HISTORIE POJIŠŤOVNICTVÍ Zimní semestr 2007 B8KPO2PH 1
Konzultace č. 3 Novodobé podoby pojištění (na území dnešní ČR) 2
Vývoj pojišťovnictví u nás Čtyři vývojová stádia 1. V novověku až do vzniku ČSR v roce 1918 2. V meziválečném období a za Protektorátu 3. Vývoj po roce 1945 až do roku 1991 4. Vývoj po roce 1991 do současnosti 3
V novověku až do vzniku ČSR Vývoj pojišťovnictví na území dnešní ČR nelze oddělit od celkového politického a hospodářského vývoje na tomto území od 15. století. To se po husitských válkách sice načas v následujících cca 160 letech vzpamatovalo, ale o to ničivější byla systematická a plošná destrukce v 17. století (třicetiletá válka, rozpad místní samosprávy, rekatolizace, selské bouře v 80. letech, válka s Turky). Výsledkem byl celkový úpadek, kdy pro 17. století je příznačné snížení české a moravské populace na cca ½ stavu dosaženého okolo roku 1600 4
Nová forma počínaje 18. stoletím Pojišťovnictví se na přelomu 17. a 18. století stává komerční činností, obchodem v běžném slova smyslu, podnikáním s přesně stanovenými pravidly a smluvními typy v široké sféře majetkové ochrany. Nahrazuje původní a) vzájemné zajištění uzavřeného okruhu navzájem se podporujících osob (cechy, gildy) Nahrazuje původní b) specificky úzký okruh pojištěného majetku (jen zboží, jen nemovitost, jen úroda) 5
Rozhodující rizika té doby Za největší riziko na počátku a v průběhu 18. století byly považovány pořád ještě požáry (nejenže ohrožovaly majetek bohatých i chudých bez rozdílu, ale často přinášely také ztrátu pracovních příležitostí), ale především selhání zemědělství, (které zajišťovalo většinu příjmů země, a proto naléhavě vyžadovalo pojistnou ochranu Řešení bylo zčásti ještě naturální (sýpky a špejchary stavěné za tereziánsko-josefínských reforem), ale již i finanční (finanční rezervy specializovaných firem viz). 6
Úloha panovníka Císařovna Marie Terezie (*1717-1780) se zpočátku snažila poškozeným pomáhat dobročinnými akcemi různého druhu, kdy jednou z nejvýznamnější bylo založení Fondu na úhradu škod vzniklých požáry, povodněmi a nepřízní počasí. Později svými osobními dopisy a patenty podněcovala zakládání pojišťoven jako specializovaných peněžních institucí 7
První pojišťovací instituce 1777 Pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku v Brandýse nad Labem (jako vůbec první pojišťovací ústav na našem území) 8
Sociální (životní) pojištění Po vzoru sousedních německých států začaly koncem 18. století vznikat i v habsburské monarchii vdovské a sirotčí penzijní ústavy: 1793 Olomoucký všeobecný vdovský a sirotčí penzijní ústav 1797 Uherský ústav Pražský ústav pro občany provozující živnost Pražský zabezpečovací ústav pro muže 9
Legislativa I. fáze pojišťovnictví V českých zemích byla výchozí právní úprava pojištění a pojišťovnictví upravena patentem císaře rakouského Františka II. (*1768, vládl 1792-1835) ze dne 4. září 1819, jímž se povolovalo pojištění jako soukromé podnikání 10
První fáze zakládání pojišťoven Pojišťovací společnost Přístav Komárno Zemská požární pojišťovna Vzájemná požární pojišťovna pro Horní Rakousy se sídlem v Linci 1822 Azienda Assicuratrice v Terstu 1823 Nejvýznamnější z prvních novodobých životních pojišťoven v habsburské monarchii byl Všeobecný zaopatřovací ústav pro poddané rakouského císařského státu 1827 První česká vzájemná pojišťovna v Praze (viz další slide) 1827 Česká vzájemná životní pojišťovna v Praze 1829 Moravsko-slezská vzájemná pojišťovna v Brně 11
