âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVI. B EZEN 2009 âíslo 1 Z OBSAHU: Principy v bûru selekãních znakû Japonské hovûzí: maso wagyu Seriál: Jak se Ïije ãesk m a evropsk m chovatelûm masného skotu IV. díl Jarní aukce 2008 naposledy v Perthu Hovûzí bez patogenû Kontrola uïitkovosti masného skotu v uplynulém období

Vážené chovatelky a chovatelé, více než dva měsíce roku 2009 jsou sice již za námi, ale vzhledem k tomu, že toto je první letošní číslo svazového zpravodaje, považuji za vhodné, abych vám touto cestou znovu všem popřál v letošním nelehkém roce mnoho pracovních, ale i osobních úspěchů. A ač se to nepíše zrovna snadno, lze asi opravdu předpokládat, že tento rok nebude patřit mezi ty nejlepší, a to se rozhodně životním názorem neřadím mezi pesimisty. I přesto, že i v sektoru masného skotu se potýkáme s mnoha problémy jako je klesající cena zástavu či problémy kolem vakcinace proti bluetongue, nedošla naštěstí situace až tak daleko jako v případě chovatelů dojného skotu, kde lze jednoznačně hovořit o krizi. Nicméně, i když situaci považujeme za velmi vážnou a jsme si plně vědomi, že pro mnohé podniky je skutečně likvidační, musíme hájit zájmy našich členů, a to jsou chovatelé masného skotu resp. skotu bez tržní produkce mléka. Z toho vyplývají některá naše stanoviska, která považujeme za nutné sdělit, i když se chovatelům dojeného skotu mohou jevit jako hyenismus či snaha o parazitování na jejich problémech. Mohu všechny ujistit, že toto rozhodně není naším cílem a že naše úsilí je naprosto jasné citlivou a vhodnou formou upozornit na to, že i odvětví chovu masného skotu má své problémy a že je nutné tyto problémy minimálně vnímat a brát na ně při rozhodování ohled. Ale, abych tuto část editorialu zakončil skutečně optimisticky, vypůjčím si slova jednoho chovatele, který na obligátní otázku jak se má, odpovídá slovy: Kéž by ta bída trvala ještě aspoň 20 let. Věřme jen, že to nebylo jen ironické povzdechnutí nad současnou neutěšenou situací. A co nás čeká v nadcházejícím období? Události více méně tradiční, svým obsahem však vždy jedinečné a neopakovatelné. V druhé půlce dubna odstartuje téměř měsíční maratón prvního turnusu výběrů plemenných býků následovaný po ani ne měsíční pauze v červnu turnusem druhým (termíny najdete v druhé části zpravodaje). Bezprostředně po jeho skončení nás pak čeká událost, která by určitě měla patřit k těm příjemnějším v letošní roce národní výstava hospodářských zvířat. Ta se letos poprvé uskuteční v Brně kam se přesouvá z Přerova. Detaily uvádět nebudu, ty najdete na jiném místě tohoto zpravodaje. A tou třetí akcí, která se může nyní zdát jako ještě velmi vzdálená, je svazová výroční členská schůze. Ta letošní bude výjimečná tím, že to bude schůze volební na které budete svým hlasem z kandidátů vybírat chovatele na post předsedy svazu, ale také členů revizní komise. Chci vás proto požádat, abyste v průběhu roku napříč kluby diskutovali i tuto otázku a případně ze svého středu navrhli vhodné kandidáty, kteří by se na podzim zapojili do klání" o svazové představitele na další čtyřleté období. Na závěr mi dovolte, jako každý rok, popřát šťastný výběr těm, kteří letos budou nakupovat býka či býky do svých stád a všem pohodu a klid ve vaší práci a úspěšné zakončení období telení. Kamil Malát

OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 1/2009 roãník XVI. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms 2008/2009... 5 Jarní aukce 2008 naposledy v Perthu... 6 Asociace chovatelû riggit gallowayû... 9 Principy v bûru selekãních znakû... 10 Národní v stava hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky Brno 2009... 13 Jak se Ïije evropsk m chovatelûm masného skotu... 14 Andrew Elliot: íkají o mnû, Ïe jsem podivín... 14 Martin Korti (Farma Drochov): Jak se chováte ke zvífiatûm, tak se ona budou chovat k vám... 18 Japonské hovûzí: maso wagyu... 21 Kontrola uïitkovosti masného skotu... 24 Hovûzí bez patogenû... 28 Bakteriální choroby skotu (II. ãást)... 31 Skot, KBTPM, ovce a kozy ve svûtû, v EU a v âr... 38 Termíny základních v bûrû a draïeb v roce 2009... 44 Recept Hovûzí plátky po fiecku... 46 Adresa svazu Tû nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 IâO: 00536903 DIâ: CZ00536903 pfiedseda: Karel eba Prackovice nad Labem 32, 411 33 Prackovice n. Labem email: cschms2@quick.cz, tel.: 724 007 863 fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, 117 05 Praha 1 email: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, 117 05 Praha 1 email: rehorova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: stara@cschms.cz, tel.: 724 073 641 Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, 150 00 Praha 5 email: herrmann@cschms.cz, tel.: 724 057 090 jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk Krumlov email: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy le email: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 Morava ing. Pavel Kriegler Dubovsko 277, 763 12 Vizovice email: kriegler@cschms.cz, tel.: 724 073 640 Titulní strana hlavní fotka: Moravia ZL Cheb s.r.o. (foto: Karel Melger) Titulní strana malá fotka: (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka Agromap a.s., farma Zavlekov (foto: Karel Melger) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

Národní dotace v roce 2009 Aktuálnû V pûlce mûsíce února Ministerstvo zemûdûlství zvefiejnilo Zásady pro poskytování dotací pro rok 2009. Oproti loàskému do lo ke zv ení maximální sazby za KU (titul 2.A.e.1.a) ze 70 Kã na 95 Kã. V echny ostatní tituly t kající se podpor masného skotu jsou buì zcela nebo témûfi identické jako v pfiedchozích letech. Dotaãní tituly 2.A.c. na nákup plemenn ch b kû masn ch plemen skotu, 2.A.d. na podporu ET a 2.A.e.2.f. na kladnû provûfiené zlep ovatele byly zru eny jiï v roce 2008. V této souvislosti upozoràujeme, Ïe jiï v loàském roce do lo k úpravû dotaãního titulu na ozdravování od paratuberkulózy, kdy je moïné Ïádat o dotaci na sérologické vy etfiení (do 35 Kã za jedno vy etfiení). Tento krok smûfioval k tomu, aby byli chovatelé více motivováni zapojit se do provádûní systematického monitorování stavu jednotliv ch stád. Vzhledem k tomu, Ïe tento program byl vyuïíván velmi málo, hrozí, Ïe mûïe b t do budoucna zru en. Apelujeme proto na chovatele, ktefií mají zájem paratuberkulózu ve svém chovu fie it, aby si zpracovali individuální ozdravovací program, neboè ten je podmínkou k uznání dotace. âlenské pfiíspûvky v roce 2009 V posledním loàském ãísle na eho zpravodaje jsme v em ãlenûm âschms a PK poslali spolu s prûvodním dopisem a potvrzením o úhradû poplatku také slo- Ïenku na úhradu ãlensk ch pfiíspûvkû na rok 2009. Velmi dûkujeme v em, ktefií ãlensk vklad za tento rok jiï uhradili. ZároveÀ tuto povinnost pfiipomínáme tûm, od kter ch platba do této doby nepfii la, Ïe termín úhrady je do 31. bfiezna. Pokud do tohoto data nebudou ãlenské poplatky uhrazeny, vystavujete se nebezpeãí, Ïe budete v souladu se stanovami ze svazu vylouãeni. V pfiípadû jak chkoliv nejasností kontaktujte sekretariát svazu, rádi vám poskytneme potfiebné informace. Zmûna v evropsky v znamn ch lokalitách (EVL) soustavy Natura 2000 V souãasné dobû je zpracováno Ministerstvem Ïivotního prostfiedí nafiízení vlády, kter m se mûní nafiízení vlády ã. 132/2005 Sb., kter m se stanoví národní seznam evropsky v znamn ch lokalit (EVL). Navrhované nafiízení vlády pfiedkládá k doplnûní národního seznamu celkem 245 nov ch EVL. Ve 29 pfiípadech dochází k velkému roz ífiení stávajících EVL spolu se zmûnou kódu EVL, u 176 stávajících EVL dochází ke zmûnû, aniï by do lo ke zmûnû kódu, pfiiãemï zmûna je navrïena ve smyslu doplnûní pfiedmûtu ochrany, zmûny rozlohy EVL, zmûny navrïené kategorie zvlá tû chránûn ch území, pfiípadnû zmûny názvu EVL. V pfiedkládaném nafiízení se navrhuje také 32 EVL k vyfiazení z národního seznamu, a to z dûvodu zániku pfiedmûtu ochrany. Vzhledem k tomu, Ïe u tûchto lokalit existují z pohledu zemûdûlské v roby v razná omezení napfi. v mnoïství dusíku, doporuãujeme v em chovatelûm, aby si v rámci LPISu zkontrolovali, zda u jejich pozemkû nedo lo k zmínûnému roz ífiení ãi zmûnû EVL. Souhrnn pfiehled v ech karet nov ch a mûnûn ch EVL a pfiehledová tabulka v ech nov ch a mûnûn ch EVL s detailním vypsáním zmûn jsou dostupné na webové adrese: http://www.mzp.cz/natura/index.html Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od 1. 12. 2008 Agrodelikates s. r. o., Tachov Zemûdûlské druïstvo OPA ANY, Stádlec MILÍ E COUNTRY SPORTS s. r. o., Tachov ZEFA Levínská Ole nice a. s., Jilemnice Tomá Pustka, Îenklava Marie Marková, âastonín - Zachotín IDANIA, spol. s. r. o., Îìár, Jesenice Ing. Franti ek Bytel, Pancífi, Îelezná Ruda SACH s. r. o., Vla im Kukburg Capital a. s., Vonoklasy DANIMPEX TRADE INTERNATIONAL s. r. o., Dolní Bousov Jifií Lux, Vlkov, Litomy l Jaroslav KofroÀ ml., Zbislav, Milevsko SHOWA ELECTRONICS s. r. o., Srbeã Kamil Indrák, Hodslavice, Nov Jiãín Farma Opatov s. r. o., Opatov v âechách Zdenka Poláková, Dolní Libochová, StráÏek Ing. Anna Marcinková, Dobfiejovice Milu e Mikulenková, Îivotice u Nového Jiãína Jaroslav Nûniãka, Janova Ves, Kaplice FRB HIGHLAND s. r. o., Vinohrad, Ostrava, Stará Bûlá EASTLAND, s. r. o., Radostná pod Kozákovem Katefiina Grégrová, Topûlec, Písek Ing. Martin Kouba, Îìár, Protivín 4

