K 039 / 10 / funkční období

K 039 / 10 / 03 10. funkční období K 039 / 10 / 03 Přílohy sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě Řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci 2015

Rada Evropské unie Brusel 23. září 2015 (OR. en) 12313/15 ADD 1 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 23. září 2015 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise JAI 685 ASIM 93 FRONT 196 RELEX 741 CADREFIN 58 ENFOPOL 261 PROCIV 48 VISA 313 Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: COM(2015) 490 final - Annex 1 Předmět: PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 490 final - Annex 1. Příloha: COM(2015) 490 final - Annex 1 12313/15 ADD 1 mn DG D 1B

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.9.2015 COM(2015) 490 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci

PŘÍLOHA I Prioritní opatření v rámci evropského programu pro migraci, která by měla být provedena do šesti měsíců Operativní opatření Komise a agentury EU: budou členským státům nápomocny při přijímání všech kroků nezbytných k rozhodování o relokaci prostřednictvím koordinace na místě a zřízením sítě národních kontaktních míst; budou navazovat na akční body ze schůzky s členskými státy o relokaci, která se konala tento týden, podpoří cíl zprovoznit ohniskové podpůrné týmy tento týden. Rolí agentur bude přímo poskytovat odborné znalosti v oblastech, jako je správná identifikace migrantů; koordinaci mezi různými aktéry bude zajišťovat Komise, během příštích čtrnácti dnů zajistí kontakt mezi členskými státy a UNHCR, aby mohla být stanovena praktická opatření pro realizaci programu přesídlení. Členské státy, které čelí tlaku, by měly: tento týden dokončit a začít realizovat plány na relokaci a na zřízení ohniskových podpůrných týmů; do konce tohoto týdne určit síť styčných úředníků ve všech příslušných místních a národních vládních agenturách, spustit mechanismus civilní ochrany nebo vyžádat pohraniční jednotky rychlé reakce s žádostí o okamžitou praktickou pomoc EU a dalších členských států EU. Všechny členské státy by měly: tento týden určit národní kontaktní místa pro relokaci, aby kandidáti mohli být urychleně identifikováni a přesouváni; vyslat do Itálie a Řecka styčné úředníky, kteří budou na místě pomáhat s prověřováním; určit kapacity, které budou sloužit k přijímání relokovaných osob, do jednoho týdne po dokončení národních plánů na ohniskové podpůrné týmy oznámit agentuře Frontex a Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu, jaké odborné znalosti budou dány k dispozici, do konce září určit a agentuře Frontex oznámit nouzovou rezervu pohraničních prostředků, které by mohly využít letos spuštěné pohraniční jednotky rychlé reakce, do konce září oznámit Komisi prostředky civilní ochrany, které budou připraveny k nasazení v rámci mechanismu civilní ochrany, pokud bude během letoška spuštěn, zřídit systém plánování pro nepředvídané události pro případ možného nárůstu žádostí o azyl v letošním roce, potvrdit pokračující podporu společné operace Frontexu Triton a urychleně reagovat na žádosti o poskytnutí prostředků pro operaci Poseidon, 2

zažádat u agentury Frontex o koordinační a finanční podporu, která je ještě na tento rok k dispozici, na pokrytí společných letů za účelem navracení a přednávratové pomoci. Zvýšení rozpočtové podpory Komise příští týden předloží Evropskému parlamentu a Radě nezbytné návrhy. Orgány se vyzývají, aby návrhy pro rok 2015 přijaly ve zrychleném řízení: navýšit nouzový fond Azylového, migračního a integračního fondu o 80 milionů a Fond pro vnitřní bezpečnost (Hranice) o 20 milionů. Tyto prostředky budou použity na urgentní potřeby v souvislosti s navyšováním recepční kapacity, zvyšováním administrativní kapacity ke zpracovávání žádostí o azyl a posilováním kapacity potřebné k reakci na tlak na vnější hranici, od roku 2015 navýšit kapacitu tří klíčových agentur EU o dalších 120 míst: 60 míst ve Frontexu, 30 v EASO a 30 v Europolu pro rok 2015, navýšit finanční prostředky na humanitární pomoc o 200 milionů pro poskytnutí okamžitých prostředků v reakci na požadavky UNHCR a Světového potravinového programu a dalších příslušných organizací na okamžitou pomoc uprchlíkům, navýšit v roce 2015 evropský nástroj sousedství o 300 milionů za účelem navýšení regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii (fond Madad) a poskytnutí pomoci třetím zemím přijímajícím uprchlíky ze Sýrie. To společně s dalším přesměrováním finančních prostředků z nástroje předvstupní pomoci umožní v této fázi navýšení celkových finančních prostředků EU pro svěřenský fond na více než 500 milionů. V nadcházejících týdnech Komise Evropskému parlamentu a Radě navrhne tyto změny návrhu rozpočtu na rok 2016: nový balíček 600 milionů pro navýšení nouzového rozpočtu k financování Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost (Hranice) a pro zvýšení financování Frontexu, EASO a Europolu, aby byly připraveny na okamžité potřeby v souvislosti s řízením migrace, přijímáním a navracením osob a hraničními kontrolami, navýšení humanitární pomoci o 300 milionů, které budou připraveny na pokrytí základních potřeb uprchlíků, jako jsou potraviny a přístřeší. EU by měla revidovat přidělování finančních prostředků EU Turecku tak, aby na opatření v souvislosti s uprchlíky byla v období 2015 2016 k dispozici celkem 1 miliarda. Členské státy by se měly okamžitě zavázat, že: obnoví financování potravinové pomoci prostřednictvím Světového potravinového programu na úroveň roku 2014, aby byly stabilizovány dodávky potravin pro syrské uprchlíky, 3

