Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO

Duben 2010 Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO URBANISTICKÁ RUKOVĚŤ Část - Syntetická URBANISTICKÁ RUKOVĚŤ Objednatel Jihočeský kraj U zimního stadionu 1952/2 České Budějovice 370 76 Projektant Projektový atelier AD s.r.o. Husova 4 České Budějovice 370 01

URBANISTICKÁ RUKOVĚŤ

URBANISTICKÉ SÍDELNÍ TYPY TYP 1 LÁNOVÁ VES Ves podél komunikace bez rozšířeného prostoru pro náves. Za objekty se nachází dlouhá plužina, která sloužila pro jednotlivé objekty jako soukromé polnosti. V současnosti nebývají zachovány a proměnili se v jednotnou polní plochu. Objekty v těchto vsích mohou být umístěny v různých odstupových vzdálenostech. Nejčastěji jsou objekty vzdáleny na šířku původní plužiny. V těchto obcích převažuje zástavba dvorcového typu. TYP 2 NÁVESNÍ VES S OKOLNÍ KOMPAKTNÍ ZÁSTAVBOU Obce se vyznačují různě tvarovanou návsí okolo níž je kompaktní zástavba s převažující okapovou orientací. Takto upraveným středem obce většinou prochází jedna hlavní komunikace. Okolo ní se většinou obce dál rozšiřují. I v těchto obcích se za objekty objevují plužiny. Tady bývají ovšem mnohem kratší než u lánových vsí a jsou pravidelně děleny na obytnou zahradu a sad. V některých obcích se takto vzniklé zahrady dodnes nedochovaly. Převážně u obcí, z kterých se později stala města. TYP 3 BLOKOVÁ ZÁSTAVBA UPROSTŘED OBCE Obce, převážně hradební města jsou ve svém středu charakteristická blokovou zástavbou domů. Zástavba je na pravidelné bloky dělena pomocí komunikací které jím procházejí. V některých městech jsou tyto bloky vynechány a vzniká tak prostor náměstí. Bloky domů jsou odlišné podle velikosti města. Čím je větší tím lze realizovat větší blok a vzniká tak prostor pro vnitroblokovou zástavbu. TYP 4 ULIČNÍ VES Je podobná lánové vsi, ale odlišuje se tím, že komunikace v centru může tvořit rozšířený prostor a může tak vzniknout dlouhá náves. Další odlišností oproti lánové je blízkost objektů, které můžou místy tvořit až kompaktní zástavbu. Zástavba objektů může být po obou stranách komunikace. Rozšíření komunikací může vzniknout i díky tomu že hlavní cesta prochází kolem rybníka. V těchto případech lze při dostatečně široké návsi využít část k zástavbě. TYP 5 PROTÁHLÁ OKROUHLICE, OKROUHLICE Obec vznikla kolem pravidelně kulaté návsi, nebo kolem eliptické návsi. Objekty okolo této návsi jsou převážně dvorcového typu, nebo jako samostatné venkovské domy. Uspořádání domů okolo návsi bývá radiálně. V jejím středu může být rybník, nebo v pozdější době může dojít k jejímu zastavění. TYP 6 OBEC S TROJÚHELNOU NÁVSÍ Obce tohoto typu vznikaly převážně na kolmém křížení dvou cest. Zde tento trojúhelný prostor vznikl rozšířením jedné z komunikací převážně pro účely trhu. V centru těchto návsí se rovněž objevovaly stavby, které převážně zastupoval kostel. TYP 7 NÁVES S ROZPTÝLENOU OKOLNÍ ZÁSTAVBOU Obce s návsí libovolného tvaru. V jejich centru lze převážně najít rybník. Zástavba bývá typu samostatný venkovský dům. Bývá nepravidelně rozmístěna kolem návsi. Za objekty lze nalézt rozdělenou parcelu v klasickém dělení užitná zahrada, sad. TYP 8 SHLUKOVÁ VES Obec tohoto typu vznikla nepravidelným uspořádáním objektů do tzv. shluků. Vyznačují se tím, že nemají náves. Objekty v těchto vsích tvoří převážně samostatné venkovské domy viz. typ B. V minulosti menší typy takovýchto vsí obývala převážně jedna rodina. Do současnosti se rozvinuly převážně díky umístění areálů zemědělských družstev.