Aktivity âschms 2008/2009 Prosinec 1. 12. pracovní schûze inspektorû (Hradi Èko) 4. 12. schûze ãlenû klubu Charolais (Hradi tko) 10. 12. schûze ãlenû klubu Blonde d Aquitaine (Jimramovské Pavlovice) 16. 12. Vánoãní v bor v restauraci Aston (Praha) 17. 12. konference Genetické zdroje + slavnostní otevfiení genetické banky v Hradi tku pod Medníkem Dal í prosincové aktivity: Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2009 Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uïitkovosti âinnosti spojené s pfiípravou nové publikace Masn skot od A do Z Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2009 Leden 5. 1. pracovní schûze inspektorû (Hradi Èko) 7. 1. v stavní v bor Brno (Malát, Kopeck, Kriegler) 13. 1. fieditel se zúãastnil semináfie na téma léãiva v chovech hospodáfisk ch zvífiat (Skalsk DvÛr) 23. 1. schûze ãlenû klubu Gasconne, Salers (Praha-Uhfiínûves) 27. 1. schûze ãlenû klubu Limousine (Buãick Ml n) 29. 1. fieditel se zúãastnil odborného semináfie Co teì a co potom ãeské zemûdûlství 2009 2015 (Îìár nad Sázavou) Dal í lednové aktivity: Publikování plemenn ch hodnot 12/2008 âinnosti spojené s pfiípravou nové publikace Masn skot od A do Z Pfiíprava materiálû pro první ãíslo svazového zpravodaje 2009 Administrace ãlensk ch poplatkû pro rok 2009 Únor 2. 2. jednání se zástupci Asociace chovatelû masn ch plemen o spolupráci (Malát, Kopeck ) 3. 2. pracovní schûze inspektorû (Hradi Èko) 4. 5. 2. fieditel se zúãastnil semináfie pofiádaného Ministerstvem zemûdûlství na téma horsk ch a podhorsk ch oblastí (Kochánov) 1. 4. 2. v stavu a aukce v Perthu, náv tûva skotsk ch chovû ( ehofiová) 18. 2. v stavní v bor Brno (Malát, Kopeck, Kriegler) 19. 2. fieditel se zúãastnil jednání o problematice kontrol Cross compliance (âeská Lípa) 19. 2. schûze ãlenû klubu Galloway, Highland (Pfiední Zvonková) 24. 2. jednání spoleãné zdravotní komise svazû chovatelû skotu (Hradi Èko) 25. 2. schûze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi Èko) Dal í únorové aktivity: âinnosti spojené s pfiípravou nové publikace Masn skot od A do Z Zpracování podkladû pro vytvofiení V roãní zprávy âschms za rok 2008 (Kopeck, Malát) Pfiíprava materiálû pro první ãíslo svazového zpravodaje 2009 âlánek Masn skot v roce 2008 Agromagazín 2/2008 ( ehofiová) Kontrola BOZP Administrace ãlensk ch poplatkû pro rok 2009 5

Jarní aukce 2008 naposledy v Perthu Jana ehofiová, âschms Ve dnech 2. a 3. února tohoto roku byla ve skotském Perthu naposledy k vidûní svûtovû proslulá Aukce b kû ( Perth Bull Sales ), která se jako bûhem mnoha posledních let, konala v Perthském zemûdûlském centru. V samotném mûstû se aukce uskuteãnila jiï po stopadesáté. Od fiíjna 2009 se draïby b kû pfiesunou do nov ch prostor, patfiících spoleãnosti United Auctions, leïících poblíï mûsta Stirling, 30 mil jihozápadnû od Perthu. Stirling není, co se aukcí t ká, Ïádn m nováãkem, má vybudovanou povûst. Je znám m prodejním místem, kde probíhají draïby nûkolikrát roãnû. Doposud se v ak specializoval spí- e na men í hospodáfiská zvífiata, zejména ovce. United Auctions se do nûj z Perthu pfiesouvá z ekonomick ch dûvodû namísto stávajících dvou, bude mít jedno zrenovované draïební místo. VraÈme se ale do Perthu, do míst, kde se nejedna událost zapsala do chovatelské historie. Aukci pfiedcházelo hodnocení zvífiat. Vût inu tvofiili zástupci plemene Abereen Angus, na které jsme se soustfiedili i my, jako náv tûvníci, a proto budu hovofiit pfiedev ím o nich. Dal í plemena, která mohli náv tûvníci vidût, byla Pomůcky k přípravě zvířat před předvedením (foto: Jana Řehořová) Býk plemene shorthorn (foto: Jana Řehořová) shorthorn, pûvodní plemeno, jehoï pûvod se datuje do jihov chodní Anglie 18. století (dnes se plemeno chová v anglicky mluvících zemích a JiÏní Americe), dále bylo pfiítomno nûkolik zástupcû plemen limousine, salers a blonde d Aquitaine, belgického modrého a plemene luing, vzniklého zkfiíïením plemen highland a shorthorn. V stavní hala byla volnû pfiístupná, nevybíralo se Ïádné vstupné. Vût inu z ní zabíraly otevfiené kotce se zvífiaty. Stánky s chovatelsk mi potfiebami by se daly spoãítat na prstech jedné ruky. Pro na ince byla pfiekvapivá moïnost volného pohybu v tûsné blízkosti zvífiat. U vchodu visela cedule, upozoràující na vstup do oblasti s dobytkem a na zv enou pozornost, ale v e ostatní bylo na náv tûvnících. Nebylo ãeho se obávat, v echna zvífiata byla velice krotká. Bylo moïné si zblízka prohlédnout pfiípravy pfied nástupem do pfiedvadi tû, které probíhaly pfiesnû, jak bylo k vidûní na loàském podzimním kursu pofiádaném Angusskou asociací, kde na e chovatelé dva brit tí farmáfii uãili, jak pfiipravovat zvífiata na v stavy (více v ãlánku Uãíme se ve Zpravodaji 4/2008). A nyní jsme mûli moïnost shlédnout v echny procedury doopravdy: mytí, foukání, stfiíhání, tuïení, sprejování kopyt a pfiiãeràování speciálním m dlem jeden kus pûknûj í neï druh a v echny samozfiejmû pfiedvádûné na ohlávce. První den byli pfiedvedeni a ohodnoceni angusské jalovice a b ci. Jalovice se hodnotily ve tfiech kategoriích, dohromady v rozmezí 31 17 mûsícû a mlad í. Celkovou ampiónkou se stala Craigisla Joyce F289, narozená 12.6.2006, po otci Jeremy Eric z Bridgefootu (FBB.X3.23), která byla následnû v aukci vydraïená za 3000 guinejí. U b kû bylo rozdûlení do kategorií sloïitûj í. B ci ve vûku 26 aï 17 mûsícû a mlad í byli rozdûleni do 15ti tfiíd, z nichï vïdy z pûti se volil ampión, tzn. senior ampión (tfiída 1, vûk 26 22 mûsícû), ampión stfiední tfiídy (tfiída 6 10, vûk 22 21 mûsícû) a junior ampión (tfiída 11 15, vûk 20 7 mûsícû a mlad í). Ze stanoven ch tfiech ampiónû byl vybrán ampión celkov, kter m se stal b k Ellin Evermore G354, narozen 13. 3. 2007, po otci Wedderlie Net Profit E916. Zajímavostí je, Ïe v kaïdé tfiídû 6

Poslední úpravy před vstupem do koralu (foto: Jana Řehořová) se pofiadí urãovalo do pátého místa. ampión kategorie (senior, stfiední tfiída, junior) se poté urãil z tûch, ktefií obsadili první místa. Spolu s ampiónem (kategorie i celkov m) se zároveà volil jeho zástupce (tzv. Reserve ). Vítûzné kusy byly na místû ocenûny stuïkami. Tent Ï den pfii slavnostní veãefii, pofiádané místní Angusskou asociací, byly jejich majitelûm pfiedány poháry, které jsou v ak putovní a musí b t tedy dle tradice navráceny, a to pfied 1. lednem 2010. Odpoledne po probûhlém hodnocení pfii la dle programu na fiadu draïba jalovic a nehodnoce- Všechny kusy byly předvedeny na ohlávce (foto: Jana Řehořová) n ch prvotelek s telaty. Nejvy í cenu v hromadném prodeji jalovic (6000 guinejí) dali kupci za 10ti mûsíãní Devron Elize H232, po otci Young Dale Dudley 26M, vítûzku ve své tfiídû (jalovice ve vûku 17 mûsícû a mlad í). Z kategorie prvotelek vynesla majiteli nejvíce penûz (7500 guinejí) dvouletá Wedderlie Karossa F315 (po otci Aynho Rossiter Eric B125) s b ãkem narozen m 19.8.2008 (po otci Wedderlie Black Beau F248). Druh den ráno jsme se pfii li podívat netrpûlivû oãekávanou aukci anguss ch b kû, kvûli které sem váïila cestu vût ina pfiítomn ch. Nabízeno bylo cekem 242 b kû ve stáfií 12 aï 24 mûsícû. DraÏilo se symbolicky v guinejích, které jsou smûnn m kursem témûfi shodné s librami, bûïn m britsk m platidlem (1 guineje = 1,05 libry). Vyvolávací ceny zaãínaly u vût iny b kû na 1000 guinejí, coï je pfii souãasném kursu kolem 30 000 Kã. U b kû, ktefií získali pfiedchozí den ocenûní, se zaãínalo na 1500 guinejích. PrÛbûh samotné draïby byl velice dynamick a pro nûkoho, kdo se úãastnil poprvé (jako tfieba já) se jednalo o velice zajímav a netradiãní záïitek. DraÏba jednoho kusu trvala, pro pfiedstavu, v prûmûru minutu a pûl. Aukãní halu lze popsat jako divadlo se stupàovit m pûlkruhov m hledi tûm. V echna místa byla do posledního obsazena, a kdo se neve el, stál pfied uliãkou, kterou vcházeli b ci do pfiedvadi tû. Pfiítomno mohlo b t více neï 600 lidí. Plácaãky, na které jsme u nás zvyklí, se zde nepouïívaly. Kupci se museli pfied aukcí pouze zaregistrovat. Navy ování cen probíhalo tak, Ïe zájemce Šampion střední třídy býk Lockerly Legolas G850, který byl vydražen za nejvyšší cenu: 24 000 guinejí (foto: Jana Řehořová) 7