jejich příspěvek bude odpovídat příspěvku z rozpočtu EU do regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii (fond Madad) na podporu syrských uprchlíků (v zemích mimo EU) tak, aby dosáhl celkem alespoň 1 miliardy, jejich příspěvek bude odpovídat finančnímu příspěvku EU ve výši 1,8 miliardy do nouzového svěřenského fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlení v Africe, prostředky předběžného financování (více než 300 milionů ), které jsou nyní převáděny do členských států, okamžitě použijí na realizaci národních programů v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost (Hranice), přezkoumají využívání svých programů strukturálních fondů z hlediska podpory opatření v souvislosti s migrací, aby mohly Komisi navrhnout změny. Provádění právních EU o azylu Členské státy by se měly zavázat k přijetí urgentních kroků k provedení, provádění a plnému uplatňování právních EU týkajících se evropského azylového systému včetně podmínek přijímání, azylových řízení a kvalifikačních kritérií. Další legislativní kroky Evropský parlament a Rada by měly ve zrychleném řízení projednat tyto návrhy Komise: bezpečné země původu, včetně Turecka, změna dublinského nařízení týkající se zavedení krizového relokačního mechanismu. Komise přednese tyto nové návrhy: zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže a prodloužení mandátu agentury Frontex (prosinec 2015), soubor opatření v oblasti legální migrace, včetně revize modré karty (březen 2016), další reforma dublinského nařízení (březen 2016), návrh strukturovaného systému přesídlení (březen 2016). 4

Rada Evropské unie Brusel 23. září 2015 (OR. en) 12313/15 ADD 2 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 23. září 2015 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise JAI 685 ASIM 93 FRONT 196 RELEX 741 CADREFIN 58 ENFOPOL 261 PROCIV 48 VISA 313 Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: COM(2015) 490 final - ANNEX 2 Předmět: PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 490 final - ANNEX 2. Příloha: COM(2015) 490 final - ANNEX 2 12313/15 ADD 2 mn DG D 1B

PŘÍLOHA II Podpůrné týmy pro řízení migrace pracující v ohniskových oblastech I ÚVOD Za současné uprchlické krize čelí EU situacím, kdy již samotné množství osob, které překročí vnější hranici členského státu, převyšuje kapacitu pro zvládnutí příchodu migrantů řádným způsobem. V takových situacích musí Unie podpořit členské státy, jež čelí nepřiměřenému migračnímu tlaku na svých vnějších hranicích. V Unii, která se řídí principem solidarity, je to naprosto nezbytné. Poskytnutá podpora dotyčnému členskému státu umožní splnit své právní závazky podle EU, včetně identifikace, registrace a odebrání otisků prstů příchozích osob. Pro případ těchto krizových situací vyvinula Komise přístup, který spočívá ve využití podpůrných týmů pro řízení migrace v ohniskových oblastech. V čem spočívá tento přístup? Ohniskovou oblastí je oblast na vnější hranici, která čelí nepřiměřenému migračnímu tlaku. Jako příklad lze uvést Sicílii a Lampedusu v Itálii či ostrovy Lesbos a Kos v Řecku. Právě v těchto ohniskových oblastech vstupuje na území Unie nejvíce migrantů a EU zde musí poskytnout operativní podporu, aby byla zajištěna registrace příchozích migrantů a nedocházelo k tomu, že by migranti pokračovali dál do jiných členských států nekontrolovaným způsobem. Unie poskytuje operativní podporu členským státům prostřednictvím své agentury Frontex, Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a Europolu, a to plně pod kontrolou hostitelského členského státu. Jde o operační koncepci, která má maximalizovat přidanou hodnotu poskytnuté podpory prostřednictvím podpůrných týmů pro řízení migrace. Pro agentury je to operační rámec, který jim umožňuje soustředit podporu do míst, kde je jí nejvíce zapotřebí, koordinovat své intervence a úzce spolupracovat s orgány hostitelského členského státu. V současnosti se tento přístup zavádí v Itálii a Řecku. Jak poskytují agentury EU v rámci tohoto přístupu podporu? Agentury EU Frontex, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a Europol poskytují v rámci tohoto přístupu specifickou podporu hostitelskému členskému státu v souladu se svým mandátem a odbornými znalostmi. Za tímto účelem vysílají agentury přímo do ohniskových oblastí v hostitelském členském státě týmy odborníků. Tyto týmy sestávají z odborníků vyslaných jinými členskými státy. Složení a odborné zaměření těchto podpůrných týmů je přizpůsobeno konkrétní situaci a potřebám v ohniskové oblasti, kde tyto týmy poskytují podporu orgánům hostitelského členského státu. Frontex vysílá odborníky, kteří se zabývají prověřováním, a poskytuje mobilní kanceláře, aby pomohl hostitelskému členskému státu s registrací a odebíráním otisků prstů migrantů po jejich příjezdu. Kromě toho Frontex vysílá týmy odborníků, které pomáhají s vyslýcháním migrantů, aby bylo možné pochopit trasy, po nichž směřují do Evropy, a shromáždit informace o způsobu práce převaděčů. V případě nutnosti poskytují odborníci agentury Frontex rovněž přednávratovou pomoc a koordinují lety za účelem navracení. Odborníci Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu pomáhají hostitelským členským státům s registrací žadatelů o azyl a s přípravou příslušných spisů. Europol a Eurojust vysílají týmy vyšetřovatelů, kteří poskytují podporu v oblasti sběru informací za účelem rozbití sítí převaděčů migrantů. V každém hostitelském členském státě působí společné operační ústředí se zástupci všech tří agentur (regionální jednotka Evropské unie (TF)). Koordinuje práci podpůrných týmů v ohniskových oblastech a zajišťuje úzkou spolupráci s vnitrostátními orgány hostitelského členského státu. Takové společné operační ústředí bylo zřízeno ve městě Catania (Sicílie), aby 2