BENEŠOV NAD ČERNOU URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Pozemky si do dnešní doby zachovaly velké zahrady s plynulým přechodem na okolní louky. Hranice pozemku jsou převážně tvořeny vlastní hmotou objektu (obzvlášť okolo původního jádra obce), nebo se využívá oplocení. Terén není svažitý a není proto nutné řešit umístění pozemku ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec městského typu s bohatými plochami pro soukromou zeleň i u objektů okolo náměstí. Veřejná zeleň je řešena upravenou, částečně ozeleněnou návsí. Případně lze jako veřejnou zeleň využít neoplocené předzahrádky objektů. VEŘEJNÝ PROSTOR Benešov nad Černou- mapa z r. 1836-52, uspořádání do návesní vsi VÝVOJ OBCE Benešov nad Černou- současný stav Městečko Benešov nad Černou se nachází na severozápadním úpatí Novohradských hor. Leží v okrese Český Krumlov asi 10 km východně od Kaplice na říčce Černé v nadmořské výšce 661 m. Benešov nad Černou byl založen ve druhé polovině 13. století Benešem z Michalovic. V roce 1383 se stal městečkem a v roce 1881 (někdy uváděno 1879) byl povýšen na město. Obec vznikla kolem obdélné návsi, okolo níž je dodnes zachovaná kompaktní zástavba v podobě městských domů s převážně okapovou orientací. Nová zástavba se rozvíjela rovnoměrně kolem původního centra a dále pak podél komunikace směřující na Pohorskou Ves. Zde se uplatňuje zástavba v podobě izolovaných nebo řadových rodinných domů. HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 2 Obdélná náves s kompaktní okolní zástavbou, která má okapovou orientaci. ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání návsi s většinou původních staveb NOVODOBÁ ZÁSTAVBA C,D,E,F,J ve městě A,B,I na okraji a v krajině Doporučuje se věnovat zvýšenou pozornost stavbám kolem původní návsi (typ.e) Benešov - náves, poč. 20.stol. Benešov - náves, současnost Vymezení nových rozvojových ploch

BOŠILEC URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU V centru obce jsou objekty uspořádány do pravidelných uzavřených dvorcových staveb. Za objekty se nachází užitková zahrada. Tím vzniká plynulé napojení na okolní zalesněnou krajinu. Mimo centrum je zástavba řešena izolovaně, což platí i pro novou výstavbu. Stavby jsou umisťovány oboustranně s dostatečnou odstupovou vzdáleností od komunikace. Hranice pozemku jsou řešeny buď vlastní hmotou objektu nebo oplocením. Bošilec - mapa z r. 1836-52 VÝVOJ OBCE Bošilec - současnost Bošilec leží v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 6km jihozápadně od Veselí nad Lužnicí. Obec se nachází v Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervaci Třeboňsko a přírodní zázemí obce je jedno z nejhodnotnější v celé oblasti. Nejcennější jsou chráněná území. Na východě území to je Národní přírodní rezervace Ruda. Od roku 1990 je Bošilec vyhlášen vesnickou památkovou zónou. V obci se nachází výrazná dominanta bošilecký kostel Sv. Martina. Původně vznikla obec okolo protáhlé zakřivené návsi, která měla zastavěný střed. Zástavba okolo návsi byla uspořádána do dvorcového typu. Obec přiléhá k Bošileckému rybníku. Další část obce je východně od Bošileckého rybníka. Tady se nachází kostel Sv. Martina. Největší vývoj obce byl zaznamenán severně od návsi a to díky výstavbě zemědělského družstva. Další výrazný rozvoj území je patrný podél komunikace vedoucí u Bošileckého rybníka směrem na kostel Sv. Martina a na Lomnici nad Lužnicí. Převládající zástavba v těchto částech je formována do izolovaných rodinných domů, nebo do izolovaných venkovských stavení. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Díky rybniční soustavě je v prostoru návsi částečně omezen prostor pro novou výsadbu zeleně, ale je preferována zeleň v podobě vysokých stromů. VEŘEJNÉ PROSTORY HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 5 Protáhlá okrouhlice s dvorcovou zástavbou protáhlé s rybníky. kolem návsi ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání návsi s většinou původních staveb NOVODOBÁ ZÁSTABA A,B Doporučuje se zachovat původní ráz objektů viz. typ A, B. Výrobní areál J Bošilec 2008 Bošilec ortofoto 2007 Vymezení nových rozvojových ploch

CEP URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY Cep - mapa z r. 1836-52 VÝVOJ OBCE Cep - současnost USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU V centru obce okolo oválné návsi s rybníkem jsou objekty uspořádány do pravidelné uzavřené dvorcové zástavby. Za objekty se nachází užitková zahrada. Tím vzniká plynulé napojení na okolní polní krajinu. Mimo tuto zástavbu jsou pozemky řešeny s izolovanou oboustrannou zástavbou a zahradní plochou, hranice pozemku jsou řešeny buď vlastní hmotou objektu nebo oplocením regulativy platné i pro novou zástavbu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Díky rybniční soustavě je v prostoru návsi částečně omezen prostor pro novou výsadbu, je preferována vysoká zeleň. VEŘEJNÉ PROSTORY Obec vznikla jako velká okrouhlice okolo návsi s rybníkem. Původní zástavba okolo návsi byla dvorcového typu. Tato zástavba se dochovala dodnes. Zastavěnost obce se nejvíce rozšiřovala zastavěním návsi a východně podél komunikace směřující na Chlum u Třeboně. Zástavba v této části je obdobná jako původní zástavba s tím rozdílem, že zde převládá okapová orientace a objekty svým seskupením půdorysně tvoří tvar písmene L. Další rozvoj proběhl v jihovýchodním směru při výstavbě zemědělského družstva. HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 5 ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B Protáhlá okrouhlice s dvorcovou zástavbou kolem protáhlé návsi s rybníky. Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání návsi s většinou původních staveb Doporučuje se zachovat původní ráz objektů viz. typ A, B. Výrobní areál J Cep letecký pohled, současnost Cep náves Vymezení nových rozvojových ploch