Císařskokrálovský privilegovaný, český, společný, náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav Původní název První české vzájemné pojišťovny, od které se nepřetržitě odvíjí tradice českého pojišťovnictví. Tato pojišťovna (zal. 1827) začala původně provozovat požární pojištění nemovitostí, od roku 1864 pojištění movitostí a krupobitní pojištění a od roku 1909 i životní pojištění a další produkty. Mezičasem od r. 1870 se nazývala První český c.k. privátní ústav ku vzájemnému pojištění proti škodám z ohně a krupobití. Předchůdkyně dnešní České pojišťovny, a.s. 12
Extrémní pojistná náhrada jako reklamní tah První české vzájemné 16.5.1868 položení základního kamene Národního divadla 1873 z finančního přebytku za hospodářský rok 1872 poskytuje První česká vzájemná stavebnímu fondu 2000 zlatých 1880 jednorázovým příspěvkem 3000 zlatých se stává zakládajícím členem stavby ND 1880 bere stavbu ND do pojistné ochrany 11. června 1881 se koná otevření ND operou Libuše 12. srpna 1881 dochází k požáru Pojistná náhrada činí 297 869 zlatých 18. listopadu 1883 znovuotevření, a to i díky pojištění 13
Druhá polovina 19. století fakticky již dnešní podoba pojišťoven Hospodářsky sílící česká buržoazie pociťovala stále naléhavěji potřebu vlastní pojišťovny specializované na životní pojištění. Proto roku 1869 vznikly v Praze dvě české pojišťovny - Slavia a Praha. Také tento trh však plně ovládaly kapitálově dobře vybavené vídeňské, terstské a částečně i budapešťské pojišťovny. 14
Pojišťovna Slavia, vzájemná pojišťovací banka Slavia se prezentovala jako česká vlastenecká pojišťovna, zahájila svou činnost jako ryzí životní pojišťovna. Původně byla zaměřena na: pojištění na dožití pojištění na úmrtí spolky pro vzájemné dědění. Zajímavé jsou snahy Slavie rozšiřovat teritoriální hranice svého působení. Již v roce 1869 začala Slavia pracovat mimo Čechy. Vedle Moravy a Slezska (byla zřízena filiálka v Olomouci) se vedoucí představitelé pojišťovny zaměřili i na slovanský jihovýchod Evropy, na Srbsko a Rusko (kapitálová bariéra pro vstup) 15
Pojišťovna Praha Pojišťovna Praha zůstala až do konce své existence ryzí životní pojišťovnou. Protože se zaměřila na vybraný okruh osob, kterým nabízela životní pojištění, udržovala si poměrně stabilní okruh pojistníků. Nárůst jejího obchodu se nezvyšoval tak rychle jako u pojišťovny Slavie, která se zaměřovala na širokou veřejnost. 16
První zajišťovna 1872 založena důležitá instituce První česká zajišťovací banka v Praze 17
Struktura českého pojistného trhu Až do konce 19. století české pojišťovny Slavia, Praha a německá Concordia hrály na pojistném trhu životního pojištění v Rakousko-Uhersku jen nepatrnou roli (2,5 3 %). Převážnou část životních pojištění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku upisovaly i nadále vídeňské, terstské a budapešťské pojišťovny a zahraniční pojišťovací ústavy (anglické a francouzské), ale na první místo - co do počtu pojistných smluv i přijatého pojistného - se propracovaly pojišťovny Německé říše. 18
Dominance životního pojištění Od přelomu 19. a 20. století bylo životní pojištění nejvýznamnějším druhem pojištění v Rakousko-Uhersku. Předstihlo i požární pojištění, pokládané až do té doby za nejvýznamnější riziko. Skutečně moderní životní pojištění bylo zavedeno prakticky až od roku 1909 Hlavní roli přebíralo pojištění pro případ úmrtí, menší úlohu pak pojištění na dožití a s ještě větším odstupem následovalo pojištění důchodové. Stále více se prosazovalo sdružené životní pojištění pro případ smrti nebo dožití. 19