koordinovalo práci v Itálii, a podobné ústředí vznikne i ve městě Piraeus pro ohniskové oblasti v Řecku. Tento přístup rovněž umožní provést rozhodnutí o relokaci osob, jež jasně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka. Identifikace, registrace a odebrání otisků prstů migrantů po jejich příjezdu je nezbytnou podmínkou pro to, aby relokace fungovala, a zmíněný přístup je v tomto ohledu zárukou potřebné podpory. Přístup však funguje nezávisle na relokaci a Komise jej hodlá uplatnit v dalších členských státech, jež čelí nepřiměřenému migračnímu tlaku na svých hranicích. Podpůrné týmy neprovozují přijímací střediska. Aby byl tento přístup úspěšný, musí hostitelský členský stát poskytnout dobře fungující přijímací zařízení, v nichž mohou týmy odborníků vyslané agenturami EU působit. Mezi tato zařízení patří střediska prvotního přijetí a střediska pro zajištění cizinců před jejich vyhoštěním. Dostatek přijímacích zařízení je také nezbytnou podmínkou pro relokaci, a EU proto poskytuje členským státům značnou finanční podporu na vybudování této infrastruktury. 2. SOUČASNÁ SITUACE: ITÁLIE Technická jednání Komise, agentur EU a italských orgánů, mimo jiné dne 23. července, kdy byla Komise přítomna na jednání v Římě, a videokonference dne 6. července a 10. září, jakož i zasedání uspořádané Komisí v Bruselu dne 2. září. Během této doby se italské orgány a agentury EU navzájem několikrát kontaktovaly a proběhlo mezi nimi několik dvoustranných setkání. Předložení plánu relokace Komisi dne 15. září v souladu s nařízením Rady o relokaci. Součástí plánu je posouzení potřeb za účelem vytvoření ohniskových oblastí. Plán je s ohledem na připomínky Komise revidován a jeho revidované znění by mělo být brzy k dispozici. Seminář o relokaci dne 21. září, na němž Itálie představila svůj plán relokace. Zřízení regionální jednotky EU ve městě Catania dne 26. června 2015. Jednotka je složena ze zástupců agentury Frontex, Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), Europolu, operace EUNAVFOR MED a vnitrostátních orgánů a jejím cílem je koordinovat činnost podpůrných týmů, jež zajišťují pokrytí různých přístavů vylodění. Podpora Eurojustu pro regionální operační tým agentury Frontex ve městě Catania a intenzivní spolupráce se zpravodajem Národního ředitelství pro boj proti mafii a terorismu (DNA) odpovědným za provincii Catania. Účast agentury Frontex na společné operaci Triton. Posílení podpory ze strany agentury Frontex vysláním 18 zpravodajských odborníků, 16 kulturních mediátorů a 12 odborníků zabývajících se prověřováním. Zřízení středisek prvotního přijetí ve čtyřech ohniskových oblastech (konkrétně ve městech Pozzallo, Porto Empedocle a Trapani na Sicílii a na ostrově Lampedusa) s celkovou kapacitou přibližně 1 500 osob. Dvě další střediska prvotního přijetí mají být do konce roku zřízena ve městech Augusta a Taranto. 3

Dohoda mezi EASO a Itálií o operačním plánu pro ohniskové oblasti. Itálie souhlasila, aby jí úřad EASO pomáhal s poskytováním informací, včetně informací o postupu relokace, se samotným postupem relokace i posílením dublinské jednotky. Úřad EASO má 45 odborníků připravených k vyslání, které poskytly členské státy. Pilotní projekt azylových úřadů a úřadu EASO. Pravidelná přítomnost Europolu v přístavech vylodění, kde ve spolupráci s italskou národní jednotkou Europolu poskytuje nástroje pro přímé porovnávání údajů a forenzní podporu. Co je ještě třeba udělat Vyslání zaměstnanců agentury Frontex na pomoc při odebírání otisků prstů. Vyslání odborníků EASO do Itálie. Itálie předloží agentuře Frontex informace o tom, co bude dále potřebovat v souvislosti s navracením. Předložení revidované verze plánu relokace, včetně posouzení potřeb. 3. SOUČASNÁ SITUACE: ŘECKO Technická jednání Komise, agentur EU a řeckých orgánů, mimo jiné dne 26. srpna, kdy byla Komise přítomna na jednání ve městě Piraeus, a videokonference dne 10. července a 11. září, jakož i zasedání uspořádané Komisí v Bruselu dne 2. září. Během této doby se řecké orgány a agentury EU navzájem několikrát kontaktovaly a proběhlo mezi nimi několik dvoustranných setkání. Návštěva prvního místopředsedy Timmermanse a komisaře Avramopoulose v Řecku včetně ostrova Kos ve dnech 3. a 4. září. Předložení plánu relokace Komisi dne 14. září v souladu s nařízením Rady o relokaci. Součástí plánu je posouzení potřeb za účelem vytvoření ohniskových oblastí. Plán s ohledem na připomínky Komise řecké orgány revidují a jeho revidované znění by mělo být brzy k dispozici. Seminář o relokaci dne 21. září, na němž Řecko představilo svůj plán relokace. Určení styčného úřadu agentury Frontex ve městě Piraeus jako objektu pro regionální jednotku EU. Účast agentury Frontex na společné operaci Poseidon. Posílení podpory ze strany agentury Frontex vysláním 33 odborníků (včetně řeckých úředníků) a instalace sedmi mobilních kanceláří na ostrovech v Egejském moři (Samos, Lesbos, Chios, Kos a Leros). Řecko přijalo nabídku agentury Frontex na vyslání 30 dalších odborníků pro prověřování a výslechy. 4