ČESKÉ VELENICE URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Původní zástavba má za objektem pozemek s využitím pro zahradu. V části blokové zástavby jsou objekty situovány po obvodu každého bloku a vnitroblok je využit jako zahrady. Tento typ zástavby je preferován i u nově navržených obytných ploch. Objekty jsou situovány na pozemcích s dostatečnou odstupovou vzdáleností od hranice pozemku, nebo částečně tvoří jeho hranici. Jako hranice pozemku převažuje oplocení. Značné procento nově navržených ploch je určeno pro průmyslové výrobní a skladové funkce. České Velenice - ortofoto 2008 VÝVOJ OBCE České Velenice - součastný stav Obec vznikla jako dlouhá uliční ves podél rakouských hranic, kde převažuje kompaktní zástavba samostatných vesnických domů s okapovou orientací. Hlavní rozvoj území obce je díky významnému příhraničnímu železničnímu uzlu. Východně od železniční stanice vznikl útvar rozparcelovaný do pravidelných bloků na nichž převládá zástavba z izolovaných rodinných domů. V severozápadní části těchto bloků lze nalézt zástavbu z panelových domů. ZELEŇ V INTRAVILÁNU České Velenice jako obec venkovského typu mají dostatek soukromých zelených ploch. Veřejná zeleň je zde v podobě parkově upravených ploch, nebo jako bariérová zeleň v blízkosti železniční trati. VEŘEJNÉ PROSTORY HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 1 Dlouhá lánová ves s pohraničí. ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání vsi s většinou původních staveb NOVODOBÁ ZÁSTAVBA B,C,D,H,J Doporučuje se zachovat původní ráz objektů viz. typ C,D,H,J. Vymezení nových rozvojových ploch

DOMANÍN U TŘEBONĚ URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Díky nevelkému územnímu rozvoji obce zůstalo zachováno původní členění pozemku na objekt, zahradu a sad. Díky tomu pozemky plynule navazují na okolní louky. Objekty převážně tvoří částečnou hranici pozemku. Hranice je zde jen výjimečně vymezena plotem. Terén není svažitý a není proto nutné řešit umístění pozemku ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec vesnického typu s bohatými plochami pro soukromou zeleň. Veřejná zeleň je řešena upravenou ozeleněnou návsí. Případně lze jako veřejnou zeleň využít neoplocené předzahrádky objektů. Domanín - mapa z r. 1836-52 VÝVOJ OBCE Domanín - současnost Původně vznikla obec jako nepravidelná okrouhlice s částečně zastavěnou návsí. Objekty zde byly uspořádány do dvorcových soustav. Obec se nejvíce svou zástavbou rozvíjela podél komunikace na západ směrem na České Budějovice, severovýchodně na Třeboň a jižně na Borovany. Další podstatný nárůst zástavby je patrný za nebo před původními objekty čímž vzniká kompaktní zástavba a náves je zastavěna. VEŘEJNÉ PROSTORY HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 7 Nepravidelná obdélná náves s malým rybníkem. ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání návsi s většinou původních staveb NOVODOBÁ ZÁSTAVBA Doporučuje se zachovat původní ráz objektů viz. typ A, B, C, příp. H. Výrobní areál J Domanín letecký pohled Domanín - ortofoto 2007 Vymezení nových rozvojových ploch

DRAHOV URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY Drahov- mapa z r. 1836-52 Drahov- současnost USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Pozemky si do dnešní doby zachovaly velké zahrady s plynulým přechodem na okolní louky. Hranice pozemku jsou převážně tvořeny vlastní hmotou objektu, nebo se využívá oplocení. Terén není svažitý a není proto nutné řešit umístění pozemku ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec vesnického typu s bohatými plochami pro soukromou zeleň. Veřejná zeleň je řešena upravenou ozeleněnou návsí. Případně lze jako veřejnou zeleň využít neoplocené předzahrádky objektů. VEŘEJNÝ PROSTOR VÝVOJ OBCE Obec vznikla okolo trojúhelníkové návsi, která byla ve svojí jižní části ostrůvkově zastavěna. Tím vzniká výběžkovité rozšíření návsi pomocí komunikace na západ. Dalším výrazným prvkem návsi je uměle zřízená vodní nádrž. Okolo návsi je zástavba převážně dvorcového typu. V rozšiřujících částech je typ zástavby zachován, izolované rodinné domy jsou zde jen ojediněle. Podstatný rozvoj zastavěnosti obce je patrný v severní části podél komunikace směřující ke kostelu a dále pak západně podél komunikace na Veselí nad Lužnicí a východně na Kardašovu Řečici. Další z územně významných rozšiřujících prvků je areál zemědělského družstva. HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 6 Malá trojúhelná náves s malým rybníkem a kompaktní zástavbou okolo ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání návsi s většinou původních staveb NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B Doporučuje se zachovat původní ráz objektů viz. typ A, B. Výrobní areál J Drahov - letecký pohled Drahov - pohled k návsi Vymezení nových rozvojových ploch

