CONTROL REVERSE LOGISTICS Lukáš Zákora, Josef Samson 1 ABSTRACT Article deals about management of reverse logistic, about its activities and aplication of reverse logistic in distribution and logistic centres. In these logistic centres reverse logistic is often connected with reverse flows (transports) of empties. In this case these subjects fully overtake stock management by customer. KEY WORDS Reverse logistics, logistics center, reverse flows LANGUAGE OF THE PAPER Czech REVIEWERS doc. Ing. Pavol Šaradín, CSc. - pavel.saradin@vslg.cz doc. Ing. Anna Dolinayová, PhD. - anna.dolinayova@fpedas.uniza.sk 1 Ing. Lukáš Zákora, Ing. Josef Samson, University of Pardubice, Jan Perner Transport Faculty, Department of Transport Management, Marketing and Logistics, Studentská 95, Pardubice, Czech Republic, e-mail: lukas.zakora@volny.cz 179
ŘÍZENÍ ZPĚTNÉ LOGISTIKY 12 th International Scientific Conference Úvod Řízení reverzní logistiky (RLM - reverse logistics management) představuje logistický servis, který pokrývá úzce specializovanou část logistiky určenou například pro opravárenská centra, ale i pro distribuční a logistická centra. Logistická centra řídí zásobování v systémech Just in Time nebo Just in Time in Sequence pro průmyslová odvětví jako automotiv, elektrotechnika, stavebnictví apod. Je zaměřeno na přímý návratový model distribuce, ale i jeho outsourcing. Cílem je zajistit plynulou a cenově efektivní organizaci logistiky od zákazníků do opravárenského centra a návrat výrobků zpět k zákazníkům anebo komponentů do výrobních odvětví a zpět přepravní obaly. 1. Reverzní logistika Reverzní logistika byla nejenom jako pojem, ale i proces ještě v nedávné době opomíjena jak z pohledu reálného využití, tak i pro potřeby logistické teorie. Reverzní logistiku lze definovat jako tok použitých výrobků, obalů a jiných materiálů od spotřebitele, kterým může být fyzická nebo právnická osoba. Převážně se zabývá odvozem odpadu ve formě použitých obalů, odpadu z výrobní činnosti, částečně spotřebovaných výrobků a vráceného (reklamovaného) zboží. Reverzní logistika ve stále větší míře se zaměřuje na otázky spojené s tím, jak nakládat s odpady a udržet ekologicky udržitelné životní prostředí. Současná legislativa zvyšuje odpovědnost firem za celý životní cyklus výrobku, tedy od vstupu surovin pro jeho zhotovení až po likvidaci odpadu. Tento proces řeší tok výrobků z koncového místa užití výrobku zpět do místa jeho vzniku, jedná se o aktivity vedoucí materiál zpětným (reverzním směrem). Dříve byla reverzní logistika spojována pouze s recyklací výrobků a obalů. Definice reverzní logistiky vyplývá z principů konkrétního odvětví národního hospodářství, se kterým je spojována. Např. maloobchodní organizace spojují reverzní logistiku s přemístěním neprodaného nebo reklamovaného zboží zpět k subjektům, od kterých bylo zakoupeno, nebo kteří jsou ochotni takové zboží odkoupit k dalšímu zpracování. Výrobní subjekty od reverzní logistiky získávají vstupní suroviny (např. použité obaly, zmetky, neprodané zboží, zboží z reklamačních řízení, apod.). 180