Krmné směsi (foto: Jana Řehořová) pouze zvedl ruku a nav il tak ãástku o 100, u lep ích b kû o 200 guinejí (nûkdy i o více, dle dohody). Ceny b kû se pohybovaly od 2000 do 13 000 guinejí. Nad 20 000 se ceny vy plhaly vyjímeãnû. Pokud se cena nedostala na minimálnû 2000 guinejí, majitel draïeného b ka, kter stál po dobu jeho prodeje v blízkosti draïitele, prodej odmítl a b k se vrátil domû. Pro ãeského diváka bylo zajímavé vidût, v jak malém poãtu zde byli zastoupeni ãervení zástupci plemene AA a pokud ano, tak za jak nízké ceny byli vydra- Ïeni (pokud tedy vûbec). Priority zdej ích kupcû byly zfiejmé klasická ãerná zvífiata. Nejvy í ãástku byl kupec ochoten dát za 21 mûsícû starého b ka jménem Lockerly Legolas G850 (po otci Idveis Euris B112), kter se stal ampiónem stfiední tfiídy, a to 24 000 guinejí (760 000 Kã). Dvoulet b k Ellin Evermore Aukce jalovic (foto: Jana Řehořová) G354, kter získal ocenûní senior ampion a nejvy í titul celkov ampion byl z aukce staïen, neboè majitelûm se zdálo nabízen ch 12 000 guinejí (380 000 Kã) málo. V sále na chvíli vzniknul rozruch, ale vlastník vyuïil svého práva a nedlouho po aukci uï mûl b k nového majitele, kter za nûj sloïil 16 000 guinejí (pfies 500 000 Kã). Aãkoli v leto ním roce nepadnul rekord v nejv e zaplacené ãástce, vysoké nabídky lechtitelû i komerãních kupcû vytvofiily nov rekord v prûmûrné cenû, za kterou se angu tí b ci na jarní v stavû v Perthu prodávali. Sedmimístné cifry a 42 cen na úrovni 5000 guinejí a více posunuli prûmûr na 4921 liber za 129 b kû ve srovnání s 4104 librami za 152 b kû prodan ch v loàském roce a pfiedchozím rekordem 4357 liber za 141 b kû prodan ch v roce 2007. S leto ním poãtem 51 neprodan ch b kû, byla úspû - nost prodejû vy í neï 70 %. Aukce trvala ãtyfii hodiny a pozornost kupcû byla po celou dobu stejná; vy í cifry padaly ve druhé ãásti, kdy se nabízeli mlad í b ci lep í kvality. Statní, dobfie stavûní b ci se prodávali snadno a komerãní kupci byli ochotní jít aï na cenu 9000 guinejí za nejlep í kusy. Na závûr pfiiná íme hodnocení dvou v znamn ch osobností. Anguský býk Lidnertis Evulse prodaný v Perthu v roce 1963 za rekordních 63 000 liber (foto: Jana Řehořová) Aukce býků (foto: Jana Řehořová) Nov president Skotské angusské asociace William McLaren se nechal sly et, Ïe obû strany lechtitelé i komerãní kupci zaplatili pûkné peníze za pûkné b ky. Vysoká úspû nost prodejû mluví sama za sebe, fiekl McLaren. Bylo mnoho seriózních kupcû, hledajících dobrého b ka a siln komerãní tlak dostal v echny v borné b ky ke sv m cenov m hranicím. DraÏitel, David Leggat, v konn pfiedseda spoleãnosti United Auctions, pochválil celkovou kvalitu b kû, která byla podle nûj nejlep í, jakou kdy v Perthu vidûl: âetné zastoupení bylo jak na stranû poptávky, tak nabídky mnoho zájemcûm o koupi kvalitního b ka na stranû jedné odpovídal velk poãet dobr ch zvífiat na stranû druhé. Chovatelé podle nûj skvûle prezentovali svá zvífiata a zaslouïenou odmûnou jim za úsilí vyvinuté pro zlep ení svého dobytka byla ve vût inû pfiípadû úspû ná draïba. Perthská v stava a aukce tedy ani naposledy nezklamaly. Rozlouãení probûhlo na vysoké úrovni, bude na co vzpomínat. Vûfiíme, Ïe pokraãování ve Stirlingu naváïe na dlouholetou tradici a pfiinese zároveà nov rozmûr. 8

Asociace chovatelû riggit gallowayû Jeho královské Veliãenstvo princ z Walesu laskavû vûnoval svou podporu oïivení prastaré odnoïi plemene galloway. Kdysi bûïn barevn ráz plemene galloway riggit, jak jistû mnoho z vás ví, témûfi vymizel v dûsledku chovu moderních plemen skotu. To se zmûnilo se vznikem spoleãnosti chovatelû riggit galloway (Riggit Galloway Cattle Society), která byla zaloïena za úãelem záchrany a propagace tohoto rázu. Aãkoliv riggit galloway má mnoho vlastností spoleãn ch s bûïn mi gallowayi, je od nich velmi snadno rozeznateln díky pozoruhodnému bílému pruhu na zádech. Podle tajemníka spoleãnosti Antona Coakera byl tento barevn ráz kdysi dobfie zdokumentován v rámci skotsk ch bezroh ch plemen, ale na konci 19. století se zaãal rychle vytrácet. Tento trend byl ãásteãnû zpûsoben obchodem, kter vyïadoval rovnomûrnû zbarvená zvífiata. Z této preference vznikala plá Èovû ãernû zbarvená ãistokrevná telata na úkor zvífiat zbarvení riggit. Návrat do minulosti Po nûkolik dekád se riggiti objevovali pouze pfiíleïitostnû jako v sledek vzájemné kombinace rustikálních linií gallowayû. âasto se tak stalo po pfiipáfiení plá Èovû ãerného b ka na bílé krávy z urãit ch linií. Telata se zbarvením riggit byla ve stádû ponechána jen zfiídkakdy, neboè jednodu e nebyla vhodnou formou. Na tûstí se bûhem 80. let minulého století skupina skotsk ch chovatelû masného skotu rozhodla ráz riggit udrïet a chovat jej v ãistokrevné formû. Jeden ãlen této skupiny, prezident spoleãnosti John Corrie, fiíká: Bylo to privilegium stát se nástrojem pfii záchranû riggit gallowayû a je fantastické, Ïe pfiibylo i nûkolik nov ch chovatelû tohoto barevného rázu. Malá skupina pfiíznivcû, ktefií se setkali po aukci b kû v Castle Douglas v fiíjnu roku 2006, podnítila vznik asociace, která mûla svou zahajovací schûzi v únoru 2007. Chovatelé a nad enci pfiijeli ze vzdálen ch míst, napfi. ze Západního Cornwallu, Skotska, Midlandu, ãi New Forestu. Pocta Nato byla asociaci udûlena veliká pocta, neboè si ji vzalo pod patronát Jeho Veliãenstvo princ z Walesu. Je znám zájem Jeho královského Veliãenstva o chov unikátních pûvodních plemen a o extenzivní produkãní systémy, které jsou bûïné pro vût inu chovatelû gallowayû. Podpora nabídnutá Jeho královskou V sostí povzbudila ãleny asociace k dal í práci. Anne Bell, chovatelka ze Southwicku a registraãní tajemnice, zaãala v létû 2007 zaznamenávat pûvod skotu chovaného v 80. letech minulého století jako základ pro plemennou knihu. Tato dáma také horlivû stopuje nezaznamenaná zvífiata a chovatele, ktefií doposud nebyli kontaktováni. âerstvá krev Bylo sledováno nûkolik chovû, které získaly novou krev pfiipu tûním b kû riggit na bûïnû zbarvené krávy. Toto sledování provádûl John Hodge, kterého dobfie znají chovatelé bíl ch a belted gallowayû. John fiíká: Mohu vás ujistit, Ïe jsme selekci neprovádûli pouze na základû perfektního zbarvení zvífiat, ale dûleïit byl i v born typ, protoïe gallowayové by mûli vïdy b t schopni prospívat v extenzivních podmínkách. A koneãnû z riggit gallowayû se získávají skvûlé jateãné trupy. Chovatel Tim Oliver z Great Whittingtonu v Northumberlandu, kter maso gallowayû prodává, fiíká: Zjistili jsme, Ïe pora- Ïení gallowayové jsou velmi kvalitní. Jejich chov je snadn a u fiezníkû jsou oblíbení. OÏivení plemene Tak, jak se ífií zprávy o tomto barevném rázu plemene galloway, zaãínají chovatelé z celého svûta (napfi. z USA, Kanady, Evropy, Nového Zélandu a Brazílie) asociaci kontaktovat. Nûktefií hledají dal í chovy riggitû a pobídli také inseminaãní stanice k pouïívání britsk ch b kû. Jin m daly jejich bílé gallowayky telata se zbarvením riggit a oni neznají nikoho, komu by se stalo to samé. Dal í informace o tomto barevném rázu jsou k dispozici napfi. na webov ch stránkách asociace: www.riggitgallowaycattlesociety.co.uk Z ãasopisu Beef Farmer, vydávaného Národní asociací masného skotu ve Velké Británii pfieloïila Ing. Zuzana Biniová. 9