DUNAJOVICE URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Pozemky si do dnešní doby zachovaly velké zahrady s plynulým přechodem na okolní louky. Hranice pozemku jsou převážně tvořeny vlastní hmotou objektu, nebo se využívá oplocení. Terén není svažitý a není proto nutné řešit umístění pozemku ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec vesnického typu s bohatými plochami pro soukromou zeleň. Veřejná zeleň je řešena upravenou ozeleněnou návsí. Případně lze jako veřejnou zeleň využít neoplocené předzahrádky objektů. VEŘEJNÝ PROSTOR Dunajovice - mapa z r. 1836-52 VÝVOJ OBCE Dunajovice - současnost HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 7 ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B Obec vznikla kolem lichoběžníkové návsi, která se v severní části přeměňuje v rozšířenou komunikaci. Původní zástavba, dvorcového typu, utvářela kompaktní okolí návsi. Náves byla ve svém středu zastavěna. V severozápadním rohu návsi se do dnešní doby zachoval malý rybník. Původní tvar návsi se dodnes nedochoval. Její střed byl ozeleněn a tím vznikl ostrov uprostřed komunikací. Hlavní stavební rozvoj je patrný v jižní části podél komunikace směřující na Lišov. Severně je nová zástavba situována za původní objekty. Nová zástavba respektuje původní dvorcové uspořádání objektů. Další výrazným rozšiřujícím prvkem je areál zemědělského družstva v severovýchodní části obce. Lichoběžníková náves, částečně zastavěná. Okolo kompaktní zástavba. Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání návsi s částí původních staveb Doporučuje se zachovat původní ráz objektů viz. typ A, B. Výrobní areál J Dunajovice - letecký pohled Dunajovice ortofoto 2007 Vymezení nových rozvojových ploch

DVORY NAD LUŽNICÍ URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Pozemky si do dnešní doby zachovaly velké zahrady s plynulým přechodem na okolní louky. Hranice pozemku jsou převážně tvořeny vlastní hmotou objektu, nebo se využívá oplocení. Terén není svažitý a není proto nutné řešit umístění pozemku ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec vesnického typu s bohatými plochami pro soukromou zeleň. Veřejná zeleň je řešena upravenou ozeleněnou návsí. Případně lze jako veřejnou zeleň využít neoplocené předzahrádky objektů, nebo přilehlé luční porosty. Dvory nad Lužnicí - současný stav Dvory nad Lužnicí - ortofoto 2007 VÝVOJ OBCE Obec původně vznikla jako samostatné dvorcové usedlosti s velkou vzdáleností od sebe. V období rozvoje železnice se při místní železniční trati začala utvářet uliční ves, která dnes tvoří centrum obce. Obcí prochází komunikace, která severně směřuje na Suchdol nad Lužnicí a jižně na Novou Ves nad Lužnicí. Podél těchto komunikací je patrný i nynější rozvoj. Další výraznou část území tvoři zemědělské družstvo, které je situováno mezi roztroušené usedlosti. VEŘEJNÝ PROSTOR HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 4 Dlouhá uliční ves navazující na soustavu samot. ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání vsi s většinou původních staveb NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B Doporučuje se zachovat původ. ráz rozptýlené zástavby objektů viz. typ A, B, event. I. Dvory nad Lužnicí - pohled k návsi Vymezení nových rozvojových ploch

FRAHELŽ URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Pozemky si do dnešní doby zachovaly velké zahrady s plynulým přechodem na okolní louky. Hranice pozemku jsou převážně tvořeny vlastní hmotou objektu, nebo se využívá oplocení. Terén není svažitý a není proto nutné řešit umístění pozemku ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec vesnického typu s bohatými plochami pro soukromou zeleň. Veřejná zeleň je řešena upravenou ozeleněnou návsí. Případně lze jako veřejnou zeleň využít neoplocené předzahrádky objektů, nebo přilehlé luční porosty. VEŘEJNÝ PROSTOR Frahelž - mapa z r. 1836-52 VÝVOJ OBCE Frahelž - současnost HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 7 ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B Obec původně vznikla jako malá okrouhlice s rozvolněnou zástavbou dvorcového typu kolem návsi s malým rybníkem. Náves byla částečně zastavěna. Do dnešní doby se původní ráz obce zachoval jen v severní a částečně ve východní části. Zbylé území bylo předěleno komunikacemi čímž vzniká ostrovní zástavba na návsi v části okolo rybníka. Významný rozvoj území je podél místní železnice. Zde je nejčetnější zástavba, jihovýchodně a severovýchodně od původního centra, podél komunikace směřující k železniční trati. Objekty v nové zástavbě představují samostatný vesnický typ domu, který se co nejvíc snaží přiblížit dvorcové zástavbě v původním centru. Ve východní části za železniční tratí jsou objekty řešeny jako izolované rodinné domy. V jižní a západní části obce tvoří podstatnou část území zemědělské družstvo. Malá okrouhlice s částečně zastavěnou návsí a malým rybníkem. Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání návsi s většinou původních staveb Doporučuje se zachovat původní ráz objektů viz. typ A, B. Výrobní areál J Frahelž- letecký pohled Vymezení nových rozvojových ploch

