Platy učitelů v regionálním školství Zdroj dat: Statistika MŠMT 1
Základní údaje o počtu pracovníků v regionálním školství a jejich průměrných platech v roce 2015 V regionálním školství bylo zaměstnáno 235,1 tis. osob (94,2 % ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT, obcemi a kraji) Celkový objem mzdových prostředků (bez OON/OPPP *)) činil 66 699,6 mil. Kč. Průměrné měsíční nominální mzdy/platy zaměstnanců **) včetně vedoucích zaměstnanců regionálního školství dosáhly celkem 23 637 Kč. Průměrný měsíční plat pedagogických pracovníků bez vedoucích zaměstnanců (placených jen ze státního rozpočtu včetně ESF) v regionálním školství byl 25 433 Kč. Průměrný měsíční plat nepedagogických pracovníků bez vedoucích zaměstnanců (placených jen ze státního rozpočtu včetně ESF) v regionálním školství byl 14 161 Kč. *) OON/ OPPP = ostatní osobní náklady: odměny za práci, poskytované na základě jiného vztahu než pracovního, služebního nebo členského poměru, a peněžitá plnění poskytovaná zaměstnancům v souvislosti se zánikem pracovního, služebního nebo členského poměru k zaměstnavateli. **) Plat vyplácen ze státního rozpočtu. Jeho výše je stanovena podle platového tarifu (tarifní tabulka - platové třídy, platové stupně). Mzda vyplácena z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu. 2
Pokrač. Průměrná měsíční mzda/plat učitelů v regionálním školství dosáhla 27 969 Kč. V jednotlivých druzích škol (bez ohledu na zřizovatele a způsob odměňování) meziročně vzrostly průměrné měsíční mzdy/platy zaměstnanců a učitelů následovně: v mateřských školách za zaměstnance i za učitele vzrostly o 1,6 % v základních školách za zaměstnance vzrostly o 2,7 %, za učitele vzrostly o 3,0 %, ve školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami vzrostly za zaměstnance 2,6, %, za učitele vzrostly o 3,2, ve středních školách, konzervatořích a vyšších odborných školách celkem vzrostly za zaměstnance o 2, 3%, za učitele vzrostly o 2,8 %, z toho: ve středních školách vzrostly za zaměstnance o 2,4 % a za učitele o 2,9 %, v konzervatořích vzrostly za zaměstnance o 3,6 % a za učitele vzrostly také o 3,6 %. ve vyšších odborných školách vzrostly za zaměstnance o 1,1 %, za učitele o 1,2 %, ve střediscích praktického vyučování poklesly za zaměstnance o 1,3 %, za učitele údaj není vypovídající. 3
Vývoj průměrných platů učitelů 2011-2015 4
Pro srovnání: platy akademických pracovníků na VŠ 5
Genderový pohled: rozdíly mezi muži a ženami Podíly a rozdíly průměrných hrubých měsíčních platů učitelů regionálního školství bez řídících pracovníků podle věku ženy a muži v 1. pololetí 2012 1. pololetí 2016 Zřizovatelé: MŠMT, obec, kraj Zákon č. 262/2006, 109 odst. 3 Celkem učitelé Rok Podíl ženy / muži věk Rozdíl ženy muži (Kč) věk 56 a více do 25 26 35 36 45 46 55 56 a více do 25 26 35 36 45 46 55 1. pololetí 2012 93,0% 91,8% 94,8% 96,2% 98,1% -1 549-1 960-1 313-1 003-502 1. pololetí 2013 92,5% 92,0% 94,6% 96,3% 98,2% -1 649-1 876-1 364-975 -467 1. pololetí 2014 91,8% 91,6% 94,4% 96,0% 98,1% -1 836-1 994-1 430-1 057-495 1. pololetí 2015 90,8% 91,3% 93,9% 96,1% 97,4% -2 077-2 116-1 577-1 059-724 1. pololetí 2016 90,2% 91,7% 93,9% 96,0% 97,3% -2 275-2 055-1 631-1 134-793 6
Od září 2016 Nařízení vlády ze srpna 2016 zavádí nový platový stupeň pro začínající učitele. Ti dostanou přidáno už po dvou letech, doposud měli nárok na vyšší plat až po šesti letech praxe. Celkem stát vyčlenil na platy učitelů od září 2016 o 8% procent více finančních prostředků. Zvýšení tarifních platů představuje 6% nárůst, zbývající 2% by se měla promítnout v ostatních složkách platu (osobní příplatky, mimořádné odměny). 7
8
Platové třídy 1. základní vzdělání 2. základní vzdělání 3. střední vzdělání 4. střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání 5. střední vzdělání s výučním listem 6. střední vzdělání s maturitou nebo výučním listem 7. střední vzdělání s maturitou 8. střední vzdělání s maturitou 9. vyšší odborné vzdělání nebo střední s maturitou 10. vysokoškolské (bakalářské) vzdělání nebo vyšší odborné 11. vysokoškolské (magisterské) vzdělání nebo bakalářské 12. vysokoškolské (magisterské) vzdělání nebo bakalářské 13. vysokoškolské (magisterské) vzdělání 14. vysokoškolské (magisterské) vzdělání 15. vysokoškolské (magisterské) vzdělání 16. vysokoškolské (magisterské) vzdělání 9