Principy v bûru selekãních znakû Odhady plemenn ch hodnot mohou pfiicházet a mohou pokroãit, ale DNA zûstane navïdy... Cíle komerãního chovu masného skotu jsou jednoduché. Rozhodnete, které vlastnosti zvífiat jsou nejdûleïitûj í k dosaïení zisku z prodeje va eho produktu. Vyberete kvalitní zvífiata a pfiipafiujete je navzájem v oãekávání, Ïe z reprodukce vzejdou nové genetické kombinace, které vám vïdy pfiinesou a trochu vylep í to, na co jste zamûfieni. Vskutku jednoduché aï do chvíle, kdy si uvûdomíte, Ïe existuje pár komplikujících faktorû, jako jsou snadnost (nebo obtíïnost) mûfiení znakû, koeficient jejich dûdivosti (heritabilita), mnoïství existujících variant a v neposlední fiadû je zde otázka, jestli dnes hodnocené vlastnosti budou stejnû v znamné i za pár let. Existuje mnoho vlastností, které mají vliv na uïitkovost zvífiat, takïe musíte uváïit mnoho, ãasto i protichûdn ch, chovn ch cílû. Základní podstata je v ak nemûnná, aè uï pouïijete jakoukoliv metodiku. Proto tedy DNA zûstane navïdy v podtitulku ãlánku. Nicménû metody se obmûàují a zmûny postupují tak, jak se nové poznatky a prostfiedky stávají dostupn mi a proto...odhady plemenn ch hodnot mohou pfiicházet a mohou pokroãit. Podstata Graf ã. 1 pfiedstavuje populaci skotu, ve které byla sledovaná vlastnost spolehlivû zmûfiena, zde jde o rûst. Jeho dûdivost je vysoká, mûfiení lze opakovat a váïení zvífiat je relativnû levná záleïitost pfiímá vlastnost, na kterou selektovat. V bûrem nejlep ích zvífiat z populace a jejich vzájemn m pfiipafiováním mûïe chovatel získat novou generaci, která bude mít stejnou prûmûrnou plemennou hodnotu jako byl prûmûr rodiãû. Ale protoïe geny pro rûst (a ve skuteãnosti v echny geny) musejí v procesu miózy (tvorby vajíãek a spermií) podstoupit rekombinaci (jsou promíchány), jejíï v sledkem je genetická jedineãnost, Graf č. 1 Genetický nárůst v odhadovaných plemenných hodnotách porodní hmotnosti a hmotnost ve 400 dnech pro hlavní plemena skotu chovaná ve VB je polovina nové generace lep í neï prûmûr rodiãû nûktefií jedinci více neï druzí. Opakováním tohoto procesu v po sobû jdoucích generacích mûïete získat genetick pokrok a to je to, co dûláme u skotu po staletí. Graf ã. 2 znázoràuje rûst hmotnosti ve 400 dnech u hlavních masn ch plemen chovan ch ve Velké Británii. Graf č. 2 Rodičovská selekce a genetický vývoj Mûfiení znakû V posledních 40 letech se sledované znaky mûfiené v rámci oficiálních programû kupodivu nezmûnily, coï odráïí jejich v znam u masného skotu. Sledování snadnosti telení, mûfiení pfiírûstkû hmotnosti, tukové vrstvy a osvalení je stále dûleïité. Chovatelé také odjakïiva selektují na uïitkové vlastnosti, které nejsou souãástí oficiálního selekãního programu. Velmi dobr mi pfiíklady tûchto vlastností jsou napfiíklad chodivost a ovladatelnost. Se zaãínajícím vlivem molekulární genetiky se dostává toto odvûtví na pokraj moïnosti uvaïování o sledování dal ích vlastností. ZpÛsoby mûfiení uïitkovosti se berou a stfiídají tak, jak se s dobou mûní metody a ceny. V krmnost byla, a stále je, ekomonicky v znamn m znakem pro masnou produkci. Tento znak se mûfiil v centrálních testaãních stanicích b kû. Av ak po seãtení nákladû na toto mûfiení se zisk nezdál srovnateln m s vynaloïenou prací, takïe se od tohoto mûfiení upustilo. V budoucnu se znaky, jejichï mûfiení nyní povaïujeme za nemoïné nebo pfiíli drahé, mohou stát ekonomicky natolik v znamn mi, Ïe budou zahrnuty 10

Tabulka č. 1 Systémy pro selekci vícečetných znaků Znaky Index osvalení Hodnota osvalení Hodnota pro telení Maternální hodnota Odolnost vûãi nemocem Markerová selekce Genomová selekce Rok 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 do oficiálních selekãních programû. V voj v oblasti genov ch markerû mûïe umoïnit v souãasnosti nerealizovatelnou selekci, napfiíklad na odolnost k chorobám nebo na konzumní kvalitu hovûzího masa. Je nezbytné si uvûdomit, Ïe na zaãátku lechtitelského programu je velmi dûle- Ïitá hloubka záznamû (v souãasnosti se pouïívá pedigree) o vlastnostech, aby mûl tento program nûjak v znam. Musí b t pevnû stanoven vztah mezi genov mi markery a samotn mi vlastnostmi. Poté mûïe b t selekce provádûna na základû markerû pfiesnûji neï na základû mûfien ch vlastností. O následující vlastnosti je dlouhodob zájem ze strany komerãních chovatelû a jsou pravdûpodobnû vysoko na seznamu vlastností, které si pfiejí selektovat. Jde o: Konzumní kvalitu hovûzího masa zahrnující kfiehkost, Èavnatost a chuè. Odolnost k chorobám a celkové zlep ení imunity; vãetnû rezistence k parazitárním infekcím, virov m a bakteriálním onemocnûním. Plodnost b kû a krav V krmnost poïaduje se zejména sníïení produkce metanu Îivotaschopnost telat Ovladatelnost Nûkteré z nich, pokud ne v echny, by jistû mohly b t selektovány pomocí selekce na kvantitativní znaky, av ak náklady na tuto selekci by byly ohromné anebo by zabrala pfiíli mnoho ãasu. Jde o to, Ïe sloïitá selekce má mít ekonomick pfiínos a mûïe-li b t nalezena cenovû pfiíznivá metoda, pak je získaná hodnota pfiínosem. Sluãování dat Genetick pokrok dosaïen souãasnû u fiady vlastností jasnû dokazuje existenci vztahû mezi vlastnostmi, které jsou v negativní korelaci. U masného skotu je jednoduch m pfiíkladem napfiíklad selekce na rychlej í rûst, která zároveà zpûsobuje zv ení porodní hmotnosti telat, v jejímï dûsledku nastávají obtíïnûj í porody. K v voji tûchto vztahû jiï po fiadu let pfiispívá ekonomicky váïen index. Tabulka ã. 1 znázor- Àuje historick a plánovan v voj pfiístupu k indexûm. Je dûleïité, Ïe i v pfiípadû markerové selekce nebo genomové selekce, bude nezbytné vyuïít nûkteré formy indexû jak jinak byste mohli dosáhnout vyváïeného pokroku u rûzn ch vlastností? Je dûleïité poznamenat, Ïe souãasn a budoucí pfiístup se ãásteãnû pfiekr vají. Selekce pomocí markerû se nejspí e vyuïívá v souvislosti s kvantitativními pfiístupy jiï mnoho let a souãasnû je vyvíjena nová technika. Schopnost manipulace s velk m mnoïstvím potenciálnû uïiteãn ch dat s sebou pfiiná í moïnost odhalení nov ch poznatkû, které umoïní selekci na více znakû ve vût í mífie, neï bylo moïné dfiíve. Odhady plemenn ch hodnot, jak je známe dnes, se mohou zmûnit v souvislosti s vyuïitím markerov ch informací pfiesnûj ích neï kvantitativní data. Plemenná hodnota pak bude souhrnem vlastností ovlivnûn ch mnoha geny, stejnû jako je ekonomick index ekonomick m souhrnem. Bylo by moudré zdûraznit hranice markerovû provádûné selekce pfiedtím, neï toto téma opustíme. V blízké budoucnosti budou markery objasàovat pouze omezené mnoïství rozdílû mezi zvífiaty to se mûïe zmûnit, ale je o idné pfiedpovídat jak rychle. Úãinky markerû jsou u kaïdého plemene jiné a pravdûpodobnû jsou také ovlivnûné prostfiedím, takïe je zde obrovské mnoïství práce, kterou bude nutno vykonat, neï se markery zaãnou skuteãnû vyuïívat. Náklady na tuto práci budou limitovány moïností jejich praktického vyuïití. Budoucnost Terén (doslovnû i metaforicky) pro britskou masnou produkci se v uplynul ch dvaceti letech nezmûnil tak rychle, jak se tomu dûje dnes. Svûtov nedostatek obilovin a mléãn ch produktû zmûní vyuïití zemûdûlské pûdy v zájmu dosaïení co nejvût ích ziskû. Produkce skleníkov ch plynû masn m skotem se dostane pod kontrolu a dál se bude zkoumat pfiínos hovûzího masa ve zdravé v Ïivû. Souãasná návratnost z produkce hovûzího masa není dostateãná na udrïení expanze prûmyslu, takïe vznikne tlak na sniïování mzdov ch nákladû. Na co byste mûli lechtit v takovéto perspektivû? Potfiebujeme zvífiata, která budou rychle rûst, vyïadovat minimální péãi, produkovat ménû metanu a v sledn m produktem bude hovûzí maso s lep ími nutriãními vlastnostmi. Av ak realizace tûchto cílû je velmi sloïitá. Nicménû dnes jiï máme nástroje, se kter mi se mûïeme pustit do fie ení této problematiky. Existující BLUP animal model bude uïiteãn je tû mnoho dal- ích let, ale s pfiísunem informací z genetick ch testû bude jeho v znam klesat. V souãasnosti dostupné testy zaloïené na genetick ch marke- 11

