Globální kritéria pro udržitelný cestovní ruch

Podobné dokumenty
Prioritní výzkumné cíle

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Česká politika. Alena Marková

Strategie udržitelného rozvoje obce Křižánky VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU

Územní energetická koncepce Pardubického kraje. Ludmila Navrátilová, předsedkyně výkonné rady ETIK 03/2016

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

PŘÍLOHA. Provádění strategie pro jednotný digitální trh

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

Certifikace environmentálně šetrného obchodu přínosy a doporučení. Mgr. Josef Novák, Ph.D.

Trvale udržitelný rozvoj. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS 21 na období Příloha č. 36 Analýza rizik

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Správa a informace v oblasti ŽP (GIE) a klimatu (GIC)

Den malých obcí Program rozvoje venkova

Zavádění preventivních opatření v lesích Článek 24, odstavec 1., písmeno a) Zavádění preventivních protipovodňových opatření v lesích

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou,

Prioritní cíle programu LIFE+

Program rozvoje venkova. na období Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Posouzení vlivů Strategie rozvoje Libereckého kraje na životní prostředí a veřejné zdraví

Zpráva místopředsedy NS MAS Jiřího Krista

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

Značení výrobků. Zahraniční ekoznačky

Role krajské energetické agentury při naplňování aktuálních potřeb energetického hospodářství

Program rozvoje venkova

ORLICKO V ROCE Pracovní verze. 4. Stanovení cílů a jejich priorizace

Správa a informace v oblasti ŽP (GIE) a klimatu (GIC)

Program rozvoje venkova Zlínský kraj. Holešov 5. dubna 2011

Co pro nás znamená zelené?

Cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů. Výzkum názorů české populace

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

Udržitelná města Komplexní přístup k plánování a řízení

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 18 34

8361/17 mp/kno 1 DG B 2B

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Podprogram klima programu LIFE. Politické priority 2016

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

Rada Evropské unie Brusel 12. května 2017 (OR. en)

(Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

INFORMACE O PROJEKTU TRANSPARENSE

Formulace veřejného zájmu při strategickém plánování udržitelného bydlení PETR ŠTĚPÁNEK ČVUT

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

Návrh Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu

Cíle Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 4. veřejné soutěže programu EPSILON

Novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

Hodnocení implementace

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Energy Performance Contracting Energetické služby se zárukou ETICKÝ KODEX. Asociace poskytovatelů energetických služeb Listopad 2012 Praha

Operační programy na revitalizace brownfields období ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

Cíle Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

REFLEXE CÍLE EU PŘI PROJEKTOVÁNÍ STAVEB. Petr Sopoliga ENVIROS, s.r.o.

JIŘÍ MATĚJÍČEK ANTON PRČINA. 2. aktualizované a rozšířené vydání

Program rozvoje venkova. Ing. Josef Tabery ředitel odboru Řídicí orgán PRV, MZe

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

Konference k 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině v ČR

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

Smart City a MPO. FOR ENERGY listopadu Ing. Martin Voříšek

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

NORSKÉ FONDY. PROGRAM: Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu

Ekodesignový projekt. Centrum inovací a rozvoje (CIR) Centre for Innovation and Development

Konference k tvorbě integrované strategie MAS Ekoregion Úhlava pro období zápis

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Aktuálně vyhlášené a připravované výzvy operačních programů pro obce

Udržitelný marketing začíná od výrobku? Lidija Erlebachová Fórum pro udržitelné podnikání březen 2013

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010

Územní energetická koncepce Zlínského kraje

Program rozvoje venkova. na období Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27

Podprogram klima programu LIFE. Politické priority 2016

Úspory energie. Informace o programu podpory Výzva II.

Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení ( )

Projekt LLABS : Celoživotní učení pro trvale udržitelný rozvoj 13-Pp-GRU-128

Regionální značky podpora místní produkce

Výběr z Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podporovaných programem OMEGA

Informační seminář k programu LIFE


Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Quae sit nostra meta co je náš cíl? Národní dialog o vodě 2015 Retence vody v krajině

Fondy EU programové období Projektový management ve sportu Seminář ke 2. přednášce Mgr. Pavel Mrnuštík

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA

Společenská odpovědnost organizace jako další nástroj strategického řízení

Podprogram klima programu LIFE. Politické priority 2017

Ing. Miroslav Král, CSc.

