Elektronová teorie. Josef Kudrnovský Václav Drchal Ilja Turek

Podobné dokumenty
r W. Shockley, J. Bardeen a W. Brattain, zahájil epochu polovodičové elektroniky, která se rozvíjí dodnes.

Fyzika IV. -ezv -e(z-zv) kov: valenční elektrony vodivostní elektrony. Elektronová struktura pevných látek model volných elektronů

Jiří Oswald. Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.

V nejnižším energetickém stavu valenční elektrony úplně obsazují všechny hladiny ve valenčním pásu, nemohou zprostředkovat vedení proudu.

Vazby v pevných látkách

E g IZOLANT POLOVODIČ KOV. Zakázaný pás energií

Opakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu

Budoucnost mikroelektroniky ve hvězdách.... spintronika jednou z možných cest

Struktura a vlastnosti kovů I.

nano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL

1. Kvantové jámy. Tabulka 1: Efektivní hmotnosti nosičů v krystalech GaAs, AlAs, v jednotkách hmotnosti volného elektronu m o.

7. Elektrický proud v polovodičích

7. Elektrický proud v polovodičích

2.6. Koncentrace elektronů a děr

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

Nekovalentní interakce

Nekovalentní interakce

Elektřina a magnetizmus polovodiče

John Dalton Amadeo Avogadro

VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-18-VODIVOST POLOVODICU. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

Polovodiče, dioda. Richard Růžička


Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE

Obr Teplotní závislost intrinzické koncentrace nosičů n i [cm -3 ] pro GaAs, Si, Ge Fermiho hladina Výpočet polohy Fermiho hladiny

Základy Mössbauerovy spektroskopie. Libor Machala

Kovy - model volných elektronů

Téma: Číslo: Anotace: Prosinec Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

elektrony v pevné látce verze 1. prosince 2016

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny

Od kvantové mechaniky k chemii

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

Polovodičové senzory. Polovodičové materiály Teplotní závislost polovodiče Piezoodporový jev Fotonové jevy Radiační jevy Magnetoelektrické jevy

Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II.

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

Úvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu

Anihilace pozitronů v polovodičích

Elektronový obal atomu

Opakování

Elektronová struktura

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

Magnetické vlastnosti látek (magnetik) jsou důsledkem orbitálního a rotačního pohybu elektronů. Obíhající elektrony představují elementární proudové

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Transportní vlastnosti polovodičů

Orbitaly ve víceelektronových atomech

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská OKRUHY. ke státním zkouškám DOKTORSKÉ STUDIUM

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

3. Vlastnosti skla za normální teploty (mechanické, tepelné, optické, chemické, elektrické).

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

VODIVOST x REZISTIVITA

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Náboj a hmotnost elektronu

Metodický návod: 5. Zvyšování vnějšího napětí na 3 V. Dochází k dalšímu zakřivování hladin a rozšiřování hradlové vrstvy.

F7030 Rentgenový rozptyl na tenkých vrstvách

Vazby v pevných látkách

Fyzika IV. Pojem prvku. alchymie. Paracelsus (16.st) Elektronová struktura atomů

Plazmové metody. Základní vlastnosti a parametry plazmatu

Metody pro studium pevných látek

III. Stacionární elektrické pole, vedení el. proudu v látkách

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec

Transportní vlastnosti polovodičů 1

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Příloha formuláře C OKRUHY

Fyzika pevných látek. doc. RNDr. Jan Voves, CSc. Fyzika pevných látek Virtual Labs OES 1 / 4

Teorie chemické vazby a molekulární geometrie Molekulární geometrie VSEPR

2. Elektrotechnické materiály

Chemická vazba. Molekula vodíku. Elektronová teorie. Oktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Pevnost vazby vazebná energie.

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod Energetické úvahy Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů Model našeho Slunce 15

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

Kapitola 3. Magnetické vlastnosti látky. 3.1 Diamagnetismus

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul.

Elektrický proud v polovodičích

Dynamika spinově polarizovaných nosičů náboje v polovodičích

Valenční elektrony a chemická vazba

Fyzika pro chemiky II

Zdroje optického záření

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

Kvantová mechanika - model téměř volných elektronů. model těsné vazby

Periodická tabulka prvků

Fázové přechody Isingův model

Dynamické procesy & Pokročilé aplikace NMR. chemická výměna, translační difuze, gradientní pulsy, potlačení rozpouštědla, NMR proteinů

02 Nevazebné interakce

Elektrické vlastnosti pevných látek

Zajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole

Polovodičové prvky. V současných počítačových systémech jsou logické obvody realizovány polovodičovými prvky.