Obecná definice reverzní logistiky - hlavní náplní je sběr, třídění, demontáž a zpracování použitých výrobků, součástek, vedlejších produktů, nadbytečných zásob a obalového materiálu. Hlavním cílem je zajistit jejich nové využití, nebo materiálové zhodnocení způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí a ekonomicky zajímavý. 2. Činnosti reverzní logistiky Reverzní logistika neboli zpětná logistika se zabývá zpětnými materiálovými toky výrobků, obalů a reklamovaného zboží. Existují tři pojetí reverzní logistiky: činnosti spojené s přebalením a opětovným prodejem vráceného zboží i redistribuce neprodejného zboží, aktivity podporující materiálovou recyklaci a směřující k minimalizaci odpadů z výroby a obalů, organizace a řízení komplikovanějších způsobů zhodnocování starých výrobků (přepracování, opravy, demontáže s následným použitím některých součástí). V automobilovém průmyslu se jedná o 4-6% vrácených dílů či výrobků. Jako hlavní bariéry ve vztahu k zpětné logistice považují firmy její relativní nevýznamnost, firemní politiku, nesystémový přístup a potom konkurenční problémy. 2.1 Činnosti spojené s řízením reverzní logistiky a) Manipulace s vráceným zbožím Náklady na tyto operace jsou relativně vysoké, jedná se o návrat zboží zpět k výrobci. Vracení zboží je z následujících důvodů: nefunkčnosti výrobku, zákazník nemá zájem o zboží, zboží z výstavních a předváděcích akcí, reklamace. b) Zpětná logistika Řeší likvidaci odpadového materiálu, který vzniká v procesu výroby, distribuce a balení zboží. Většinou se jedná o činnosti jako: dočasné uskladnění těchto materiálů, odvoz do místa likvidace, zpracování, opětovné použití, recyklace, apod. 181
Provedení recyklace materiálového zpracování předpokládá zhodnocení. Analogicky může být zhodnocení definováno jako opětovné použití (zhodnocený materiál vstupuje do stejného výrobního procesu) a další zhodnocení (ze zhodnoceného materiálu vzniká průchodem recyklací jiný materiál než pro původní výrobní proces se změněným účelem použití). V rámci zhodnocení a likvidace poskytované logistické výkony, kdy k hlavním výkonům patří přeprava, překládka a (oddělené) skladování odpadů včetně dalších logistických výkonů zpětné logistiky jako je sběr, třídění, oddělování a vhodný výběr obalů a nádob. 2.2 Ložná jednotka Pro distribuční a logistická centra, která řídí zásoby u smluvního zákazníka je důležitou částí řízení logistického kanálu zpětná přeprava vícecestných obalů. Takovým obalem může být zásobník s postranicemi případně i víkem (standardní rozměry palety) nebo manipulační prostředek jednoduchá (prostá) paleta. Pro systém řízení dávek pro výrobní logistiku se používají vratné obaly. Proces řízení jejich oběhu lze spojovat s řízením reverzní logistiky. Skladová jednotka = Ložná jednotka = Přepravní jednotka Pro zpětnou přepravu je nutná upravit skladové jednotky tak, aby zabíraly co nejméně ložného prostoru. Například u prostých palet je to řešeno tak, že je lze uložit do speciální schrány pod návěsem, aby byl ložný prostor volný pro následnou přepravu zboží. U zásobníků s postranicemi případně zcela uzavřených je požadavek na jejich rozložení do plochého stavu, aby zabíraly minimální objem ložného prostoru. U vícecestných obalů je vždy nutné porovnat celkové náklady na obaly na jedno použití N J s celkovými náklady na několikanásobné použití N V. 182
Tab. 1: Vztahy mezi charakterem balení a logistickými činnostmi Logistická činnost / charakter balení Doprava Standardizace obalu Skladování Standardizace obalu Dopady na logistickou činnost 3. Požadavky na procesy při řízení zásob dodavatelem Snížení nákladů na manipulaci, zkrácení technologických časů potřebných na manipulaci, podpora kooperace a modality v dopravě, nižší požadavky na specializované dopravní prostředky a zařízení. Snížení nákladů na manipulaci, zvýšení bezpečnosti práce ve skladu, zkrácení technologických časů manipulačních operací, zvýšení využití skladového prostoru. Zdroj: autor Koncept Vendor Managed Investory (VMI) neboli zásoby řízené dodavatelem dovoluje rychlý a pohodlný způsob elektronicky vedeného obchodování a zlepšení výkonu logistického řetězce (viz Obr. 1). 183