Probíhající jednání mezi EASO a Řeckem o operačním plánu pro ohniskové oblasti. Řecko souhlasilo s tím, aby mu úřad EASO pomáhal s registrací žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, s postupováním odchozích žádostí o převzetí podle dublinského nařízení a prozatímními relokačními opatřeními. Úřad EASO nabídl, že vyšle 28 odborníků. Jakmile bude dosaženo dohody ohledně tohoto operačního plánu, EASO vypíše výzvu pro odborníky. Probíhající pilotní projekt týkající se systému Eurodac, který je realizován společně za podpory agentury Frontex, úřadu EASO a agentury eu-lisa. Technická návštěva ostrova Lesbos v souvislosti s tímto pilotním projektem je naplánována na konec tohoto týdne. Zřízení střediska prvotního přijetí a prověřovacího střediska s celkovou kapacitou 480 osob na ostrově Lesbos, jakož i zřízení prověřovacího střediska na ostrově Chios a dalšího na ostrově Samos s celkovou kapacitou 393 osob. Vytvoření dvou specializovaných míst registrace na ostrově Lesbos. Plány na vytvoření dalšího registračního místa v brzké době. Co je ještě třeba udělat Předložení revidované verze plánu relokace, včetně posouzení potřeb. Vytvoření regionální jednotky EU, odkud mohou agentury koordinovat činnost přímo na místě a spolupráci s vnitrostátními orgány. Řecko musí zavést jasnou metodu/mechanismus pro systematickou identifikaci, registraci a odebírání otisků prstů migrantů v rámci systému Eurodac. Výrazné posílení kapacity pro prvotní přijetí nově příchozích osob v rámci smíšených migračních toků na ostrovech v Egejském moři, na něž Komise právě poskytla 4,1 milionu. Je naléhavě třeba vytvořit kapacitu pro prvotní přijetí na ostrově Kos, kam přichází většina státních příslušníků třetích zemí a kde v současné době neexistuje žádné přijímací zařízení. Řecko by mělo aktivovat mechanismus civilní ochrany za účelem poskytnutí okamžité pomoci (včetně přístřeší) migrantům, kteří dorazí na ostrovy. Dohoda s úřadem EASO o operačním plánu pro ohniskové oblasti, úkolech vyslaných odborníků a počtu odborníků. Řecko by mělo znovu začít přijímat a provádět rozhodnutí o navrácení. Řecko oznámí agentuře Frontex, co bude dále potřebovat v souvislosti s navracením, a úřadu Europol, co bude dále potřebovat v souvislosti s vyšetřováními týkajícími se převaděčství migrantů. 5

Rada Evropské unie Brusel 23. září 2015 (OR. en) 12313/15 ADD 3 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 23. září 2015 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise JAI 685 ASIM 93 FRONT 196 RELEX 741 CADREFIN 58 ENFOPOL 261 PROCIV 48 VISA 313 Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: COM(2015) 490 final - ANNEX 3 Předmět: PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 490 final - ANNEX 3. Příloha: COM(2015) 490 final - ANNEX 3 12313/15 ADD 3 rk DG D 1B

PŘÍLOHA III Mechanismus pohraničních jednotek rychlé reakce (RABIT) Mechanismus pohraničních jednotek rychlé reakce (RABIT) byl zaveden v roce 2007 1. Nabízí rychlou operativní pomoc na omezenou dobu členskému státu, který čelí naléhavé a mimořádné situaci přílivu velkého počtu státních příslušníků třetích zemí usilujících o nedovolený vstup na území členského státu přes určitá místa vnějších hranic. Hlavní prvky: je zapotřebí žádost členského státu. Žádost se zašle agentuře Frontex, která musí do pěti dnů posoudit situaci a rozhodnout, zda žádost schválí, ihned po schválení žádosti je vypracován operační plán, v němž je upřesněna doba vyslání, úkoly a složení jednotek, členské státy jsou povinny vyslat na žádost příslušníky pohraniční stráže, pokud samy nečelí výjimečné situaci, hostitelský členský stát si ponechává velení nad jednotkou. Členové jednotek mohou provádět hraniční kontroly a ostrahu hranic v souladu se Schengenským hraničním kodexem. Mají obecně stejné pravomoci jako příslušníci pohraniční stráže hostitelského členského státu: hostitelský členský stát může schválit použití síly a služebních zbraní (pokud souhlasí i domovský členský stát), veškeré náklady spojené s odbornou přípravou, výcviky a vysláním hradí agentura Frontex (netýká se základních platů). Zahrnuty jsou náklady na dopravu, náklady na ubytování a denní příspěvky. Ačkoli nebyl mechanismus RABIT aktivován od roku 2010, každý rok se konají výcviky, aby zůstala zachována připravenost. Příklad: Uplatnění mechanismu RABIT v letech 2010 2011 V roce 2010 požádalo Řecko o vyslání RABIT na řecko-tureckou hranici. Operace trvala od listopadu 2010 do března 2011. Zahájena byla z důvodu velkého nárůstu přílivu migrantů a jejich počet se díky ní podařilo snížit: v měsíčním srovnání klesl počet zjištěných případů překročení hranice z říjnového maxima 7 607 na 1 632 v únoru. Během trvání operace pomáhalo každý týden téměř 200 dobře vyškolených příslušníků pohraniční stráže vyslaných z 26 členských států svým řeckým kolegům s kontrolou pohraničních oblastí a identifikací zadržených nelegálních přistěhovalců. Operace řeckým orgánům rovněž pomohla shromáždit informace o migračních trasách a sítích převaděčů, kteří využívají zoufalé situace nelegálních přistěhovalců. Spolu s jednotkou bylo v operačních oblastech nasazeno sedm vozidel s termovizí, 24 hlídkových vozů, dva schengenské autobusy 1 Nařízení (ES) č. 863/2007, kterým se zřizuje mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004, pokud se jedná o tento mechanismus a o pravomoci a úkoly vyslaných příslušníků. 2