rech mohou pomoci pfii selekci masného skotu na: Mramorování masa Kfiehkost masa V krmnost Genetickou bezrohost Eliminaci zvífiat opakovanû infikovan ch BVD Barvu zvífiat Mléãnost krav Osvalení Jateãnou v tûïnost V ku podkoïního tuku v oblasti hfibetu V budoucnu se tento v ãet roz- ífií a Ïivotnímu prostfiedí by prospûlo mûfiení: Rezistence (odolnosti) k ekonomicky v znamn m chorobám, napfi. mastitidy, pneumonie Produkce metanu zaïíváním zejména u pasen ch zvífiat Esenciálních mastn ch kyselin (omega-3 a omega-6) S rostoucím mnoïstvím dat je potfieba jejich rozdûlení vût í, neï kdykoliv pfiedtím. Nesmíme zapomínat, Ïe existuje také poptávka po nízkouhlíkovém dobytku a po vysoce kvalitním hovûzím mase. Obchod musí b t dostateãnû v nosn, aby podpofiil ve - kerou vydanou námahu na vy- lechtûní super b kû. MoÏná je odpovûì ve fenotypu. Se zlevàovním genotypizace, musí b t fenotypizace dûlána efektivnû. Jedním pfiístupem je pou- Ïití velmi omezeného mûfiení v nûkolika elitních chovech, které jsou úzce napojeny na komerãní chovné programy. Tato získané informace mohou pomoci objevit a roztfiídit markery, ale také zavést genomickou selekci. V pfiípadû potfieby jiné struktury odvûtví je to v ak zcela jin pfiíbûh Z ãasopisu Beef Farmer, vydávaného Národní asociací masného skotu ve Velké Británii pfieloïila Ing. Zuzana Biniová Distribuce veterinárních léãiv v rukou chovatelû âeskomoravská spoleãnost chovatelû, a.s. je, jak z názvu i vlastnické struktury vypl vá, chovatelskou organizací. Souãasná sloïitá situace v chovatelském sektoru nutí v echny zúãastnûné subjekty hledat nové cesty k dosahování alespoà minimální rentability tohoto oboru. âmsch, a.s se tedy snaïí pruïnû reagovat na potfieby sv ch akcionáfiû a pfiichází s nabídkou nov ch slu- Ïeb pro chovatele. Jednou z takov ch aktivit, která je odpovûdí na aktuální poptávku chovatelû, je distribuce veterinárních léãiv ch pfiípravkû. Provozování této ãinnosti bylo spoleãnosti schváleno Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátû a léãiv v Brnû povolením ã. 224/2008/RDI vydaného dne 1. 7. 2008. Distribuãní sklad veterinárních léãiv byl vybudován na pracovi ti âmsch, a. s. v Hradi tku a nabízí ucelen sortiment veterinárních léãiv ch pfiípravkû pfiedev ím pro chovatele hospodáfisk ch zvífiat. Novinkou, kterou umoïnila novelizace legislativy, je pfiímé zapojení chovatele do obchodu s veterinárními léãivy. To umoïàuje trojstranná smlouva mezi distributorem, chovatelem a jeho veterinárním lékafiem (úplné znûní je k dispozici na internetové adrese: http://www.cmsch.cz/docs/vl_trojstranna_dohoda.pdf). Chovatel se díky této smlouvû stává pfiím m plátcem veterinárních léãiv ch pfiípravkû, pfiiãemï jsou samozfiejmû dodrïeny ve keré legislativní podmínky na jejich distribuci. V praxi to znamená, Ïe objednávku veterinárních léãiv zajistí veterinární lékafi chovatele, pfiiãemï vïdy uvede pro koho objednává, místo dodávky a osobu povûfienou k pfievzetí dodávky. Distribuci léãiv na místo dodávky zajistí distribuãní sklad âmsch, a. s. vlastními vozy s fiízen m teplotním reïimem. Distribuce veterinárních léãiv zaji Èovaná distribuãním skladem veterinárních léãiv âeskomoravské spoleãnosti chovatelû, a. s. se tak stává novou sluïbou pro chovatele, kter má moïnost se do urãité míry podílet, spolu se sv m veterinárním lékafiem, na optimalizaci a regulaci vyuïívání léãiv ch pfiípravkû ve svém chovu. Chovatel, jemuï díky fakturovan m léãivûm bude umoïnûna pfiímá kontrola objemu spotfiebovan ch léãiv, bude pravdûpodobnû chtít po svém veterinárním lékafii, kter jiï nebude finanãnû zainteresován na objemu prodeje léãiv ch pfiípravkû, aby hledal cesty minimalizace spotfieby léãiv napfi. i prostfiednictvím propracovaného systému preventivních opatfiení v jeho chovu. Obchod s veterinárními léãiv mi pfiípravky bude âeskomoravskou spoleãností chovatelû, a. s. provozován otevfienû, dle jasn ch pravidel, kdy napfi. mnoïstevní bonusy získané distribuãním skladem budou následnû poskytovány i odbûratelûm, samozfiejmû v závislosti na velikosti jejich individuálního podílu na získaném bonusu. Tento postup zajistí zákazníkûm distribuãního skladu âmsch, a.s. pfiístup k takov m cenov m úrovním, kter ch by vlastním, individuálním objemem odbûru nemûli moïnost docílit. Vzhledem k pravidlûm, která platí pro propagaci a vefiejnou nabídku veterinárních léãiv, je ceník sortimentu nabízeného distribuãním skladem âmsch, a.s. k dispozici pouze na vyïádání na e-mailové adrese leciva@cmsch.cz. Zájemce ode le na zmínûn e-mail svûj poïadavek na zaslání ceníku, v nûmï uvede název a adresu podniku, kontaktní osobu, telefonní a e-mailové spojení, na které má b t aktuální ceník odeslán. Ceník obdrïí v elektronické podobû (soubor Microsoft Excel, popfi. na vyïádání soubor Microsoft Word). Vlastní distribuce veterinárních léãiv ch prostfiedkû mûïe b t zapoãata aï po podpisu trojstranné smlouvy v emi subjekty. První dodávky léãiv budou realizovány nejpozdûji do 14 dnû po vyfiízení smluvních formalit. Ing. Petr Pytloun, Ph.D. vedoucí odboru obchodu âmsch, a.s. 12

Národní v stava hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky Brno 2009 Ing. Pavel Kriegler, âschms Je tû jsme se pofiádnû nevzpamatovali z posledního v stavního maratónu v Pfierovû a Cunkovû pfii pfiíleïitosti charolaiského kongresu, a uï je to tady zase pfiíprava dal í velké akce, jakou bezesporu tato v stava bude. Historicky navazuje na tradiãní v stavy v Pfierovû, které byly kaïdé dva roky v kvûtnu pofiádány na místním v stavi ti. Ale protoïe Ïivot nese zmûny, tak i tradice se ne vïdy podafií trvale udrïet. KvÛli ztrátû parkovacích ploch se vlastník v stavi tû rozhodl areál prodat, a proto bylo tfieba najít náhradní variantu, jak zachovat moïnost pofiádat na Moravû velkou zemûdûlskou v stavu, tradiãnû zamûfienou hlavnû na hospodáfiská zvífiata. Této v zvy se se zájmem ujal nov pofiadatel Veletrhy Brno a.s., kter dfiíve zaji Èoval servisní ãást v stavy v Pfierovû. Proto bylo rozhodnuto, Ïe v leto - ním roce budou Veletrhy pofiádat v stavu zvífiat na brnûnském v stavi ti. Tentokrát to bude v termínu 25. aï 28. ãervna a soubûïnû budou probíhat mezinárodní v stavy psû a koãek Intercanis a Interfelis. Toto zajímavé spojení jistû pfiitáhne do Brna desítky tisíc lidí. Je pravda, Ïe ãást náv tûvníkû i vystavovatelû smutnû vzpomíná na takovou rodinnou atmosféru pfierovské v stavy, která vïdy pfiilákala velké mnoïství náv tûvníkû jak z odborné vefiejnosti, tak i obyãejné zájemce o zvífiata a Ïivot na venkovû, ale zase Brno pfiinese nové zajímavé moïnosti nûkolikanásobnû vût í kapacity v stavních ploch, ustájení v ech zvífiat v pavilonech, velk poãet parkovacích míst a obvykl vysok standard, na jak jsme zvyklí tfieba z TECHAGRA. Ná Svaz má, tak jako na jin ch akcích, moïnost spolupodílet se na pfiípravû a organizaci této v stavy, ãehoï je z rozhodnutí v boru vyuïito a tato akce dostává oficiálnû punc ampionátu masného skotu. Ale v stava musí b t v prvé fiadû obsazena dostateãn m poãtem kvalitnû pfiipraven ch zvífiat, aby bylo co ukázat. Pavilon, kter byl pro skot vybrán, má rozlohu více neï 7000 m 2. Pfiedpokládá se, Ïe dvû tfietiny z plánovan ch 150 ks vystaven ch masn ch zvífiat bude vaznû ustájeno a bude hodnoceno a pfiedvádûno na ohlávce, zbytek bude ustájen v kotcích. Tato zvífiata by pak hodnocena nebyla. Chovatelé charolákû loni v srpnu pfiedvedli, Ïe kdyï se opravdu chce, tak vodit zvífiata masn ch plemen je moïné, tak jako na ostatních zahraniãních v stavách, a proto tato akce je velkou v zvou i pro ostatní plemena. Pokud se t ká organizace, tak podmínkou je úãast zvífiat z chovû prost ch IBR. Dopravu a zdravotní zkou ky hradí chovateli organizátor, jednotlivé dopravce budeme pomáhat zaji - Èovat, aby doprava zvífiat byla plynulá a efektivní. Pfiedpokládá se, Ïe chovatel si sám zajistí bûïné chovatelské pomûcky jako jsou koleãka, metly, kbelíky, ohlávky apod. O etfiovatelé, ktefií budou chtít strávit cel pobyt v blízkosti sv ch zvífiat, budou mít moïnost ubytovat se pfiímo v areálu vãetnû zaji tûného obãerstvení, pro ostatní bude zaji tûno ubytování na vysoko kolsk ch kolejích nedaleko v stavi tû. Zvífiata budou po celou dobu pobytu na v stavi ti pod veterinárním dozorem a budou také poji tûna. Tyto organizaãní záleïitosti pí u s pfiedstihem proto, aby pfiípadní dal í zájemci, ktefií se dfiíve nezúãastàovali v stav, mûli pfiedstavu, jak tato stránka b vá zaji tûna a mohli se rozhodnout svoje zvífiata pfiedstavit na vefiejnosti. No a ti, ktefií uï s vystavováním zku enosti mají, tak byli uji tûni, Ïe podmínky budou opût zaji tûny na takové úrovni, na jakou jsou zvyklí z jin ch v stav. Vím, v dne ní dobû, kdy v udypfiítomn m slovem je ekonomická krize, ceny komodit jsou na nízké aï tragické úrovni, zavádí se kontroly cross compliance a bûhví co je tû, budou mít chovatelé pocit, Ïe vystavovat je zbyteãná zátûï a náklady. Ale zase právû proto je dobré ukázat sami sobû i ostatním, Ïe na e snaïení má smysl a Ïe zemûdûlství je obor, kter tady byl a bude navzdory v em hospodáfisk m v kyvûm. A k tomu úãast na v stavû urãitû pfiispívá. Tak co, jdete do toho? No a vy ostatní, ktefií se doufám pfiijedete do Brna podívat, nezapomeàte nás nav tívit ve svazovém stánku, kter bude umístûn v pavilonu u zvífiat s tradiãní pfiípravou hovûzích steakû. 13