HALÁMKY URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Jednotlivé pozemky mají svoji zahradu. Objekty jsou na pozemku umístěny s dostatečnou odstupovou vzdáleností od komunikace a snaží se využít jižní stranu parcely. Jako hranice pozemku se využívají ploty. Terén není příliš svažitý a nemusí se řešit umístění objektu ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec vesnického typu s velkým množstvím soukromé zeleně. Veřejná zeleň je řešena upravenou ozeleněnou návsí, nebo pomocí přilehlých lučních a lesních ploch. VEŘEJNÝ PROSTOR Halámky ortofoto 2007 Halámky - současnost HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 4 ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B VÝVOJ OBCE Obec vznikla jako dlouhá ulicová ves podél komunikace vedoucí od rakouských hranic směrem na Suchdol nad Lužnicí. Zástavba byla směrem k rakouským hranicím rozptýlena a u křížení hlavní obecní komunikace s komunikací vedoucí od Rapšachu na Dvory nad Lužnicí, vytváří zahuštěnou zástavbu okolo rozšířené křižovatky těchto cest. Zde probíhá největší územní rozvoj obce. Původní rozptýlená zástavba je dvorcového typu. Nová zástavba se snaží zachovat původní ráz objektů a využívá uspořádání objektů do tvaru L nebo izolované vesnické domy. V místě okolo křižovatky se objevují i izolované rodinné domy. Dlouhá uliční ves s rozptýlenou zástavbou. Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání návsi s většinou původních staveb Doporučuje se zachovat původní ráz objektů viz. typ A, B, příp. I. Halámky pohled na obec Vymezení nových rozvojových ploch

HORNÍ STROPNICE URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Pozemky v centru města si zachovaly svůj původní ráz i s velkou plochou přilehlých zahrad. Hranice pozemku jsou převážně tvořeny vlastní hmotou objektu (obzvláště v centru), nebo se využívá oplocení. Terén není svažitý a není proto nutné řešit umístění pozemku ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec městského typu s bohatými plochami pro soukromou zeleň. Veřejná zeleň je řešena upraveným ozeleněným náměstím. Případně lze jako veřejnou zeleň využít neoplocené předzahrádky objektů. Horní Stropnice - mapa z r. 1836-52 VÝVOJ OBCE Horní Stropnice - současnost Původně obec vznikla kolem čočkovité návsi utvořené na cestě vedoucí z Nových Hradů do Benešova nad Černou. V této části objekty tvoří kompaktní zástavbu s okapovou orientací. Za těmito objekty dodnes převládá tehdejší dělení pozemků na užitnou zahradu a sad. Náves je v její východní části částečně zastavěna. Do dnešní doby je tato centrální zástavba zachována a navíc je podpořena parkovou úpravou. Kromě tohoto městského středu se nacházejí původní objekty ještě podél komunikace směřující na Dlouhou Stropnici a dále pak na rakouské hranice. Zde převládají vesnické izolované domy rovněž s okapovou orientací. Rozvoj území probíhal převážně západním a jižním směrem. Kde v jižní části je rozvoj zapříčiněn areálem zemědělského družstva. V západní části to je výstavba izolovaných rodinných domů. VEŘEJNÝ PROSTOR HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 2 Čočkovitá náves s kompaktní zástavbou v okapové orientaci. ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání návsi s většinou původních staveb NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B,H Doporučuje se zachovat původní ráz objektů, přípustný i typ C,J. Horní Stropnice historická kresba Horní Stropnice současnost Vymezení nových rozvojových ploch