vybavené zařízeními informačních technologií, tři minibusy, jeden přepravní autobus a vrtulník. Použity byly také tři kontejnery, jež sloužily jako mobilní kanceláře. Od začátku listopadu 2010, kdy byla operace RABIT zahájena, byl zaznamenán postupný pokles přílivu osob, které nedovoleně překročily hranici v příslušných úsecích mezi Řeckem a Tureckem. V říjnu před zahájením operace bylo na řecko-turecké pozemní hranici odhaleno celkem 7 607 osob. V listopadu bylo v rámci operace ohlášeno celkem 4 616 zjištěných vstupů a za měsíc prosinec se toto číslo dále snížilo na 3 413. Následně došlo k dalšímu poklesu na 2 266 vstupů v lednu 2011 a na 1 632 vstupů v únoru 2011. Po nasazení RABIT se snížil počet případů nedovoleného překročení hranice přibližně o 75 %. Aby bylo možné zasadit tyto údaje do kontextu, je třeba uvést, že řecké orgány oznámily prostřednictvím sítě analýzy rizik agentury Frontex za celý rok 2010 celkem 47 706 odhalených vstupů. 3

Rada Evropské unie Brusel 23. září 2015 (OR. en) 12313/15 ADD 4 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 23. září 2015 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise JAI 685 ASIM 93 FRONT 196 RELEX 741 CADREFIN 58 ENFOPOL 261 PROCIV 48 VISA 313 Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: COM(2015) 490 final - ANNEX 4 Předmět: PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 490 final - ANNEX 4. Příloha: COM(2015) 490 final - ANNEX 4 12313/15 ADD 4 rk DGD 1B

PŘÍLOHA IV Finanční podpora členským státům v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost Dlouhodobé financování na období 2014 2020 Prostředky přidělené z Azylového, migračního a integračního fondu Prostředky přidělené z Fondu pro vnitřní bezpečnost Hranice Prostředky přidělené z Fondu pro vnitřní bezpečnost Policie Prostředky přidělené z Azylového, migračního a integračního fondu a z Fondu pro vnitřní bezpečnost CELKEM První platby v rámci dlouhodobého financování v roce 2015 První platba v rámci předběžného financování z Azylového, migračního a integračního fondu (zelené políčko/tučné písmo = vyplaceno) První platba v rámci předběžného financování z Fondu pro vnitřní bezpečnost (zelené políčko/tučné písmo = vyplaceno) Nouzové financování Obdržená a vyžádaná nouzová pomoc z Azylového, migračního a integračního fondu Rakousko 64 533 977 14 162 727 12 162 906 4 937 378,39 1 858 229,31 5 030 000 90 859 610 Belgie 89 250 977 17 519 321 17 903 270 124 673 568 6 878 531,95 2 745 441,37 Bulharsko 10 006 777 40 366 130 32 002 293 5 093 194,61 4 150 000 82 375 200 700 474,39 Chorvatsko 17 133 800 35 609 771 19 095 426 1 199 366,00 3 829 363,79 71 838 997 Kypr 32 308 677 34 507 030 8 117 257 2 261 607,39 2 983 700,09 940 000 74 932 964 Česká 17 029 012 1 937 962,39 2 252 914,72 26 185 177 14 381 484 57 595 673 republika Dánsko 10 322 133 10 322 133 722 549,31 Estonsko 10 156 577 21 781 752 13 480 269 2 468 341,47 45 418 598 406 263,08 Finsko 23 488 777 36 934 528 15 682 348 3 089 714,39 3 708 381,32 76 105 653 Francie 265 565 577 70 114 640 420 679 559 20 061 340,39 12 401 478,74 8 980 000 84 999 342 Německo 208 416 877 51 753 437 79 504 401 339 674 715 15 499 181,39 9 411 698,66 7 030 000 Obdržená a vyžádaná nouzová pomoc z Fondu pro vnitřní bezpečnost Hranice 2

