů/pedagožek a psychologů/psycholožek,mnoho učitelů/učitelek i poradců/poradkyň v této oblasti ještě tápe. Už jenom rozpoznat nadané dítě nemusí být tak snadné, jak by se na první pohled zdálo Existují dlouhé seznamy charakteristik, které se běžně uvádějí jako projevy vysokého nadání, a z nichž některé jsou patrné již v raném věku - např. n eobvyklá živost, menší potřeba spánku, vysoká úroveň aktivity schopnost soustředit se velmi dobře, po dlouhou dobu i na několik věci současně, zvýšená reakce na vnější podněty, velká potřeba přísunu nových podnětů, neobvyklá paměť, velká rychlost učení, rychlý rozvoj řeči, časný zájem o písmena, čísla a jiné znaky a všeobecná zvídavost PhDr. Šárka Portešová např. uvádí, že podle longitudinálních výzkumů je třeba naplnit z výše zmíněných projevů chování, abychom mohli predikovat určité intelektové nadání v pozdějším věku, kdy se nadání projevuje především vysokou mírou motivace, schopností pracovat s abstraktními pojmy, bohatou slovní zásobou a schopností vyjadřovat své myšlenky a emoce, dychtivostí po informacích, vysokou úrovní koncentrace pozornosti, vynikající pamětí a často hlubokými specifickými zájmy, které nemusí být jednoduché uspokojit. Zároveň však autoři výzkumů, kteří k těmto závěrům došli, jedním dechem uvádějí, že tak jako všech ostatních oblastech i tady platí, že žádné dvě děti nejsou stejné a nelze je popsat pouze souborem určitých projevů. - Nadané dítě nemusí být úspěšné ve všech školních oblastech, jeho schopnosti mohou být nerovnoměrně rozloženy i rozvinuty, a to až do té míry, že může v jistých oblastech podávat i průměrné, či podprůměrné výkony, a 2 / 5
také to nejsou vždy děti bezproblémové, mohou být i sociálně nekonformní, nepřizpůsobivé - vyrušují, dostávají se do konfliktů s vrstevníky i autoritami a narušují vyučovací proces. Kromě toho i mezi dětmi nadanými najdeme děti s poruchou učení nebo chování, děti neprospívající (tzv. underachievers - podvýkonné ), jejichž skutečné schopnosti jsou maskovány nebo jim v jejich využití brání nějaký handicap, který na první pohled nemusí být patrný. - Zejména v těchto případech je nutná cílená psychologická diagnostika a školní opatření, aby se tak umožnila odpovídající náprava handicapu a optimální rozvoj schopností. Identifikace mimořádného nadání probíhá v současné době na vyžádání rodičů nebo z podnětu školy a s jejich souhlasem v síti pedagogicko-psychologických poraden po celém území ČR, přičemž v každém kraji fungují koordinátoři IPPP, jejichž úkolem je organizovat, zajišťovat a sledovat péči o děti/žáky-ně, kteří byli jako nadaní identifikováni. Výsledek diagnostiky dokladující mimořádné nadání je závazným dokumentem pro všechny typy škol včetně mateřských. Většina učitelů si uvědomuje, že mimořádně nadaní žáci a studenti mají být vzděláváni v souladu se svými schopnostmi, dostávat úkoly a podněty, které odpovídají jejich rozumové úrovni a jejich nadání. Názory společnosti na speciální vzdělávání nadaných se různí, stále ještě panují mnohé předsudky o elitářství takovéhoto přístupu. PhDr. Šárka Portešová však zdůrazňuje, že přehlížení skutečných schopností rozumově nadaných dětí, zejména v počátcích školní docházky, neznamená pro dítě jen několikaleté čekání, až ostatní děti zvládnou dané množství informací, ale může mít dalekosáhlé následky na jeho další harmonický psychický vývoj a celoživotní postoj ke vzdělávání! Dr. Portešová dále upozorňuje, že pokud mimořádně nadané dítě nemá během prvních ročníků základní školy možnost rozvíjet své schopnosti a příležitost, není-li nuceno překonávat překážky, aby o něco usilovalo a zažilo pocit uspokojení z odměny za své úsilí, naučí se spojovat pojem chytrý s pojmem jednoduché, ale nudné. Takové dítě ví, že mu jde všechno, zároveň jej ale škola velmi nebaví. 3 / 5
Většina mimořádně nadaných dětí projevuje již od nejútlejšího věku atypickou schopnost poznávání (paměť, myšlení, pozornost atd.). Pokud jsou tyto charakteristiky podněcovány a rozvíjeny, býváme svědky velmi zajímavého, neobyčejně rychlého vývoje poznávacích schopností. Pokud není tento přirozený vývoj rozvíjen, může se stát, že nadprůměrné schopnosti paradoxně vytvoří negativní sílu, která brzy začne působit proti jakémukoli učení a vzdělávání. Je proto velmi důležité umět takové děti rozpoznat, identifikovat, správně diagnostikovat a poskytnout jim takové podmínky pro vzdělávání, které jim umožní rozvinout jejich potenciál a dosahovat výsledků, které obohatí celou naši společnost. Zatímco diagnostika žáků se specifickými poruchami učení a chování a metodika péče o ně je u nás již dlouhou tradicí dobře propracována a ujednocena, v oblasti péče o děti nadané se doposud nepodařilo dosáhnout jednotného postupu při jejich nominaci, identtifikaci, integraci a následné péči o ně. K ujednocení tohoto postupu se snaží přispět mj. i náš projekt financovaný z ESF: Vytvoření systému nominace a identifikace dětí a žáků a žákyň s mimořádným nadáním a modulu optimalizace uspokojování jejich specifických vzdělávacích potřeb zvyšováním kompetencí pedagogických pracovníků a pracovnic MŠ a ZŠ Naším cílem je poskytnout těmto školám podporu v podobě vzdělávání pro pedagogy a pedagožky, metodických materiálů a škál pro identifikaci nadaných a sestavení nabídky rozvíjejících aktivit pro ně. Péče o nadané děti je u nás i v mnoha dalších evropských i mimoevropských zemích zakotvena ve školském zákoně: 16 Zákona č. 561/2004 Sb. (školského zákona) a 6 Vyhlášky č. 73/2005 Sb. O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných ukládá školám povinnost vypracovat IVP pro každého individuálně integrovaného žáka. 4 / 5
/dle materiálů PhDr. Evy Vondrákové, PhDr. Šárky Portešové a Mgr. Jitky Fořtíkové/ 5 / 5