Jak se Ïije evropsk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, pravidelná rubrika v tomto ãísle trochu vyboãí ze zajet ch kolejí. Nûktefií jiï moïná tu íte podle odli ného názvu, kter m je nadepsaná Jak se Ïije, ne ãesk m, ale evropsk m chovatelûm masného skotu. Nebudu Vás napínat. Pfii náv tûvû v stavy a aukce ve mûstû Perth, ve Skotsku, se mi naskytla pfiíleïitost udûlat reportáï na jedné z tamûj ích farem a to u farmáfie, kter se, dle jeho mínûní, vymyká místním chovatelsk m konvencím. Nepfiineseme Vám tedy typick obraz skotské farmy, ale to myslím, aï tak nevadí. Dal í z farem, kterou jsem nav tívila, má majitele taktéï evropského formátu. Za komunismu emigroval do Rakouska a, i kdyï se po revoluci vrátil a zaãal zde podnikat, zûstal i nadále ve spojení se sv m druh m domovem, a to nejen fyzicky, ale i my lenkovû. Oba farmáfii, o kter ch se dozvíte, se nebáli jít svou vlastní cestou, i kdyï se to ostatním nezdálo. Jsme rádi, Ïe zde mûïeme uvefiejnit jejich pfiíbûhy. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ehofiová Andrew Elliot: íkají o mnû, Ïe jsem podivín Farma, kterou Vám dnes pfiedstavím, je jednou z nûkolika, patfiících chovateli jménem Andrew Elliot, pocházejícímu ze skotského chovatelského rodu, kter má pokraãovatele nejen v nûm, ale i v mnoha pfiíbuzn ch hospodafiících na dal ích farmách. S touto reportáïí jsem nepoãítala, ale jak se fiíká, nejlep í vûci pfiichází v Ïivotû ãasto neplánovanû. Na v stavû a aukci ve skotského Perthu (o kter ch se mûïete doãíst na jiném místû tohoto Zpravodaje) nám byl pan Elliot pfiedstaven, jako majitel angussk ch b kû, o jejichï inseminaãní dávky by mohli mít ãe tí chovatelé zájem. Jeho farma leïela nedaleko, a proto jsme dlouho neváhali a souhlasili s náv tûvou. Po ukázce b kû nás pan Elliot zaãal provádût po svém hospodáfiství a popisovat technologie, které vyuïívá, a v tom mû napadlo, Ïe bych o nûm mohla napsat. On ochotnû souhlasil, a tak posly te, jak se farmafií ve Skotsku. Andrew Elliot se snažil princi Charlesovi prodat býka, což se mu sice nepodařilo, ale dostal oficiální pozvání k návštěvě zámku v Mey, aby se přijel podívat na královské ovce a dobytek (foto: archiv Andrewa Elliota) 18-ti měsíční jalovice (foto: Andrew Elliot) Úvod Farma Blackhaugh, kterou jsme nav tívili, je jednou ze ãtyfi farem, které Andrew Elliot vlastní. Nachází se 40 km jihov chodnû od hlavního mûsta Skotska, Edinburhgu. Hospodáfiství je dûdictvím po pfiedcích, v jejichï tradici zde Elliot pokraãuje jiï v sedmé generaci. Rodinná kontinuita je hlavním dûvodem, pro kter udává, Ïe tu setrvává, neboè pro hospodafiení se v ím v udy zde nejsou pfiíznivé pfiírodní podmínky. Nedafií se tu rostlinné v robû. Zaãnûme ale od zaãátku. Andrew vyrostl se dvûma sestrami, které se ani jedna zemûdûlství vûnovat nechtûly, a proto bylo na nûm pfievzít rodinné dûdictví. Po vystudování zemûdûlské univerzity v Edinburghu odjel na rok a pûl pracovat do Austrálie a na Nov Zéland, aby si vytvofiil vlastní názor na to, jak chovat zvífiata. 14

Krmení (foto: Jana Řehořová) Zaãátky chovu plemene Aberdeen Angus Jeho rodina se specializovala pfiedev ím na chov ovcí. Krávy se pûvodnû chovaly pouze na udrïování luk. Shoda okolností zpûsobila, Ïe se pan Elliot zaãal chovu masného skotu vûnovat intenzivnûji. Impulsem se staly potíïe vrcholící pfied pûti lety. Do té doby pou tûl na angusské krávy b ky plemene charolais a shorthorn. Nûkterá telata byla pfiíli velká a po obtíïném porodu krávy v nûkolika pfiípadech jiï znovu nezabfiezly. Tomuto negativnímu trendu se farmáfi rozhodl uãinit pfiítrï. KvÛli snadn m porodûm, odolnosti, rûstov m schopnostem a dobré cenû masa na trhu se rozhodl, Ïe bude chovat ãistokrevné anguse. Zaãal tedy shánût pûkné angusské b ky. Na aukcích a ze skotsk ch chovû nakoupil sedm 18-ti mûsíãních b kû. est z nich mu v ak do ãtyfi let vûku zemfielo. DÛvod vidí v tom, Ïe b ci byli umûle dokrmovaní a jejich metabolismus tuto zátûï, které byli vystaveni do roku a pûl vûku, odnesl vût ím celkov m opotfiebením, jeï zpûsobilo pfiedãasnou smrt. Jedin z nich, kter Ïije dodnes, umûle dokrmován nebyl. Elliot jiï skotsk m b kûm nevûfiil. Odjel do USA a nakoupil 150 embryí. Nyní odchovává své vlastní b ky. íká, Ïe je k tomu nucen, neboè na skotském trhu nejsou b ci, ktefií vydrïí. KdyÏ jsme se chystali k náv tûvû jeho chovu, upozoràoval nás, Ïe má b ky, ktefií jsou odchovaní pfiedev ím na travním porostu, Ïe je nijak umûle nedokrmuje. Sdûlili jsme mu, Ïe v ãesk ch chovech je toto bûïné a nijak nás to neudivilo. Dostalo se nám vysvûtlení, Ïe ve Skotsku je tomu naopak. Vût ina chovatelû, ve snaze mít zvífiata co nejhezãí, jim podává cereálie a nehledí na to, Ïe pûknû vypadající zvífie neãeká dlouh Ïivot. Elliot tvrdí, Ïe je za styl svého odchovu terãem kritick ch a ironick ch poznámek a Ïe mu jiní chovatelé ãasto radí, aby svá zvífiata fiádnû nakrmil. Naz vají jej podivínem. On si v ak stojí za sv m a snaïí se svûj dobytek odchovávat co nejpfiirozenûji. Jeho cesta se setkává i s kladn mi ohlasy. AniÏ by musel nûkde inzerovat ãi vozit zvífiata na v stavy a aukce, sami se mu oz vají zájemci z celé Velké Británie a poptávají plemenn materiál. Telení Svou volbu pro pfiechod na ãistokrevné angusské stádo si pan Elliot pochvaluje. Vzpomíná, Ïe kdyï na angusské krávy pou tûl charolaiské b ky, mûl úspû nost 85 Ïivû narozen ch telat na 100 krav. Nyní, kdyï pou tí angusské b ky, dafií se mu odchovávat 93 aï 96 telat na 100 krav. Telí se ve dvou obdobích: listopad, prosinec a duben, kvûten. PfiibliÏnû 70 % trávy naroste od pûli dubna do konce ãervna. Od ãervence je travní porost fiid í a první mrazíky pfiichází jiï zaãátkem záfií. Telata narozená v období listopad, prosinec Pan Elliot má zvířata krotká jako beránky (foto: Jana Řehořová) mohou b t odstavena koncem ãervence a krávy jsou poté pfiemístûny na chud í pastvu. KdyÏ porost fiídne, klesá míra zatíïení pastviny dobytkem. Telení v jarním období zpûsobuje, Ïe telata nemohou b t ostavena do zaãátku listopadu, a tak musí b t v echen dobytek do té doby drïen na lep ím travním porostu nebo na hor ím, s tím, Ïe se jim zkrmují pfiídûly na zimu. Pan Elliot povaïuje za dûleïité zmínit, Ïe z historického hlediska byla tato farma pûvodnû ovãí (nebylo zde více neï 50 kusû dobytka a v echna telata byla prodána pfied zimou; dobytek slouïil pouze k údrïbû travního porostu) a ovce potfiebují mít trávu bûhem období páfiení od fiíjna do prosince. Produkce Nyní zde skot jiï neslouïí pouze na údrïbu pastvin. Farmy produkují plemenné b ky a jalovice, volky a zástav, kter je prodáván pouze po Británii. 18-ti měsíční jalovice (foto: Andrew Elliot) 15

Plemeník Blackhaugh Lord Hoyd G694 v 15-ti měsících (foto: Andrew Elliot) Jedno z hlavních kritérií, na kter ch panu Elliotovi pfii produkci plemenn ch kusû záleïí, je, aby mûlo zvífie dobrou, klidnou povahu. Pokud tomu tak není, dává jej na jatka. Jak jsme mohli vidût, jeho dobytek byl opravdu velice hodn a pfiítuln. Zajímali jsme se o to, jak pan Elliot dûlá volky. V prvním dni jim za krtí varlata krouïkem a zaãíná v krm. Pfies zimu jsou zvífiata uvnitfi, krmeni speciální smûsí (viz. níïe), jako ostatní dobytek a minerálními doplàky. Náklady na krmení jednoho kusu dûlají 12 liber t dnû, tj. 380 Kã. Na jafie jdou na pastvu a hmotu vytváfiejí z trávy. Hotoví jsou v 18ti mûsících, kdy dosahují jateãné hmotnosti 350 kg. Pan Elliot tvrdí, Ïe dûlat plemenn dobytek se ve Velké Británii chovatelûm nevyplácí, je to pr ztrátové. Pokud nûkdo plemenn materiál produkuje, musí chov financovat z jin ch zdrojû (vût inou jiné podnikatelské ãinnosti). On se snaïí, aby chov masného skotu u nûj byl zcela sobûstaãn. Jedním z dûvodû volby chovu plemene AA byl dobr odbyt na trhu s masem. Aberdeen Angus je neroz ífienûj í a nejznámûj í plemeno na svûtû a v Británii jej dokáïou zaplatit. Za kilo mrtvé váhy za nûj lze dostat 3 libry (cca 95 Kã), za ostatní plemena se platí 2,90 liber (90 Kã). Pohoda v zimovišti (foto: Jana Řehořová) Ovce Rodina ElliotÛ se pûvodnû, jak bylo zmínûno v úvodu, specializovala na chov ovcí. Na v ech farmách se pohybuje na 5500 kusû plemenic a nûkolik beranû. KaÏd rok jsou dokupováni jeden aï dva noví berani, jinak staãí vlastní. Ovce pan Elliot produkuje pfiedev ím na maso. KfiíÏí dvû lokální plemena North Country Cheviot a Wiltshire Horn, aby vytvofiil odolné, dobfie osvalené jedince s krátkou srstí. Pro maso z nich nachází odbyt ve Velké Británii, Francii a zemích Beneluxu. Dobytek Co se t ká poãtû skotu, na farmû Blackhaugh se chová 100 krav, z toho 50 ãistokrevn ch agnusek, na dal í z farem je 45 krav, z toho 30 ãistokrevn ch a na tfietí farmû se pohybuje 30 kfiíïenek. Na celé stádo je potfieba 4 5 b kû. PouÏívají se vlastní b ci, ktefií se pou tí od 15ti mûsícû vûku a chovatel chce, aby v prûbûhu jednoho roku pûsobili celkovû na 90ti kravách. Ne pfiíli ãasto se pfiipou tí i inseminací. Pro zji tûní fiíje se pouïívá zku ební b k. Ptám se, co má pan Elliot v plánu udûlat, aby nedo lo k pfiíbuzenské plemenitbû, kdyï pouïívá pfieváïnû vlastní b ky? V souãasnosti mám dostatek nov ch pokrevnû nepfiíbuzn ch linií, které bych rád, aby mi vydrïely 3 nebo 4 roky. Poté si pravdûpodobnû nechám opût dovézt embrya, neboè je obtíïné najít v Británii linie, které nesou vlastnosti jako niï í porodní váhy a snadné telení s dobr mi rûstov mi schopnostmi. Najdete zde téï pouze nûkolik chovatelû, ktefií svá zvífiata odchovávají na trávû, ale mnoho chovatelû, ktefií je krmí vydatnû. Vûfiím tomu, Ïe zkrmování velkého mnoïství obilovin zpûsobuje, Ïe vût ina zvífiat vypadá pfiijatelnû, ale zatímco témûfi v echen dobytek funguje dobfie na systémech krmení zaloïen ch na obilovinách, jen nûkter mûïe fungovat na systémech zaloïen ch na trávû. Kde a jak Andrew Elliot vlastní ve Skotsku ãtyfii farmy, které celkovû zabírají plochu 7500 hektarû (z toho je Plemeník Blackhaugh Time F610 (foto: Andrew Elliot) 6500 ha jeho a 1000 ha pronajat ch), pro sezónní pastvu navíc vyuïívá pozemky pfiilehlé k farmû v Severní Anglii, kde hospodafií jeho tchán. S celkovou rozlohou se pan Elliot fiadí mezi 5 % nejvût- ích skotsk ch farmáfiû, nicménû on sám fiíká, Ïe hospodafií na takové plo e proto, Ïe vût ina pûdy je málo úrodná a je jí tedy na uïivení dobytka potfieba více. Od domovské farmy, kde jsme byli hosty, se ostatní tfii hospodáfiství nachází ve vzdálenosti 50 km, 70 km a nejdále je poloïená farma ve vzdálenosti 480 km. 3 farmy jsou, jak se zde fiíká, organické, tj. v ekologii. Na v ech farmách je zamûstnáno 7 lidí. Pravidla pro ekologick chov jsou témûfi identická s na imi v rostlinné v robû se nesmí pou- Ïívat hnojiva nebo chemikálie. U zvífiat se chemické prostfiedky (repelenty, léky aj.) mohou pouïívat pouze, je-li je k tomu dûvod, ne preventivnû. Ve keré krmivo, podávané zvífiatûm, musí b t vypûstováno na ekologick ch farmách. Lze inseminovat, ale ne synchronizovat fiíji nebo pfiená et embrya. Princ Charles si během nabitého programu oficiálních návštěv přijel na farmu Blackhaugh na pár hodin odpočinout (foto: archiv Andrewa Elliota) 16