Řecko Maďarsko Irsko Itálie Další žádosti v řízení 259 348 877 166 814 388 23 713 477 40 829 197 19 519 077 310 355 777 156 306 897 20 489 650 20 663 922 9 243 080 56 631 761 446 652 915 85 206 596 28 762 157 523 294 435 Dlouhodobé financování na období 2014 2020 Prostředky přidělené z Azylového, migračního a integračního fondu Prostředky přidělené z Fondu pro vnitřní bezpečnost Hranice Prostředky přidělené z Fondu pro vnitřní bezpečnost Policie Prostředky přidělené z Azylového, migračního a integračního fondu a z Fondu pro vnitřní bezpečnost CELKEM 18 154 421,39 1 687 943,39 1 587 535,39 22 074 904,39 15 039 082,66 4 304 518,33 647 015,60 17 142 206,06 První platby v rámci dlouhodobého financování v roce 2015 První platba v rámci předběžného financování z Azylového, migračního a integračního fondu (zelené políčko/tučné písmo = vyplaceno) První platba v rámci předběžného financování z Fondu pro vnitřní bezpečnost (zelené políčko/tučné písmo = vyplaceno) Lotyšsko 13 751 777 15 521 704 16 941 431 2 303 919,45 46 214 912 962 624,39 Litva 9 632 277 178 704 873 EU 16 120 656 204 457 806 13 716 537,03 674 259,39 R Lucembursk 2 102 689 7 160 577 5 400 129 o 14 663 395 557 240,39 525 197,26 Malta 17 178 877 53 098 597 8 979 107 1 202 521,39 5 227 439,28 79 256 581 Nizozemsko 94 419 077 30 609 543 31 540 510 156 569 130 8 940 685,39 4 596 203,71 Polsko 63 410 477 49 113 133 39 294 220 151 817 830 4 857 553,48 6 188 514,71 1 180 000 Další žádosti v řízení 5 210 000 13 660 000 7 500 000 1 490 000 5 460 000 Nouzové financování Obdržená a vyžádaná nouzová pomoc z Azylového, migračního a integračního fondu 2 150 000 Obdržená a vyžádaná nouzová pomoc z Fondu pro vnitřní bezpečnost Hranice 3

Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Spojené království CELKEM 32 776 377 18 900 023 21 915 877 61 151 568 10 980 477 10 092 525 14 725 477 30 669 103 257 101 877 118 536 877 370 425 577 2 392 000 002 195 366 875 11 518 706 Nepoužije se 1 207 730 043 18 693 124 2 369 946,39 2 705 442,04 70 369 524 37 150 105 120 217 550 1 710 161,39 6 893 717,11 13 891 478 1 678 880,21 34 964 480 915 353,39 9 882 037 1 030 783,39 2 883 032,60 55 276 617 54 227 207 506 695 959 18 179 131,39 18 348 545,74 21 057 201 151 112 784 10 790 281,39 2 280 313,49 Nepoužije se 370 425 577 27 483 790,39 Nepoužije se 662 000 000 4 440 434 918 180 150 956,48 151 955 858,67 48 330 000 14 450 000,00 4

Rada Evropské unie Brusel 23. září 2015 (OR. en) 12313/15 ADD 5 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 23. září 2015 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise JAI 685 ASIM 93 FRONT 196 RELEX 741 CADREFIN 58 ENFOPOL 261 PROCIV 48 VISA 313 Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: COM(2015) 490 final - ANNEX 5 Předmět: PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 490 final - ANNEX 5. Příloha: COM(2015) 490 final - ANNEX 5 12313/15 ADD 5 mb DGD 1B

PŘÍLOHA V Příspěvky členských států a Komise do Světového potravinového programu V tisících 31. 12. 2014 13. 9. 2015 Průměr za 5 let Rozdíl v letech 2014 2015 v % Rakousko 946 0 653-100 % Belgie 20 436 9 253 19 223-54,7 % Bulharsko 111 101 73-9,3 % Kypr 8 4 4-50 % Chorvatsko 0 0 6 0 % Česká republika 121 90 169-25,6 % Dánsko 54 770 40 428 41 684-26,2 % Estonsko 151 0 104-100 % Finsko 27 892 17 345 22 232-37,8 % Francie 18 392 14 164 20 588-23 % Německo 240 947 117 315 158 172-51,3 % Řecko 30 0 51-100 % Maďarsko 41 0 30-100 % Irsko 17 069 13 869 16 766-18,7 % Itálie 25 311 19 734 18 458-22 % Lotyšsko 0 0 4 0 % Litva 32 10 16-69,5 % Lucembursko 9 709 8 487 8 806-12,6 % Malta 0 0 0 0 % Nizozemsko 70 969 75 099 61 637 +5,8 % Polsko 0 0 219 0 % Portugalsko 8 0 18-100 % Rumunsko 0 0 6 0 % Slovensko 12 0 10-100 % Slovinsko 33 28 48-14,5 % Španělsko 6 174 3 653 14 790-40,8 % Švédsko 74 770 3 775 60 800-95 % Spojené království 327 453 230 733 231 297-29,5 % CELKEM 895 386 554 087 675 863-38,1 % EU 297 340 157 190 238 933-47,1 % EU + členské státy 1 192 726 711 277 914 796-40,4 % (Roky 2014 a 2015 do 13. 9.) [zdroj: webové stránky Světového potravinového programu] 2

Rada Evropské unie Brusel 23. září 2015 (OR. en) 12313/15 ADD 6 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 23. září 2015 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise JAI 685 ASIM 93 FRONT 196 RELEX 741 CADREFIN 58 ENFOPOL 261 PROCIV 48 VISA 313 Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: COM(2015) 490 final - ANNEX 6 Předmět: PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 490 final - ANNEX 6. Příloha: COM(2015) 490 final - ANNEX 6 12313/15 ADD 6 mb DGD 1B