Od přelomu století do r. 1918 Ještě v období těsně před 1. světovou válkou dochází k dalšímu rozvoji pojišťoven a nárůstu jejich počtu. Vznikají např. Pražská městská, Rolnická, Plaňanská, Albrechtická, Hasičská, Koruna, Patria, Moldavia- Generali a další První světová válka ukončila první etapu postupného nárůstu a vyvolala přechodnou stagnaci trhu V letech 1914-1918 nevznikla u nás žádná pojišťovna První světová válka však přinesla i jednu zkušenost: finančně lépe ji zvládly ty pojišťovny, které větší část svých pojistných rezerv neměly v hotovosti (s ohledem na inflaci, ale v nemovitostech) 20
V meziválečném období Po 1. světové válce vznikly v ČSR další pojišťovny: Slovanská, Všeobecná, Čechoslavie, Slovenská, Legie, Merkur, Labe, Union, Národní, Prudencia, Atlas, Domov, Slovakia, Karpatia, Republikánská a další. Typické bylo prolínání se zájmy určitých politických stran, a to včetně k zneužívání jejich kapitálu. Docházelo též k integraci se zahraničním kapitálem. Z významných zahraničních pojišťoven zde působily italské pojišťovny Assicurazioni Generali a Riunione adriatica di sicurta a švýcarská pojišťovna Helvetia. 21
Období Protektorátu 1939-1945 Tato léta měla neblahý dopad i v oblasti pojišťovnictví, neboť zdejší pojišťovny byly zbaveny svých pojistných kmenů a trh ovládly ústavy německé. Vycházela celá řada diskriminačních právních aktů, především rozhodnutí tehdejšího Ministerstva vnitra o omezení dispozice s pojistkami židovských obyvatel. Některé pojišťovny nebyly s to odolat tlaku německého kapitálu a docházelo k jejich vynucené fúzi. 22
Výsledek II. etapy Přes útlum pojišťovnictví v období protektorátu za 2. světové války byla výsledkem předválečného období existence celkem 733 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací v roce 1945. S ohledem na rozměr trhu to byl extrémně velký počet, a to se všemi s tím spojenými důsledky 23
Specifika v ČR po II. sv. válce Monopol České/slovenské státní pojišťovny Státní garance za výsledky interní dohled Příjmy a výdaje byly fakticky (vysokým zdaněním, nárokem na čerpání z rezerv) součástí státního rozpočtu Průmyslová rizika nebyla 20 let pojišťována, v zemědělství bylo pojištění naopak povinné» Pokr. 24
Specifika v ČR po II. sv. válce Zjednodušené metody výpočtu pojistného Sdružená pojištění Nízké tarify pojistného Správní náklady cca 5 % z vybraného pojistného jsou mimořádně nízké Nízké náklady na marketing Pojistně technické rezervy zdrojem pokladního plánu SBČS za pevně stanovený úrok Neduhy monopolu úzká nabídka 25
Vývoj po roce 1991 do současnosti Sociální a ekonomická transformace se nutně týkala i pojišťovnictví Již v roce 1991 přijat nový zákon O pojišťovnictví č. 185/1991 Sb., který zrušil desetiletí přetrvávající monopol České pojišťovny a otevřel cestu k liberalizaci českého pojistného trhu, který se vrátil k modelu před rokem 1945 (před znárodněním). Zákon současně zavedl instituci státního dozoru nad pojišťovnami, která původně působila v rámci Ministerstva financí, od 1. dubna 2006 je součástí České národní banky Specifika vývoje po roce 1991 do současnosti jsou zařazena do dalších předmětů na oboru POJIŠŤOVNICTVÍ na VŠFS, především ZÁKLADY POJIŠŤOVNICTVÍ POJISTNÝ TRH SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ atd., budou v návaznosti na předmět HISTORIE POJIŠŤOVNICTVÍ přednášena v dalších semestrech. 26