Vylepšení fixační klece (foto: Jana Řehořová) Na dotaz, jak vychází s místními, odpovídá, Ïe dobfie. NejbliÏ í vesnice má 500 obyvatel a v ichni farmu Elliotov ch znají. Nepfiejícnost se zde nenosí. Pan Elliot vtipkuje, Ïe se sousedem vychází dobfie, neboè sousedova farma je rozlohou mnohem vût í neï farma Blackhaugh, která se rozkládá na 600 hektarech. Krmení Farma Blackhaugh se nachází ve v ce 250 350 m.n.m. Pfiírodní podmínky tu nejsou zcela optimální, pfiízemní mrazíky se vyskytují jiï od záfií a v zimû zde velmi mrzne a snûïí. To je také dûvod, proã se zde pfiíli nedafií rostlinné v robû. Aãkoli je zde dobytek odchováván pfiirozenû, na pastvinách, na zimu je ustájen a je potfieba mu zajistit potravu. Vût- inu krmení je pan Elliot nucen nakupovat. 35 hektarû je oseto jeãmenem a 60 hektarû trávou, z níï se vyrábí senáï. V robu senáïe jsme si nechali popsat. První vrstvu z trávy ukládají zaãátkem ãervence, pfiikryjí ji a v pûli srpna pfiidají dal í vrstvu, tvofienou obilím. V e pfiikryjí igelitem, speciální zelenou sítí a zatíïí pneumatikami. Pan Elliot fiíká, Ïe dokud nepouïívali onu zelenou síè vyrobenou ze speciálního materiálu, potfiebovali k zatíïení 4 tisíce pneumatik, nyní jim staãí tisíc. V zimû krmí zvífiata smûsí, kterou si sami mixují. Smûs se skládá z travní siláïe, jeãmenné siláïe, drcen ch fazolí (pro získání bílkovin) a cca 10 % slámy (na podporu peristaltiky). Dobytek je vypu tûn ven na jafie, kdyï se objeví první tráva vût inou v pûli dubna. Nejmlad í kusy se vrací do zimovi tû nejdfiíve telata narozená v listopadu, odstavená v srpnu jdou domû zaãátkem fiíjna, telata narozená na jafie jdou domû pfii odstavení, zaãátkem listopadu. Krávy, které se telí v listopadu, jdou domû jen nûkdy, a to kvûli teleti a ty, co se telí na jafie, jdou domû o Vánocích. Dotace Ptám se na dotace. Dostávají nûjaké? Ano, bez nich by to ne lo, tvrdí Elliot. Do roku 2002 byly dotace poskytovány na poãty kusû (50 liber na plemennou ovci a 250 liber na plemennou krávu na rok). Tento systém byl v roce 2002 zru en a nyní jsou dotace vypláceny na farmu (na pûdu), nicménû ãástka je stále stejná, jako b vala pfii vyplácením na poãty kusû, sníïená o 15 %, které byly odvedeny jako daà na ekologii. Vût ina farmáfiû chová ménû zvífiat, a tak s pfiidûlovanou sumou vychází dobfie. Vláda toto opatfiení uãinila proto, Ïe se v chovech vyskytovalo více zvífiat, neï bylo únosné, z dûvodû získání vût ího objemu finanãních prostfiedkû. Nyní se v ak trend obrátil opaãn m smûrem. Od roku 2002 se poãet krav chovan ch v systému bez trïní produkce mléka sníïil Stroj na výrobu speciální krmné směsi a siláž (foto: Jana Řehořová) z 530 tisíc na 460 tisíc chovan ch v leto ním roce. Poãet ovcí klesl za stejné období ze tfií na dva miliony kusû. Existuje obava z toho, Ïe po roce 2013 se dotace poskytované farmáfiûm zru í, pan Elliot k tomu dodává: Bez nich není moïné hospodafiit. A dále hovofií o svém názoru na potfiebnost a správnost dotaãní politiky Evropské unie. Tvrdí, Ïe jsme koneãnû dosáhli stavu, kdy v Evropû není hlad a potraviny jsou snadno dostupné, to povaïuje za pozitivní a hlavní prioritu. Nad faktem, Ïe ve Velké Británii zcela zanikl chov prasat a vepfiové je potfieba dováïet, a Ïe jsou problémy na trhu s mlékem díky jeho nízk m v kupním cenám, se nepozastavuje. Tvrdí, Ïe ãtyfii roky, kdy pûsobil jako fieditel spoleãnosti Quality Meat Scotland, která se stará o propagaci a zaji - tûní odbytu ãerveného masa, vyprodukovaného ve Skotsku, mu pfiinesly jin pohled na evropskou zemûdûlskou politiku. Chovatelské úspûchy DÛkazem profesního úspûchu Andrewa Elliota je získání komerãního ocenûní Chov Aberdeen Angus roku ( Aberdeen Angus Suckler Herd of the Year ) za roky 2007 a 2008. Pfiejeme mu v jeho, na skotské podmínky netradiãní, cestû hodnû zdaru a úspûchû! Krávy s 8-mi měsíčními telaty (foto: Andrew Elliot) 17

Druhá z farem, o níï máte moïnost se doãíst, se nachází témûfi na ãesko-rakousk ch hranicích, v obci Dolní Dvofii tû. Chová se zde plemeno, o nûmï jsme je tû nepsali, ale které patfií nejen u nás k oblíben m pro svou odolnost, nenároãnost a líbiv vzhled. Jedná se o skotsk náhorní skot neboli plemeno Highland. V zimû se cítí jako ryba ve vodû, a tak i kdyï jsme se brodili metrov mi závûjemi, zvífiata jsme mohli v echna spatfiit na pastvinû. Vyslechnûte si, jak hospodafií lidé, ktefií o sobû fiíkají: KdyÏ nûco dûláme, tak na 100 %. O zdej ím chovu jsem si povídala se správcem, panem Martinem Korti em, kter chod farmy fiídí pro jejího majitele, pana Franti ka Kotnauera. Trocha historie Pan Kotnauer je rodák z âesk ch Budûjovic. Po revoluci zalo- Ïil firmu MANI spol. s.r.o., kterou provozuje dodnes, specializující se na obchod a sluïby v oblasti kávovarû, nápojov ch a prodejních automatû. Plemeno highland poprvé spatfiil u známého v Lichten tejnsku a velice se mu zalíbilo. Ale aï v roce 1997 se mu naskytla moïnost splnit si sen a dovézt první vlastní kusy tohoto dobytka a umístit je na pozemky u hotelu 18 Martin Korti (Farma Drochov): Jak se chováte ke zvífiatûm, tak se ona budou chovat k vám Pan Kortiš se svými mazlíčky (foto: Jana Řehořová) v RoÏmberku, kde dûlal správce pan Korti. Dovezlo se 11 kusû (2 b ci, 2 telata, 2 jalovice a 5 krav) a to pfiímo z chovu v Lichten tejnsku, kde se s highlandy seznámil. Cesty pánû Korti e a Kotnauera se nespojily ihned. Spolupráce zaãala aï v roce 2000, kdy pan Korti nastoupil do firmy Mani, jako správce vznikající farmy. Místo pro hospodafiení mûl jiï pan Kotnauer vyhlídnuté líbila se mu oblast Drochova, spadající do lokality u obce Dolní Dvofii tû, která se nacházela nedaleko místa, kam se jezdil rekreovat. Bylo potfieba sehnat pozemky oslovovali se restituenti a chodilo se na draïby pozemkového fondu. I kdyï se pûda zaãala shánût relativnû pozdû, podafiilo se sehnat celkem 350 hektarû pûdy. Nakoupené plochy se nachází v echny vedle sebe a jsou stabilnû oploceny. Farma mûla od poãátku status ekologická. Systém chovu highlandû by mûl b t dle platného lechtitelského programu co nejpfiirozenûj í, a tak se ekologické hospodafiení pfiímo nabízelo. Zaãínalo se s jiï zmínûn mi 11ti kusy, k nimï v roce 2001 pfiibylo dal ích 25 od stejného majitele pûsobícího v Lichten tejnsku, kter tím se sv m chovatelstvím skonãil. V roce 2004 se dovezlo dal ích 25 kusû. Odchov dobytka V âeské republice v souãasné dobû existuje 22 chovû tohoto plemene. Pan Korti podot ká, Ïe je problém sehnat novou krev: V e je zde prokfií- Ïené. KvÛli v mûnû krve si v roce 2007 pofiídili 13-ti letého plemeníka, pûvodem z Kanady a nechali jej pûsobit v chovu dva roky. V souãasné dobû skáãí ve stádû na Drochovû tfii plemenní b ci, z toho dva z vlastního odchovu. Letos se plánuje pofiídit nov b k, a to pfiímo ze zemû, odkud toto plemeno pochází, ze Skotska, kter zaloïí novou krevní linii. Highlandi, jak jsem jiï zmínila v úvodu, se vyznaãují tím, Ïe jsou nenároãné a velmi odolné plemeno, které je klasifikováno jako extenzivní. Nepotfiebují zimovi tû, vydrïí celoroãnû venku. Jediné období, které jim vadí, fiíká pan Korti, je pfiechod z bfiezna na duben, kdy jsou pfies den plískanice nebo sluneãno a v noci mráz. Odná í to pfiedev ím telata. A pak léto, kdy je hodnû much. Letos plánují postavit na okrajích pastvin, u remízkû, pfiístfie ky, aby se zvífiata mûla, pfiedev ím v kritickém jarním období, kam uch lit. Co se t ká krmiva, tak si skotsk náhorní skot celoroãnû vystaãí s tím, co dá pastvina. V zimû jsou pfiikrmováni senem, které si na farmû seãou a balí do balíkû sami s pomocí vlastních strojû. Na farmû, která se nachází v 600 metrech n.m. se v souãasné dobû pohybuje 212 kusû dobytka,