VENDOR MANAGED INVENTORY 12 th International Scientific Conference Dodávka zboží Dodavatel Subdodavatel Zákazník Subdodavatel Předpověď požadavku VFC Informace Subdodavatel Obr. 1: Schéma řízení zásob dodavatelem Zdroj: autor U výrobních podniků je běžné, že logistické náklady představují i více než čtvrtinu celkových nákladů souvisejících s podnikáním firmy. Kvalitnější řízení logistického výkonu řetězce je významným potenciálem pro dosažení úspor v takovém měřítku, které může značně přispět ke zlepšení podnikové rentability. Na vyspělých trzích, kde je obtížné zvyšovat objem prodeje a kde má rentabilita podniků trvale klesající tendenci z důvodu rostoucích nákladů a tlaku konkurence, je nutno stále hledat způsoby, jak zlepšovat produktivitu. S všeobecným růstem nákladů na logistiku se zvyšuje i potřeba přesného vyčíslení a účetního sledování nákladů. Vzhledem k tomu, že logistická funkce je relativně více citlivá na vývoj cen aktiv a pracovních sil než většina jiných funkčních oblastí podniku, poměr logistických nákladů k celkovým nákladům podniku se v mnoha firmách zvyšuje. Existují ovšem výjimky, v některých firmách se díky zavádění strategií VMI, JIT, TQM a jiných programů daří logistické náklady ve smyslu jejich podílu na celkových nákladech podniku stabilizovat, nebo dokonce snižovat. V systému je obvyklé použít řízení pomocí webové aplikace Vendor Flow Control (VFC), která je podporována funkcí čárového kódu a transparentní pro všechny zúčastněné uživatele. V systému řízení zásob dodavatelem VMI, který navazuje na systémy plynulého zásobování, dodavatel zcela přebírá úkoly běžně spojované s objednáváním zboží. Dodavatel 184
přebírá automatickou skladovou dispozici pro své přímé odběratele a má přímý přístup k údajům o zásobách u svých zákazníků. V tradičním decentralizovaném systému zákazník koordinuje objednávání a doufá v brzkou dodávku (tažný systém pull system). Při VMI dostává dodavatel on-line všechny podstatné údaje (stav zásob, informace o prodeji, vyčerpání zásoby atd.) a automatizovaně spouští a provádí celý objednací proces. Dodavatel tedy rozhoduje o tom, kdy a kolik dodá odběrateli (tlačný princip push systém), zodpovídá za výši zásoby a za disponibilitu zboží ve skladu odběratele. Závěr Zpětná logistika nabývá na stále větším významu a je spojována s významnými úsporami nákladů na řízení logistického řetězce, tj. řízení od zákazníků ke zdrojům. Řízení zpětných toků je spojeno s reverzní logistikou a lze tak správným nastavením a řízením procesů dosáhnout významné finanční úspory. Tento příspěvek vznikl v rámci řešení projektu MD ČR CG932-066-520 Modelování logistiky odpadů v městských aglomeracích. LITERATURA [1] Buchholz, J. a kol.: Handbuch der Verkehrslogistik. Springer-Verlag Berlin Heidelberg New York, 1998, ISBN 3-540-64517-9. [2] LAMBERT, D., STOCK, R. J., ELLRAM, L.: Logistika. 2. vyd. Brno: CP Books, 2005. 589 s. ISBN 80 251 0504 0 [3] MEŠKO, P., GAŠPARÍK, J., LALINSKÁ, J., PEČENÝ, L. Coordination of Freight Transport and Logistics Centres. In: Logi 2010, zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie, Univerzita Pardubice, Tribun EU 2010, str. 135-149, ISBN 978-80-7399-205-7. [4] GAŠPARÍK, J. LENDEL, V. Process portal for railway sector. In: LOGI, scientific journal on transport and logistics, University of Pardubice, vol. 1. No. 1 (2010), p. 33-43, ISSN 1804-3216. [5] BRUMERČÍK, F. Discrete event simulation of logistic and transport systems. In: LOGI: Scientific Journal on Transport and Logistics. Vol. 2, No. 1 (2011), s. 5-10. ISSN 1804-3216. 185