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Rada Evropské unie Brusel 24. února 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Transkript:

Rada pro globální trvale udržitelný cestovní ruch Globální kritéria pro udržitelný cestovní ruch Společná práce na všeobecném přijetí praktik v udržitelném cestovním ruchu Předmluva Udržitelný cestovní ruch je na vzestupu: poptávka stoupá, poskytovatelé služeb vyvíjí nové zelené programy a vlády vytváří nové politiky k podpoře udržitelných praktik v cestovním ruchu. Ale co vlastně udržitelný cestovní ruch znamená? Jak může být měřen a věrohodně prokázán s cílem vybudovat důvěru spotřebitele, zvyšovat účinnost a bojovat proti nepravdivým tvrzením? Globální kritéria pro udržitelný cestovní ruch jsou snahou porozumět udržitelnému cestovnímu ruchu a budou minimem, kterého by měl každý subjekt v cestovním ruchu dosáhnout. Jsou sdružena do čtyř hlavních témat: efektivní udržitelné plánovaní, maximalizace sociálních a ekonomických výhod pro místní komunity, posílení kulturního dědictví a snížení negativních vlivů na životní prostředí. Třebaže jsou kritéria původně zaměřena pro využití v sektoru ubytování a provozu cestovních kanceláří, jsou využitelná v celém turistickém průmyslu. Kritéria jsou součástí reakce turistické komunity na globální výzvy Rozvojových cílů tisíciletí OSN. Zmírnění chudoby a udržitelnost životního prostředí včetně klimatických změn jsou hlavními průřezovými problémy, které jsou řešeny prostřednictvím kritérií. Počínaje rokem 2007 koalice 27 organizací Partnerství pro globální kritéria pro udržitelný cestovní ruch se spojily, aby tato kritéria vyvinula. Od té doby oslovily skoro 100 000 poskytovatelů v cestovním ruchu a analyzovaly přes 4 500 kritérií z více než 60 existujících osvědčení a dalších dobrovolných souborů kritérií a obdržely komentáře od nejméně 1 500 osob. Kritéria pro udržitelný cestovní ruch byly vyvinuty v souladu s ISEAL Code of Best Practice. Dokument bude nadále podroben konzultacím a bude přijímat vstupy každé dva roky, dokud bude zpětná vazba poskytována.

Některá očekávaná využití kritérií zahrnují následující body: sloužit jako základní pravidla pro subjekty všech velikostí, aby se staly více udržitelnými a pomoci těmto subjektům vybrat udržitelné programy v cestovním ruchu, které budou splňovat tato globální kritéria, sloužit jako průvodce pro cestovní agentury ve výběru dodavatelů a udržitelných programů v cestovním ruchu, pomáhat spotřebitelům identifikovat spolehlivé udržitelné turistické programy a subjekty, sloužit jako společný jmenovatel pro informační média k rozlišení udržitelných turistických poskytovatelů, pomáhat certifikačnímu procesu a dalším programům splnit jejich standardy široce přijatelnému základu, nabídnout vládnímu, nevládnímu a privátnímu sektoru programy jako výchozí bod pro vývoj požadavků na udržitelný cestovní ruch, sloužit jako základní směrnice pro vzdělávací a tréninkové instituce jako hotelové školy a univerzity. Kritéria uvádějí, co je třeba dělat, ne jak to dělat nebo zda cílů bylo dosaženo. Tato role je plněna pomocí výkonnostních ukazatelů, souvisejících vzdělávacích materiálů a přístupu k nástrojům k jejich implementaci, z nichž všechny jsou nezbytným doplňkem ke Globálním kritériím pro udržitelný cestovní ruch. Partnerství koncipuje Globální kritéria pro udržitelný cestovní ruch jako začátek procesu, kdy udržitelné standardy prostupují do všech forem cestovního ruchu. Globální kritéria pro udržitelný cestovní ruch A. Prokázat efektivní udržitelné řízení.

A.1. Společnost implementovala dlouhodobý systém udržitelného řízení, který je adekvátní k její realitě a rozsahu, bere v úvahu environmentální, sociokulturní, kvalitativní, zdravotní a bezpečnostní problémy. A.2. Společnost je v souladu se všemi příslušnými mezinárodními nebo místními právními předpisy a nařízeními (mj. se zdravotními, bezpečnostními, pracovními a environmentálními aspekty). A.3. Všichni zaměstnanci se účastní školení týkající se jejich úlohy v udržitelném řízení v oblasti environmentálních, sociokulturních, zdravotních a bezpečnostních postupů. A.4. Spokojenost zákazníka je sledována a v případě nedostatků je zjednána náprava. A.5. Propagační materiály jsou přesné a úplné a neslibují nic, co nemůže být dodáno podnikem. o A.6. Projektování a konstrukce budov a infrastruktury: o A.6.1. je v souladu s místním územním plánováním, s předpisy chráněných oblastí a s požadavky památkové péče. o A.6.2. respektuje okolní přírodní nebo kulturní dědictví z hlediska umístění, plánování, zhodnocení vlivů, pozemkových práv a akvizic. o A.6.3. používá vhodné místní principy udržitelného stavebnictví; o A.6.4. poskytuje přístup pro osoby se zvláštními potřebami. A.7. Informace o okolní přírodě, místní kultuře a kulturním dědictví je poskytováno zákazníkům stejně tak jako vysvětlení vhodného chování během návštěv přírodních oblastí, místních kultur a míst kulturního dědictví. B. Maximalizování sociálních a hospodářských výhod pro místní komunity a minimalizace negativních dopadů. B.1. Společnost aktivně podporuje iniciativy pro sociální a infrastrukturní rozvoj komunity, zahrnující mimo jiné i vzdělání, zdraví a hygienu. B.2. Místní obyvatelé jsou zaměstnáni v řídících funkcích. Odborná školení jsou nezbytně poskytována. B.3. Místní a fair-trade služby a zboží jsou nakupovány podniky tam, kde jsou dostupné.