pouze plemene highland. Z tohoto poãtu je 90 matek, 28 jalovic, 27 b kû urãen ch na poráïku, tfii plemeníci a telata. Ve stádû jsou k vidûní zvífiata v ech barevn ch rázû, které jsou pro toto plemeno uznané klasické hnûdoãervené, dále ãerné, plavé, brindle (Ïíhané) a stfiíbrné. Pan Korti tvrdí: Nûkdo fiíká, Ïe highlandi by mûli b t jen hnûdoãervení, ale já mám rád, kdyï je dobytek na pohled pûkn kdyï jsou ve stádû barvy. Na otázku, zda nemají problém s barevností telat, odpovídá, Ïe ne: Telata se rodí se zbarvením, které se neodchyluje od pfiedepsan ch standardû. Porody jsou zcela bezproblémové s témûfi 100% mírou Ïivû narozen ch. Aãkoli se prakticky v echna telata rodí Ïivá, moïnost dospût ve stejném poãtu uï nemají. AÏ ãtvrtina z nich podléhá nástrahám, které s sebou nese extenzivní zpûsob odchovu v souladu s pfiírodou (divoká zvífiata apod.). Telata doposud pfiicházela na svût celoroãnû, ale od leto ka se chystají zmûny. Aby zamezil porodûm v problematickém jarním období, stahuje v souãasné dobû pan Korti narozená telata ze stáda, s cílem pfiesunout období telení na konec dubna a zaãátek kvûtna, kdy je stabilnûj í poãasí a matky mají více mléka. Oddûlit od stáda plánuje i plemeníky, pro které chytá stavbu pfiístfie ku s oddûlen mi kotci. Mít b ky pohromadû se mi nevyplatilo, vzpomíná a vypráví hrozivû znûjící historku o tom, Ïe se ve skupinû 4 b kû tfii z nich domluvili na toho nejsilnûj ího, napadli jej a pfiehodili pfies ohradu. Doporuãení, které sly el od jin ch chovatelû aby do skupinky b kû dal jednu krávu a Ïe bude po rivalitû se mu, vzhledem k jeho zámûru srovnat období telení, nezamlouvá. Ptám se, zda nemá problém s nahánûním dobytka, kdyï je potfieba jej zváïit ãi navakcinovat. Pr vûbec ne. T den pfiedem postavím uliãku na pastvinû. Zvífiata si na ní zvyknou, a kdyï pak pfiijde doba, kdy je do ní mám nahnat, jde to jako po másle. Musím uznat, Ïe pan Korti to se sv mi svûfienci opravdu umí. KdyÏ se jdeme mezi nû podívat, má pro nû pfiipravenou ta ku s tvrd m chlebem a zvífiata se k nûmu ihned mají. Nebojí se pfiijít aï k nám a vdûãnû pfiijímají oblíbené pamlsky. Pan Korti vypráví, Ïe ãas s dobytkem tráví rád. Pokud má chvilku, vezme peãivo a jde jej krmit a popovídat si. Pfied zvífiaty s hrozivû vypadajícími rohy má respekt, ale nikdy se mu nestalo, Ïe by jej nûkteré z nich napadlo. Je tfieba si spí e dávat pozor, aby o vás omylem nezavadili rohem, kdyï se mezi nimi pohybujete, fiíká s úsmûvem. Vûfií, Ïe zvífiata se k lidem chovají tak, jak se oni chovají k nim. Je proti jakémukoli násilnému pfiístupu. Zvífie by nikdy neuhodil. Je pûkné pozorovat vztah vzájemné dûvûry a náklonnosti, kter mezi sebou o etfiovatel a zvífiata mají. Skotsk náhorní skot je plemenem pozdnûj ím. Ze zku enosti se panu Korti ovi osvûdãilo pfiipou tût jalovice mezi dvûma a pûl aï tfiemi lety vûku. Zastává názor, Ïe i u b kû se jejich druhotné pohlavní znaky v raznûji projevují aï po druhém roce vûku, nebo dokonce aï ve tfiech letech. Farma Drochov produkuje plemenná zvífiata. Zájem je o jalovice i o plemeníky, ov em spí e nárazovû. O plemenné b ky se zajímají i chovatelé ze zahraniãí, ale odrazuje je náklad na dopravu. A tak jsou b ci ve vûku dvou a pûl aï tfií a pûl roku vûku prodáváni jednotlivû do hotelov ch restaurací v Rakousku a ve v carsku, ale vût ina jich konãí v tuzemsku. O zaji tûní odbytu se stará majitel. Pan Korti fiíká, Ïe on má na starost dobytek odcho- Ve stádě jsou zastoupeny všechny barevné rázy (foto: Jana Řehořová) 19

Mně zima nevadí (foto: Jana Řehořová) vat a majitel prodat. Popisuje, jak probíhá prodej zvífiat do jednoho hotelu v Rakousku: Dobytek je nakupován pfied létem, kdy je turistická sezóna. Pase se kolem hotelu, jako zajímavost pro náv tûvníky. Jednotlivé kusy jsou postupnû poráïeny. V Rakousku je povoleno porazit zvífie pfiímo na pastvinû, a tak je kvalita o nûãem úplnû jiném, neï kdyï se u nás stresuje pfii pfiesunu a krátkém pobytu na jatkách, upozor- Àuje na rozdíln pfiístup. Z tuzemsk ch odbûratelû masa z drochovského chovu je jedním z nejv znamnûj ích spoleãnost Maso Planá. Pokud mají lidé zájem o bio maso, zprostfiedkovává jej fieznictví Foitl ve Vele ínû, které má, jako jedno z mála, certifikát na bio poráïku. Toto ale neprobíhá pravidelnû, fiíká pan Korti : Lidé zde pfieci jen stále upfiednostàují kvantitu nad kvalitou. Myslivost a mufloní ovce O chov highlandû se stará pan Korti s jedním pomocníkem. Do budoucna by rád, aby byl dobytek schopen obstarat jeden ãlovûk. On má totiï na starosti je tû myslivost, kterou se majitel také zab vá. Od obcí a LesÛ âeské republiky mají pronajat ch pfies ãtyfii tisíce hektarû lesa, kde se starají o vysokou, losy, ãernou a srnãí zvûfi. Pan Co se škádlívá, to se rádo mívá (foto: Jana Řehořová) Korti celoroãnû zaji Èuje pfiísun krmení. V zimû jej tato ãinnost zamûstnává více, a tak má dobytek na starosti jen jeho kolega. Zajímavostí je téï chov vzácného plemene ovcí jménem Saöa, kter ch je na celém svûtû jen 2000 kusû. Pan Kotnauer si jejich odchovem plní sen o vlastnûní muflonû. Muflony mu myslivci nepovolili, neboè jsou v lesích povaïováni za velkou kodnou, a tak si pofiídil alespoà tyto ovce, které vypadají jako zmen enina muflonû. Ovce pfiivezli ze v carska. Zaãínali na pûti kusech a nyní jich mají ve stádeãku 13. Neprodávají se, slouïí jen pro okrasu. Místní pomûry Jako kaïdého, s k m v rámci reportáïí hovofiím, se i pana Korti e ptám, jak vychází se zdej ími obyvateli. Pfieci jen Ïijeme v âechách, kdy se úspûch ãasto neodpou tí. Pan Korti vzpomíná, Ïe kdyï s farmafiením zaãínali, místní na nû nehledûli zrovna pfiátelsky, postupem ãasu se jim v ak podafiilo vybudovat urãité postavení a nyní si jich lidé povaïují a mají je dokonce za vzor. Jsou vdûãní za sezónní brigády a napodobují zpûsob, jak m se drochov- tí starají pozemky i o své zamûstnance a jak se jako firma prezentují, tj. Ïe chodí ve stejném obleãení a neváhají na budovách ãi mechanizaci vystavit své logo. V tomto jsou pan Kotnauer i Korti zajedno kdyï nûco dûlají, dûlají to pofiádnû a naplno a pak se na své v sledky nestydí poukázat. Ocenûní z v stav Pan Korti vzpomíná, jak m zadostiuãinûním pro nûj za celoroãní dfiinu byla ocenûní, která získal na v stavách v LetÀanech, kter ch se se sv mi zvífiaty pravidelnû úãastnil. V roce 2005 si Farma Drochov odnesla ocenûní 3.nejlep í farma (z chovû masného skotu v âeské republice), dále získali vícekrát tituly národní vítûz a ampion plemene. Ekonomika Jedním z posledních témat, která naãínám, je otázka financování. Je chov ekonomicky sobûstaãn? Zatím byla vût ina v dajû Seno přijde k chuti (foto: Jana Řehořová) dotována z druhé ãinnosti majitele, zmínûné v úvodu ãlánku. Hospodafiení farmy konãilo obvykle na nule. Teprve letos se oãekává první zisk. Dotace povaïuje pan Korti za pfiíjemnou záplatu, ale na pokrytí investic nedostaãující. Vzácné ovce plemene Saöa (foto: Jana Řehořová) Plány do budoucna Pfii my lence na budoucnost panu Korti ovi zajiskfií oãi. Ve svém zamûstnání je velice spokojen. Práce v pfiírodû a s dobytkem jej zcela naplàuje. S chovem má své plány. Chtûl, aby v základním stádu bylo 100 matek o prûmûrném vûku 3 4 roky. Co se t ká pozemkû, rádi by se dostali na rozlohu 400 hektarû vlastní pûdy. V neposlední fiadû si chtûjí udrïet klientelu, která jim zaji Èuje odbyt masa. A plánují téï více vyuïívat moïností ãerpání evropsk ch dotací, kter m se doposud pfiíli nevûnovali. Dûkuji panu Korti ovi za pfiíjemné povídání a pfieji jemu i majiteli hodnû tûstí v jejich dal ím konání. Farma Drochov by opravdu mohla slouïit za vzor, co t ká pfiístupu k lidem, zvífiatûm i práci obecnû. Jen tak dál! 20