HRANICE U NOVÝCH HRADŮ URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Objekty na pozemku jsou uspořádány do izolovaných dvorců s navazující zahradou. Vzniká tak plynulé napojení na okolní zalesněnou krajinu. Novostavby jsou rovněž řešeny jako izolované rodinné domy s vlastní zahradou. Objekty jsou umisťovány s dostatečnou vzájemnou odstupovou vzdáleností. Terén je mírně svažitý, ale není třeba řešit umisťování objektu ve svahu. Hranice pozemku jsou řešeny buď vlastní hmotou objektu nebo plotovým oplocením. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec je táhle rozmístěna v krajině a je dostatečně ozeleněna. Je preferována výsadba solitérní stromové zeleně. VEŘEJNÉ PROSTORY Hranice u Nových Hradů - mapa z r. 1836-52 VÝVOJ OBCE Hranice u Nových Hradů - současnost Obec Hranice, tvořená katastrálním územím Hranice u Nových Hradů se nachází v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský. Katastrem obce procházela podél zdejší silnice až do roku 1920 hranice mezi Čechami a Dolním Rakouskem. Česká západní část byla původně součástí katastru Byňova. Východní část (osada Trpnouze) byla k Československu připojena až 31. července 1920 jako součást Západního Vitorazska. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1791. Původně obec vznikla jako rozptýlené osídlení podél komunikací, které směřovaly k hranici a utvářely tak zdánlivý obrazec ve tvaru trojúhelníka vůči státní hranici. Stavby na této komunikaci byly uspořádány do dvorcové zástavby. Dnešní název této části obce Hranice se nazývá Dolejší Chalupy. Další původní osídlení také probíhalo částečně podél státní hranice. Zde se opět uplatňuje dvorcová zástavba. Tato část obce nese v dnešní době název Hořejší Chalupy. Obec nemá centrální shromažďovací prostor. Hlavní komunikace obce směřuje ze severovýchodu od Suchdola nad Lužnicí na jihozápad k Novým Hradům. V jihozápadní části komunikace je patrný největší rozvoj obce. Významné rozšíření obce proběhlo po připojení osady Trpnouze. Tím se rozšířily Hranice východním směrem od původní hraniční komunikace. Zástavba v této nově připojené části je obdobná jako v Hranicích tzn. dvorcového typu. HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 4 Dlouhá uliční ves s dvorcovou zástavbou na jedné straně ulice. ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání vsi s většinou původních staveb NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B Doporučuje se zachovat původní ráz rozptýlené zástavby objekty typu A, B, příp. I. Hranice- ortofoto 2007 Vymezení nových rozvojových ploch

CHLUM U TŘEBONĚ URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Pozemky si do dnešní doby zachovaly velké zahrady. Pozemky na okraji obce umožňují plynulý přechod na okolní louky. Hranice pozemku jsou tvořeny vlastní hmotou objektu, nebo se využívá oplocení. Terén není svažitý a není proto nutné řešit umístění pozemku ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec vesnického typu s bohatými plochami pro soukromou zeleň. Veřejná zeleň je řešena upravenou ozeleněnou návsí a rozsáhlým parkem u místního zámku. VEŘEJNÝ PROSTOR Chlum u Třeboně - mapa z r. 1836-52 VÝVOJ OBCE Chlum u Třeboně - současnost Obec vznikla jako ulicová ves podél tří komunikací, které svým průnikem tvoří trojúhelník. Ve východním cípu trojúhelníka, poblíž rybníku Hejtman se nachází zámek s rozlehlým parkem. Původní uliční zástavba je dvorcového typu, nebo se samostatnými domy venkovského typu. Nová zástavba zaplňuje prostor mezi třemi vymezujícími komunikacemi a dále rozšiřuje území obce směrem na jih a západ od původního centra. V těchto částech jsou objekty situovány podél komunikací a převažují izolované rodinné domy. HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 4 Dlouhá ulicová ves podél tří komunikací, které křížením vytváří trojúhelník. ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání vsi s většinou původních staveb NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B,C,D1,H Doporučuje se zachovat původní ráz objektů viz. typ A,B,C,H. Možnost využít i J. Chlum u Třeboně historické foto Chlum u Třeboně letecký pohled současnost Vymezení nových rozvojových ploch

KAMENNÁ URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY Kamenná - mapa z r. 1836-52 Kamenná - současnost USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Pozemky si do dnešní doby zachovaly velké zahrady s plynulým přechodem na okolní louky. Hranice pozemku jsou převážně tvořeny vlastní hmotou objektu, nebo se využívá oplocení. Terén není svažitý, a není proto nutné řešit umístění pozemku ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec vesnického typu s bohatými plochami pro soukromou zeleň. Veřejná zeleň je řešena upravenou ozeleněnou návsí. Případně lze jako veřejnou zeleň využít neoplocené předzahrádky objektů, nebo přilehlé luční porosty. VEŘEJNÝ PROSTOR VÝVOJ OBCE HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 6 ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B,G Obec vznikla okolo trojúhelné návsi, která byla částečně zastavěna. Objekty okolo návsi jsou dvorcového typu. Většina se jich dochovala do současnosti. Rozvoj území je výrazný v severní a jihovýchodní části území. V severní části to je díky areálu zemědělského družstva a v jihovýchodní části proběhla výstavba izolovaných rodinných domů a bytových domů. Částečně zastavěná trojúhelná náves s malými rybníčky. Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání návsi s většinou původních staveb Doporučuje se zachovat původní ráz objektů viz. typ A, B. Výr. areál J. Kamenná historické foto Kamenná letecký pohled současnost Vymezení nových rozvojových ploch