Měření šířky zakázaného pásu polovodičů

Náboj a hmotnost elektronu

12. Elektrochemie základní pojmy

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře

U BR < 4E G /q -saturační proud ovlivňuje nárazovou ionizaci. Šířka přechodu: w Ge 0,7 w Si (pro N D,A,Ge N D,A,Si ); vliv U D.

Sada 1 - Elektrotechnika

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Polovodiče TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Transkript:

Elektronová teorie zředěných magnetických polovodičů Jan Mašek a František Máca Josef Kudrnovský Václav Drchal Ilja Turek Bedřich Velický Tomáš Jungwirth Seminář FZÚ, 26.1.2005 p.

Osnova Klasický a itinerantní popis DMS Zabudování Mn do mřížky GaAs Interakce atomů Mn, párování Mřížková konstanta (Ga,Mn)As Vliv dalších příměsí a selfkompenzace Seminář FZÚ, 26.1.2005 p.

Úvodem Polovodiče: počet nositelů lze měnit v rozsahou mnoha řádů - dopováním (donory, akceptory) - osvícením (vnitřní fotoefekt) - injekcí (v heterostrukturách) Magnetismus: trvalé magnetické momenty Kombinace: hybridizace d-elektronů s pásovými elektrony + chemická a magnetická neuspořádanost - magnetooptické a magnetoelektrické jevy - výměnná interakce prostředkovaná vodivostními elektrony Aplikace: optoelektronika, spinová elektronika Seminář FZÚ, 26.1.2005 p.

Zředěné magnetické polovodiče (DMS) Magnetické polovodiče a polokovy (před 1980) - MnS, MnTe, MnAs, EuS,... - magn. uspořádání (F, AF) při pokojové teplotě - silné magnetotransportní a magnetooptické jevy - krystalová struktura (NiAs) nevhodná pro integraci do polovodičových součástek Semimagnetické polovodiče typu II-VI a IV-VI (1980-1995) - směsné krystaly (Cd,Mn)Te, (Hg,Fe)Te, (Zn,Co)Se,.. DMS typu III-V (po 1990) - směsné krystaly (Ga,Mn)As, (In,Mn)Sb, (Ga,Mn)N,.. Seminář FZÚ, 26.1.2005 p.

Semimagnetické polovodiče II-VI (Cd,Mn)Te, (Hg,Fe)Te, (Zn,Co)Se,.. isovalentní substituce (dvoumocné kationty) široký koncentrační rozsah mísitelnosti kovalentní polovodiče se strukturou sfaleritu (wurtzitu) výrazné magnetooptické jevy (Zeemannovské štěpení až 1 ev) optoelektronika AF výměnná interakce + frustrace nulová magnetizace, složité magnetické fázové diagramy Seminář FZÚ, 26.1.2005 p.

Semimagnetické polovodiče IV-VI směsné krystaly (Sr,Eu)S, (Pb,Eu)S, (Sn,Gd)Se, (Pb,Gd)Te,.. polovodiče iontové krystaly se strukturou NaCl isovalentní substituce ferromagnetické i AF materiály výměnná interakce silně závisí na koncentraci děr ve valenčním pásu (carrier induced magnetism) Seminář FZÚ, 26.1.2005 p.

Zředěné magnetické polovodiče III-V směsné krystaly (Ga,Mn)As, (In,Mn)Sb, (Ga,Mn)N,.. struktura sfaleritu (wurtzitu) snadno integrovatelné neisovalentní substituce Ga 3+ Mn 2+ nízké koncentrace magn. příměsí (do 8% ) Mn Ga jsou akceptory díry ve val. pásu prostředkují FM interakci magn. příměsí spinově polarizované proudy aplikace ve spinové elektronice (T c < 170 K) Seminář FZÚ, 26.1.2005 p.

Dvojí pohled na DMS Klasický model d-elektrony zahrnuty v permanentních momentech S i, H = H band J pd i S i σ(r i ) ij J ij Si Sj Itinerantní model jednotný popis všech elektronů, chování d-elektronů je dáno souhrou interakční a kinetické energie Seminář FZÚ, 26.1.2005 p.

Klasický model - implementace (T. Dietl, A. MacDonald, T. Jungwirth) abstrahuje od chemického složení a atomové struktury Metoda efektivní hmoty skutečné vlnové funkce nahrazeny obálkovými funkcemi Aproximace středního pole homogenní magnetizace místo jednotlivých magn. příměsí Monte Carlo numerické simulace Dobrý popis magnetických, optických a transportních vlastností DMS Seminář FZÚ, 26.1.2005 p.