B.4. Společnost nabízí prostředky pro místní malé podnikatele, aby rozvíjeli a prodávali udržitelné produkty, které vychází z místní přírody, historie a kultury (včetně jídla a pití, řemeslných výrobků, užitého umění, zemědělských produktů atd.) B.5. Ve spolupráci s místní komunitou byl vyvinut Kodex chování pro aktivity v domorodé a místní komunitě. B.6. Společnost implementovala opatření proti komerčnímu vykořisťování, zejména dětí a mladistvých, včetně sexuálního zneužívání. B.7. Společnost se chová rovnostářsky při najímání žen a místních menšin do práce, včetně vedoucích pozic, a omezuje dětskou práci. B.8. Mezinárodní či národní právní ochrana zaměstnanců je respektována a zaměstnancům je vyplácena mzda. B.9. Aktivity společnosti neohrozí zajištění základních služeb, jako je voda, energie, hygiena do sousedních komunit. C. Maximalizace přínosu kulturního dědictví a minimalizace negativních dopadů. C.1. Společnost dodržuje stanovené zásady nebo kodex chování pro návštěvy v kulturně nebo historicky citlivých míst s cílem minimalizovat dopady návštěvníka a maximalizovat jeho zážitek. C.2. Historické a archeologické artefakty nejsou prodávány, vystavovány, kromě zákonem povolených. C.3. Obchod přispívá k ochraně místních historických, archeologických, kulturních a významným duchovních nemovitostí a míst a nebrání k nim přístup místním obyvatelům. C.4. Společnost využívá prvky místního umění, architektury nebo kulturních památek v jejich činnostech, projektech, dekoracích, jídle nebo obchodech, zatímco respektuje práva duševního vlastnictví místních komunit. D. Maximalizace přínosu životního prostředí a minimalizace negativních dopadů. D.1. Zachování zdrojů

o D.1.1. Nákupní politika upřednostňuje ekologicky šetrné produkty pro stavební materiály, kapitálové výrobky, jídlo a spotřební zboží. o D.1.2. Nákup jednorázového a spotřebního zboží je sledován a společnost aktivně hledá způsoby, jak snížit jejich spotřebu. o D.1.3. Spotřeba energie má být měřena, zdroje uvedeny. Mají být přijata opatření, která mají snížit celkovou spotřebu energie. Zároveň podporují využívání obnovitelných zdrojů energie. o D.1.4. Spotřeba vody má být měřena, zdroje uvedeny. Mají být přijata opatření, která mají snížit celkovou spotřebu vody. D.2. Redukce znečištění o D.2.1. Emise ze skleníkových plynů ze všech zdrojů řízených společností jsou měřeny, jsou zaváděny postupy k jejich snížení a kompenzaci s cílem k dosažení neutrality klimatu. o D.2.2. Odpadní vody jsou účinně a opětovně použity, pokud je to možné. o D.2.3. Plán nakládání s odpady je realizován s kvantitativními cíli tak, aby se minimalizoval odpad, který není dále použitelný či recyklovatelný. o D.2.4. Používání škodlivých látek, včetně pesticidů, nátěrových barev, dezinfekčních a čistících prostředků, jsou minimalizovány, nahrazovány neškodnými výrobky, pokud jsou dostupné, všechna chemická použití jsou přísně kontrolována. o D.2.5. Podnik zavádí postupy ke snižování znečištění hlukem, světlem, odtokem, erozí, sloučeninami poškozujícími ozónovou vrstvu a kontaminací vzduchu a půdy. D.3. Zachování biodiverzity, ekosystému a krajiny o D.3.1. Divoce žijící živočišné druhy jsou loveny z volné přírody, konzumovány, vystavovány, prodávány nebo mezinárodně obchodovány pouze jako součást regulovaných aktivit, které zajišťují jejich udržitelné využití. o D.3.2. Žádné divoké zvíře není drženo v zajetí, mimo řádně regulované aktivity a živé exempláře chráněných živočišných druhů jsou chovány pouze za schválených podmínek jejich držení a ošetřování. o D.3.3. Společnost využívá původní druhy pro vytváření a obnovu krajiny a přijímá opatření pro zabránění introdukce cizích invazivních druhů.

o D.3.4. Společnost přispívá k podpoře ochrany biodiverzity, zahrnující podporu chráněných území přírody a oblastí s vysokou hodnotou biodiverzity. o D.3.5. Vzájemné působení s divokou přírodou nesmí produkovat nepříznivé dopady na životaschopnost volně žijících populací; jakékoliv narušení přírodních ekosystémů je minimalizováno, napravováno, a existuje kompenzační příspěvek k řízení ochrany přírody.