KARDAŠOVA ŘEČICE URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Většina objektů si do dnešní doby zachovala velké zahrady, které na okraji obce plynule přecházejí do okolní krajiny. Hranice pozemku jsou převážně tvořeny vlastní hmotou objektu, nebo se využívá oplocení. Terén není svažitý a není proto nutné řešit umístění pozemku ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec městského typu s bohatými plochami pro soukromou zeleň. Veřejná zeleň je řešena částečně ozeleněným náměstím, nebo rozsáhlou parkovou upravou kolem místního zámku. Kardašova Řečice - mapa z r. 1836-52 VÝVOJ OBCE Kardašova Řečice - současnost Obec vznikla podél komunikací, které svými průniky tvoří obraz písmene H. Ve středu je bloková zástavba se zahradami. Takové uspořádání se dochovalo dodnes. V jihovýchodní části obce se nachází zámek s rozsáhlým parkem. Původní zástavba je tvořena objekty uspořádanými do dvorcového typu s okapovou orientací. Hlavní shromažďovací prostor tvaru pravidelného obdélníka je posunut západním směrem od centrální blokové zástavby. Nová zástavba v podobě izolovaných rodinných domů či panelových domů je situována podél komunikací souběžných s těmi původními. V části za železniční tratí dochází k rozvolnění a rozptýlení izolovaných rodinných domků. Zde se rovněž nachází prostor pro zahrádkářskou kolonii. VEŘEJNÝ PROSTOR HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 2,3,4 Křížení několika ulicových Ve bloková zástavba. vsí. středu ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání s většinou původních staveb NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B,C,D,F,H,J Doporučuje se s ohledem na konkr. umístění zachovat typy výše jmenovaných objektů Kardašova Řečice ortofoto 2007 Vymezení nových rozvojových ploch

KLEC URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Pozemky si do dnešní doby zachovaly velké zahrady s plynulým přechodem na okolní louky. Hranice pozemku jsou převážně tvořeny vlastní hmotou objektu, nebo se využívá oplocení. Terén není svažitý, a není proto nutné řešit umístění pozemku ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec vesnického typu s bohatými plochami pro soukromou zeleň. Veřejná zeleň je řešena upravenou ozeleněnou návsí. Případně lze jako veřejnou zeleň využít neoplocené předzahrádky objektů, nebo přilehlé luční porosty. VEŘEJNÝ PROSTOR Klec - mapa z r. 1836-52 VÝVOJ OBCE Klec - současnost Obec vznikla jako malá, nepravidelná, rozptýlená okrouhlice na pravém břehu Lužnice. Klec se postupně vyvíjela jižním směrem v ulicový typ s převážně jednostrannou zástavbou. Zástavba kolem původní okrouhlice je uspořádána do objektů dvorcového typu, nebo do tvaru písmena L. V části uličního typu převažují objekty izolovaných vesnických domů s okapovou orientací. Dalším z výrazných prvků rozšiřujících území obce je areál zemědělského družstva, umístěný jihovýchodně od původní okrouhlice. HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 8 Malá shluková ves s oválnou návsí. ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY Do dnešní doby se nezachovalo původní uspořádání návsi, ale většina původních staveb ano. NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B Doporučuje se zachovat původní ráz objektů viz. typ A, B, příp. J v areálu ZD. Klec ortofoto 2007 Vymezení nových rozvojových ploch

LOMNICE NAD LUŽNICÍ URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Objekty si do dnešní doby zachovaly poměrně velké vnitroblokové pozemky či zahrady s plynulým přechodem na okolní louky. Hranice pozemku jsou převážně tvořeny vlastní hmotou objektu, nebo se využívá oplocení. Terén není svažitý a není proto nutné řešit umístění pozemku ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec městského typu s bohatými plochami pro soukromou zeleň i centru města. Veřejná zeleň je řešena upraveným ozeleněným náměstím. Případně lze jako veřejnou zeleň využít přilehlé luční porosty. Lomnice nad Lužnicí - mapa z r. 1836-52 Lomnice nad Lužnicí - současnost HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 5,3,2 ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B,C,D,F,J VÝVOJ OBCE Obec vznikla na téměř pravidelném kruhovém půdorysu. Komunikace procházející obcí její střed dělí do několika bloků, které mezi sebou tvoří dlouhá obdélná náměstí. Objekty okolo těchto prostor tvoří kompaktní zástavbu z objektů s okapovou orientací. Každý z objektů v bloku má svoji prostornou zahradu. Objekty umístěné po obvodu původního tvaru obce jsou rovněž kompaktně zastavěné s okapovou orientací. Zahrady v této části vytvářely plynulý přechod mezi městskou zástavbou a volnou okolní krajinou. Nově se obec rozrůstala rovnoměrně okolo původního jádra a dále pak severně podél komunikací vedoucích na Veselí nad Lužnicí a Stráž nad Nežárkou. Zde převažuje zástavba v podobě izolovaných rodinných domů nebo bytových domů. Velká okrouhlice se zastavěným středem, kde procházející komunikace tvoří několik náměstí. Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání návsi s většinou původních staveb Doporučuje se zachovat paletu výše jmenovaných typů objektů s přihlédnutím k umístění. Lomnice nad Lužnicí historické foto návsi Lomnice nad Lužnicí letecký pohled současnost Vymezení nových rozvojových ploch