Nástroje itinerantní teorie Metoda funkcionálu hustoty (určení totální energie, nábojové a spinové hustoty, spinově polarizovaného elektronového spektra) supercely s konkrétním uspořádáním atomů: FP LAPW - max. 64 atomů homogenní slitina: Metoda Greenových funkcí pro konfiguračně středované veličiny Aproximace koherentního potenciálu (CPA) realizace: LMTO CPA alternativně: těsnovazební verse CPA Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 1

Problémy Nízká účinnost dopování GaAs atomy Mn: n h 0.2x (pro akceptory Mn Ga očekáváno n h = x); Magnetizace neodpovídá počtu magnetických příměsí Koncentrační závislost mřížkové konstanty v Ga 1 x Mn x As Vzájemná interakce Mn v Ga 1 x Mn x As Vliv dalších příměsí na Mn v GaAs Proč a za jakých podmínek funguje klasický model určení jeho parametrů z prvních principů. Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 1

Substituc nı Mn v GaAs: pa sova struktura Ga7 MnAs8 8.0 8.0 6.0 6.0 4.0 4.0 2.0 2.0 EF -2.0-4.0-6.0-2.0-4.0-6.0-8.0-8.0-10.0-10.0-12.0-12.0-14.0-14.0-16.0-16.0 X Γ Λ Z S A spin down V M Σ Γ EF 0.0 Energy (ev) Energy (ev) 0.0 X Γ Λ Z S A V M Σ Γ spin up Semina r FZU, 26.1.2005 p. 1

Substituční Mn v GaAs: hustota stavů 20 Ga 14 Mn 2 As 16 Density of states 10 0-10 -20-5 0 5 Energy (ev) Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 1

Subst. Mn v GaAs: spektrální hustota v Ga 0.8 Mn 0.2 As 0 Energy (ev) -2-4 -6 L Γ X Wave vector Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 1

Subst. Mn v GaAs: spektrální hustota d-stavy 0-2 -4 Energy (ev) -6 L Γ X Wave vector Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 1

Substituční Mn - shrnutí Mn Ga je jednoduchý akceptor (E F < E val ) lokální moment se spinem 5/2 + díra se spinem -1/2 E(d, ) 3 ev, E(d, ) 1.5 ev příměs d-stavů u vrcholu valenčního pásu (!!!) kombinace lokalizovaného a pásového chování d-stavů předpověď: žádné bezdispersní pásy d-stavů Mn v AR PES (analogicky (Cd,Mn)Te ) Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 1

Intersticiální Mn v (Ga,Mn)As Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 1

Intersticiální Mn v GaAs: hustota stavů Density of states 20 10 0-10 -20 Ga 12 As 12 Mn: T(As 4 ) position -8-6 -4-2 0 2 4 Energy (ev) Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 1

Intersticiální Mn v (Ga,Mn)As -základní vlastnosti Mn int je dvojný donor (E F > E val ) (Mašek, Máca 2001) kompenzuje dva Mn Ga účinnost dopování n h /x 0.25 odpovídá poměru subst : int 3:1 Průkazný experiment: (Yu et al. 2002) Rutherfordův zpětný rozptyl alfa-částic + charakteristické emisní spektrum Mn = 18% Mn v intersticiálních polohách (Yu et al. 2002) Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 1

Základní stav intersticiálního Mn Původní předpoklad: T(As 4 ) (Mašek, Máca 2001) Předpoklad párů Mn Ga -Mn int : T(Ga 4 ) (Blinowski, Kacman 2003) Vypočtené totální energie isolovaného intersticiálu: Vzorek poloha Mn Totální energie (ev) Ga 12 MnAs 12 T(As 4 ) základní stav Ga 12 MnAs 12 T(Ga 4 ) + 0.005 Ga 12 MnAs 12 hex. + 0.522 (Mašek, Máca 2004) TEM experiment : převážně T(As 4 ) (Glas et al. 2004) Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 2

Interakce Mn atomů a vznik párů Konfigurace Mn Ga -Mn int (Å) E tot (ev) Spin Mn Ga Spin Mn int (a) 2.443 + 0.324 1.678 1.617 (a) 2.443 ground state 1.778-1.531 (b) 4.886 + 0.502 1.930 1.616 (b) 4.886 + 0.330 1.899-1.558 (c) 2.835 + 0.303 1.774 1.657 (c) 2.835 ground state 1.842-1.549 Totální energie Ga 11 Mn 2 As 12 pro různé konfigurace páru Mn atomů v substituční a intersticiální poloze. (Mašek, Máca 2004) Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 2