PŘÍLOHA VI REGIONÁLNÍ SVĚŘENSKÝ FOND EU (DÁLE JEN SVĚŘENSKÝ FOND MADAD ) ZŘÍZENÝ V REAKCI NA KRIZI V SÝRII Specializované svěřenské fondy EU jsou nástroje, jež jsou navrženy tak, aby maximalizovaly účinnost, soudržnost, viditelnost, pružnost a rychlost podpory a opatření EU v různých zemích prostřednictvím různých finančních nástrojů. Tyto úvahy vedly zákonodárce EU k tomu, aby změnili finanční nařízení EU, jež nyní Komisi umožňuje zřizovat a spravovat svěřenské fondy EU. Hlavními výhodami tohoto přístupu jsou: Účinnost a soudržnost: Zatímco jiné stávající svěřenské fondy fungují pouze na celostátní či nižší úrovni, je svěřenský fond EU zřízený v reakci na krizi v Sýrii (dále jen svěřenský fond Madad ) jediným nástrojem financování EU pro řešení regionálních krizí se skutečně regionálním rozměrem. Je určen nejen pro Sýrii, ale i pro Turecko, Libanon, Jordánsko, Irák, Egypt a rovněž zasažené země západního Balkánu. Díky němu je podpora EU cílenější a soudržnější, přičemž zamezuje neúčinné roztříštěnosti, která často oslabuje mezinárodní pomoc. Zviditelnění Evropy: Svěřenský fond EU, který je otevřen pro příspěvky členských států i třetích stran, výrazně zviditelňuje EU i členský stát. Oba subjekty nejsou často vidět v případě, kdy EU hromadně přispívá do Organizace spojených národů, Světové banky a jiných svěřenských fondů. Posílením úlohy Evropy v kontextu krize zvyšuje svěřenský fond EU politický vliv členských států a orgánů EU na daném místě. Pro příjemce a jiné subjekty je důležitým nástrojem veřejné diplomacie ( jednotný prapor ). Koordinace: Svěřenský fond významně usnadňuje zapojení ostatních subjektů. Jeho prostřednictvím lze shromáždit příspěvky z rozpočtu EU, členských států a od jiných veřejných či soukromých dárců, a posílit tak finanční možnosti ve prospěch příjemců, kteří z něj čerpají. Struktura jeho řízení široce zohledňuje vložené příspěvky. Bilaterální a další dárci mají své slovo při stanovování jeho priorit 2. Flexibilita: Ve svěřenském fondu se uplatňuje široká škála způsobů financování (granty, rozpočtová podpora, delegovaná spolupráce atd.) přizpůsobených jednotlivým zemím a odvětvím. Ve svěřenském fondu mohou být na žádost dárců a na základě schválení jeho rady v případě nutnosti vytvořeny samostatné oddíly financování umožňující např. účelově vázat finanční prostředky pro danou zeměpisnou oblast (například pro Turecko, stát západního Balkánu atd.). Kromě toho, jelikož se tato bezprecedentní krize neustále vyvíjí, může rada svěřenského fondu přesouvat prostředky mezi zeměmi mnohem rychleji než v případě běžných přednastavených nástrojů EU. 2 Rozhodnutí o příspěvcích EU se v příslušných nástrojích financování přijímají v rámci postupu projednávání ve výborech.

Rychlost: Prostřednictvím svěřenského fondu EU je v neposlední řadě zajištěno rychlé poskytnutí finančních prostředků díky zrychlenému uzavírání smluv a vyplácení pomoci, přičemž se využije ustanovení finančního nařízení EU vztahujících se na krizové situace. Místo zdlouhavého zadávání veřejných zakázek a výzev k předkládání návrhů jsou partneři zapojeni přímo a přicházejí se zásadními projekty, které může rada kdykoli přijmout. První programy přijaté na zasedání rady dne 29. května 2015 jsou již téměř všechny smluvně zajištěny nebo se projednávají. Hodnota souboru projektů, které jsou připraveny k financování, jakmile budou prostředky k dispozici, činí 440 milionů. SOUVISLOSTI: Potřeby, které je ještě třeba zajistit: Po devíti měsících bylo vyřízeno pouze 40 % výzev OSN týkajících se uprchlické krize v Sýrii. Celkový schodek financování činí za rok 2015 přibližně 4 miliony, přičemž dlouhodobější odolnost, vzdělávání a prostředky k pobytu představují 1,5 miliardy a zbytek je určen na krátkodobé humanitární potřeby. Od EU a členských států se očekává, že pro vyplnění tohoto schodku přispějí (v souladu s naším tradičním podílem na celosvětové pomoci) polovinou. Současné financování svěřenského fondu EU: EU k dnešnímu dni přispěla 38 miliony, přičemž s významnějším plněním se počítá během roku 2015 a v letech následujících. Itálie přispěla částkou ve výši 3 milionů. Německo přislíbilo příspěvek ve výši 5 milionů. EU je připravena do konce roku 2015 přispět dalšími 100 miliony. Ve výsledku to bude znamenat, že se pro svěřenský fond uvolní prostředky ve výši přibližně 150 milionů jen za první rok. Avšak podle potřeb na daném místě a na základě impozantního souboru projektů, na které náklady již nyní činí 440 milionů, je třeba ještě mnohem více. Doplňkovost s jinými opatřeními EU: V zemích, které jsou příjemci finančních prostředků, se svěřenský fond EU zaměřuje na dlouhodobější odolnost, vzdělávání a prostředky k pobytu (jako je zaměstnanost, vzdělávání, základní infrastruktura), a nikoli na bezprostřední humanitární pomoc (jako jsou potraviny a voda). Humanitární pomoc poskytovanou Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Světovým potravinovým programem, Mezinárodním výborem Červeného kříže a nevládními organizacemi bude i nadále řídit GŘ pro humanitární pomoc a civilní ochranu. Bude dále financována bilaterálně, avšak v úzké spolupráci mezi GŘ pro humanitární pomoc a civilní ochranu a svěřenským fondem EU. Činnost svěřenského fondu je velmi úzce koordinována s ostatními stávajícími programy pomoci a sdružovacími mechanismy, aby se zabránilo zdvojování a konkurenci ve financování, zejména pokud jde o svěřenský fond pro syrskou obnovu v Gaziantepu (turecké město 60 km od Aleppa), svěřenský fond Světové banky pro Libanon a mechanismy Světové banky a OSN v Jordánsku. Svěřenský fond rovněž uvádí svá rozhodnutí do souladu se směry vyplývajícími z mnohostranných rámců, např. regionálního plánu OSN zaměřeného na uprchlíky a odolnost a výstupů z jiných mezinárodních fór a konferencí (konference v Kuvajtu, G 7 atd.).