Hlas školských odborů Školské odbory chtějí po státu zvýšení platů učitelů alespoň o 15 procent v každém z následujících tří let. Pokud by tomu tak bylo, v roce 2020 by byl průměrný plat učitelů přes 46 tisíc korun. Odbory odhadují, že v roce 2020 bude průměrná mzda v ČR 33 300 korun. 10
Z diskuse o platech na Metodickém portálu (Leden 2016) Dobrý den, jsem začínající učitel ZŠ, aprobace Z-D. Chtěl jsem se prosím zeptat zkušenějších kolegů, jak se to s platem učitele. Nástupní mzda mám 21600 hrubého, chtěl jsem se zeptat zda je reálné čekat časem zvýšení platu, jak už ohledně praxe, nebo osobnostního příplatku? Mám obavy, že jako muž neuživím rodinu s 16000 čistého. Děkuji Pane kolego, jak vidíte, tak Vám nikdo neodpovídá. Proč asi? Jít dělat učitele byla Vaše volba a určitě jste někdy zaslechl, že učitelé moc vysoké platy nemají. Také nikdy neměli (studoval jste D, tak to jistě víte). Máte šanci, že Váš plat vzroste asi k celostátnímu průměru nebo možná malinko nad něj. Průměrný příjem a vyšší má však jen menší část populace (možná třetina), takže by mohlo být i hůř. Samozřejmě jsou na tom učitelé hůř ve srovnání s většinou jiných absolventů VŠ. Jedna moje kolegyně se kdysi ptala: "Ale jak je možné, že právníci mají tolik peněz a my tak málo? Vždyť přece máme stejně VŠ jako oni!" My ostatní jsme na ní jen soucitně koukali, ona je docela hodná a milá. Dobrý den, plat roste s počtem odučených let, není to nic zazráčného, ale každé 2-3 roky počítejte s cca 1 000 navíc. Na osobním ohodnocení se dá také něco získat, ale to není zrovna garantované... Váš nastupní plat mi nepřijde úplně špatný, i když je pravda že nevím lokalitu ve které se pohybujete. Pro představu o platech se doporučuji podívat na nabídku pracovních portálů. Rodinnu určitě uživíte, jen to bude poněkud skromnější. Můj bratr má příjem přes 80 000 čistého a také si pořád stěžuje, že je to málo. S jídlem roste chuť 11
Má plat učitelů souvislost s tím, jaká je jeho prestiž ve společnosti? V únorovém šetření (2016, pozn. Pzi) zkoumalo CVVM prestiž vybraných povolání mezi českou veřejností. Všem respondentům byl předložen seznam šestadvaceti profesí s instrukcí: Na seznamu jsou uvedena některá povolání. Vyberte povolání, jehož si vážíte nejvíce, a dejte mu 99 bodů. Pak vyberte takové, jehož si vážíte nejméně, a obodujte je číslem 01. Poté postupujte odshora dolů a všem zbývajícím přiřaďte body od 02 do 98 podle osobního uvážení. Prestiž profesí byla naposledy šetřena v červnovém výzkumu v roce 2013. Zkoumaný seznam profesí se opakuje od roku 2011, kdy byla doplněna zdravotní sestra a stavební dělník a vynechán soustružník a opravář elektrospotřebičů (jsou uvedeni v tabulce časového srovnání na místě odpovídajícím jejich poslednímu bodovému ohodnocení). Za pozornost stojí postupné zvyšování prestiže vojáka z povolání a policisty (za celé sledované období) a především výrazný vzestup prestiže ministra oproti minulému zjišťování, který se tak vymanil z nelichotivé 24. pozice. Presto průměrné hodnocení prestiže ministra zůstává nižší, než bylo v letech 2004 i 2007. Zřetelný pokles oproti situaci v polovině minulého desetiletí můžeme vidět i v případě prestiže manažera, profesionálního sportovce či starosty. Ze zbylých profesí výrazným propadem stále prochází novinář (za 12 let o třináct bodů), propad prestiže kněze se zastavil a oproti minulému šetření získal na prestiži poslanec, takže si vyměnil poslední místo s uklízečkou. Změny mezi roky 2013 a 2016 dokládají, že současný stav naší politické scény je hodnocen lépe, především co se týká vládní garnitury, avšak i parlament si u verejnosti mírně polepšil. Jinak celkově žebříček prestiže profesí vykazuje v čase jen malou proměnlivost. Protože prestiž profese lze vnímat jako určitý průsečík sociální struktury společnosti s její hodnotovou strukturou, tak toto zjištění znamená, že naše společnost je v tomto ohledu (až na proměnu hodnocení politické scény) stabilizovaná. 12
13