Páry Mn Mn - shrnutí Pár Mn Ga -Mn int má nejnižší energii pro nejbližší sousedy přitažlivá interakce Blízké atomy Mn Ga a Mn int mají opačně orientované magnetické momenty nepřispívají k celkové magnetizaci energie AF vazby je srovnatelná ( 0.3 ev) pro Mn int v obou polohách T(Ga 4 ) (a) a T(As 4 ) (c) J pd je stejné pro Mn Ga a Mn int pár Mn-Mn neinteraguje se spinem pásových elektronů Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 2

Mřížková konstanta Ga 1 x Mn x As Pozoruje se: a(x) = a 0 + 0.32x (Å) (Ohno et al. 1999) ALE atom Mn je menší než Ga možné vysvětlení : expanse mřížky s rostoucím x není působena substitucí Mn za Ga, ale indukovanými defekty kanditáti: Mn int (koncentrace x i ), As Ga (konc. y) Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 2

Lattice constant (A) 5.62 5.60 5.58 5.56 Mn Ga Mn i As Ga 0.00 0.05 0.10 Impurity concentration Závislost mřížkové konstanty (Ga,Mn)As na koncentraci atomů Mn v substitučních a intersticiálních polohách a antisite defektů As Ga. (Mašek, Kudrnovský, Máca 2003) Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 2

Mřížková konstanta Ga 1 x Mn x As - shrnutí minimalizace E tot (a;x s,x i,y) vzhledem k a a(x s,x i,y) = 0.02x s + 1.05x i + 0.69y ( x s + x i = x ) Srovnání s experimentem: x i x s /3 nebo y x s /2 odpovídá silné kompenzaci Detailní výpočet: intersticiály a antisite defekty přispívají rovným dílem x i x s /6 a y x s /4 experimentální potvrzení pro vzorky s redukovaným počtem intersticiálů (Uppsala, Notre Dame, Nottingham, 2004) Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 2

Formační energie E tot (x) : totální energie jako funkce mřížkové konstanty a chemického složení Formační energie E A příměsi A v látce H reakční energie procesu: H N + A H N 1 A + H E A = E tot (x A )/ x A + E H at E A at Pro dva druhy příměsí (A,B) definujeme korelační energii: K AB = E A (x A,x B )/ x B = E B (x A,x B )/ x A Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 2

Formační energie Mn in substitutional positions As antisite defect Ref. system: Formation energy (ev) 0-0,02-0,04-0,06-0,08-0,1-0,12-0,14-0,16-0,18 0 0,01 0,02 0,03 Concentration of donors As i-mn Si Se Formation energy (ev) 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 0 0,01 0,02 0,03 Concentration of donors i-mn As Si Se Ga 0.96 Mn 0.04 As Donors: As Ga, Si Ga, Se As, Mn int Mn in interstitial positions Donors in (Ga,Mn)As 0,7 0,08 Formation energy (ev) 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 0 0,01 0,02 0,03 As Si Se i-mn Formation energy (ev) 0,06 0,04 0,02 0-0,02 0 0,02 0,04 0,06-0,04-0,06-0,08 As i-mn Concentration of donors Concentration of Mn Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 2

Formační energie shrnutí lineární závislost E A na koncentracích příměsí E A se škálují s ionizačním stupněm příměsi A Formační energie donorů se zmenšují za přítomnosti akceptorů a zvětšují se za přítomnosti jiných donorů Dynamická rovnováha mezi substitučním a intersticiálním zabudováním atomů Mn K podstatné změně formačních energií o 0.2 ev stačí několikaprocentní změna koncentrací Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 2

Dynamická rovnováha mezi Mn Ga a Mn int Mn of concentrations 0.08 0.04 Mn Ga Partial Mn int 0.00 0.00 0.04 0.08 0.12 Total concentration of Mn Parciální koncentrace Mn Ga (plná čára) a Mn int (čárkovaně) jako funkce celkové koncentrace Mn v (Ga,Mn)As při T eff = 500 K (Mašek, Turek, Kudrnovský, Máca, Drchal 2004). Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 2

Shrnutí Konsistentní obraz Ga 1 x Mn x As založený na self-kompenzaci, tj. dynamické rovnováze akceptorů (např. Mn Ga ) a donorů (např. Mn int a As Ga ). d-stavy Mn : dílem lokalizovaný, dílem itineratní charakter Počet děr ve valenčním pásu je menší než koncentrace Mn. Mn Ga a Mn int vytvářejí stabilní páry s opačnou orientací spinu zmenšení magnetizace Mřížková konstanta Ga 1 x Mn x As se při rostoucí koncentraci Mn zvětšuje v důsledku rostoucího počtu kompenzujících defektů Mn int a As Ga Seminář FZÚ, 26.1.2005 p. 3