Rada Evropské unie Brusel 23. září 2015 (OR. en) 12313/15 ADD 7 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 23. září 2015 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise JAI 685 ASIM 93 FRONT 196 RELEX 741 CADREFIN 58 ENFOPOL 261 PROCIV 48 VISA 313 Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Č. dok. Komise: COM(2015) 490 final - ANNEX 7 Předmět: PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 490 final - ANNEX 7. Příloha: COM(2015) 490 final - ANNEX 7 12313/15 ADD 7 kno DGD 1B

PŘÍLOHA VII Realizace společného evropského azylového systému Od roku 1999 pracuje EU na vytvoření společného evropského azylového systému (CEAS) a na zlepšení stávajícího právního rámce. Pravidla EU se postupně zlepšovala a posilovala, aby se stanovily společné vysoké standardy a aby došlo k těsnější spolupráci s cílem zajistit, aby se žadatelům o azyl dostalo stejného zacházení v otevřeném a spravedlivém systému bez ohledu na to, kde o azyl požádali. Hlavními součástmi systému jsou: směrnice o azylovém řízení, jejímž cílem je harmonizace azylových řízení a spravedlivější, rychlejší a kvalitnější rozhodnutí o udělení azylu, směrnice o podmínkách přijímání, jež zajišťuje žadatelům o azyl humánní materiální podmínky přijetí (např. ubytování) v celé EU a plné respektování jejich základních práv, kvalifikační směrnice, jež upřesňuje důvody pro přiznání mezinárodní ochrany, dublinské nařízení, jež obsahuje pravidla pro určení státu příslušného pro posuzování žádostí o azyl, nařízení Eurodac, jež zřizuje systém Eurodac umožňující srovnání otisků prstů s cílem napomáhat uplatňování dublinského nařízení. Tato pravidla jsou doplněna právními předpisy v oblasti legální a nelegální migrace: směrnice o navracení osob stanoví společná pravidla pro navracení a vyhošťování nelegálně pobývajících migrantů, směrnice o dlouhodobém pobytu, která upravuje podmínky pro přiznání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta státním příslušníkům třetích zemí. V souladu se zásadami solidarity a odpovědnosti musí členské státy zaručit stejnou úroveň ochrany osobám, které potřebují mezinárodní ochranu. Rovněž musí uplatňovat účinnou návratovou politiku. Systémové nedostatky v jednom nebo více členských státech mají dopad na celou Unii. Komise zahájila 37 řízení o nesplnění povinnosti proti 19 členským státům za to, že do července 2015 do neprovedly nové směrnice EU tvořící společný evropský azylový systém. Komise se rovněž rozhodla, že proti dvěma členským státům nadále povede řízení o nesplnění povinnosti kvůli neprovedení kvalifikační směrnice. Tyto právní předpisy tvoří soudržný celek, jehož účelem je zajistit spravedlivé a jednotné uplatňování pravidel týkajících se azylu napříč členskými státy. Ze stejného důvodu má neprovedení těchto právních neblahý vliv na celkovou účinnost systému. Komise se proto rozhodla, že proti jednomu členskému státu budou kvůli nesprávnému uplatňování acquis v oblasti azylu pokračovat řízení o nesplnění povinnosti. Komise nedávno v osmi případech zaslala členským státům žádosti o informace a nadále v případě nutnosti rychle a účinně povede řízení o nesplnění povinnosti v zájmu zajištění plného souladu s acquis v oblasti azylu, nařízením o porovnávání otisků prstů a směrnicí o navracení osob. 2

Rakousko Belgie Bulharsko Kypr Chorvatsko Česká republika Směrnice 2013/32/EU o azylovém řízení Směrnice 2013/33/EU o podmínkách přijímání Kvalifikační směrnice 2011/95/EU Nařízení Eurodac EU/603/2013 Směrnice o navracení osob 2008/115/ES Fáze procesu Fáze procesu Fáze procesu Fáze procesu Fáze procesu Zasláno odůvodněné stanovisko z důvodu neoznámení provedení do vnitrostátních právních Dánsko Nepoužije se Nepoužije se Nepoužije se Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Zaslán úřední dopis s žádostí o vysvětlení ohledně uplatňování Zaslán úřední dopis s žádostí o vysvětlení ohledně uplatňování Zaslán úřední dopis s žádostí o vysvětlení ohledně uplatňování Zaslán úřední dopis s žádostí o vysvětlení ohledně uplatňování Zaslán úřední dopis s žádostí o vysvětlení ohledně uplatňování Zaslána druhá výzva z důvodu nesprávného uplatňování Zaslán úřední dopis s žádostí o vysvětlení ohledně uplatňování Irsko Nepoužije se Nepoužije se Nepoužije se Nepoužije se Itálie Lotyšsko Litva Lucembursk o Malta Nizozemsko Polsko Portugalsko Rumunsko Zaslán úřední dopis s žádostí o vysvětlení ohledně uplatňování Zaslán úřední dopis s žádostí o vysvětlení ohledně uplatňování 3

Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Spojené království 40 nových rozhodnutí Zasláno odůvodněné stanovisko z důvodu neoznámení provedení do vnitrostátních právních Nepoužije se Nepoužije se Nepoužije se Nepoužije se 4