LUŽNICE URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Pozemky si do dnešní doby zachovaly velké zahrady s plynulým přechodem na okolní louky. Hranice pozemku jsou převážně tvořeny vlastní hmotou objektu, nebo se využívá oplocení. Terén není svažitý a není proto nutné řešit umístění pozemku ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec vesnického typu s bohatými plochami pro soukromou zeleň. Veřejná zeleň je řešena upravenou ozeleněnou návsí. Případně lze jako veřejnou zeleň využít neoplocené předzahrádky objektů, nebo přilehlé luční porosty. VEŘEJNÝ PROSTOR Lužnice - mapa z r. 1836-52 VÝVOJ OBCE Lužnice- současnost Obec původně vznikla kolem trojúhelné návsi, která ve svojí západní části měla ostrůvkovitou zástavbu. Ve středu obce byl postaven kostel. Objekty okolo návsi jsou dvorcového typu. Rozvoj území je nejvíce patrný severně a jižně od původního jádra. V severní části jsou objekty přizpůsobeny původním objektům a převažuje zde dvorcová zástavba s uspořádáním objektů do tvaru písmena L. Završení rozvoje v severní části je způsobeno výstavbou areálu zemědělského družstva. V jižní části se obec rozvíjela podél komunikace směřující na Třeboň. Zde převládá rovněž zástavba dvorcového typu, doplněná o izolované rodinné domy. Zástavba je po obou stranách komunikace, kde větší četnost objektů převažuje na východ od této komunikace. HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 6 Trojúhelná náves, částečně zastavěná. Okolní zástavba kompaktní. ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání návsi s většinou původních staveb NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B,C, Doporučuje se zachovat původní ráz objektů viz. typ A, B, příp. C,H. V areálu ZD J. Lužnice ortofoto 2007 Vymezení nových rozvojových ploch

MAJDALENA URBANISTICKÝ VÝVOJ URBANISTICKÉ REGULATIVY USPOŘÁDÁNÍ POZEMKU Jednotlivé pozemky nesouvislé zástavby mají svoji zahradu. Objekty jsou na pozemku umístěny s dostatečnou odstupovou vzdáleností od komunikace. Jako hranice pozemku se využívají ploty. Terén není příliš svažitý a nemusí se řešit umístění objektu ve svahu. ZELEŇ V INTRAVILÁNU Obec vesnického typu s velkým množstvím soukromé zeleně. Veřejná zeleň je řešena prostřednictvím přilehlých lučních a lesních ploch. VEŘEJNÝ PROSTOR Majdalena - mapa z r. 1836-52 VÝVOJ OBCE Majdalena - současnost Obec Majdalena se nachází v Biosferické rezervaci UNESCO a v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, v nadmořské výšce 438 m. První písemná zmínka o obci doložená ve státním třeboňském archivu se datuje k roku 1397. Původně byla obec Majdalena zřízena při silnici souběžné s železnicí a vznikla tak dlouhá uliční ves s roztroušenou nečetnou zástavbou. Obec neměla náměstí. I v dnešní době Majdalena nemá náměstí. Díky svojí protáhlé uliční orientaci a železnici se začala vyvíjet dvě osidlovací centra v okolí železničních zastávek. Obcí protéká vodní tok Zlatá Stoka. Komunikace která prochází obcí vede z jihu od Suchdolu nad Lužnicí na sever k Třeboni. V jižní části obce je její vývoj omezen rybníkem Cep. Největší rozvoj zástavby obce je patrný kolem komunikace vedoucí z části od severní železniční stanice směrem na západ k vesnici Branná kde vznikla část s názvem Herda. Zástavba je v této části řešena jako solitérní dvorcové usedlosti, nebo jako solitérní rodinné domy. Osídlení okolo jižní železniční zastávky se rozvíjelo východním směrem podél komunikace vedoucí k obci Hamr. Zde převažuje zástavba v provedení solitérních rodinných domů. HISTORICKÝ SÍDELNÍ TYP 4 Dlouhá uliční ves s dvorcovou zástavbou na jedné straně ulice. ZACHOVALOST HISTORICKÉ SÍDELNÍ FORMY Do dnešní doby se zachovalo původní uspořádání vsi s většinou původních staveb NOVODOBÁ ZÁSTAVBA A,B,C,H,J Doporučuje se zachovat jmenované typy objektů, zejm. A,B s ohledem na umístění Majdalena - kaple "sv. Máří Majdaleny na poušti" Majdalena ortofoto 2007 Vymezení nových rozvojových ploch